Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 11, 1897, WEEKLY EDITION, Page 10, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Pokrok Západu
fltJuilvé lny
Ktttttrth f-hliii nlht fttfrf jnl lftff
Katarrlt pohlavního ústrojí j l
rtt-)M příčinou roditho lr
tlím pfihunýt h Hfínaky
tAvají x iolll v ídb afpy
řtrtií ruHti b -sriosi tlukotu
řdce „Uhvatu horka póhíní
m1!ol trnii!osti n pravid bio
Mí výtoku n pocítil ii hablostí
Haní Hlia VVik krtimroy O
píV: "Na-zila 1 c t i)HÍ v
hrob kd)by fsl-)f V4 li bo
br m stanc'ho bfcu IV tu im Ka
Idý praví J vv blížím umotuni
p íiililý lkař iMfiioh! tni
porno i tou mrou jako H- řu na
btav mňj naizal n n jtuKsui
stupni mriítla jm chuť k j f 1 1 „
a cokoliv js m poJda re srovná
valo i mým Jahidk ni J "I
tomu nyní sdm roku to nJivám
1'ť-ru-nA a mohu jfti cokoliv"
NVjnovřjíí spis dra ftartmana
psaný výhradn pro i ny za!-
rio krítkotl dobu dařma í
nim když do'fU 114 iV-fti-fM
Dřiifj Manuíac turíny (o Cul um
bus Ohio
OD NAŠÍCH DOPISOVATELŮ
HKAHA Nb — Ct rtl Hok
Západu: Hodivám tuto r í rit
ze včrrejíího výb tu ! rána
a až asi do 10 hodin pot" asi bylo
náramní krásné pak lv naj-dnou
se učinilo vt liké vtdro Asi o pul
dvanácté průvod Sokolů s- hnul
na místo výktní v průvodu hudby
V krátkém řase po příchodu na
místo počalo se obecenstvo v čet
ném počtu scházeti Kolem asi 3
hodin mČla se odbývati produkce
zdejší Těl Jed Sokol ale de5ť
učinil nám Čáru přes počet Když
vše již bylo připraveno dalo se
do deStě a prklo velmi silné až
do 4 hodin Můžete asi sobe
představiti tu míchantci a tu Švan
du jaká nastala zvláStč u krásné
ho pohlaví Na místí výletním
nebylo dost místa kde se schovat
než pouze do maštalí a kůlen nč
kteří zalezli i do prasečích chlív
kú jen aby se zachránili před
promoknutím Kolem 4 hodiny
přestalo pršet a pak se rozproudi
la opčt zábava která byla upřím
ná a nenucená a potrvala až do 8
hodin večer Kolem 5 hod byla
nová Jednota uvedena do svazku
Nár Jed Sokolské Obřady byly
jednoduché Bratr Nedoma mne
představil Sokolům a obecenstvu
a oznámil účel dnešní zábavy a
účel mého příchodu Já pak krát
kou řečí oslovil shromáždění vy
světliv účel a poslání Jed Sokol
ských v Čechách a zde v Americe
a zároveň význam Nár Jed So
kolské Bratří připravovali se na
cvičení za přítomnosti Sokolů z
Brna a z Abie avšak déšť nám
opžt vše překazil tak že se od to
ho muselo upustit Zábava ze
stanoviska finančního dopadla lé
pe nežli se očekávalo Na zdar!
Anton Kment
II 1n1! t ratln ooliy fliVli-m phwlirii
IlMMlilll M Hiíenturjr l'H miil-m narntV
bini iiiiiiio n v-)ké iH]iiy ti jiMJÍlt! Maliiil
ky IhkI ílfmii: AUfNTrKA í't of flci imí
IMi A mm rit a m Hul la ml
ÍVs! k lí ll í V L' !1 ?"'}!cl ra vnrf vyvř(
okmiu Hullnř hledá hiÍhIo k vyuivitif k!
