Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 2, 1896)
7 patná"! doltri ilttýeh TMo pn mh přijat byl yvd ldporMt kiWnéň'i třlřifwi jKfnířt nřif tehdy rnohh # loupit) t H liber tříbí jednt fthrt iliu rt'pak Vílfc l#nío pomí ft-třl f#"t lákonewt i iitf „ ltit% l 1 1 byl imnen v ťi'ii p1hf run ítií ryiřo střlbrt stříbr Mrtl l l ířl hjfo pn r Jft') U Wfl'iltvf lliit v ihtrfrit do'tr byli lotefileno fit 'i ! Jj (řft V '1'fhht -ttntt fifehňf o lpotf )4 po tnfi 14 ku I ftffriA i'm ki )' ln I hflwif stříbrný floftř fh #aij stříbři ťdtk válí tVflt d-ltrl ilttýr-n Ttt-i i riint hyít tíinewt Jk řctiti li-m#tfi' proto le dfMjíí porn nebyl ďinhh") (rin( fenou ktu skutelnf řfiř leMejM tyltdovtt Vstk hrio ísWdih 1# t leftto pmíř (i Iríi lí i i H vm H hov! ralefií objí míro- nebe? tt lobi pomru stříbr v ďdan ftUtlen líjr! ennijlíro iiflli iltí# v tlilem dolaru § Jelikol iu tnh Ulným pravidlem ]ft le nikly tm-koluj mn i roidífoon hodnotu %lm stejnou platební inoo mající bylo oem přifonno J (ffijíf tehdy dolar tř(brríý tt byl oběhu a milí Jm# otii a ý ! r'l ně J n minu ilitoti klr41 bylt tákUď-m Klfi naíí a měřítkem Veškerých hodnot al ďsud Jeiikol stříbrné dolary jak svrchu uvedenu Žádné v oběhu #u nenalézaly a majitelé stříbra Hltu' stříbro k v o! ní mu Mlenl nenabízeli neboť 2&Jný s niob n byl Uk nt hlavu a'IIfrn aťy vcil ta 1oj tub llui tf í !r Io mincovny a ll ni i ního laziti {iouim jťii jtfíJno gto dobrft proto I ř i opravování lákoui míocovntho roku 1871 vypuíií-n byl utříbrný dobr tts Hťtnamu mincf jil min covny raiiti mi-ly Na íákladfi z4 kons su dno 27 února 1 87 H taioia- to bylo ínovu ražení stříbrných do brň avíalc jak iivrchu vxpoincnuto no Dvobodné ražení pro každého kdo by kov k tomu cíli nabídnul nýbrž vláda kupovala Htflbro sa tržní cenu a racila je ama v rnin covn&ch vu Htaróm pornf ru 10 ku 1 Majitelé titříbrodola a utřlbmího kovu víak UMÍlajf aby byla jim dc volena nvoboilna a neobmezen& ražba při Mtaríni poiniru ač nyní jcHt pornřr tcelajiný Nyní mftže la libru slata obdržeti 31 liber HtUbra ale otříbraři požadují aby Hměli vilti do mincovny 10 liber Htříbra a vláda aby jim t nřho ra lila tolik peníz co ne razí z jedné libry zlata To jet ta ftvobodná ražba ne pro Vás a mne ne pro dilnlka řemeslníka neb obyčejného občana nýbrž pouze jen pro bohaté majitely KtříbrodolA a majitely třlbra pro kapitaliitty a milionáře Každý rozumný ilovfk rauHÍ na blédnouti že by nemohlo to býti ku proBpřchu íemř nýbrž že by tím muwily rozruňeny býti vežkery nttíe finanční pomčry že by u:hv dobři zlatá mřna zmizela i občhu tak jako byla zmizelou od roku 1802 do 1878 zde a jako byla zmizelou vždy v líikounku a když by každý nUl volno vzíti za 51 centu etřlbra do mincovny a necbati ni t nho udčlatt jeden dolar rnuMÍ každému d&ti zdravý rocum že ten dolar mél by pak jen hodnotu nynějších 51 centu a že by nikdo zau více ne koupil nežli nyní za pul dolaru NejlepHÍ toho