1 1
Pokrok Západu
i
4
x
i
t
' í
I
i
1
1
:
-i
M
i j
}
1
-
f
i '
v
t
Uk na prodloužení Života)
1 f ttťb
Jiť přímo podiví ním jaké
tak nikdy kladou li!'- požadavky
na lékaře a u ná na ř ského
zvláště Má li předběžné vzdě
láni a dobrou Skulil lékařskou na
jdou si záhy něco jeti aby pod
řídili jej třeba m jvřtííiuii nf
domci jen když eiinci a což te
prvé když svědomitě a upřímně
hUX že nn( In Iťkař jenž uzdra
vuje ale dobrotivá nad v 5c moc
nější plíroda jíž řádný lékař pou
ze napotnUii Panujeť nu zi li
dem naším mylný níhlid že ka
ždý lékař mi ehu řadu vlastních
miducín Iv každý jinak léčí
přec jen pouhou a mvratnou jest
pravdou že léky a íťít ní lékařův
řádných celkem jest totožné čili
jeelnou a touže ustrni se ubíra
jící a sice napomáhat! přírodě u
stavbě a opraví- její v případu
onemocnění těla lidského Ale
řeknete to nekoinn ji muž patent
ní břtčka té či oné humbukářské
firmy pomáhá zrovna tak dobře
od kuřích ok jako jisté léčí mu
ledviny aneb odstraní Bej druhu
nejhoršího po prvém namazání
aneb po prvé lžíci "zatvrdli' ja
tra změkla Jaký nesmysl a přec
zrovna lid náš na tisíce vyhází za
takové humbuky a zel najdou se
i lékaři již zisku vlastního na pa
mřti majíce takového klamu lidu
svého podporují aneb v léčení
tak zvaném "specifickém si li
bují Jim ovsem příčí se nová
doba ve své snaze uciniti každou
védu přístupnou i ncjširŠím kru
hům obecenstva neboť nevědí
věděti ve své samolibosti nechtí
že popularisovati skutečnou védu
lékařskou jest nejnebezpečnejsí
neivydatnřjsí prostředek proti sa
lení obecenstva universálními zá
zračnými léčidly a humbuku vú
her
Člověku podivné jest u srdce
vida jak humbukář tlučhuba a
cizák největŠí zdroj příjmů svých
nalézá u našinců na patentní léky
si potrpěvších Lid chce býti
klamán ale Že v devatenáctém
století najde se tak zvaný uvřdo
mělý našinec jenž v zažehnání
nemocí věří v kladení rukou na
úd zmrzačený a pitomou odrho
vačku k tomu či onomu svatému
aneb ve flašku dolarové zbarvené
vody "vlastenecky" po Česku
rozhlašované léčidlo pro všechny
choroby na světě — toť přece jen
trošku mnoho Ale děje se to
den ode dne zjevný klam pokra
čuje a ve "svobodné" Americe se
provádí v míře úžasné
Mnohý po přečtení řádků těch
to zapomene zcela upřímnosti a
snahv pisatele řekne: i kozla do
ktor má vztek na patentní léky že
mu kazí "business" Jakž bloud
taký by se klamal právČ naopak
neboť není většího škůdce zdraví
lidského jako mnohé ty "patent
ní" jež při nejmenším žaludeční
spůsobí katarrhy aneb jiné cho
robv iež konečné pomoci lékař
ské vyžadují a mnohdy po delší
dobu mnohého nešťastníka trápí
že musí když již duše na jazyku
nro lékaře přece poslati A žel
právé v ohledu tom mnozí
našinci vynikají nechávajíce si
ooradu s lékařem až nemoc vzala
na se ráz nejhorŠí Pak shání
rvchle jednoho dva a třeba více
lékařů — ale pozdé obyčejné
moc pozdé již Jestli lékař svě
domitý upozorní za v čas žtť
marné iiŽ rozhazování penéz
nechá na smrt nemocného jiti
tam kamž sám si pomohl pečuje
za živobytí svého o vše jen niko
liv o nejdraŽŠÍ — zdraví své
A vidíte každý z nás nejvzác
nřiší a neilenŠÍ zná lék jak život
si prodlouŽítí a zdraví zachovati
— tak obyčejný a jednoduchý lek
žeť snadno jej zapomínáme rádi
í% liu vlln tltll iÁtň
! iwh ljr II il W'lo Mjlyrb fint byl
zapomínáme Z crty vi &k
ré patentky vafl humbuku a řal
o manit ť jil lék na prodlouženi
svého života Jak napínám vaM
Zvídavost hkž tr&ítc ie že m
mdc třeba obávali m na pflMě
mrti že tu bude vám třeba č
kýth ani jiných lékařův vůbetl
Pamatujme pf devíím že n j
víre chorob potháí t porubní
zažívadel a nákazy Probounké
záhubné ústroje jež mnohé n
moří ntmsobuií v nesmírném
množství plní vzduch a hromadné
-' - - f ř
tí na zemi ve vodé vůbec vSu
!ejme tomu že by do ustroj!