kollv mátu tu mírnou rfnu 1'liliUčky
íln'ujlj dh Johna Kulln Crett N-l
fi) — Ik
I)rwlí i:a llř ruřííiTiý oU'hiMl ná
UMlíl M ytki-m i I- i in JU-iiiřkíiii
k Hlín árodrii ti hojn ( whj mufiiiI Kdo
by toliA přál bhíii h plroluitnt:uťilpii
ni linltltrai' 'r 'Ulil tif
__ Ihthrj Irvalf výdřU-W inru-
II IOfI:lTIlf řu]i'fii kndrmu klo liy
duí TlaxU-nřrká a nálioitniiké ultraf y K
ítmlilfl 11 io nifho Iitok
O K HLHFKMA N Ip H 1
M I'buI Mlnn
Farma na prodej! íhfaíK
kkrxch ptillAi mKt Llnwood cltnl lrlno
na ktré j wll léta a ! ixl ilo utlevf
Ct a velmi ftrará lato farma m tnuti pnwial
i]o4nelil lillí-i iHMlnilmoatl VámwlHJao
Bárta Unwr-f Neb T-
Pánůr ufadníkĎm spolků
Čření tch1n0 knihy jako r-lf-era
JuuraaN denní knihy a jintfxj
75c ruhAru u PokfoKtt Západu
Z Nlcirifuy
1'iarl áwn t f'n-'j
IMf pfW lllllř lli'l)' ll ♦ídířll
h' miioliu lidu ké tiW!miiti
ti o krajinu tuto ijímt to
5 hmt r4 ú t m'li p'i v 1 4í
iumi oitkřomfi)f lidipín Mn"l
ií řití b l f ft I ítku dobr ( a fttri(fl
jettihi Iropí hty n (Utpky
IVol iii rvíí tu í' piilti
b ¥Jji ' fiyH i pí- m í it
Ir t 1 kť fý v í li polnnllí pottrA-
di Již il itifMf fittť' )(
iimI (t tby o kř4jid í li tropu kýi b
(IM)ít I ť )' ť ) ! kf I ll
přírody pf A5'iki iitn' ti í
Ani bibluký fij fiiMld 1)1 n í
kfjji trpM km nmji illj
M"favy )š ni vyt'liitv4l v f'H
Hjj do Sp Mílii rts-ijiV btí
kIi5ííi t UtV ii pi in' % (h'iť do
pfcr llídil tlll dolřii
Ú4pbu Kiídý ď'li!y
úp'by tu íM'bi níldiiítí
1(4 !}I )v tu rcIn lnnt btiiíto
přo Ark' litinu !i4d n b nřkte
r publiku v tf dní Ani rw % NJ
Jindoii intíř dostaU d rukou
kllilM ktrí b)U IIM)lkill p4fM
Hontty iVrry a koujM na i
"!iiraiiof Atit rit an lit public"
ve Wahiritftnii I Hyl to
piipi republiky Ni arauy ve střed
ní Amertie Ví'tiiiMt t výkazy
úři lťí kotiMtla Spoj Štítů v Ní-
afrfiíiii
Kniha tato popisuje NicaraKiiu
doti ilobře l'návajo výhiMly
pojené dohotovením toho průpla
vu a dobrého podnebí pojala mne
touha jmenovaný díl nvřta si pro
hlédnout V 1'erry byl velký zá
jem a později se mluvilo o velké
české osadě ve jmenované repu
blice Já maje pozemek ohlížel
jsem se po kupci ale při té peněž
ní tísni to vzalo více než rok než
jsem se té domoviny zbavil tak
že jsem tam více poután nebyl
Nerad jsem šel bez společníka po
marném shánění jsem přec však
odtáh sám Příležitostné pro
hlédl jsem na cestě Texas a
Louisianii po kterých státech
jsem též již nfkdy snil Neviděl
jsem tam žádný půvab kterýž se
očekává při spatření kraje jižního
naopak smutní to tam vypadalo
fteky podobaly se loužím a bavlna
též človčku nelahodila 1'anovalo
tam sucho
Dne 20 listopadu jsem sedl v
Novém Orleanu na loď a 26 t m
jsem vstoupil na půdu Nicaragui
kde se nacházím nyní již 8 mčsí
ců Z prvu mní poletovaly vše
lijaké myšlénky hlavu neb človč
ku zde vše cizí připadalo a teprvé
po poznání zdejších plodin a pod
nebí jsem zdomácnil Dopisoval
jsem si s mými přáteli a známými
a pozdčji s Českou kolonisační
společností a ti majíce v úmyslu
založit osadu českou v Nicaragua
vybízeli mnč bych vhodnou
k tomu krajinu vynašel a Že mnč
výlohy s tím spojené nahradí Do
stal jsem za společníka p Václ
Jindru a dčlali jsme co jen možné
bylo Chybili jsme ale že jsme
se na tu náhradu spoléhali a
špatné by to s námi dopadlo kdy
bychom za sebou ve Spoj Státech
nebyli nechali nějakou zálohu
Han V Jindra který nevíří v
osazení této krajiny možná pojede
zpčt do Spojených Států Já ale
jsa jist že tato krajina má velkou
budoucnost včřím že tato v krátké
dobč bude osazena Han Cassel
z Tcnnessee (bohatý Amerikán
který zde zakoupil asi 500 akrů
lesnaté půdy) který procestoval
celé toto pobřeží pravil mi že po
dobné krajiny v Costa Kica Hon
duras a v jiných republikách jsou
osazeny Myslím Že i toto po
břeží by bylo již zabráno kdyby
nebývalo před 2 roky majetkem
indiánského kmene Mosquitto -
protož i jméno Mosquitto Coast či
Keservation — až pak to vláda
Nicaraguaiská zabrala a teď osad
nictvu otevřela a jemu zákonem
vydaným i července b r posky
tuj# ydk4 výhody Jáko pfiitg
hov! e ďtne tyfdiodnoii j(du
Sf bny jho v i 11 hktU ttt a
k lomu ivoboi rir of 1 la Hi
t mků ibiitane aí jo nianrarifi
(í ifoti akrů) n domov mnoli
jiní ýhly fpl noM Hfřy
tf li blfJe vypllfal)
t ftf madím rM
dílu ale lidnioti j'bt kdl
Im rad j dí p lttt k! fý j tni
bivník koní ktřý rid tudríK
pivo #il bďi klfý nřad pranij"
k řon a iiKitykoti k( fý řt řad
odvykl navyklým lřavífii a pak
ktrý e ipolhl na 'dlky a t
I S iři ovíiu !
