Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Jan. 26, 1898)
12 Pokrok Západu Kratochvilná historie M f-MT A MÍMT r zemích koruny Nvatováťlavkl fe-hral a napal Primu ťohotka DokoutViií Na Slovácích a na Valaších kaž dé dítě ví že kokra pochází od pánů aneb od kněží kteří ji po sýlají na lidi za trest anebo pro stenčení obyvatelstva Tak na př v Újezdě (u Vyzovic) měli sta řičkého faráře který nechtěl kolo ru do dědiny připustit když mu ji páni poslali Věděl dobře Ž bude za to potrestán a proto si zavolal k sobě sedláky naříkal si jim a řekl jim tak tak 'Běda tomu velebný pane kdo by vám ublížil!" zvolali sedláci postrašení kolerou a hned pro lepší jistotu aby duchovnímu jejich pastýři ne bylo ublíženo obstoupli faru a hlídali ve dne v noci Čekali den — čekali dva — nic Ale už na tře u noc prijei k iare cerny kocar a v nŽm sedři pán černě oděný a chtěl na faru Chlapi ho zastou piu Kam jae cerny pan ze na faru Na to sedláci: "Ano my ti dáme na fáru" A když černý pán že prý tam musí býti odvě tili: "Mosí nemosí vrať se pěkně lebo ťa hněď i s koňma zamlátí me" Černý se zalekl obrátil koně a hrrr pryč Tak byl par farář zachráněn Ale co prý mu to bylo plátno 1000 zl pokuty přece musil zaplatit Komu? to se nepovídá Možná že pan fa rář nesměl to nikomu prozraditi aby nebylo hůř V ÚjEZDĚ (u Uh Brodu) začíná víno a přestává chléb O taměj ším víně se povídá že je chlapské a skutečně potřebí k tomu 'chlap ské nátury' aby ho snesla bez ú razu Jak se mění národnost dle bla hobytu toho doklad nejlepsí má me v Úsovž (Ausee) Tam totiž přede žněmi dokud nemajíce pe něz musejí sušiti zuby jsou Slo vany(na Moravě totiž není Čechů) po žních pak jakmile prodají obi lí a mohou cinkat zlatníky v kap sách jsou z nich najednou Němci A mluvte s nimi když jsou Něm ci! Statní Valaši mohli by se na nás hněvati Že o Hanácích jsme vypravovali a o nich nic jeť Žárli vost horší než utrejch Proto musíme o nich též něco pověděli ačkoliv mnoho toho nebude Va laši jak známo zabývají se hlav ně plťařstvím plavíce vory čili _ 1 V _ T% V V 1 1 V pne po rece uecve nayz z jara se rozvodní Plavba to velmi nebez pečná při níž zhusta se přihází zvláště když sjíždějí se splavů čili s jezů Že vor se potopí a Valach se octne v proudu Bývá to lá zeň studená v níž by našinec na rampouch skřehnul ale Valach se jen otřese chytne opačinua veslu je dále ač voda s něho crčí jako s hastrmana Jednou také jeden Valach spadl do vody zápolil chvíli s vlnami a když se mu již _tft_ v t naoiraio a sio ao tuneno ial se vzývati všecky svaté a jmenoval kde kterého znal Jeho kamarád vida že to nepomáhá zvolal: "I nechaj toho drobjasku (drobotinu) avolaj na samého JéŽiša!" To pomohlo Valach se obrátil k pá nu Ježíši a byl zachráněn I pa matoval si toto naučení a když po nějakém čase opět se octnul ve studené lázni vzýval hned pána Boha za pomoc spínaje ruce k ne besům Avšak tu dal kamarád opět jiné naučení vzkřiknuv naň: "I pusť sa Boha a chyť sa vrby!" Tonoucí poslechl chytil se vrby a byl zachráněn VAíajíy mají do vsi jenom jednu cestu pročež se říká: