# V
4
Pokrok Západu
ZPHAVY ZÁMOftSKÉ
f ří I V iMlfifdti i I
Anglii iijfín nhdmi jikoti ry
t hlfill unií llwoj tát otiku
'táki ifm k řt fi(t'k ři! jak
titul (lloit rvro)t) 4!nifiiai ih
íitfiHlf ď k t rč "' I ' % I " j In l lit
a jk iÍ!t t í'ih t!il(íi vt4
jf fllutl i t )'t li )i '( if ¥
íivti l'vfij k}in čniťu y
tlnhilf Otlk) 'IM lfij( }'l'tí
"íriiiiiiji!ii ďli inř iři f
11 Aíhm Mv iiiiiiL( im K'nk!i
a čtní kroky i! ofala jMttJ
Pl-fkčho (f tlltl l fíl4
J"rt'l} líkl A!l A I ÍC I ' VIi
clila nt jj'f fln I1kní (iitlj
kf'tk'l OlWktl A fj)t)í f I k"
t ti f k r Ví!k-IJ lil( lil (' !lll 'IV
(♦' AniitiiO in u s 1 1 1 V t i jxilnto
íťeeko Imisi iii lo t kof#tí
uvoti nit in i it!y ortol
Hll%ka li) U it IIA Aii' do
i)tff) Aiuln 11 tn piik(iUj
je ri Ikí iifki dráha j í rv hí
' I llVÍ ivllill d'koii(Vtií r t r Ž
pili ji i ú Uy Ku %ki i: i Koní
a v Cíne PopouÍ Japonsko na
línko a F íft v u ) ) k 1 k tV
ni"řki' tálcr Huskuit Japon
sko ÍU idoMÍ pomMy Že
Kůtko iiltli ruku pomocnou od
nílio [oti iié Čínč a vzalo do
vy'ili ruku) iňnrti'uií tni jon
k)'ch airitítorťi rur)íclio polo
ostrova kon j"k!ho j )olu£io
atiKlítkúh nul a i'iAa%nou lu r-
gi( ilokuuilujf sŮ válrrllť jnr
stvo v} sdal už Zít nfkolik 111AI0
Itt bikk- !M!j nu 111 íiiíKlickťho na
vodíth I íi ln'ho oceánu proti
Hušku JiipDiici po í!ci' h Čínou
vSt-cky n6 vál fné lodi phdílali
a zh piili H 1SH5 iH inMi j StČ
ani jedné poKíilné vojenské lodi
Nyní mají 11? 45 válečných lodí
obsahem 45000 tou Nyní budují
v Evropě 4 obrnčnci: po 15000
tónách 2 obrnřnce po 1 2000
4 křižáky po 7500 3 křižáky 2
řádu po 5000 2 křižáky 3 řádu
po 3000 velký křižák jenž bude
dílnou na minonosky obsahu 5700
to 11 minové loďstvo jež se bude
skládali ze tří minových křižáku
po 1200 tónách 11 niČitelií mino
nosek po 250 tónách a 89 mino
nostk Práce je vypočtena na 10
let od loňska počítaje Uude to
loďstvo veliké jeho vzrůst a účel
UŽ nyní musí poutati pozornost
státu které mají příčinu vidčti
v ním rostoucího a mohutnícího
nepřítele jenž je tím vážnějším
Že Anglie královna moří vlákynč
nejsilnč-jšího loďstva jest uŽ nyní
jeho spojencem a cvičitelem
Možná ovšem že liusko dovede
dobrou politikou Japonsko pro
sebe získali tak jako získalo pro
sebe Turecko jehož vojenským
organisátorem v letech 80 staťo
se Nčmecko s podobným plánem
aby z nčho vypěstovalo silnčjšího
protivníka Huška než jakým se
ukázalo r 1876— 1878 Avšak
dobrá politika Ruska bude musit
být provázena nemenším vzrůstem
námořské moci tak aby impono
valo nejen Japonsku nýbrž i
Anglii Současné Anglie pracuje
k tomu aby nabyla pevné opory
na zálivu IVrském kde snaží se
od Persie koupí získati mčsto
Mohammerah ležící na pobřeží
mezi mčsty Basrahem a Faohem
Zatím co ostatní velmoci evropské
napínají všechny síly aby válku