zdravého ílovřka na duchu i tn
ilného vniklo nepatrné množství
tčthto drobounkých tvorů (batillů
mikrobů) kteří nejsou to rozvi
nouti se tak aby flovřka udolali
Spůsobí jen lehčí poruchy btuf
žalmleční průjmy a podobné
kdežto jiný člověk ] hož útroby
všelikými lektvary a jinak otřese
ny isou přijavše tyž počet zvif1
tek nákazy onemocní a příznaky
chorob nejhorších se zjeví Va
rujmež se tudíž — nákazy! Snad
no se řekne na štístí však v by
stré hlavé zrodila seještt jiná my
Šlénka mnohem potěšitelnější
Tvrdí se a zjištěno že vedle prud
ce působících drobounkých tvorů
eŽ v rychlé dobé se vyvíjí a v
krátké dobé tak se rozmnoží že
vzbuzují nebezpečné choroby vy-
skvtuií se hojné i ústroje jež ne
jsou nebezpečny a vniknuvše přec
do těla lidského nejsou s to zde
řáditi jako na příklad bacilly tu-
berkulosní atd nýbrž sjnse čistí
nežli škodí Jest prosjěsno ve
Jeti o zjevu tomto nežli seznáme
vlastní tajemství jak život lze si
snadno prodloužit!
lak jednoduché! A zasluhuje
věru bedlivé pozornosti neboť
který Člověk nechtěl by byt zcela
zdráv kterému nemocnému by na
tom nezáleželo by záhy se uzdra
vil? Nuž kde jest ten elixír ži
vota kde nejlepší lék? Dá po
vedeti se krátce třema slovy:
Žijte střídmé a rozumné!
Vidím ten trpký úsmív na rtech
svého Čtenáře aČ přece nepocho-
pitelno že různých chorob chro
nických ponejvíce střevních a ža
ludečních katarů vleklých chodí
po svité mnoho za každé doby a
spúsobeny jsou šmahem abychom
tak déli "na jedno kopyto" Tací
lidé pochopitelné mají strach
dvojnásobný před smrtí a dčlají
še možné aby žaludek přivedli
do pořádku Jisto jest že každý
Človék íenž trpí vadným trávě
ním může ve svůj prospěch uči
niti velmi mnoho Nemáme na
mysli léky a tím méně léky pa
tentní — jen zkušeny lékař může
o vhodném léčení rozhodovati —
myslíme však dietu Kdo dobře
ochopil požadavky diety bude
povždy zdráv Proto třeba m
ustále váhu klásti na to aby lidé
chránili se přísně dietních chyb
est dokázáno že po dietní chybě
tedy v ústrojí ochuravtlém roz-
může se každá nákaza mnohem
spíše nežli u střídmých Pošeti
[ý lenivý nečinný nestřídmý a
nerozumný život jenž tak mnohé
ovládá razí cestu nemocem a uva
rování se třehto naší býti má sna-
iiou chccme-li si život prodlou
žit)
Když játra dobře nepracují zne
čistí se krev Dra Augusta Koe-
niga hamburské kapky jsou nej
lepším čistitelem krve ucinKuji
"
na játra a vyčistí žaludek a krev
Kožní nemoce
iako isou Eczcma (jíntý druh li
gc-je) praáivka liřw-j a Bvrao vy-
leéi ho trvule jHnižitim
HEISKELL OINTMENT
HfkelU Pilulky pomáhají CMntnwnto
rlivrni nvf m n jálra lti't k lř-T
eintW tWio km Té yli Ult bia-
''iineiwnt Hu Pilulky c a Uklrnlkl
J01ISST05 HOLUřWAT CO
631 Cmmerc SL ITHlaJi lphl Ta
Amcrlki
Sikltié mlUnh i rftlfhťvtilitvl
yUt v N I IK HMIIM
II
iMino že lrávé liHttfé zelné
evř"ishr vynauii prmui onrnnine
cifry cntíií face do Ameriky kbž
to iiné ikfrm ani emigraci nt