Ve Váža nech kudy tam tudy odtud Ve VtLEšovicicH (u Nov Kousi nova) bývali od jakŽiva proslulí muzikanti Jednou vracel se ba- sisia uomii ze Mavikovic se sva tební výslužkou U mlýna posta ví se proti němu pes veliký jako tele a začne naň Stě kati Basista hodil mu koláč chtěje ho uchlá choliti Pes koláč pohltil ale bylo mu toho málo i spustil opět Ubohý muzikant házel mu koláč za koláčem pes polykal aŽ bylo po výslužce Co teď? Pes hafa pořád aŽ hrůza povídat I napa dlo chudákovi basistovi aby si je Ště zahrál než vyprší jeho posled ní hodinka Chopil se smyčce spustil na Káču: "Troufám trou fám!" Tu se dal p-s do vytí i 1 t # t i-i r _ a litinu — mu li ti r mu: obratu se a pádil se zataženým ocasem na zpět ku mlýnu 'v ty prachmili one!" zaklel basista "měl jsem já to dříve vědět to bych ti byl dáv no zahrál!" Od těch dob nespu stí Žádný pes na nikoho z VeleŠo- vic dokud si ho dobře neprohlíd ne nemá-li s sebou basu Hanácká vesnice Yrrovanv při Šla k veliké slávě skrze píihluch- lou 'robku' kteráž kdysi do sou sedního města přivedla kozu na trh I přišel kupec a otázal se jí: "Zač ta koza?" Načež při- hluchlá odpověděla: "Z Věro van" A když se dále optal: "Dobře dojí?" odpověděla: "Ne trká" Od těch dob v okolí zhu sta slýchati o "koze z Věrovan" VěrovanŠtí zase aby si schladili žáhu svádějí cosi podobného na Otaslavské Byla to švanda když ve Vkselí (u Loštic) zakládali hody a nabí jeli jelito čočkou! Za tím účelem zabili tele kůži stáhli a sešili pak _ v v # v ao ui vnitřnosti se vsím vsuuv o- pět nacpali místo krup nabili čoČ kou a měli velikánské jelito Když pak jelito bylo uvařeno vzali tra- kař vyndali kolečko aby to vy adalo jako nosítka naložili jelito na trakař a 4 mládenci vzavše jej na ramena u slavném průvodu ne sli jelito třikráte okolo návsi k obecní hospodě Při tom stříleli hmoždířů výskali a zpívali až se hory rozléhaly V hospodě by a hostina v níž se všecka obec sťičastnila ale nešťastně to dopa dlo neboť když se všichni vrhli na jelito měl se k tomu jeden občan tak hltavě že mu Čočka zaskočila do kcláěkové dírky a on se zalknul Od těch dob Veselští víakráte jelita nenabíjeli ale pře zdívka čeřuvkářů (očkařů) jim pře c ostala "Čistá jako Vizovic k" říká ku řák maje dýmku prázdnou nebo piják obrátiv kapsu na ruby Ve Vladislavi (u Třebíče) mají na náměstí u kostela sv Janakte rý prý dříve (ačkoliv tenkráte je ště nebylo látek anglických) spo třeboval do roka kolikerý oděv Aby tomuto zlu odpomohli dali tamní šetrní občané udělati svému patronovi nad hlavou plechový deštník od kteréžto doby nářky umlkly Chuďasové ve Vlčici (VVolfen dorf u Loštic) nemohli se zmoci ani na zvonek do své kapličky Aby však měli přece něco ušil jim švec koleny zvonek a ten si za věsili na kapli jen Že prý má hlas špatný Snad vzal na něj špat nou kůži Ve Vracove (u Uzence) objevil se najednou prorok který jal se hlásali jinou víru Za stánek zvolil sobě stodolu kdež na patře potají vykládal svoje učení Hlav ním článkem tohoto učení bylo: Kdo chtěl býti přijat do sboru musil se dříve prosoukati skrze špruŠIe řebříku