Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, March 17, 1897, Weekly Edition, Page 12, Image 12

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    PO K KOK ZÁ V A Dl)
1U
Jfitn'f pra ttri li íí I 'j'k7
Hfsffti J'i(n4 t Víflulínmfř HldU
IM ílrtt)
f f V 4r# ?
V t-t t tr i ř - V'tlta
#( r ? n - n-fv §
— vn mi-!i v r-i'
M-l# I f liinlfíMřřj KImh
4 ckl lM-t) Mm #
rfM J mU1 - TJ-Wftl V 4tí
!! III f " Tnut HInh
Mtf # cul lM lMl
f4MU- 1 ♦"♦ Iltl!ř i řMM
Ml ( i řrt S'l " fVW
si m
Mťf t lM- t ' lili t -(
t (nl I 4 ffKHí Nati W'((( M
P?MM f ř lf UMtl řf l(Hf
Onl it S I f ':- tt il - II
t Min rjf Mm
("Il T f é I' ran Ulán
dfcft l il 1r IJ'I
tM rMwi ř'wi M fc mi ta'-ii'a ř I
IMets ia !(? rrr
sii-s
' ti IISJWSH MÍR4
4fi t-l ! imiWi řd
!( lhot P 4
T ' V-!- ř#-if oí-ntin Min
tfeWifl tt PI4k klUf ! řif
Jlevi Trefou ' TU v tUnR
ř-d i i u'-- itsir iti
IMM ln—t C- Win 4Miif Wi Tf
(ini Tlil CvtNAot Ow1-nn Minn
lttýté t4 kl l a irl oxUil f tlli
dt ttr M MM íirl Antuk
Ik Vl Martik 0i MIB 4f!k
frB Sťf
4bTÍ mKIm kUJcB írko rt tN4
H tH4-d r A Hbtn-r ll4 i tik M )
ttj v n wuiiii nbnH: cí
iBtkoTtilk Ant tirt }71t Mairk! M Coaftr
Cnkt
KUPTE SI
přeplavní lístky
DO ANEBO Z OKCII
ta nejlevnCjAl cfioy od
i WJ
Trthního přftlaTDlho v4uMe
flaini ovfti qedill od 8 do 11 k roo
MreMp4toni J J Iluvclka
IUK Van Dur en iU
ChlcaifOt
Lk 8bor k MlcblgkB Boathcrn
H ft tDOt Bron 14
Navštívíte Onmhu?
Jest li ano ncoromeítte zastavit) se t
prostřed rrahy u itarího znamího
J Ondráčka
1333 Jli 13 ul
který má pro rá TŽdy nejlepfií Oma?kí
ájrr Importované kořalky i vína vfceb"
