c
Pokrok Západu
4
:xy obrat ve svítové politice
hospodářské
'Ze Spojených Stát A severoame
Ických hrozí Iwzprostřcilnfi nio
'utný" náraz evropskému průmyslu
obchodu náraz jehož lííinkn
i již leká Anglie kte-ráJ elopemul
vou převahu v olinru hospeirlár'
tkém znamenité hájila zásadou
volné tržby Pokládala zajisté
i i i i _i _
myyji Tjli'1'll lt tn IIOH wmilllll a
vé olcholní styky za tak pevné
2c troufala ni volnou tržbou ulfti
v n i' ii mipv unirnysi evropsKy 111
padesátých ale ohromuostí svého
loďstva inliisiti i rozvoj obchod
ních loďstev ostatních soupeřův
ve svťtovém obchodu Jest proto
samo o sobé již vážnou známkou
hrozícího ncliezpeřf že u Anglie
tato odvČká zásada volné tržby
počíná ztráceti přátele v kruzích
obchodních výrobních a ncméiié
í v kruzích vládních Příčinou
tohoto zjevu není ani tak ochrán
ěná politika celní státu pevniny
evropské ač zejména rozvoj prů
myslu nčmeckého opřený o stře
doevropskou soustavu obchodních
smluv anglická trziŠtí na nino-
hých stranách tísní jako přísné
Orbraniř slíá twilitiLa Kunt Ktiřft
severoamerických jejíž nejvýznač
néjším representantem jest Mc
Kinley
U příležitosti nedávného jubi
lea anglické královny Viktorie
kdy zástupci všech osad angli
ckých shromáždili se v Londýné
zvláštč pronikavé vyrojily se my
šlénky jež připravují na zrninu
v obchodní a celní politice anglr
cké následkem tlaku Spoj Státu
amerických
Nedá se upříti že Amerikáni
velmi obratné zvolili dobu ku ho
spodářskému útoku dobu kdy
skorém všecky státy evropské zá
pasí nejen s netirovnanýrni pomč
ry vnitřními ale i s povšechnou
od let trvající nejistotou v pomé
rech mezinárodních jež se při
ostřila zvláštč opětujícími se zmat
ky na východé Mimo to v dobč
této v nejednom ohledu zpříkřily
sc zvláštč hospodářské styky Né
mecka a Anglie
V Anglii nové hnutí počalo nej
prvé nevraživostí proti Nžmcům a
Němci v říši nestačili ani zazna
menávat! anglické nářky na ne
bezpečí jakéž německý obchod a
německý průmysl tvoří pro angli
rký obchod a průmysl na světo
vém trhu a zároveň Němci hono
sivě podotýkali že jest to nejlep
Ším důkazem jak německý prů
mysl pod ochranou cel zdárně se
rozvinul tak že i Anglie pociťuje
jeho mohutný vzrůst
Jak smýšlení ve prospěch zave
dení ochranných cel v Anglii se
rozšířilo a posavadní zásada volné
tržby pozbyla půdy stůjtež zde
některé doklady Přední anglický
denník "Times" nedávno v úvod
ním článku dokazoval že v celé
_„ : „ i
t zemi zueiiuma t skuu mi iii jiuu-
rovaně nastala změna v názorech
obchodně politických a že již do
stavily se některé politické diY
sledky zjevu toho Tak vévoda z
Devonshiru někdejší vůdce libe
rální strany lord Hartington v se
zení obchodní komory v Liver
poolu tento obrat ve smýšlení
Angličanů prohlásil a "Morning
Post" k řeči jeho dodal že jest to
labutí zpěv zásadě volné tržby
Vynikající obhájce zásady této
přední anglický národohospodář
