Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Feb. 2, 1898)
I „- 1 ' ar Pokrok ZApadu Níco o Kanadé o Jejím ruchu vy stéhovaleckém a poméreih farmářských Pro Pokrok étlu nit-Mwl vU-inl xktiňito au g rrtr-liíV!ll a Mullit Itokiinonl uuic uyz jsem seznal co Se tam daří a to jest: pšenice ječ men oves brambory zelí ropa mrkev a seno — jemnější rostli ny a zeleniny ne jako salát okur ky rajská jablíčka a podobné — tuďjsem si ve své skromnosti po myslel no jaká pomoc Člověk ne musí vždy všecko mít snad se nám zde i při tom tak obmezeném farmaření obstojné vésti může a zasázeli jsme něco bramborů všechny druhy zeleniny na "zdař Bůh" a připravoval jsem se že udělám nejdříve studni a pak že započnu vozit dříví na stavbu i paliyo z nejbliŽšího lesa as 12 mil vzdáleného Náš pan soused sil oves — bylo to koncem máje — pšenici mel Ji2 zasetou která právě vzcházel ječmen řekl nám že bude as oko lo 5 června síti Na moji otáz ku proč tak pozdě odvětil mi proto že půda není dosti ještě vyhřátá vidíte že ještě ani pré rijní tráva neroste my můžem také až okolo 15 června síti kdy je půda vyhřátá tedy pak vše ro ste velmi rychle tak Že se obilí okolo 15 srpna sklízet může Dále jsem ho žádal aby mi vy svéthl jak jest to možné že ne kteří lidé do Kanady bez peněz přišli pozemky přijmtili začal farmařit a Že v krátkém čase se domohli značného jmění "To jest tak možné" odvětil mi pan soused ' muž 1 rodina jeho odeŠl přes léto do Manitoby k velkým 1 1C ' Iv - idiuidrura na vyueieK aneD jiny nechal rodinu na farmč- a odešt do Britické Kolumbie do zlatých dolů na práci a když si pár set dollarů vydělali tak si pak nakou pili co jest potřebné do hospodář ství a nyní dělají své živobytí" To bych i já mohl tak učiniti po myslil jsem si protože v tomto roce více síti nemohu nemám k tomu půdu připravenou a tudíž musíme být po celý rok i více z hotového živi a protož bude lépe kdyŽ půjdu na výdělek Do pří štiho jara mohu si někde ve zla tých dolech neb jinde hezkou částku peněz vydělati mohu míti více ao začátku obzvláště na to hospodářské nářadí — toto jest zde velmi drahé — a tak jsem se se svou manželkou rozhodnul že na výdělek odjedeme Při dálším rozhovoru s panem sousedem tázal jsem se ho proč si nezabral pozemky blíže lesa a při řece aby měl dříví při ruce a do brou vodu pro potřebu neboť jeho studně mu dává kalnou vodu a málo obzvláště v letě takže mu pro dům i dobytku sotva dostačí odpověděl mi pan soused: "Při lesích při vodách aneb v níži nách není dobře se usaditi a to proto že taková místa zde v Ka nadě následkem vlhkosti jsou ví ce vysazená letním mrazům" "Letním mrazům?" opakoval jsem si jsa udiven jaké to mrazy 'vždyť máme tu již dosti parné dny" "Ale noci jsou studené" odvětil mi pan soused "Vy jste to snad ještě nespozorovali pro tože se přikrýváte s peřinami to je dobře Že jste si je s sebou při vezli kdyby jste se přikrývali jeu dekami aneb šli v noci ven zaji sté by jste ucítili že máme stude aé ano i někdy příliš mrazivé noci" A již druhou noc byl jsem o tom přesvědčen Z rána jsme vi děli polní osení i luční trávu zmrz lou zčernalou "Byl to silný a to ten první let ní mrazík ale neuškodil" pravil pan soused "u osení a luční trá vy jsou jen lístky zničeny to ne škodí stonky rostlin si porostou