_____ j
Z českých mlýnů j
HUMORESKY HAKLA TČMY
Ve mlýně
Když vás tak dopálí ten svít
a že z kůže chcete vyletět
jen do mlejna sijdětei
Tam přece život kýs a ruch
až člověka přechází sluch:
tam jistě okřejete!
V tom rachotu a lomozu
v tom kol a Živlů víru
nejlepší máte písničku
o zlatém světa míru!
Vždy hrubší hřídel s merším hrá
pastorkem kolo vrtí
pod palcem céva zaskuhrá
a žernov zrno drtí —
A jak když kloučků řehtačky
Jidáše honí do pračky
tak vesele to drkotá
až za vrata: ratata!
Což také svět než mlejnice?
Po vrchu prach zpod lednice
a— otrub na věrtele!
Tu každý bílým — Cherubem
a každý má cos za lubem
i na prázdno když mele
Eh mel si jak mel nezlob jen!
Neb což to za šalandu
kde stárek mládek pavouk zlý
jen chase kazí švandu
a ostřejMi kdo zakřeŠe
neb ozvou-li se mléči
ou! hned je oheň na střeše
a — prášek za to brečí
"Kdo povolil zas pružinku:
Utáhni! Sic tě kořínku!"
Leč mrška tím víc repetá
jak posměváček: ratata!
Ha tisíc láteř co to je?
Mlýn škrtí se a šejdruje
od čepů jen se kouří!
A chasa lítá rámusí —
v tom prásk a běhoun na kusy-
což pak tu rarach bouří?
Hle kmotři tak to chodívá
když ztuha tarasíte
když stavidly a hrázemi
myšlénku zdržet mníte!
Pak pozdě mazat hřídele
a nadlehčovat kámen:
zpáteční voda nemele
a s přední s tou je — amen!
Velebně jako světa král
duch lidský Šumí proudem dál
váš mlýnek brzy dokoktá
přesmutně zvolna: ra — ta — ta!
I my jsme měli kdys svůj mlýn
tak starý jak Vltavy klín
a kde se pansky žilo!
Tam věčně bylo veselo:
když cizím dost se namlelo
nu hoši pak se pilo!
Než Bůh to suď! zlých časů vír
nám porval zděř i střechu
tu hřídel prask" tam strhli splav
jen — truhla zbyla Cechu
My ostrouhají kolečka
pro posměch lajné sběři:
tam viz krajánka holečka
u cicích mrznout dveří
Však — pracovat znal český syn
a sbírat kola z rozvalin!
Zas oŠkrt jiskří tepotá
a tloženíčko: ratati!
Hoj chutě bratři! Křešme dál!
Do práce kde kdo líně stál:
pryč se vší ospalostí!
VŠak vysvitne nám slunko zas
nadejde jarní vláhy čas
a bude jarní vláhy dosti'
Pak vzhůru všechna stavidla
ať proud se v kolech vaří
Pak potuchne ten cizí smích
a za to nám se zdaří
Ve vlastním mlýně semelem'
ti opět žito svoje
a T rytmu jarém veselém
iak bubny hřměly v boje
kdv cep i mlat bil na poplach
až škůdce vlastí prohnal strach
zavzní to z Cech zas do světa:
Po starodávnu: ratata!
