-'OK ROK ZÁPADU
Protesty Evropy
T i )i ni jednáni ii zprivř konfe
renčního výboru kongrcsního o
hhdně e lni přidlohy uvádl po-slane-t
M N Johnson S IM
lty různé protisty a námitky
kteréž došly n 4 1 i tl i tu od zástup
co různých z tni khréŽ siec jsou
zajímavými ač padly ri tu ská
lil a rtcetosly slmho Ví- %( c h
(řehto protsteh dovolávají
tůzné Zemí přátelských obchod
nich st) ku dosavaduíc h a usilují o
In aby nebyly pírušovAny změ
nami celními jak navrVny záko
nem !inglr)hfi SiíU li ze rá
stupeň vlád tře ti odmítají by
thtřli Zasahatl do Vllil(((ll zílcži
tontf Sp Států a dovozuji že Činí
lak j n v zájmu v -spolriého ob
chodu
Vyslanci nčm tký a rakouský
prote stovalí hlavně proti uloženi
zvláštního tla na cukr ze zemí
jež platí prémií íia vývoz Zá-
stupce Anglicka proti stoval u j
mena proti zvýScnl cla na r ly
Gem fálnl konsul řecký stěžoval
na obmýšlené zvýšení cla na hro
zinky Argentina vzpírala se
proti clu na kůže a vlnu Vysla
nec švýcarský vyslovil obavy Že
bude nás zákon velice na újmu
Švýcarskému průmyslu hodinář
skému hedbávnickému a zboží
vyšívaného a dovolával se přátel
ského smýSlení sesterské republi
ky Vládě turecké není vhod clo
na opium Vyslanec belgický
stěžoval na clo na cement a ryby
Vyslanec italský protestoval proti
zvýšení cla na italské ovoce zej
ména pomeranče a citrony a při
tom oznámil že prý jestli clo bu
de zvýšeno vláda italská nezruší
přísná opatření kteráž učinila vů
či dovozu amerického masa
A tak všechny vlády evropské
bez výminky mely nějaké námitky
proti naši celní předloze Námit
ky tyto psány byly ovšem diplo
maticky zdvořile za to však ča
sopisy různých zemí nepokrytě
vyhrožovaly odvetou a kdo ví Čím
ještě Ani na protesty zástupců
různých vlád aniž na strašáky ča
sopisů nebral ovšem kongres ni
žádného ohledu a upravil zákon
celní tak jak země naše má toho
zapotřeby To bylo ovšem jedná
ní zcela správné neboť pochybu
jeme Že by mohla kterákoliv z
oněch vlád uvésti případu v něm
by naše vláda byla chtěla zasahati
do jejich zákonodárství a předpi
sován aneb doprošovati se co by
vůči nám a v náš prospěch učině
no býti mělo
Sp Státy na štěstí nalézají se v
postavení takovém že nejsou zá
vislými na žádné ze zemí evrop
ských a nepotřebují se obávati
žádné politiky odvetné Co my
z Evropy nevyhnutelně potřebuje
me jest dojista skrovně a nechť
si to z oboru potravin aneb výrob
ků můžeme toho zde sami docíli
ti Nejhlavnější v tom ohledu
jest ovšem cukr však přívoz z
Evropy můžeme snadno postrádat
a nemáme o tom pochybnosti že
zahájení nějaké politiky odvetné
uzavření se vůči Americe bylo by
tím nejprospřšnějŠím co by evrop
ské země učiniti mohly pro nás
Kdybychom to co nyní z Evropy
dostáváme odtamtud více obdrŽe
ti nemohli počali bychom to do
jista zde vyráběti neb pěstovati v
dostatečném množství k zásobová
ní veškerých našich potřeb a tak
na vždy bychom učinili konec pří
vozu z Evropy Jinak se to má
však s tím co Evropa od nás ku
puje Nechťsi jest to bavlna t -
bák maso chleboviny aneb co
livěk jiného co Evropě prodává
me bylo by jí dojista za těžko bez
toho se obejiti aneb náhradu jinde
nalézti a proto na všechny ty
hrozby a strašáky můžeme zůstati
zcela klidnými Evropští státní
ci vědí dosti aby neškodili sami
sobě
Evropa ovšem velmi těžko po
itrádati bude trh americký neboť
jíl t Mih Jejích jednomyslných
protestů vysvítí Je povaluji lýl
za neilepM trh taký mají Vlak
nim hnul e jednali v první ladě
pNdi vMiit o tiál blahobyt o