řecko-tureckou lokalisovaly An
glie po tichu koná přípravy aby
do svých rukou dostala mčsto
Mohammerah jež jest hlavou
Perského zálivu Podaří-li se jí
to stane se je dnoho krásného jitra
paní předftleŽité mořské posice
která jí vydá v ruce celou Arábii
i Persii zatarasí Hušku přístup
k Perskému zálivu bude chránit
anglické panství v Indii v Kgyptč
i na Suezu Až Evropa zdvihne
oči od východní otázky bueie
moci pouze konstatovati Že Anglie
je právé tak všemohoucí na Indij
ském oceánu jako jest už ode
dávna na Středozemním moři
Je-li pravda Že jde o zřízení no-
%fhn v Imoi MiskfMio upnlku proti
Anglii b)lo ly lo Mmínii jeti
( hlnfti a odperncili I 1'Mm Íi
aby k limu ťf HloupiU aixiMie
lione lA o lf j V hřlH I NřlIH tko
1)1 II i t M
uk J1HO rtpoinu-i 114 vc enininr
pbiny jíl t ViUky tit%Vn jupfiu
kí
A ittlt htři f 'ttrfhihh
VVflh lř ní li ii fa 1 Uht
do l' třohřadn iimiik ii J hlí7i fi(
trojí dukr n u ndencf prolí Anlií
'% 4 mínění h ohlihnl Há
kHk4 I { 0 k lil Klá Zit l''( V)
MMiiťní Hakmimk)! pďliltiZlio
i vlivu NřtH t y ho ttátroju v
Rakomko Clnřkii k ninil po
láni jtt fké Mjďítři jejííhJi
nynlfiU U postave n( v íí Ji Ii4ibbiiř-
ké p pf íin)'in dílem nčmerkeho
víte nad poraítnjlm r 1 fcifi
Pdkouiketii Poibdiil názor za
stupují v urnalitiri ruké 'V
lrihrj(ďké VrdonHli" jejithí
člíiiek "Meiturt hie l)4bblltká"
je 1 hilfilktef nčjUiu %í ho ct nké
listy v p'Ji ilníe h dne ch nj"aly
Přátehká lova ma-Tar K t h li%tu
napii k ceeite císafovf kterými
Maďli Khsihii %t- líčili jako nej
oddančjií nárenl p trohraeUký li%t
bmf pfeb lil anebo jim n ví lil
l)e ní ho pro"ip'ch lť(koiiska vy
žaduje aby přestalo privilegované
položení njn Nčmcň nýbrž i
Maďaru Maďaři dokud budou
spojenci Némtft budou vždycky
zastrasovat Rakousko a zatáčet
jím po své vfili Avšak táže se list
t n če ho se Rakousko muže nadít
oel NČtiHcka a čt ho je mu se? báti
od Ruska? Či neslušelo by Rakou
skuuČinit i týž obrat jaký Rusko
učinilo za panování zvČčnřlého
Alexandra 111 t j vymanili se
z protektorátu Nčmec? Tuto
otázku muse jí si dáti všichni poli
tikové rakouští S druhé strany
Rakousko nesmí zapomínali Že i
nyní vládne zemčmi nČnuckými
na nČž Prusko má tradicionalné
laskominy Rusko nemňŽe patřiti
na Nčmecko jinak nc-Ž jako na
nebezpečného soupeře Rakou
sko dokud je spojencem Nčmecka
budí stále jistou nedůvčru Ruska
Ostatné Rakousko jež co nejdříve
z mocnářství nčinecko-rakouského
promční se ve federaci Slovanu
západních nebude jako takové
moci jiti ruku v ruce s Nč-mci
třmi odvČkými přáteli Slovanů
Sama logika včcí ukládá Rakou
sku varovati se Nčrncúv a nedftvř-
řovat jich politice V tom případč
mfiže počítali na přátelství Ruska
jež ukáže se nejlepším jeho spo
jencem Promční-li se Rakousko
ve federaci západních Slovanu
