8
Pokrok Západu
'i
Judeí rcdiviva
V "Ninxlniih LiUH-h" pift- Ant NVíwk
Moderní Čtenář prošpikovaný
nejznamenitějšími ismy naturalis
my symbolismy verismy atd má
ve svém slovník n od nedávná nový
zajímavý exemplář toho druhu
Jest produktem posledních let a
dnes nebude asi pilnějšího čtenáře
aby byl nečetl někde aspoň zběž
né o zionismu Slavný anglický
spisovatel Burton načrtal mrštným
perem "Utopický stát" t j stát
jak by si jej přál míti Leč třeba
že duchaplný autor "Anatomie
melancholie" do které svcu utopii
vložil nešetřil fantasií Že to až u
rybí krve anglické přckvapujepřec
nevyplytval ji jistě z daleka tolik
jako architekti kteří narýsovali
plán budoucího Židovského státu
palestýnského duševní tv ůrci nové
omladlé slávy Siónu dědicové
našim v rcniickym právo opěvova
ného hrdiny zionistického Bar
Koch by
Judea rediviva! Obnovený ži
dovský stát obnovené království
Israele návrat k starým před to
lika věky opuštěným prahům
otcovským! Zní z toho něco jako
ztlumená hudba dávných dob pa
triarchálních melancholická eklo
ga věků obnovená stará freska na
kopuli lidských dějii Xe nelze
upírati něco zajímavého mysti
ekého a kouzelného má v sobě
tento jinak groteskní nápad Prav
da je to pouhá utopie nic víc než
li utopie názory dnešního židov
stva nejsou tak lyrické aby při
pouštěly víru v reelnost této my
šlenky Leč jak řečeno třeba
utopie ale zajímavá má své určitě
vyhraněné pozadí aociální a poli
tické jest jedním z typických
zjevů naši doby tak bohaté kva-
sem a jitřením politickým a so
ciálním To co ji charakterisuje
jest okolnost že nebyla vyvolána
nějakým silným ideálním hnutím
po samostatnosti a sebeurČení ná
rodním ale příčinami Čistě prakti
ckými Zkrátka: Četní židé chtějí
zpět do Palestýny poněvadž exi
stence jejich mezi národy jinými
je čím dále tím těžší ona jest ka
pitulací před antisemitismem který
vždy víc a více se dere všude na
povrch
Myšlenka obnovení samostatné
ho židovského státu sama o sobě
není nová Má tisíciletou marku
víme že vlastně tato touha židov
stva se vine jako červená nit ději
nami této zajímavé podivuhodné
rajy Do posledních sil hájili
židé svou samostatnost a ještě
tehda když světovládný fťím vzty
čil své korouhve nad ssutinami
Jerusaléma vstávali znovu a znovu
k odboji Posledním hrdinou sta
rého zionismu jest židovský heros
Bar Kochba jenž poslední vztyčil
prapor samostatného židovského
Státu To byl poslední nezdařený
pokus Od té doby prakticky židé
nesáhli k svému obrození státní
mu nicméně idea za to Žila dále v
jejich myslích a tkvěla v jejich
srdcích Ale už ne tím činorodým
žárem více jako pohádkový sen a
visionářská tužba jež měla pod
klídíce mystický nežli prakticky
politické Divnou sudbou osudu
rozptýlili se Židé po celém světě a
čím více zapadali mezi národy
jiné tím více bledla tato idea až
zůstala jen v srdcích několika hor
livců a snílků již chápali ji jen se
stránky čistě náboženské v tichém
rozjímání starých rabínů kteří
pevně věřili ještě v dějinné poslá
ní židovstva jako samostatného
národa a v jeho vyvoknost která
sama pomůže zase v budoucnosti
obnoviti království proroků a
patriarchů
Utištěni uvržen i v opovržení po
celý středověk Židé čím dále tím
více hleděli si spíše praktických
stránek života které je přirozeně
ideálním snům odcizovaly Od
děleni a přísně zákony odříznuti
od ostatních společností žili Židé
život zcela svůj odlišný provozu
jíce živnosti a povolání které byly
tehda ne-h v opovržení aspoň
méně ceněny Ve středověku špico
společnosti tvořily tři kasty
Šlechta vojáci a duchovenstvo
Řemesla obchod byly zaměstná
ním na které hleděly tyto stavv
hezky s patra ponechávajíce je
obecnému lidu a — židům Toho
tito dovedli znamenitě použiti a
tak ve středověku i ku konci mi
nulých století shledáváme židy
jako obchodníky a peněžníky Ze
