Pokrok Západu
Amerika
H' N fH IIIDIIM
Vit
Nejhůř" v AfiiefMíi pot hodí
Zpravidla ti ní tak žnut ifiitjll
K-nf r když tam e tit4ti- pří
čin i pohnutek jkýhfcoi
Mladý páf fct(ý tflHHU llfll
dosti pknoit úlohu lři i by j ho
příjmy ani nebyly velké j ho po
tavení spobíenské vlastně
ň paf tné - lam Oř íln t" na j dnou
jakoby Z Vylojn ného pokoje pM
do VÍítíÍM a !iil(ln# jíž j-i ni ii
M prodratí Inot fahy dot se na
chodník aby mohl dále Jiti svmi
cestou Není divu že by rojMdji
as obtáhl a tf ba bvl ul kl Mni
vojně í tři kapitntat e kdyby mčl
t r ti i j ii zase domů t
Pfímo výprask dostane kdo iln
Aiii-riky ŠÍ řjak bývá často) s
nepomírnoiMlávkou domýšlivosti
e-vřhimíui ukrutným naplněn o
své ceně a vnitřní hodnotí Iml na
vé vztflání rvrojské u nímž je
skálopevně tfv(T!infc že bude
jim dělali divy Um za mořem mezi
třmi bavlněnými loky (jak čítal o
Arnt ričanech) Jest sám v sobě
ustálen na mínění že přinesl ne
horáznou oběť už jen nepříje
mnostmi dlouhé testy kletou pod
nikl aly ti zaslepenci stati se
účastnými světla jež vyzařuje za
Čel by jen paprsky jimiž je blaži
vč: osvítí vrátili tnu v podobě
skutečného zvonivého zlata kla
mání tu musí přijít a nezvratně
l'án neimponuje nikomu nikdo
mu nejeví dost malou vděčnost a
jeho příchod nikdo ani nevezme
na vědomí jeho existenci
Moudrost jeho domnělá na níž
si tolik zakládal je svrchovaní
lhostejná všem a nikdo mu za ní
nedá centu Nepřivítá jej s ote
vřenou náručí Amarika jako tou
žebné očekávanéhotím mini pad
ne před ním na břicho jak se do
mníval Výprask takovými sku
Éenostmi na ráz udělený nejčastěji
vede rychle z jět zas přes vodu s
některou z nejbliŽších lodí a bývá
následkem hanebné opovržení ce
lým novým světem naprosté
odsouzení Ameriky jako barbarské
země která nemá smyslu pro nic
vznešeného a ušlechtilého
I kdo má vážné a opravdové
vědomosti pracné nabyté solidní
nejde v Americe tak snadno zuŽit
kovati jich k platnosti je přivésti
tak jak se snad nčkdo domnívá
Lékař nejsnáze asi ještě zakotví
jako takový jako lékař Jméno
evrojské v tom smíru má dosud
veliký zvuk v Americe Ty doby
kdy řezník maje anatomické své
vědomosti za dostatečné anebo
bývalý holičský pomocník usadil
se na vyhlédnutém místě 1 zahájil
lékařskou praxi náležejí v Ameri
ce (ve státech o nčž se jedná) k
minulosti
Dnes se žádají odborné průkazy
studie zkoušky Ovšem vše nej
de tak důkladné a na dlouhé lokte
jako u nás V Americe je ve všem
chvat a všecko aby už jen bylo
hotovotéž věda se polyká a souká
do sebe s heslem "čas jsou pení
ze" Také příprava než lze na
stoupiti odborné studium není
tak podmínčna jako u nás v
čemž jinak jest mnoho výhody
Lékařem tedy v Americe je snáze
se státi lékařem s vyplněním
všech zákonných požadavku Ně
co tu na každý způsob však přece
jen musí scházet — jak praveno:
Evropský lékař aspoň — všechen
respekt všade Jenom že evrop
ských doktorů (z universit rakou
ských a německých) po Americe
je dnes už hodně Mimo to každý
rok na našich universitách jako
much se hemží doktorů Američa
nů kteří rok r b více tu ztráví
aby vrátili se zpět do Ameriky s
glorií evropskou jež lesk dodá
tam jejich praksi Nouze tedy
není a ta "evropština" (jinak v
tom případu opravdu ceněná jak
