Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, June 16, 1897, WEEKLY EDITION, Page 7, Image 7
Pokrok ZApadu 7 nespokojenosti m mlržnf m listívo Kli Jednoty I y 1 i by fivSint mnuli donatí hnutí již mělo li li i l'i k j d OitMŽtký vníkhi soodohuě v Nové Prae V Mintie sotř ti v Ccdaf Rapidy v luwa kd l f příčili peititíikýih Pokrok Zapadli jen vtlitii skrovné řošífe ní a li dy n patrného vlivu má Kdyby se ji rit bylo jednalo a pravdu bdy by se hýli mohli snadno přesvědčili í- Rosil ký ha lom linutí počátku oilu ne bral h Hoiick to byl kti rýž f A 1 k ÍMIIItlJ lllhží fí pflllláŠ'llí g ktt SJMíU ČiléfllU jed nání pokud liy n l)lo známo jakýib oprav nové linutí a ňíi 1 má byli by mohli ilílc zjistili že bylo hlavně snahou Rosického že sjezd omažský ihned pro roztržku se neprohlásil Mohli dále zjistili Že Pokrok Západu lnutá skoro žádné odhčratefctvo v Texasu a že nemohl tedy býti příčinou roztrž ky vzniklé v onom státu Kdy) by to byli vše uvážili tedy íy musili přijití k poznání Že Rosický nenese žádné víny na onom hnulí vzniklém na západě nýbrž Že toto v?níklo z dávno cítěného přesvěd čení mezi Členstvem těchto států západních za okolností jichž jsoucnost oni mehtí vidi ti a uzná ti a mohli senatí že není nic plátno útočili na Rosického tím Že se roztržka neodvrátí nýbrž že jest zapotřeby učinili jiných krokft k tomu cíli Tyto kroky se vsak nestaly a dojdelik roztržce budu to největší kotrmelec slavné úřado vny kterýmž korunováno bude její dosavadní působení KdyŽ si šlechtný bratr Kalva tak na tom Rosickým schladíl žáhu dovolí nám snad abychom jej upozornili že jeho paměť jest zpropadeně slabou Tak ku pří kladu píše: — "Ur Rosický praví Že již na sjezdu v New Yorku dal návrh by úřad tajemníka a účet níka byl sloučen v jeden Nechci říci Že je to lež byl jsem však též na sjezdu a členem výboru pro opravu stanov a rovněž protokol jejž mám při ruce o tom nic ne povídá" — Abychom byli tak zdvořilými jako br Kalva řekne me Že nechceme říci že jest to leŽ avšak co to jest nechť utvoří 8Í čtenář úsudek z následujícího: Pokrok Západu ze dne 16 června l886 přinesl zprávu o sjezdu vel- kořádu Nebraska a přijatých v ní devět návrhůoprav o kteréž zá stupci z Nebrasky Rosický a Vo dička usilovali měli a sice: i Rozdčlení stanov na základní a pravidla 2 Volení vyslanců do sjezdu od Velkořádň 3 Přijí mání členů i bez pojíŠtční na život 4 Upravení stupňů po spůsobě jiných Čelných tajných spolků 5 Zavedení odkazných listin 6 Zamezení přeložení řádíi 7 Spojení úřadů tajemníka a úíetníka Nár lil Řádu tak aby úředník který ty povinnosti zastávali bude mohl eelý svůj tas Jednotí vínorali 8 Založení zvláštního časopisu pro Jednotu 9 Zasílání úmrtních rozpočtů přímo na řády ' V stručném neúplném a místy zkomoleném protokolu sjezdu na stránce 46 počínaje devátou řád kou od spodu stojí černé na bílém: "Bratr Rosický podává opravu k návrhu výboru článku 3 Hlava 1 aby místo 1 1 stálo 10 Členů a slovo úíelnlk v řádce onoho ílánku neilď jest vylkrlnuto Oprava pro padá" Návrh výboru přijat a mezi tčmi jenž hlasovali pro návrh výboru a tedy proti opraví navrtění bratrem KosUkym byl zá stupce íádú Čís y6 a 123 Václav Kalva Pokrok Západu ze dne 23 červ 1886 v referátu ze