jména poslední bylo jejich domé
nou a bohatý žid není jen typi
ckým znakem dneška I středo
věcí židé měly své Kotschildv u
nichž křesťantší velmoži hledali
pomoci v peněžitých tísních Přes
to však židé byli raeou opovrže
nou a -nenáviděnou Věříme že
antisemitismus není ničím novým
vždyť on ve středověku byl ještě
intensivnějším než dnes Pouze
forma jeho byla jiná Kdežto
dnes má povahu sociálně politicky
národní měl ve středověku ráz
čistě náboženský Zbytky tohoto
úruhu antisemitismu přenesly se
namnoze ještě dnes do lidu Ne
bylo divu vždyť křesťanství ač
samo sebou není než renaisancí
židovského náboženství stíhalo
židy stále tito platili za potomky
vrahů Ježíšových
i
5k
1 Ift TiiítU
k lt 11 - - - -
I tmi 2řMr?:VJ tli
V-v
v' : Vlv- rffi&y-ťJ lni
if v5Stf
NOVÝ VYSLANEC ŠPANĚLSKÝ
Nvč iiMaiiovtný vysluňte ApanřUký ve WaNhingtonu na mí?tč tuk níble oHevSÍ
De Iautivh iet Polo de Burnabe Olec Jtbo admiril Pólo 1 jl v)nnrem
ve řiojcnýtb Kláte h v rwe 172 r v rore iifalediijícm by! gyn Jeho ve Watth
iiitoou ve aluJbe vynliineetva co attaché Anglicky mluví velmi plyn!
V takovém stavu' v tomto anti
semitismu konfesním prožili židé
už do konce minulého století
Veliká revoluce francouská kte
rá do starých názorů nadělala
tolik děr a povalila starý svět do
ssutin přinesla spásu také židům
Krev která tekla ve Francii byla
mrvou z které vypučela také
emancipace židů A teď náhle se
poměr obrátil nastal nový kurs
Židé po tolik věků potlačeni
neomeškali si nahradili co jim
upírala nepřízeň po tolika století
Peníze měli — řekli jsme již Že
židé od dávna byli peněžníky —
nezbývalo tedy než přetíti pověst
né Šraňky jimiž byla Ghetta od
dělena Nyní když řetízky ty ve
likou revolucí byly přeťaty a pro
klamována rovnost všech národů
nestála židům v cestě Žádná pře
kážka aby" rychle hnali se ku
předu Učinili tak s horlivostí
která jim bohužel zjednala více
zášti než obliby a přátelství Dlou
hým tlakem nahiomaděné a vypě
stěné nepěkné jejich stránky
zvláštní separatismus raoy nyní
rychle hnaly do výhonků které
vedly národy ostatní k nepříjem
nému a překvapujícím! poznání
že opovrhovaná dříve raga přerů
stá jim přes hlavu a že stává se
najednou pravdou legenda o "ná
rodu vyvoleném"
Silný proud materialistického
nazírání který židé ovšem podpo-
rovali postřehnuvše jeho výhody
pro sebe je v tom podporoval
Materialistický tento proud Žive
ný největŠími současnými duchy
srazil st piedestalů všechny ideály
nahradiv je sobeckými ziŠtnými
aspiracemi rozmetal oltáře
nichž vyhodil boha a na jeho
místo postavil hmotu a vládu zla
ta Není divu že ti kteří dosti
tohoto zlata měli Židé stoupali
vždy více Nestačilo jim už bo
hatství zasahovali i do politiky
krátce židovský vliv rostl jak jsme
již řekli národům přes hlavu
Následek byla reakce
Mimo to začaly nové proudy
hýbati Evropou — idea národnostn
stala se pákou která starý svět
vyvrátila ze stěžejí a ktrá ruku
v ruce s hospodářskými ohledy
obrátila se i jroti — židům Anti
semitismus vstával znovu z do
mnělých hrobů pouze s tím roz
dílem že udělal psychologický
přerod — z antisemitismu náboŽen
ského v antisemitismus sociálně
hospodářský a politicky národní
Není nezajímavo pro psycholo
gii tohoto hnutí že v nových dě
jinách shledáváme první stopy
jeho v Německu a to v okamžiku
kdy po krvavém svém křtu u Sá-
eíové a Sedanu se sjednotilo V
nově založené říši jejímž zákla
dem nebyly ani rychlopalné pušky
a děla ale jednotná vyzrálá kul
tura nastaly přirozené purifikační
snahy aby státní celek útvar ryze
národní byl očištěn od živlů cizo
rodých První na ráně byli Židé
kteří byli nejen cizím tělesem ale
i obtížným živlem hospodářským
který si v tomto ohledu neukládal
velké reservy i obrátily se puri
fikační snahy proti nim celou svou
tíží A jako Žádné hnutí necouvá
