Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 10, 1897, WEEKLY EDITION, Image 5

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    2lJovskoflJr Hlt v pjleítyné
odborrli Kh Urn vy'1"' I"t4nl MovMr do
ml A svo„ „řMsi !4„ ji ' '' i"u]'H mMmíi
In 1 i tn t „„!
„ „ f j
(iriiriflnf Lfiritrri iihí tl fi KiJml
" Wy-
pmroflhbri mní m 1 1
ílljdift V# U inuMÍ yvskvlrnitií
sti i i i
♦ í kilo Si"fHl4 fi 4 k f t vt
CÍW i -f r c iiiln iifMi plín
llIvnřVrif Jidovskfio itlf fli'li'
t4i f Pábstli j povsíoilttifl
bodli? tMf4 ? id fi pio Hvřj
fomaMo ký níťr H4 r v'l
rtrVff iiit f !((# ilflMÍ k vtip
kovaní Al" uriMi to roiuaiitt
I„j I i 1 i
OV 1(1 filllllf llOltlttl' kíllH #t)(
"
dovskrMio J'liitrn klH !♦
řn4 k l 'of4 - Mi 1)
Jfl Hltili itť Ut fl iliíli kf(-
'řtli řhfxlli írovífi líi [r-
larý přf ti k iV I y i k'i
tvfifrřil IMlfiIh' Málu n hr i
lyli vyřifilí Zh li )rn t
HnltUi tt lom mf'ij n i
ro(li4'jí kli v4k dtiy l
k"lll jf(l J(iV4l lllírfJl
douvědf ! tr4? ovÍiMi ťy f % -mi
horlifé 1 ti mníí kt fí prii
Mhtn knriKfil '?iiintí liylí do
oj'lťdř imaímf Sioni"f ! ro
do opravdy )ojmu ltdo t "o
rovťld nikdo ni jot(ri
Nfl víak o kinKfi n( t
xmfnffn' pokiisíui'" k vftlí li p
limu joroumčn( jiojiiiy a tíl'
Sioniiinu v krotkosti vystiliiioutt
Sionismtis n ni linutí t)n)i n
ké nýbrž p(5c moJno říci židovsko-
polil ickš k nřrmií hAsi
lUá vlrtU vrsti-v a rvmí orto
doxní rabín z Haliči- nti jiiř jako
anarcliismii holdujíc! tiíin c fran
couzský a cítá mezi své příznivci
a íedrovatt lu i nřkolik zámožných
křesťanĎ Kmancipace — tak
vyvozují Sionisté nonířla očeká
vaných náshdkft židé jsou v rod
ných svých zemích navzdor rovno
právnosti občanské dosud cizinci
vyjímaje snad Anglii a Spoj Státy
severoamerické Staleté proná
sledování odstrkování a opovrho
vání vším co je židovské nepo
minulo a zostřeno až do nekoneč
na v novčjSf dobč povstalým anti
semitismem V sedmdesátých
letech počala ruská vláda s pro
klamováním výminečných zákonu
a nařízení jimiž na Čtyři miliony
ruských židu v existencí své té
mČř úplně ohroženo bylo V roce
1882 započato s vypovídáním a
páčí se dnes po patnácti letech
z Ruska vypovězených neb dobro
volně následkem nesnesitelných
pro ně nových pornřrft se vystě
hovavších Židu na více než jeden
milion Veliká vřtSina těchto vy
stěhovala se do severních státu
amerických část do argentinské
republiky neb Kapských zemí a
konečně menší část do Pab-stýny
Leží na blcdni že poměry těchto
zemí tak rozdílné dřívějšího ru
ského domova nedovolovaly aby
vystěhovalci v obvyklé své výživě
pokračovati mohli muselo se po
mýŠleti na jinou Učiněn tedy
pokus židovstvo původnímu jeho
arci před více než 2000 pěstova
nému povolání zemědělství a cho
vu dobytka opětně získali Počá
tečním nezdarem nedali se židé
odstrašiti začínali vždy znovu a
houževnatosti té možno dřkovati
že se dnes konečně v tom směru
dodělali příznivějších výsledku
Počet rolnictvím se nyní vyživují
cích židovských kolonistu dostou
pil výše asi 15000 z nichž asi
10000 rozdělených na 20 kolo
nií na Palestýnu připadá 'A ko
nečného zdaru těchto pokusft vy
vozují Sionisté že jest nezbytně
třeba aby se utvořil stát byť je
nům veliký jako dlaň v němž by
