8
Pokrok Západu
Ejhle zcméjwbody !
V pondělí dne 17 t ni přijata
byla v senátu předloha Lodgna I
čelící ku dalšímu olmieZťní píisic
hovalectva a sice většinou skoro
neočekávanou 45 proti aH hla
sům Že předloha přijata lnuli'
to bylo takníěř jisto vždyť pkd
dvěmi lety prošla tíž a složení
senátu se od té doby valně ne
změnilo Jelikož v podstatě j st
politické sestavení sněmovny po
slanecké také tímtéž jakým bylo
před dvěmi lety mažeme skoro s
jistotou hleděli tomu vstříc žt
předloha dojde schválení sně
movny a beze vší pochyby statu
se zákonem neboť president Mc
Kinley jí potvrzení svého neo
depře Mažeme tedy s bezpečno
stí hleděli tomu vstříc že n žli
odročí nynější kongres k prázdni
nám letním bude předloha tato
již v platnosti
Jak jsme již dříve sdělili usta
novuje se touto předlohou Že
všichni přistěhovalci přes 16 raku
věku podrobeni býti mají zkoušce
a jen ti kteříž dovedou čisti a psá
ti v řeči anglické neb některé jiné
budou do této země připuštěni
Vyminuti jsou tací přistěhovalci
kteříž jsou přes padesát roků vě
ku a přichází sem se svými dílka
mi neb vnuky aneb byli svými
a 1 m c # #
aitkami neD vnuky zde přebývají
cími sem ze země jiné povoláni
TéŽ dovolen bude přístup man
želce aneb dítkám nedospělým při
stěhovalce kterýž sám čisti a psá
ti dovede Přistěhovalci kteříž
by tomuto zákonu nevyhovovali
posláni budou nazpět a přeplavní
společnosti budou povinny vzíti
nazpět nejen takového přistěho
valce nýbrž i rodinu jeho
Zákon tento nebude se vztaho
vat! ovšem na přistěhovalce z
Čech neboť z těch bez výminky
každý umí čisti a psáti jak zji
štěno bylo statistikou přistěhova
leckou před dvěmi lety Vyšetřo
váním tehdy zavedeným v němž
celý rok se pokračovalo bylo zji
štěno že všichni Češi a Němci
kteří co přistěhovalci sem přiveže
ni byli znali Čisti a psáti Napro-:
ti tomu však mezi některými jiný-
mi přistěhovalci panovala nevě- j
domost veliká Tak ku příkladu j
bylo analfabeti! mezi Armény 6y
procent Poláky 62 proč Chorva
ty a Rusy (Židy?) 4H Slováky 36
atd Není tedy zapotřeby aby
chom snad my se znepokojovali
vzhledem k tomuto zákonu protq
Že by měl vztahu na přistěhova
lectvo z Čech Však přece nesou
hlasíme a nemůžeme souhlasili s
obmezením tímto a musíme pova
žovat! je za nedůstojné této země
a tohoto národa
Země tato byla vždy útočištěm
všech utištěných a těch jež po
lepšení svého stavu hledali Ti
kdož zakládali republiku nepoža
dovali skládání nějaké zkoušky z
vědomostí těch kteříž přicházeli
do země této s dobrou vůlí a pocti
vými úmysly Každý kdo chtěl
přispívat! svojí silou a svými
schopnostmi ku rozvoji této země
byl zde vítán a poskytnuta mu
příležitost k nabytí práv občan
ských Uznávaloť se všeobecně
že máme tu především zapotřeby
rukou pilných a že práce kterouž
vykonat! dlužno není všechna to
ho druhu ku kteréž bylo by za
potřeby universitní vzdělání ný
brž že zapotřeby jest všech vrstev
lidu aby tvořily jeden mocný jed
nolitý národ že zapotřeby jest
právě tak síly fysické jako mo
rální VŠak během minulých desítiletí
neustále děla se agitace v obme
zování přistěhovalectva Ti kte
ří přijeli sem aby polepšení stavu
svého hledali aneb jejich potom
ci s opovržením pohlíželi na ty
kteří po nich přicházeli považu
jíce je za vetřelce a požadujíce
Čím dále tím přísnějších opatření
V letech osmdesátých počaly při
jímány býti obmezovacf zákony
proti Číňanům jež rozšířeny byly
koncem let osmdesátých a pei
Čátkem l t devadesátých na při
stěhovalce jiné a nvní uč iuěn byl
1 -ve
mih ru tom další krok Před
vídali jsme oŠai věcí kteréž
přijdou hrud když první krok
uctneii I1 a pfi fl vijiiue nyní ?