druhu Jakož I dobré doutníky
Uvit tntportovand aráruhl
jet jediná (oko druhu te tniu
Z&aUvte se o mní a přeivédčte te EZZI
lir
vwp silo wvižj gM wii
pmdti dob vopř Oj
ř L r- J 1 — M
Etorkoll x nlcb pnea) u'tma
ivfeh říkníníil
JOSEPH BLISS
KoiiiiHiimar iijm uuujikfm
ííloI16 Kxr kr KUlf
SOUTH OM AU A - NEB
cUvi Udán
Trín I oji y na xAúl A n i
Noupomi-DU fialo 114 Elharif- Baíldlng 8ootb
Omab Hb
Půjčky na farmy
jume hotovi za nejlevnřjAích jol
mínfk oVitariti v kíždtm ohledu
iprivně a rychle Máme té! do pro
deje valný poéet vzdělaných i ne
vzdeUoých firem velmi lacino
V příze řt ohefenutva e poroučí
FOLIÍ A & JIUNML
274k CLAKKSON NEB
Z čostwcli mlvnú
Himrkf RARI4 iřMI
( hílf rn Hionlii
i'kmhnf t
"dUUm ei lu fc t má mofno
t! omf i 4n 1h" —
ďk'4ll mlnar "hne) im o
In Uhjr itllm l Mírni tec ay
ťi ni í a 4 i 4 pfřA I f1
helem tH tia mkoti nt Ujtkáoh
7 A nerhjtU ď le]tkt Kreo!"
"Mm il ehytá!" !! loval Ht
i hánek Jkoh ho hrál ni ldlik
T'P Jn k'h im dál k oMt
!?' J řemflel mlynář} třř) j na
(álftofi j l# (4 o náhlit k ljly
In bil thriUri"
'A h j l Je lo!" lije! a#
iropofený Hotriánk
"a niiirh dftA nenij l hned
tik nikdo" okrtoval Iirmoh
mtn 'kli ty Přo IKInfho nat
lil Ulnlho livoti Znám v i-ele
♦ í jnorn jednoho tak dfdifl řloll
ku: lo Je mftj etářek"
Iidunka aeti'(i ikahti Jakoby
rnlla kře£ ni v $t lei
Márek?' oivle voohUmé
paotát tn
"Ano to ] rhUdk Jakých Je
rcáU Heknu mu ale rhffit
mu nécn tt to nlíut JwatH to udí
tá to hjt# ho uřítil na dremrtl
Zaťm a pánembohem!"
líouthl dveřmi takátat domá
cím aby k l acient&fn nechodili fe
jen tallm ndeiall oteA a hřáli
puklice připravili tl mel Za chvíli
Je ta hade Márek k oblut ci
eiilu
A byl A nejen 1 byl nýbrl
přinesl i láhev červeného vln a
hruť Auienýcb borftvek a dal to
ihned tvářit Třf aoucí te a opla
kaná psnmáma mu podala kuo í!a -nelu
a on vntoupil donvftnicek ne
m cným
"Ach zaplaC vám to pánbůh na
tttotiříckrát!" dékovat tnu pantáta
Suchánek kdy! mu třel ruce i l(t
ka tlanelem a co! teprv chudinka
Lidunka! Hned ne jt zdálo le je
JI lépe
Zatím bj io víno a borůvkami uva
řeno puklice ohřátý ti rek snáícl
a podával pacientům zkrátka: ob
ruboval je a! oba přivedl do po
řádného potu Pak li teprv usedl
do lenoíky a trochu dřímal
Za svítání přisel pan oteo-doktor
Vstoupil liie a dal e upřímní do
Htníchu vida jak to véechno pa
cienti 1 hlídač apí První ne pro
budila Lidunka a libovala ai že je
Jako znova zrozena U! necítí
žádnou bolest jakoby to a ní
spadlo
Nemohla stárkovi a pana otci
dost vynadékovati Žvatláním je
jím procitl starý Suchánek Roz
hlížel se chvíli jako pitomý Pak
ale spustil veselou: "Mně se zdá
že je mi o! dobře!"
Mlynář vzal ho za tepnu počítal
chvíli a pak pravil spokojené: "Za
plaC pánbůh jste zachránén Ale
mři jsem o vás skutečně strach
Cholera mordos v nejvySiím stup
ni"
"Můj bože! jak jsou lidé křehcí
a smrtentl"iehnal se Suchánek ose
daje v posteli "jak pak se vám
jednou odsloužím pane otče?" '
' Co! pak mne! Ale tnhle stár
kovi: ten vám zachránil Život obé-
ma Teu ae pro vás obětoval"
To je pravda!'' potakovala vře
le Lidunka a pohlédla významně na
pana otce Ten ale rozumél bet
pohledá Přistoupil k Suchánkovi
a ieptá mu do ucha: "Kdybyste
obeiel světa kra] nenajdete dru
hého tak hodného člověka Já mít
dcero budu Šťasten kdybych ho
mobl odělat svým zetěm"
"Ale chtěl cosi Suchánek
namítat
"Žádné ale"— zakřikl bo pan
otec "peněz od vás nepřijme a za
chránil ván Život Můžete se mu
jinak odměnit? Povalte jen kdy
by na vá přiila podruhé cholera
mordu a vy máte takovéhohle zetě
doma k obsluze?"
Hnchánek dél nendpořotal A
kdyby byl ditl nemohl ribof ♦
tom nf pm nte probudil dMm)f
Hhn do u l stárkft i přitáhl ho k
Htiehánkof I tn syna d nářuěe Za
ětyry nl!l ťyía svsth "A to
vlerhfto" poleptal při nf řovee
lény pin nteo hUlin! nstéstl do
ouikl "to vlerhno dokáiaU mojs
mouka I IřfistMhfl jeřmensí Jn
I nl inamenítA lltanee al dřUH
někdy tfwhoj líolenl"
( O " fiiřiJe rloiHtt přihodil
kdyí t pMjedf) pfHlImt
na NáríMlnf"
Inu kn(ná la jm ťho
Národního přece te i Ifttl ď-íka
li!" uradovat s pn oteo ÍUfj
fat l VtjtontWho a-rilnf jko
v Jdy — lifal hned f bsed# terbo
val: "Kdo Jd se mnou gf tra do
Prahy?"