ský list "Economist" zůstal sice
věren svému přesvědčení ale dal
volné tržbě podivný nový prakti
cký úkol uznav že "ve skuteč
nosti zásada tato jest dobrá jen
pro ony země jímž dopomáhá ke
příznivým výsledkům v oboru
průmyslu a obchodu!" Jiný dů
ležitý orgán anglický "Textile In
dustry" pak napsal: V táboře
přívrženců volné tržby se vždy
říkalo že mezinárodní provedení
zásady volné tržby přivodí dobu
míru mezj národy ale tam kde
záhadu tu uskutečnili naetal prst
vý opak Ačkoliv jsme my An
gličané své přístavy otevřeli vřeni
lodím jniiMí nejvfcf nenáviděni n
všech národů výrobních a obchod
nich
Vlastní příčiny a cíle tohoto
nového proudu v Anglii se však
odhalily za pobytu zástupců an
glických osad v Anglii při jubil- u
královny Tu opětně a opětně
vynikající politikové angličtí i zá
stupci osad ukazovali n n bez
pečí jaké anglické výrobě a an
glickému obchodu hrozí příkrou
ochranářskou politikou Spojených
Států severoamerických Tak pro
hlásil lord Salisbury ve shromáž
dění "Trade Ieagf y" že byl
"vždy přesvědčeným stoupencem
ochranných cel" Předseda mini
sterstva v Karadé sir Laurier
pak prohlásil že zvláště proto
přišel osobně do Anglie aby za
stupoval tu usnestní kanadské
vlády na odvetu celní politice Se
veroamerické jež ohrožuje přede
vším tuto velikou kolonii Angli
cka v severní Americe Kanadská
vláda hodlá poskytnout! angli-
COLONEL íiEO N SMITII
Plukovník Smith kterýž stul c nástupcem
menta iNew vorku Jem plukovníkem
ní no Komisare přijal vcua dobře zo
ckým výrobkům celní slevu 12 li
procent ihned příštím rokem a v
následujících letech pak 25 proc
Zároveň sir Laurier všude za po
bytu svého v Anglii hlásal že
nutno aby Anglie neváhala odvo
lati platnost svých posavadních
obchodních smluv má-li za to že
na základě ustanovení o nejvyŠ
ších výhodách jiné státy by mohly
těŽiti z usnesení vlády kanadské
rseni osiacnc nejmensi jiocnyn
nosti že anglické obchodní smlou
vy jsou na závadu tomuto usne
sení vlády kanadské ježto větši
nou poskytují stejná práva cizím
státům v osadách anglických jako
v mateřské zemi pozoruhodno je
však že rada sira Lauriera došla
ihned silné podpory "XIX Cen-
tury" pojednala o myšlénce sira
Lauriera na předním místě způso
bem okázalým Vykládá že Ka
nada z pouhého vlastenectví a z
vděčnosti chce poskytnouti ma
teřské zemi určité výhody Máme
tuto ochotu zamítnouti? To by
bylo nejen nezdvořilé ale přímou
urážkou nejsvětějších citů Ovšem
překážejí myšlénce té trvající ob
chodní smlouvy či spíše nešťast
né jejich' ustanovení dle něhož
cizí zboží v osadách požívá týchž
práv jako zboží z mateřské země
anglické Toto ustanovení jest
pouhé nedopatření pouhý pře
hmat Když se uzavíraly ob
chodní smlouvy nemohlo se vě
děli jaké poměry obchodné poli
tické se vyvinou Naši vyjedna-
vatelé dopustili se neodpustitelné
"nešikovnosti" Nyní nezbývá
eč obchodní smlouvy vypovědět!