YI I —1 Jí OA r00 a vlcřaiéhO ftIk
lllCilw nU denně tarnujema kaidémt
nu tomu k±£iiémn-
káa l Mtn ledoaMUtvI pro naše nov obr
7ia lállh-rmnn wt-1'nuL Mino ZolBt M
SuŠIl hastrmana
"Nedáme-li si dobrý pozor"
mínil už před půl kupou let náš
sékerník Havel Borovský "při
jde to věru tak daleko že se bu
deme musit pro samou svornost
ze starodávného domova svého z
Čech vystěhovat a že budeme
musit mocného cara ruského po
prosit o kus země někde na Kav
kaze abychom tam české outoči
ště našli před pronásledují:! nás
svorností v Čechách"
Na neštěstí jsme ale cara ruské
ho poprosit zapomněli on že sebe
se také nwdovtípil a tak nevědí ta
ké ti naši ubozí Podlesáci jak to
s tou nešťastnou svorností zaona
čit Mají ji takto sice pořád na
jazyku zvláště o volbách by se
pro ni zrovna utloukli ale takto v
praxi života jen prosím mluvte
s horním Podlesákem o dolním
Podlesáku: ten je onomu 'bláz
nem' onen je tomuto 'vrtákem'
Rekne-li horní: "Tohle je bílé"
shledává dolní svatě že je to čer
né a co jeden na druhého ví chu
tě poví jen když to není nic kalé
ho Inu zkrátka: milují se ve
spolek jako valach a hříbě a srov
návají se jako dva mlynáři na jed
nom potoce který se dá čepící
vybrat a voršovem zastavit
A víte proč to všechno? Pro —
sušeného hastrmana
Panoval totiž — bylo to za dob
pánů justiciárů a Franců — na po
toce v Dolním Podlesí daleko ši
roko pro své čtveráctví známý pan
otec Krupka a ten kde co jen ko
mu moh rád vyved aejradčji ale
horním Podlesákům na které měl
už tak nějak od nátury skřesáno
Když jim na příklad vysychala na
ryňku obecní studně vypravoval
jim jak si ta chytrá liška pomo
hla aby se mohla napit ze džbá
nu v němž bylo vody na mále
Milí otcové města dali si říci a
poručili házet do studně kamení
aby voda vystoupla I házeli až
si ho tam naházeli několik for a —
měli po vodě Pak se na ně
Krupka přicházel zase dívat jak
ten štěrk v potu tváří ze studně
vytahují Jindy zase jim poradil
s rybníkem když měli na něm ko
strbatý led a rádi by se byli klou
zali To prtf bude nejlíp s obec
ní stříkačkou do prostřed rybníka
tam vykopat díru do ledu pro čer
pání vody a postřikovat led Šíro
do kola vždycky pěkně na nocaby
zamrzla nová hladina Milí Pod
lesáci poslechli rady zatáhli stří
kačku na led do prostřed rybník a
stříkali o sto šest Ale v noci na
stala obleva k ránu to na rybníce
luplo a ubohá stříkačka zmizela v
hlubinách rybníku Nezbývalo
než buď do Amstrdamu pro potá
pěče anebo vypustit rybník Ro
zumí se že se rozhodli pro posled
nější a tak ještě za to že jim tak
pěkně vypálil 'rybník' dostal pan
otec vody na mlýn jen což!
Ale na tom všem nebylo ještě
pořád dost
Tednoho pěkného odpůldne se
děl pan otec Krupka před mlýnem
na lavičce a dobře-h se pamatu-
jem nedělal nic Tu kde se vzal
tu se vzal krajánek Po meršán-
ce a bříšku poznal ovšem ihned
pana otce smekl zdvořile a vyři
zoval pěkné pozdravení ze všech
zkolendrovaných mlýnů
Pan otec chtěl vidět jeho kníž
ku Krajánek ji vymotá z usmo-
lených papírových obálek Krup
ka si nasadí vážně brejle na špič
ku nosu a počne ji prohlížet Ale
jedva do ní nakoukne škubne se
bou jako v nejvčtším udivení a
propukne v hlasitý smích:
"Člověče! Je to skutečně vaše
jméno?"
"Prosím od jakživa"
"Hehehe! Ne tohle jsem ještě
jakživ nejedl!" A kolem koutků
mu hraje už zase něco špicované
ho "Poslyšte" praví ku kraján
kovi vždy ještě čepici mačkající
mu "chcete-li u nás pobýt musí
te mi slíbit že prozatím nikomu
nevyzradítc tvé pravé jméno až
vás vyzvu sám utkejte každému
že se jmenujete Matěj Vodník a
nic jinak rozumíte!"