přistaveného k patru Kdo se jimi nepropletl byl ztracen Nejhůře ovšem bylo s tělnatými neboť z těch žádný 'nevešel do království nebeského' Jelikož však prorok směl hlásati své učení jen potají museli jej ze stodoly do stodoly přenášeti — 7 putně Byv pronásledován zmi zel a posměváčkové složili o jeho přívržencích tuto písničku Počkejte vy kozíjáni dostanete pomazání: za tu vaši kozí víru dostanete sto na — trupu Na důkaz smutku po svém pro roku nosí Vracovští podnes u ru kávň košil černé mašle A poně vadž se jmenoval Jakub zůsta jim příslepek Jakobínů Ve Vkhcích hledal syn svého Otce a vešel též do kostel volaj mezi kázáním: "Tatíkuhu — hú!' Kazatel nemoha to déle pošlou chati zakřikl ho z kazatelny "Švaigaj!" Načež odsekl synek "Šak byste vy také švajgaj kdy by se yám ztratil tatík Na Vrbici (u čejkovic) jsou v tom husy bledě protože neuměj plovat ale jakž se naučiti když tam nemají vody! Proto když začíná pršet shánějí hospodyně s náramným chvatem všecky husy domů aby se jim neutopily VvSkov je vyvoleným sídlem ha náckého mesiáše jemuž Hanák přislibuje: Ve Veškově na rathóze bode tvoje bedlo kaša s cokrem bochte s medem bode tvoje jedlo Od Vyškova byl také onen Jóra který ve známé písni sobě porou čí: Přeneste mě voJenky mondtfri' a Lned bovidite co bode z Jore: Nehodo Já vfce mlovit hanácké ale bodo di&korovat německé: Jora íon der Vcikov onvajt fon ProHlřjov cum Lant mora?ské Takto v Záiirdovicích (předmě stí brněnském chytají vrány Vy- hlídnouce si místo kde koně stá vají a kam vrány nejvíce zaletují nadělají papírových kornoutů vy mažou je lepem a položí do kaž dého kousek sesedlé krve Jak mile vrána učije krev přiletí a opatrně obskakuje okolo kornou tu najednou klofne— a už má hla vu v kornoutě: oči se jí zalepí a ona potácí se nevědouc kudy kam tu chvíli čihař přiskočí a lapne Často ovšem přihází se že vrána s tou papírovou kuklí odletí majíc oči zalepené hraje si na slepou bábu a vytlouká okna což sobě sklenáři obzvláště libují Kdo chce věděti kde mají ty 4 rr v t 1 as sv irikraie necnr se u Díra od Veselí po silnici k Strážnici aŽ bude přecházeti k Zarazícím uvidí před samou obcí sloup a na něm namalované 4 sv Tři krále Tá žete se jak" že se tam dostali? Zcela jednoduše Zarazičtí totiž smluvili se s malířem aby jim vy maloval na onen sloup svTři krá- e oni že postarají se o barvy sa mi od prače pak slinili mu mé- ice obilí Malíř dal se chutě do toho a když byl hotov zbylo mu ještě něco barev jež si byli Zara zičtí koupili I bylo jim lítokdy- by tolik barvy mělo se zmařití Radili se proto co s ní? "Nu snadná pomoc kmocháčkové" povídá jeden soused "přidejme malíři jednu měřici obilí ať nám z toho zbytku barev vymaluje je ště jednoho sv krále do zálohy člověk nikdy neví co se může přihodit kdyby na př jeden z těch sv králů utrpěl nějakou po- iromou může ho ten Čtvrtý hned nahradit" Malíř na to přistoupil podnes je tam mají V ZXsřXE krmívají si každoroč ně raka na posvícení Maií ho řed dědinou pod můstkem na ře těze uvázaného Otáže5-li se Zá sečana jak jim rak žere je-li už dost