-nrriť iiumYi ' i - ' "
li
fOUTICKE ZFRAVY ZAMORSKC
Za pfdnf dhty Mniltt IteltkJlio
polithe fr (rli 4 konstatoval mjn(r-
prsldse IMinl mM pMlo
lili J'IA afcf mií f tmstsdnďr
lUlln tle f ihh ít!A4(A vídání
Itřie mhtlM m týfcsjfeb b byl i
Minii#řUfiř art fil trnn
panem ťřispUm pM M b-ern Jidto
V kuloár H ďďďíli psk ministři I
( ri#ll tfi listiny ifnl jmi hm
lirflnA m ftj mtjsUk soukromý a
l řofřiíl lk rltrtni své olr
'I Iť'lni ofé p# nim jk
ministr 'rí fnt tiásMot sí itřlilř
listiny trojpolku M týktjbíf U J
tsprve po tiilnfn siMUnf vrAiW ď
tátnlho řiMn (MlítUnf „i
dott mftl Dři-Hlijlinl ] válnoq
dohru
futlin a lirtt Jsou vslmi nri f f
jsmn dotknuti f bylo opomenulo
táisatt Tur k r li stran
pravý fl Dongoly TiU vůči kla
divoví jmI m tIml podrážděná
nálad poněvadž pMd tijtln 1'ortn
s Mukhtsru palot! jt vytýkáno
nedovedl výpravu ItlfMI I'iuv4
Jsnf konaném f ministerské rad
obrátila Portu ku Francii Ku
sk aby svým tak rodním trl
se o uspořádání poměrů v Kgypté
Porte proutí též Německo a proká
zání dobrých sbižeb v této záležitostí
poslala do Iindýna Kostaklmu
pašovi Instrukci stran zakročení
které m4 odniknouti a markýte
Halisburybo Dobře zpravené kruhy
ubetpečujf že jednání Porty děo ne
na radu Francie a Ituska které dá
vají znáti íe nynější okamžik byl by
přítniv pto Portu aby uhýbala
igyptiikou otitkou a !e obě mocnonti
Jí slíbily txxlporu
Jak íe ibUiili kn(2e Nikola t kr4
Alexandr Srbuký vUntneu Arm
I'ajevi5 vydal nedávno knílku na
tvanou "Mala epcmenica iz KuRÍje"
V ní vypravuje evé dojmy z pohřb
cara Alexandra III a centy kterou
k vfili lomu pohřbu do Kuňka
podnikl Jako očivideo podává ve
své knížce svídectvl o tom jakým
gpQdobem ne o pohřbu Alexandra
III iblíiili oba urbítí panovníci
knííe Nikola oernohomký a král
Alexandr erbaký Od Amy 1'ajeviie
ae dovídámeŽe oba panovníky svedla
pouhá náhoda jež tu opót jednou
ailnou rukou taxáhla do historie
Král Alexandr přijel c Variavy do
Petrohradu v nedili po 11 hod
odpolední a hned poupíňil do petro
pavlovského chrámu kde celá carnki
rodina byla ehromáždéna na předpo
ledním modleni la duii zeetiulého
cara Krále Alexandra doprovodí
em bratr neboHíkuv velkokníže
Vladimír jeni mu na míatS novího
cara vyjel v úotrety na nádraží
Náhoda chtěla že král Alexandr v
chrámu postavil se irovna vedln kní
!ete Nikoly jeho! v ruské uniformě
nepoenal Král knížete franooucsky
oslovil a doslal francouzskou od pověď
Král prosil knížete aby mu pověděl
kdy mohl by přistoupili k lesnulómu
caru aby jej políbil Kníže mu to
řekl a po chvíli sám jej vybídl aby
přistoupil k líbání Teprve po po-
božnosti král dověděl se v kruhu
carské rodiny při viájemném před
tavování korunovaných blav kdo
byl len koho v chrámě oslovil Na
to oba srbští panovníci ta svíbo po
bytu v liMehradě jest několikrát se
seíli a měli spolu delií důvěrné
rntmlovy v bílém sále simnfho car
kébe paláce Dej bože volá spiso