důkaz v Mim o na méné mexické Tam mají též do lary a sice o 4 procenta tilií než naíe Mají tam iivobodnou ražbu Htříbra a každý majitel téhož muže vzíti je d mincovny a nechat raziti dolarn tolik co jich tthce Ale ta tyto dolary koupí tant pravé jako tady a jako na celém avété pouze polovicí toho co koupí ta dolary tlaté ražené v pornéru 16 ku 1 Farmy na proilcj V l)allr kreta čím tr--dJ sikollk fr-a i okolí Un 1 Ui }! blita Ur Jaard r eauf mirué m ptt dobrech podalnkieb HáUmfbit O po 4robBMti 4op!lU- Imit Folds Linwud Jlab i H ' $ i trtftí píkř'j -ik d4fí Utky u% í#rif(( J f(if umí #ftnl'l ( tl'f # p16f(j řnily j fcdyl jo'i l tkknnHA frnf im k }t tt ii 'ri kopí" Aha ťi jt in hS J ti ljí f nÁ ihjitS l x-f i VI ik k ifhjihnm tnUl #ilmdfi řlbf třílřt riřyl # by fí kopit tt utříbřřiott řftíři ř tík jtk'i it ilt lni ftřl tftrA tnhn f tk } př&A (tk jtkf ví(p kd Míjí l&kltl HllUtfif f f 1 by rofti dtjft4obffi k t1 by dAlftfk d # t4l #!ijř4 iif) tfí ďdtřii f (4(4v4 řiýnl ft prl í #vou koupil bf 1 1 fA porn jn poloiri řfÍ to k ip'j řiy fsí I41 p(i finirit "A í# t t itty do]kovo mírtfté btnitílitií ké bdou viliky druhy Miíi řpJ Miťt tJn plťil a J knptííli J jii h bo I t#jri4 to # vt4! t]Í4tA po#tf4 jidikcj to n&!rlt k JfJ!m fijjřfdriíj4ím povinna tifi k jfjífii t!irotni % pr4 vftrn Htr4 li njnřjií vl4 l aby váitky druhy nlt naíírh rovnaly do hodnoty a kupní lly Jrdny druhým bu Je t o to tím v(t Htarati n-rut%pr4va ISraynova a příítí kongres bu lou li povol4ni k vlili'" Aj vidtí Co výčitek munela ny nřjií v!4d od Oennico a j-jl utou peneft nlySetí ža utarala ne o udr žení outftvy dvojkovoménné o udržení Htejné kupní níly víech penčz o udržení stříbra a papíru v Htejné cené ne tlalem což bylo jí možno poutě jen udržováním zálo hy tlata k voli kteréž munela pro dávali úpiny a zcméitpráva Urya nova a příítí kongres že by e o to Ktarali tím více? Že by prodávaly úpÍNU za zlato tím více? To jent domnénka tak bláhová jakn nepod řtatná Stříbro na roveň zlatu uvénti bylo by jen tehdy možno kdyby Sp Státy skoupily veíkeró tařlbro celého uvéta a způsobily tak unť'iou o né nouzi Vžak ta by nemohla trvali na dlouho neboť každému musí dáti zdravý rozum že když vyplácí m nyní chudákům majitelům HtříbrodolQ dolovati na elříbro když zaň dostávají pouze jen 05 centu ta unci že by výrobu téhož zdvHateronáHobili am-b těsto náHobili když by mohli dostávali cenu dvojnásobnou a vyíerpati by musili ňvér Sp Států Vžak pan Hryan a popokrató nio takového neslibují ani nehodlají jak Denni co praví Co oni chtí jest aby každý majitel stříbrodolu mohl své ttříbro vzíti do mincovny a svo bodné bezplatné a v neobmezeném množství nechat si raziti stříbrné dolary Za takové dollary by žádná zemépráva a tedy ani páné Uryanova neručila Ty byly by jednoduSe "zákonnitou ménou" právé tak jako jsou stříbrné dola ry Mexické v Mexiku a mély by pouze poloviční hodnotu mény ny néjsf Dále vykládá Dennice ná sledovné: "Co se vnitřní hodnoty obou drahých kovo zlata a stříbra tý ká třeba se vystříhati klamu že vnitřní hodnota zlata jest ne změnitelná 1'j'y doby kdy stříbro rnélo pomtrné vétAí hod notu vnitřní než zlato Bylo to ta vlády Ji lli rsonovy kdy stři bmó dollary americké pro jejich vétíí cenu vyváženy hromadné do Kvropy na spekulaci takže president nusel ražbu jejieh ta sLivit aby vývoz zamezil Když objeveno tlalo v Kalifornii kle sla jeho "cena'' tnačné kdežto cena stříbra stoupla A každým novým objevem tlata není li současné provázen objevem no vého náletislé stříbra kolísá "cena" tlata S druhými kovy jest to na vlas jako jiným tbr lim Jf li vzá:né platí lépe je li ho mnoho platí méné lúly by bylo tolik diamantu jako je lřřf4í1 mfif by ditmtfity ini ř mfU rp i dňM A grt ř4y hf t řsn fJf(í fjun fily Kff obj#vnt t Jttnt AtťiiH diAmmtofl polt Jifíhl )hm trh óřtltok tmof ý t% pl tf ktl tfi df thofctm v r"M Otijtfftfrr b'dittýftv ři4 sii4f f Auf řihi nujno v Jill (tit i Crippl ( řřfkt í'íd"řď bylo fiy řr)'i ♦lo tUo pfiffftiií f fiA It I h"iti kdyby vhM t r"i k A tH nti'' řpnj Hi4řy ftbyy h4 si" lkío t#dfií ibtté rn i x lÁklvInf tnťnt it!til? nlbrt tnltv í střOf n Je h tíoj fřib n4i l-k p'klrntí fiy itfififi uřni i{iijAřií ceny lltlt Njvfe stMbr spotřebovaly do íi"Í4vřt4 miniovny Kdyl vtk tyto pfrfily stříbro přijímat nrnl íh uf řdbytti a nié od!yti řiřií Ut nutit v fiž klft'' N4hldy tyto j'n n#poihbné v poďttié správnými al nt ty t4 vřrky Vr%i'lm J I rtpifov oljtklivt pornřr nyníjií ilkl rnfíi obírn kovy anil panoval vi ly mh jký stříbrtři pol dují l k I liyly doby v d4vném íeřotřkti kdy poméf mti obřma kovy byl nepochybné I k I totif obi kovy snvl mívaly stejnou ce nu V dob4h Šalamounových byl pornér ten i ku I totiž tiato melo čtyrykrát vřtíl cenu nel stříbro V dobách řírnké republi ky byl pomřr loku 1 a před obje vením Ameriky obnásid Ti ku 1 &panélov4 tehdy nalezli v jilní Americe hojně stříbra a vyváželi je do Kvropy následkem čehož stříbro kleslo v pomřr 15 ku 1 a mezi 14 1—2 a 15 1 — 2 kolísalo až do počátku tohoto století Z toho jest patrným že t obou téchto ko vu tlato mélo vždy jistéjsí a rnéné kolísající cenu a i té příčiny ho dilo se lépe ta měřítko ceny ta základ mény a proto též v tomto století všemi vzdélanými národy za základ její přijato bylo Vsak t toho nenásleduje nikterak že by to bylo zavinilo klesání cíny Htří bra a umělé stoupání ceny tlata neboť není pravda že tastavena byla ražba mincí stříbrných zde aniž kdekoliv jinde Plipome- nouti tu jen zapotřeby že za celou dobu od řízení mincovny v roce 1B'J2 až do zastavení ražení stříbr ného dollaru roku 1873 raženo bylo všehovšudy jen za $8031 2U8 stříbrných dollaru kdežto od roku 1m73 do 30 června t r raženo bylo celkem 4307'JO0 11 stříbr ných dollaru a za prvních 7 mfsícĎ tohoto roku raženo bylo více stří brných dollaru nežli v onéch 80 letech po založení mincovny V celém svété dobyto bylo od r 