POKHOK ZÁPADU
II
£
i 4
1
v J
í !l
Mí
r
ť
a
fttfnoat HUkt
N4UH ha {linkAnt viry rvUrMhi
iMovífce f h (r t tis t f li vi lla
aoatl kmsriA fM rmMtl fdt4ř
MfMKfi aloboba v4lky a ubílit! ve
♦M fit fc'f# Imlf MfřiiMsIeý
Mleý řnfr V#ml li hy
)ll Jfn i rdi tidUftft jW
lf pak mle vidJIoi fU v 4 Ur?
frontím J# oUiki v ) lei tW
fslbfcfrH háUk itm mU-ní 4
lopftfťl řnim biíhífř mravo-
k4řel m řci# fcř iiní tvé o pří
štím mfři hiisijf }ihi ilttth tf pro
řoe! MAmIí přUtf iňftkÍ0 A Joi
illfy vlřfrfrb ktM vfřn In do
fde tintNIt a (nfi JI vrof r#Ji
tyirtivijf I pofřiybovalný (rh
lidký př#t lidnou svvlynf m r-#i
taví Také ( o moinosii ffiffii
víftího mi své odpore adl M ai
k od p 4 rt-Am l#nlftřrt politikům
foJ4kSro ct!J4lotivr4rn vího dm
h'l pktlartůtfitovirrfk m ptiik
ií'ri(ífko a obiivldodavaislům
konrry a ov - kaltům i -ld
afho roafki § podobným Hi) nvi
rtt roo ío§U" inter-s-ovaným Iřidim
ohaoký m K i4tu ftni ♦ MyklsM
popírají itkittrntliliift myilfnky
míro }%tff tak vynikají í francouz
eký athnograf (iutv U Hon jsboŽ
fr4 i ns-Jmladiiho odboru pyt ho
fysiky Mře hovaně iijfmavé výklady
o zikon b duí hromadné du !
?ÍS tMJ itft n4roift }ilrmn cx!
nřkoliki let Jit budí txloulgrtju p
tornoat V lft 'o rfili4 b Iivrtl
niroda" vyk!414 (íattv to lUn o
otitc 41i6oé Ví v viwhfn pokrok
HiJatv n#(ifeiUlo ono nikdy ineii
otJhUvořjií švé ntmroMli oilttí Vř
dni vilek Zd-li vymoženosti v6
decké učinily vilky MdAfmi je po
ohybno Jinto vik je J je učinily
vrilednójiírni Ani dob velkých
puitoíiteld nvéti t'itigicbin& t
Atilly nemftle ne poúícto pobitých
v vilce lidí rovnati dobř piry
elektřiny Vykytuje-li ne vrtledný
úkai v dějinách liďttva i vytrvnloHtl
tak pravidelnou pak třeba ta to mi
ti ie odpovldi nřjakýra nutnotcm
hluboce laloíeDým 1'rotťHtovati pro
ti nřmu je tak marné jako protento
vati proti jiným tl&m proti stáří
nebo proti nrarti Ontatně nebylo by
to ani apravedlivé mln( autor neboř
vilceni nirodft bylo přímo práme
nem důležitých pokroka Tfžko ni
představ iti kterak staří byli by se
mohli zbavili svého barbarství a za
kládali ona Rvčtovi panntví ber
nich! opét nebyly by ne zrodily ani
umíní ani védy ani prfimyalnoHt a
ty oatatnf chlouby lidatva
Která pak tnačnřjSí civilizace ne
vystupovala vilecnč? táže e le Hon
Kde jettt néjaký národ mírumilovný
]eni by byt hrál nějakou roli v hi
storii Autor ohledává příčiny válek Na
první mÍBto klade přirozený pud
jenž na celé stupnici živočifintva vede
ailnějSího aby ni podmanil anebo
pozřel alabňího VzdčlanoHt aeHlabuje
ten pud pravda Něco vřak Benlubiti
ae jí nepodařilo Hluboký odpor tu
tiZ probouzející ae rozvojem vzdělá
noati u plemen razných povah k aobě
navzájem Větiina válek s těchto
rozpora vznikla VSecky velké boje
lidutva: dobývacné dynastické ná
boženské propagandovébyly v pod
statě skoro vždy války plemenné
Boj mezi Terftany a Assyry mezi
fieckem a Asií mezi Uímany a bar
bary víecky náboženské války stře
dověko byly plemenné boje Co jiné
ho byly tyto poslední ne-li boje
plemen bájících sv&j individualism
