POKROK ÁPAI)n-4
Pfd fíitfíin
(n (din ji pi M j (li„r)
ttaíl étenářové yh volbou Jif
ř f l f Ai#r#h fřiiffirt'i svými hltv
řiii imé o nejdu Jil
přilil éterek řMř)řftři( zdali riiffin
t ti tiU v li mi hfvilý blahobyt
aneb t lili ni 14U mim tr4 lit
tfitl
Nsnl otiiiři D% jsdiného mmí
iííml rWfclI ktrý by mři émy
l chtěl hlasovat! jroli rn ( lni
bhhoh)lu if in In ffi ta a lk proti
přOppéi hll Mlohvtt MrfííH Kí
dý nás ibJUf a ttik ftmyly nJlep4f
a fthtM si k ldfiítl nýbr f pn po
Ip4(t Víak přec dellrn m n
(Jta t4boty m dvě aitanil A přece
ňín lion obé býlí n privdé hnitu
bon idA rty víl k flidkAm
tejn dobrým iiemoloti t#ý ti pravdy
d
Mámu a to l# mt lf hm letošní
rllnuliA kampaně ptojidnsli víetran
fié ol ífrn rt4ky ii htr AI m Jed
nalo objasnili nhy i cllii ntion
alřan vyložili kam v lun Mms
la to I každému Jel Jíl tffjnifi
Jasno It enahoti strany republikán
aké Jt zacbovall utni tutéž dobrou
měnu Jakou mli Jm t minuloUl a
a kUf'Í imě naíe při pA-hnl
ochrany il ni povznesl a v každém
ohledu na nevyrovnatidný stopin
rozvije na Jakém žádná jiná zem
i telíckém svité ani v době přitom
né ani v řádné jioA nestála a netojl
Strana rriubií kánik4 chce obnově
nim toho co kongres demokratický v
aouhlasu s tvými zásadami lt ra
nil obnovením odirany promyslu a
vzájemnosti obchodu vrátiti zemi
dřlvéjil blah byt o Jehož bývalé
jsoucnosti jsm se všichni osob é
přesvědčili Jelikož jmne ne v něm
osobné- podíleli Strana demokrati
cká naproti lomu chce úplnou crnčou
nat soustavy peněžní irnřnu tikla
du tiail rnřny iriphodnon-nl nsSich
pena a alibuje n&m od této novoty
alepAenf poinf rft
Která ta ceata je rotutrjnřjif cd
která a obou aplnént nadéjí naíich
řplie očekávali lze o tom mual kaž
dý aám pro ebe rothodnouti a dle
tobo Ne tachovaíí My chcetue ny ní
ke konci připomenout! poutě jednu
vře:
Hot pomeňta ne na volební tápaa
před cty r mi roky Vspomente sobe
na pom ry v nichl jHme tehdy žili a
jak jnme tt-bdy pro-pívali to
meňie Hobo íe vám tehdy přiSli pro
roci filťinf a pokouňpjfce vi alibo
vali vám rotmuoženf blahobytu
když opufltfte tu starou a OHvědče
nou ceatu po kteréž jsme víichni k
blahobytu kráčeli a když nunioupíte
Cďtu novou cestu avobodučho ( b-
chodu Vělňjna národa dala ho lapí
ti na tu vřjičku kráHoých olibo a
mnoho-lí a nich ho nplnilo? Litou
opťt ta Hamá ittrana přicháil m jinou
novotou a od té opét alibuje i leníte
ni nynřjSich bídných pomérfl Uvé
řlte poznovu alibAm téch kdoi váa
tklamali?
UvcHte HpISe pouhým nlibom téch
o nichž juto e přeHvédřili že ntavili
jen na pouhých beitpodMtatných theo
rilrb nežli bynte uvřřili avé vlantnl
řkuňenoHli nobé aamým? Uvěříte
ie uperiment "avobodné" ražby
stříbra přineno eemi blahobyt kdyi
jate ho přeHvřdčili že experiment
"svobodného" obchodu přinenl právé
op&čoé výuledky než byly od noho
alibováov? Dáte apfAe cl uchu a viry
alibňra než akutecnoHli dle viaHtnl
avé tkuAenoHti?
