á
c Pokrok ZAfadu
Ilhl!1 ffitf it l 11: HlUtf
ťtih KMf !'! tailli prý
plMÍ h V !- 1 '( ! tl' Il k mb
!' í I Cf f v if i'j'í't li
IVfif ! 'i í 1 v po zavf 4Hof
t 4f iiřiř jí I " h- t jtit k y v r f I
♦ in utfíí i ( jfiM !! i
ale (t(t fif(iU iv jifťiti katili
#b h !U rfiř i- n? n! tKit-
V kf l ( huM-íí' J" imIi by
hJfí!'IMI JmÍ4U( f 4'llltJitlfjfÍil
4 j řťti I( Vobb M'4?l líl lňloti-
f Val J t f ' "t' kf Vr
IřaíM II pibtit j mÍ Jj I ní f)4
H fř It r y politická jakotl
n 4 kafif i tl c I Mfnřii
i I Si i ( )v U ru !"-itn( zapo
m+nnitu r ' r i r 4 krltko po
vnt v ' r ( pf ! í n i f tva r-íi
Miky bii tfi kl
A' A n&ií tmu íttult ť (tlít V
jtil k 15 října hr"ni4 Míli ' v
Milíuc pfddové jm kl nkil
níc íi apolkň italik) tli aby r t -tovait
proti protikb rikálům o
k ru J n í l ?ti Kiniiitf{ft siď nta Ku
dma l"rut t titi ný má hýtí
foííiVn po ma Itiiti a plakát)
ním všude na rároíh nah px-ny
Jak)' 'ohlas' ! budí v Inln tento
nový rouiAch khnkálů itaUk) li
vid'ti j t mimo jiné z násb dují
čího: Když kardinál I rrari vůd -ťc
nesmiřitelných kterikálů M vcř
ní Itálie jtříl(lst)to dav ih Icta
na frk ní ini kti sl lukl lid
kotem j ho povozu a výpiska! ho
Hudba hrála při tom pochod (ía
ribaldův Jm prudké popoháně
ní koní koíím zachránilo kardiná
la jcŠtť přt-d horšími vřcmi
Staré Srbsko Utilharský biskup
Sincsij a tiulharsk v obchodní a(í nt
ve Skojdji Kizov málem by byti
zavinili prolití krve v monastýru
pobužském nedaleko od Skoplje
Srbové pobuŽští vyhnali z rnona
stýra patrona který s spřáhl se
Sincsijem a plýtval monastýrským
jmČním Sinesij st- umluvil s Iíi
vozem že o pouti v monastýru
pobužském zmocní se tamního
chrámu tún sposobem že Sinesij
opanuje hlavní oltář a Kizov se
svým 'zbožným lidem' obsadí
chrám Srby ani do vnitř nepustí
a monastýr pak prohlásí za bul
harský Ale Srbové dcvčdeli se
o tom zámřru a přichystali se k
obrané Zvčdčl o tom i guvernér
jenž poslal do 1'obuže 250 mužů
vojska k udržení pořádku a zapo
věděl Sinesij do Pobuže se ode
brati Sinesij uposlechl ale jeho
zbožné ovečky byvše již na kra
val připraveny neustoupily s pole
ani vojsku dokud hlavy jejich po
čtem 12 nebyly pochytány a svá
zány Černá Hora Černohorský kní
že Nikola zabývá se již delší dobu
studiem hospodářských otázek své
zc-mč mezi nimiž dvě jsou nejdň
ležitČjší Černá Hora nemá do
sud žádného úvčrního ústavu a
tento nedostatek velmi pociťují
její obchodníci Vláda ustanovi
la že k zakládání spořitelen a po
mocných spolků bude poskytovat!