tučným atd nezlobí se pra nic ba pozve tě ještě na posvícení slíbí ti z raka třeba prsíčka Nikde věru nemají tak opatr nou městskou radu jako ve Zlíne neboť tato prý zvláštním okruž ním listem uložila všem občanům za povinnostby každý oheň ozná mili 1 dni nanřed abv oan radní I-J W ' 4 M mohl ještě v čas odstranili z lejty (voznice) svňj kvas (vykvašené Švestky z nichž se pálí slivovici A proto nedivme se že lidé chodí vají do Zlína pro moresey Znokovv (u Strážnice) odchová vají nám národní malířky jež ve mi zručně umějí oblíbené ozdoby kolem oken rnalovati a podrovnáv ku každého roku na modro barvi ti A nedosti na tom: také sv Janu nejsv Trojice na návsi mu sejí býti pokaždé přemalovány od hlavy až do země i s podstavcem Tím se stalo Že také starodávný nápis: Svatá Trojice oroduj ta nás! na soše nejsv Trojice byl za malován a poněvadž Znorovští si neposlali do Hokycan pro opis zůstávají teď ba nápisu Ve ZMítK jsou samí holubáři Šel-li by kdo městem hvízdaje na holuby snadno by mohl dostati na chrám Páně sv Bouchala Oni jsou znalci kteří dovedou popiso vati každého vrkala i dle nejmen šího jeho znamínka odstínu v pe ří spůsobu lítání a j tak že každé třetí slovo je tam: rousňák bělo brký krbČák punčoška atd ZkuétínskVm (u Brna) přezdívaj sousedé Bystrčtí Pebh ky rebeke po něvadž e ve slově rebe (ry by) vy slovují hodně ze Široka Žkravice (u Bzence) mají tu pa mátnost že 'u rasové zmoly' na ezá se otvor kterým se vchází zrovna do pekla A takž se tam může Člověk octnout v horoucím aniž by se toho nadál Zeravičtí játernlci jsou známi daleko Široko KdyŽ občánek Ze ravicky kupuje u feznika maso přimlouvá mu: "Pántáto při dejte kousek těch jater na dova- žek!" A zeptáš-li se ho co mě k obědu odpoví samolibě: "Já trovou pečenku!" a zatím je mu vidět na vestě kjíku (sedlé mléko) Zvláště na hody mívá s nimi řez ník největší kříž neboť tu třeba obstarati takovou jalovici která má veliká játra aby jimi mohl po děliti všecky svoje zákazníky Bez jater by nebylo hodů Před 'novým' (t j přede žně mi) bývají Zeravičtí skromní Škemrají u řezníka: "Prosím jich pantáto svěřijú mně za 2 krejcary krvi" po 'novém' však (t j po žních) postaví se hrdě a spustí zhurta: "Pantáto zač ta celá ký ta i s tím ocasem?" Jestliže jsme trefili právě den dy se tam odbývá trh dostane se nám vzácného uvítání: u kaž dého vchodu do Žeravic stojí dva výborové klaníce se každému na trh příchozímu a říkajíce: "Pěkně vítáme do města!" a když odchází pozdravujíce: "S pánem Bohem města!" Tím totiž ostentativně dávají na jevo že jsou Zeravicc městem a nikoli městečkem nebo locela městysem Proto také Žeravští si hrají na pány a necho dí si jako sedláci nýbrž po pan sku s cylindrem v modrém fraku a v skalických botách Veze-li nějaký ten pán na pole hnůj ne zapomene si zastrčiti za klanící Špaňhelku a spatří-li 7 daleka ci zince jdoucího jemu vstříc vytá hne honem špaňhelku odskočí od vozu a nechav volky jiti jako by jicn neznal sam si vykračuje po švihácku dokud cizinec nezajde a pak teprve vrátí se ku svým vol kům Ostatně točí se jejich hovor