"Rozumím pane otče!"
"Tak je dobře ujednáno!"
A za chvíli už bylo viděti pana
otce iak si vykračuje procházkou
k Hornímu Podlesí Zapadne
tam do hospody u 'modré žáby1
kde se schází známá veselá spo
lečnost "I pěkně k nám vítáme!" po
zdravují: "co nového u vás pane
otče?"
"Že jsme chytili hastrmana"
"Cože?"
"Hastrmana"
Salva smíchu: "A co s ním
děláte?"
"Sušíme ho v šalandě za kam
ny"
Všichni koukali na sebe jako
by se chtěli ptát: Jsme my bláz
ni nebo on?
Ale když pan otec stál ve vší
vážnosti na svém a vsadil se s ni
mi o půl vědýrka vybrala se celá
hospoda jít se podívat do Dolní
ho Podlesí na hastrmana
Cestou ovšem se nemlčelo a tak
za několik minut rozhlásila se no
vina po celé obci a teď nastal
shon: staří mladí báby děti mu
ži ženy vše hrne se jako proce
sím do mlýna kde prý mají za
kamny hastrmana Můžeme si
pomyslit to uděšení paní mlynářky
a celé chasy když se tam zástup
přivalil Ale pan otec pořád pev
ný — otevře šalandu ukáže na
krajánka protahujícího se na la
vici u kamen a optá se ho přede
všemi:
"Jak vám říkají?"
"Matěj Vodník"
"Mlč!" rozkřikne se "mluv
pravdu: tvoje pravé jméno!"
"Hastrman"
A pan otec na důkaz ukazuje
jeho vaňdrovnf knížku v níž se
skutečně čte: Matěj Hastrman
Od těch dob měli Podlesáci
smíchu kam jen přišli A podnes
ničím je nemůžete hůře dopálit
než když se jich zeptáte jakže
vypadal ten hastrman?
CoŽ divu že to nemohou Dol
ním Podlesákům zapomenout a
nezapomenou snad do skonání
světa
Jak se chytají kozáci
"Je-li pravda co?"
"To věřím to se vám tu sedí
jako pašeti v tureckém nebi!"
A opravdu seděl tu starý Haca
perka na plných pytlích jen že na
neštěstí ne peněz nýbrž otrub
mezi dvěma mléčkami jako jeden
uherský čtverák s andělíčkama
Na tureckého pašu měl ovšem tu
ze krátkou fajku a trochu rozma
Sírované boty ale to by konečně
čerchmana bylo vadilo jen kdyby
ta poťouchlá koťátka za našich
časů nebyla tak na čisto bez ro
zumu a nekoukala tolik na Haca
perkovu pleš kterou hleděl marně
brzy 6 té brzy s oné strany zakrý
vat prastarou 'holmicf jako spíše
na jeho dobré srdce které bylo
pořád ještě tak mladé a chytlavé
jako tenkrát před 40 lety v
Uhrách když vyvedlo Hacaperko-
vi svou první větší hloupost
Právě ji dával mleČkám k lepší
mu: jak se do ní zabláznil do
hezké černooké cigánky když
tancovala čardáš jak ztratil hlavu
a nechal všeho pěkného místa ve
mlýně kde mládkoval dcery mly-
nářovy která zase po něm byla
celá blázen a dal se k cigánům
Děvčata leknutím až odskočila:
"K cigánům? BrrrTl"
"Je-li pravda co? To byl ná
pad Ale nemyslete -že bylo u
nich tak zle Pane to nebyli
žádní otrhanci ti měli dvacetníků
a knoflíků kdyby dnei 50 mlynáři
v Čechách devětkrát o zem pra
štil nevytlouk by z nich tolik
stříbra A potom ta Irma! Inu
to byla broskvička až se člověku
ještě při pouhé zpomínco na jazy
ku laskominy dělají"
"A měla vás ráda Hacaperko?'
