POKROK ZÁVADU
7
Jak ntalnu IM
'Dennice Novověku plíst
movláda rlat vf tiofrf meh od
nooenl stříbra drahé peníze kleslé
ceay nucená zai álka roillirinA klu
14 tnida hilu tanlroty lehroia
ořoclvl to jsou P(-hoIjr( po ňirhl
Amerika M dí akány"
Kolih alov tolik kUmft Htříbro
prý bylo tyhoaténn i m i n ri I f i li
řdkft r'ffir ho lkfM Mesálkřále
Mil Jako dříve ii 3 řokA Htřlr
pfý bylo anehodnoceno ale nt řďr n ý
dolař má třmi jkm k l l f Jiný dolar
Peníze Jaou drahé ale délnik i (Ur
prii dostane jich Více nelli dislá
Vel před dvaoeti neb padesáti lety
aaeb kdtkoliv před tím Peníze
Jeou drahé ale ároky placené po-
alf váni těch peněz Jsou polovlětd ro
byly před dvaceti lety V dubě před
rháiejfcí nyníjsi demokratickou li
du kterou Dennice pomáhala na icm
valil neznali jme kleslou mArt
bído bankroty Žebrotu a otroctví
Teprve pomocí Dennice a Clevelan-
da doatidi Jame se na ty schody ki
nich! meřík Itff do zkáty a pře
atala hýli tou pravou Amerikou
A opět píse Dennice: "Avšak
proč j po stříbře tak mdlá poptáv
ka? l'rolo! vláda americká usta
vila svobodnou raJbti utři hrrjýfh
minci Vlála přestala stříbro do
mincoven kupovat Následkem toho
ztratilo atřlbro hlavního odběratele
biavrího kopce Či jinak nabídka
atala nt mnohem vélšf vtírá vřjňí
poptávka ochabla Jskmile začne
vláda stříbro k účelftm ražby zase
kupovat nastane tím na mým po něm
poptávka a atMbro v ceně stoupne a
vyrovná se v brzká zlatu v poměru
10 k 1 neb cena mincoven mimi nut
ni atátí pí cenou BtMbra na trhu svě
lovém"
A to má býti poučením lidu? Vi
dětí a tobo že Dennice notné ještě
ani abeceda otázky fhančnl! Každý
ikolák ví že když Je svobodná ražbu
Jakékoliv mince tedy vláda kov ten
k účelnra ražebníra nehnnm To
leet právě ten veliký rozdíl mezi
svobodnou a obmezenou ražbou etří
brných mincí Vláda Spojených
8 tát (i nyní razí neuittále stříbrné
minc se stříhra jehož má nakoupeno
i oo etříbraři požadují jest ne aby
vláda jeétě dálo stříbro kupovala za
JlaŽné úpisy a hromadila ho v po
kladně nýbrž aby tavedla svobodnou
a neobmezenoa ražbu aby raiila —
De na avfij úěel nýbrž na účet kaž Jé
ho kdo stříbro má toto ve stříbrné
dolary Každý kdo mi abecedu ny
nějšl střibrařské otázky ví žu po
dlouhých patnáct rokli od roku 1878
a! do roku 1893 kupovala vláda
skoro viechno stříbro kteréž bylo
vydobyto v nafiieh dolech a přece
toto neustále v cené klesalo A po
té akuSenosti má Dennice ta naiv
noat tvrditi že by cpčtným kupová
nln dospéio k o?nét kterou druhdy
mívalo poknd dobývalo se ho pčl
neb desetkráte méně
A aae čteme v Uennici: Svo
bodná ražba nejen tlata nýbrž i stří
bra dovede nán k bimetalÍMmu který
očinf koneo samovládě alala jež zá
vin a je nouzi o penize či kontrakci tak
zvanou drahé peníze nizkó ceny
mnoho zahálky bídy a zoufaloMtí"
A to píAe Dennice vzhledem k to
mu že kdekoliv je svobodná ražba
oboo kovS jest pouze jeden t nich a
to ten lacinější měnou země ia v
žádné a tich zemi kde je svobodná
ražba obou kovů nekótuje Žádné
alato nýbr! pouze jen stříbro co pc
níže kdežto ve víech zemích bez vý
minky kde jest obmetená ražba
koluje atříbrná mřoa i zlatá Za té
"aatnovlády" zlata máme v této zemi
V oběhu tolik stříbrné měny co zlaté
máme peněz v zemi dvojnásob tolik
co před dvaceti lety máme pět až
desetkráte tolik peněz na osobu co v
zemích atříbrařských a přece Denni
ce blábolí o kontrakci a o drahých:
penězích
)nftlť pokraíujti "Aby nata!o
ileběení hodnoty j#dtoho VlUru o
celých padesát centl íl jinými sto
f yí aby dollar koupil Jn t(t ifnlft
lbolí mlaln 11 sto mn#bi by wirw !