prvou podporu a novým rokem
1898 že založí úvžrníústav Dru
hou ještě důležitější ano život
nou otázkou pro hospodářský roz
voj Černé Hory jest aby byla vy
stavena úzkokolejná dráha z Uaru
na Cetyfi po případě s některou
odbočkou O tom se již několik
roků jednalo ale pro nedostatek
prostředků nebylo možno to pro
vésti Teprve nyní se proslýchá
že milánské peněžnické domy pro
jevily ochotu poskytnout! Černé
Hoře půjčku 4 milionů franků na
tyto podniky a práce Dluh bu
de zaručen stálými státními dů
chody a má býti umořen ve 20 le
tech Cara národ Car Mikuláš II
když mu do Visbadenu byla po-
dána zpráva že některým guber
niím ruským opět hrozí hlad na
řMil aby itiřinj při dť v4to )
pfovbfní fřjnh tt! v
Í rfi fi (ifodoii potk í ři{( h
A tulákovou Mihnu v
' f fr4!jfWrini ibyvť Uftti fip!r7fi
b)l iŘtftrf výdbk ftrmr
offy ! !i fnfr fokiM ifmt
dd tt !y tíři -I j fr íimi idi f
f U U nft #d4řm rod í tfio
(! dřM (4trlftf i pilivo1 4SV
ftředoti poti?fři4 íř m I ř ri 1- jiu:
4-tM' f'4!nk4 Or llfnířikí řfO-
nt Ík4 k-irk4 fiř k4 ř4í ifHÍ(4
vtnk 4MfoVk I Kfibirtk i 4
t4Miťo%ki
ť Uttitn yfítil n r ryt t í }
Ml v buďiirnof i vrnklo t %
lnot 4fifti nití j}Kh kd)ly
N'i'f ko proVfdlf ohl4i'40 o-
hřodint tofmnnlt ni iifntlnt
ťirl ivho thy{4jí proto
Nfii t ko v torr ťi fuřu n4bdo-
4i pokud ovím fnai ponurý
dlnk4 dovolují VV nlmu d4n
Wm prohJit nu intr vfÍFíitví
Ir n opivfio4ní u hé t mt nyní
mnr 4l H m íli na romrtoí rí
Iortva x řřiování pobf iníi h ta
t rií S ÍUní lofstva opatří ní
opor pe'ti(Fnýth pro j ho doiislře-
ďování na Vilkám Iřdtu stalo
n lytně nutným Ntinitr tvrdil
141- le opatf ní tato nemají míti
hrot proti nikomu !' oviftn ni
kdo rupovhytiiije že vyvolána
jou kroky Nřiiucka Nastávají
tedy dostihy o při kot í v tomto
oboru vojenství Ale cíle ani ne
viděli:
Mezi $utlántm tunkirn a kabel-
íkm králem Mcntliktm uzavřeno
prý prostřednictvím Lfontřvajenž
vrátiv se z HabeŠeposkdně v Ca
fihrado prodléval a sultánem při
jat byl dohodnutí v příčině spo
jného postupu kterým by Angli
čané byli donuceni ICgypt opusti-
ti Před definitivním schválením
má býti smlouva předložena ale
ještě Utisku a Francii aby se o ní
vyslovily
Spory francouzskv-anglické o tá-
padnl Afriku Na obou stranách
dějí se pokusy aby spory tyto
týkající se přesnějšího ohraničení
držav obou států v západní Africe
byly smírně vyřízeny Pařížská
vláda dala podnět aby dosazeny
yly z obou stran zvláštní komise
jež by příčiny sporů těch zkouma-
y a materiál k definitivním jich
rozřešení chystaly Jelikož vláda
anglická jeví ochotu přistoupiti
na návrh taký lze prý očekávati
že brzy už komise ty vstoupí v ži
vot a společné porady zahájí
Protiklerikálnl okružníky mini-
strpresidenta Kudina vzbudily v
klerikálním táboře italském ovšem
veliké rozčilení Rozčilení jest
tím větší čím větší bylo t překva
pení neboť Rudini byl se aŽ do
sud choval k církvi více než shoví
vavě Orgán Vatikánu 'Vocedel-
a Verita' nazývá proto dokonce
nynějšího Rudina Julianem Apo-
statou I mé listy klenkální kom
binují že Rudini hodlá získati
tímto zakročením liberální skupi
nu Zanardellovu k bezpodmínečné
podpoře vlády Pravdou zdá se
býti ale že Rudini jenž z počát
ku hnutí klerikální trpěl nepřiklá
daje mu valného významu koneč
ně poznal že toto přerůstá mu
přes hlavu a že by zvláště organi
sování tak zv farních komitétů
ve veškerých městech a obcích
itlalských mohlo za voleb paď
nouti povážlivě na váhu pomysli
li se Že voličstvo stojící za ko
mitéty těmito jest zaujato pro
obnovu světského panství papežo
va Dnes ovšem politických tj