Pamatujte že hlany vaře roxhod
nou o vaiich onudech a jednejte pak
pMitf úterek tak abynte pykati ne
inunilil Dollar dčlnlkur
Každá cborSení pen5a tkne ae
především délnlka Tak tomu by
lo v doběkdyž temé naíe aaplavena
byla greenbacky atak tomu bude
když budeme zaplaveni polocenný
mi dollary
Daniel Manning aekretář finan
cí aa Clevelandovy první Ihftty
prenidcntiíké ahrnul vío to v nánle
dojící trefná alova: "Velký po
čet naiich délnlka ve iralejífch
letech nabyli poučná ikuíenoiiti
Se níiká cena tak avaného legal
tender dollaru jimi je jim mzda
vyplácena vyrovnáváme pro každá
ho jiného nplíe nežli pro délnfka
samotného Je to tmeníenf která
ceny vioho zboží aptie do vyJky
vyžene nelit jejich mzdu Laci
něji! dollar znamená pro délnlka
ve Spoj Státech chodit dollar
ťertní midy nloh dllníkll
dMřilo jimi daUkn tím rtjvUlm
dalfko nj hlfliUjÍftn řiahromad
tifrn bohatatví ni které iélnk
má Ifííhřidnouertl dollaru nebo kt#
rhokoll lákonlUliii (datidla Ví
(ku jiné nahromadlní pníí na
hromadění kapitálu Vt#rho J-n
tenkrát a ilkem apotřabitl mol
n jeli dutin 4 obrarfn ve mzdu
za imřtn4fil dílnlkft ~ vliko
Jin4 nahromadili bolnUtví jnhol
nepoužitá au jko mzdy za práot
dunnf m4lénl nelKi roéaf— nula
f Jlm aoufirnn přirovnávatl k to
máto ftbřovakému obnoaa
Ttnťobroký ohnou mzda dl
rilkova polkoiotán j kaldjrr
opálením které řnřoJa ke unii
ní teiy dollarn nalich otci Dluh
Mpijeflýib Htátft jak je veliký je
pouhým krtí ím kopeékrm v pomé
rti k líto bore"
Kdyby bjl nilíel mohl ifinlat
madrcrm
Jk známo fiMujlu poixkraih ki
populÍtickéma jenerála Keoovi ani
dot rnalo na om promluvf-li to a
tam néco co ae nproto přiíl tome
co řekl i řfd malou rhvilitkou Vak
na přiklad o Moupiní cen pSenice
prdl ul ai pni tuctu výkladu a
každý a téchto výkladu je jmý Ttď
koneénS přiiel vřel na kloub a na
lezl ten pravý poctivý Mgronť její
Indii ká sout ž povídá byla jedině
Km vinna že v poalednich 23 letech
ceny plenice etáte klenalv Noboť
Ind prodá prý vždycky bual plenice
ci za unci Mřlbra KtáU-li tedy
i noe atřlbra I12U ve zlaté munela
atát tolik i píenice a když atMbro
klřido na 65 centfl muaeía píenice
horem pádem za nim Poněvadž
ale letot žádná indická píenice na
avétový trh nepřijde přentalo vzá
jemné účinkováni mezi mřfbrem a
pieniuí a ti kakraholli britictl mul
teď americkému farmáři zaplatit aa
píiniui kolik on aa ni ládá
Tuk ee na to podivejmet
Předně uení pravda že v Indii
buAl píenice elojí nebo atál vždy
unci etřlbra
Nežli dopravní prostředky tou
inřrou byly alepíeny aby indická
paemce voneo na avétový trn mohla
při jiti bylo lze tutéž pšenici vétai
noa ta mnohem menál obnoa dostali
nežli ra unci atřlbra Ud té doby
víak co přebytek indické sklizně
paeničné do H v ropy mQže býtt poný
lán určuje ae cena indická plenice
zrovna tak v Liverpoolu jako cena
píenice ruitké americké nebo argen
tinnké Uena ta řidl ae nabídkou
a poptávkou a ne cenou atřlbra In
die necoutéží ae Spojenými Státy
o nio více nežli Opojené Státy
Houtéžl a Indií Nemohla jaktěživa
ani přibližné doati pšenice vyváželi
uby uhradila epotřebu evropkou a
protože tohle američtí obchodním