židé kterým z jakýchkoli příčin v
rodné zemi další existence se stala
nemožnou byli domovem
Asi před dvěma roky vydána
brožura "Der Judenstaat" v níž
výEe naznačeným myšlénkám do-
M'l"'
i ř dr
nritfho ftit Auior
I lno II' řlli4 v rtíml
mii I
MmIiM by rlrnmttii Křtiteli
S l ' f I ii poloJd Id rfk
týny ktrl ly l iiřfkti
IlillSlU 0fdi'l'llí }' tblltO
4Ím?# ii(mi nr n j rom f t W i
orientální roMiti lískaným i
pmď ) l' Mýny kpitil nt i In
ř # k fn4fif upravili mini "ff
l{ h ífltť p IMIftt flIUMfK h'l''fll Id
l řtiliv působil ni iilrfffr
¥IM Ji t'tV V) plílHO mumii i
ri-il-#U í jiiďtn in i řtnkými $
rilloll" s K fll !!¥ l'l "'II) II
'
i i t i I t I
p n o Iky n jpf íkř tíli od
poru K pdr dníiiiti pníiíii niti
nu iul íkr Mbínlvo
to jíl uih prVkvftpuj' fťtt íi
ďmkou Ii4ut' firunti OdpArti
Jidvkio tl ru-poe hybujl
Irovna o niolíímti ji ho provrď"
ní oni ho pííe nclití t prakti
ckých koro bychom fkli rjjoí
tirk)'ih ohledn nbivajíť
iilé Í" Htvfdi ním lidovikrMio
stjtu ri4 zákhdě nu inárodnít h
iiminíby mnaMi domov ný
brž by npí'e j'Rtř v Mávajfdch
Mátoprávníi h poinrecn svých
ohrož ni byli Jíko příklad uvá
dí f{ kfvé ktilí iitvořfliím
vlastního řnkého titu nijak ne
zinkali Kdekoliv se nalézají n
mají na duševním tu b politickém
životě žádnéhu účanfenství jak v
Vídni tak v LondýiiJ Am4ťrola-
uiě a Paříži jenom kolonie čachru
jf ít h ciíncť)
línak židé Právě Že žádného
domova neměli zakořenilo se ži
dovstvo v rodných svých zemích
jak duševně tak hmotně že by
utvořeným státoprávním domovem
nejen nic nezískalo nýbrž spíše
ponenáhlu ale jistě z nynějších
svých posic vytlačeno bylo A tu
jsme opět na bodu kde chuť ke
vtipkování v sobě potlačit! musí
tne' Ležíť otázka zdali by na
značené zde konsekvence pro ná
rody samé zrovna velikým byly
neštěstím přímo na jazyku
Nejedná se však zde o národy a
jak tito o věci smýšlejí nýbrž o
širší vrstvy židovstva samého
jaké míře sionistické snahy sdílí
a podporuje A na to dal bazilej-
ský kongres dosti jasnou odpo
věď Pokusíme se průběh jeho v
krátkosti nařrtnosti
Delegátu dostavilo se něco přes
dvě stě "z celého světa" jak ofi
ciální zprávy kongresu hlásají
Místnost kongresní byla až do po
sledního okamžiku tajena snad že
se pořadatelé obávali možných
výtržností neb překážek obavy to
ve Švýcarsku docela zbytečné
Teprve v sobotu poslední den
před zahájením byli účastníci na
nárožích nalepenými návěštími do
malého sálu bazilejského kasina
sezváni Dostavili se v neděli
dopoledne vesměs v salonním úbo
ru a jen ojediněle kmitla se sem
a tam rabínská říza
Žurnalistika zastoupena asi dva
ceti zpravodaji ponejvíce zástupci
to vůdčích židovských listů a ně
kolika časopisů švýcarských
Kongres zaháje n stařičkým zá
stupceni židů rumunských drem
Lippem z Jassy V pňlhodinné
řeči vyzdobené biblickými flosku-
lemi naznačuje účel kongresu
Prvně po 1800 letech sešli se zde
zástupcové všeho židovstva celé
ho světa aby následovali hlasu
božího "vejděte v zemi kterou
jsem vám zaslíbil!" Ne však se
zbraní v ruce nýbrž v míru ce
stou přirozenou Sultán je hnutí
našemu nakloněn on ví že se
Židy vtáhne do země též požehná
ní Židé kteří tak velikou missi
mezi národy vykonali zasluhují