"Inu to si myslím Jak pak ji
náč pane což pak jsem nebyl
chlapík k pomilování? Měli jste
mne vidět když jsem si v neděli
narazil ty uherské gatě čižmy s
ostruhami a navoskoval kníry
že mi stály jako roubíky: teremte-
te to pokukovala za mnou děvča
ta přes plůtky když jsem kráčel
po návsi!"
"To je podnes na vás vidět"
smály se mlečky "že jste musil
být k pomilování!"
"Že je?" liboval si marnivý
parkos
"Proto jste tak omilován do
hola!" a jedna mu přejela to šedi
vé strnisko po tváři a bradě kdež
to mu druhá pohladila od zadu
pleš
"No jen žádné bláznovství"
durdil se starý kozel
"No a jak to skončilo s tou ci
gánkou?" ozval se za pytly hlas
páně otcův
Hacaperka se překvapen ohlíd
pošoupl čepici do týla a začal si
ukazováčkem šťourat do vyhaslé
dýmky
"Jen se nestyďte stará vojno"
pobízel přistoupivší mládek: "co
můžete vypravovat takovýmhle
mladicím můžem snad slyšet ta
ky my"
"Inu skončilo to po cigánsku
Byl jsem u nich 3 měsíce dokud
jsem měl trochu prachů a dával
holce presenty a starému prolej
val hrdlo vínem šlo všechno do
bře Jakmile ale poslední dvaci
áš vyskákal ozvala se v Irmě jeji
cigánská krev Začala mi koukat
po jiných až jsem ji šťastně do
pad s nějakým Pištou nu a teď
bylo zle ]á nařezal holce Pišta
mně starý cigán se ujal své dcery
a vzal na mne bejkovec: nu nač
pak jsem měl ještě u té holoty če
kat? Dopálen bez groše hlavu
bez rozumu — no víte co jsem v
té své ráži vyved? Bylo to na
podzim r 1848 celá uherská ze
mě byla tenkrát jeden rnmrejch
všude verbování k honvédům kdo
se k nim dal tomu nejhezčí hol
ky padaly okolo krku a křičely:
Eljen Košut! Inu pardie Hacaper
ko pomyslím si: co máš na tom
falešném světě a dal jsem se k mi
lým honvédům"
"Nu a padla vám tam zas Ráká
kolem krku je-li pravda Haca
perko co?"
"Eh čerta — co byste si po
myslili že se člověku může přitre
fit: za 4 neděle probudím se jed
noho ránu na štrapuci a vedle mě
chrápe ten kujón — cigán Pišta!
Dal se též naverbovat a dostane
se k tomu samému patahónu co
iá No neptejte se jak mi bylo
Než se nadál už měl svou facku
a než procit už měl druhou Z
toho rámus pračka až byly celé
kasárny vzhůru a za chvíli jsme
stáli obadva 'Slisovaní' před tlu
stým majorem Výslech byl krát
ký Já že mi ten cigán odloudil
holku a že nepovolím dokud mu
hnáty nepřetluču on zas že já
stlouk jeho holku když mne ne
chtěla a že mi za to musí břicho
rozpárat Major dá postavit la
vici a komanduje: Tišto lehnout!'
Jak byl cigán jako hrnec černý
zbled a začal žebrat o pardón Nic
naplat! "Pišto lehnout!" porou
čí major znova "a ty Hacaperko
vysázíš mu jich 10"
"Inu hergotco vám budu poví
dat jak jsem se zasmál s jakou
chutí jsem je cigánovi měřil Sot
va ale dopadne desátá nastojte:
"Hacaperko lehnout!" komandu
je ukrutný major "a ty Pišto vrá
tíš mu svých 10" Teď zase ve
mně hrklo chci prosit ale major
jako dub a Pišta jako kat Ne
povolili a za 5 minut jsme si byli
kvitl"
Stává rozličných ipbsobft
léčeni
NACHLAZENÍ A KAŠLE
K docílení působivého vyléčení
33Z"CH f iTZ
POBZOŽTSTT!