st ví dollaru rtynl v nbřhti s n it#-sjí
cích hýli rdrojnáobno Jntiko!
svobodnou ra!bo'i iřbrný( b dolluru
nebud riifna ťltnjnásolna nefl
neimení rbavy In br kupní síla
dollarft r loÍ I sklesla"
Tiihl# Jet řiřjki ví f2!on!
IVIIe tělo řilosífU kdyby koí-ret
ntanovil I nynějlí mMný rnt
má hýli dolarem — a to přet usta
novit roň JI právě tik dobře jtiin U
60 lí-Mft stříbra má byti dolarem
— pak by se mohlo t% ten t em kou
pit práv lolik — podle fl'ofi#
Dennice jako s mftle koupil tr za
d'lr Jtli by totiž nby pěet cen
tft rotmnolen Aneb k Jyl by vláda
ttď přestala centlky ranit a nedostá
valo se Jích ledy by se staly hned
dražšími
Dennice tvrdí: Mtřfbrodoly naže
nevydávají rořnfi ani tolik slříbra
aiy se a nf ho moljí' narazit za t0
millionft dollarfl"
f{ditel mincovny uvádí ve své
zprávě le dobýváno bylo stříbra i
následuje:
Kk:
1850 50000
100
1R70
180
ÍHftl
181U
185(3
2000000
lfl000000
3í200000
70405000
75417000
82101000
77 576000
1894 61000000
Iluď i evl ředitel mincovny co mlu
ví aneb Dennice jeden z obou
Který ai?
Dennice mate lid dále: "Sobodná
ražba nebude raíti tedy jiný náale
dek než že odstraní trvalou peněžní
tíseň"
Tk? Tedy tíseň se odstraní tín
když budeme míti pouze jednu mě
nu stříbrnou na rníslé nynější měny
siř brní zlaté i papírové?
A také zrnko pnvdy ďnává Den
nice: "Ža již od roku 1893 máme
dteloý nedostatek peněz ví každý
ob:bodník obzvláště je-li nucen ob
rátitt se na svnj bank se Žádostí o
výpomoc"
Tak tedy teprve od roku 1893 má
ute tn citelný nedostatek peněz?
1'roč pak jsue ho neměli dřivé?
IN oč bylo dříve dostatek mťny ku
vátn obchodním potřebám? Proč
mohl každý dříve vydlužifi si peníze
a to na úroky poloviční co před 25
lety když mobldati jistotu a záruku
že je poctivé znovu tplatl? rroč
bylo drive dosti peněz pro vsechnv
kdož měli co na p rode i aneb nabíze
li práci rukou svých? Proc v té zlo
řečené Anglii kde je sídlo těch ne
něžnlcti žokn a kde je ten proklatý
Lombaro Street je peněz hojně k
pftjčení na tři procenta ba i levněji?
rroú az teprve a robem 1893 od na
stoupení Clevelanda za jehož zvolení
se Dennice tak vřele přimlouvala
nastal ten citelný nedostatek? Proč
uenautal hned v roce 1873? To by
měla Dennice vysvětlili svčra čtená
ř&m !