a toto ustanovení z nich vyloučiti
Tím se nezpronevěříme své zásadě
svobodné tržbě Hildu to pou
hým upevněním svazků jež nady
na So vizí se zemí mateřskou"
Ve skutečnosti však ni A se věc
jinak Angličané zalekli se ( e lni
a obchodní politiky Spoj Států
severoamerických a snaží sc ve
svých osadách hájili své trhy
proti cizí soutěži Poměry ka
nadské jsou jen záminkou opa
tření toho jež však samo se bon
roŠíří se na všecky osady angli
cké
i A nejen časopisectvo anglické
i ministr anglických osad Cham
berlain hájí tutéž myšlénku při
čemž z opatrnosti ve své řeči tyto
'dny promluvené dokazoval žt
mezí Anglií a osadami jejími jsou
příliš volné svazky jež nutno
upevnit! jak v zájmu Anglie tak
osad jejichž prospěchy jsou váž
ně ohroženy
To jsou asi první přípravy k od
povědi již Anglie chystá proti
'celní politice americké McKinleye
a jeho přátel jehož myšlénky pří
kré sazby byly již přijaty kongre-'
sem předsedou republiky sank'
cionovány a jež v nejbližších
dnech počnou pňsobiti
I
Fred li OranU co polirení komiweř
U'J pluku rsewyoriikélio draci policej
ncuucíc mul v nern na rDžich untlrtno
Z vylíčeného chování AngliČa
nů plyne že jejich odvetná opa
tření v osadách postihnou nejen
Spojené Státy severoamerické ale
1 vývoz pevninských států evrop
ských kteréž takto na světovém
trhu budou tísněny přímo zvýše
ním dovozných cel amerických a
nepřímo "těsnějším spojením osad
anglických s mateřskou zemí"
I kdyby Anglie bezprostředně
nechopila se prostředku zajisté
krajního v tomto případě a nevy
pověděla obchodní své smlouvy
nicméně lze očekávati že bude
se snažiti všemožnými vedlejšími
prostředky stížiti dovoz cizího
zboží do svých osad Ve všech
případech bude vývoz evropský
stížen a v hospodářské posavadní
nesnáze vržen bude nový nebez
pečný kámen úrazu
Pohužel nemine otřes ameri
ckou celní politikou způsobený
ani naši domácí výrobu My jsme
jak známo obchodními smlouva
mi blízko svázáni zejména se sou
sedním Německem jehož zahra
nič ný vývoz opatřeními americký
mi a anglickými bude značné
ohrožen Německý průmysl o
tom tušíme není sporu i za po
savadních klidných poměrů v me
zinárodním obchodu těžce doléhal
na výrobu domácí Co stane se
nyní až bude nucen veškerou
svou převahou na tržiště jež mu
Anu rika a Anglie uzavříti nemo
hou ?
Obáváme se proto že aŽ příliš
záhy pocítíme v naší domácí vý
robě náraz jakýž na světovém
tržišti způsobí nová celní sazba
Spojených Států amerických
nyuějíích iiieinárcdníth
poměrů kdy koncert evropských
velmocí nní n to ani po měsících
rozřešit! otázku krétskciu a uza
vření míru řec ko tureckého jest
skoro vyloučen naděje lu Kvro
pa v řas se vzc hopí k obraně své
ho ohroženého průmyslu a ob
chodu Silní spíše počítali na
zisk jenž jim kyne t hospodář
ského úpadku slabých a k hospo
dářsky silným počítají se zejména
Anglie a Německo Jak se za
chová Kakousko-I Jhersko j ž
mimo to stojí pfed iievylíenou
otázkou hospodářského poměru
svýc h obou jioloviri } N Listy
RÚZNÉJPRÁYY
A Aittlrtovf hitlottorf rýftiit f nl
tfvtrnl hinii Jak 11 různého sta