dále — nedopoirStěj Bůh aby nám přisel takový mrazík v Čer věnci neb v srpnu když je zrno klasech to by bylo hůře — " Cely jsem se zachvěl při těch slovech a při pomyšlení Že snad někdy i zrno v klasech zmrzne již více jsem se pana souseda nc vyptával spakoval jsem kuíry druhý den odjeli jsme do Britické Kolumbie Dosti dlouho to trvalo nežl jsem tam práci dostal V těch atych a stříbrných dolech bylo nemožno práci dostati protože horníkem nejsem a v tivírnách í na pilách i jinde to bylo vše ob sazeno a pak následkem velkého návalu pracovního lidu nebylo možná práci dostati Od všech stran lidé přicházeli na výdělek kanadští farmáři přistěhovalci i všeliký lid ze Spojených Států Dle výpovědí přišlých na práci seznal jsem že Britická Kolumbie též všude přemrštěně rozhláše na že prv v ní člověk naide nráce lost a velký plat až pět dollarů denně Však sklamáni byli a zase si odešli když se přesvědčili že prá ce tam není k dostání a plat jen 2 neb 2 yi dolaru obyčejného dělní ka a 3 horníka "minera" Skrze protekci se mi konečně podařilo práci při stavbě městské ho vodovodu dostati ale ne na dlouho Čásem obdržel jsem od toho pana souseda z Alberty zprá vy o vyhlídkách na dobré žně chválil si že vše roste dobře a buj ne a že doufá v jistou úrodu Ale jaké sklamáni druhý jeho dopis mi přinesl žalostné zprávy Že tu tam jeden drzý pan mrazík se ule bedil na zrno v klasech a poškodí ho tak že se to sotva za pokrm dobytku hodí Dále přišel pan 1 1 souseu jíonecne s uarvou ven vy jádřil se že co prý mrazy v někte rém roce nepoškodějí to zase ten I II f 1 w 1 KanausKy paniDict-K Kroupami vy mlátí a že ačkoliv vláda těm far mářům kterým úroda mrazem zničená bývá náhradu jako: mou ku brambory i jiné plodiny údělu je on ale zt to nechce více trpč- ti a ze Kanadu také opustí I jiných důkazů o těchto živel ních pohromách se mi dostalo a to od několika kanadských farmářů kteří též se mnou v Britické Ko- umbii na práci byli za tím ťičelem aby si potřebný na cestu peníz vydělali a z Kanady se vystěho vali Právě co tyto řádky píší došel mne dopis od toho nana snnwrb Alberty kterýž mne žádá abych mu zdejší krajinu washingtonskou na Pacifickém pobřeží a ty zdejší armářské poměry popsal Že on i cště několik jiných farmerů z Ka nady zamýšlejí sem se přestěho- ati Někdo bude snad vyvraceti že to tak špatně v lč Kanadě nedopa- a naopak že ten velký vývoz do rého obilí i dobytka jest důka zem o úrodnosti 1 o dobrých po měrech hospodářských A což ta kanadská bohatá pšenice kteráž a sfvětových trzích a výstavách vyznamenání došla ta jest ještě ětšíni důkazem z iaké bohatá a rodné půdy země pochází — nu rozumí sc samo sebou že mrzlá scvrklá pšenice na trhy a výstavy se nepoveze nýbrž jen ta nejpodařenější z těch úrodných rajin nianitobskýcb aneb z ii- ých — Ano celá česť a chvála té ka adské půdě ta jest skutku zna menitá Škoda jen že se nachází pod tak studeným nebem ním ejí rostlinstvo poškozeno bývá ač! jest mnohdy citlivou újmou ano i! kážou pro jepho osadníka — pě stitele — Někteří kanadští mudrci jsou to ho náhledu že prý v osaděných rajinách zimy letních mrazů bývá a že tyto když bude Kana da jednou hustě osaďěná pCda její vzdělaná £ docela pominou Pro-j tož i mnohý kanadský oaHníl 1 — hledí ve svém strádání nadějně a