1873 do r 1804 stříbra za 2150 4747i0 a raženo z téhož 21319'íO 919 uncí V minulém roce jedině raženo ho bylo v ceně 113000 000 dollaru Musí se tedy příčina klesání ceny stříbra hledati někde jinde Když bychom ji i nehledali v tom že spÍMob dobývání stal se tak levným že vyplácí se majite lům stříbrodold těžiti t nich an cena stříbra jest poloviční než bý vala před 12 lety již pohlédnutí na tabulku vykazující množství kteréž se každoročně dobývá poučí nás o příčinách klesnutí ceny stři bra Dle zpráv úřadních dobývalo se počátkem šestnáctého století kol 2 millionh stříbra a kol 4 millionn doll zlata 1'očátkem tohoto sto letí dobýváno asi ta 30 mill stří bra a 10 mill tlata ročně V době objevení tlatodolft kalifornských a australských koncem let čtyřicá tých a počátkem padesátých roz množilo se náhle velikou měrou dobývání tlata Kdežto až do ro ku 1840 nebylo nikdy dobyto prů měrem více než 0500'0 uncí tlata ta rok vystoupilo množství dobý vané v letech padesátých až skoro na šest a pni millionu nncf na 135 millionn kdežto slřínra ta 35 mili- no Výroba tlata počala klesati a letech osmdesátých ta to ale zmá hala se výroba stříbra jehož v le ixh Itřď Atýeh? dobýMbi tt ponl pvrAet milHonU fiřfff it tok v lUo h ssdmdssátýrdi dospsbr vlvk rit osmdMiU mitllořil uneí rok( v ř M ki 107 milionem nncf ynf fibnAíf I7A milíonU nřf M fok J( to Mli ftssmířřiA přsvý- řobf Sířlbft fcÍPřAl ííftí jsj le- rtým h I ij j mlneovny řiepři- jímaly VMyř imíf ktrI mtjf vnlno"! řtlbfi přijímají J k řl#' rf f mnoMví ř)obmhrři a íÍ nivvlí vlsni majilslum stříbr ty nrtfnili řaiii hrt f tnťfítt k tt přlklalft Mik-4 řiebjiftds DsB niee umí ntnává J iáob hoj n t výroby pu4ob( nt tnt la dil dl jejího vhttřlho doinánl mulu kaMý snadřio nahlédnout} tn js#t n]hltvnřjlí kdyl n# j#di no'i příéinou klft'itf ceny stříbra Innn]e rotu mt je dále násle dovně: "Jetťvlak otátktida! má vlád t právo nadrlovati jednomu kovu na úkr druhého jednomu bán skému prnmytlu na úkor druhého? Střlbrsři prtvf 1 ne Dní nelá dají jak se o nich křivé rozoáíf nahralení éi vytlačení tUtých mincí stříbrem nýbr! užívání obojí té tni ny kovové jako rov noprávné a v poměru lo k 1 stej ně platné To je tajisté sprave dlivé a to i mnohých důvodu" Ktříbraři moh ju tisíckráte tvrdili Že nežá'lají nadržování svému ko vu a přece to nebude pravdu Jen tehdy není a nebylo nadržováno iádnému kvu když je ražen dle svého skutečného tržního poměru když by ta dolar tlata raženo bylo v tlatý dolar a ta dolar stříbra ve dolar stříbrný Když však stři braři chtí aby ta 50 centu raženo bylo v dollar pak to dojista jest nadržování kovu stříbrnému pak to není rovnojirávnó ani sprave dlivé A "pět píše ''Dennice:" "Ovšem že peněžním spekulan tftin lichvář&m vývoznlkfim a imporlérom a zvláště národním bankům to není vhod Zlato a stříbro tároveň tedy oba kovy při svobodné ražbě obou kontrolovali nemohou Takovýto systém pe něžní vymanil by so z jejich moci