sko ro vždy jen okolo volků Po jed nom dobytčím trhu na př setkali se dva Žeraváci v kostele u kro penky Když se byli posvětili a druh druha: "Pěkně vítám kmo cháčku!" pozdravili táže se jeden dělaje kříž: "Nu žere strakatý žere?" načež odpovídá druhý že hnaje se rovněž křížem svatým: Čerta žere — do rána bylo po něm!" Iln1í ca 41 8U1 a lILUll 3t plat JI 'iotinU hlWky awbfsaaflány jou vjUmúnt na Cl lil L MCI1MID LTCVIC zvýšená dráha Jml nyní otťvfcna JEDE m VAN BURRN UL 1'RÍMO PRKU Cbicano Rock Island & Pacific Viii)ii-i kt-H lti ťhlfMKM přijedou ruohou li ivýň-ná ilriw tliMÍliiiKiiit kUTvkolIv mí-kU anrli a popluti-k ta imvillvll! VUerj kuli v iiIm-ImmI v nthxlu Vlak v utkUrtijl na Uock NUn 1 himiiIc! kuMoii minulu V IkmIu tuto atúh k) tll pnulo ''(i rent Itock I Klanil dráha ZulH S-niovr knlťk a olxlrlit xtoii MrKM-kllvui uhrai Ctilcmřu & Lurrích Juni niirfiu)t ♦ l ut liu-mru a uvyiriie drá- 1 iiN)'i vťd il Mnpu luiu mí li IivkIo min II' lijete li rule ih(Wt-ll iiW-hLo imvílivlll neb IťdlIU II V ťhli iiířii ltoiil ri JOHN PKIitiTIAX O i A ttileitKO III Dráíia s pohovlBvyni w 1)0 TKXAS I — 1 ROT vawoyy Bnfleloré spací Vozy a rolné mum my mtech TlaticiL ítejlepáí drália do všecti uiínt KmiMtH Iudiuiihkliii území Teianu Mexiku a na Pudili kém pobřeží Jd přímo do rcsism Sharaan GroenviHi Sallos Ft Wcrft Hillsborob WmhacUoWaco Templ Bsltcn Taylor Gainosvíllt Lockliart Henxiotta Sa&Uarcos La (tango Denici! Alrarado HOUSTOM GAIVESTOR ÍOSTiK I SIN ANTONIO K ANK K IlLISá mi JtlH HIInS prwl ovciairi-n mnir J II HLISíí prcxlHvaé dob vepř Kt rfkollv x nlirh pracu l t cájmu výrb zákazníků Joseph Bliss komísiorář se iiTfm Mvlm í-íxlo 110 Kifhanif Itljr SOUTH OMAHA - - NEB VAriiiofria piff vřnuj m vm rirlkám 1 xa'latlúin l'Hail Vií Jtt uoilni- iádiua Tržní ffijf na požádání Krant Wolmnnn v-hrní folfnr rn tnituf ro tidnf a vflimlfy tnu vocliotou oliíloiiJ1 krajany r U-tl fké Dvé farní v l?i:rKj" L„J'tt ° fl9 tnÍTia Uarkwrn v řittiln okru v Nolirniw-e Ii)akrn vafiřiinn (wutnf tukn a Motvlna Ilrtllláll I9llinh iwiiia A - i _ „ -„„„- iuiuiiiK or Wakr6 viilinomtMtfk luka a paMviny Na oImiu faroi4 h tmli-za ho viwka Mithbná iur la pranif olU voda a hodi ho dobře pro řwha iioboťjHOu kolem Kaini Čvti unitwnl tét I r (lluai ftiMtAMh tttiii atM1 Z£ L 1 lniln VÍflt I fit II!! " Jí mí liu lno na litxivoliie (tulátky Kouix-r ltl vl nwhť m obráil na majluslr al 4 KAKEL KAHNIK Howrii CitirAi Co Nbb Na nroíícl okrtntu ve Iriřlnll 34 ihiUmmI Wavt-rlr N A _„ v„iuu„u „„ rnu oa '"rí'Ílk i ř"Ht"y- ko1 tnfny r blIxkoaU Am J-0 kra Uplito pu-mka Jt vytaténo OHtab-k WBUvái IKa N wmku nalewl m ilobrj dhjvřný dům o dvou pH:mdirh a OMlalni 1'uxomt-k niiHrn iWn v rovné dílce řolíH k cié ('ua OOakr ti boUv ity u-k na dlouhé oplátky dle práni 1 nví m u 2Wx Waverlv Kurri V V Cechové ! J(lel do KUré vlflMtl tifna típán natujUi mI ve avém pnwptiu ts ttxki firma Kareš i Sto HHFME 29 Bahnhofstrasse 29 obMará Ván n-ity a nrjrfbodotjl velk4 f'tlftH kfíhfk im ) alruj 4tu )t j na námahy Sám ftář- Předplácejte na Knihovnu Americkou pouze $100 ročná