Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 14, 1896)
POKROK ZÁVADU 7 Jak ntalnu IM 'Dennice Novověku plíst movláda rlat vf tiofrf meh od nooenl stříbra drahé peníze kleslé ceay nucená zai álka roillirinA klu 14 tnida hilu tanlroty lehroia ořoclvl to jsou P(-hoIjr( po ňirhl Amerika M dí akány" Kolih alov tolik kUmft Htříbro prý bylo tyhoaténn i m i n ri I f i li řdkft r'ffir ho lkfM Mesálkřále Mil Jako dříve ii 3 řokA Htřlr pfý bylo anehodnoceno ale nt řďr n ý dolař má třmi jkm k l l f Jiný dolar Peníze Jaou drahé ale délnik i (Ur prii dostane jich Více nelli dislá Vel před dvaoeti neb padesáti lety aaeb kdtkoliv před tím Peníze Jeou drahé ale ároky placené po- alf váni těch peněz Jsou polovlětd ro byly před dvaceti lety V dubě před rháiejfcí nyníjsi demokratickou li du kterou Dennice pomáhala na icm valil neznali jme kleslou mArt bído bankroty Žebrotu a otroctví Teprve pomocí Dennice a Clevelan- da doatidi Jame se na ty schody ki nich! meřík Itff do zkáty a pře atala hýli tou pravou Amerikou A opět píse Dennice: "Avšak proč j po stříbře tak mdlá poptáv ka? l'rolo! vláda americká usta vila svobodnou raJbti utři hrrjýfh minci Vlála přestala stříbro do mincoven kupovat Následkem toho ztratilo atřlbro hlavního odběratele biavrího kopce Či jinak nabídka atala nt mnohem vélšf vtírá vřjňí poptávka ochabla Jskmile začne vláda stříbro k účelftm ražby zase kupovat nastane tím na mým po něm poptávka a atMbro v ceně stoupne a vyrovná se v brzká zlatu v poměru 10 k 1 neb cena mincoven mimi nut ni atátí pí cenou BtMbra na trhu svě lovém" A to má býti poučením lidu? Vi dětí a tobo že Dennice notné ještě ani abeceda otázky fhančnl! Každý ikolák ví že když Je svobodná ražbu Jakékoliv mince tedy vláda kov ten k účelnra ražebníra nehnnm To leet právě ten veliký rozdíl mezi svobodnou a obmezenou ražbou etří brných mincí Vláda Spojených 8 tát (i nyní razí neuittále stříbrné minc se stříhra jehož má nakoupeno i oo etříbraři požadují jest ne aby vláda jeétě dálo stříbro kupovala za JlaŽné úpisy a hromadila ho v po kladně nýbrž aby tavedla svobodnou a neobmezenoa ražbu aby raiila — De na avfij úěel nýbrž na účet kaž Jé ho kdo stříbro má toto ve stříbrné dolary Každý kdo mi abecedu ny nějšl střibrařské otázky ví žu po dlouhých patnáct rokli od roku 1878 a! do roku 1893 kupovala vláda skoro viechno stříbro kteréž bylo vydobyto v nafiieh dolech a přece toto neustále v cené klesalo A po té akuSenosti má Dennice ta naiv noat tvrditi že by cpčtným kupová nln dospéio k o?nét kterou druhdy mívalo poknd dobývalo se ho pčl neb desetkráte méně A aae čteme v Uennici: Svo bodná ražba nejen tlata nýbrž i stří bra dovede nán k bimetalÍMmu který očinf koneo samovládě alala jež zá vin a je nouzi o penize či kontrakci tak zvanou drahé peníze nizkó ceny mnoho zahálky bídy a zoufaloMtí" A to píAe Dennice vzhledem k to mu že kdekoliv je svobodná ražba oboo kovS jest pouze jeden t nich a to ten lacinější měnou země ia v žádné a tich zemi kde je svobodná ražba obou kovů nekótuje Žádné alato nýbr! pouze jen stříbro co pc níže kdežto ve víech zemích bez vý minky kde jest obmetená ražba koluje atříbrná mřoa i zlatá Za té "aatnovlády" zlata máme v této zemi V oběhu tolik stříbrné měny co zlaté máme peněz v zemi dvojnásob tolik co před dvaceti lety máme pět až desetkráte tolik peněz na osobu co v zemích atříbrařských a přece Denni ce blábolí o kontrakci a o drahých: penězích )nftlť pokraíujti "Aby nata!o ileběení hodnoty j#dtoho VlUru o celých padesát centl íl jinými sto f yí aby dollar