Pokrok Západu
-1
i i'
: t
' I
r
I'
V
z1
5 "V
LA
i
A
rf
17
1
i J
'i
Stát společnost i církev
VUm i H
tftfcrtvArit
$fttfiHint
SnliYnot jM riře o ve Mátě
to rozumí samo e bou V ka
želém slátě je-M nějaká f riíist
a v té a nikoli ve ulátě je skule ř
tiý Život nároela Nčkieerý náred
inftžr prospívat sílou polečnoetti
tři ha nemel n jhpšl zákony Spo
1 čnost co spote nost n ní tiěc o
co záleží na vfili naší n li Mátu
zdali ji chceme míl či m- Poně
vadž ona tu j st musíme a ní po
čítali ať chceme ne bo n t hce tne
Rousv-au považoval polenest za
zkázonosnou a ji ho náhb-el byl
chct-mr-lí řádné lidí že musíme je
vytrbnouti ze spolenoMÍ dítky se
musí učiti soukromě a xw ve spo
lečnoMi i jinak mi se člověk jako
mnich společnosti vzdalovali —
Avšak hyť to i hylo dobré co tuto
Rousseau praví my ze spoh čnoMi
úplně nemůžeme Je pravda že
obyčejně společnost věnující se
divadlům tancům kartám nezu
Šlechtí Člověka spíše doelá k jeho
zkáze Proto nemůžeme přec při
stoupiti k náhledu Rousseaua po
něvadž jest nemožno jej provésti
Společnost ovšem může nalézati
se co celík v úpadku více m ho
méně Ve všech dohách hyly spo
lečnosti zlé a zároveň i dobré ale
o společnosti se mluví Že je zka
žená když zkáza v Širokých vrst
vách převládá a lepSÍ společnost
když je zatlačena Když je spo
lečnost takto pokažena zavládne
v ní tyranie která si všechno pod
maňuje a kdo se jí nechce sklonit
toho pronásleduje Co mají pak
dělati ti kteří touží po společnosti
lepší? Jiného nezbývá než ahy
stejnomyslní toužící po společno
sti lepší spolu takovou společ
nost si utvořili jí se drže li a proti
návalu zkázy se zastávali zmuži
losti k samostatnosti si dodávali
Blahé h sténající pod tyranií špat
né společnosti vychvacovali a ke
zmužilosti posilovali aby sbírali i
odpadky společnosti špatné jež
ona vyssála a pak zavrhla aby
tak z oklamaných a padlých dělali
nové lidi Pakli lepší lidé ve spo
lečnosti to nebudou činit nejen
sami nebudou mít společnost do
brou ale špatná společnost je i
dítky jejich zachvátí Pakli špat
ná společnost má právo být zaji
sté má právo být i dobrá Ti co
nemohli snésti zkázu společnosti
ve středověku utíkali od ní a stá
vali se raději poustevníky a zaklá
dali kláštery Ale stav mnissky
sám o sobě jim nezabezpečil do
brou společnost Reformátoři ne
utekli ze společnosti ale shro
máždili věrné lidi ze společností a
tvořili společnosti nové Napra
viti špatnou společnost se ještě
nikdy nikomu asi nepodařilo a
jediná cesta je: oddělení se lepších
lidí od společnosti špatné a vši
chni moudřejší je budou následo-
vati ne-li hned tedy později a
ostatek špatné společnosti se musí
nechati svému osudu Pakli česká
společnost zbloudí neb zbloudila
nánrava se iinou cestou nestane
Že česká společnost není tím čím
hti má poznáme když se otáže
me: kdv a kde sejde se česká spo
lečnost tiše a vážnč k rozjímání
nějakých důležitých pravd života?
