12
Pokrok Západu
Zceskych nilýnfl
Ítlltí MftLs ttm
Tifcé svjfojďnskl jouť
tu tudřli přd v Janrm H
kaly paní mlynářka Oopaďl
paní mlynářkou f Nuvodova na
náměstí — kkém několik krokft
jřfij kosftlrfit
Stré píítHkyně a til i nrvidě
ly od Uolíhct bodu v ikonočního
Inu to tyty řAkho vítiní a poví
líní 'Trosím vás ojřd Ip " svjm
pánem na sv Jana do Prahy?"
"Ale nfpojrdu"
"Vidíte já také ne! Tři íf ta
ul jmu tam nbyla"
" Vždyť já také n Vldycky
te mí vymlouvá na trn to
že prý jsou jtn #aml mulltí mrzí
stboil a co prý bych tam dřlala?"
"Zrovna tak m}j! Co si to je
nom třmí sjdy spískali? Ze-ptám-li
se: 'ftíkni mí k tt tnu to
je a to ti tam dajíř' vysměje se mi
že prý tomu nerozumím a Ic se
tam nic nerozdává"
"Tak co je tam táhne?"
"Taky povídám! člověk by se
ul stal itrovna nedůvěřivým"
"Ilaha! ale jdřtež paní sou
sedko snad byste nežárlila? Jak
já aspoň mého starého znám '
"Inu já sc taky o svého nebo
jím vždyť už má svých pit křížků
na zádech — ale přece bych ráda
jenom věděla "
"Co jc tam vábí? Já vám to
tedy povím: to pražské pivo a
nic jiného! Na to si oni potrpí
Jako bych jc viděla: první jejich
starost jak vylezou v 1'raze z ná
draží: Tak kam? a za pit minut
už byste je našla nikde u plzeň
ského Tam se dovědí kde do
stanou ještč lcp&í a za nijakou ho
dinu už putujou za ním A tak
vám to chodí celý boží den aŽ
večer zapadnou do divadla a po
divadle zase do hospody"
"Inu pán Bůh jim to požehnej
ale jak my k tomu přijdeme Že
máme doma sušit zuby?"
"Viďte paní sousedko to je
nespravedlivost kterou bychom
si nemilý dát líbit Muži všechno
a my nic"
"Už mne taky napadlo paní
sousedko že bychom se míly jed
nou smluvit a jim na vzdor si jed
nou také samy ničeho dopřát!"
"Já jsem při tom — ale co?"
"KdyŽ nás nevezmou 3 sebou
do Prahy vyjeďme si samy také
nikam!
"Na mou viru to si uděláme"
zasmála se paní mlynářka z Koz
vodová až se jí ve tvářích důlky
dělaly — když tu zahučely z koste
la varhany jako hlas vážného ka
ratele "Pro pána krále pan pá
ter už je u oltáře! No však si to
po mši dopovíme" a už se tlačily
mezi škrobené fěrtochy a dlouho
šosaté kabáty jimiž kostel byl na
plněn k umačkání
S jakou vroucností se modlily
neb nač myslily ví jen ten jenž
zpytuje ledví lidské já nesahám
váleným paňmaminkám rád do
svědomí já vím jen tolik Že prv
ní slovo jak vyšly 7 kostelíčka
bylo: "A víte kam se podíváme
na sv Jana je na Dolincc pouť
Tam navštívíme sládkovic"
"A to máte pravdu! Beztoho
se nám už paní stará navzkazo-
vala"
"No a mně!"
"Tak tedy! A to bude veselejší
než v celé Praze"
"Ale" zarazila se náhle v prou
du blahostí paní mlynářka z Ou
padu "co pak bude dčlat hospo
ďářství? Vám je hej vy máte už
dcerušku dospělou která vás za
stane ale u nás?"
"No vy máte syna!"
"I dejte mi svatý pokoj na to
ho} lk to pnh hriMiiif To bych
ho musila uvázat a j itf by a
Utři"
"AI vy mu křivlftf paní u
dko: v My I j ť lakový usdlý
hodný rozumný mladík trn vil
leník"
"llaha! (o (tklrUdHktyi
l'Nil k vám al j n řfptHt'
mlio to a ním má za zlost 2ád
né pří fllolffií a lidný rozum J
lamí Hnita ryby koně Sokol
vslfký zpěvárký a tVnářský
spohk samá sbírka a samý vý-
bt"
"Inu inu tMyť j mladý a j-n
kdyl j takto spořádaný "
"No chvála Mohu to j" po-
takovala a jutou pýchou paní ma
minka i OupaJu "jen co js prav
da v lom ohledu na ♦ dřlí on
promluví a děvčaty on si rád
tanci al nic víc lo za něj mohu
Stát"
"Nu a zrovna to" vpadla ho
nem paní mlynářka z Kovodova
"máte také u mojí dcery Jde jí
til na osmnáctý rok alf ona po
fád jt 5tí učiněné děcko Minulé
ho masopustu jsme byly na něko
lika plesech taneíníeí jen se o ni
drali ale ona nic žádný jí nesplet
hlavu ani na minutu"
Tak si libovaly a byly by si
Ufth ví j' íli jak dlouho libovaly
kdyby nebyly už dávno stály na
rozcestí kde nezbývalo konečně
než se rozloučiti Pohubičkovaly
se tedy a poslední slovo bylo:
"Tak tedy jisti: na sv Jana na
pouť do Dolinky ale před našimi
starými ani muk!"