Rusko nepřestane býti starším
bratrem v slovanské rodinč Ru
sku postačí když Rakousko nebu-
t i
cie provozován politiku proti
slovanskou a protiruskou a nebude
nástrojem v rukou nepřátel Ruska
Rusko má ohromné území a není
v jeho prospčehu připojovati k
sobě malé národy slovanské jimž
může přáti pouze jediného: vše ho
možného Štčstí a zdaru A od
Rakouska Rusko přeje si jen toho
aby mu nebylo nepřítelem v poli
tice ani vnitřní ani zahraniční
Bulhar iko Poloúřadní "Miř"
zaznamenává úspřehy které ný
nřjší vláda bulharská od turecké
vymohla pro makedonské Bulhary:
1 Bulharská vláda jmenovala tři
"obchodní agenty" pro Soluřl
Bitolj a Skoplje a turecká je při
jala "Obchodní agenti" při man
ském pomčru Bulharska k Turecku
budou tolik jako konsulové neod
vislých států 2 Sultán dovolil
aby otevřen byl bulharský chrám
v Drenoku a vystaven v Dedea
gači Careviku a Se lenu 2 SuWsn
dovolil aby otevřeny bylv zavře né
bulharské chrámy v Šcltochu
Bosiljevu Botišanu a Boščeranu
4 Sultán dovolil aby Bulhharům
oelevzdány byly velké chrámy v
Kumanovu a Mesimeru 5 Sultán
dovolil aby slovanská bohoslužba
smčla býti konána střída vř s řeckou
v KlenŠtinč Zrnčvu Smadeší
Chortici a Dcj-venu 6 Sultán
il'Voli Hluvlnl fieiVČho llifíftiu v
Skeči a finvé iiiltiiirikf Uoly
v 1'jiiintifdJifiř (I lím lm b)
relito ijfil l'olíti(k ntimt biilhif
fcý v CafilirailA ('ifmlne' zpraven
od Pot ly
řolltkfcýjřál XX víku
náiní umiátfií politik pfof df
Ilidvík (iiiinplowíi t zeSt)fkčho
MMde' iivfjntl ytUť llafde
novř "Znkuiiít" odj-ovčd nu via
lní felik ti jiikpi budí politi! k)
iďál pfíltílio l-i lí (Imuk
tručnptíiti způsobím tuto rtkti
pitolovat náory pÍMtoy
Ptválení e tuvuj utílu 10
jnil výsledky potiliř rtálioilyi )UÍ
de k pec I)'ch iklilHI íib)rj
fičiiiu pozorovateli midd n zj v
riýth !♦ přete laik pravidelných
}' t nich lze do budom nosti iiu-
Zovat áklttdefii vímIi dohadil
Je zUada h pobtiiký ideál bývá
prv)m opakem politu ké k 1 1 -tioili
— nebo ()( Ikmii (o lekli
názornČji: tlak budí protitlak i v
politických miahách doby jaké
koli Propukni? li na pf v republice
občanská válka Uu svými
hrůzami vzniká mimoděk ve- Ida
vádí fttfízlivčji uvaíujíeítlt ideál
- diktatury A naopak rodí
dexpotismtis pokořující volnost
jednotlivcovu a chránící se pro
středky ne jkriitřjšími v myslích
zoufalého národa touhu aby se
jakýmkoli způsobeni tyranství
zkácelo: politickým ideálem stá-
1 se — nihilismiiH Dokladu i
v jiných případech poskytují dč
jiny dostatek
Nad jiné výmluvným je příklad
jejž také proí (iiiinplowicz uvádí
z dob našeho národního znovuzro
zení Kdvž se císař losef II
vychovaný sice v osvícených zása
dách racionalismu rázem rozhodl
že udčlá z Rakouska stát nčme
cký dekretovav všem národům
nérnČintt za jedinou řeč úřadní
Školní i soudní — co se stalo?