Však i když je značná část spo
lečnosti zkažená tato zkáza béře
vírazu ve zvláštních zábavách neb
spolcích avšak úhrn společnosti
vždy přec je založen na jistčm
společenském pořádku sic jinak
společnost lidská nebyla by mož
ná a tu na tom širším poli společ
nosti kdež lidé všech vrstev se
stýkají jest též pole pro mravn
působení i mimo dobrých společ
ností a tu ten kdo pracuje pro
všeobecné zuškchtční má pole
pro práci Zde platí společenský
á mravní soud I v špatné spo
lečnosti kdo padl tak že nemože
více udržeti aspoň jakési zdán
spravedlnosti bývá odsouzen —
(Vlkovy1 souel mIi fiHiiti vnb c l
!eko moenejU než noud mátni
Kdo na sondu upemcVmekrni pro
padl nepotřebuje ani amidu tát
lilhei liUW IHpove dne hetlio
a a tmi
spohřnott povýM v uznání ten
nemá elale ko elo povýšení státního
jdou-li se hnpriOHti jeho líni smě
rem Kdo je ne inožný ve spoh e
uestí stává se nemožným í v stá
le! a v politice-
Viiloure moc společnosti ptá-
mese po je jích základech a tu
musíme připustit že ač mohou
biti všelijaké filosofie společnost
staví na filosemi obecných pojmn
jen taková fileisohe tyto obecné
poimy uznávající mftže- bíti filei-
sohí společenskou Naše- česko
ame ri ké svohejdářství ku příkladu
nemůže nikdy sloužili za základ
života solečenského Proč? —
'roto že postrádá základního a
lositivního jMjjinti obecného Pan
íorecký tejiiŽÍ na nevčru která
rý nám zkazila společenský Život
národní Na místč je jím odporti-
čuje te ely mlčelive)ii svobodomysl
nost elle níž si každý myslí co
chce ale mlčí se svou zvláštností
k vůlí celku Ale tu každý na
hlédne Že to ne ní základ filosofie
spole čenské To jest jen sofismus
sofistů kteří již pře-el 2300 roky
učili že není žádných obe cných
pojmů a že pravda jest jen ve!-cí
osobní KaŽdý sofista-svobodář
praví: lá samostatné ode všech
Společenská filosofie praví: Já
sjH)ie-čné s jinými I u hlosohi
objevil Sfderates když společnou
rozmluvou s jinými hledal pravily
My bohužel ne tak Pan líore-
cký radí mlče ní o sjíorné včci k
vůli jednoto Tím předpokládá
že nejsme schopni klidné Sokrati-
cké rozjravy ale hned se hádáme
a přecházíme od rozboru vřeného
osobnímu a to re)to že svým
vécem nerozumíme Má pravdu
ale mlčením tu také ničeho nespra
víme neboť lip hádáním tHjít
aspoň k nčjakým pojmům a prav
dám které by označily náš společ
ný pomčr než nčmé nedorozumč
ní To snad by nám mčlo dáti
jednotu a sílu?! Jak je možný
pokrok bez výměny ideí? Kdo
chce abych já se svými názory
před ním se tajil buďto žádné ne
má neb nechce mít aneb má a
chce při mém mlčení mi klidnž
podstrčit své To však není
upřímné Není to české Není
to společenské Proto ač mnozí
si drze vedli není jiné cesty než
dosíci vzájemnosti výmčnou ná
hledů Chyba u mnohých jest
že se rádi hádáií jen k vůli hádání
a ne aby dospěli pravdy společně
s jinými — Naše pojmy společen
ské musí bvti širší než oouze ná-
X
rodní — než Že jsme Ceši neboť
nebudeme-li své řeči uŽívati ku
projevování a hledání všeliké pra
vdy co je nám ta řeč platná?
Nejjistější cesta zabiti národ jest
zabiti jeho řeč a nej lepší cesta za
biti řeč jest neužívat! ji k proná
šení důležitých ideí Životních
Řeči Židovská řecká a latinská
žijí dnes proto že v nich byly
proneseny nesmrtelné ideje Pro
nášením svých názorů poznáme
své rozdíly rozdíly vzbudí roze
při upřímná pravdu hledající ro
zepře najiomůže k hledání pravdy
a na základě pravdy poznané sblí
Žfme se teprvé k pravé jednotě
Úplné jednoty ovšem nebude ni
kdy ale rozdíly netajené prosjjějí
více jednotě než rozdíly tajené
Ovšem kdo tu chce mluvit má
také vědět jak mluvit Osamo
cené svobodářství nejen že není
základ pro společnost ale ono
není ani zdravý základ filosofický
pro jednotlivce poněvadž lidé
kteří příliš stojí na své "osvojeno
sti" a chtí hhdati základy života
osamoceně aspoň nikdy nedojdou
k poznání základu Života spole
čenského a 1 jinak snadno upad
nou do všelijakých výstředností