Mnozí lidé někdy po dlouhá lé
ta trpí rozličnými chorobami a ne
vědí ai rady jak by se jich tbavili
Tak píše pan Aug Maneth t Na-
vasota Texas: "Ctěný pane Seve
ra: Vái Plicní Iialsám jest ten
nejlepsí lék který jsem kdy uží
val Po využívání šesti láhví byl
jsem docela vyléčen tak že se nyní
cítím zcela bez bolestí kdežto jsem
dříve trpěl atále holostmi na
prsou" Sever&v ISalsára pro pifce
jest vskutku nejlcpSím lékem proti
kašli nastuzení chrapotu bolestem
v krku a na prsou záduchu zánětu
chřipce chorobám plic vftbeo vSe
obecně prospěíným lékem v každé
domirnnati Cena 25 až 60 centfl
Děli rády užívají Severova IUIsá-
' i i
mu pro plíce protože taft Ubo nou
chuť a Jistý účinek Proti zácpě
užívejte Severova Laxotonu Cena
i 35 ct 8 úctou WFSevera
-Mjp f MMlklI
Komliěl v)hoý od ('binigíi
Tra les and Libor As trh)'' do
Mffika a úMern rorkoiMiiáni f o
mrft přirovtift li a livomb h vftbec
foll t T vřejootl #oji rprávu
llyll to páriové P J Mais a Piriek
KnrÍKlil v Mfliku asi i měsíce
vylptřovsli poměry lm'jí velmi
peťivě a nestranné a J"J''h 'áv
b'!d tedy pro obývat Ist vři MpoJ
Hláíu f $ rn pouíffilid Jet dosti
dlouhá taklff I í tnftíeme ( liti
i p(i hlavní vfi í atltk i l lt h doti
íme vysvitni! UcnUtim pravá po
vaha věci
Jlylo nám trapno si-nnaii - riví
k'U(iifét — ] řol-)ft)íci tnmúlí od
d"by 4parilskěho vpádu až do ny
tiřjk nedoili e žádné tměny ve
prospěch svého sociálního pobavení
(!oetýře pohodlí a potřeb Žiiot
nlch jsou hlnbftko pod úrovn v žá
dně době dějinné nemohl býtl Jejich
stav lalostnějíí anebo plémě to je na
vymření
fWpPy- 1 1 ML
Strýček Sim: "Cože? Abych
víte že je lo bezpečným a v pořádku
IIlavDÍra podnětem k ukládaní ka
pitálu v Mexiku je laciná tuzemska
práce a ckolnoi-t že nehrozí žádné
slávky a zlé jejich důsledky pro ka-
pitalistu Obracíme pozornost ime
rického dělnielva k ěaaopisnm a spi-
sftm mexickým v ló příčině kleré
podávají pravdivý obraz stavu práce
jaký je v naftí sesterské republice
kde práce jediný to činitel k udríe
ní existence dělníkovy jest nejlaci
nějsím zbožím v zemi
Teasř nazaretský ocenil ráci
Prohlásil že je úclyhudno pro kaž
dého jisti chléb svftj v potu tváře
své Avíak zpupný a bezcitný Iva
stilian a jeho smisenecký potomek
mexicky zvrátili ušlechtilá slova
toho jenž byl vždycky přítelem
chudého a sníženého V Mexiku
vžiti na se oděv roboty znamená
nésti roucho otrocké Třídy lid-tva
jsou tam kastovány jalo v Indii
Domorodý dělník ruá za to že jest
zrozen aby žil a umřel jako soumar
t jak se zlá je spokojen se svým
oo4em Avšak tato spokojeno!