mají Mezi riejbohalU v tom
ohb dn pern ntinlne' k svému oby
valelstvu a k své rozloze nále
žejí jisté Čechy a tu zas zejména
tikteré krajiny uvádím kraj tá
borský a část píseckého kraje
okre vodůanský kli př kde nf
kleré vt sniee mail více svícli ro
ženců za mořem než doma a
Vodfiany samy v Americe mají
příslušníků svých snad polovici
kdežto obyvatelstva místa pri po
sli dníc h sčítání se ukázalo že n
i n netřibyvá ale o nčkolik si t
ubvlo Mvi jinými příčinami to
ho úbytu zde jakož i v jiných
mřstech kde není průmyslu a zá
visí vše od dobrého řemesla a pol
ního hospodářství uvésti dlužno
nade vši pochybnost: emigrací do
Ameriky
Isou sice také vystehovalci do
Ameriky kteří jdou tam lez pod
statné příčiny z lehkomyslnosti
z íuriantství často že lenost po
hodlnost a hloupost zavinily zde
jejich neúspěch a mají domnění
že za mořem při stejné hlouposti
nehybnosti a lenosti budou se
dobře mít v čemž se arci klamou
a z jiných podnětů a pudů i vin
Avšak převážná většina amen
cké naší emigrace šla od nás jistě
že neviděla Jiné cesty nez tu že
zde docela převrhla s povozem
svého bytí a nedove dla se znova
tu vzchopiti že zamotala se ať
vinou svou neb bez viny tak v
síti nezdaru Že nedovedla se z ní
vyprostili že zde neměla docela
nic osobně co ztratit a nemohla
dle svého domnění vystěhováním
se nežli len získat
"Vlast nemůže a nedovede ve
svých cévách udržet všecka bují
cí krevní tělíska a proto vyvrhuje
iich část ze svého těla nás" pra
ví "My jsme nenalezli dostateč
ně podmínek životních vc své
přirozené vlasti a proto jsme nu
ceni zakořeniti se jinde v cízé
půdě
Z té nyní béřeme mízu již nám
k nutnému vývoji třeba Nová
vlast poskytuje nám existenční
podmínky uchž isme tam dodělá
ti se nijak s to nebyli Zdarma
nám ovšem také nová vlast nic
nedává jako zdarma není nic v
přírodě Dáváme jí za to svou
nráci i své snahy Bvé všecko při
A w
činění svou celou potenci tělesní
i duševní
Čechy smýšlením i citem při
tom zůstáváme a zůstali bychom
jimi i za mořem ve svých rodi
nách pro všecku budoucnost —
kdyby to vůbec šlo a poměry sku
tečné nebyly silnější než vůle
pokud jen můžeme však udržu
jeme rodovou svou zvláštnost —
není naší vinou že nejde to dále
než do třetího kolena a tu už jest
to pouze jakýmsi zevnějším open-
tlením nikoli vnitřní podstatou
Více od nás nemůžete žádat vc
staré vlasti
Že jsme měli vytrvat kde jsme
se zrodili a neměli jsme odchá
zet — pravíte? To jest věru laci
né řešení tak spletitých záležito
stí takový kazatelský výrok Pěk
né ideální stanovisko ale skuteč
nost drsná filosofuje jinak Jak?
Obětovat své národnosti i ony
nároky na takový aspoň život
které jako člověk Činím a učiniti
smím a mohu které domnívám se
že zasloužím za to co společno
sti lidské poskytnouti bych do
vedl a jsem ochoten? Tak daleko
nejdou národnostní povinnosti
Proto abych zachoval národu ne
jen seU: ale své děti a vnuky
mám se dát sám lidsky ubít?
