Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, June 30, 1897, WEEKLY EDITION, Page 9, Image 9

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    " ---4
Pokrok Západu 9
o
Amerika
éS''tt mfltfttkjt i iytl?hit)htit
Hc v n r n himim
IV
Alll' tik tMIllít kllyi jihak
'dch na 'fiMniO¥lo do luř fiž
dne Vítal je otevb nou ni-
l'itř lovaU je Čím vfce lodi
if ivííf ly nových tdjirin líni M
w Na kvalitu m hledí' lo e do-
nic Ji ri kdy! 1 1 1 h)li idiy
Vald ktiří by zúrodnili přáIn5
jiřostory ohromného tilni zu
iilkovalt clívokítli ťiistin ne-
0 m
prostu jiných jral vdilali or
anou ifidii 1'otMiA byh ! Inýc f i
fidí také v rottoui fc li bíjeČnou
rychlostí mUch viníte h4 ní ly
© jracujícf ruce Každý byl vhod
kdo ři5 I n bot sílil ívou tele
nou nové cmi venovati minii
nechtcbli zahynout! a kdo n mohl
zahynul také opravdu ntujrosnt
Dnes jest jinak dm jsou o
mřry najrosto ztučněny In5ní
Amerika svou mocí htltní nejen
nepodporuje nový jdítok občan
stva do zemř ale pracuje proti
nčiuu StřŽuje podmínky přijití
cizinců do Unie vSemoŽne JínA-
mý zákon čelící proti jdistchoval
Mvl jest výsledkem nutné obrany
Ozvaly se i tilasy vážné a závažné
které žádaly naprosté násilné za
stavení vSeho rozninožování oby
vatelstva evropskou emigrací
aspoň na řadu let
Jsou právř i v Americe již pře
plněné kraje města zejména jsou
namnoze přelidněna A co při
jde zůstává z pravidla všechno
tady a nejde dál kde je dost jestř:
místa
Unie má svoje hubená léta kdy
váznu tu vSechen pohyb průmyslo
vý a obchodní 1'eníze jakoby sc
všechny byly do země propadly
Továrny přestávají pracovat pod
niky rozsáhlé a tisíce dělných sil
zaměstnávající se zastavují
Tisíce a tisíce rukou vztahují se
po práci a — nenalézají práci
1'rftvody nezaměstnaných bouře
hladovících jsou tu všední obrazy
A ten stav tam po ičta jiz nyní
irva
V nově příchozích nemožno
jinak než viděti vetřelce kteří
přicházejí zlo rozmnožit svou na
bídkou práce jíž je nedůstatek a
jejíž celková spotřeba pro příto
mné v zemi ani nestačí
Také Čechové američtí na věci
se jinak nedívají než takto stejně
jako ostatní Amerikáni Ba ve
zlých časech dnešních ještě méně
touží po čerstvých proudech kra
janských staré vlasti jež přiroze
ně přitékají vždy mezi ně v ne
znalosti poměru řeči atd noví
přistěhovalci z Čeeh v první řadě
a často výhradně výživou svou na
krajany jsou odkázáni jimž sa
mým v stísněných jioměrech oka
mžiku zápasiti jest těžce o výživu
vlastní
Znějí také pokud vím v tom
as! smyslu veškeré dopisy našich
zámořských bratří do staré vlasti
mnoho jsem takových četl z růz
ných vrstev společnosti Česko
americké Poctivě nemožno ani
psáti jinak Jestli některý do
pisovatel takový který se sotva
dostal za moře svým lidem v
Evropě dnešní poměry americké
vychvaluje a snad příbuzné své a
známé k následovní v nynější do
bě vybízí a vyzývá jsou to přípa
dy ojedinělé li uď náhodou zvláště
šťastnou shodou okolností což
jest vždy možné a všude na světě
právě on "táhl tak dobrou kartu"
že všeobecnou tíseň necítí anebo
lže zúmyslně lže a klame mysle
si: "jen také zkus když já mám
trpět" nebo také nepravdivým
líbením tak s mu daří chci ze
studu zakrýti před svými že ve
skutečnosti nejde mu valně a Že
í" moudrý kousek to nebyl od něho
ta cesta do Ameriky
Od výstavy chicagaká Amerika
celá leží jako zabiti jakoby mrtvi
ruka byl na tni položila j# Z
duí a niti ví ch n Život vlbchcu
rudí h plodný rorinath Tak
iMMikffiMié právy I vcSkeren liik
wiMfiíký řiký Mcjní líčí vJeo
b tnř potnřry dnešní ve Spoje
itýVh Sl4(nb Nudfyií na obrat
k h píímu Vcí v n novou vládu