prav nnjn ní zrovna ni vzát nosií
ll fclerMt by jib hýbl Je VÍerko
vrhne K tnmu j Ut r
h M-ln řnalonU ariKhfiny n líni
tyďihyt j m přístup' lit ďi nj{li
(kyih fulii) bX ti4loiti impof)
jflkí píMiiřft vteíjbf r ri ý f h fKivr
Iki vtt pnf Lriili fi 'ký ř k
titnil Í fifneiký ttrt4( lbnfiil
tf Umu fulitu Ani k ďíl'MÍ
výibilltu tiMtrríUnítiO M4it ryrhb'
hiínil j-ín o ttttt pnnř
♦ itdJ! I VÍe tMff by l jt in přímo
liSu Zífuky ňpěi fm jjko fiUr
v AííMfife v Mlrim (tfípiidě riMil
I - V zdi- Ví# Vn bií n tií i
říkřiliinlí A nu buj díl 4p4
niMí být kď jde do Anuřiky
kdý připrav n N- j-n nu nf -kolik
rnt f li íif vál k rii orav
doHMi vážnou krutou rvu při
l l r jde livot S i r I - oř 1 1 f -tddy
j" pfávé donu
Nt ktefí lidé ihmttifvAjf (do
lítal j' tu takové dotáné dopíty)
iiiAjí It výborná vyívřdéení dokU
dy t theořie i pr-ikte v jistém
oboru k tomu snad dokoiue po
ehvaliié doporuční na určitá
osoby ia mořem — že jenom jít
tam a budou sedět nřkdiv úřado
vně v phárně ob hodní po pří
pade v olchodě samém že nalez
nou vhodného xamětnánf třeba
pro počátek zrovna ne skvělého
přece jivtélo bezpečného tolik a
tolik na mísíc
V tom je náramná mýlka To
vůbec není možno! K činosti
podobné každé musí být v Ameri
ce člověk naprosto znalý nejen
řeči i poměrů všech podmínek a
základů dotyčného oboru v zemi
platných a od našich zde v Ču
chách namnoze velice se lišících
docela od nich rozdílných Ani v
ryze české čtvrti nikdo nemůže
potřebovat přece do krámu tak
jak přijde z Kvropy takového
ňplně ještě "zeleného" Ostatně
mezi Čechy obchodních závodů
které by potřebovaly personál
asi v našem smyslu ani není tím
méně pak kanceláří! Znalost něm
činy je dobrá ale nepomůže na
věci celkově nic nemění To se
musí zkrátka zajíc napřed pořád
ně ostřílet třeba kolik ran a bolest
ných uvázne mu v kožichu než
terrén cizí ovládne než na těch
polích nabude trochu jistoty a
bezpečnosti než platnost nějakou
existenční sobě zjedná
Zkrátka a dobře na jisto do
Ameriky nikdy nikdo nejde
Připraven musí být každý na
všechno cokoli ho potká a lpěti
na svém naučení nesmí Žádný
stav není zárukou pro stejné pů
sobení za mořem jaké kdo měl ve
staré vlasti Ani řemesla nejvíce
hledaná nepojímají nové přistě
hovalce vždy do cechu Všecko
se převrací a promílá přehází a
přehází Inteligence dle našeho
ponětí (na výminky ovšem z jedné
strany naznačené) je pak vůbec
docela neschopna pokračovat i v
tom Čím se zaměstnávala zde hned
zas za mořem jen tak asi snad
jakoby vlnami se protáhla nit a
dále chtělo se po ní jiti Člověku
plnému vědomostí učeností naší
Školskou přetékajícímu nikdo ne
může státi za to nebude-Ii rád
když dostane se do ústředních
jatek v Chicago aby tu od rána
do večera uřezával na nohou za
bitých volů paznehty
Nemusí to ovšem dělat do
smrti časem časem je všecko
možno a v Americe čas jest když
také ne všecko tedy velmi mnoho
Časem se dá piovésti mnoho do
sáhnouti mnohého Ale bezpeč
ného jistého zaručeného jako
není pro přítomnost také do bu
doucnosti tam není pro nikoho
vůbec ničí ho
Kdo má odvahu a sílu vytrvat a
probít se ku předu v dnešní Ameri
ce musí předně promnouti si oči
shodit vlastní smělou rukou bělmo
které míl o mnohých věcech na
zemi otevřití k jasnému klidné