mu idíoii tu iitml přivykat a prifi
d'i'lJH 1 1 itio uď' lanou kdo '
i„j( pfditl" 111 d nýt b přl
intií tŽ řrifi)e jd- pomřiií1 laci
no aíl takřka a nn'íni a nifi7 v
kritké dobí n tlvilott m do
b'lat HokiMÍm f Idavtd pbcbriy kra
jiny ( to pom kud popatí Nj"
l t %l fiiidom noť ilibují pStit ll
iiumtt int í I1 1 u lalifa Siph
nia ilatua % j ) ktftb j
mu asi 7 tohíiiýtli druhů Houd
málo m potovala n b l ytřido
a jdio-anií fí ké zásobovaly bta
Ulní trh až tď teprv kdy rio
patrným čepováním stromy Rumo
vé se hubí a "Kiibberuian" dab ko
do hloubi musí vnikat a zásoba
t nčí spotřeba ale pořád vstoupá
začínají společnosti o to zají
mat a počíná W jej sáel Strom
dosáhne Často ohromné výšky i
doušky ale ne každý a roste
velmi rychle a dosáhne stálí asi
40 — 60 roků Sází se patříc do
rodiny fíků buďto semenem neb
sazeniet mi semeno si může na
sbírat se stromů divokých Lehce
jich jedna osoba může nasadit do
roka 5 tisíc a při tom ješté jinou
práci dČlat Asi v Šestém roce
již vydá první užitek a v desátém
dosáhne své dospčlosti kdy vydá
10 — 15 1b gumy která se přítomné
prodává v Hearl LagoonzaHoc H
Stromu se čepováním neublíží
neboť šťáva prýští z kůry a není
to míza Jak Kuberman tvrdí tak
se Často najdou stromy dávající až
50—75 Ib gumy
Cacao (Theobrama cacao) toť
druhý stromy který se sází s gu
movníkem na jedno a to samé
pole Cacao mající vlastnost'
růsti co podrost hodí se dobře k
sázení mezi gumovníky a též i ten
zde roste divoce v lesích Oba
jsou zde tedy domovem a dosud
se nenašlo že by mely nijakého
nepřítele v podobfc hmyzu neb
zvčře Cacao již úrodu dá čtvrtý
rok a plod ve velkosti malé okur
ky chová v sobč zrnka které se
vyberou a usuší a tak do trhu pro
dávají Nevím jistč ale zdá se
mné že za % libra ve zlaté Vydá
od 1— Hlb dvakrát ročné Stáří
stromu přes ioolet Každý béloch
bydlící na tomto pobřeží je nad
chnut pro pčstování obou tčehto
stromů
Vanilka též zde hojné roste
divoce a též velice se vyplácí Ká
vovník též se vyplácí péstovat ale
do toho třeba již kapitál Banány
které dosud tvoří hlavní předmét
vývozu se druhdy náramné vy
plácely a proto také mnoho se
jich sázelo Teď ale klesly velice
na cené V dobré sésoné trvají
cí 3 — 4 letní mésíce se prodávají
od 15 — 50c ale jen ty velké se
berou Hroto zde vidčt mnoho
banánových plantáží zanedbaných
vétšinou tam sází gumu a cacao
Též tabák by se vyplácel nevím
ale jak teď od 1 července kdy
vláda jej kupuje se vyplácí ač
Íístitel jej též prodávat může
víkají že tím podporují péstitele
když prodávají 1 1b za $350 totiž
vláda Cukrová -třtina se též
vyplácí lehce se z ní vyrábí cukr
i rum Kýže zde roste znamenité
na bažinách Bavlna zde vyroste
strom až 20 st se 2000 bolcí
Komu může péstovat nČkolikrát
na tom samém poli dvakrát ale jen
může očekávat dobré klasy Koma
láioni pfcd mokrým polním na
vyviň dobří kla an ri#fn4 dosti'
biřic- Hovstny ořVfíi fctřj
jrsl naván "Kola' 11 kťřý luly
lovk nl vydfJI I Ho pracovat
nadrtí dfi mftJe 11 tA"
poy#! MiiU4loyýof brJVOf
l Itorhuř t tA'' daří
(arífM fo-tliriy jako
I ♦ yypblťí pslovat Vláknil
rostliny jako Smi A vir ktřý
fos v Irsíih ml W al 14
IhniM lify domoriMfři j na
vají 'Sikjřas' pro vlmí pvn
vlikiiu IA#A VW' íMu)