sjezdu New Yorského přinesl následující zmín ku: "Návrh aby vyslanci do sjezdu voleni byli Vtlkoíády pro padl (Jak známá sjezd Rapidský však tento "revoluční" návrh při jal) Tentýž osud potkal návrh aby úřady tajemníka s účetníkem v jedno spojeny byly" — Jestli Mlrtd toto je ifika Ml Iv lil pMVÍ br Kalva nml piatda tu ní to U vinou Aby Čtenáři mohli plnou měrou in mli Ih t li trtomy%lno4 bratr Kalvy dokládáme j ít Že snaží Vhuditi domněnku že náhled který bývalý redaktor orgánu o účetnfkti Úřadovny Jednoty ČS1'S přilMul kterýž jsme otiskli jest vyjádřením halím Uojde-li k rotrŽie jk dá e sí nyní již úplné n odvrntnétH 1 hť porhkují bratří východní (ikovým bratřím jako j t bratr Kalva kte říž svým britrikým jednáním a osobním sočením na miste jedná ní mužného výsledek Mkový za vinili ' !'rt'nil' 1111 tým plodin "HiiMlÁřtt" V Hfiiátii ► jfrsti navrhl Ctiiiiioii s L'th opravu ku I-iliii eelní it!i klfřél by vy láceti tyla irrin! na vývoí iiřkli-rcli oliillu a iloiliiirt'jiii na na iSulel Vh b im kukuřici na mouku JVh: r mikIu na havliui lc na libru t na cliumt a na tatiák 'ie ra libru () návrhu Umu to dužin k Ida mívání in t mi 1 ý týden n raiidtntit t yl M rotl 10 IiIhhůih V zájrn 1 návrliti hvImi uv)dél hhii Camfilarll že rý vývozní tato runit byla tiy rolnictvu jakni iiátirHdmi rn to iů cliuii uehraiiým xvýSovány Junu ci-ny výrobků jfž ndnlk Klh-biij Výviwl tnuto iiťHlují nvAeiii iiappv ných iioliou a snadno dá Hť vyvrálitl iifklaiiiiiými důkazy ž clo oeliraiiiié % ravidla iiťved ku zdražování i:ý lir koiieéiiř ku niMÍfii cenám dolyč ných výrobků Ku zdražováni vedu clo ukládaní! ta 111'elrin píljniú Když ku (iřiklado uloží hhcIo na čaj kávu a HHÍnbné ilodiny neli ř-diiiěly jež zde peHkiwatl neb vyráběli nel tetly m tyto tím hrotťn£ zdraží jelikož miiHÍtne platit i tiziuA občfjiioii tržní cuu na kterouž ono clo nijakým pá deru tiHUŮitjbí a obnos cla )mi k cenř přirážen Jiné zkuSeiioitti má však lat zemfi s clem oclirauným kteréž ukládáno jeut ku poV7 ljtiz"ní prúiuynlu zdejSdio Xdyz je lnou průmysl zde vzniknul a trvání jeho zabezpečeno docílí se soutěží domácí cen bvnřj ftích než jaká jiuiH dříve ciiné pláli li lia nejen to nýbrž budováním průnijslti domácího rozšiřuje se i nfíS vlastní trii iozmtiožuj Hlřeba plo din a potravin v zemi čím£ umeiiáiije se přebytek jenž k vývozu nám zliý vá a d(M:iiuje se přirozené za týž cen lepSích tak že ochranné clo prospívá všem vrutváin li lu v zemi Naše plodiny a výrobky rolnické ochrany celní ovsem poli s jinými požívají ač za nynřjšího zákona celní ho nebylo to měrou potřebnou tak že byly oein mnohá dováženy Jest ovsem dosti občanů takových kteří neznají pravý stav vřcí a Jsou té klamné do tnněiiky že ndaictvo uhho nemá žád nou souléž h cizinou u nepotřehiije ochrany celní V Um arci jsou ua omylu neboť ve skutečnosti skoro tře lina toho co do naší žerné přivážíme v minulých 2letech tvořily plodiny neb výrobky hospodářské jak vysvítá z následujícího výkazu o přívozu: l-N-iniíiy IWfi: txwt: Imií i řířau m ti:w itrt ť_%rtoin oiiiitu iar 2i:mm éikiiky iHStáo linulo Havlny St7l(MI SHWHSfl Vuji C Slil nu Mimi J'H 3IMÍIA7 UKtl Vláknin vimu7m izmm 0iíc Iflli ijyusirjs Kůži Bftyh nm ÍISS88 elim-w ri?oir mxu Mu nilék