koupil Jn t(t ifnlft lbolí mlaln 11 sto mn#bi by wirw ! st ví dollaru rtynl v nbřhti s n it#-sjí cích hýli rdrojnáobno Jntiko! svobodnou ra!bo'i iřbrný( b dolluru nebud riifna ťltnjnásolna nefl neimení rbavy In br kupní síla dollarft r loÍ I sklesla" Tiihl# Jet řiřjki ví f2!on! IVIIe tělo řilosífU kdyby koí-ret ntanovil I nynějlí mMný rnt má hýli dolarem — a to přet usta novit roň JI právě tik dobře jtiin U 60 lí-Mft stříbra má byti dolarem — pak by se mohlo t% ten t em kou pit práv lolik — podle fl'ofi# Dennice jako s mftle koupil tr za d'lr Jtli by totiž nby pěet cen tft rotmnolen Aneb k Jyl by vláda ttď přestala centlky ranit a nedostá valo se Jích ledy by se staly hned dražšími Dennice tvrdí: Mtřfbrodoly naže nevydávají rořnfi ani tolik slříbra aiy se a nf ho moljí' narazit za t0 millionft dollarfl" f{ditel mincovny uvádí ve své zprávě le dobýváno bylo stříbra i následuje: Kk: 1850 50000 100 1R70 180 ÍHftl 181U 185(3 2000000 lfl000000 3í200000 70405000 75417000 82101000 77 576000 1894 61000000 Iluď i evl ředitel mincovny co mlu ví aneb Dennice jeden z obou Který ai? Dennice mate lid dále: "Sobodná ražba nebude raíti tedy jiný náale dek než že odstraní trvalou peněžní tíseň" Tk? Tedy tíseň se odstraní tín když budeme míti pouze jednu mě nu stříbrnou na rníslé nynější měny siř brní zlaté i papírové? A také zrnko pnvdy ďnává Den nice: "Ža již od roku 1893 máme dteloý nedostatek peněz ví každý ob:bodník obzvláště je-li nucen ob rátitt se na svnj bank se Žádostí o výpomoc" Tak tedy teprve od roku 1893 má ute tn citelný nedostatek peněz? 1'roč pak jsue ho neměli dřivé? IN oč bylo dříve dostatek mťny ku vátn obchodním potřebám? Proč mohl každý dříve vydlužifi si peníze a to na úroky poloviční co před 25 lety když mobldati jistotu a záruku že je poctivé znovu tplatl? rroč bylo drive dosti peněz pro vsechnv kdož měli co na p rode i aneb nabíze li práci rukou svých? Proc v té zlo řečené Anglii kde je sídlo těch ne něžnlcti žokn a kde je ten proklatý Lombaro Street je peněz hojně k pftjčení na tři procenta ba i levněji? rroú az teprve a robem 1893 od na stoupení Clevelanda za jehož zvolení se Dennice tak vřele přimlouvala nastal ten citelný nedostatek? Proč uenautal hned v roce 1873? To by měla Dennice vysvětlili svčra čtená ř&m ! Mnozí lidé někdy po dlouhá lé ta trpí rozličnými chorobami a ne vědí ai rady jak by se jich tbavili Tak píše pan Aug Maneth t Na- vasota Texas: "Ctěný pane Seve ra: Vái Plicní Iialsám jest ten nejlepsí lék který jsem kdy uží val Po využívání šesti láhví byl jsem docela vyléčen tak že se nyní cítím zcela bez bolestí kdežto jsem dříve trpěl atále holostmi na prsou" Sever&v ISalsára pro pifce jest vskutku nejlcpSím lékem proti kašli nastuzení chrapotu bolestem v krku a na prsou záduchu zánětu chřipce chorobám plic vftbeo vSe obecně prospěíným lékem v každé domirnnati Cena 25 až 60 centfl Děli rády užívají Severova IUIsá- ' i i mu pro plíce protože taft Ubo nou chuť a Jistý účinek Proti zácpě užívejte Severova Laxotonu Cena i 35 ct 8 úctou WFSevera -Mjp f MMlklI Komliěl v)hoý od ('binigíi Tra les and Libor As trh)'' do Mffika a úMern rorkoiMiiáni f o mrft přirovtift li a livomb h vftbec foll t T vřejootl #oji rprávu llyll to páriové P J Mais a Piriek KnrÍKlil v Mfliku asi i měsíce vylptřovsli poměry lm'jí velmi peťivě a nestranné a J"J''h 'áv b'!d tedy pro obývat Ist vři MpoJ Hláíu f $ rn pouíffilid Jet dosti dlouhá taklff I í tnftíeme ( liti i p(i hlavní vfi í atltk i l lt h doti íme vysvitni! UcnUtim pravá po vaha věci Jlylo nám trapno