před hraničními šraňky necouvl
ani antisemitismus a záhy pozoru
jeme ho i v sousední Francii ač
ne tou měrou Za to tím ostřeji
vystoupil v Rusku kdež nabyl
často rysů velice příkrých až vy
vrcholil v známých opatřeních rus
kých vlád dle nichž Židé šmahem
vyháněni ze země Čásť jich
obrátila se do Rakouska velká
čásť pak hlavně do severní Ameri
ky kdež také hledali lepší oud
vyŠtvaní židé z Německa
Ale ani oceán nedovedl antise
mitismus zadržeti Židé svou
povahou vytrvalí a potřebami
skrovní stali se americkému děl
níku vítězným konkurentem který
stlačoval jeho mzdu jako čínský
kuli který za málo peněz jest do
brou pracovní silou v Americe
Tyto okolnosti a mnohé nepopi
ratelně nepěkné vlastnosti židů
které se ukazují všude vzbudili
antisemitismus i v Americe
V Evropě
Americe také
byli proti nim v
Kam tedy utéct
před tímto protižidovským hnutím ř
Odpovědí na tuto otázku byla my
šlenka zionismu návrat do Pale
stýny a utvoření zde samostatného
Židovského státu Myšlenka tato
zrodila se v letech osmdesátých i
našla mezi židy hlavně mezi intel
igencí a u bigotních rabínů znač
ný zájem
Nebylo ovšem pochyby Že pro
vedení její není snadným Předně
se stanoviska politického vždyť
Palestýna je majetkem tureckým
a pak — tuto překážku by hodlali
odstranili penězi koupí nevhodno
stí a primitivtiostí poměrů v staré
vlasti Daly se zcela přirozeně
očekávat námitky: Židovský bo
háč má se konečně všude dobře a
dělný lid co ten bude dělat v Pa-
lestýně v zemi necivilizované bez
průmyslu a všech komunikací?
Nevydělá si chléb třeba trpký
spíše v zemích civilizovaných?
Leč myšlenka byla příliš silná
aby dala se zvi klatí i důvody bez
odporu tak vážnými Zionisté
věřili ve své duši že musí jejich
nové záměry se setkati s úspě
chem Kolonisace Palestýny pře
třásána dále v časopisech a stavě
ny větrné zámky nejdobrodruž
nějŠího druhu
Již viděli tito sektáři političtí v
duchu nový Život kterak koloni-
sací povstane silný židovský stav
selský kterak Ční k modrému ga-
ilejskému nebi komíny továren
průmysl a obchod dále mohutní a
kterak konečně stává se Palestýna
duchovým a národním střediskem
rozptýleného židovstva Středem
nového království učiněn Sión ten
nájemi opředeny bion jako sym
bol zašlých dávných časů znova
zrozený a vyvýšený na kulturní
střed Židovský Sny starých my
stických rabínů oživovaly znova
zionisté už už viděli kterak
roste a vzmáhá se Judea rediviva
Leč praktický výsledek těchto
romantických snů nebyl v žádném
poměru k přitažlivosti dosti svůd
né myšlenky Za celých 15 let
od roku 1881 — 1806 obnášel
očct židovských zionistů v Pale-
týně pouze 600 Členů většinou
to lidí více snivých a romantických
než schopných k provedení díla
yžadujícího tolik energie Členo
vé tito rozptýlili se v 15 kolo
niích jichž úspěchy se rovnaly
naprosto nule Neměli ani ho-
podářské samostatnosti žijíce
jen z podpor bohatých svých sou
věrců evropských v jichž řadách
yl na prvním místě Rothschild
tomu přistoupila známá konku
rence tlirschova v Argentině a
pak nepříznivé vystupování ture
cké vlády které zdála se tato ko-
onisace politicky i hospodářsky
velice poválživou iežto židé zde
evili dle přirozené povahy své
více choutky evropských souvěrců
pro kramaření a odírání lidu než
pro poctivou práci Tak koloni
sace vázla vždy víc a více až zdál
se v posledních letech její osud
pečetěn
Leč právě v době kdy zdálo
se ze zionisticke hnutí jiz délá
testament dostalo se mu nové
pružiny Tentokráte z Rakouska
hlavně z Vídně která stala se
klassickou půdou antisemitismu
čele stál a stojí dosud dr Herzl
vynikající předák německo-liberál-ní
ve Vídni který vida pád strany
židům příznivé a vida nový vítr
táhnouti postavil se v čelo a
zvedl klesající prapor zionismu
Stal se horlivým jeho apoštolem
ydal i knihu ('Juedischer Staať)