"Já Já já Uky!" melo to l
a'ott k stolí a ta chilli bylo pfti
mandele "národníc h krajánku ' po
hotovi
IlyU t# veselá {lida Jako vidy
kdyl severozápadní pořádá "iá
bavnl vlak" za snlle né ceny a kdyl
jede mistr Stopka lél spolu Ne
inát# ho? Ale Jak byste nemalí
našeho líroko daleko vjhláieného
hout:sře nateho inameniteho ho
dináře muzikanta a komponisto?
Kdo by to řekl co víechno mftle
s časem českého sekerníka státi!
Ano bete lertu hál mistr fopka
pocnati 1 miynarskeno pytle a pa
tří do našeho cechi bývat seker
1 1 a
níkem ale při tom ul od mládí
dobrá kopa a jak tlí jaiykové
tvrdívali jednt 1 těch hlav které
mají o kolečko víc Ul co kluk
rozebral první své hodinky které
od táty dostal nadobro a vícekrát
je — nedostat dohromady Pak se
ibláinil do muziky a jen housle i
housle držel a! mu je táta otlouk!
o hlavo On ale nebyl líný cača
rozbité skřipky klížit a slepovat
a! se mu ta povedlo a odtud není a
ním ve mlýně k obstání Pořát
řezal kudlou housle nebo správo
val hodiny a! se v obolím tom
budlařetví stal takovým kapitálním
mistrem le mohl pověsit seker-
nictví na hřebíček a le se mu nic
méně při tom svobodném frajkum
sta vedlo chvála bohu ne li zrov
na "řidli mydli" tedy aspoří "tik
tak" — jak říkával Ten jel te
dy také slavně spolu a měl celou
cestu jil žízeň na to pražské
"Plzeňské"
Nastojte však co ti pražití ho
stinřtí nevyvedou Zrovna jakoby
si byli řekli: mají na ty památné
radostné dny jakorát to nejsmutněj
Sí pod plynem!
Sebodil ul pul Prahy a pořád je
Stě nemohl padnout na žádný
"křen"
"Nic si z toho nedělejte'' těsi
no pan oteo "po divadle v as zave
du k líackovĎm' na 'samec' a uhlí
dáte le to je skutečný samec"
S touto útěchou vydali ae z hote
lu kde měli všichni naši Vejtonští
společaý pokoj do divadla Dával
se "Dimitrij'1 a náš Stopka byl i
té muziky v sedmém nebi
Nel se nadál měl a Huckft jil
čtvrtou v aobě 'Ten Dvořák
Inu ten Dvořák!'' jásal bez ustání
jako pravý "potrhlý" muzikant
(Ale pan oteo pohlédl na hodinky
a mínil le ul jde na dvanáctou le
jsou od časného rána na nohou le
ul pijoo dnes asi devateré pivo
zkrátka le ul touží po posteli jako
po blaženosti věčné —
Ale pan Stopka ani slyšet Držel
se páté sklenice samce jako slíva
ifopky a zpíval ai: "Jen ty jsi
moje blaženost a vy zkusíte moji
zloaC"
Všechno pře- a domlouvání bylo
marné: Sfopka se nedal od tobo
černého malvazu odtrhnout a kdy
lby ho byl čtyřmi páčil "Jen ai
'jděte ospalci viak já trefím'' —
J odbýval tvedajícf ae krajany ani
hrozba le mu zamknou dvéře ale
ho nepustí do pokoje přijde li poz
dě — nedovedla ho odstrašit
"Viak já vás vyburcuju!" myslil
si zas blažený kumpán a uvíznul
"Poste Inf pivo!" ivístoval vře
llvým hlasem kluk sklepník i
Stopka mel briy šestou!