Všude v soustátí kde žili národo
vé nenřmečtí vznikl neznámý do
sud ideál: idea národnostní
A tak vždycky rodily se poli
tické ideály antithesou vznikající
v lidském duchu proti neuspoko
jující skutečnosti Tento proces
je genesí ideálů I nastává otázka:
jaký bude politický ideál Evropy
ve dvacátém století?
Od nčkolika včku žije Evropa
epochu v níž veliké státy vznika-
í Stalo se tak ve Velké Britan-
nií kde lastní Anglie zabrala
mimo nřkolik malých království
již i Skotsko s Irskem ve svou
íši stalo se tak i ve Francii kde
v dobč asi šesti set let vzrostl ve-
iký stát z počtu suverénních kní
žectví vévodství hrabství atd
stalo se tak i jinde v Evropé Po
slední dva státové komplexy kte
ré se zde slily ve veliké státy by-
y Německé a Itálie: proces byl
stejný jako všude jinde podpo
rován jsa nad to ideou jediné ná
rodnosti Teď Žijeme zkrátka ve ve likých
státech ale štčstí nám tím nepíi-
)ylo jak správuč dovozuje prof
Gurnplowicz Národové jsou však
ve velikých tčch státech nespoko
jeni a docházejí názoru že velikost
státu národnímu blahu nesvčdčí
— nepomýšlejíce na to že i v
mnohých malých státech bývalo
dřív ne jinak I vzniká nový po
litický ideál různč v různých stá
tech nazývaný ale v podstaté
stejný Prof Gurnplowicz praví:
"V Rakousku slově federalismem
v Nčmecku partikularismem v
Itálii regionalismem v Anglii Ho-me-Rub-%
ve Francii mluví se nej
novřji brzy o provincionalismn
brzy o fe de rativním systému "fran
couzských států"
Všeolx-cného jnn-na posud není
ale ide a jeví se všude a ne bojím
se že mne dvacáté století usvČd
Čí ze lži odvážím-li se proroko
vat že politickým jeho ideálem
bude — návrat k malému státu"
fv - r i
{jolii pKroilu ttiAtií
1 IV A
Mnll l)rii fiíl yirm
f iMilkMti tiííriftiin
f r aiifliiot Jid(iiin'í
HAMBURGER
TROPFEM
m
Mi
lolmlo lairitlifi Jatnlho lf kil
HaivuJ lytlrm tfUt
("ilntl
Kli
11
Potmi prof (lumphmit t ) 11
pak j lil- iHivýiiii doklady a lny
lh tikami iv fij názor rozvíjí Je
li správný dosvdčf budoucnost
Nám feihúin iřu)í se k ni inu
ovšem jetč iiepromlčené právo
historíeké ~ a mni nzajímavo
Je tiaíe- id státoprávní nabývá i
z logiky dčjm jakési posily právi
ve chvílí kdy se 11 nás bojovní
zvedl protest proti ní
N E
LITERATURA
tma ikilnko SliVťUfi éYotiny
vydávané slováekýui přulákoii
panem P V Rovniankeui vyšly
11 příležitosti šesté konvence Ná
rodního Slovenského Spedku a
druhé konvence ženského odvětví
téhož "Živeny" v rouše slavnost
ním o jH stránkách v barevné
obálce Číslo to slouží pohra
timcfím naším ku cti a doznnti se
musí Že jiodobného vydání listu
ani my Češi dosud jsem se při
Žádné příležitosti v této nové naší
vlasti nedomohli Z ce lé úpravy
jakož i množství oznámek v slav
nostním čísle tomto se nalezající-
cích jest patrným jak velkého
vlivu Amerikánsko Slovenské No
vinymezi Slováky se tČŠÍ a přízné
následkem toho mezí oznamova-