a TBVAIiE užívejte
ÍILLEfíS
LUNG
BALSÁM
anepohrávejtessebou uii váním cetll
Jež poskytnou pouze dočasnou fllevu
Tento prcnf Bilsán jest chválen pro
své odlehíujlcl vlastnosti Jlmli Ilem
vedá a utlíi výboji allxnaU blány
Neotwuliujo opium neb Udny Jtn opoj
ný lék Duchovni a veřejní rolnici bu
dou výsledkem jestli lék pouiiji spo
kojeni Žádejte a hleďte pHItí dostatl
ALLEN'8 LUNO BALSAM
V lékároikft: 2to bOc a 1100 láhev
4
Dr Chas Rosovatcr
ttlce: 222 lte Bld roh 17 ul a
ťurnam Telefon 504
Obydlit 2417 Jones nllee roh 25té
Vuioiíto káru na Leavenwortn ul
Telefon 1217
OMAHA
NEBR
"Ten vás vypořádal! Oč že jste
se vícekrát neprali?"
"Ba už neprali neboť naše Ir
ma chytila se už zase Bákého tře
tího co jsme měli to jsme měli f
každý svftj díl a tak jsme se stali
ze soků těmi nejlepšími kamarády
jak to už na vojnž bývá"
"A tomu maďarskému majoru
jste to odpustili?" smál se pan
otec
í "Co pak s ním se špiebubern
ale za to jsme mu ukázali co jsme
zač že si nás nemoh jenerál Bém
ani dost vynachválit a před celým
írontem nás vyznamenal"
"Jak to?"
"Jak se to vezme: vlastně pro
šťastný nápad ale kuráž k tomu
taky patřila Neboť takovýhle
ruský kozák to je vám mršina
chlap Mají koně maličké a hu
bené jako kozy — proto se jmenu
jou kozáci — ale žádný uherský
kůň nedokáže co taková kozácká
herka Letí vám jako šipka a ten
kozák na ní jakoby k sedlu při
rostlý skrčí se že ho ani nevidíte
ale běda vám před jeho třísáho
vou pikou chlap máji zastrčenou
do holínky 1 letí a než se naděje
te už jste napíchnut jako motejl
na špendlíku a žádný doktor vám
tu díru nespraví Tu s Pištou
přemýšlíme jak na ty kozáky vy
zrát až najednou oba radostně
vyskočíme a zvoláme: už tornám!
Do rána jsme to pověděli potaji
celému pataliónu ale aby major
nevěděl a pak jste se měli podívat
na tu patálii u Bečkereku! Kozáci
se rozjedou proti nám My dáme
do nich deŠarži oni ale jako draci
pořád blíž a blíž Náš major ko
manduje 'ládeť — ale nikdo nena
bíjí Přijede sám gen Dembin
ski a křičí: "Pšakrev střílejte!"
Ale my žádný ani hni: nenabíjíme
a nestřílíme jen s napřaženým bo
dákem očekáváme kozáky srdce
v nás pravda tlouklo ale jak se
na nás přihrnuli my každý se
svou puŠkeu co síly měl křást ko
zákovi do piky až se mu zabodla
do země a jak byl rozjetý milého
kozáka vyhoupla — poněvadž měl
druhý konec zasazený v holínce —
jako Žábu ze sedla a přehodila
po hlavě mezi nás! Na dva křá
sty mřU jsme tak celý pluk kozá
cký zajatý a kdyby nebyl na dru
hém křídle Goergey troubil na ne
štěstí v tu chvíli reteré mohla být
výhra naše a my s Pištou officí
i "Ale Hacaperko!" — "Je-li
pravda co?"
f
i
v
1
:
-
ť
?-
r
' -
řf v -— "
I
(1
li :
1
r
1 :
-
%
i
r
~t
'i
tossttf Ulu— Isp i uri
%
J