nezůstane ani při kroku tomto
Pauatičtí nativinté buď rodem neb
smýšlením nespokojí se ani se za
řízením nynějším a usilovatí bu
de o další zápovědná opatření
ohražujíce zemi Čím dále tím vyš
ší '-Čínskou zdí"
Výsledky politiky této ovšem
nebudou tleba pocitovány v zá
pětí avšak jelikož stejné příčiny
vyvozují stejné následky mažeme
očekávat Že naše čínská zeď přinese-
nám takové ovoce jako při
nesla Cifianťmi
článek svého věcného obsahu: obce v Cechách ledním a ttfmž
I -
dnem přestanou vykonávat! služby
ursitou a s "německou technikou! ' státní které obstarávaly v působ
nosti přenesené
Slovem: němečtí studenti a ně
mečtí proíessoři zastanou nám
Praze zachování i na dále: hromad
ný jejich exodus z Prahy jehož
svědkem byl památný rok 1409 po
vydánfdekretu kutnohorského (18
ledna 1100) nemá se onakovati
I iV ě a t t
rreiieseium ouou těchto něme
ekveh škol do některého města
německého v severních končinách
této země pokud rnoŽná hodně
blízko k Prusku Praha měla býti
aspoň hmotně poškozena neboť o
tom pánové zajisté ani sami se ne
n"iuuf Jan vMj JMI SlLJlUVdlIlNI I r t #
německé university a německé P1 cnieu nas Jen P081™5'1
tirhniWLatntmt-w ilnam 1 raa g h1 °' SVym pythlCkÝm tt
nozbvla neimenŠího lesku iako
J ' i IX 1 # ii
hlavní mřto mimin králnvttvf ÍK u nam uuciaii jen radostihned
nejmenší mravní váhy a kulturní jánsky obrátili nabyli chladné
Víak i lmnr4 Rknda ktrí P°J™° ™ "C I TOnyi
nKoua jak rauostne bychom
byli oslavili letošního Sylvestra
zvláště když je to dovoleno až do
2 hod z rána!
Pryř_z Prahy!
Z Náio 1 irh 1 pI-í dur 31 riwtiiri' 'ifí
Toto heslo rozlehlo se z generál
ního štábu našich výbojných kra
janův německých na samém po
čátku tohoto měsíce hned po
památném vyjádření daném sta
rostovi měst pražských na místě
autoritním o vlastních původcích
pouličních výtržností a bouří ve
hlavním městě království českého
"Pryč z Prahy!" opakovalo se na
ceny však i hmotná skodakterá
by jí tím byla způsobena byla by
zajisté velice nepatrná pováŽMi
se ze úbytek naneivyse půl druha
tisíce lidí ve veliké Praze nikdo by
ani nezpozoroval a Že tato prané
patrná škoda materiální tisíckráte
by byla vyvážena užitkem který
by z ohlášeného odchodu studen
tův a proíessorův německých vze
šel národnímu míru a pokoji v
Praze a tím v celém království
českém Proto neváháme proje
vili veřejně Že jsme s německým
heslem "Pryč z Prahy s německou
universitou a s německou techni
kou" ihned úplně souhlasili ba že
jsme se nemálo těšit i na brzké
provedení jeho v praxi Bylo by
tím bývalo odstraněno velmi mno
ér v
v'v& v
7u -'r9¥lJMís
0 r- --'
kterýž (tnc v
vz !ť!Hiivm kicr
1 !-sl ý" říkfi řtár
V} i llhM- llkluli (II 1 1 Vf
CO LOS EL HENRY CLA UK GOliDON
únurti íř'iu-ri niPutHiitem nit Hrmililv iii ilfisininíií m
vojína íMtvhžovn tvn niDc
Vzděláni vojťUkého nabyl v
Btneriekelio
oWanskou
! Pw lít a tsiuuří m ní Ytí '42 rok v
' m rny typ
a rroi!i'lBl váUu
to unisono po celém německém
táboře na severu naší vlastí Hyla
to hrozba která ohlašovala nej
větší pokutu chystanou národními
odpůrci našimi slovanské naší
Prazf a v souvislosti s louto
hrozbou vznikla v německém tá
boře otázka které z německých
měst v Čechách má se státí hlav
ním městem uzavřeného území
německého Tu již počaly ne
shody a rozpaky O německý
primát v království českém při
hlásily se hned tři města: Cheb
Litoměřice a Liberec Mimo ně
ještě několik jiných mezí nimi na
prvním místě Žatec mělo totéž
přání tajně ale každé domýšlelo
se že na základě tolika a tolika
{ásluh jichž zvláště nejnovější
dobou si získalo o "německou věc"
v Čechách povýšení na hlavní
město Nového Pruska nemůže je
minout Celou velikou tuto ex
pedicí německou proti Praze vzalo
do ruky německé studentstva na
obou svých vysokých školách
pražských ' zcela v důsledku že
jemu přísluší hlavní zásluha o vše
co po 28 listopadu t r v Praze
sj stalo
"Pryč z Prahy!" byla vedle
"Wacht am Khein!" nejoblíbenčjŠÍ
píseň všech buršáckých spolkův v
Praze a starší vůdcové jejich poli
tiky statečně jim v tom ]řizvuko
vali Proto zcela přirozeně heslo
"Pryí z Prahy!' dostalo za první!