aby měli svou vlast a hnutí sioni
stické čelí k usmíření všech pro
tiv uvnitř i na venek
Oslovení to vzbudilo všeobecné
nadšení jakož vůbec nadšení vel
ké nadšení které se u jednotli-
ý(h řVřníkfi al k iital ulupflo
vulo J'l jenVkoii i#Mho kotáre
11 l?iíiM#'io ihrid aby iiUíi
jhmIJh byl li b jrMm V nml dík
koiiKf'U VřUf'f JidoMlvu
poskytnutou 01 lirami y !¥ n j
livým pll ski irt přivít ífl
é(44((( pfiiftry J !! vhk
bíd'1 p"d tlíj Vllkl tUl ji'h I ř
Iři flpí SionUopi řM4m-nJj lií'
vrat hnh di Jtd"vitv4 vnitřní a
-vnf nlvral do liďiviké tmi
'oiikan na lo tn v pniďtfh
in bbfh v lom mřfti výkon lw
Unt1 tr-ním InlovtM ol lk biď
řoři í'114 i tUt otlíky vy' li'ilnl
poitavht křisťani v Ořifsťi
11 tU píno V'i křf5 pokny
tf4iy Mkbrýíh vlád jsou Htfnt
j n i ton ionim 1 dor lil r j
nipravy idrt jon rili k lylj
" jim d4 pokoj a pfViftujf ví"
molnri vlaJy trl pokoj ) dnati
ab djt # jím jako Cíbyí nt kaJ-
ilmii tmírčímn l po! plí-
Ir I lirpf((r proti nřnni idř4fí
' tm jmf židovkrmii livlu íi
volních podmím k jihl mu jako
národu potftba
Přistoupeno k volbé pf ďo dní
elva a vol ní: dr II rtka pre
sidentem lr Man Nordaii (Palíí)
prvním dr Salz (Tarnov) dru
hým jeho náměstkem
Slova se iidiopil jako první
dr Max Nordau z Pafíže Utt
ji ho se považuj' za hlavní rh to
rický výkon celého kongresu a
proto chceme některé karakteri
sující výroky vyznačili
Sionismu jest stotožněný vý
sled k Židovské bídy která se ob
jevuje ve dvojí formě v bídě sku
tečné a bídě mravní První trpí
zejména lidé ve východních kraji
nách kde se jich nalézá así 7 mi
lionů kteří skoro vesměs vými
nečnýmí zákony trpí nejvíce arci
v Marokku a Persii kde jnou tak
utiskováni že již ani energie ne
mají se brániti V západních ze
mích dodělali se Židé skvělých
hmotných výsledků proletáře zde
mezi nimi není skoro žádného
Tím větší je zde bída mravní Hájí
se o nás všechny možné Špatnosti
a dopustí-li se kdo z nás něčeho
jde to na vrub celého plemene
Muži roku 1792 proklamovali
emancipaci jenom z principu
ostatní státy následovaly poně
vadž to bylo v módě a tak pone
náhlu sc emancipovalo jako nyní
v každé upravené domácnosti mu
sí býti klavír třeba nikdo ani hrát
neuměl Naši předkové ve svém
ghettu byli mnohem lépe na tom
oni mohli vyžiti celý svůj mravní
život Žlutý flek jim nevadil byli
mu již přivykli Nyní dělící nás
šraňky arci jsou povaleny my
máme zde stejná práva — na ja
píře ale ve skutečnosti trčí nám
všude vstříc nápis: "Židům se
přístup zapovídá!" Tato mravní
bída je tím hroznější poněvadž
trefí vzdělaného
Jsou docela vážní lidé kteří
tvrdí že židé mají všechno bohat
stvf světa v rukách ale ve skuteč
nosti je to jen minorita která di
sponuje miliony Co má Israel s
těmito lidmi co činit? Opravdové
židovstvo tyto penězožrouty ne
zná kteří ctí to čím my povrhá
me a opovrhují tím co my zbož
ňujem V židovském státu by se
jim titulů a řádů nedávalo jako ve
státech křesťanských A právě
řádění těchto lidí zavdává antise
mitismu hlavních příčin k nená
visti Pro nějaký ideální účel smyslu
nemajíce smyjou konečně i tro
chu toho ještě na nich lpícího Ži
dovství se sebe svatým křtem —
nu my jim přejeme k tomu šťast
nou cestu!