"Toťsc rozumí ani muk!"
V předvečer sv Jana ubírali se
dva svátečni vystrojení páni ot
cové ku nedaleké stanici Železnič
ní Jeden mil v ruce deštník
druhý silnou ípančlku se stříbr
ným knoflíkem jeden přes levé
rameno přehozený svrchník dru
hý tmavý plaid Šli volnou ne
boť každý mil co nést na té své
prelatúree a byli podle všeho vzdor
tim mizerným Časftrn zcela veselé
mysli
"Ale to vám povídám sousede
letos se nedám zdržet! Zítra ve
čer musím být doma"
"Haha!" spustil druhý na celé
kolo "Tohle je dobré on se ne
dá zdržet Kdo pak vždy nejvíc
sám našince zdržoval?"
"No ale tentokrát povídám Že
ne!"
"A kdyby to bylo 'u Tomášů'
pivo jako křen a 'u Fleků' jako
maivaz?"
"Ne a ne!"
"Ale přísahat byste nechtil?
Co?"
"Když tu není nač leda tamhle
u telegrafní tyče"
"No tak u telegrafní tyče"smá
li se oba až za břicha se chytali
A čtvrt hodiny na to unášel zbož
né poutníky svatojanský vlak ku
matičce Praze
Jen vytáhli páni otcové z domu
paty nastalo v obou mlýnech Ku
kání a kutinf jako-inu jako když
se právě ženské strojí na pouť Na
Oupadském starý kočí Václav vy
tahoval z kůlny kočár aby jej u
myl zatím co z Rozvodovského
jechal prášek tryskem do Oupadu
s psaníčkem paní mlynářky že te
dy zítra jistojistě atd
Nuže nadešlo vytoužené jitro
den vybraný že si krásnějšího ne'
bylo lze přát a paní mlynářka vy
strojená zrovna božihodně usedá
la blaženě do kočáru napomínajíc
Václava jen aby dobře držel ko
ně aby se nic nestalo Za čtvrť
hodinky dojeli k Rozvodovu kde
už čekala rovněž vyšňořená pan
sousedka aby přisedla zatím co
se Oupadská paní maminka obdi
vovala pýřící se Lidunce kterak
prý ještě pořád roste do krásy
kterak se už maminka může na ni
ve všem bezpečit a spolehnout až
radost MofnA J i' M '
lunka iislySela jeli lM tito o
toníkovi jak len % asi dne bude
lomí polnat al VaVla? na ko
(ku ti X sebou nrtrpfhvt vrtnul a
nadťvedflHV klobouk fctátkým!
"Tak plfuoi llohřm!" učinil
litktiriu plítřl Kofář vyj'l i
Ivora a ta chvílí byt 'v prachu'
Jen rtifMy paflmarnínfcy domet
va vytaleny pty nastala v obou
mlýnech nová sh4ňka
AI lo li povídám MluUo —
svatojanský jaiyksíc ! do smrti
na tb budu hnřval" domlouvala
o chvílí meíi ttyrma otiin v
svřtníci fídtinka staré" v lakových
vícř-th ohrnaM kuchtí která ji
své strany ujišťovala a ca len
stříbrný zlatník jej! ucítila v dla
ni aby j-n byla docHa ale docela
starosti a užila té krásné pří
c lítostí co nejveseleji
"Jářku zde mátu holi na pivo
stli al který cek ne te lomu zved
nu se stárkem zítra mandle 1
nebud moci 4 neděle polykal"
napomínal tou dobou v oupadské
íalandi Toník chasu cUveíce slí-
mI pěkný kosmonoský látek a za
)Al hodiny na lo ul cválal vystro
en jako myslivec ale bez flinty a
wz psa na perutích lásky ku své
dávno vyhlídnutémulských se to-
ik Itítící Lidunce
Proto jí ubožátktt také tak její
srdce tlouklo kdyl ho spatřila z
dálky že nemohla ani se zápraží
se ho dočkat a letěla mu vstříc
K-ze všech perutí že by z ní ma
minka byla měla radost
Plán výletu byl dávno smluve
ný Tři stanice odtud vypíná se
staroslavný Karlův Týn a Lidun-
ka ho posud neviděla! Nebyl to
učiněný hřích? Nuže dnes chtěla
hřích ten napravit a Toník měl jí
býti andělem strážným Že ji
povede po cestách dobrých bylo
znamenati hned od počátku neboť
se dali co možná stranou od blíz
ké Železniční stanice pěknými pě
šinami do polí což mělo svůj do
brý rozum a důvod moudrý v tom
že na Štací kasír i přednosta dobře
jc znali a nebyli by měli dojista
nic rozumnějšího na práci než
přivítat vracející se z Prahy tatín
ky novinkou jak také dceruška a
synáček si dopřáli toho vybraného
svatojanského dne!