a svobodu nvého cítění a myšlení
proti druhým jež hájily politický a
náboženský césarism se viím co k
němu patřilo: principem autority
tradicemi a formalismem latinským
Vykládat i války ta pouhý následek
rivality Jednotlivých panovníka zna
tsenalo by hrosoé povrcbni pobltlet
ni historii TI mocnáři nikdy dlouho
nf4ftovtli# klřf řidolí titřtf
vsíl I t#4ly svýph tkfrS h tnUU
ňi tnfi
h ll pokrok Hvílisiis a iJ4(
V(4jmny styk msti n4rody #hof
J řn#ři pojvrý ptjchnUjib 'sý r'
poř vř"pfiý Jlfiotlívw h l
táffi lrnftnýmF
to- rftpoví ti nflý poi-řovll
r4!#dfní V ňdiUk4 J#4í fftt
kdy kořftnikt# řni tiiffy byía
fl lilia obliífti klf isilot niírh
jnyk1 nbytt řoi(ř nsvytip#
valy ditvn( Siftoti a řtřotřiťti
mu lmhoi arii ďt iř!tn4 llyly
ukryly povřfhňin niihm jaki
poviofLnA lm' tololoí
v# víifh físfífftýrh vr(vih Vttn
py kritivl l v4k v n fi dob
rlilř)oj fi snbs potdo í piry a
!kifiny iAíJ( tn nyní ♦ itrhnt
rt4foto4 obklopovat! líkuy r#-Iftí
mi klrým( přru4tij( styky a
vitřj rava friki i# ř J#lrt h
proti drahým Ne d sl na im V
Amfi I v Ařilii jíl př I tiy
odhtoino vypdisní (U%n a dr#
pfijst likoti prou přmtivirif lofl s
rhudfmi vystěhovale! i Ktropy an
f(lí( ki trsďs-unioos hbinl dovo
lávají vypuirni riíího délnictva ru
hi vlá la odpoví lajle potřvbim
svíhfi lídil vyputuj" lidy Tobot1
opatřsní dovolivi m rili km r-
tourí strana lidu v Nfmeckv I ve
Švýcarsku lidi vláda od podnikateíq1
ttodivrk vojenských !e nesmějí z
rtiAstnivali dělníky Jiné nl domini
79 by dva até století mělo se utiti
doWju světového přitelství Je velmi
pot:bybiio
ZruSte vtijmné vidilenosti niro
dfli od ssbe praví autor t J učiňte
aby se b!íle poznali a budou odsou
zeni — nenividěti ie
Psychologický rikon vložen v
bytosť velkých organísma kiže ten
ropor (íuslave le Hon soudí že
jsme teprve v červáncích toho hnutí
Pod který dnes víecky vlády af
svobodomyslné ať absolutní vhání
do stejných kolejí není posud dost
uvědomělý ale má svůj podklad
psychologický Když v říši římské
počet cizincQ vzrost přes jistou míru
vzala říáe za své
Velmi zdravý instinkt káial náro
dům báti se cizinců Cítili že cena
země neměří se počtem obyvatel
stva ale počtem občanstva A po
krok civilisace nevylučuje zápasení
mezi národy Tím méně je vylučuje
ježto civilisací přibyl k ostatním
momentům rozpuzujícfm též moment
hospodářský Filosofové a lidumi
lové budou jefttfi dlouho míti příčina
k nářkům na nepřístojnosti válek
míuí autor Nechť prý se ostatně
těší vědomím že kdyby ihned něja
ká kouzelná mocnost zavedla ve
světě nucený mír že by to znamenalo
okamžitý koneo civilisace a všeho
pokroku a rychl návrat k nejsuro
vějsímu barbarství Jseu už taková
paradoxa v Životě "Bezpečnost
míru" dí správně de Vogiié "přivo
dila by během p&Utoleti takovou
míru korrupce a úpadku že by ná
sledky byly mnohem hroznější nežli
z nejhorší války"
Vojna má arci své velké nepřístoj
nosti elosí však uváliti na kterou
stranu skloní ae jazýček položfmeli
na jednu vážku prospěchy a na dru
hou škody způsobené?