noviska posuzuje? se význam
Andréeovy výpravy nemálo cha
rakterisují posudky odborných za
hraničních listů z nichž sice velká
čásť švédského inženýra do nebe
vynáší ač jiní opět výpravu baga
telisují Ž těchto píše pařížský
"Le Touriste": "O tom kde ba
lon s trojící odvážných vzducho
plavců dnes mešká jest naprosto
nemožno mtuviti s nějakou urči
tostí a veškeré domněnky i posud
ky o směru a síle větrných proudů
jsou za dnešních dob zcela bez
podstatný O proudění vzducho
vých vrstev nad skupinou Špicber
ských ostrovů nevíme přece nic a
také tolik jest jisto Že domněnka
jakoby se proud vzduchu valil
směrem od severní točny k ame
rickému pobřeží postrádá všech
rozumových podkladů Krajiny
severní mají právě nyní svůj 'dlou
hý den' a bude-li pěkné jasné po
časí hodlá poznati Andrée z ba
lonu kterým okamžikem dospě
ku hledanému cíli jest však také
lehko možná že Andréeovi zabrá
ní mraky a mlha vyhlídku na zemi
vůbec A jako je zkušenému
vzduchoplavci za těch okolnosti
naprosto nemožným aby se zá
vratných výšin svého pozorování
přesně udati mohl místo a bod ze
mě přes něž právě letem se béře
tak nemožno bude znáti okamžik
ve kterém by přeplul severní točnu
ba kdyby se mu i podařilo při
stát! šťastně na pobřeží asijském
nebo americkém činilo by mu
jistě nemalé obtíže aby mohl s
určitostí prohlásiti kde se vlastně
nalézá "Že ovšem" — podotýká
citovaný list pařížský — "výsled
kem podobné výzkumné cesty
která se za vylíčených okolností a
poměrů podniká říše lidské vědy
valně nezbohatne jest na bíledni
Ostatně jedná se dnes v celé věci
o otázku jinou a mnohem důleži
tější nežli jest touha po výsledcích
vzdušného bádání které se nám
zdá více lehkomyslnou hrou nežli
vědeckým podnikem A otázka
ta zní vrátí-li se odvážné trifo
lium vůbec ještě za živa do civi-
lisované společnosti lidské čili
nic? Když Cortez počal s dobý
váním Mexika a k tomu cíli spálil
za sebou řadu pancéřových lodí
měl mnohem větší naději na šťast
ný zdar svého vítězství nežli má
na svůj návrat inženýr Andrée
jenž 11 července dal z proutěné
kocábky rozkaz k uvolnění lan
poutajících balon jeho s pevnou
zemí Ostatně však mají dle zná
mého pravidla odvážní ve světě
štěstí Proto oddávejme se na
ději Že dobrodružná výprava švéd
ského vzduchoplavce skončí přece
jen nějakým skvělým banketem v
zasedacím sále akademické spo
lečnosti až trojici nerozumných
přátel odfoukne daleko rozumněj
ší vítr tam odkud vyjela"
Vzrůst lidnatosti svftovýťh m?st
Za dobu našeho století zdvojná
sobila se lidnatost těchto měst:
Amstrdamu Pirminghamu Hrus-
selu Manchestru a ftíma Ztroj
násobila se v Kodani a Marseillu
Čtyřnásobnou jest v Praze Lyonu
Petrohradě Paříži a v Londýně
Pat ronásobnou ve Vídní PřáŽcfa
rieeh Kolíně nad !( Vratislaví a
v I lambiirku Sesleronásobnou
v Liverpoolu a Varšavě Sedmo
řonáscibncni v Glasgowu osmero
násobnou v Mnichově d valilo
násobnou v Lipsku Peští a Perli
ně a di sáti ronásobnoii v lUltimo
re Nenadálý vrňst lidnatosti
měst amerických jest ještě úžas
ncjU Nový York a lilacefin
mají dnes pětadvacetkráte větší