potěšitelně do budoucnosti Že na stanou lepší časy a vynasnažirje c spoluúČinkovati aby se zem co se osadila vzdělá jen to dosavádní nejdříve a hodně na byla aby zlo odvrátilo To samé mi jedna stará Žena August Hample Spcncer Nebr Alois KrupiČka Niobrara Nebr Václav Muchan Ames Nebraska v M Blažek Randolph Iowa Každý rád doznává že vzdělání jest největším určením Člověka čas takovým spůsabnm nejlépe upotřeben Mnoho jest těch kte- Moravka která ze své farmy as 60 " 8 trpkostí pohlíží zpět na pro- mil od Calgary vzdálené do téhož marnění dní svých mladých let — města na trh přicházela vyslovila: na žvot svůj zmařený To uvaž "Naši páni agenti nás těšejí že mladíku a dívko ! Vzpomeň" že když se hodně ta Kanada osadí a vzdělání dává Tobě moc abys půda vzdělá Že zde pak nebude- nabyl znalosti a úsůdku a zbavuje lebe všedních malicherností a budí v Tobě zájem pro věci vzne sené Všem kteří pracujete k povzneŠení národa srdečný po zdrav zasílá Vás přítel F B Matlach me míti ty letní mrazy Dost možná že by se to osvěd čilo vždyť jest známo že vzdělá ná a zkypřená půda dříve a rychle- 1 sluneční teplo pojme a jej déle podrží a že následkem tímto i její ovzduší teplejší se stane — my sum ale že by se muselo tam v té Kanadě mimo toho zkypření celé její plochy ještě něco udělali to tiž: těm mrazivým větrům severá kům které přímo od blízkých le CRETE Neb 26 ledna 1808 Ctěná redakce Pokroku Zánadn "Lišákova smrt" Marie Volek "Oklamaná naděje" Karel Daniel "Malinké veliké" Marie Kolářík "čtvrtý červenec" Emma Jurney "Hospodyňka" Ferdinand Ko louch "Nic nitrvá na světě věč ně" Růžena Jurečka "O kit"h Irma RudiŠ-JÍČinský "O modě"- Jindřich Aksamit "Spatný přítel" Silva RudiŠ-JÍČinský "Hloupý Lu káš" F Kolářík "Vrána a liška" Frant Daniel st "Bázlivý Karel" Frant Daniel ml "O ročníku" Jarmila Daniel "Hloupý kohout" Viola Shery "Skřivánek" Anežka Hcreet "Chlubivý Pavel": Žofie Čejka "Zmařená radost" Eliška Vrabec "Kocour a husa" Marie Veleba "Nehoda" mimo velice krásných písní našich národ ních jeŽ předneseny jsou veške rým žactvem a nastudovány byly opravdu hezky dovců mořských zamezili — Toto objísnění budiž jednomu aždému na uváženou kdo by chtěl v Kanadě novv domov hic W M m Minulá Kfthnía a nUh U1 r""uu "eny ? presiaVKaCM — - '-- vjj iiui A nás tu dnové opět trochu živější a Kiavir pan vyskočil a k V sobotu sehráli ochotníci z Wil- "'T ?a JeD1SU aaI leP61mu ber pěkný obrázek český "Voinar- i?u5? "mo velice přicházejí cestu ku" a sice z ochoty a na prospěch P"PT ne°ura místn ho knhti "DřovaK-k" ÍKfl„ rlBUTw' Ja"s sborů páně původních Podlipská Číslo 14 kterýžto spo lek dobře si vede podporuje vše i co české a záslužné Hrálo se v síni paní Procházkové a návštěva Wilberákům všech na Hned jakmile došla zvěst o úmrtí České spisovatelky Žofie Podlipské v Praze poslaly zdejší 'Dřevař ky jichž sbor 'jménem oním se honosí do Čech následující pro- "Bolestně dati obzvláště tomu kdo by my clil 'u bvla značná ' I v I lev Knnstracřnó- "TlnlActriX Ant nn7m- rh ♦„! „„1': I na lfn COIV nlrinUf ninn nnít vv-"-uv uw ufviillivil IIV1IU ItU 9 lllOItlIll H I i - 1 — v ijju vpil i i VI omu Drostředkv dohrrfho Jivnhví svoii ochotu váŽivše cestu k nám " B nas zvesi ze "S"uzue spi r j _ — — i neb blahobytu domůže OD NAŠÍCH