obilím velmi dobře věděli mohli
vždycky vyčkali až by Indie ne
mohla ponkytnouti ni&ebo více a až
by Hriti byli donuceni zaplatili
Amerikánftm tolik co žádali Ame
rickým obchodnikfim obilím bylo
vsak počítali netoliko a přebytkem
píeniéné aklizné v Indii nýbrž ae
tánobcu pHenice na cele teměkouli
7ato zásoba určuje ceny avětovébo
trhu f poněvadž pravé zátoba ta
každým rokem koliná vyplývá a to
ho nutné že píenice v cené tu alou
pá tu klené Že by byla po 23 let
jen v ceně kleňata a nikdy neatoupia
je hrubá nevymáchaná lež
Kdyby vsak argumentace páně
JoneHova byla pravdivá zbortily by
ae nejtmělejíl Mdakazy" atříbrařa
jako kartový domeček Neboť vy
řlývalo by a ni že spojené Státy
teré ai muaí od Iadie dáli předpi
ho vat ceny avé píenice naprosto ne
mohou určovati samy cenu atřlbra
Slojl-li buíl píenice vždy sa unci
stříbra tedy ae unce atřlbra rovná
vždycky buAlu píenice Svobodná
ražba stříbra nemaže víak nnci atří
bra dodali žádné vyíií ceny nežli
jakou niá buíl pSoniue a tak by ne
bylo měřítkem cen atřlbro nýbrž
níťnice! A poněvadž ceny píenice
určuji ae v Anglii určovala by
Velká llritanie skutečně ceny veške
rého zboží které ae ve Spoj Státech
vyrábí
Veliká repub byla by pak bezna
déjně vydána v poddanství britická
ho jařma
Pan Jonea dokáaal zase Jednou
více neili moc Mluví pan Jonea
snad jenproto tolik nesmyslň protože
mlčení je zlato 1
To by měl vysvětlit hrabá Oerin
dar
Klam a mam
Pan OlivariíM pustil ae do naf
ho hfdávntho linku o "Jádra vá
ď a po avém ipftsobu jej ve Hoř
nostl riekal na padrť Jenom
chyba fe ty jeho vývody ktilUjf
Tak ks pf plíet
"Trh Un ať ivltový nsbo ne
avltový jest nám — zkrátka feře
no — "homolkou" Naíí vltř
nalí zákonodárrioti mni lá Iný ta
kový trh nýbrž jsou nám tfrn
poaze lyťi pod jménem Hpojené
Mtity známé kraje a jsjb b politické
prerogativy"
A tm pila vzl r Vmn ! hledá
me a hledat! nuifm trh svétot ý
abychom y nim rofné za ftoo nb
více milionu d darft koupil) Piho
co zde nemáme kupovali a iilny
mezíme kdello více nsl tolik z
hranice prodáváme
Velmi moudře vyjadřuje rte a tflf
svůj alsborát na padrf roibijl náe
dojicím výrokem téru hodným Ai
lamotina
"Trh jsho trh dobrý zlatoménře
ar "světový" anebo "nesvitový" af
trh londýnský anebo len i'uhý ves
nický jarmark" v té které a A#kýi-h
Lhot pozAstává vždy jpnoin z kra
mářa prodávajících a ne kupujfcíí h
při Čemž tito poslednřiI jou anebo
aspoA vždy být! mohou dokonalými
pány situace"
Nu tak leda: Ku trhu ku prodeji
a koupi renl třeba kupujících ale ti
kvpujlci jsou dokonalými julny $Í
tuace To jfc přece jainé jnko in
tadlo na boly! (jo by i prodá
vající bta kupujících počali to xa
poměl novověký Šalamoun vysvětlit
A dále pfAe:
"Vedle naíí avoliodné ražby stří
bra v poměru 10:1 stávalo jinde
též laková ražby v poměru 15}:1
takže nikdo nenosil své stříbro do
mincovny naíf i zaráíel je do min
coven cizích Světový trh a tím
neměl ani toho nejmenílho co dě
lali" Tak! A kam prosíme zanášeli
avé atřlbro před rokem 1834 kdy
poměr ražebnl ve Spojených Stá
tech byl 15 ku 1 ? Dal ai snad
celý avět u nái razili tni atřlbro?