si-nnaii - riví k'U(iifét — ] řol-)ft)íci tnmúlí od d"by 4parilskěho vpádu až do ny tiřjk nedoili e žádné tměny ve prospěch svého sociálního pobavení (!oetýře pohodlí a potřeb Žiiot nlch jsou hlnbftko pod úrovn v žá dně době dějinné nemohl býtl Jejich stav lalostnějíí anebo plémě to je na vymření fWpPy- 1 1 ML Strýček Sim: "Cože? Abych víte že je lo bezpečným a v pořádku IIlavDÍra podnětem k ukládaní ka pitálu v Mexiku je laciná tuzemska práce a ckolnoi-t že nehrozí žádné slávky a zlé jejich důsledky pro ka- pitalistu Obracíme pozornost ime rického dělnielva k ěaaopisnm a spi- sftm mexickým v ló příčině kleré podávají pravdivý obraz stavu práce jaký je v naftí sesterské republice kde práce jediný to činitel k udríe ní existence dělníkovy jest nejlaci nějsím zbožím v zemi Teasř nazaretský ocenil ráci Prohlásil že je úclyhudno pro kaž dého jisti chléb svftj v potu tváře své Avíak zpupný a bezcitný Iva stilian a jeho smisenecký potomek mexicky zvrátili ušlechtilá slova toho jenž byl vždycky přítelem chudého a sníženého V Mexiku vžiti na se oděv roboty znamená nésti roucho otrocké Třídy lid-tva jsou tam kastovány jalo v Indii Domorodý dělník ruá za to že jest zrozen aby žil a umřel jako soumar t jak se zlá je spokojen se svým oo4em Avšak tato spokojeno! tak velice rozhlašovaná jistými spiso hun% „ neprojevuje ani radost ani starost a wknnává své dfl s m c itelnou lho stejností samohybu V Jiisře Jen % mile o I Kl Pa i Tel co se lýf vrltledil zpftsobu livol ff-dmínk sprdeěeiukf h mzdy a cen zboží a byli Jm překva psni např stoci proílvou k s Jeví v poměru k slávu věci v Kl Paso fiid tam a zle co se iyn svýrh tvykn nákbiniiostf mravu a zpnso bit Jlvofa J lakový Že přirovnáni J hemořne Na lívol dlulno ponllleli a Velíte rnznfrh stanovisek Jpto mii(ký dělník Je patrn spokojpn ss 4 holými zdmi své vepťjvicové hitřě která rná 10 stoj do ítveřco a v níl není nic neJli mílo pro spa ní íál nebi houně na příkrjlí mfa kukuřicových lívanci a hohft a ve vřtMně chatrčí malé prase es a sir pice nebo dva kohouti pro zápa kdežto americký dělník za hrmh má všechno pohodli domácnosti mni ho a rozkoíí životnd h Mzdy v Meziku vyjímajíc mzdy obratných a stálých slrojnlkft ve sni cizincfl Jsou velmi nízké Stroj vůdcové (Amerikáni) na osobních vbcích dostávají 2I0 měsíčně do toho vlezl proto jen žj Vy pra ? Ne ne! Aspoň ne letos! kdežto topiči (M xikáni) toliko ll 85 denně slrojvádcovó na nákladních vlacích (Amerikáni) 250 měsíčně topiči (Mexikáni) $1 50—1 75 den ně konduktéři na osobních vlacích (Amerikáni) 1 160 měsíčně brzdaři (M xikáni) $150 denně konduktéři na nákladních vlacích (Amerikáni) ♦200 mČHičně brzdaři (Mexikáni) Í57-CJ3 měsíčně konduktéři v Pull manových vagonech $80 (v ameri ckých penězích) a 5 měsíčné zvlášť uméjlli mluvili španělsky Národní vojáci (z pravidelné armády) kteří jsou vesměs bývalí banditi dostávají $1 denně V továrně na košťata blíže nádraží v Jiroenez mužfirn platí se 50 centft Ženám 25 — 37) ct denně V přádelnách na bavlnu v olejnách a mýdlárnácji v Torreon muži dostávají 37)-60 centu ženy a děli 25 centu denně Veřejný po sluha dostává 12 j za hodinu ale mfižete si jej zjednati za 25— 37)c na den V Leon kde koro všecko kožené zboží mexické se vyrábí nádennik dostane k AI i nařezanou na boty ře mění a jiné zboží které má zhoto viti vezme si materiál do avé cbatr ře kdo eelá rodina init pomáhá zrovna lak Jako v poiírnách f ('hlce Zt ulili tuctu páru bol dristana l a vfV ti Jiné snlné zboží do slvi e i7 i denuA a lo pracuje dokud Je svřtbi prnriiémě