počet obyvatelstva nežli míly na
počátku devatenáctého století
Prooklyn 33-ykrát víc e-elnŠÍ n 2li
čítal v roce Moo a ('hic ago te hdy
ani nebylo
NásMkf m Mi:tH4fil lulitle-ěuřeh
riCMluhů JHÍIfiniiJÍ ff Jitru NrrilravA
Játra Jsou včel vHmt icpřlje-iimou
kilt-ho věiiHMjiu ttiJitltii Ir Augusta
KoeMlgii liiiailiiirskýi li kHe'k hlilfiláte
In játra v krátkěm ěas funkce své
opět KisiávHtl rnolioii
Výlet pro hledající domovy
The Missouri Kansas Sc Texas
dráha bude prodávati jízdní lístky
za velmi nízké ceny na clen 17
srjma O další podrobnosti do
pište na nejbliŽšího místního jed
natele aneb adresujte na Cl A
McNutt G V A 1044 Union
Ave Kansas City Mo T1-2H
Složíme vás v HiilTnlo
k'l)í llltll liwpřji'!l nu NVÁ UťHti1 po
!4lt
I {) IkIuihI
lioni
Ťn"" -~~r"? 1yU xe ttuMtnltl : _
XXXI NÁROD tApOKA
GRAND ARMY OF REPUBLIC
v pomičlt 2J srpna 1897
Pmniitii t lvi Kork Inlaml vyřle vcNkrzný
vlas klerjř iputi Otimhu 'ti rn
ŽAilnii zmřim kár iincli pFcM-Iánf na nAiIraJÍ
v lilciiiřu Vliik Ji'ln N vysoké rychliiMl
vi-hkr!H vykonán-cttu
do llullalo rychle
iuAui Je li-vné a mHI liynle ko ilnviMit po
(Iroi)inmLi Clilnclné imhIiicIiÍ v voilii
Mlft iiluiíiirskvrh v4 olifersl vf Sciinunlňie
lulo eťxlu 1'owMletJi o ixxlrolmoxtl Jcflnamle
tiM'k Nliind nráliy unnli udrchujlu nu kto
n mi Iv z 11M0 uilaných Hiln-M
C A KtiTH kmpokth Cl A 1 ! Omtilia Nob
run Hei'i T 1 A Chli-iiito
H ek John Hkiiahtian Ci 1' A Chicago
TJi1ii6 zdraví : : :
má potíce len jnhoí xhíIvbcí oránr oii
prHftdvlny Zácpa nccbnť k jtdlu obyCxJ
ní pfvilcbáiuijl volkoo nemoc
Severů? žlrotní Bal sám
rJlftl Tám prnvldtlnmt v ktdléin ifípd8
11 e(l( Vulo nurtjf M Hlaváčková i
Eflltifiton H U plie:
"Mll J-nie Vái Životni lll-ám nxvd
fll víy dnbřo vjuk k#(ly v! Ce J-oa
V' léky dohře "
ŽBNV rvIáitS cbváll -I díinky HWotnflm Hil-4-111
11 (i H rlrtt tiiM-htitl k jídlu hImImii-II ner
vft rxililucli íjilinlkti Cutia 5c
rinirnji rofnA na prfi j-ni {III letni rhnliTti
Scvcrňv lók proti choleře a nrňjmu
Ji-řt tu'iU'iSíni léki'111 proti prfijinii Mňji
lund lék doma Zacliui'jte řlvnt řvm (
to 111 Cena iA a fi)c
nfjstaríl čt$k$ Ukárnik v Ntbrasce
tmí Iťkárnu v Vraguc Ntb
Je v?dy čerstvé záaoben všemi clo
mářími hojivými nrostíedky Itylíny
kvřty kořínky kapky eilejíéky šťá-
viěky práS-y niUMté pro riízné bleHt
jiiko poillum ifellou) mast pro otravu
rve začínajíc! v končetinách manlé
pro ki íUkt tioláky li5ky pro kotlHkou
koliku rňzná mazání pro lidi I pro do
mácí ř ířata to vš připravuji dle
dlo lioIHýeli oMvřdčouýcIi rkuHeiMntí
1'roitředky Mkoro nkfinižité úcMnkiijíci
proti pfclnní v iihÍcIi proti rýme pro
li hulení zuliů a lolcní hlavy niant
pmli kuřím okátii užívání pro játra
a ledviny Ele-xir pro riuénu života 11
Jentkích a kdo ví co jiných vřef
Tím "l ovšem áíolia lékft vzrostla
lk že mohu vyplnit každý recept ať
lid pftal kterýkoliv doktor Dovolává
je ten Vaší přízitř doufám f v és
potřeby navítlvíte vždy
A MAINI)U
Předplácejte na Knihovnu Amci
rickou pouze $100 roíné
1
i
I r
z 4
í i"'
t'
:
C'
TV:
?! '"
n
L ' '
L "
l
r "
r -i
r
t1 -
i
t ♦