i řoibny aiijwh tél riáme h'iiit
ftli brdvibiii kopřiva w lél vy
plifl Z bulvfivityMi pblMi d-
psttt) : kossava h Vím a Yam
kUtj fikdy vyroste 100 fb tHý
( oio a lifty podobné Caltadiuiri
olifouifi vlkotti Arrow Iťoot III
Urob Itirffý tvoří hlavní vývo
mnobýtti okolní li ostrovů X
ovoie zauj(iní hlavní iitíto ko
kosová pilina anuanas řptn
appb ) l 10 Mi tHéVílmi pdno
durhé k vypěstování 1 řok rxff
a výborné víno a nápoje a nčj
připravují iM jb pM víak j st
syrový
Mango June a August Hlum
tvoří třídu k n a Um slívám podob
nou (Juava které se vyrábí vč
tonámá povidla řj lly) pod jme
nem íiuava j lly Hapaw ovo
cem jako meloun cukrový za řok
již rodí Všec hny druhy do obo
ru citrusového (jako oranče) z'de
dají úrodu do roka dvakrát ťhle
bovník s velkým krásným listem a
ovocem as 10 Ib váhy které ne
zralé se vaří a zralé peče zraje
dvakrát do roka a mnoho jiných
druhů ovoce více rnéné známého
TéŽ zeleniny všeho druhu e zde
1V# -11 ! I tll
uari — VHiti jsem zue niavKy
zelné as 25 Ib tČžké
Ovšem kdo by sem přijel a chtěl
toto všecko spatřit na jedné hro
madé to se zmýlí Domorodec
málo se stará o jinší než o své po
traviny které sobč péstuje ve spú-
sobu banánu plantainu kasavy
Yam a Coco a nč-co korný a nevy
péstuje víc než co je mu třeba
Ovocné stromy uvidí zde jen na
vesnicích Až teprv teď kde
jsou usazeni béloši (na Bluefields
Hiver) lze vidét ovocné stromy
Lehce klíči vá semena zde dlouho
nevydrží brzy se zkazí zde vůbec
není semenářský závod ani po
kusná stanice hospodářská Hod
nebí zdejší by mčlo sloužit všem
druhům zelenin i pícnin Hůda
zdejší je červená místy kamenitá
Kameny jsou asi sopečného půvo
du a půdu takovou domorodci nej-
radéji mají na pčstování jejich
plodin an jest velmi úrodná a
lehce k vzdčlání a pak tráva tam
tak brzy se neukáže Takový po
zemek též se nejlépe hodí na
gumu a cacao
Domorodec poseká 1 Ulanzan
(ioooo čtv yardů) za $30 až $40
zdejší mény (akr asi $H — $10
amerických) dle hustoty lesa a
vzdálenosti od mésta Jakmil
to uschne tak se to zapálí a půda
je hotova k sázení čehokoliv
Dešté dle výpovédi missionáře
zde spadne do roka od 140 — 2C0
palců a horko málo kdy přestoupí
92 st a málo kdy padne pod 70
st F Nejhorší mésíce jsou červen
a červenec ve kterých 2 mésících
nékdy prý padne polovic dešté a
celého roku často přijdou hodné
prudké lijáky s hromobitím a
silným vétrem Ostatní část roku
je počasí vétšinou bez všelikých
výstředností V lesích po celý
Čas je příjemný chlad Byli jsme
s p Jindrou po 6 týdnů v téch
lesích a nic se nám tam zvláštního
nepřihodilo Zvéře a ryb je zde
dost Žádné nich ale nejsou ne
bezpečné jako haditigři pavouci
vše to nestojí za pojmenování
Jen v noci po čas deštivého po
časí moskyté obtČžují Človéka
když by nemél oheň a žádnou
síť (mosquitto bar) a když je před
deštím mouchy (ovad) Človéka
exilují Nikoliv ll? při pikném
p#aí n otevřen pólo škodli'
♦ řMio hmyM jm'!io V M" nni
mnoho (ridianl domorodci
sob naříkají M j U 11 dřuli mřa-♦rn-ů
barvv ImMé kť fí kolmí
svbo biiída híe iHtrpl krom b
a á
namtí li ab- mjiou po ol" kraje f
ní jsou tu) mífy bnob
iblVlď- fMljOtílOf Í NMÍřlH )
t nitimi Nřjaký UW přijď-
sm a av
í tfi nrjsiUí tfoné lak !