vatel aby tyto roimluvy přinesly
dobré ovoce oběma nálom a národu
srbskému v Brbeku I na Černé Hoře
r lásko kořtiiinMIrkf fi nlnp(
Anstrilíl Mkáse 'MAInUký r4j"
Ona eire rájfrrt v li lniin ohUďi
hfl aU oflm "p'lítikm krilí
k#n" m riAml vílijk4 t4ťf
tořř4 poktny přnvá-Jíjí Jk
)ii mn priioiitost nkáitil
NÍM r st rii(iiri l
řrtwl aby Hk4itU to dis avýth
}ktb mf%mh irnttU infd
Nlff ds rn4 v4f'kfw tnm f řl
k')i
fffi stali ss (i jíl fftinitr l
mlrtlatirkými př"d ly (lmi
hnxfínná dsnní ytkr M h f4kftsm
kldý tm4tnf i kl-rý by
r'iplá pM)i'Mi tř#sti AM Ík4
dílnlk ktrřýl by — i nudy nsbo
DllAbké synlikáty diktují prU
msntňnt tákony přdilijl "m
druhům" Jtk ! ve ipn mj
ti Ony nařiiujl a vynnttij
_ i _ 1 1 mát
siavay miiu hm lairtynh pro
itřrdkn aby si fjidiily polnlnřl
t - i jí ta a a
v ivřfiuí ei(i(iriii vri ss
přfoe illlníkAm skvostné pravd li?
Kaldý by al tak soudit a ť tím
v(c julto vlil dle i4vty "práva
na práni" tiMmřtritttfn práci při
kaiuje při éeml rci ponkud n
milou ikuifiHmt ííní 1 rimm
sinaní polní práí s opovrlním
odmítají
1 edy je dětnictvo v Au
slralil sfadtno aneb aspoň spokoj
noř Chybu lávky! Slovem i pírem
tuří u Um Toti vladé — tedy
proti vlastní krvi! — a jpžio má
Austrálie docela neobmcicnou svo
bodu tisku dostává sa dělnickým
mimslrorn a poslancAm těch nejyy
hranějších nadávek ISa utrhuje so
jim vSfrn možným apftsobem i na
cti a dobrém jménu Vláda je vším
vinna atát má ve vscm viudy po
máhat on jo vSemobouoí on má
povinnost každého jednotlivce pod
pórovat Nemá li punět ať k dosa
vadním tisíoQm milionu dluhA jcAtí
několik set přidělá I'o nás přijde
lak jako tak potopa!
Tuto nespokojenost délnictva
dělnickém státě provátí stálý ne
klid a nepokoj Australské dělní
cké obyvatelstvo nedrží se dlouho
na témž misii ono proudí se usta
vičně semo tamo a oóekává t každé
tměny sídla zlepšení svého stavu
A tak! shledaly se také tástupy
lidí kteří se vsím na svělě nespo
kojeni po životě archo komunismu
tatouZili jenom pro sebe Žiti a sobě
samým vlásti chtěli aby miternému
světu ukázali jak se sociálně demo
kratičké ideje v nezkalené ryzosti
dají provádět Odešli s tím nejprv
do ciziny V jihoamerické repu
blico Paraguay! založilo asi 8est
set Australčanft na ryze komunisti
ckých zásadách osadu "Nová Au
strálie" Z vlastní síly uprostřed
pralesa studován tento ráj Nadšení
pro novou obeo pozemského blaha
bylo tak veliké že se přívalu cizin
ofl musilo bránit násilím Avíak
sláva ta neměla dlouhého trvání
Záhy začaly docházeli s Nové Au
strálie ostré žaloby: že vftdeové pa
nují krutěji než jinde tyrani že se
osadníkům zhola zKrátka béře víe-
chen jich majetek atd Ve zbědo
váném stavu vraceli se oběané
"nejideálnějsí" obce do Austrálie
a ostatní museli být na státní útra
ty domu dopraveni — ti víichni
ylt a komunismu vyholeni Nová
Austrálie zanikla
To stalo se as před třemi lety
Záhy na to vyskytl se na veřejnosti