sněmovních voleb klerikálové ital
ští na povel Vatikánu se neúčast
ní kdož ví ale jaké heslo by dala
papežská stolice v tom okamžiku
když by početná jich moc ve vo
ličstvu dovolila klerikálům voliti
s úspěchem? Farních komitétů
zmíněných bylo už do počátku
agitace této přes 1000 v Itálii zří
zeno a účinlivost íeiich bvla tím
větší jelikož pořáJali vé schůze
hlavu t (htinuth kď n i n ti
i!tpí Hdy frfí projevům j
ntff f l)li fn4lmiof ni ! kd
a a - j
pMvd odpAřrj kb fikalmmt nvkVni
bví ijaří ru -mohli V jaMm
foahi pak Ivbi dřbafy v f hrJ
mfh brlv r-lrny a jak daleko vy
tfiřovaly t ftirí ( nihnf n
kýí fi t4 k nkan) r příklad t
Catare kďl přMj'd i tťf %
tiffii v krn! knnartrn Jm n
ftcřiík doporuiival olianvi
k!-iífc banky porivadí oital
n( banky hon prý b Mnlto jn f
db fn im j dft podvoník(y OliH
ni ni libof ďhířltft kbřikil
rsíi h iMkf konal }ii Mil4r
a iin"l na přuli ťi frnl
íiavvaji ♦ ofc r ni n í h y Hutlinovy
obfnř žovlnm Vifidy tlpíťllj
i lak katolíci aaovati e
budoti o j'd(Ktu Itali podmiň-
koti c priva tírkvi1 a papltvl
bíidoii íh klována Kdovyn4
vi alovniki kkrikálnim ví n
iUm íf rp klování práv papr
lovích itnamn4 v nem vrácefí
Říma okolím toIií pap lké
S tikoti jednotou víak víthfři o
tatní li I Itálie nikdy by ne-
mířil — a v tom směru jiou nadě
je kbrikálův mamy I kdyby
m SťaMnoii vilkou nějakou íťím
byl vrácen Vatikánu límtký lid
4m by za krátko nové této vládě
konec učinil Nesnesl ji v polo
vici tul by jitím méně na kon
ci to století V Riminí byla po
bořena část' domu jednoho a sice
právě stěna na níž zasazena byla
deska na památku Giordana lír u
na Čin ten přičítají liberálové
italští 'nesmiřitelným' mezi klerí
kály znajice nenávist jich k pa
mátce muže jenž vzdoroval pa
pežské stolici až po hranici na
níž jej upálili Italský ministr
vojenství dal sesíliti posádky ve
větších městech Itálie v Římě na
příklad o 2000 mužů Opatření
to ale uvádí se spíše v souvislost
s rozčilením spůsobeným zvýše
nou výměrou daně příjmové nežli
s rozčilením spůsooenym mezi
klerikáiy ministerskými okružní
ky Po třiceti sedmi letech
7 Nármlnich Lihtů dtio lOMJna
Zítra bude tomu 37 let co byl
slavně prohlášen památný 'neod
volatelný diplom' ze dne 20 října
1860 jímž vzdal se J V císař ra
kouský František Josef I dobro
volně za sebe i za své potomky
moci absolutní prohlásiv že prá
vo zákony dávati mčniti a rušiti
bude od mocnáře a následníků je
ho konáno na dále jen spolupůso
bením zákonně svolaných sněmů
zemských a vzhledem na záležito
sti všem zemím společné — spolu
působením říšské rady složené z
poslů od sněmů zemských do ní
vypravených
Za společné záležitosti prohlá
šeny: vojenství zavádění nových
a zvyšování starých daní státní
dluhy monopoly dále záležitosti
celní obchodní úvěrní mincov
nictví pošta telegrafy a železni
ctví Všechny ostatní důležitosti
tedy zejména Školství soudnictví
zemědělství politická správa ber
nictví zemské atd měly náležeti
zákonodárství království a zemí
jichž historické právo rozdílnost
a právní osobnost výslovně uzná
ny ovšem za tou podmínkou a
tužbou aby byly uvedeny v sou
hlas a srovnalost s právem dyna
stie pojištěným pragmatickou
sankcí pak a nedíinostf mocností
a časovými potřebami celé říše"
To byl úkol jejž vytkl mocnář
tímto novým 'základním a neod
volatelným zákonem'říše habsbur
ské příštím vládám a sněmům pře
devším pak novému státnímu mi
nistru svému ryt Ant Schmer
lingovi Ale co tento německý centrali
sta z duchu a úmyslu základního
toho jrikorta afím v rťVdika n"
dlíi li niriil j ( vl of m i iit
M ťfilmo Miifh dplouMi tť %!