Nikdo se nestane tak oddaným
nějakému koníčku jako ten kdo
náslcduja pouze rady ''svého"
ě£2L„_ ZDM1AI ZDMtLlA! í
— WeMiJaiMWI WeVWASMUi hHjin HrUMtlte
FrjNIiK fcJU-l uniíc h run trtm f'iieiiBtft) # Jm" joillimie ílřme kU t iifVh jr
' rxfillrlA U ftxill irfMr4 t f liřlní iřlini hI-M!"It i ex enn ř'itifil Jiilinuii
flrřiKiii if hit mUtvím nllf'fl liliem liixlmrtii m t pnu VlitJ Jk IiihIh-
t
din li lmíf
lif
liinkd kl-rkolr
želání Takový také nikdy ne při
jde k se bepoznánf k tornu ne j
hlavnějšímu poněvadž kdo hhelí
na se be vždy sám ze sebe se- ni
kdy ne vidí Kdo také se s jinými
neselili v Životě snadno upadne
Hiato v přílišný optimismus ane b
v benadějný pe ssiniisinus a se-
R-vraŽely přílišných osveje nců jsou
známý zjev Ale takoví se- stali
je n oběťmi své filosofie Člověk
ihelaje pravdy náboženské po
mine jinými lidmi je blízek blá
znovství Kelo se rouhá nábožen
ství chronicky je již btáe-n Ta
kové svolmelářství Nemůže- bytí
základe 111 společe nského života
Jiná filosofie- která chce půso
bit! na poli společenském jest
filoseifie tajného spolkařství Učel
toho sjíolkařství vyhlášen je elvojí
jřeelní je: hmotná a společenská
výhejda jež se zabezpečí Členům
elruhý je působiti z tajného spol
ku ven na sjole-Čnest Prvního
účele? totiž výhfxly členů se v
tajných spolcích dosáhne pokud
jaké skutečné výhody poskytují
ale- druhého účelu působiti ven
na společnost elosahuje se jenom
málo jak i zkušenost ukazuje a
to předně }roto Že veřejná spe-
ečnost nemá přístupu elo tajného
spolku a iroto na ni tady nemůže
spolek působiti a jiokud tajný
sjíolek působí na sjo!ečnost veřej
ně nemá v tom ohledu žádnou
iřednost lřed spolkem netajným
Z toho jde že jomocí tajných
sjolkň se společnost nikdy ne
zlepší Filosofie tajného zednář-
ství zakládá se na pojmu že lidé
jsou přirozeně slepí k tajným a
hlubším pravdám života a že není
nic plátno ani hodno před lid
mi je vyjadřován a proto se ty
pravdy musí chovat v tajnosti a
jen členové spolků pomocí růz
ných odznaků a ceremonií dochá
zí k poznání těch pravd a dochází
tak vyšších stupňů života Ze
člověku zprvu jsou pravdy života
krvté a že len po stupních při
cházíme k jich poznání jest zná
mo všem Ale právě proto že
jsou samy sebou skryté není po
třebí tajných spolků aby je za
krývaly před těmi kteří je nevědí
Křesťanství — učení Kristovo —
jest tajemstvím všem kteří ho ne
poznali ale právě proto není po
třebí tajného sjolku by se v něm
křesťanství tajilo nýbrž snahou
každého křesťana je aby to co
jest jemu světlé jinému však ta
jemstvím možno-li k známosti
přivedl Tak uvědomělý křesťan
nepotřebuje tajného spolku taj
ných znamení nýbrž bude veřejně
nositi známku svého života ovoce
eho a jeho tužba jest a bude aby
iiní poznali tajemství jež leží za
jeho životem k Bohu Křesťan
chová své tajemství proto že
misf z nutnosti an je nemůže
světu zjevit i kdyby chtěl On
je může na veřejných místech
ohlašovat a ono zůstane tajem
stvím těm kteří nejsou odhodláni
jiti úzkou cestou která veele k ži
votu Ani v knihách není kře
sťanství nekřesťanům prozrazeno
Proto však křesťanství nemusí mít
tajného spolku Když Ježíš mluví
v podobenstvích a ne přímo uči
nil to ne proto by ostatním lidem
pravdu zatajil jak praví zedníci
ale mluvil v podobenstvích proto
aby moŽno-li skrytou pravdu
křesťanství slepým zjevil
Ale ať již to tajný spolek se
společností dobře myslí nebo ne
ona nemá žádnou příčinu tq před
I r
ir:w í
nrif
liffklll
I tf" llnluiil n míruet aililkt
I' lund á ! A
H
ttlT4ifil(rikmlnřf'kftl i'ff hm
Arl 11
ID liFmhe HoiMWiisiliirUii killil I""""
'ui i„L iii'il lAm
e'l ilf U' PIH
ii 11 ku ii-riiiinr nnrian ri-nimi r n nii-n um u m amin t- i
Jakřkull iimltl iknlllk6 hlr-ři l 'hrm Jwlll nrinMiknJI ítrf luf
tilrh M ťikH koinilll ml mi irilllimr ilil ir'1 n- r „ ' ' ' - — —
ertjfi Naírii k iilltie -Thn Mmir i'f Tli" I "Im" l'iMiiikm Jako fn4mk(i
Imrikn r'iliikn- fn-t nnrli
VMfflt IMith
Uili tm i!