V řeči této ohromným potle
skem přijaté jest stanovisko sio
nismu vůči Židovským velkopeněž
níkům vclevýznamné Pak ale
zbývá námitka odkud vzíti po
třebnou jednu neb dvě miliardy
k zakoupení Palcstýny? —
V dalíím prnbhii ť tt nf
rovali jednotliví Mrifrj dr Sála
xa Mali dr ll a Aniílii Ha
har a AUÍr Pimbs t fímnim
ko SlnHř M N mírko 11
fcowtki lliilhařuko {on4y a
1'hř a f{o nl r(( #a AmMiku
Dr lbrnbaum $ u rlína p i
ví podrobuj projířam ionim'i a
přiiíf V výshdktl í' utvořením
iďikio t'ti nJroda kl ij
% ojiřrá o fkiiten"li foe"i l I
vropfc 4 knlťira by j nom #íkla
asonUnl probtffti avmu rbi
ílnf )Ml" potinnl byl S Iti!'
i ít iit'i' ll ' fio-ii Pabstna
id nbli itikdv -li Iroď-ru fibr ho
ďijf ím Obfh"tjim byl násdn
Vliurrit 4 llliisf JI k rolmrlví
řniiisbi a livnostnir Ivf {"I pli
ti ď 111 býlí
Navrhuj" pfijrmitf nisb (bijírťlio
přojjra!)'!
1 fnídbnl Pabstýny lidov
skýriii rolníky lfMslnlky a Živ-
milníky
i líotlídní 4 poj nf v Ue-
řhn židovstva fa základě ni
ky'h ákofjii
3 Sílmí a podporovinf b-
vdoriif v Jidovstvu
4 PřdbŽné kroky k tmh-
ní ftonhlasn vlád j I10Ž k doríh ní
ionistir kýr h snah tíi ba
tíí-f r t o organisaci dr Ito
d nheimi r t rýnskho Kolína úto
čí v Imi oslfe proti sionismu ne
příznivým rabínům a navrhuje do
podrobna vyznačenou organisaci
lidovou a založení národního (on
dii s nímž arci založení národní
židovské banky souvisí Návrhy
tyto Vesměs kongresem přijaty a
organisace sama pak upravena
jak následuje:
Hlavní orgán sionismu je světo
vý kongres Kongres volí ústřed
ní výbor a tento opět tři komise:
1 pro agitaci 2 pro finanční a
diplomatické akce 3 pro koloni
ální činnost Ústřední kancelář
má dle toho tři oddělení Místní
shromáždění volí zemské komise
které zřídí opět vlastní kanceláře
Koční přísjěvck určen na jeden
frank Sto platících volí jednoho
delegáta do kongresu Jednací
komitét čítá 23Qčlenň z nichž 5
ve Vídni kde komitét sídlí musí
míti svůj domicil
Rozumí se samo sebou že krát
kým tímto výtahem obraz kongre
su jen v nej hlavnějších rysech jest
naznačen
V poslední schůzi která svým
zrovna dramatickým průběhem
předběžné obě ještě předčila ode
hrál se ještě velmi povšimnutí ho
dný moment Kabin dr Colin
projevil se přímě jako odpůrce
sionismú Kongres učinil však
naň takový dojem že když mu z
autoritativních úst se dostane uji
štění že v projektovaných kolo
niích orthodoxní židovstvo stejně
volně se může vyvinovati on se