byl duší sjezdu zionistů jenž
konán byl loni na konec léta v
iasileji a kdež znova začalo se
usilovali o provedení těžké my
šlenky Nové toto vzpružení Šlo
ještě dále než dříve Kdežto pů-
odně byl Židovský stát považo
ván jaksi za nutný útulek pro pro
následované Židy (te-dy více méně
jako ochranný prostředek) posta
vil jej dr Herzl jako cíl židov
stva jako cíl vědomého positivní-i
o hnutí politického k jehož i
uskutečnění hodí se nad jiné Pa
lestvna svou historií a tradicemi
n ív 1 vi 0 dli nu j avt w w m i mm
Nové hnutí tedy je zase na po
chodu Rozumí se že vynikající
úloha v něm jest uložena Židoy
uložena lidový
i Leč UŽ h
u který vy
totiž chytla-Swi
skému velkokapitálu
je nový kámen úrazu
k neshodám Věci totiž chytla
— spekulace Ustanovily se i dvě
společnosti v Anglií s velikým ka-
pitálem leč jejich pretense jsou
čistě spekulativní i odporují ideál
ním cílům Herzlovým
Však poslyšme raději kterak
dr Ilerzl míní kolonisaci provésti
Předně získati zemi od turecké
vlády To prý vyžaduje malič
kost — jedné miliardy Připustí
me že by se to podařilo nastává
otázka druhá postup kolonisace
A tu si představuje dr Herzl tak
to: K účelu tomu musí se židov
ské dčlnictvo již předem vychová
ti To myslí dr Herzl za tři
roky je možné
V nových koloniích by dčlni
ctvo postavilo domy a domky
které by si posloupně svou prací
zasloužilo takže by po osvědčení
staly se jeho majetkem stejné jako
obdělávané pozemky
Pokud se týče pracovní doby
vyměřil ji zipnistický vůdce na 7
hodin denně Za to na druhé
straně by dělnictvo bylo podrobe
no přísné kázni jeho osud by byl
o málo lepší než káranců v robo
tárnách Ovšem jen po řadu onu
let (snad tří) Za tuto kázeň jest
právě odškodněno dělnictvo krát
kou pracovní dobou Takovýmto
způsobem asi chce dr Herzl svůj
plán provésti a tak postupné Pa
lestýnu kolonisovati
Jak vidět dr Herzl nezná pře
kázeit které mu Číhají v tyle a
které způsobí že podnik zůstane
utopií fikcí Máme důvodné po
chybnosti že židovská chudina
opustí dosavadní místo svého vý
dělku aby hledala chléb na neho
stinných pustinách palestýnských
Tomu jest jedno dobývat těžce
chléb v Rusku nebo v Palestýně
f kapitál bez dělníků jak je mož
ným k svým posláním? Sluší po
chybovat! že by chudý žid šel z
vlastenectví do Palestýny Tu
zapomíná dr Herzl na jeden dů
ležitý ba rozhodující moment: Že
Židovstvu schází hlavní ba jediná
podmínka státotvorná t j jed
notná národní kultura které židé
nemají Pouze tato by se mohla
státi pružinou dostatečnou Jed
notná národní kultura jest ten
svaz který činí divy a který bu
duje a rozráží státní útvary Jen
tato ideální snaha zhustiti se na
jednom místě a vytvořiti samo
statnou kulturu národní a účastni
ti se tak osvětové práce lidstvaby
mohla vytvořiti nový státní celek
Leč tato podmínka schází ži
dům oni na ni ve fantastickém
svém projektu ani Depočítají Oni
nechtí kulturní stát ale jakýsi —
sít venia verbo — pensionát pro
sebe s dobrým zaopatřením beze
všech ideálních vyšších ducho
vých cílů Na jejich příkladu jest
viděti kletbu nesjednocení národa
svazem národní kultury je viděti
jak bez ní jest národ při všech
penězích ubohý a slabý
Proto myslíme že tento "pale-
stýnský sen" zůstane dále pohád
kou Jen za chlebem tam chuďas
Žid nepůjde jemu bude jedno pra
covat zde neb onde jako Židov
skému milionáři ie lhostejno hra-
bat zlato na bursách ať na Dunaji
Sprévě nebo Sekvaně a sám dr
Herzl uzná jistě za příjemnější
sedět teple ve Vídni než lopotit
se s rýčem pod Sirým nebem třeba
to nebe bylo tak jasné a krásné
jako je nad Jordánem
Není lep'ích léků v trhu nadCham-
berlaiu ovy Toužili isme léku proti
kaíll kde jiné pochyby! % v kaidlm
případu se oivědcil Téměř denně
!S(me chválit! hodnotu Chamberialo'
ovýcu léků od třeb jii je použili
i
A
i
H
4
i