ho podnětňv k národním třenicím
a k nespravedlivému posuzování
všeho co se strany německé vy
křikuje se do světa jako německé
mučennictví v Praze Těšili jsme
se opravdu že na sjezdu "něme
ckých akadt-mikftv" v Chebu dne
29 prosince t r stane se usnese
ní aby německá universita a ně
mecká technika z Prahy co nej
dříve ba třebas ihned se přestě
hovali kamkoliv pánové budou
chtít buď ještě v Čechách nebo
ještě lépe zcela mimo hranice krá
lovství českého
Bohužel nestalo se tak! Nej
spíše proto Že hlavní komandant
německé politiky v ČěcháchWolf
sám ke sjezdu se nedostaviv v
poslední chvíli telegrafoval shro
mážděným aby "se neusnesli na
ničem co by nám mohlo udělati
radost" A tak se stalo že sjezd
'německých akademikův v Chebu
kde mělo býti prohlášeno že "ně
mecká věc" v Čechách nez
(íno se řekne: "Prv? t Praliuf"
Ale kdo to pak udělá? Jeden
továrník nanejvýše dva továrníci
kteří mají ještě jinde své závody
I - Sť !ř - _ I
ue uz řemeslník a obchodník si
to rozmyslí velmi dobře a počítá
jak by jinde pochodil třeba mezi
svými německými krajany! Ma
jitele domu mohl by odtud páčit
nedostane ho odtud Ale ze všech
Němcův byť sebe obstrukčněj-
Ších a "nejvíce utiskovaných"
nejtíže je vylákat odtud německé
ho proíessora a německého stu
denta! Podívejte se jen jak chytře
a opatrně se zachovali proíessoři
německé university a německé
techniky pražské k bojovnému
sjezdu německých akademiků v
Chebu! Hector university s 22
professory a rektor techniky se 6
professory še — umluvili Že ne
mohou se účastnit toho valného
sjezdu německého ale ve svých
přípisech do Chebu zaslaných
důrazně radili aby se tam nestalo
Žádné ukvapenížádné přenáhlenf
poněvadž prý v tom jsou náramné
těžkosti přenésti obě vysoké ško
ly némecke z 1'rahy že by to
trvalo velmi mnoho let než by
bylo lze provésti takové usnesení
i kdyby skutečně v Chebu se stalo
ale tmi časem že by mladí páni
takovým usnesením obě vysoké
školy německé v Praze velice po
škodili poněvadž bv tu německé
ho studenstva ihned ubylo!
Německým proíessorům na uni
versitě a technice v Praze patrně
se — uCi mnohem lépe než by se
jím učilo na př v Liberci v Lito
měřicích v Chebu v Mostě nebo
v atci ačkoliv by se tam těšili
osobní bezpečnosti mnohem větší
jaké dle svého vyjádření k
místodrŽiteli se těší v Praze Ale
té trochy líčeného nebezpečí a fa-
e_ 11 ji 1
risejshy niasaneno utiskovaní v
Praze přece raději snesou než by
se stehovali odtud A němečtí
studenti? Liberečtí také 'stramm'
Němci už to vzkázali svým kolie-
gňm do Chebu Že v Praze se jim
studuje mnohem lépe než by
se jim studovalo například i doma!
Toť se rozumí: doma bv se iim
netrpělo co se jim dovoluje v
Praze! A myslí někdo že v Pra
ze Židé kteří jsou hlavním slou
pem Němectva v Praze a kteří
dodávají skoro dvě třetiny stu
dentstv aněmecké universitě praž
ské by byli ochotni posílati své
syny z domu na studie do Lito
měřic nebo do Chebu?
épe než kterákoliv fakulta Né
mectvo mimožidoVské v Čechách
také vyčerpává své rodinné síly k
vůli německé universitě a technice
pražské tou měrou že další na
pjetí jejich jest nemožné Ně
mecká universita a technika v Pra
ze za krátký čas objeví se jako —
luxus jehoŽto uhraíování by mu
sili na sebe vzíti toliko "bratří z
říše" Uvidíme budou-li míti k
tomu dosti ochoty
Vzpomínáme nedávného usta
novení kteréž v porlední vůli své
učinil mecenáš německé university
pražské pro případ kdyby nedo
statkem studenstva — zanikla!