povzm se ní a rozvoj nt ho VMM
ního flnitiáf fhfi průrn)li a t lrv
Z přebytku fnůJetiie posk) lovati
zemnit jiným
Ty jdnomvué námitky ostal
nfeh zemf joii zároveň důkaze ni
Je nový celní z ikon tnuJe nim
býti pouze ku prospěl lni lak ja
ko minulý zákon d mokratit ký
bvl ku prospěchu jím
Amerika
Xtktťitř mylhnky t tf tffift ithlrl
fV-f V I IR MIIIM
VIII
Ncvysvítá přede házejícího že
Amerika int lligence si docela ne
váží že vědomosti věděni vzdě
lání jsou tu Ite-ztcnná přítěž Také
se tak pís- na mnohých stranách
Xrovna naopak jest tomu de
pravá honba v každém oboru po
každé špe tce lepšího vniknuti a
Širšího rozhledu na všech stranách
zápole ní kterak druhého jjředsti
hnouti nejen pílí a prácí ale též
lepší znalostí věcí chytrostí du
chem vyšvihnout! se nad něho
Ze se pli tom po většině jedná
SMĚLÝ LEZEC
Libbey z 1'rinceton University provedl co ní posud povafovAho bylo za ne
možné V Nove'm Mexiku nalézá ne eibrovgký balvan kterýž dontíhuje
vý&ky 700 ítrevíeft a kterýž nazván Mcsa Eneantada Již mnozí ležel před
ním pokouieli te balvan tento ulízli avSak teprve proí William Libbeymu
se to podařilo
Prof
jen o zisk materiální jako o vlastní
účel k němuž ten zápas byl pro
středkem nic na věci nemění
Všeobecné jest přesvědčení že
vědomostmi vzděláním' právě
možno jest vždy k větší zámožno
sti a tím k příjemnějšímu sobě i
platnějšímu pro celek Životu se
povznésti
Proto také Američan za přední
povinnost vůči dětem považuje
poskytnuti jim příležitost a mož
nost aby pro budoucnost z té
stránky pevné základy si zbudo
valy Škola obecná není povinnou
nikde v Americe ale jen z nejniž
Ších a nejspodnějších z nejbídněj-
Ších hmotně i duševně tříd docela
spustlých snad že se tu a tam po
míjí Analfabeta považován jest
daleko pod psa Člověk evrop
ského původu který své dítě na
újmu Školy posílá prodávat po
ulicích noviny nebo sbírat na
dlažbě poházené uhlí (to dělo se i
mezi českými vystěhovala někdy)
aby výdělkem nějakým mu přispělo
v tísni třeba jen okamžité byť ta
tíseň byla sebe větší — takový
člověk považován jest každým
Američanem za lidské důstojnosti
nehodného za hluboko stojícího
i pod černou raci vzdor všemu
pořád ještě opovrhovanou až ne
náviděnou Snaha americkým
dětem jaksi již vrozená co nejtiří
ve možno vydělávali sám peníze
pomoci si šikovní k nějakému
oft tentlkii 'autu i!oM4v4 '
i 1'mí záMlami l o t ne ptat
nýtni clu poru A řaMei mezi vy
Ifliovalii (VmIvc přiMými t rtpl
néhci n poc hojn ní peutalaly 1
nahý t jejího tieiirávriého ví
klad II V)Ujl M' houba po elnllartl
t každou cenu a bez ohledu na
všecko í ilitelll hejeri tfpffl4 a in
hieli přiíinani ale namnoze tu
iiícli ládauá jim rodili poměrná
Také mezi přistěhovalými Čechy
lakcivd věcí %v přiházejř ařknli
dlužno dosvědčili ! výmineřnř
v krajanských kruzích amerických
jako trestuhodná darebiieist jsou
b peliníiM ěně odsuzovány
Američan i když opustil školní
smě rád vždy navazuje dlU' lam
kde přetrhl své školní učení
tomu hojná vzdělavatelská yafíi
ní v Americe' ovšitu přispívají
v mnohém případu jedině
to urnožAují často opatic j? sobě
Američan určité zaměstnání život
ní už předem jeri proto aby právě
mohl pracovali elále jistým duše
vním směrem který si byl vyvolil
pro kle rý tná zálibu a v němž chce
úspěchů se dodčlatí Jest něčím
zcela obyče jným na př že někdo
stane se učitelem někdo na venku
mezí farmami na samotě šest
osm měsíců trvá taková letní Škola
íarmářská za tu dobu skrovně jsa
živ vydělá si a ušetří tolik že