"Přinesli ml tedy Jeíté dvll"
ortiříl sl kochal se v tonech
hudby DimllriJe f osmém nebi
svém dšl#
Kneínš vlak - neboř vlečko
má svftj koned mál I on dopito
latii s blahoi myslí ale ponfknd
nemotornýma nohama kojfťal as
po té pra!ké dlalbě k hotelu kde
kamarádi ul dávno chrupali spánek
spravedlivých
HAh sám ví kolík bylo hodin —
neUtf hodinky npomnel sl samou
bUIeno-lf o dvanáuá natáhnout
kohouti v Prate nek'krhají-kdyl
dokotendrovil se k hotelu ospalý
domovník si naft posvítil lucer
nou Miifui el po še-táka v dlani
iťastnoti dchrii noo a nás mistr
Afopki laiitral s# v egyptské tmě
lo druhého patra k lel mil s ka
marády — — alehrom! teď t nim
hrklo Jako ve starých hodinách ai
se musil chytit ta tábrallf aby
nespadl: vllyř si tapomnll po
všimnout Jiké číslo má Jejich po
ko! Pane tohle bude pěkná tne
la! Ale ne vldjf sl pamatuje le
to bylo v druhém patře od schodu
na právo ta rohem asi čtvrtě nebo
páté dvéře Sahá do kapsy: ve
vestě má liaotné dvě nrky Kotlal
jidnu a nálet roh i chodbu i řadu
dveří Počítá první druhé třetí
u čtvrtých sáhne na kliku: zamčl
no! "Hoši!" volá přitlumeným
hlasem "otevftc!" — Dno nio
"Jářku! Otevřte!" Ono zase nic
Zaklepe tedy "Wcr ist?" otve
se ma ale cití medvědí hlas jaké
hos Němce až odletí Zaralen
menší dušičko? loudí se k druhým
dveřím Ilere co nejvolněji ta kli
ku opět zavříno llyli by opravdu
tak necitelní aby mu byli zamkli?
"Kamarádi to jsem já!" ozývá
se netroufale a zaklepe po druhé
V oipověď začne v pokoji děcko
vřeštět
Nyní byl hotov Patrně se spletl
v chodbě nebo dokonce v poscho
dí Anebo by to byly al šesté dvé
re? Zkusí to Přiblílí se k nim
jil po špičkách a bere za kliko
jakoby hrál na houslích pianissi
tno Stiskne — a sláva Hospodinu
na vý-OHtecb! dvéře se otevřely:
je doma! Inu kde pak by mu to
udělali aby tnu zamkli! Vytáhne
druhou — poslední sirko aby ji
směe rozškrll Ale škrtl a! příliš
směle hlavička proto ulltla a
Žádné kapse byť je všecky a vrub
na vrub zpřevracel o další sirce ani
památky Nu ]aké2 neštěstí my
slí si jen kdyl jsem doma postel
ul vždycky najdu A skutečně
po krátkém hmatání šťastně ji na
šel S pravým gustem se na ní
uvelebí odloží klobouk a počne si
zouvat boty Měl perka trochu
těsná Že ale ul bylo pozdě ne
hledal se daremně se zonvákem
nýbrž zouval botu o botu a! odlít
la a náš Šťopka se napolo svalil
zpátky na postel — to jest byl by
se málem svalil — ale nedopadl
Neboť v tom se za ním v posteli
něco pohnulo a zrovna za uchem
vykřikl ženský hlas: "Jejej kdo
je to?" Kdyby byl ubohého naše
ho mistra uštknul had nebyl by
se mohl zděšeněji vymrštit s po
stele nel se' vymrštil Jednou
rukou sáhnout po botě druhou po
klobouka a rovnýma nohama skočit
ze dveří — vše to bylo dílem Jedi
ného okamžiku Ha ani za dveřmi
ještě neposlánu! nýbrl pádil jako
stíhaný zlosyn o jedné bosé o dra
hé obuté dále oďtud po chodbě
dále aby ae nestalo neštěstí nena
dálé Konečně se zaitavil pode
přel o seď a nemyslil chvíli na nic
jen popadal dechu Srdce mu tlouk
lo jako cimbál
"Pěkná komedie!" povzdychl ai
konečně a chtěl si obout boto Ale
u čerta co to? Ať se mucká jak
mucká livou moct nemůže do bo
ty Skáče po chodbě jako vrabec
prsty ho ul pálí od tahání — nic
naplat nemůže se obout! Co to?