tak velice rozhlašovaná jistými spiso
hun% „
neprojevuje ani radost ani starost a
wknnává své dfl s m c itelnou lho
stejností samohybu
V Jiisře Jen % mile o I Kl Pa i
Tel co se lýf vrltledil zpftsobu
livol ff-dmínk sprdeěeiukf h
mzdy a cen zboží a byli Jm překva
psni např stoci proílvou k s Jeví
v poměru k slávu věci v Kl Paso
fiid tam a zle co se iyn svýrh
tvykn nákbiniiostf mravu a zpnso
bit Jlvofa J lakový Že přirovnáni J
hemořne Na lívol dlulno ponllleli
a Velíte rnznfrh stanovisek Jpto
mii(ký dělník Je patrn spokojpn
ss 4 holými zdmi své vepťjvicové
hitřě která rná 10 stoj do ítveřco
a v níl není nic neJli mílo pro spa
ní íál nebi houně na příkrjlí mfa
kukuřicových lívanci a hohft a ve
vřtMně chatrčí malé prase es a sir
pice nebo dva kohouti pro zápa
kdežto americký dělník za hrmh
má všechno pohodli domácnosti
mni ho a rozkoíí životnd h
Mzdy v Meziku vyjímajíc mzdy
obratných a stálých slrojnlkft ve
sni cizincfl Jsou velmi nízké Stroj
vůdcové (Amerikáni) na osobních
vbcích dostávají 2I0 měsíčně
do toho vlezl proto jen žj Vy pra
? Ne ne! Aspoň ne letos!
kdežto topiči (M xikáni) toliko ll 85
denně slrojvádcovó na nákladních
vlacích (Amerikáni) 250 měsíčně
topiči (Mexikáni) $1 50—1 75 den
ně konduktéři na osobních vlacích
(Amerikáni) 1 160 měsíčně brzdaři
(M xikáni) $150 denně konduktéři
na nákladních vlacích (Amerikáni)
♦200 mČHičně brzdaři (Mexikáni)
Í57-CJ3 měsíčně konduktéři v Pull
manových vagonech $80 (v ameri
ckých penězích) a 5 měsíčné zvlášť
uméjlli mluvili španělsky Národní
vojáci (z pravidelné armády) kteří
jsou vesměs bývalí banditi dostávají
$1 denně V továrně na košťata
blíže nádraží v Jiroenez mužfirn
platí se 50 centft Ženám 25 — 37) ct
denně V přádelnách na bavlnu v
olejnách a mýdlárnácji v Torreon
muži dostávají 37)-60 centu ženy
a děli 25 centu denně Veřejný po
sluha dostává 12 j za hodinu ale
mfižete si jej zjednati za 25— 37)c
na den
V Leon kde koro všecko kožené
zboží mexické se vyrábí nádennik
dostane k AI i nařezanou na boty ře
mění a jiné zboží které má zhoto
viti vezme si materiál do avé cbatr
ře kdo eelá rodina init pomáhá
zrovna lak Jako v poiírnách f ('hlce
Zt ulili tuctu páru bol dristana
l a vfV ti Jiné snlné zboží do
slvi e i7 i denuA a lo pracuje dokud
Je svřtbi prnriiémě Itf — II hodin
denně Hlttířbfil lidé v domácnostech
P luužíll nebo IctisHé dostáaJI l
ní měsíčné a stratu V městech
řirbo b'ie tAr nsdnofii bydlí Ve
%t lov cových chalrfích platí l
roěně i místo na kterém stojí
'Pffcf n4 i
CESI V AMERICE:
0
íVebové v Milwankee otevřeli
ai na jižní strmě kd jich bydlí asi
'500— 20oo V neděli lne 4 t m
n vou s o k níž majitel pan Kappe!