Itf — II hodin denně Hlttířbfil lidé v domácnostech P luužíll nebo IctisHé dostáaJI l ní měsíčné a stratu V městech řirbo b'ie tAr nsdnofii bydlí Ve %t lov cových chalrfích platí l roěně i místo na kterém stojí 'Pffcf n4 i CESI V AMERICE: 0 íVebové v Milwankee otevřeli ai na jižní strmě kd jich bydlí asi '500— 20oo V neděli lne 4 t m n vou s o k níž majitel pan Kappe! hodlá v kiátkéni přistavět Jevi ště V sf i lé možno Že co nejdříve) aane s-jéatovat I tělocvik 4 V repu'likánskě konvenci f I w City riiiren byl pro úřad re k'rdra krajan J Kubík j Krajan J J Vlach navržen byl demokratickou stranou v okresu Me corninee Wis pro úřad probálniho soudco Čsopis "Twin City Lum berman" píše p něm s velikou po chvalon r Ve dnech 6 — 10 t m konán byl v Clevclandu O sjezd Č S Jí P J i Krajan AI ňrámek v New Yor ku vynalezl nioby tejně praktickou sponku na dlouhé kalhoty bicykli sift nový přístroj na vymačkávání citronů a dýmku zvláštní soustavy Patentní li pna John Wedderbum & Compeny ve Washingtonu ujišťuje pana Šrámka že zvlíiAté sponka {o lká se a úspěchem a že tnAže mu vynésti neméně než ř5000 při pří mém prodeji aneb slušná procenta Sponka rná tu výhodu že držeti bude nohavice pevné u nohou a ne-ípň-obl úplně žádných fald& Kra jan Šrámek narodil se zde v Ameri ce al co malý hoch odejel do Čeeh kde 15 rok& ztrávil L%tos viátil se opětně do vlastí své ' r Pii velikém průvodu v Chicaga dne 9 t m konaném vyžádala ai odava chicagského dno také mezi Óťchy dvě oběti Krajan Emil Kra tochvtl zaměstnaný jako řeznický příručí u pana Molitora na 19 ulici a Allport ulici po deváté hodině jel a vozem po 19 ulici směrem k Ulue Island ave Kdjž octl se na Ashland ave spatřil přijíždějící elektrickou káru která byla od něho nejméné 60 stop vzdálena takže se Kratochvíl domníval že snadno ještč koluje pře jede Kára však hnala se v před a více než obyčejnou prudkostí i vra zila do vozu Kratochvílova plnou si!ou Kratochvíl vida nebezpečí chtěl skočiti s vozu nohy však ae mu zapletly do opratí takže sletěl dolu na dlaíbu Následkem pádu zranil se uvnitř prsou a na zádech Ha těný muž byl pak dopraven do svého domova kde odevzdán byl lé Lařhkcrnu ošetřování — Antonie Frundlovu 18 rokft stará česká dív ka bydlící a Ashland ave vypraví la ho ráno do práce Vsedla na elektrickou káru a když tito dospěla k San Francisco ave tu dívka byla nucena sestoupni a sice tak že stoup la na druhé koleje V tom však při hnala se protivným směrem jedoucí kára dívka stržena byla pod kola a přejeta Pravá ruka jí byla v zápfi xl( úplně rozdrcena a pravá noha na dvou místech zlomena Mimo to utrpěla nešťastnice těžké rány na hlavě Těžce zraněná dopravena byla ambulance do okresní nemocnice Sobotním číslem zahájila chi cagská "Svornost" zvou 22letou pouC po vlastech ceskoamenckých a "Duch Čau" týden před tím vkročil do dvacátého roku svého stáří Jsou to hezká léta novinářských strázní a bojft jaké plně ocenili dovede zase jen "soci us malorum" společník v trudných lopotách publicistické prá- ce jvoiugovtí on "ovornoair a "Ducha ( asii" nechť k těmto výroč ním dníím přijmou nase blahopřáni ve smyslu starého přísloví: Solamen miseri-t socios habiuse malorum I J Asi "letý hošík krajana Veae- lýho v New Vor ku a čísla 312 na vých 54 ul postižen byl ve čtvrtek osudnou nehodou Hošík vyskočil ua pouliční káru ale když viděl konduktéra an se k němu blíží seskočil rychle V tom přihnal ae edařský vftz u hoch ocitl ee pod koly Jedna ruka byla mu zlome na a e části hlavy sedřena mu klíže Hyl dopraven do Flower hospitálu