oni by nemohu podle libosti zlato stahovat prémie a úroky zvýšovat a vládu vynucováním nových píij ček ždímat" Toto jest snftíka tvrzení kteráž postrádá úplné veékeró podstaty Svobodná ražba stříbra jak jsme již evrchu ukázali musela by véstt ku zapuzení zhtta a obmezení našeho systému peněžního na ménu stříbr nou ku zmaření polovice veškeré nasí měny a jestli jest pravda co pt Se "Dennice" o kontrolování tedy dojista ku snadnější kontrole veéke ré naší měny Cplné podstaty po strádá co se tu praví o zvýsování prémii a úroků To snad není třeba statistikou dokazovat že úroky byly vyššími v dobách kdy jsme měli svobodnou ražbu stříbra než nyní Však aby o tom nebylo pochybnosti připomínáme že v těch dobách po kud jsme měli svobodné ražení stří bra platily Spojené Státy na své upiHy 5 ti až 30 procent úroku teprve v roce 1877 za čtyry roky po zastavení ražby stříbrných dolarů podařilo su sekretáři pokladny od biti něco úpisů nesoucích 44 procent a splatiti jimi úpisy o vyůáích pro centech V roce 1878 teprve dospěli jsme k úpisům čtyrprocentovým v roce 182 k úpisům 3J procentovým a konečné v roce 1883 kb-sla úroková míra úpisů Spojených Států na 3 procenta Úroky na dluhopisy států a niěct před pětadvaceti My obnáše ly 0 až 10 procent kdežto nyní jsou od 4 do ti procent 1'odobnA jest i s úrokovou tulrou na uluby soukromé a seznati tudíž z toho že co tu Den nice p(Ae o úrocích vztahem ku stříbrné měně je pouhý klep Korunu nemyslnosti staví si Den nice však tvrzením následujícím: 'Ukazuje se — a senátor Sht rman otloukal to zase svým posluchačům o bubu al do omrzení — na pokle slost stříbra Bullion t j surové neražené stříbro tedy jaksi stříbr é cihly stojí prý tak nízko že stři bro v stříbrném dollaru tná prý nyní ceny jen 53 centy Však j-ine s o tom již dříve zmínili Ac&ik mmyli niktio le zlito v zlittim tlolLtru nul ceny JO) cendl Obhájci tlata to hezky zamlčí le tff btfllíofi má řis'řií řt í J í r ni ftef tlttá řnlňrw řissoueí ř4l vl4 !y Hpojeíiíeh VsimAm ilfý dt 'stldolltf fohvl Jj a Itfiest llatftíkovl prodej ntb rl(t# U vám it ten krulee bitf Af neh lUtt n IA IlOWi ani f ptid řeeh ni ve stříbřs řtýhfl Jen ilIM TřchM7 přidali k reň jeho vlá-U svým rAein éí Itampilil svou" 7éntn I J lo ntvídomoul is#b Kimyslný klam?:! K Ivriehl (akovero'1 riíMMlhodíAJse ani (en řsjtup?jí populUta nshoť I ten neobroezeriéj'1 fotům mosí nay pt lnoutl le kdyby to bylo pravit Ul by bláhovým aby déial ilatnfko rl reent # oněmi H75 kdyl mAmt svobodno a neobmetsnoa rtlbtt ulita iriře te'i kree bitf trnho kovu vtíti do niínrHvny a bM víeho poplatku dáli i nf h raiiti oH ilv etidoltr To jet víru ten nej nefnvlnéjíí nemysf který kdy Dennie o léto ot4ice pronesla a vy rovná se mu poutě jen následující: "Stříbro v ceně vystoupne nt dři vřjl výíku svou jakmile bude tase postaveno ttt rovsfi tlatrra jako penřlni k"v Sojených Ht4td jakmile vlád bude je přijímat subodně do mincoven aby i nich