Chleba a vlast To dovedou
být krutí soupeři neúprosní jeden
U Indirmu Kámen jest lit iH
Lm rtvilirionl těžko til li"dd k
i in A nic se tím nepomůže
Tím s Itve ale nepomáhá JiM
ale neléíí Zraňuje ale nenapra-
erilie
'
To foho nutí: vUsli se odliti
opustit ji aby se Šlo za kusem
chleba int bn lekneme t letním
chlefm za lepším bytím — není
jísle snadné Víme klrfak lnu-
trní domovem bvvá těžké lW
vystčhovilec který ode házížádný
nejde tím již úmyslem pevným
že více se nevrátí KaJdy s
chce vrálit každý tlíce plíjít zase
zpět Jen co si pomůže na nohy
pevně e postaví snad i zbohatne
bude li Hlěstf přát
Ovšem — kolik pak ze vše ch l
kdvŽ 8e nejlépe jitu podařilo
opravdu zpět přijde jest jiná vře
To spočívá v okolnostech daných
a
poměrů o nichž nahodí se snad
promluvili
Tážeme se: Možno zabránili
nám vvstřhovalství?
Zabránili docela listě by se dalo
odstraněním přání a podmínek z
nichž se rodí z nichž vyrůstá
Proč právě jsou země z kterých
není do Ameriky vůbec skorém
žádné emigrace?
To isou však zlé bolesti To
isou vážné otázky politické náro
dohospodářské sociální Snahou
naší musí býti i v daných ponič
rech aspoň dle možnosti omezo
vat vystěhovalství za moře vš mi
silami pracovali proti povážlivému
vzrůstu téhož
111
Pohádkám jež jsme slýchali ve
svém dětství o pečených kuřatech
létajících v povětří o knedlíkách
rostoucích na stromech poet ni
miž tekou potoky másla — těm
pohádkám as nikdo nevěřil ale
líčení Ameriky tako zaslíbené ze
mě oplývající strdím a medem
bylo dosti rozšířeno bylo běžné
v některých kraiích mezi lidem
obecným který nespokojen jsa
chytal se houfně na ně povzbu
zován iimi byl aby nechal tu
všeho a za moře sáhl po štěstí
lačné tam už čekajícím zrovna na
něho
Bývali vysíláni i zúmyslně agen
ti zvláštní kteří verbovali tím
způsobem pro nový svět Obje
vila se po venkově figura nápadná
pán elegantně ošacený utrácející
okázale peníze a při každé příle
Žitosti před lidmi vyndávající z
kapsy u vesty chundel papírových
dolarů po americkém způsobu
zmuchlaných a tu nesených
A huba iako břitva I3ylt zjed
náni takoví páni kteří po přípa
dě nikdy Ameriku sami ani nevi
děli abv na sobe samých ukazo
vali blahobyt jehož možno za
mořem se dodčlati a za každou
přemluvenou k vystěhování získa
nou duši shrábli svou provisi
Pracovali z pravidla přímo pro
osídlení iistých kraiů zámořských
Podnikatelstvo železnice která
tam stavěna za tím účelem sta
ralo se o to všemi prostředky
žádného se nelekajíc ISanka
která od státu za babku skoupila
ohromné lány půdy celé rozsáhlé
kraje měla na starosti s užitkem
je zas prodat nejen co nejlépe
ale co nejrychleji V otálení s
prodeicm byla ztráta kapitál le
žel mrtvé bvůj výnosný počet
podnik nalezl tím že koupené
plochy rozdělil na díly a pro ty
sháněl se po kupcích nešetře ná
kladu za opatření materiálu dobře
platě za zprostředkování
Tím způsobem vylákáno bylo
na určito množství i našeho lidu
do Ameriky Dnes ještě pracuje
se tím způsobem v fcvropě pro
některé nhoamerické země U
nás snad ani ne doufáme Jaké
bývaií konce čteme denně
O opatřování čerstvých duší
pro severní Ameriku do Spoje
ných Států takovým nebo po
dobným způsobem dnes Vůbec
nemůže býti řeči Agitaci jakou
si jen paroplavební společnosti
udržují stálou a dosti jinak tnť