hodlá v kiátkéni přistavět Jevi
ště V sf i lé možno Že co nejdříve)
aane s-jéatovat I tělocvik
4 V repu'likánskě konvenci f
I w City riiiren byl pro úřad re
k'rdra krajan J Kubík
j Krajan J J Vlach navržen byl
demokratickou stranou v okresu Me
corninee Wis pro úřad probálniho
soudco Čsopis "Twin City Lum
berman" píše p něm s velikou po
chvalon
r
Ve dnech 6 — 10 t m konán
byl v Clevclandu O sjezd Č S Jí
P J
i Krajan AI ňrámek v New Yor
ku vynalezl nioby tejně praktickou
sponku na dlouhé kalhoty bicykli
sift nový přístroj na vymačkávání
citronů a dýmku zvláštní soustavy
Patentní li pna John Wedderbum &
Compeny ve Washingtonu ujišťuje
pana Šrámka že zvlíiAté sponka {o
lká se a úspěchem a že tnAže mu
vynésti neméně než ř5000 při pří
mém prodeji aneb slušná procenta
Sponka rná tu výhodu že držeti
bude nohavice pevné u nohou a ne-ípň-obl
úplně žádných fald& Kra
jan Šrámek narodil se zde v Ameri
ce al co malý hoch odejel do Čeeh
kde 15 rok& ztrávil L%tos viátil se
opětně do vlastí své '
r Pii velikém průvodu v Chicaga
dne 9 t m konaném vyžádala ai
odava chicagského dno také mezi
Óťchy dvě oběti Krajan Emil Kra
tochvtl zaměstnaný jako řeznický
příručí u pana Molitora na 19 ulici
a Allport ulici po deváté hodině jel
a vozem po 19 ulici směrem k Ulue
Island ave Kdjž octl se na Ashland
ave spatřil přijíždějící elektrickou
káru která byla od něho nejméné 60
stop vzdálena takže se Kratochvíl
domníval že snadno ještč koluje pře
jede Kára však hnala se v před a
více než obyčejnou prudkostí i vra
zila do vozu Kratochvílova plnou
si!ou Kratochvíl vida nebezpečí
chtěl skočiti s vozu nohy však ae
mu zapletly do opratí takže sletěl
dolu na dlaíbu Následkem pádu
zranil se uvnitř prsou a na zádech
Ha těný muž byl pak dopraven do
svého domova kde odevzdán byl lé
Lařhkcrnu ošetřování — Antonie
Frundlovu 18 rokft stará česká dív
ka bydlící a Ashland ave vypraví
la ho ráno do práce Vsedla na
elektrickou káru a když tito dospěla
k San Francisco ave tu dívka byla
nucena sestoupni a sice tak že stoup
la na druhé koleje V tom však při
hnala se protivným směrem jedoucí
kára dívka stržena byla pod kola a
přejeta Pravá ruka jí byla v zápfi
xl( úplně rozdrcena a pravá noha na
dvou místech zlomena Mimo to
utrpěla nešťastnice těžké rány na
hlavě Těžce zraněná dopravena byla
ambulance do okresní nemocnice
Sobotním číslem zahájila chi
cagská "Svornost" zvou 22letou pouC
po vlastech ceskoamenckých a
"Duch Čau" týden před tím vkročil
do dvacátého roku svého stáří Jsou
to hezká léta novinářských strázní a
bojft jaké plně ocenili dovede zase
jen "soci us malorum" společník v
trudných lopotách publicistické prá-
ce jvoiugovtí on "ovornoair a
"Ducha ( asii" nechť k těmto výroč
ním dníím přijmou nase blahopřáni
ve smyslu starého přísloví: Solamen
miseri-t socios habiuse malorum I
J Asi "letý hošík krajana Veae-
lýho v New Vor ku a čísla 312 na
vých 54 ul postižen byl ve čtvrtek
osudnou nehodou Hošík vyskočil
ua pouliční káru ale když viděl
konduktéra an se k němu blíží
seskočil rychle V tom přihnal ae
edařský vftz u hoch ocitl ee pod
koly Jedna ruka byla mu zlome
na a e části hlavy sedřena mu klíže
Hyl dopraven do Flower hospitálu