mu nepředpojatčmu rozhledu
linul f ty oči uvé pro nkiiteČn
poinčry m náiory nového okolí
lích pílhsilo á počátku vte do
tčf h očí nezvyklou oMroMÍ t dř
nolí ud i beohlídnou míro
otí fl hké 0 probití e ttefií (o ť
i j li tok in inpK! Nikdy ne
bylo Mládni n dfíM ní doU
není
Střední Amcrlki
ř Whttltm k itinfjtimn hnnll -'
itt'nfwn it tt )
l' '4-lnlhl ífládl ► "'nl iMiwTt t
Onf ft ffunt inwf
Kolotif iv"e se příjemnými
natimi liotlittly vyšvihlí juu e
na připravené jií meky odjíM
jíte smreni pobduím ku (!hi{ul
muU
OpuHlívíe (!oban byli jmim
vithni v dobré náladě Stezky
bjly dosti schůdné ibn neb)l
právě parný a mimo toho bavil
nás vůdce a tlumočník ná z Co
ban rozličnými an kdotami aneb
jal se nám vysvětlovali zvyky ja
kož i život tamějších obyvatelů
Mínnvše po dvouhodinné jízdě
osadu Salama stávala se nám ta
cesta více obtížnější Stezka
která byla z počátku dosti schůd
nou nebyla místy ani znát a šla
příkře s vrchu dolů Potoky ku
řece Montagua tudy se vinoucí
byly rozvodněné neb bylo právě
před novým rokem doba to kdy
končí zimní období kteréž v ní
žinách tropických jen deštěm se
jeví Za hodinu na to octli jsme
se v bažinách
Mezci naši brodili se až po ko
lena v bahně a v trávě na něm
vyrůstající a my sami museli jsme
dávati pozor abychom se těsně
drželi 11 našeho vůdce a nesjeli s
pravé cesty do bahen která jenom
íěkolik sáhů od nás vzdálené
hloubkou svou Životu lidskému
nebezpečna byla Páry z nich
ucházející byly tak husté že dále
než patnáct kroků před sebe jsme
neviděli Tiplicemi jichž tuto
opět veliké množství se nachází
trpěli jsme strašně a ani ochranný
závoj na kloboucích našich jaké
hož se v krajinách jižních užívá
před jejich žahadly nemohl nás
chránili
Krajina v místech těchto jest
jen málo zalidněnou a začasté
spatřili jsme prázdnou chatrč je
jížto majitel ze strachu před ba
henní zimnicí dávno vzali do za
ječích Jak smutně se to vyjímá
a jak intensivně to na cizince pů
sobí když patří na tyto známky
bývalé civilisace jež rozkotaly se
o zimnici jak vlny mořské o moc
né skalisko Jak mnoho let —
myslil jsem si vezme to ještě
než při netečném obyvatelstvu
bahniska tato vysušena budou a
báječnou plodností svou lidem
užitečnými se stanou Každý z
nás obíral se as takovými myšlén
kami neboť vyjma občasného
írkání mezků neb hlasu ťopana v
lesích kolem nás se rozprostírají
cích se zdržujícího nebylo sly
šeti ani slova a ani ten drastický
Žert vůdcem naším pronešený
nebyl v stavu mlčení naše pře
rušiti Abych dodal myšlénkám naším
rázu jiného ptali jsme se vůd
ce nachází-li se na cestě naší ja
kési větší haciendy Nikoliv —
zněla odpověď — Ty samé počí
nají teprvé v horách kdež obyva
telstvo orbou a chovem dobytka
se zanáší Hozmluva naše ne
chtěla se nikterak dařiti a teprvé
když blížili jsme se městečku San
Jcronimo v naději na odpočinek
oživl opět hovor
San Jeronimo jest malé asi 8oo
duší čítající městečko Obyvatelé
jsou takměř vesměs Indiáni a
chodí do plantáží kávových pra
covati aneb nechávají se co děl
níci ku stavění baráků z bambusu
neb co dělníci ku kácení lesů a
farmaření najímali Mýtční ltů
děj tím Mmýfil pňnobem
jaková Spoj Stiteíh lilfvf ne
totiž pokád apálí Kd" půda
jet porostlá jen křovím poulí