Zla války jsou trojího druhu
ztráta lidí ztráta peněz snížení síly
národní
Ztráta peněz je vedlejší Druhá
více váží Počítá se že války na
poleonské stály Francii 3 miliony
lidí Zaměstnávaly národy po dva
cet roka t když se pováží že probu
dily v národu vědomí síly odpoví
dajíce při tom jeho pudu ničivosti
který je jedním a nejmocnějších pů
da tělesa plemenného třeba s ode
vzdáním pohližeti na hekatorabu
Nejhorši je ovšem že násilni smrt
stíhi přivě nejstatněji čin národa
Výsledek válek je tedy v pravdě
hrosný jen plemenům jfcbl obyva-
talatva nepřibyv
- tiai ijf lj ni oi s(Í((íkov4 po
řád JsňoHt ni vilky sf ily zapomínají
při lom fcrWiovaU m vilky vynesly
Js o dMii sf riňki pMtMffiu Jil
umIiiJí s oofhirMi
i fy vyniií vilka'
fřsdsvlfm ti a prolfofiií di
tktwU A ln M niřodi mihl
'f"ř valfti řlvllla rfií řfiofni
VUhttk vilka dii4i národa pffiij
t Ukiporíka ji imM
fifii í Junt byla ri4t(rr( pro
Nmi ko N 14 vik
lí on4 porilky h i t ví kobk vt1
bylo by st N'rnrk na svoji jdro
řsnosl a dft4řif sílu po kalo ÍVÍ
timsl! Jsa nisUdky vi iiln4 itatíi
by fíc!# isna byla pí l
rtoti Vtthni nl Nlmsekti A po
Islsí svipskii vilky Jaký rrly
vý!stjk Kinarint Apt íky ht
fl]ř statistikovi inr)4 pvin#
isnl řliřodf)f'b ivah mohoi fKfvll
ti py Kolonoví kfihm byrokra(6fn
Hikoiko po r re Fraerís p'
póřilp f 7 — 71 s přímo obro ly
a iainmnifají vsIkoUpý rovoJ
Ntbýti iltm n4 branní povinfjoti
byly by s ájanon mmu roxAířily
anařt liis ioialísin a víecky íliř#
divA rozpusto y modsríil rívilisw
c Maré zikU ly niUjsnk na
ktfřýth fbudovin Jw molirní pí
ln'ot byly podryty a nsbylo by
bývalo člrn Je nahradit! Ilob
militarismu stala vychovateitffrt
klsr učil trpiivosti nzdolnoti
obětavosti a pkyll duAlm národ (1
jakousi dočasnou mravní berlu Jen
tím spflsobern bylo lze najiti opory
proti řjoimti a srnkčíloati které
úžasnou měrou zatím se rozmohly
Služba vilečni je arci hrozné těžká
diň připomínající oejtvrdší doby
starověkého otroctví leč jo to daň
bez níž by společnosti evropské
dávno byly padly za kořisf barbar
ství číhajícímu na všech stranách
Jen duch vojenský jejž nikdo nevy
myslil nikdo nestvořil který jako
živý velký faktor v lůně lidstva se
vyvinul co protiváha proti jiným fci
nitelům rozvažným a odpůrným byt
s to držeti obrovské těleso moderní
civilisace v jakési rovnováze
— Staří bohové byli sice lacinější
míní pan le Hon ale pohříchu není
jich už
Na zmíněnou mravní stránku vo
jenského regimu klade autor zvláštní
váhu Cituje stránku z Moltkeových
memoirů:
"Mladí lidé jen poměrně krátkou
dobu snášejí blahodárný vliv vo
jenského školení U nás na štěstí
jakmile přestal výcvik jednotlivce
začíná vlastní vychování a Žádnému
národu ve svém celku nedostalo se
pomocí služby vojenské takového
vychováni aby se mohl srovnati h
naším Kikalo se že německá ví
tězství jsou zásluhou učitele Leč
véda samo nestačí vychovávati člo
věka vychovali jej k takové výši
aby dovedl za ideu obětovuti život