r irltik(u "mlSt 21107113 lifln Stfi5W 8 #flBS s-men imom iwa#l Ciikro fl7i!7X- WI3IÍIIS ThUUu lS£!5tl H)IOT(M Zuli-iilli 3 375170 'MllHa Vina 72S(5 fl Vd Ifi3 Vinjr 39 77rilMI ffltól4H eíknnw t3lSwlK TSTS Z toho vysvítá že nehrané clo pro hoHpodárnké plodiny a výrobky jest nejen úplné místným nýbrž nevyhnu luélfl pothdniýiii a uulnýui Jinou otázkou jest zdali kongres dobře učinil zamítnuv navrženou pre mil na vývoz plodin mimu cla jež na ně již uloženu jest neb bude a zdali by prémie taková skutečně mohla rol nictvu prohjičch přinést! zdali by též celé zemi proHpívala tak jako činí clo odírané lremíe laková byla by pouhým jen experimentem neboř ne ní nám známa žádná zem kteráž by spflsobeni tím Jednala I jest velice po chybnože by mohla přinést! prospěchů trvalých JímIo jest ovsem že by z počátku Mpofi pro první rokprwi pich nějaký farmářům přinesl Vlak fonl můřnms mílí i Jliťi žs kdy by fro ten jeden řok dor íleno bylo rvýíiuií ceny n ohiios piemle rozitiiio ItUt by um řiikeut aneb lety nánlednjí ríinl puntování ďdyčiiýi U ptnf j n ml řui velikou fielnř umiokí teb Jenž nyní jlnd pinliiiy přtul vriMll tiy se pak Imahem na pelování ďxiu ta kovýctt M ttt by iiá-tMuvati p ik tnu silo velké rozmnožení přebyUň a — levtiéjií feny Navrhovatel a někteří nstatcl iiá vrbu Jeliu irsem (Hiiikaovali na tu 1 byla před lety plnírna ireuli mi krovariiíkům a že by prutu tím nplíi (jpřávněiiu b)lu phicení premis vývoz ni na předměty cmíněm Vývody tyto rif jíoii ovSem aoi Šťastnými ani Kprávuýtni I'íl (Hividení prémie ni výrobu cukru bylo na zřeteli a ůět-lffn (Hivbuditi zřizuvání cukrovarů a pě stování cukrovkv v této zemi uk abychom lieinniell poflati Jedno kIo neb více milionů ImM h ibJuých pe něz sa hrmilce za cukr Jenž itřebu jeui Také hned t jočátku uznávalo ne že opatření U jet pouM pružni hu ním kteréž nemá uiíti trvání a měl i samo sebou během několika let pomi itoutl Jkiniln by tollž prouijtl len zde !vné m zakoíenil Nebyla tedy prémie tato určena k potzhuzváil bojnějAlho ěstováiií větších fihUifku kteréž by mírnily nevyhnutelné z ná nlcdek liilti klesání Cen) nýbrž povolni zení nového olxíru noK{MHÍářitkélio i průuiyHlového kterýž by trvalý pro Kpěch zenu přlnáAel Z tuho Um vlnka byla premlt na výrobu cnkiu oprávněnou a nelze jí proto nějakým HpŮHobetu porovnávati s oavtenoii prémií na vývoz některých plodin 8ETII LOV'' Jedním z možných ktuididitft msyorství města Nuw Yorku jest Kotli íow před suda Columbia koleje Týž byl druhdy rnuyorein mesla IJrooklyna a jest mužem nepopiratelných exekutivních m hopiiostf Jak si vésti? Divoké "býčí zápasy" kterými nčmečtí hegemoné v cislajtánském parlamentu od 14 dnuv baví a rozčilují své nčmecké voličstvo aby si v nčm znovu vyleštili zrezi včlé štíty své reputace — přiroze né poutají pozornost všeho poli tického svtta a docházejí v nčm velmi různého posouzení Že veřejné mínční vSeho svčta slovanskélto tuto hrubou komedii německých nesnášelivefiv a rabia tů po zásluze odsuzuje — z toho by si ani tak mnoho nedělali Ale že i dosavadní jejich spojenci a přátelé za Litavou že sánu Ma ďaři jich opouštějí ba většinou proti nim se staví tohoovšem pánové se nenadáli to je ovšem velíce překvapuje a kormoutí A přece jest