ttly používají Číslo slavnostní
ozdobeno jest dlouhou řailou vy
obiazení v kterýchž zahrnuty jsou
podobizny veŠVerých předáků slo
venských v této zemi jakož i jo-
dobizny vynikajících žijících i
zemřevších sjíisovatelň a jiředákň
z naší Slovače Vyobrazení na
prvém místé uvéstí dlužno celo
stránkové vyobrazení de legátů po
slední konvence Národního Slo
venského Spolku kteráž v Pitt-
sburgu odbývána byla jakož i
vyobrazení delegátů první konven
ce Živeny odbývané v New Yorku
Pro Čtenáře naše zajímavým též
bude že ve velké oné spousté po
dobizen a provázených je Životo
pisů nalézá se i stručný životopis
a podobizna dra Kudiše-JíČinské-ho
toho času v Crete Nebr usa
zeného kterýž po ce lý Čas pobytu
je ho v Americe záležitostí sloven
ských mčrou nemalou si všímal a
kterémuž jak vidčt za to i nema
lého uznání ze strany Slováků
se dostává
Obrázkového časopisu 'Svřrm'
který za redakce p Rob Růžičky
vydávají v Chicagu pp Anděl a
Růžička vyšlo Číslo 3 Právem
lze o témž říci že každé číslo vy
dané vyniká dokonalostí a úpra
vou jakož i hojností časové roz
manité a zajímavé zábavné i
poučné četby nad Číslo předešlé
"Svčtem" vychází dvakráte za
měsíc v sešitech o 24 stránkách
velkosti 11x15 I)a- Pošlete si
10 centů na Číslo na ukázku na
adresu "SvČtem" 463 W 18 St
Chicago 111
Pozemky v Mlnnesotč
Mim hojn powmkft v MIiiim-mI cwniťh
ti líni lvnfh IhiiI uri fl do Ift akr pr"rlj
nitxl M dolili akr Iulf vivťllpiil i po
Ixláiií U-íw
V i H4YMY 01311 itp
North Mlanoapolla Mina
-i ' #► -fTTi Ti
tio
1
1 A ít 1 0
4 i
rií!il tiř#ltlf 'iitm I
Ifsfnf lielf li ulul v 4
Hroml
Ar
Hcroiin Jo dosnil iicjpřed
néJAÍ fenkou OMndoti
Máme fipjlujisf Hiyiiikjr v jiolilíil
velkých luční ktrré iisliíímu ku jiro
IrJI d r d n í í im w v'Ui na
DLnUUll nill oJ St Paul
a Mluneapolis h fcl mil 01! Duluth
a Superior
Wfř Zailft l tira 11 aM noToer
TŘT rnspii dárajid iwadě tU
imličnfí piKlnilinasti
Hude varn poslána idarma
Iopište na:
JOSEPH CHALUPSKÝ
Ixienl Corresponilont
HKUOUN MIJíN
síleli na:
IIOPEWKLL CLA UK E
IjíikI CnrumUiloniT
ST PAUL MINN
H5i IhmU)
v Detroit Minnesota
NORTHERN PACIFIC
Mám flii pruilfj ph 3I0IM0 akrfl
ÍPlfKiiičiitťli )(xpmkÁ Jmu to
lesy a prérie
Fn-rJJnt poumlf kdo ) i-fJt buntlo
řmon oralol prrxlám trn Uiai oroy LxtnaU
VOtsmky lutlcl podl Jmr nJt vt-lké vbodjr
pra frto"n
Poumky tyto prodáv4m
od $2 50 do $000 za akr
I U nb lOIffcu Ihlta tpikf lifnib
Piil Jt írná mnoho Jzr vfkolf jt
{FUSlBoa ! Ijto posamkr Jdoa rjetU
odbyt Práh Xoribara PmIAo dávi uotfm
Mul nikám ty oJli4í rfboáf
PJru pukni mim bojoý Sárl
Ktrrý krJn by ) přál vyiviUaat o Ikolnfob
aab vládních umoIeh 1 MIdbmoU ab
napy a dalál wj§ ítl í blaalti ta
Jamám KluAkv
Boom M Oaart Bloek
BT tkVU MI5H
aneb u :
Wm II Phlppa
Laud OiiaaiUiloiiar M P K B Oo
tTPAOI MI101
nrb ns
O W Mott
UtinKm AaBTPAULÍIIJI
tl r ncácy Iou a Ntraku Illaata a
n ditilt na joh f fA IlK
f
Má
Osada