Naběhla mu anad noha ta tu chvil
ku anebo — ? Ohmatá bolu a hroz
né talsní leprtvdonl místo troll
odnesl rltí t k iomu jt Isnsfcoa
botka clilho pokoje! "A lohle
jt ml ťprr plkná komsdls!"
smál se i naříkal jsdnlm tempem
Jik m Uď o Jedné bol l toho ty
motat? Královští! li irio
Jsn aspoA aohmly nalst t nijakého
toho lulshniho do cha se doklepal
nsbo doivonil Nl t raUsmi
alrka lakobf vldllt U nná ani
chalepy nadtol království — nikde
k vylkrabánf
V tom ilyl! — Jaký to ve trne
ivok? Dole kdosi ivonl 6 Jak
] to dobře spořádáno na tom svitl
- mi a 1 J
le Jsoa na nim Jsltl n#poFMn#jii
lidé nel mi Isme Přichttl Jsi'
jeden pot dnljll hnst nel byl pan
Hťopka ainím ipása Jalo to
dltl f pohádce kdyl taslsehlo
lese kde labloadilo dáli tvo
nsk hopkaje nál ftfopka t stra
ně odkud isaterht blahý onen
tvak trsfl tskutkn na schody
sypete jonlchdoU V prvním
patře Jil tthlédne svltsinou tar
projstda
Attoo! teď sl musí pospllit aby
ma podomek neodelel lucernou
I thystřl krok Je lelf hi scho
dech jako střela al tahnev ta roh
vnil na potdnlho hosta i a pan
skou která mu ivltl Hoiem
schová Uvoo nohu ta pravou aby
nebylo vidlt le Ji mi boaoo a pra
voo ruku ta táda aby ti aeviíra
ouli le v nf dril lenakou botko
Ale paotká i poidnt host rJcménl
odskočí výkřikem leknutí jakoby
byli thlédli ttraiidlo
'No no" mumlá taralený pan
Sfopka "nio se nelekejte já nemo
hu najít ivftj pokoj"
Míito odpovědi dají se viak i
panská do nehorázné smíchu al se
to po schodiili rotlébá
"Prosím vás jste bláten nebo
chodíte maikarou?" diví te rot
chechtaný hoit- Pantká ale ae
kucká smícby a doloží: "A k to
mu ti bo jeíté obráceně nasadil"
Sfopka betděčně táhl ti na hlavu
a ani sám ul nevěřil má li jestě
vou a nebesa! co to drlí v
ruce? Dámtký klobouk širák nej
novějšf rnólyi ohromným červe
ným perem!
Inu štěstí le měl osm samcův
▼ aobě Ty mu v hrozné té chvíli
taehránily humor: zlatka diikere
ce vytvětlila pantké vše druhá
tlatka opatřila mu postel a třetí rá
no pravou či vlastně levou jeho bo
tu Ale bude prý na ten frmol do
smrti pamatovat
A MaŠinda
lékárník t Pragnp Xeby
w
si stěžuje le te jeho ilnžnici po
malu hlásí k platu Teď není divu
Však většina nedbala dávno ji! se
přihlásit a těm toto platí
Mám obohodnt příznivce kteří
neradi jsou dlužni Tém toto ne
platí Mám přízeň od jiných kra
janů kteří rádi zaplatí při prvnf
příležitosti třeba to trochu déle
trvalo Těm toto té! neplatí Po
tom mám tase v knize krajany kte
rým doktor medicína přinese a se
bou a oni ai mytlí le kdy! mu ta
platili za cesta le jim dal medicí
nu nádavkem Nevzpomenou ti totil
le lékař nemá apatyko a co jim
přinese le musí pro ně v apatyce
koupit na jtjich úíti Těm musím
účet zaslat
Dále jsou někteří zapomětliví a
kdy! je v čat neupomenu zlobí se
le jsem je nepřipomenol Jiní se
zaa zlobí le jim nečekám do jejich
tiché vole "Co mne upomfnál"
řekne "nemám ta to?'' Inu má ta
to má víc nel mám Já ale velko
obchod mi nečeká nel 30 dní Kde
pak já te potom ttavím!
Větiina ale neplatí dokud nemuti
Krčejf te a rádi by abych na to zá
porně! A ti dottauoa upomínky a
Číslem I poprvé a a číslem II pj
drahé Třetí (III) znamená ie áiet
půjde k advokátovi Nemohu ai
pomoci 80-4 AMalinda