nevole všech maďar ských politiků' ze Školy Deákovy nad tím řáděním německých cen tralistň ve vlastním tělu cislajtán ského rajchsrátu zcela pochopi telná a zcela logická Pro Maďa ry ještě nenadešla chvíle kde by jim rozrušení dualistické formy bylo výhodno a vítáno: a oni le kají se možnosti že Němci ve své slepé zuřivosti jako poloŠí lení Samsonové podtrhují dnes sloupy netoliko cislajtánského par lamentu ale i samého dualismu Proto zakřikuju dnes nčmecké obstrukČníky vUchea maďarský tKk pokudkolív stojí na pfiilč vy rovnání t rokfi iHoji to n jdiitkli vřjí aby m připravovali svými ne omluvitelnými protiústavními vý tržnostmi n skandály cestu abso Isitisuiii atu bo { il ralÍHinii "U dabiHti v rskoiiském parlamefttČ" horlí vládní maďarský "Nemi ť% poíkoují rn ji n Rakousko ale vůbec : lé mocnářství rakousko uherské l'řít lé vyrovnání z ro ku 1807 musejí si přáti aby v Kakioinku panovala skutečná ú sMviiiiHt víak této neslouží M věru obstrukťť a skandály ustav ní zínada požaduje aby menšina unívala sluSné panství vřláiny Každý myslící přítel mocnářství každý vážný maďarský vlastenec dovede si parlamentních scén v rakouském parlamentu vážíti nau čení a výstražný příklad" Je?Uč ostřeji odsuzuje uličllické ty výtržnosti německých ci ntrali sttiv Appouyuv "Iíudapester Tafí Malt": "Co nyní liberální Nřmcí ve spolku s nčmeckými nacionály tropí to mní více žádný parla mentní boj opposice proti vládč alebrž jen jnisté nesmyslné řádč ní sbíře zaslepené záští a zuři vostí jíž nejde více o žádnou vře nýbrž o to aby všelikou včenou iliskussí překazila a zahájila do stihy hrnbství surových nadávek a hlučných scén které skytají svčtu dennč nevídané dosud pří- klady politické zvičilosti o jejíž existenci ve středu Evropy neměl ani ponětí" "Nevíme jak věci za Litavou skončí" pokračuje Apponyův list "nenastane-li tam nutnost poslati rajchsrát domů Pak ale je také po vyrovnání s Uhry neboť tyto mohou uzavřití vyrovnání toliko s ústavním Rakouskem Nezdaří-li se však vyrovnání potom jest celý dualism v nebezpečí nehledě ani ku federalistickým snahám které za Litavou napořád směleji hlasy pozvedají a dnes větší vyhlídky na úspěch mají než kdy jindy" Rozumí se' samo sebou že jak německo-ústaváckýtak i německo nacionálnf tisk tyto hlasy maďar ského mínění veřejného svému ně meckému obecenstvu bedlivě za tajuje avšak tím více sluší si jich vŠimnouti nám Netajme si ObstrukČní spek tákl Němcův k vůli nařízením vlidy IJadenovy způsobil V bran ném našem táboře českém jakýs chvilkový zmatek ohledně takti ky jakou má sledovati proti ob strukci naše poselstvo Všickní jsme zajisté svorni v tom Že ne bylo a není nespravedlivějšího a bezdůvodnějšího zjitření rámusu a vzdoru lidového než jaký té doby tropí svůdcové německého lidu v Čechách pro jazykové naří zení vlády IJadenovy m dnu 5 dubna t r ÍJokouti když iiiiníttrspfHViill tionti hř {ibHparli jioxpKil li dátí iiMříetiím lm v oliofii svém — výklad lakový h í tia lál příc k soinlíb a stil 11 í h Uttipíťb Stvnll V ZeJdfi h čeikýlll vbmtliflll Vtiítínfm služebním joíykeiii ZfJ stati má píMihá nčničíiu Nč rneČtí zuřivci si ťdiuto liářl náí tak hlubocí: uraivíílio fuídií daného nám práva nnt nepovšimli a pokračovali ve vé zuřivé