A proč vfibeo byl r 1792 ustano
ven poměr 15 ku 1 a r 18-34 změ
něn na 10 ku 1 jestli ne proto ie
tehdy tyto poměry odpovídaly pa
nujícímu tržnímu poměru?
A opět pronáíí velikou pravdu a
moudrost:
'Váechno tlato i všechno stříbro
na avětě dobývané plynuly do min
coven a to sice nikoliv skrze nějaký
"světový trh" jako tam kupované
zboží ale přímo nikoliv co zboH
kollsavosti cen podléhající nýbrž
co kov nad veékerou tržební sou
těž poatavený a povzneňený"
Nu a a čeho Be tehdy dělaly zlaté
prsteny a klenoty a stříbrné hodin
ky lžíce a nádoby když víechno
ale viecxnko zlato a atřlbro se no
ailo do mincoven a razilo se na pl
níte? Snad ne naposledy z těch
Uhveriovských homolek?
Pokračujo pak dále
"Francie razila tou dobou stříbro
pfi volné ražbě v poměru 15J a
takž i ostatní celá Evropa kdežio
my měli cde volnost ražby napotom
16 k 1 a tudíž nemohl anglický
trh nikdy vykazovat! jinou cenu
stříbra neili jen 15$ nebo 16 proti
jednuíce zlata an je nikdo laciněji
dáti nemusel
A proč nepanuje teď na celém
avěté Doměř 164 ku 1 aneb 1618
ku 1 když v Mixiku je volná a
neobmezená ražba v prvějslm a v
Japonska v posledněji ím poměru?
Vždyť přece Japonsko ma více
obyvatelstva než Francie? Proč v
obou těch zemfub zlato ať ražené
tub nevaleni má cenu vftM stříbrné
minci míníme valenou minci — ta-
mějíf v poměru 32 ku I? Což ne
mohou si Mexiko aneb Jspan aupoil
pvo tebe zjednali hodnotu penéz ni
roven hodnotě ražebnl?
V témi smyslu (vlastně nesmyslu)
pííe pak dále:
"Když by se ade ve Soojených
Státech obnovila svobodna ražba
atřlbra — v poměru 16:1 i bez svo
lení jiných národa — přestal by
zrovna tak každý nosili ten kov na
onen "avélový trh" velko židft v
poměru 32:1 jako jej před rokem
1873 přestal nosit i do našich min
coven v poměru '6:1 kdyi jej při
jímala Francie V poměru příznivéj-éím"
Vn pak M rokem l7l řítilo
stříbro ponislen Ve francii a nikde
jinde na atlté?
Pioó se nyní nenol do Muzika a
Japanu? 'foA v Metikt rsii
tiouze jdna třetina viidm tm yď
bylého třinrař PmA VtnmU z
tavila atnu ražbu stříbra? Pf"ó pak
JI neobnoví jestli Je v lom nfjiká
výhofe?
Pan Oliverln d"zn4á e jme ve
Hnoji-nýfh Htáieeb neraíll poďta
li ládr4 itřlbro př rok-m l"7 1
(%ti tk fti4lrt V porovfi4řil s
řslbon od té doby f nsstnjl to za
zmínku) ale to f r pMn I ve
Kraeirh byl rilebnl pomř výhi-d
nřjíi" r ku l Nl profi tedy
Idyl t roi H71 Krai l pokraAo
vala v ralbA jako před Um a my
razili právě tak mnoho Uko í-d
tím svobodná řJI stříbra ve
ťrsneii (jakol I v clé I t i r k A unii a
IÍkojku) nedovedla zabránit! kU
4nl ctny léhol? Jsill Ie svobodni
rslba V oo milionů t4roA evrop
kfth 3W milionli lidu ve Výehnlnf
Indiii 10 milionft v Mfziko 40 mili
bnA v Japonsku a 30 neb vire mili
onft v Jilnl Amerire — eelkem
skoro u polovie obyvatelstva zmA
koule (nepoělta)e Cínu) nemohla
zabránili klesnutí ceny stříbra jak
pak svobodná ražba (ediněho n4roU
amerického b)f i čítal 70 milionft
irftíe docílili nsfri-nl dřivějM
hodnoty stříbra? Věru I s'epý inust
v děti !e národ americký není
všemohoucím a nemnže dokázti
stm sam co nedokázalo po
světa !