pokládat kelyŽ eloň nevidí A elále
jest o povinnosti každého kdo
pravdu poznal ve- společnosti ji
vyznat pokud lidé jseu schopni
ji přijmout Spoh-čnost často jro-
iiásleiluie ty uf v ní praveln vy
znávají ale- jeelině vyznávání i utr-
tení jednotlivců prei pravdu jest
co skutečně sjolečiiest posvěcuje
k rozumu přivádí lak 1 sám
uk rsoll kte rý se smíchem vy
znává že- by pro pravelu nechtěl
ztratili ani prst nerci-li život
iraví přec že nebytí mužů kteří
yh hotovi takto trpět tujdobah
lychoui se elne-s divé zvěři
Ještě slovo Kdo za to může
ručit že- i tajný spolek který ne
může býti elosaže n ve nkovní jirak
tikou nepochybí v pravdě i ve
mravu? A kelo jej potom najtraví?
Křesťanu napomáhá zevní kritika
aby se v pravdě upevňoval ale
i : 1
tajný sjokk se proti takové knti-
i ''jhi'itAil íi i tiii1i-S tle cíl 'I1
sám sobě
Kdo te-dy chce působit na spo
lečnější musí působit veřejné tam
kde ce lá společnost Ženy dítky
muži starci učení neučení řeme
slníci mohou se súčastnit a
súčastnit častee Zele je veliké
)ole a důležité již mnohý ná
rod s dobrými zákony klesl v
rach zkázou ve spole čnosti Tu
je ohnisko národního života Kdo
však nemá smyslu pro sebezat)ření
a skutečnou lásku k lidem ten to
ovažujo za přemrštěnost čeliti
neb odporovati veřejnému zlu
'roto i porušená společnost 1 t!
chytří-hodní budou povaŽovati za
anatika toho kdo se odřekne ra
ději nějaké hmotné výhody než
by se zkázou šel feprvé když
takový fanatik klesl v hrob a ústa
eho oněměla oslavuje ho fádní
společnost ale toho kdÓ by sku
tečně podle takového oslavence
žiti chtěl toho zas nazve fanati
kem I špatná společnost ráda
pronáší jména zemřelých velikánů
aby tím prázdnotu svou zakryla
Ale o živých reformátořích nedutá
proto že ti by k ní mohli jeSté
promluvit!
Ale ať je siíolečnost sebe poru
šenější žádný proto nemusí býti
jez společnosti a bez vlivu ve spo-
ečnosti Lepší a rozumnější lidé
inaií vždy právo k stiolečnosti
spolu a každý kdo je st hotov jiti
činně se spole čností dobrou a opu
stí sixdečnost zkaženou seslabí
tím vliv špatné a sešili dobré
(1'okrafovinl)
proti kutarrliu letní zlmnlel zdeluše
a noiciii niary
Kn7eh'mu t nith
Pokr Zíipiulu zhAIu
poštou po nijakou
dolní jeden z mýi h
nových vzíhiAnýe-h
vilyehovncíeU při
almift li'k nn ilolill
A ] Ínoho roku nn tff
"Sile-nní zkouAktl řdnr
Jestli van iisp Ro
( 7Uhlele mi 1 "0
Jektli no vrafto zpít v pftvodntut lne
Iífku VvlM liHiurrh li-nlém noe asi rfintnvi
letní simuiei zAduehii a holemi hlavy v
prvnle-h zacnvatee h oiisirane-nim 7nnei
kb neduhy ty nfif obfcfe-b Ni-otálejte
Jest to nc-b7pefnfi Pisto anglicky nn
l)r E J WOUST Asliland Ohio
Vydavateli Uiholrt listu maji bHJMiM VřUtl
tnonnáiiikneau niwiUiuíí ! Hn n vl-hnt
Ji lojimi oířll by M o vdyrhiivwi pUNini
Mul Nmií Ir li hv vín imtMI
kulil I%hikd
— Úplný seznam knih v knih
kupectví Pokroku Západu k do
stání zdarma
Vůycliovací přístroí
3 vj u
at lírn n4l nutí ku-
! h j MiiIm
14 %l bt„lL
iM'iili „H aiti HUiiř
liv ku liMM-inii riá
Zlpfia jjfH li-i
Kdy? Proč? Co?