a byly tyto naděje na vyváznutí t
jomfřn tt n yt lný li hlavní pfí
finou j jihu vftřzslví o posledních
volbách N7kti fé zlbbky vyja
nrif také již opravdu objevují u
v fádcfih tiítfných I psaných vy
trykujf ze zpráv viícjnýih I ou
kroiuýdi t Ameriky Ale celková
změna pronikavá v£ síranu i změ
na nituare jdi n jmcnlUtii na mbe
dlouho ještě m ehá 6 kati
To jrfti aijioíl nade všecku po
chybnost Že dnešní Amerika není
žádným rájem — byla li jím vft
bec kdy Uěchy jiřistřliovatcň
zejména rychlé a n namáhavé
usj)c(fiy jak mnozí ti snad přd-
stavují že na ně tam čekají— -ná
ležely vlastně vždy k řídkým tuze
výminkám dnes pak jsou zrovna
nemožností ikz ráce nikdo
tam as nikdy nejedl koláče ale
dnes v Americe i na ji je tím všech
sil s největším řičiněním těles
ným i duševním vzhnru Re vyšvih
nout ji st jistě vzácností zázra
kem skorém by se mohlo říci
I ti kdož na žebříku blahobytu
někam se již došjtlhali a po léta
v Americe Žijí mají co dělat aby
se v tísni trvající a na celé zemi
spočívající udrželi a nespadli zase
dolů Jak jiotom jiomáhati si na
horu v těch jioměrech má ten kte
rý ničím proti nim obrněn rov
nou nohou beze vší znalosti nového
okolí z lívrojiy jiřišel? Může se
mu stát Že rychle jiříliš otevřeny
mu budou oči a pozná kterak
skočil vlastně z bláta do louže
To jest jiravděpodobnější než
všechno jiné
Není mým úmyslem HČiti za
každou cenu Černě Kdo věci zná
dá runě za pravdu
V
Amerika jest země práce Kdo
má Jiráci ať jakoukoli na tom
nezáleží jest šťastný člověk Kdo
práci nemá jest nešťastný a ne-dostane-li
práci jest ztracený
Většina přistěhovalců přijde bez
jieněz Komu zbyl nějaký groš
utratí ho snadno a brzo
Vše záleží tedy na tom aby
přistěhovalec hned mohl se práce
chopit Také tak bývalo Vuli
jakousi každý konečně j)řivczl s
sebou a kdo jí neměl jioměry ho
k ní přinutily Nechtěl-li zahy
nout pracovat musil
A jak pracovat často! I nejváž
nější a nejléjie jiostavení dnes
krajané naši zámořští namnoze
vypravují nám o svých začátcích
a prvních zkušenostech v nové
vlasti jieprné věci Nouze tu učila
mnohého — ne housti sice ale v
starém světě třeba jen na jiéro a
posejpátko zvyklé ruce nosi'y
jiěkně bedny a sudy válely v pří
stavišti od rána do noci kopaly
motykou na ulici Jenom že tu
práci aspoň každý dostal tu měl
takřka zabezpečenou zaručenou
jak vkročil na půdu nového světa
Každý jířistěhovalec nemusil tu
ovšem ani z počátku zrovna ná
deničit a většina to také nedělala
Na všech stranách byly otevřeny
cesty a hojně bylo cest Volba
arci byla málo kdy — chopit mu
sil se každý toho co se právě
namanulo bylo však vždy a všu
de čeho se chopit V New Yor
ku hned na př jen doutníkářství
majíc potřebu pracovní stále ro
stoucí zaopatřilo celé houfy při
šlých s každou lodi Jinde zas
jinak sta bylo bezjiečných pra
menů práce a tím obživy Nebylo
nesnadno zkrátka nově přistěho
valým tak nebo onak sc zachytí
ti když ne hned tedy poměrně
rychle Zejména tomu kdo nešel
docela do ciziny a někoho aspoň
měl známého na druhém břehu
který mu Cel na ruku byl mu ná
pomočen při prvních krocích v
nezvyklém okolí NMdy I dobří
přJlflé 1'livítavSe takového "e
Icfiého" nechali ho nice uchválně
n'řil hodní omočit aby vřdřl
"aČ je toho lok t (ti a tam I v
AmcricV Mohli ho unad bdíce
nikam dostat na lepší bydlo —
ale tu mág chlajiíku trochu za
vyučenou ti nelnulo Ikodit Smáli
se a mnuli i vesele ruce jak je
jtanáček Kvfojiy na večeř Jiolá
tnaný a jírílusi in i maže záda
Ič!ali si t toho jaksi sport hezky
najifcd dolft stlačit nežli pomohli
trochu nahoru Kdo ostatně byl
chytrý pomohl % rychto sáni a