mila stříbrné dollary Al tedy bude po stříbru větAÍ tháňka vy stoupne jeho cena jako vystoupla cena tlata kdyl taralenlm svo bodné ražby % íavedeníra monopo lu tlata po žlutém kovu všeobecná sháfika nastala" Jak si to Dennice asi představuje nepoebopujeme Uvedli jsme již t p? vu le Dennice považuje ta jedi nou příčinu klesnutí ceny stříbra to ie přestalo se raziti na celém štítě vyjma několika zemí nepatrnějších Kdyby to i skutečné byla ta jediná a pravá příčina jak pak by mohly Spojené Státy otevřením tvých min coven svobodné ra'bě stříbra zjedna li mu bývalou cenu bet spolupůso beni všech těch ostatních zemí kte réž zároveft svobodnou ražbu zasta vily Co by pořídil náš sedmdesáti milionový národ naproti skoro jed nomu tisíci milionů těch zemí kde svobodná ražba stříbra jest zasta vena? Dennice má ovšem ta jisto že prý tak jako slunce ráno vychází a večer zapadá budou ostatní říše nás násle dovali jestli zavedeme svobodné ražení stříbra To jest tak jisté jako ten blahobyt který nám Denni ce před čtyřmi lety slibovala od zvolení Clevelanda Jak něco tako vého může Dennice očekávati vzhle dem k tomu že všechny země bez vý minky jedna po druhé staví ae na základ zlatý že i říáe ruská zaopa třuje si zlato aby tak učinila to ne pochopujeme l'roč by která země chtěla zavrhnoutí měnu lepší a přidržeti se špatnější proč by která vláda chtěla spůaobiti a vyvolali všeobecný krach a hroznou tíseň a bídu a nespokojenost mezi tvým li dem to přesahuje ovsem nasí chápa vost Aby tuto snůáku smyšlčnek a odporujících si tvrzení doplnila praví Dennice v závěrku že pry ji stojisté až bankéři skoupí stříbro za falku upustí od celého švindlu ! Tak to se povedlo! Podle toho tedy nás volná ražba stříbra povede k ještě lacinějším cenám kovu tobo Jestliže dělnictvo má rozum tedy se rozhlédne kolem sebe a bude uva žovali a souditi Bude li pozorovati tedy shledá že žádná země v kteréž je pouze měna stříbrná nemůže te vyrovnati jiným zemím se měnou zlatou Budeli uvažovat) tedy při jde k tomu náhledu že Spojené Státy a Anglie o nichž obou by nám ráda Dennice namluvila že v nich celé naše finance mají v hrsti židov ští bankéři poskytují a poskytovaly dělnielvu vždy nevyrovnatelný bla hobyt jaký jinde na celém světě se nenalézá A o jsou země v kterých zlatá měna byla již ode dávna ti kladem peněz totiž v Anglii od roku 1811 a ve Spojených Státech od roku 13 Ohlednou Ii se pak ir těeh terních lichi měna má ta f — y táklad stříbro totiž Meiiko Cínu a východní Indii seznají že na celém celičkém světě nejsou poměry dělní ka a člověka vůbec tak bídnými jako temícb těch lolik soudnosti a rotumu očekáváme od dělnielva ame rického Že rozhodne nesmírnou vét- sinou ve prospecn měny aoure ta Jaké jedině vmůže očekávali do brých casů Špatná měna může mu přinésti poutě bl Ju Hledá so M ! tbUp M tidni rxdiaf polh-baf Ttdili- la ufit Ukáralctri INbUlk oůpm- feaiml 4ria}lfi Bt Beriavk FbuaMatet Oahs Vb 4-li