# patrní ku f hovttlíeht kisti
I ul riiho RakoiMk v tmltu anii-
přivý vrák'nniti kr4lvtf
4 ftmt tti k auťifHHitii a i ! m
ti Z patrni Si fmi fhftjíovýí I
♦ M téfihi film de ft ťífi'ř f
f'l do fffil)ih i vili rp ttt
livý i-íf lař h'fiikr rnlfali
a:r l4rrh' íi-lpnfi přnli v ík'
lé Minml atnot ntfod'1 a#'
rtrapMVetlItyrHti vd(í tlím Moř
no in fřil p vilo n jtř4přiji v
oktroptvanýc h n Jni voblmíilf ři
! h#l(tdov mýt h na ytinni n
řovnoií oIafikýth priv (fc !íř 1
diplorn výilovné faryova! 'rov
holobanů ř 4kofi# m' d'
Unýth vkte na ptopffi Shn
tů a na xn4dnrií n4 Slovanu
'Í4to h(í4n4 rkařM0t4r-( lado ďi
nb volající křivda ttala fw
Ind jrdovalýtu prarnnii in vCh
ila vr- h řoťbřojů niřodfvích a
Kriatků iian(r h to jk li od tM
a kruU livot národu po dn ínf
! n lnalim ni a proHinc ovkitii
t ř iaved ním plfutili vo
lt pfe hlavy untinft mký(h
postupováno na bludní l i n-
IraliMiiii pře" vÍmIiii zoufalý
odboj 14 milionů Slovanů dále a
dále až dfie bludná dráha doved-
a — do bahna nč merko-nar íouální
obstriikcc v améiii rybníku toho
centralistického aparátu v samem
tom centrálním parlamentě Cilaj-
tanie zbudovaném německými ú
staváky s obmyslem aby b)l m j
tvrdší hradbou proti nah rnu stát
nírnti právu!
Jaká to Nemi sÍH dějinná a jaká
v tom ironie osudu Že dnes o 37
ročnici diplomu říjnového nuceni
sou vídenští ofliciosové vyzývali
nás Slovany a Čechy abychom
Domohli vládě vytáhnout ten po
nápravu zabořený od měsíců uvá
zlý centrální parlament z bahna
centralistickýcli skandálů a vzdo
rů sice — prý by se mohlo stát —
něco nepředvídaného — obrat který
:rý by nás sotva radostně překva
pil Hrozba ta vypuštěná ve
chvíli kde vláda s výkonným vý
borem pravice vyjednává konečně
o požadavcích nás autonomistův
est dojista velmi charakteristická
Zapamatujeme st ji 'pro strýčka
říhodu' tak jako sí zaznamená
me že současně opět v polských
istech dodávají se nám nejrňžo-
vější naděje nechť prý jen docho
váme důvěru v hr Radena pře
svědčíme prý se již v nejbliŽŠÍch
dnech jak poctivě nám vyjde v
ústrety
"Vederemo!" odpovídáme kli
dně k těmto haličským vábnicím
ako k onomu vídeňskému bom
lardonu jehož hrozebný zvuk ne-
otřese v Čechách ani osykovým
istem Jen směle dolů s tou rou
škou tajemnou: chceme za ní vi
děti ten obraz saidský nebojíce
se pranic že zhyneme leknutím
Co je to "neočekávané" strašidlo?
Zrušení ústavnosti? Vláda abso-
utní s výminečným stavem v celé
íši? — Tomu přece překáží neod
volatelný onen diplom říjnový
ehož základní větu jsme výše
uvedli tomu brání druhý základní
zákbn o společných záležitostech
říše který v ČI 25 žádá aby jako
v Uhrách tak i zemích neuher
ských vešla v život plná ústavnost
poněvadž Uhry mohou toliko s
konstitučním zastupitelstvem těch
to zemí vejiti v jakékoliv styky
ohledně projednání společných
záležitostí" —
Ku prohlášení zřejmého absolu
tismu jako za Rachá tedy se vláda
cislajtánská jistě neodhodlá třeba
nasadila četníkům opět bachovská
piklhaubny ale skrytý absoiutism ?
fiktivní ústavnost? — Můj Rože
což pak jsme za těch celých 37
let zakusili kdy pravé svobodné
ústavnosti? Což pak jsme netrpěli
po všechnu tu dobu v zajetí per
manentního stavu výminečného?
lilii u nujf uinuu ucjiuuuji 4 u i
jsou nám holé německé "strachy!