zimní měsíce může pobýti pak na
universitě a s pevným cílem věno
vati se studiu dalšímu ve svém
zvoleném oboru Nyní nijak ne
zvyklo v Americe i pří neodložené
hrubé tělesné práci v prázdných
chvílích oddechu zasednouti jako
posluchač do sálu vysoké Školy a
poslouchati přednášky o elektřině
na př až získané vědomosti
umožní úplný přemet do nového
povolání
Získání vědomostí vyvýšení se
nad úroveň svého okolí i tak Že
ve snaze té nespočívá cíl k dosa
žení něčeho určitého pro budouc
nost k opatření si zaměstnání
postavení tím naučeným — získání
vzděláni jaksi povšechného mimo
obor vlastního působeni Životního
ležícího jest přímo všeobecným
heolem v Americe snaha nezadá
valí si v ohledu Žádném před jiný
mi spoluobčany a držeti s nimi
krok když nemožno o jenlcn aspoň
býti před nimi nad ně se povzná
šeti nad nimi vynikati Často
ovšem vede to vše k zmatenému
mudrlanství k přesvědčenf vlast
nímu o své všeumělosti a svém
vsevcueni k cnvastavemu vy-
chloubavému a při tom prázdnému
tlučhubstvf což také za mořeni
jako u nás bývá protivnější než
čirá nevědomost Z pravidla však
v tom zápoleni o jistou aspoň výši
kultůmí spočívá že každý při
nejmen&ím nechce patřiti pod ja
kýi normál neehety hýl pora!ov4n
za dni la nevidomého hlupáka
naprostého nevzdělance který ani
Mevf to Ve avčlě e děje h nezná
ani kaMémti přístupný ro?h!e o
pokračujíi lni každým dne m vývoj
a pokroku lidstva jako niku
ta auta _ l
i roto haziiy íte apon noviny
v Americe řje kaMý Jil v lom
ovšem jako u nás snad
více nebezpečí politického hra
marbaSství docela povrchního
obalu do liipky vyčtených nau
čcnýcli frází bvt jakéhokoli jádra
myšlenkového 'o většině však
tu lze zapříti že Ivoíf se lak slup
ka pod níl oiitferuje e přece
jen jádro dobré a Ivrdé
Nu žádný způsob ledy není v
Americe' intelligenct zbožím snad
docela nehledaným Naopak jak
praveno každý %v žene aby zrnka
vdělání jež by dalo um aspoň
vzhled gentlemana si opatřil
Vzděláni opravdové inlelligencc
opravdová (ne jenom v našem jaksi
smyslu) jest tu nejlepŠř zbraní
zápasech Životních Trávě jen
pravou ititi lligencí v kterémkoli
oboru lidské činnejsti dá se něčeho
Americe dosáhnout i Ite-z inte
igence nikdo se tak snadno ni
kam nevyŠvihne
Avšak vzdělání z Evropy přinc-
Šené jako všechny dovednosti v
Evropě osvojené (ruční řemeslné)
z pravidla jakoby měly bezúčelně
utonouti v nevlídných poměrech
názorů i Života jež Člověka za
mořem přivítají Musí se nejprve
aksi vše aby se tak řeklo v no
vém světě obrodit v nové půdě se
aklimatisovat a teprve z ní zas
znova vyrňsti aby k platnosti při
vedeno býti mohlo i vydalo ovoce
IX
Nenáležím k lidem kteří o
Americe jako celku špatně soudí
Kteří nevidě v ní nic než vtělený
egoismus brutální zápas jednoho
s druhým shon a honbu za dolla
rem samou všednost a prósu Živo
ta Kteří odvracejí se od "Nové
země" s pošklebkem jako od kar-
rikatury k jaké dospělo tam lid
stvo na svých cestách za pokro
kem a blahem í hledí si a láská
milostně svoji Evropu s její škra
boškou jemných způsobů a ustá-
enych zvyků společenských které
opravdu tak velice seliŠíod oněch
toho zámořského surovce a divo
cha Nesmíme zapomenouti nikdy
že tu vše jest nevykvašeno ještě
nehotovo vše tu pořád kypí a
vře Však bude ze všeho jednou
dobré a zdravé víno z něhož Ev
ropa sama která novou zemi vy
chovala svým mlékem bude piti
svému osvěžení a omládnutí
Amerika jest nepopiratelné země
veliké budoucnosti
Ale přítomnost jest zahalena
lojně v zlou plíseň v níž tisíce a