vají fibyvalelé k fitn( řhol
dtoiihho Havli podobajícího
nože klřý každé domámimti
se narháí a nebytrtým kunem
hospodářského nářadí ' jví
SlavČní baráků l-ambusovýi li
zastupuje ii venkovokého obyva
telstva střední Ameriky lak důle
Žitou Čás řem slniř kého odvlVÍ
jako ii nás stavitelství Pozoru
jeme li hdliě stavbu lakového
baráku musíme doznali Že bu
dování j ho vyžaduje dosti času i
zručností Stíny ý ho spočívají
na sloupe h a propleteny jsou ti
mnohého lak Čistě jako n kosíku
Vnílřrtí strany tvoří pak stěny
jakož i komín obé zhotovené t
hlíny Podlahu tu mi najdeme
zřídka m bot ačkoliv jest zde
dříví obrovská síla přete se tu
ieiM(híí ani jediné pily a veške
rá prkna z nichž domky včttkh
místeček výhradně bývají zbudo
vány dováženy jsou sem z rozlič
ných přístavů Spoj Států nb
Mexika Obyčejní se užívá po
dlahy jenom ve št ořích neb hote
lích Venkovské hotely středoameri
cké nesmí sí žádný představovati
podobné oněm v Kvropě neb Sou
státí neboť mnohý z nich zahan
In n by byl obyčejnou černošskou
putykou v Louisianě neb Floridě
a to vzdor tomu že majitelé těch
to hotelů zavítavšímu tam Evro
panu počítají od $175 do íaoo
Spňsob hotelního života jest v ce
lé střední Guatemale dle vzoru
belizského zaveden O 6 hodině
ranní pije se káva o 9 se snídá a
o 4 odpolední se obědvá V
době této se obchody zdejší již
zavírají Po odpočinutí si oně
kud v San Jeronimo vydali jsme
se zase na další cestu neb chtěli
jsme na nocleh doraziti k řece
Montagua kam taktéž za soumra
ku namáhavou jízdou celí utrmá
cení jsme dorazili
Ach jak příjemně se nám to po
celodenním vedru odpočívalo na
březích této dosti značné řeky
jod rtinnými palmovníky a divo
kými citroníky pod nimiž jsme si
stany naše postavili Oheň na
nímž jsme si večeři připravili ve
sele praskal a sjolečníci moji
kteří taktéž z dalekého západu se
veroamerického přicházeli jali si
navzájem vypravovati všelijaké
ejiisody z bouřlivého svého živo
ta Mne jak zajímalo nejvíce
okolí
Ty mohutné pralesy kolem v
nichžto nachází se cedry asi 200
stoji výšky dosahující to množ
ství v nich se nacházejících opic
kteréž mezi sebou laškujíce udi
veně na nás hleděly a pak ta ilora
zdejší naplňující vůní svou celé
okolí Květena zdejší počítá se
mezi nejrozmanitější na země
kouli Tak jako květena tak i
fauna jest velmi bohatá neb v
lesích žije velmi mnoho druhů
opic tapírů a celé rodiny hlo
davců Z dravých zvířat nachází
se tu jaguár a medvěd (mosus
nasua) řeky pak velmi četně za
stoujeny jsou alligatory jimž
mnoho lidí jež poráželi tu dříví
mahagonové za oběť padlo Z
ptactva zejména jmenovali sluší
japoušky kukačky ťojany su
py plamenáky zlatolesklé koli
bry atd Dlouho do noci když
uŽ bylo dávno vše utichlo poutá
na byla mysl má romantickým
okolím pro mne seveřana tak
měř novým to světem Než i na
mne přišel spánek a já nucen byl
uloŽiti se k odj)očinku
Druhého dne hned o 4 hodině
ranní vyburcoval nás náš vůdce
napomínaje nás k odjezdu než
přijde vedro obzvláště proto ani
přáli jsme si toho samého dne
býti v 25 mil od nás vzdáleném
Chigulmula Vzdálenost ta na
jiohled není velkou porovnáme-li
ale obtíže na cestě nám se nasky-
bijhí pfeie je dosti značnou
Místy museli jsme ní (otil kř