vítvenou svou agenturou aby
obchod nrvál a živy náklad me
yipabibní platil pravíd Iné plavby
nákladných lodí pfe oceán
Ale I tu úladové političtí zcela
správná každému výstřednějšímu
pokusu se opfoti úmysl pellaČf a
irnalí tuk byb místodržitelstvím
pfcd dvřma asi bty zapovězeno
i Ial_
na místech vele jnícli v nsur -cích
na roích ulic po venku atd
vyvšovali I plakáty obrazy vel
kolepých l'dí oceánských s po
hledy na americká města
lv linií fantasie lidu nebyla řoz-
nfeována a k vystěhování svádě
na IMužno se varovat! všeho I
milé návštěvy naších krajanů ame
rických do Nár divadla a na vý
stavu celkem vzato měly účinek
ač be zúmyslně v tom ohledu ne
blahý Jeelno jest jisto a nelze to upří
lj — proud vystěhovale cký z na
šich krajů je st plese- vše cko stále
Čilý a jinak neustává některým
rokem poněkud se zaraziv příštím
nabude nové síly Ty proudy
nedělá Žádná agitace ta potůčky
snad převeella ale řeky odplavaly
samy svým spádem Vše leží
jak naznačeno hlavně v podmín
kách bytostních a životních na
šich zde u nás Tyto jsou nej
větší s výsledke m se potkávající
vzpružinou pro opuštění vlasti již
dlužno na zřeteli míti
O tom všem dalo by se mnoho
psáti Úkolem těchto řádek má
prostí jen však naznačiti střízlivě
a stručně poměry do jakých dne
šní vystěhovabc do Ameriky z
poměrů v kterých doma Žil (dej
me tomu Že těch nejkriitějŠích)
přichází a v osobním ne jvlastněj
Ším zájmu jich všechny krajany
kteří z příčin jakýchkoli zabývají
se myšlenkou opustili starou vlast
a do nové vlasti se vystěhovat!
povzbuditi k bedlivému a mnoho
násobnému uvažování nežli se
rozhodnou k tomu se odhodlají
učiniti krok ve svých důsledcích
pro ně a rodiny jejich v první řadě
tak významný
Utonul vt itudni Způsobem
neznámým připraven byl v pondělí
večer 31 května o život aglctý
ženatý zahradník Frant Sichern
sad bytem na Pankráci Čís 68
Po osmé hodině večerní vrátil se
Sichernsad z výletu a odebral se
do zahrady kolem domu jeho se
nalézající aby si tu odpočinul
Když se dlouho domů nevracel tu
syn jeho pátral po otci a neblahé
tušení se ho zmocnilo: stopy vedly
ke studni Syn nahlédl do vnitř
a tušení ho nesklamalo otec ležel
ve hlubině Přispěním strážníků
byl Sichernsad ze studně vytažen
ale již jako mrtvola Zda Sichern
sad stal se obětí nešťastné náhody
aneb zda zúmyslně vyhledal ve
studni smrt není a sotva také
bude zjištěno
Ruské poselstvo v Činí Zvláštní
poselstvo vyslané ruským carem
k čínskému bogdychanovi a vede
né knížetem Esperem Uchtom
ským bylo všude v Číně přijato s
ne obyčejnými poctami jež vzbu
dily řevnivost zástupců jiných stá
tů Tři dni před příchodem do
Pekýnu ruského poselstva byly
bogdychanovi odevzdány dary ca
rovy jež kníže Uchtomský před
sebou poslal IJogdychan byl u
vytržení nad jejich velkolepostí
Kníže Uchtomský pravil bogdy
chanovi že Kusko je hradbou Čí
ny IJogdychan prosit posly aby
carovi vyřídili jeho díky za krásné
dary Místokrálové mezi nimi
známý Li~Hung~čang vynášeli
dvoustoleté přátelství Ruska s Čí
nou a pravili že oběma je zapo
třebí aby toto přátelství dále trva
lo a stále se utužovalo neboť jen
tak Huško i Čína odolají — Evro
pě Druhý den po příchodu ru
ského poselstva bylo vysvěcení
pekýnského oddělení rusko-ínj
ského banku
ten t DronníUI— lon