Však na štěstí nebylo na dru
hou stanici než co by kamenem
dohodil a ostatní doběh t j tak
venkovská 'malá hodinka cesty'
pro upřímnou lásku věru pravá
hračka
Ve zdraví tedy ten kousek cesty
urazili počkali na nejbližší zábav
ní vlak a na oběd bylí už v Bud
ňanech pod Karlovým Týnem
Rozumí se že jim ještě jakživo
tak nechutnalo a že Karlův Týn
nebyl za celých těch 500 let co
tu stojí nikdy tak krásný jako
teď když si ho Lidka s Toníkem
prohlížela Konečně po starožit
nostech hlásila se opět mladoŽit-
nost o své právo
"Víš co Lidunko u sv Ivana
je prý tak krásně! Času máme
dost zajděme si tam"
"Když myslíš—"
A skutečně na těch romantic
kých skalách nad sv Ivanem bylo
to tuze moc krásné Tak krásné
že se jim ani odtud nechtělo že
by byli pořád poslouhali kukačky
a počítali hubičkami kolikráte
ale což se budeme nudit se zami
lovanými lidmi!
Historie pro nás stává se teprv
zábavnou když v 7 hodin 35 mi
nut odjíždí právě vlak ze stanice
budflanské zatím co Toník a Lid
ka bez dechu pádí teprv se skály
Karlotýnské v pevné naději že
pojede později ještě vlak jeden 'v
naši stranu' Ale kdo vypíše jc
jich zděšení když na štaci zvědí
že pojede sice ale jen rychlíkktc-
rý nikde nestaví
Toník byl zdrcen Lidka byla
ještě zdrcenější lionem tedy ni
jaký povo Tonik strká kluWim
rííiencnm Iele nic ním lesták ita
kVsfákem a posýM }♦ v právo v !
VO do (ludnan I do Klučíc sháricl
ttVj povot NeJ v? nadarmo
Jeden má sice kořár ab a rolá
mauýin pařeni druhy by flfj'1 v
noci za tfdý svřl třetí fiená re
stu a 'tvrtýmá stahaná koricV
Nyní teprv byl Toník dro nej
íí Lidka vlak loti njdreenf
dívkou na svít "Co fekrt la
tinek a maminka?" Netroufala
si ani domyslil od po v M a jen pla
kala a bodovala až skoro ul i To
níkovi bylo také do brcky ob
zvláště kdyl o půldrváté íUel ko-
em nich rychlík ani se neohlíd-
nul
Bylo devft hodin večeř a oni
půl čtvrté hodiny od domova! To-
hík by " byl pohlavkoval Lidun
ka by i byla rvala omnu kdyby
lo jen bylo co spomohlo til by
lo čtvrt na deset a jeítí pořád ne
vědět co počít Avšak kdyl je
nouf nejvySSÍ tu otrhánek nj
blížií Přitočí se k nim nějaký
klouček a soucitně prohodí: "Já
bych j Ště věděl jak by se dostali
domů Pojede teď jeítě nákladní
vlak kdyby jim to páni uděla
li "
Io Toníka jakoby šampaňské
ho nalil Vyskočil dodá si srdce
bělí na kouřícího opodál kasíra a
počne mu zkroušeně vyprávět ce
lou svou nehodu Kasír je dojat
obzvláště kdyl vidí hezkou Lidun-
ku zavolá přednostu stanice od
dobré večeře tento je na štěstí v
dobré míře— směje se historii jak
starý a slibuje pomoc Ještě de
set věčných deset minut a náklad
ní vlak se přibelhá Přednosta
stanice mluví s konduktéry ti po
třásají hlavami ale nějaký ten
zlatník přivede jc také do humoru
—hupl už zmizeli Toník s Lid-
kou v temných vnitřnostech ná
kladního vozu pro dobytek
Nikdo se mne neptej jak jim
bylo po tu hodinu jízdy v libovon
ném a pohodlném tom coupé!