rtponkovilé rostliny a křovíny te
stu prosekávali Za to vlak co
odměnou prá"4 naíe byla koruno
vána rob miiiuvíe místečko Za
r opa U)- velikosti jako San J' ro
nimo kdcl občerstvili jme yý
(eíri)mi tam se daří iml oranži
blížili jsme se k prvním výběžkům
pohofí San Spiřitnsaiilo a záro
Vi ů k patě řeč ný h fior Cliigol
mola Toto msto bií na samých hra
nuííh Hondurasu jsouc odniíh
Jiouze hřeb řl''m Josední jliif !o
vaných hor oddčb no Jrsl síď I
ním místem okresu téhož jména
a nabývá důležitosti tím Že jest
hlavním tržištím obili kteréž rol
niti plemene indiánského na vý tí
ná h pohofí Santa llarbara v sou
ší dní rejMiblire I loisrjiirai pěstují
Paří se zde pítiíf e kukuřice a V
dobách novčjMch i bavlna Půda
je velmi úrodná a kdyby jí bylo
věnováno tolik péče to ve Spoj
Státech vydávala by dvakráte to
lik Stroje jsou tu víti nezná
mou Kolníku tuzemskému ku
vzkypřtní půdy dostačuje úplně
kus-zahniitého dřeva podobající
se (duhu Na travnatých výši
nách kteréžto savanapny se zo
vou zabývají se obyvatelé cho
vem dobytka hovězího zvláště
jak ale chovem koz kterýchžto
velký počet zde se nalézá a kteréž
hlavním íaktorem republiky Hon
duras jsou Obyvatelstvo zde již
mnohem lépe Žije než ono v baži
nách Chigulmula má 3000 obyvatelů
dva kostely katolického vyznání a
školu Padesát mil odsud jiho
východně leží městečko Santa
Kosa kamž mnoho v posledním "
čase po zlatě slídících dobrodruhů
z Nevady a Arizony se uchýlilo
Však až doposud nepodařilo se
žádnému nějaký znamenitý zlato
dol odkrýti a tak z krajiny této
druhou Kalifornii uČiniti
V celém Honduras doluje se
jiouze na dvou místech První
zlatodoly zvané Potosi dvacet
mil severně od Santa Kosy v ho
rách Santa Barbara se nacháze
jící vlastní americká společnost
McLean & Co z Michigan kdež
pracuje asi 300 horníků kteřížto
vydělávají průměrem $2 aŽ $3
denně za stravu kterouž jim spo
lečnost obstarává platí týdně $5
I zde se objevuje zimnice ačkoliv
ne v takových rozměrech jako v
dolech druhých Santa Cruz kte
réž přináleží jedné společnosti
francouzské Doly tyto od Poto
sických vzdáleny jsou 35 mil a
jjolohou svou leží mnohem níže
těchto Tak jako v Puerto Ba
rios tak i zde nalézáme ty samé
smutné poměry Dělník zde více
nevydělá nežli $125 neb $150
denně a jest vydán v šanc těm sa
mým svízelňm a nemoci co v
Puerto Barrios Již mnoho lidí
zde zemřelo na zimnici o jichžto
smrti nikdo se nedozvěděl Sjx
lečnost neměla vůči nim ani tolik
zájmu aby o jejich smrti aspoň
nejbližší jiříbuzné uvědomila Byl
jsem očitým svědkem smrti mla
dého Francouze kterýž ducha
vypustil jiod stromem nejsa ni
kým ošetřován Dle zápisků v
oděvu jeho se našedších seznal
jsem že joprvé před třemi mě
síci rodiště své Bordeaux oju
stil Nenadál se asi opouštěje
vlast svou květnatou Francii že
souzeno mu zemříti nikým nepo
znán nikým neželen v bažinách
této země
(Pokřikováni lnul)
Krupobití
Karmcrská Vzájemní PtijiSťuJícl 8po
Icí noHt proti krupobití
Fiilrfleltl IVobruaka
Hpolcrnost tato Jest éplné vzájemnou
jedinou inkorporovanoo vzájetnnA pojí
Hfujíet epolťí lioni! proti krupobití ve
tátu
i) lUlšf podrobnosti pHhlngie §e v m (ut
ni iíl lovní (t4TI4ta
liT Ulcitajf ío jednatelé
J M SANFOKD J J WUITTI2R
10 Hditol UJBlk