tisíce lidských much neúprosně
tone a bídně hyne a tisíce a tisíce
jiných jen s napjetím všech sil
s námahou přímo nadlidskou se
prodírá a k lepšímu životu pro
bírá
Krajané kteří nás občas při
cházejí z Ameriky navštívit do
Evropy za slavnostních příležitostí
nezapomínejme že to nejsou
všichni naši krajané zámořští
jako nebyli celou českou Amerikou
ti již při návštěvě naši za mořem
k nám se tlačili a nás hostili ve
svých spořádaných blahobytem a
spokojeností oplývajících domá
cnostech v pozadí mezi vítajícími
nás davy viděli jsme také mnohý
trpký úsměv zklamání mnohou
tajenou slzu zoufalství
Dal by se mnohý ještě světelný
paprsek hodit tam za moře aby
se nám zde ukázal obraz v pra
vém pravdivém osvětlení Ne
snad obraz opředený zúmyslně
ale také ne obraz líbezně zarůžo-
vělý jako se jevívá z dálky Ame
rika našim lidem z hlediště faleš
ných domněnek a představ i upí
raných k ní naději
V celku jest Amerika studená
tvrdá náruč S nihou sladkou
KfttiČG
liollllfl
ili íilnvl
M(l4'IM
a všechny neduhy luítlnf rythU
vyléčí
Pain Killcr
Zkouška je ho jest lie jlepšílil clo--
poručením Co učinil pro jiné
může učinili pro vás
1'amalujte že j st pouze je deni
1'aín-Killer Odepřete jiný
Na prodej ve všech lékárnách
po 25c a 50c láhev
měkkou milostí dokonce už s ma
zlením nikoho ih přivítá Jako
stroj bezohledně a lhostejně ole-j
me svými silnými lokty toho kdo
se jí svěřil ScvFe-Ii jej náhoefou
tak že v něm praskají všechny
kosti na nějaké pohmožděnině
nese-jde A pro padlého nikdo
nczapláče Chlapi odnesou ho
z dráhy a vše jde dále svou vymě-
enou vykázanou cestou Nikde
na světě snad člověk nepozná tak
pronikavě kterak na něm jako
jednotníku málo záleží kterak
vlastně jako člověk v obrovském
kolotání lidstva není ničím
Kdo zabývá se myšlenkou na:
druhém břehu zakotviti nalezne
snad v mých řádcích dosti podně
tu aby znova přemýšlel a uvažo
val a vážil a na váhách svého
úsudku svým rozumem i svým
srdcem zkoušel misku kam se
kloní tani-li nebo tady Pouhým
cgraČním špásem takový přemet
do Ameriky jistě není Jest to
nad pomyšlení vážná věc velmi
ukrutně vážná
Osobně věru každému
A také jako členu a příslušníku
národa našeho nikomu to nesmí
býti věcí která se jen tak rozho
duje a provádí bez nejvyŠší mravní
nutnosti
Kdo Čechem jest upřímným
tomu ten tvrdý a černý chléb náš
český vždy ještě zůstává milejší
než všeho světa cizácké lahůdky
Také svou vlast jen tak zhola
nezamění a nezaprodá za pochyb
nou americkou Čočovici
Při všech osobních i společných
těžkostech Života našeho zde do
ma v Čechách zůstane a vytrvá
do smrti ve své krásné a drahé
rodné zemi
Své děti a vnuky i pravnuky
počestně zachová pro svatou naši
zděděnou řeč rodnou
Zanedbávání v nepořádku nu imlé
rajíclho žaludku způsobuje spatnou
krev Když žaludek vlivem dra Au
gusta Koeniga Hamburských kapek
do pravého stavu opět Jest uveden
vyčistí se i krev
Veskrzný vlak "Kock Island"
dráhy jenž vypraven bude ze zá
padu do IJuffalo ku sjezdu vyslou
žilců a jich přátel "bude rychlík
Pcrry Davis
prvé třídy" Vyjede z Omahy 22
srpna 1897
Můžete obdržeti místo na tomto
vlaku když se přihlásíte u jedna
tele Kock Island dráhy Učiňte
potřebná opatření záhy abyste
obdrželi nejlepší službu Vlak
jede veskrz beze změny
Chladné vodopády niagarské
blíže IJuffalo vábí k sobě v srpnu
a jízdné jest velmi nízké Hlaste
se o podrobnosti jednatele Kock
Island dráhy aneb dopište na
C A KirruFKroRD Ti~4k
G A P D Omaha Nkb
neb na John Sebastian
G P A Chicago Iu