olr strukci % do pítt čnílio vrcholu VŠÍ ostudnosti jijí — Iiíviio-li!!' pod dojmem této híIiiíiií nastaly 11 nás rozpaky a ovaly Ne lilayj Mají mi5i poslaiuí přRiiiu biáníta chránit vládu proti tem nájezdům šíh né zlostí hřmet ki? Nethť jest opposire NčuiCŮ sebe bezdůvodnější a iiesiprave dlivčjší potřebujeiiHí my jirnti ní zaštítí vládu která nechce m pro hlásit pro luír státní právo ani pro federaci ba která couvá i v příčině rovnoprávnosti národní? V tom však vláda l!ad nova dala našim poslancům tijištční že od jazykových naříi ní ze dne 5 dubna a 22 dubna neupustí a ne couvne nýbrž poctivě: provede rovné právo jazyka našeho i jako jazyka vnitřní služby ňřatlňv a soudův v Čechách a na Moravě: a vskutku již také vydal lir I Jadcni politickým úřadům nový okruŽník kterým se omyl uclilahé té instruk ce ze dne 17 kvutna t r opra vuje a rovné právo jazyka našeho ve vnitřní službě politických úřadů u nás definitivně zavádí Vůči tomuto obratu k lepšímu přirozeně poulevila opřt tčž roz trpčenost v kruzích našeho říšské ho poselstva a dostavila se přiro zeně otázka: l!ylo-li by v pro spěchu naší věci kdybychom i nyní ještě proti vládě Uadenově zvedali meč ostré opposice vc chvíli kdy jí naši urputní nepřá telé potírají nejvražednějSí ob strukcí? ZdaŽ bychom tím nepo silňovali posicí svých zapřísáhlých nepřátel zdaž bychom tím nenad háněli vodu na mlýn svých vra hův?"— V podobně nesnadné situaci nenacházelo se poselstvo národa českého snad od roku 1848 Roz díl leda v tom že tehda mělo pro ti sobě revoltující Vídeň kdežto dnes má proti sobě revoltující německý chauvinisni v Čechách na Moravě a ve Slezsku Nicmé ně troufáme že delegace naše ny nější najde v kritické chvílí žťast něji — "mušku" nežli ji našla předešlá poselstva česká í roku 1848 i roku 1880 ve Vídni Vyhýbajíce se Scylle německé zuřivosti nesmí proto uběhnoutia bohdá neuběhne v Charybdu vlá dy vídenské která dosud tak málo pevnosti osvědčila v prokazování dobré své vůle vůči požadavkům národa našeho I kdyby nazejtří též ministr spravedlnosti hr Gleispach opra vil a odvolal svou famosní instruk ci do základův — nemá a nesmí proto naše poselstvo ve Vídni se státi dobrovolným obranným sbo rem vlády IJadenovy a exponovati se proti ní s podobnou oddaností a vervou jako na př Toláci Kde že jsme my Čechové do politické samostatností a svéprávnosti vů bec do politického postavení ještě oproti Polákům! Nechť tetly Němci podlamují sloupoví pariamentarismu cislaj tánského jak chtějí — nás to ne potřebuje rozčilovat nechť doráží na vládu sebe neurvaleji: my braň me toliko své věci svého prospě chu své cti a — nikoho jiného N L clolifi' zuřiwný nU'h"l Mni Nil nrímí'1 f !'' v IniIiiiIó a úrnliié 'J Lr„i„„- hfUiiékriJitriviH- trni OtN'hml whiAvA Brwrli Nlliinihci u iMlrvnilio íImiíí h viiIhm- vm-Ihi co lo tititnn- Imi iilx hiHlii iihI'íí 1'riMliivá mi lxnm r té iiH- řlny tt iiinnlltn olH'liiHlník jest ni ále rhu- rVi s řj)MilKlil Ji JIlH liii khiiI'Iií 1 imIiiiiii ky Jwiu viilnil vťiKHlné l tillfíi K)ilrtni(i biíMtewii HiliniiiUl rB' 1'ok Záp 41 fikx L lUUíl M t yidrm nUtWm fclAlnkUn y k rutině AiHltié h Imliiě l 'trnbl imitw-né h'o by if) plil blUSiťh piKl rn1itioil owh ť dupu n kdmlUitraot Ub"W tituu Wa(