Dokázav sám aobě In by pouhým
tákonem moli Iv Hnolené St&tv rvh-
obili vystoupeni ceny stříbra na
I 29 (v cení ve zlaté čtvesřlbře?
povídá dále s velkým zadostucínf
nim :
"Tím že by cena stříbra na l2!
za unci vy "loupla (an nemAže být!
nižíl v žádném trhu dokud je vysel
někde jinde přt neobmesené spo
třebě)"
Jestli neobmezená ražta je neob-
mezenou spotřebou pak jest taková
v Mexika a Japonsku I roč tam ale
platí unce atřlbra pouze C5 centů ve
zlatě? rroft nedokázala toho po ro
ce 1873 ve Francii r latinské unii a
ostat ích zemích v nichž byla tehdy
svobodná ražba? l'ro6 tam právě
jako jinde stříbro klesalo až byly
nuceny svobodnou ražbu zaHUviti?
Jestli bychom to mohli cde
pouhým zákonem dokázati co nám
Btojí v cestě abychom pozvedli cenu
stříbra vfieho stříbra na avětě těch
050 milionQ atřlbra v Indu iako těch
750 milionli v Číně — vňech téch
4070} milionQ stříbra na evětě ku
rovni ceně se zlatem ku poměra 1
ku 1 ku ceoě 12067 ca uoci tak jako
má zlato Jestli "postačí k tomu
pouhé přijímání v poměru přlznivěi
ífm" pak jest pouze jen zapotřebí
ten poměr zavěsti "a mái to !" JeHtli
mužem pouhým zákonem cenu stři
bra cdvojnásobili pak mažeme ji
právě tak dobře zdesateronásobili z
22 náeobili aneb zeslonásobiti
V Národa opět vykládá o volné
ražbě a clu následovně:
"Na clo tak vysoké a tak 'ochran
né' jakým by nám byl rozdíl v
ceně evropského zlata a amerického
stříbra nemůže se ani McKinley
odvažovat! jelikož by to bylo clem
čtoevndsobni vysokým než je on r
1800 uzákonil Co by bylo plátno
Němcem a Angličanům vozili sem
svoje tolary aby tu konkurovaly a
kaáí výrobou domácí když by cde
museli za víe žádati dvojnásobný
počet naíich dollarfi kdežto u nás
doma by mezi dollarem zlatým a
stříbrným nepanoval žádný rozdíl?"
Tak ! A prod když by zde nes
panoval žádný rozdíl a když by
sem o zboží přivezli nemohli by
sebrali zlato (a no stříbro) a odvézli
si je domu? Když by nebyl Žádný
rozdíl tedy by si dojisla mohli vy
brati a nám by na tom nezáleželo
"Liciné" peníze co ochrana proti
soutěži mohly by nám sloužili jen
tehdy když by dělník dostával téch
lacinějších" iaz pouze jen tolik
co doeiává těch dobrých Jestli to
dělník chce k tomu není potřeba
měnit celý náí systém I Nechť děl
nictvo řekne teď Že spokojí se s
poloviční mzdou a bude moci pak
bez ochran celní závodit v promyslu t
celým evitem
V Suroi-rville V Va vybuchl
kotel v parní pile 3 osoby byly za
bily a mrtvoly jejich hrozně pohmož
děny Mezi nimi byl i majitel zá
voda
Jak bialotl lid
Přítel Ld-i l! "Ilon F J
HHUk lAlii- Au I- olUf f
hlt Wliíteofitb -f il přídi fiAffiri
k ly! '"lif"l m okrMnfho po
ilidiilk i ifiil wdi m a ř bylo by
np)rdiii isluřuři J J#J
Whii' omb m lj#řoi
K ltl Ukut d
il á'o so1' vytvéd-
fenř íe In ll4řiiii nt wltn abf s#
kál a bil v pt i iti l ti!ié víe
ot'lil rn tt plnu Wliile unbovl psal
jt pod tbtíá Iti mjf lhát dále
plín:
'Obt dri' ofiifi h 4ik l-t véo
dl" Mi V (lln'ol pořálart"
lnn fii iit 'náturu'' neroft!
li-lslit r l'fii' ff li l i vyjá iřil ae
i íili tiil ( vymývání před
rn lkťrm Pokroku ptdn atnsm
1 Pítitim t oitinj "Hiidrn
fbufiimb h pikiiutl" M smyíl'nku
htiiibn a pťďi ž i'i iiMitisknul
věru h!' a k lyl na nřho usiloval
pi V J ŇV Iry kletý prý by se byl
z'línl kdyby mu to nbyl otiknul
A přne to o l om (♦ přraíě ě#-n fe
1 srny nko i otiktiji bsz ponám
y a přelklsdá svým ěttntíAm za
pravduS Ví ifl k ly e vět tskovod
iďá' I ' t ?