všemožně přičiní aby své kollegy
pro sionism získal Tohoto uji
štění se mu z úst dr Ilerztzky
který se byl dříve s některými
předáky dohodnul v plné míře
dostalo a tak nezbývá než aby se
autor "Paradoxů" dr Max Nor
dau co nejdříve s Rothschildem a
konsorty smířil jichž pomoct aby
co nejdříve skutkem te stalo slo
vo: "vejděte v zemi kterou jsem
vám zaslíbil" ku blahu celého ži
dovského národa a snad taky
trochu ku blahu — ostatních ná
roda N L
FR CUBA
Český právník
VE SCHUYLKR - - NE UK
Vede právní pře při všech sou
dech v kterékoliv části státu a po
slouží právní radou ve všech pří
padech Pečuje bedlivě a osobně
o všechny záležitosti mu svěřené
RmRKNtK: Pankovní dům V
Foldy Adresujte: Pr Cnba
Schuyler Neb
aV Lá0rt m í
ALLEřťS
LUíJG „
BALSAM
t
4
s
# 0
i
h fl i'nl
Ochfijlťní toíestl firJfJ
fíronchlth NUe ilikrlii
4 — h ' -I i)"
prniliiHili c ti plic
!
hM M
n- It 1 1 r 1 f
„ - M I M I Sl IM I II
l 1 I i i t! Ir f k rf ' I
11 I tt S it 4'i fM1
ť?tt ) i i ' lt-rtl i
l'nl l„ I- 4wrr
k 1 i(ii r ! (
n i n: ' i "f nl
í'i'-i r 1 " 4 I I í H
I I HU IMM W
I lk ir- S li fí
s'sr ror
Dr E Ilolovlcliiner
ť:c?ký lúknř
f1l' tu mhu a llarl ni řsH
I ItUk i rlirřf 3111
11 r-m lita
V iiňtirt k fi ilí-wttt l l'l ít If tiros
m 1 1 1 lii- J l m' ř
OUyilli f ('ilc Pípl l 1(1 r mIIit
TrlrllH ťlll
Or G a I b r a i t h & Lořd
provádí prakr i ranhojičs-kou
a léčí ženské nc tnoe
Otfívr v ťatlon ISIim-K na n-lni U a
Kam um ul 0 111 utni !
Jll l ' W HI(H '-lll ltllJtl)ll-tlllA fl JlMHpb
nriiKHIilil IflhS
Dr Chas Rosevatei
óoolc lólcař
OlTliT} JJJ Hec ISIhr roli 17 11I a
lurnitm Telefon )(
Oltyillít 2(17 Jinics iillec roli '('
V!J!hi'-I káru im Iiivciiwnrtli ul
Tllefoil 121 7
OMAHA
NICI5R
1 n a Kreiscnmer i
run hoj i ("ku
g a vyruliih-lkii fvxké kohniné 11 liyHimn ÍŮ
iniinll CiyH tlnihyl k vyliojcní každé S
M ríny 11 IhiU-siI nu lIi fe)
pS 1
1 Obydlí: 1940 již 16 ul
Omaha br
Í VflU kruiilřku líiuifí! lólo vfU fiié
aoLiEfl Tk- VliiLliV vodili ti
g in'Jrnnf dvč knililfky a 1110 i oftou a
(a St-Ir p
9mM mmwmwMiímnvw mttimm mm
Dr L II
SCIIUVLI-R NICBR
óeskiý lékař
Office vedle pošty t HollmanJs bločku
Oř Rudis-Jíciiisky
ČESKÝ
lékař a ranhojič
V ( retť Xelir
Ordinuje v lékárně p Fr Neděly
TrťKos sa
ÍVskjř slrshlif diiin
te Mfeilu inřfíH u novi pořity h potizo ju
! n Mork od pouliřní kíry vedinirí k
v v!slviSti ii po i t-li'-in mí st- lV-kné o
koje ilotint Ntrnva pouze fl ilennfi
4— lm Ylktitrh Seeli-y
Sixta