(kodnrt surbo n j fij 1 nikdy N"
vím pro by laková krajina kl ř4
potkyluj" lakovýdi výhod křaja
n% na' iioi osaďli s 11 mohla n b
r
n tála a př okoiouiní I ov tu
loho J ilnalf 111 pro irskou
oadu vod ívám tu b vím ? jsi-m
bvl lofeHvárt t JI tď l- 4 fl14
koti vilkou iwlínriu prantji Ř lo
amé }f dl I spofnis koloni
ml ní v Hiřřy Níbí by nkdo
111 bral k lodpsjvfdriosli Mohli
} druhý bude ve In posuzoval
a ia aa 1
jiiMk ti 11 koiik lilav tolik
smyslů Já de ustanu a noií
')u b Id 4 Iaoou sob- 1 h i a
loJit plaulí2i 114 Silii o (r k
I ani ) tu jitlli' sousedy dostanu
4 ud lattou práií kdykoliv prodati
mohu
S pozdrav m na vš i hny 1
náfe I nvstš llnsiy
The Buckeye
frotíjeí kůle
Siriillrti'n'll ní
Iro} kly hionf ku criáil ti)
I(it-it4 iftMtriRkl Ntl llflnř r rol
nf fiinjitt kimirvii vky ail ftl-hilj
Jlinl-i 'm hl JI Jwlww Ji-nili l r'l-ll
Í4iii první Knrn rilnř ror-k — Nánlm)
řiiilovanjll?l nlklotanf Km AtřrMjl
na i li Ti " Mruro
it ('4-441 Ikv" Ohio
f
Pi A Kretschmer
ranliojlrkH
a vyralilitfllta tnké kotvnné a tiyllnnj
w imtxll ('ijrll ilrulijf i k vjflnij'l kalili
l4 rány a IIi-kII na "-1
0
Obydlí: 1940 již 16 ul
Omaha Xebr
Wlká bntliCka (li undl tMit vltní
liiimll lij( ik Na vrtikov M
iH-Jméii dv krnlifky m II 10 itiu
íl Ir
Ol
mm
králem všech krajin
— vhodných —
R MLÉKAÍtENÍ
Punévailž jest to přinixená krajina
lučlualá Vfieeliny druliy travin dl
vokýcli I obyčejných rostou tam v
hojnosti
Jest tu přístřeší pro dobytek dříví
ku sUvlič dobrá élntá voda a nestává
neliezpečí rtrály úrody následkem su
cha Tri I „a lllul l-llbj' („
)oii7 9 mil do Kl Paul a Minneapu
lis M míle do Dulutli a Superior
Iierouu jest jit nyní přední českou
osadou v krajině a heliem času stane
se mlékařenlm jednou z neJlxiliHtšírh
Připojte se k osadé této nyní do
kud St Paul A Dulutli íelernlčiií apo
lečiiost prodává Miremky lacino na
sečkanou pét ml deset rokA
SjT O mapy a podrobnosti pište na:
JOSKP11 CHALUHSKÍ
txiol Corrcniionilofii
IJEHOUN MINN
anb na:
IIOPKWKLL CL A UK E
tnd CfinunlMloncr
ST PAUL MINN
Ochotníkům a milovníkům
divadla
V knihkupectví Pok Záp jsou k do
sliní vtechny divadelní spisy jel vy
liv tikrni v Čechách a nejitou ratrhri
ny Úplný arznam v)Uch sj)Uii tasle A
se v(em na poiádíuí ularma V ar z na-
mu jnou uvedeny vSrn-hny kuay dley (
avch názvů a riří kaídřm im uvedeno 1
jak kua jc kolik jednáni a kolik oob -vyžaduje
Hiíte o seznam pod adre i
ou Pokrok Zt1padttf {
I
A
H
}