Illeelíce tu meedrý blankyt kví
tí a pěkné pejČasí jarní zdá se
jake by se na nás vše usmívalo a
přeee často shle-dáme ne jméně pří
činy z toho se těSiti Povstane
náhlá změna povčtrnoMi v poledni-
jest horkej k ve če ru chladno
a vilike a změnami těmito trpí ce
lá soustava těla přivozujíc jarní
ne tnoce k jichž odstranění zape
tře lí opět jarních léků Nasky
tnjí se nám tu léky dobré léky
lepší a léky nejlepší Neduhy
jarní lze snadníí peznati dle příz
naků vše obe cně známých zároveň
však znám jest ne-jle pší lék k jich
odstranění Jsou to rozhodně dr
Augusta Koenia Hamburské kap
ky Ne ní lepšího prostředku pro
ti vše-ni ne iuocem jako je: neduh
jater nepořádek žaludku žlouten-
ka závrat ospaiejst necniu k
' ' „
ostat ní ne duhy vznikající z ne či
f J
sté krve- nežli elra Augusta Koe-
nia Hamburské kapky aro
přináší sebou i jiné ne-moce těm
kthíž vábivému počasí jeho věří
Po te plu poledním následují oby
čejně chladné a vlhké večery a
takto lze snadně utrŽiti ztuhlost
údu revmatism neuralgii a bo
lesti v zádech Zároveň při všech
zábavách přihodí se snadno přípa
dy vymknutí obražení neb jiné
poranění Proti všem případům
takovým jest nejbezjHČnějšíni pro
středkem Olej Sv Jakuba slavný
tento hojitel bolestí jenž účinkuje
nejlépe při všech podobných ne
hodách jarnímu počasí příbuz
ných Jsou-li oba zmíněné léky
po ruce a v případu potřeby uží
vány stane se tělo otužilým dosti
aby radosti a zábavy leta v plné
míře uŽívati mohlo dtxi
Burlington dráha
Pouze $2250 do $an Frattcisca
Od 29 června do 3 července
odbývá se tam sjezd "Christian
Endeavovers" Zvláštní vlaky
Veskrzné spací vozy Zastávky
dovoleny v Denver a v stanicích
západně od něj ležících Dle přání
možno se vrátiti přes Portland
Yellowstone Park a Černé pohoří
Členové siezdu a přátelé jejich
měli by použiti dráhy Burlington
aby si zabezpečili rychlou osvě
žující a pohodlnou jízdu střídající
se za dne pěknými sceneriemi a
skýtající vzorné zařízeni
Popisné spisy jakož 1 reservo
vaná sedadla opatřena na požádá
ní Dojděte k nejbližšímu jedna
teli Ií & M dráhy aneb dopište
na J Francis G P A Burling
ton Koute Omaha Neb 6x
Kožní nemoce
jako jsou Rczemu (jity druh lt-
že-je) prnšivka liaej a svrub vy
léčí tc trvalo použitím
HEISKELL OINTMEMT
Hi-lHkitlIa Pilulky hií)IihJI 'iinltiiontu
vlivem vym nn JiUrn hIiiI-W n hOkvh
řlHlit-ti liikio krev Tél vyliiři ImiUwI hla
vy-
(liittwnl Wic IMIulky iftc U lékárník
ni-li xuiu ixl
JOMXíSTON II0LI0WAY CO
"31 ('emiim-rce St 1'hUttelelpliia P
Frank - Doležal
Ch%hUý piui vník
VK FREMONT - NE PRASKÁ
1'imlouíi o-hitn v Tih pHpinli-oh wiud
nli h t ktn-koil řáatl málu a Jkémkoll
wiiiiIA tnib porHilil r Jnkiínikll nHpRil
IMi-tá prlicewiulnlaJIruJofl()tr vyHledky
1 ii7
t
'i
i 1
í #
l
ť
v:
-
! 1
w
ST "
u
í
i
i -
v-
í