nový plán: zřizovali dle komuni
stických zásad vesnická obce v Au
strálii samé oviem pomocí státu
na němí ale nové obce neměly ni
terak záviset Kolonie Uueens
hotovi lálohy porostl ftirt
Neví řibŽirié "fssňífiýfih fibfd i
říisnfdřt m AdAr h ipoMfll tm
élsnostl ipoUMh msjslka"
iMll tthě t%tn vl4tl Yisthfty
tkhf míly ss státi Mf ritlt sl
Ss?itl9 flviili
řtsdlonh'1 bi Ifi iříief tak
ílftf Astrlil lh Nt ibMíb
osadníka ponlí parlarnanl dl#
lifh psnli rioo tUtfN rit hoWifv-
stl TřMÍmínkf siUUrtce byly dV
htt ftsMiř pS lt byla Aroiná i ř
tom t]nU řy w v AiMlMlil M
řir fn)l A tikl iaěli ss dl
slivtftýí-h ttl hopodifit (el
vsi byl l4fotiv Jak l# - mimo
1-boJsm Msrtt — nssmírnA drah
sipsrlmsňl dnpadn "Víkrtrd i
Judrtohfl a jdn i vtheí" Jak
kř4n# se to poslostehalo! Miioií
byli tím Idyllinkfm klidným
smírným livotm opravde nallsnl
AI ti přelit toho onoři rhaf
k prad a in i ensn ns ht4 si
d4t filfl poroučí 1'ropnkaly ory
vlila mla phy ruce pAr aby
strany srovnávala a k míru nap)
rnfnl Z tA a oné obu byli jd
hotlivcl vyhaiovAnl ilrni vidy
(iiy li nsjhorsí
Zde akAiky i rokování poslané
kA sněmovny i dne at listopade
minulřbo roku roslanse llom
btirjí navrhuje aby te do ívoIku!
ných oIm í ta obÓany přijímali je
nom mJi aby se státní příspěvky
povolovaly Jpnom usazeným jíl ve
sniěanftm a aby nepřtvýiovaly
úhrnnou sumu pól milionu alatých
1'oslaneo Castíne lalaie na vládu
le se iloěinnou lehkomyslností svo
bodné vesnice sakládala a poslanec
Home nenalétá slov aby náležitě
pokáral nepředložené mrhání pe-
něti jehož se vláda dopustila
Obě zúčastněné kolonie Queens
land a jižní Austrálie sestavily
komise které! zjistili měly příčiny
úpadku svobodných veanio Vý
slcdek tohoto setření byl žalostný
£de jen některé podrobnosti:
Queenslandu otnamuje ministr or
by že osada "Nikdy nezoufat!"
zajiti musí bude li jí státní pod po
ra odňata v obcí panuje prý již tak
venká nespokojenost
V osadě "Excel Pioneers" zdr
žují prý se osadníci jenom ob čas a
nevzdělávají půdu V osadě "Ne
liance" není prostředku k livbytf
lidé se mezi sebou ustavičně
rvou "Woloougaba Exemplars"
nestane se nikdy samostatnou lidé
Umějí 1 chtějí jen potud pracovat
pokud stát bude dávat na penězích
odpory "Bon Aocord" nedává
žádné naděje na úspěch atd
Několik málo vesnio snad ob
stojí Ministr navrhuje aby se na
ich podporu věnovalo dalších 40
000 zlatých! Podpora byla pevo
ena ale ua dlouho nezpomohla
Oznamujetf se s Brisbanu že oby'
vatelé svobodné obce "Nikdy ne
zoufat!" sklíčeni a zkormouceni
tento "domov" svflj opustili a do
srubánu přibyli Vláda ubytovala
a v útulně pro přistěhovalce a bu
de je měsío živit Obeo ta obcí
padá ale komunistických blouznilo
e stále dosti
O nio lépe nedaří se svobodným
obcím v jižní Austrálii Tvto čí
tají 1848 obyvatelů z nich! je 445
práce sohopných mu!n a 084 dětí
Ku vzdělání ebdrželi 225 hektarů
pftdy a do hospodářství přes 1000