Ten muž jasně viděl do budoucno
sti A phznává-li se už veřejně
možnost že zanikne německá uni
versita v Prze jak dlouho asi by
trvala v Chebu neb Litoměřicích
Liberci nebo i v nejzasloužilej-
ším Žatci? To poznání svítí
zajisté i v lebkách nejzuřivčjšfch
odpůrců našich proto raději si
sami udělali v Chebu nesmrtelnou
damáž než by provedli své heslo:
Pryí z Prahy!" Nemohouť bez
ní byt!
Ta k1 ván přfj a Ty si přrjrf
opět Texas
Jehtll l DřrlrUí krřtnová nnTaaf lml
uhrut ui M9 nu neJhlIlAilio Jelntl Banta Ke
dráhy Jn ám Ja uopatH ittcptl tMtl
nN!ioa'U UiK1 u Uitld kcHitMnltn I utki
(lalviwtonn neb Hmminnu VrolaU na 1
ltko do
Vyplatí na vám
IM9 ni-íll kriri z6ntml am n
ntvad uífUítn na ttitilva
Pravidelné imni lUiky pro turisty Im obdr
ill r kuMm dobu cvt&Hnl vylity budou
vÍHk noridáiiv ka&lj druhá átr
Jlttijph kralln do rivrh maníc t Texaau
iAt~_I f 1 £
jihiiiwihb iKmu lneme - nerit prtm cen
lamlll: Imiky Imiu dobr na arjdnft mkijit
mi na cfwté na jih xamavltt k t-koll
ruiirc 1 f u jt iioutavfm miniem pro
Inralidr Ilmž muilnnA iiul iwilki
tu talí mávnuti linu raumu iiwImII-
30 akri noáwnfch lirunial vynraa majitel!
V4m rxf nb jahody a vinu uii a dtuhtham an
tam pttuj: O podrrnti dopUto na
R I ťiluni
Lock bo 8S OMAHA Neb
Ono by to všechno velmi rádo
Šlo z Prahy jen kdyby Praha— šla
s nimi! V tom to vězí proto
místo resoluce proti Praze stalo
se na sjezdu "německých akade
mikův" usnesení pro Prahu! Z
hesla "Pryč z Prahy!" Pojednou
jest to povinností Němcův abv
vyžaduje aby německá technika hojnou návštěvou obě vysoké ško-
a německa universita z Prahy se ly německé v Praze podporovali a
přestěhovaly do některého něme- zvelebovali! Ejhle novou kame-
ckého města v Čechách které by dii kterou provedli Zbývá jen
tím ovšem ihned bylo bývalo vy- malá otázka: odkud těch něme
značeno a určeno za hlavní město ckých studentů pro německou
německých našich krajanův skon- universitu a techniku v Praze
čil s týmž svrchovaně směšným nabrat? — Zdejší židé se Činí seč
fiaskem s nímž skončila v letních jsou Ale při uejlepší vůli neseže-
měsících tohoto roku "stramm" nou pro universitu a techniku více
hrozba obstrukČních politikův a svých synů než už tam dodávají
starostův německých Že německé! počítajíce že obchod vyplácí
KUPTfi MI
přeplavní - lístky
DO ANEBO Z ČECH U
J J" !ECavelk3r
za následujíc! ceny:
Z Chicaga do Bodenbachu $4430
Čáslavi
" " Chrudimi
" " Chebu
" " Karlov Var
" " Klatov
" " Litomyšle
" " Nepomuku
" " Pardubic
" " Plzně
" Písku
" " Prahy
" " Tábora
" " Domažlic
" " Teplic
Adresujte: J J HAVELKA
Lake Sborn k Michigan Suatbt-ra
Dep t Chlrgn ni
T í 1M E Vau iluren Ht Hum H '
45 45
45-25
4420
4460
4480
45-75
44- 75
45- 3°
4470
4520
44-95
4580
4520
44 55
THOS BRYANT
ptodaMia
W R EATHSAfK
N W WKLIA
DámiHck
iffxmiKitf ku!r
Bi First National Báníc
SCHUYLER NEB
ZikazBÍkfim
sort
inoTiua Jrt BřJúplníJIÍ pocor-
1'h-Jřme ni g ráml obchodorat
na ttcjvoaxll
l'6Jřky na formy
ncjoKtl troky
poflmiaky a
FARMA
IMW
_
rtirpn jaKKonu tKioai pana n po-
hojné éiwla Va# pollni pHliiUmt
olMlrlealiaOakrt vládnibo prminkn
wlaitna Zároveň mbiota obdriutl bo
jacio powunay v
Her Dakott MlanfMt WU
fonulBí Mlehlgasa
r-ftEVÍDCTKHEO TOM — vyplatí
Hledá SC! ietn[ct ponnlk Vuý
Dáhikého a dovda i uiT"
tjjdoy a mul omM raky a angllrky '
i— 11— B ilmah klK