bez pomoci jiných což je v Ame
rice vlastně víc hlavní
Jak ale dnes je hůře! Kterak
pomoci si jest tíže a těžší ještě se
uchytit
Kdo má někoho kdo ho za mo
řem očekává a na koho se muže
spolehnout Že ho neopustí že ho
nenechá "v štychu" ten Se přece
jen nějak vždy protluču jdeš první
začátky ať trvá to sebe déle ač
koli zamlčet! nelze že v časech
zlých jaké právě tam jianují kdy
je tíseň všeobecná % níž každý
zápasí jíž každý trpí také oběti
přinášené jiným jsou těžší a tudíž
jdi nejmenšíui jiodávány jsou zap
nutěji zdrželivěji a netrpělivěji s
tajenou nebo i netajenou nedočka
vostí aby už přestaly
1'řítel nejbliŽŠÍ příbuzný bratr
v Americe musí hledět aby UŽ
jen stál na vlastních nohách CoŽ
znamená aby měl Jiráci
Jak jen dostane Jiráci dobrá
Pak je vše v pořádku Jedná se
o to co nejrychleji mít tu Jiráci
Zle je když práce není KdyŽ
nemožno hned ji nalézt nikde se
zachytit s vťilf tou nejlepŠÍ a s
jiravou třeba americkou bezbázli
vostí těch nejsjíodnějších vrstev
lidské Činnosti
A to sc lidem stává dnes v
Americe i déle usedlým tím snáze
muže se jiřihoditi nově přišlým
Kdo jiak tu nemá nikohoke ko
mu by sc jiřimknul jenž by jej
opřel neŽ tak nebo tak zakotví se
jievně v nové jiudě kdo tu v no
vém neznámém světě neznalý
ani lidí ani jazyka neznalý jx
měrů stojí sám a sám beze vší
jiomoci na sebe jen odkázán
vlastně na práci svou lépe řeče
no — jíž však nemá a nenalézá —
A skutečnost jako železná hrad
ba stdjí proti němu do níž marně
bije a tluče vším svým úsilím
To jest opuštěnost všech opuště
ností!
Seznámil jsem sc s krajanem
který byl detektivem a jemu dě
kuji žc dostal jsem se i na místa
kam bych byl nikdy nepřišel kam
by sám bez takového průvodu
nikdo se nemohl nesměl odváži
ti — Na jednom výletu podobném
v jednom z neišpinavějŠích a nej-
spustlejších koutů amerického mě
sta navštívili jsme brloh v kte
rém uprostřed nejhoršího vyvr
hele Žilo asi dvacet též našich
lidí byli to Slováci z Uher muži
ženy děti Byli více neŽ dva mě
síce již za oceánem a nebyli s to
onatřiti si 'Výdělek ani sebe menší
ačkoli byli hotovi k té nejsprostší
práci za nejméně jieněz V tom
ohledu právě naši ubozí lidé ze
Slovenska mají mezi ostatním děl
ným lidem v Americe šjíatnou
pověsť hned po Číňanech přijdou
v tom ohledu jsou skromni ne
potřebují mnoho a stlačují nabíd
kami svými průměrnou vyši mzdy
Jsou v tom snad skryty krásné
vlastnosti ale v Americe neplatí
vše považuje to za Škůdnictví a
vše jest proti škůdcům Bylo
snad asi i v případu zmíněném že
utvořen kartel a shánějící se po
práci za každou cenu neúprosně
všude zatlačeni nikde ku práci
ncpuŠtčni
Světnici neměli ta byla jinak
osazena Spali všichni pohroma
dč kdesi v pozadí špinavého dom
ku dřevěného který se celý po
dobat smetišti pod otevřenou kol
nou Ačkoli bylo jil blízko k vi
nocfmi Na holé zemi b ) lí tsnn
stlačmi neboť bylo nájemníku
vír Irčanů a Nmt( s nimi a
byt ln spolu se stravou jdatili
Nčinkynl jejíž byl domek 10
centů demi za hlavu Nfbyli
jistě vyhýřkaní hoši t domova ab
tu bylo Že lif le jiojisati V kotli
Vařila Nřinkyttě dohromady vše
cko co na jatkách a v trhu skou
jňla lacino odadky zvíítcí o
loshnilé zeleninu odhoenou Co
mohla také dát každému za deset
centů dcntiČ chtřjíc ještě jfiroie
ně vydělali a nejiot hybně také vy
dělávajíc na té žalosti?
A Jdi tom jdi takovém životě
bylo několik dollarů % kt rýnií
vystěhovale! vystoujiili na břeh
skorém již ztráveno Blízko byli
i takto li lidé jiŽ újdnému vyčer
pání "Co pak? Co potom?" Čisti
bylo otáky na zmořených tvářích
Co bude dále tu bude-li ráce?