DOPISOVATELŮ! " I 1 II V M to ale uhráli cí „ efi„ KxPuvaieKy "sice vzorné zeny a j juuii: i v t % A „ : dovedou a jestli tu a tam vzhle- rfaae uau sveno one ťoaiP dem na menší jeviště něco vázlo nic nevadí Bavili jsme se vý tečně a s námi dojista i hosté wil- v KLMON l Normall College berští již v kruhu našich bodrých Neb dne 22 ledna 1898 — Ct farmářů a 5 čilých sousedek byli redakce Pokroku Západu: — Mi- jako doma : "Dřevařky" vystroii- luješ život? Tedy nepromarni čas ly skvostnou večeři podavše i v neboť to jest látka z které se ži- umění veškerého kuchařstvf dů- ské — není více! Malý náš pod půrný Sbor Dřevařek Crete Neb jenž honosí se jménem Že ny tak vzácné a Češky vynikající dovoluje si tímto po usnesení sbo rovém projeviti tímto nejhlubŠÍ a upřímnou soustrast vycházející z hloubí srdcí žen na dalekém Zápa- vot skládá— Franklin — Komu kaz že dovedou po osvěžení du- ížamerickém se nalezaÍících nejsou známy neocenitelné záslu hy velikého Frankhna jež sobě nejen o naše svobodné zřízení po litické ale i o člověčenstvo vůbec získal? Dějiny o něm nraví že byl nejmladším tek a vychován cha postarati se 1 o věci "vícero" pozemské O "nadpozemské" pe čovala opět kapela pana pana F Neděly neboť vznášely se párky stále jaksi ve výšce krom těch ze sedmnácti dí- kuřích ok a měly se výtečně Dře- v čiré chudobě várky však neien o zábavu ale 1 o aw 1 1 1 „ t A l _ T " " ir t # juítiv uutii jenu vsán nezouiai veci jme pečuji taK diky pomoci ale jako mnoho jiných i on viděl jejich v neděli na to dětem školky ww jasné před sebou svůj cil při naší připravena byla vkusná tabu némž setrval až konečně nad vý- le Byly okamžiky skutečně krás- sledkem práce jeho s úžasem po- né Síň Tělocvičné Jednoty So hllžel cely svčt Vrcholem jeho cuíhuosu jax uz zceia takového ly je dojaty ztrátou písemnictví české mu a lidu vůbec přicházejí aby v duchu slzou zrosily opět jeďeu čerstvý rov pracovnice národní — Za klub Dřevařek Žofie Podlipská Crete Nebraska Anna Nohavec ' předsedkyně L RudiŠ-Jíčinský tajemnice Naši ochotníci připra vují se na "Dívka z Podskalí" jíž sehrají ve prospěch České školy svobodné Bravo 1 Jen prací společnou dokázati lze mnoho a J kol plna rodičův příznivcův ško- c DUQe PracovnikQ °Pvao- v v nnmírn! VrithA vycn pro veci dooře zaujatýctt a I i-m w k'vraivmx n u lne 111J1II I ' - - — — — — dění bohatství jako vidíme u těch žákyně vedením snaživého učitele pe 5 jichž největším ideálem jest hro- svého pana Souhrady ukázaly bussinesářství tím maaeni lesklého kovu a při tom bezstarostný a pohodlný Život Pravé štěstí nám čemu se naučili a ti kdož o I Katarrb nemftie bjftl rjlffea : ř 1 1 ' °- "J''J' vuuiu 1 mAinimi aDllKMcml Done vadl trto nomobua v bohatství n-ruA M iiříli 1 tht™ Lr4c™ l„J diltiMiuU i(llnlubu Katarrb jfwtkrovnl stává ve věcech vlastněných Tv kům Školka naše zaosaných má lHlw"Krniiřnich "''! ' r j- -i nxivan vnitrní D(toui tmino na ! lérent -io capo 11 11 'a Katarh Caru -I - uniTil (II uuiHw Ull IUU mam HIV Mm IIIIIH n I 1 r V V i u t " webiAie prcnave a uocasne ISO zakQ z nichž chodí nřes no o- Jnr i aua naiarrn cur není ikem len jest bohatým a šťastným kdo vinu v sobotu a druzí v neděli na základů vlastního vývoje du- Podporu skytá se ji Těl Jednotou sevnuio jest schopen o vécech roz- Sokol