kusu dobytka Do září minulého
roku dala jim vláda 300000 zlatých
podpory a toliké! dosulo se jim
hojných příspěvku od osob soukro
mých Tak na př dal jim nedávno
zemřelý milionář I L Ilawker hoj
nost viácných plemenných ovcí
Ale na vtdor tomu byli osadníci
se svými prostředky brzo hotovi a
ministr ponavrbl sněmovně aby
jim povolila daliíoh 250000 ala
tých podpory při ieml oznámil že
Luno
Luny
Lung
Luny
Lung
Lung
Lung
Lung
ALLEÍJ'8 LUNG OALSAM
„ JHW
bolení hlsvy bolnf krki n' Ms#nf dýr-fi
tiirwit iřt#ift fAJkrl a vWhft nepo
řádky Jtf a lďlr
f #! r i j !( íf Hii'
M -#
IVriM 'JS)f soe a siIími lAhev
S t-4"f S MlIriM
I M Hiřrli & Cd iih mi) Clnclnmtl 0
Balsam
Balsam
Balsam
Balsam
Balsam
Balsam
Balsam
Balsam
FRAZER AXLE GREASE
Ncjlfptl
na ivité
Nwtbsabnje
pflrolí
f nijakém
spftsolm
i -
"A- ti%
dostal
pfvy
I iHřl táni
vydání
A prárl
'sn'hl ifvlv# litimnl
Mtt %tom in líf sutu anr Hflluhí ř rsrr t (( ft 4 im
FRAZER LUDRICATOR CO ii-ť HprrUMt í hirM jit
nillHlllillllllHllllllllllllllllllllillllllllllllllllllflIlltlIIIIIIIIIIMIIItltMIHHlIlllllllllllltltltfMffltlIllltlia
° Coský dodavatelský velkoobchod °
Ctt nim rritnlftm iťvotují i m n Imitl In jw-m isřJdil Um%f
vrlkmiWlťxt tJolliini llUnl sjf luhu
Všechny druhy mletého I celého koření kmín
fcnlkl scmcncc mák České houby povidla
cikorka atd atd
I'4nl oti hrHlníi i z vi-hkovs shlnUJI vi lkou v IkmIii dopííoii II si pro
Chas Steiger
H32 WILLIAM HT OMAHA NKII
s
a
=5
Ml
B
iiiniiiiiiiiiiiiiiiiiuiiuiiHiiiiiiiiiiiifitiniiiiiiiiiiiiMiiiiiiiiiiiiniiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiniiiniuuiiMiiiiiiiiir
nase komunistické vesnice žádo-
stiv siědeti zdali třlký tn pro
blém dovedeme rozřešit"
Nu — víechny vesnice jeitfi ne
zanikly ale i i vládních kruhu
jihoaustralských ozývají se ji! sto
sky že řešení problému se nepodá
hlo Ze všech 13 jihoafrických
komunistických vesnic drží se jen
dvé Reamark a Mildura všechny
ostatní jsou na psa V Holdem
prohlásil starosta že je tamější
stav beznadějný a na společné pra
oování že není ani pomyšlení Z
Rinstonu bylo ve vší formě oblá
šeno že osada zahyne bude-li za
chována komunistická soustava
Ministerstvo Kingstonovo ostý
chá se ještě doznati nezdar svých
pokusu avšak není prý pochybno
iti že co nevidět nuceno bude tak
učinit Myšlénka vysýlati na ve
nek pracovníky byla dobrá a zdra
vá avšak její provedení na komu
nislických zásadách bylo pochybo
né Přes milion se vyhodilo i
nyní musí se začíti znovu Vláda
činí u! přípravy aby pozemky ka
dé osadě přidělené na rodinné bio
ky rozdělila a takto zase jen osobní
vlastnictví zavedla Zkrátka: obeo
ně hlásá se ji! v Austrálii že udě-
aly komunistické pokusy jako v
araguayi tak
prosté fiasko
i v
Austrálii na
NL
IWet vojska v lakouaku i v ostat
nich státech pro případ války lro
příhodu války měly na konci roku
1895 státy vojsk zemských obran a
ve zbrani vycvičené domobrany 12-