"Kdo nevěří sám ať zkusí co pro
lásku trpět musí" — ten kdo zmeš
ká s děvčetem za takovýchle "o
kolostojičností" poslední večerní
vlak!
Konečně lokomotiva pískla vlak
se pořád zastavoval — byli ve své
domácí stanici "Prosím vás"
bylo první slovo Toníkovo ke
konduktérovi který je přišel vy
strkovat z jejich vězení "jen ať
nás přednosta stanice nezmerčí"
Inu zmerčil-li neb nezmerčil kdož
to ví jisto jest jen tolik půda ho
řela a že nebyl z nich žádný mo
cen slova aŽ když před samými
vraty Rozvodovského mlýna uví
tal je hlas odstrojené věrné kuch
ty: "Slečinko jste vy to? Pro
pána to jc doba! To se vám to
tam líbilo!"
"Co říká maminka a tatínek?"
vyhrkla ze sebe bezdechá Lidka
"Ale kde pak těm je konec! Ti
jsou ještě za horami kdes! Snad
jste přece nemyslila že sc ještě
dneska navrátí z pouti?"
Ty centy které padaly v tu
chvíli oběma vytrestaným výletní
kům z dušiček nechtěl bych věru
zdvihat! Ale patřila jim ta zku
šená proč nevěděli jak se znají
naše dobré panímaminky rozpoví
dat a tatínkové zabrat do pražské
ho piva když se do toho dají!
Nečistota krve přivoděna jest špat
ným pracováním Žaludku Vyčistěte
svůj žaludek a tím I krev užíváním
Dr Augusta Koenfga hamburských
kapek
Do Wied Tex
Váero naším odběratelům f okolí
WledTez osnimujeme lepán A
J Kallus převzal jednatelství naších
utA ViiehnI kraiané kteří o náa
nějaké obchodní záležitosti k vyřízení
maji nechr nanej aaverou ae o
britf
tdbix Vjd Tok Zip a Hosp
ALLEfl'S '{
UM SlU
DALŠÍM
-h fyliVeftl-
Ochripténí Ncstl hrdli
Bronchltls klíte iJikrta'
s tt H JtnfrH n'liM
á
príiIUMiile ji pllr
tTpliii InI5' O
Ml A I oVtfL
im I !-hnf lln Mp H fjini
v
hcliii 1 plivnu ň nrffn-tn
klrl 'Ul Mlr nff tMim
tf mtrtn jl AtíiHi'
11 MO HAMÁM M i
I MlílfnltSí S Sflr tlfiOtáhof '
Dr Rudi$-Jíůínslv
Idkař a ranhojič
T ( ret Jlřbr
Ordinuje v lékárně p I'r NcdČ
TrirroN a '
Dr L II Sixta
SCIIUYLLIi NEUK j
Office Todle pošty t Eollman tlocki
V druMm pomhodf ♦
XAY&TlViTKOMAHU?
Jtrlll ino a''7Sm I1U latUvltl kf-
118 XKiítrnthn bortlncl hiitoln
T OIVTXr
T říhle 1232 Jižní 13 ulice
Mima tflvfoé llhoflny duatntky cbdrlll
%
Tťíkrrí poliodll Jako v kkUém bololtt prv li
ůf JiilU flprdoTán Jim dl rpficobu &kl
I iinrriikého Iloxi&ra vsnknvs vínojn
xvliltiil iwirtiol podiibucího pubodll Jsi"
''a Jtin" Bťiiijiloa nlkdfl
FR CUB$
CKSKÝ PHÁYNÍK
VE SC1IUYLER - - NEI1R
Vede právní pře při všech sou
dech v kterékoliv části státu a pc4
kIouX nrAvnf radou ve všech nřfí
pádech Pečuje bedlivě a osobná
o všechny záležitosti mu svěřené)
- r-f
Kkfekence: Bankovní dům JfJt"
roiuy Auresuitc: rr cuDa?'-
Schuyler Neb
Iowtiircjte ho
o 1lll0UCI10Mt
wvýííl rodin
rotvřtTcnérDU
řlMlll
Jenl vyplici poJItn4
prftvnA a ryohle
JEDNÁNÍ V ŘEČI ČESKlT
Hledají se Jednatel
k suloinl oorch UlMirft V)idn pod
mínky riopllt o pcHirobnnutl {esky neb ftDgtl-
cky us vrcliuibo velitele
J C ItOOTT -
lit Sheoly litiM-k OMAHA NEB
10D1N a WORLD
l1nU MUTUAL
blKKtxJlíCuJU-l d i
llrai spoMmwtl r
New furku JmIbk ' 1
11 prf stity lowu Nebrsaku IIImm m l
eh dopllu n JOS r PALlK
1
)
Jb