Přilfl Lidi pile:
"Pokrok ZipoS i rval s před lety
pro Van Wyik a J-lio politiku ve
proipédi střlbr avíak dnes o tom
niéeiio nvl"
Pokrok Zápalu ponechává rvaní
''poptkfím" prunúá n víik le
podporovil borlidě Van Wycka
JilnŽ 'colilikt" nlyla pro volnou a
m-btnnexf nou ražbu stříbra v poměru
16 ku 1 't ohlodu na poměr tržní
poku l tii'Ul ts popufutou " Přítel'
ni vl jiiliioduMt- uéfiu mluví a plse
HMák kdo vědomé lže! Přítel
Lidu když jmou nlfřuli mu dAkazy
ie lhal když tvrdil že lilaine zastá
val se svobodné ražby stříbra v po
měru 16 ku 1 odmítal o jraodi ae
přesvědčili a odpovídal na to že ae
nikdy nesází
Tiď plse:
My se sáiuiu o poslední knoflík
u vety že by každý zaměstnanec u
této Ki)HťW4'ťriko-Koicko-Kava-uovsko-KaAparovské
korporace kte
rý by vtřejné prbláiil e a agitoval
pro iiryana uostal by tu kopanec
Ne li hned tedy při nejbližří příleži
tosti" Tatrman ten ví že jeden ze zří
zeiicft Pokroku Západu je již po tří
roky jedním z vadou populiHtických
v méslé a cleném městského i okres
ni ho výboru Vl že jiný ce zaměst
nanců před 2 roky s nim samým
cestoval aby řečnil a agitoval v
jinérn směru ne časopis náí Vf
že len samý zaměstnanec před rokem
jezdil a řečnil v odporu se směrem
listu našeho vf že tentýž byl letos
hlavním činitelem a přímo cuřivcem
pro Jíryanfiv klub ví2e co 'zásadní'
svobodař zu siuuého fanatismu aneb
spíše s uesmyslné snahy aby vždy
a všude a za každých OKolnoslí byl
"v oposici" stoj co stůj — pracuje
ruku v ruoe s létni j2 boz příkladně
hanobil — nejen k voli rozdílu pře
svědčeni k uetnuž každý máme prá
va — ale osobné Tatrman ví že
tentýž zamésluaneo kamarádil v této
volbě s ním i s pověstným kriminál
níkem Uindsvútem ač jinak pro
oba má jen opovržení Tatrman ví
že na zaměstnance Pokroku Západu
nikdy nebyl vyvozovái ani ten nej
mens! vliv osobni
Avšak vidor tonai že to víe ví
lže po své imnyře! Fuj!
latrraan wiiberský ohlašuje že
přlsti číslo Přítele Lidu bude věno
vána hlavně politice Tak jak on
politice rozumí zuamená to že bude
hlavně věnováoo lžím a to ln ha
nebným a neomaleným poněvadž
bude to potlidnl clsio předvolební a
nebude času a pr(leilOHliaby mohlo
na smyslénky jeho posvíceno býti
Vzlety pro domovy hledající
Velmi nízko ceny dány budou
dráhou M:nnoun Kansas tt Texas
v dny 3 a 17 liclopa lu 1 a 15 pro-
siuce do jižních státu O bližší
podrobnorti hlaste se u nejbližíibo
Listního jednatele neb píste na:
G A McNutt 1) P A
1044 Uuiou ave
Kansas City Mo
Konvence soolku soolečnnstf
i i — -
uouličnfch drah bvla skončen
_ j —
přlsti koniii ba budu v Niagara
falis ín x
V Lika Uwe předměstí Mount
Vernonu O st mřel Columbus Dělá
no kli-rý za presidtnta (Irauta byl
tajemníkem vnitra u věku 87 let