335500 mužft řadového vojska 4
160000 mužft země a 5421500 do
mobrany a sice: Anglie 743000
Belgie 265060 Bulharsko 304000
Černá Hora 50000 Dánsko 59000
Francie 3084 000 Monako 500
105 osadníků novv domov svflMi! I Néraícko 3400000 Nizozemsko
and a jižní Austrálie chopily se1 tae opustilo a 20 jiných že musilo' 220000 Norsko 72000 Portugaly
ochotně toho plánu a odhodlaly se být pro trvalou lenost mocí odstra- M0000 Rakousko 2852 000 Ru
experiment provésti Dle sociálně-' nino Sněmovna povolila žádán t munsko 235000 Rusko 4855000
(híiuu i~m im tu iwm - ěohHmn demokratického programu mři při obnos s dtktklivým napomenutím Kecko 156300 Srbsko 330000 hvý
SamíilstfcfeM tom sUt vykonati všechno on měl svobodných obcí ve kterém! se cary 291000 Švédsko 400000 Spa-
uuiu iha4 Uh BtiM dálí pozemky sUvební materiál a praví: "Celý svět upírá traky na něly 608000 Turecko 1017000
Halonem k leixrnl tofnl — Ze
Stockholmu se telegrafuje: "Aíten
bladed" se dovídá že Andrévova
výprava k severní to6ně odebere se
dne 7 června z Goetehorgu nejprve
do Tromsoe kdež výstroj bude dopl
něna čluny do ledu a poštovní ho
lubi budou vzati ssebo'Jj% v polovici
června dorazí výprava k Spicberkám
Francoušti přátelé Mendikovi V
Habeši jest po mnoho let již usaze
no několik Francouzů kteří jsou tu
velice oblíbeni NejvČtšího vlivu
vsak požívá pět Francouzů usedlých
ve městě Entolo kteří mají důvěrné
styky s negusem Menelikem a radou
i činem jej podporují v jeho hnahách
po pokroku Mezi nimi vyniká p
Chefneuf jenž již po čtrnácte let
jest v zemi usedlý energický vzdě
laný a všestranně činný Zřizuje
negusovi zahrady vodovod a palác
orgamsuje dčlostřelectvo pro něž
vymyslil pěkný stejnokroj a pričiAu-
je se seč jest aby vliv své vlasti v
Ilabcsi zvýšil Pan Mandot jest
rovněž velice užitečný pracovník
Pomýšlí ruimo jiné na vydávání
ethiopského časopisu prozatím ale
rediguje panovníkovy dekrety atd
Zastává jaksi úřad tiskové kanceláře
habešskó Setník Ciochet má funkce
vojenské zabývá se pracemi geodeti
ckými a provádí z rozkazu negusova
výzkumy země Pan Saourais jeBt
dodavatelem objednává pro Habeš
zbraně náboje a jiné potřeby Pří
buzný p (Jhefoťuia nemá dosud
určitý obor posobnosti ale také pro
nřho se něco nalezne Tské poštu
zařídili Francouzi v Habeši známky
s podobiznou Menelikovou byly zho
toveny v Paříži Ponóvadž pak
negus Mentdik má řád čestné legie
udělil svým francouzským spolupra
covníkům všechny habešské řády
H fm Utt1 aii-t Bi u "penment provésti
Do Linwood EolIcrCo Neb a okolí
Clěným našim příznivcům a zná
mým v známost uvádíme že chvalně
námý a oblíbený krajan p Tom
)uda převzal jednatelství našich
istů Prosíme ct krajany aby
důvěrou v každé obchodní záležitosti
nás se týkající na pana Dudu mm obrá
tili Zároveň vzdáváme díky p J
Vítámvásovi za dosavadní služby
nám prokázané
Vyd Pok Zápvlu
htdkz'2 Houp a Knih Amer
i
r
1
$ t