na ! I y" M na In tlm
I k ftrttf MtVO í4llf lOOfrI0
lliUMíVoř aU přd Ibnfo lfa
ííkMuiinU ani vab'jk fiublf
Ifr přední bv h"" Mdi
iUi M k-Kiipaktní vHinn ojkoit
by píMn Vlfolarl minisli ř'
to (W by loti! odvolalo jaz
kov4 niří'ní lU b nova) mohlo
'přial p lom jfk dbi'iho by
v křbh 11 frl lo a lio iy umo
Ido pf iti li v btfltisl odpofil n?ho
nírola i inlatnífh protivníků
nt tVt vi e Nikobvf Joi li
ve Ví bii 1 ďd y linul Martfiia
IIvé kbfí pkubií ! n4
b i f hrorbami nitra' hbnhýmí
libý líkaff o pravA fiyj pak
jilm ci(fkr4lr na vi Imi otudnni
oni) bi
Nf nad rozhodně ani ntla-ly
ani M)M'ní ani os(ralitolt ny
fijíí t(' rt f ai národa iekétio
n-mají patrně ani pon'lf o lotu
ďi'lťi plnin rifd''ry fotrper-
n poih)bnol a podrllděnd
odhodUností — - nemají ani polu
ihy o lom jak dne teký lid
ďkorue pft tal bliti líni nkdřj-
Um dubroiii) ln)m trpělivým
ilňvry plným "nárfMbm holubi-
fint" - - na němž mohlo ntt dříví
ttfpal nad j hol trpělivostí liáje-
ěhou Sasík t usi po zmaru funda
mentálníih ělánků lak nezapome
nutí Ině uJáal Nikoliv y doby
"kily bylo le ě krmu Ivu vyrvali
r tlamy kořist aniž by ne v Če
chách i jen lístek pohnul" — ty
doby dávno státníkům vídenským
v (' c bát h odprchaly
Dnes je nálada v íejného duchi
Českého taková jak ji ve své nej
nověji leři (ve Mšeně) správně
vylíčil tlr Fdvard (Irégr řka:
"My víme co chceme! Chceme
samostatnost a neodvislost koruny
české — tedy zrušení rakouského
centralismu Chceme spravovali
své hospodářství sami bez vídeň
ské kurately chceme býti národem
svobodným ve svobodné vlastí!
To je náš program a od toho ne
smíme a nemůžeme odstoupili a
upustiti ani o vlas My s radostí
a s vděčností uvítáme každou vlá
du a každou stranu která nás v
lomáhání se tohoto cíle bude
pod pórovatí ale iny nemůžeme
od pórovat Žádnou vládu a žádnou
stranu která by se této naší sna
ze stavěla na odpor V tu chvíli
kdy by fakta dokázala že máme
ýti znova ošáleni sáhneme vši
chni ke staré svojí zbroji a zahá
jíme odpor nejrozhodnější! V tu
chvíli bude opět největší jednota
a svornost v táboře českém Pod
praporem nejrozhodnější opposicc
srazily by se všechny frakce ná
rodní neboť to jest moje přesvěd
čení: Že pod praporem a kolem
raporu rozhodné sebevědomé a
nepoddá né opposice seřadí se
opět celý český národ v jeden pe
vný nerozborný Šik"
líouřlivý souhlas jakým pro
vázelo talo slova valné shromá
Žděaf vlasteneckého lidu našeho
ve Mšeně — nechť páni vídeňští
nepodceňují Slova ta najdou
stejného ohlasu v celém národě
neboť jsou mu vyňata z duše
vyjadřují bezpečně pravé jeho
smýšlení a odhodláni na prahu
neznámého zejtřka dějin a poměrů
rakouských — Opřeni důvěrou
tohoto lidu nechť jsou poslanci
naši pevni pevni pevnit
Vjsluriijr svou vilěřnost
AIN-rl A IRron Klrtnnln lit vyatovuls
hviiii vďVtio! miijluiltim Allen' Iuiiií ltKla-
liioju tiylH wnnMu Miihol£inl m-býtl r 1" nulu-1111
uí váni viiM-ho IíhUAhiu" Kupta) tlOO
lilmv proll vudmn pilo
NAVŠTÍVÍTE 03ÍA1IU?
JlM ano iii-iomi flt imiUfltl m tkoatť
ně KuHcrnlm h(tl-! hotřln
v ěíslf lim Jižní 13 ulice
Vlmo TtWn llhoTlny a doatnlky obdrilu ta
ti-tkrt pohodil Jako T khidám bolela prré IM-
Ir JiJl pMprnvotin Jma dl (pCimba Ck4bo
I imirli kého Il(t6in g TunkoT iiol (
vláttil poKoriui! a poilubiiíbo pohodil jako
'' Jn" ornJiloD nlkl