Jednotou Csských Dam jímati a v nezištné snaze i jiným fíádem Nebraska Z Č B í nápomocen býti Žijeme v době Mod Dřevařft Česká Lípa Kru- pokroku a osvícenostiv době kdy hem Českých Dřevařek Žofie Pod- jeden národ závodí s druhým na lipská Kádem Komenský R S poli vzdělanosti Kdo odvážil by atd jakož i mnohými obětavými! se Kiasti meze tomuto pokrokujest jednotlivci již sice méně mluví ako malý člun v moci rozpoutá- za to však více nýchvln nad nímž se zavřela hla- "krobiánů' uina more — jest ztracen My ubohá česká školka trnem jest v cechové máme zajisté dosti příčin očích Vímeť žo jakmile se pro- vzpomínati slavných předků na- hlašovalo že nám v cizině naše šich kteří povždy tak muŽnř hor- Školky ivě a neústupně za vznešené ide Že vyššímu rčení člověčenstva zá- Zel však Rvi phdppaán Jednim nřj- inaníťkáhikfra loptícb lékaři v líto zorni po mnobo lt a Jeat pravidelná Hkli4i Břwlu wivia neiiiuicn anivuK ie jana tnamv atxtiu a nojlpíml pmatrodkř krev flKtíHm! a úf laku ji) přímo na alUnat blány Dokonalá kombi nace dvou t-hU DHaal Umt oHflnon tak tAxntofch vjnledk6 v loíoui katarrhu Z ai le te al o úmvMtcni V 3 CHENEY a CU majitel TOLEDO O konají všelikých jimž ďas ví proč ta 1 nepomohly a nepomohou nebylo druhdy vůbec žádných škol českých a lid se přece udržel pasili Zel však zápasu tomu jakmile tak se dělo bylo vždy zce- neni posud konec ly národe ne- la zřejmo a muselo se ořekávati srastny ! jak trpkého ovoce ne- že pod takovou "záštitou" s naší zdaru a zklamání jsi se dožil 1 Ty strany bude odroditelstvo a bussi enz ze všech národů isi v nrvé nářství zvedat! zvwtati c hlavu adč bojoval za svobodu politickou svou že bude se šířiti na úkor podnikal velmou reformaci ná- náš neboť čím jiným bvlo kdv boženskou Věřím že není daleká Dotlačeno nežli skntfčnvm rhi TI TT1 am iždoba kdy hodina trvání schá- rakterem naší horlivosti národní a Ul Eli flUIU I Lulliilul iraie rise Kakouské uaeří jednoho nemilosrdným tepáním s naší stra dne jenž povede národ k vítěz- ny všeho co jen z daleka bylo ná ství 'Zdejší Normální škola pod rodně podezřelé?! Na důkaz vedením n: i i# -i a ri Ai Kreiscnmer ranhojlíka vjrrabltplka íeaká kohsnná a bylinná mantl (ttyrl drubyl k vybojenl kaidá rány a boleatt na tile Obydlí: 1940 již 16 ul Omaha Nebr Velká krablťka (i unci) Ulo vyurfní maatl atojl 0c Na venkov aaataji ae nejmánldvi krabičky ta 1110 poHou n-lr český lékař snaživého ředitele stále zrůstá Přítomná návštěva iest přes šest set studujících Česká veřejnost jest zde zastoupena ná sledovně: El Částek Schuvler Neb Josef AVávra Schuyler NebC F Fiman Silver Lake Minn John Chleboun Clarkson OlDrs na nhm 13 a HwaN al ghet lr'i Work 2 áffH 210 Telata 143 V Dimra k ntleiil od 10 Art ! kmtla rát OdXdo4udpoli9lneao4TdoS ve£er Neb F W Růžička Clarkson Neb Josef Vávra Howella Neb "Mlsný jak si mládež naše v neděli vedla stůj zde seznam přednesených čísel jež vesměs se líbila a hoj ným potleskem odměněna jsou: Eliška Bělkova přednesla báseň Šimon a koláč" Václav Daniel "Ilpřman Rnhna"- f arí T I orerot lllAltitn II onhr obchodní vsděláalft jauiuii máiic naiita i w nMiai-ii navtuvovatl na} Chvála malých" Adolf Daniel ULTrTWt: M prihlal(a driv vydavatelstva ObjJIÍ T IM 1619 ftafer allee TaUloa 1674 Petr" Božena Herget ittííí!?