Nebude-li jiořád ještě jráce?— Na
cestu zjičt není! —
Jest to zajisté obraz jiříliš oje
dinělý — ale co jdatno: ničí jsem
příležitost nahlédnouti do hloubky
takové drsné kruté skutečnosti
Bída jest všude zlá a také ti nás
jistě dovede být zlá svrchovaně
Ale v Americe jest stokrát horší
koho obejme
Kdo utíká bídě zde a upadne do
bídy tam — bůh mu buď tnijostiv!
Národní jYzd iiřilelský
w brrrw 1!7
Jestli se súčastníte vezmete- do
MilwaukeeWis (irtat Hodt Island
dráhu Dle jiřání jěkná jízda jto
jezeru- Bude to jeden z největ
ších národních učitelských sjezdů
1'oraďte se s jednatelem vaší sta
nice aneb dojiište na
J SHBASTIAN pa
45 — 2 Chicago III
Y několiku dnech ziimh ih'Iiic Imuruti budovu Každý oltlck iniihí
hj 11 priMliín tnczl tím co m nová budovu buile slavi li
Zílikcm zajNiČ-iifiiie vrprodávati :
IMjO obleky pro liochy 76c
W&il eelovliiřiiú ohleky iro Ikm Iiv 0So
Vt:liny mto inuíhku olileky $2 60
Víwliny niuJnkó ee-lovlnřnó I7V) obleky $376
f 1200 ce-lovlní ní obleky io $498
Ví4N:tiny iihpo 115 no lii)irtovanú wursled obleky po $760
Mubiké celovlnřiió kulholy iniilíel ceny ti 50 Jilou h 75c
112 (JO obleky pro inlmllky $500
Výbér rii)j)í-kiiíjřich ilik-kň pro hiM-hy mi Hnlky hi kulenu mr $260
Místno! kilo ilosuil obuv prodáváme bude zrušenu
Muínké II N) mluvicí) po 00c
Muftké 17 OU mfevU-e t pulmitoviuiú kft-e? xt $000
Conlovnnky it VM wirkmilo mfe-vii-o m — 5 $2 25
Muinkó II tt ' Iiiifflú rudu il řeriió ntlevíiii po $2 26 ni $300
finfrovwí ixilolxHky pro (lilky n dívky 26f 60e 60c h 89o
ivmUé Hllcvii-M blirvy řernó Iiih"(1 rndt1 foUoiilduvtí { nv u llulovt
imijíc-l emiy Vt ou mi $2 9S
Boston Store rotí 16 a
Tho"Now Chanipioir
-'f
Novlio druhu hnarl fij!Pnl vynMi-íe i-krenlilrk Htuvl holo ivfiujn Min MroJ
ílrhíujo Uh ProhlwlnřWiMilié Jejímu Ntw Cbamploa 4tí Ne Clutmpion tací roJ Del
knuptle Jlnf Jadnati le DleiD"t vludn
IV A nevine THE WARDEK IJUSIISELL A lLKsHXLK CO f
hteval )4Ball Clllooifo 111
000011 BtXtn I0W hU Trn tpriafeH O
Dr E Holovtchiner
Ecnky féknf
oniff na řfíhw # n Jlnwanl ni Hhrp
llťirl ř 4trM 210
V f 4M K el#í hf (t M Ji IJ horlln Hnu
Olijtllí t ÍM 1019 Ontcr ullrf
TřlHon iňH
EGalbraifh&Lord
provádí jirakti ranbojičskotl
a léčí Ženské nemoce
ortlre f Pat tou IHmIi nn rnltii III a
Jamu ni ni Oiinilin
Ir k ft ! ii ItiiJUlo lennA ¥ Hf Jit ih
leilii nlt-1 tlltl
Dr G Rosewater
OlTice:
--'- !! !!lhrt roh 17 a ťarnam ul
T-lrton BOI
Obydlí!
í:I JIŽ ''(' ul Uh ht Mrj Ave
Trlrrir 1317
4IMAIII - - NfIIKtftK A
T Mluví feky
1 Pi A Kreischmer b
8 ' I
ruiiiiojiťhii m
II wrillillflláu ř sklí kuli iiiiii u lvllmiá
(') musil {fiyU ilriihyl k vjliujnil kuídií
í'j rány ii Uiii nw ť In
I Obydlí: 1940 již 16 ul
Oinaliu Nclir
M Wlki kruhlfkii (5 tmel) Uitu vfu-fni
S miMil kKiJi nv Na vonkor wixyliijl ©
p] iicjiiiiíii£ ilvfi krulilfky za 1110 f oUu
® 211 r
Boston Store
výprodej
šatstva
si
Dcugias ui Omaha Neb
vzac sm wm-y
¥1' v
M 'i '
f '
i
í
t
i
k
9
r-1
'
i-- v