konat i povinnost obětovali se za
čest za vlast A k tomu směřuje
vychování muže Ne učitel ale vy
chovatel dobyl naše vítězství a tím
vychovatelem byl stav vojensky
jenž po šestnáct za sebou jdoucích
roků vycepoval v našich generacích
tělesný a duševní vzlet přivykl je
na pořádek na přesnost na počest
nost poslušnost na lásku k vlasti a
mužnou odhodlanost "
Autor vypočítává ještě jiné výho
dy jez přineslo vojenství přednosti
víc technického rázu Celkem pak
pokládá války nebo aspoň nebezpečí
války za nejmocnřjšf podněcovače
(stimulant) mravních i hmotntch sil
I národních Duch vojenský ]est
'posledním sloupem podpírajícím
'moderní společnost a civilisací a
'proto zasluje vdéčnoat těchŽe náro
'dft ktsří jsj proklínají
— Nenaříkejme příliš na hluboký
rozpor jenž dělí od sebe plemena
módami praví autor lita těchto
antipatii sáhy by pominula obava a
av5 Nomooo jator
1 JQ 'í aV i " i'-'"' 'V v '
V 7l i M i' i W i ih n
: ' ' V I I t f f ptM ! S l ( Í
)rf í { i htf- } f
aff-4l vii!
Tllř ItrJU VtUWS tf r nu ISHI OSTIOI h no
KrMb-í'h vil-k # tor tt„it by
p"fiif' -i v ks řť í! !
Jiko řkll iio h itřfty
mír i l(o ři Indu k I
toM ř Aři'i fofr ír# ]i i
#řt aU 1'Hř roibon lt H v rJ-
vliií biA a pofM{ úmo m
mholí Jř ibifiý bit i itv r pu
stoší'! krvj# přiitisl í v i tifřtJfn
kMí zlo přrhh A loto th
ví ky ls!#řii j lí"j4ftíy z l# ifl
zefii' js horíí rl ftjtřířijíl vál
ky V provin-íi Paiijob r 1'
bylo tíH)u ritrtvýrh dí vlilnl
f prs vy v Dek kanu r I ? pd!o
bílně I'ioíVii Hindi dle tliož
pramene Vínky dirta proi!
válkám % vojskům potahuje anťr
jen thireticky zt zajímavé Nf
máme Žádnou volbu mezi válkou
nebneválkou Válka jev přírod
jako smrt Sltil tedy uvažovali ra
ději jjí výhodné stránky A pro
všecky případy se připraviti
Proti mrazivým vývodům páně le
Honový vědy lt snad a mnohého
stanoviska ledacos natnítati tolik
však je jasno že k dobré politice
národa za dnešních poměrů musí
náleželi starost aby měl v pořádku
všecky své odbory a schopnosti
a především také svojevojsko
NL
— Hilly Hrowu pověsti co dobrý
rváč požívající spůsobil ve čtvrtek
k večeru v hostinci na 14 a Dodge
ul výtržnost následkem čehož poli
cista Cox povolán byl aby jej zatkl
Lad to nebyla prúco tak lehká a
Hrown dopraven na stanici teprve
tenkráte když dva další policisty si
na pomoc přivolal Na památku po
sledního fajtu odneil si Hrown roz
bitou hlavu a Cox rozbitou bubu
— Státní výbor dopravní započal
ve ettrtek v místnostech Commercial
klubu s výslechem příslušných stran
v žádosti aby dráhy v městě nastíní
ústící o zřízení potřebám zddjAfm
vyhovujícího nádraží se postaraly
Zástupci dráhy liock-Islandské do
kazovali že výbor nemá práva ror
hodovali o tom kde nádraží všem
potřebám vyhovující zřízeno býti má
a že může rozhodovali pouze o tom
zda nádraží nyn-jší postačuje či ne
doHačuje mimo toho dovozoval že
dráha ta v nádraží žádného zájmu
nemá neboť v městě našem neústí
nýbiž pouze pronajmutých na čas
tratí Union Pacitio dráhy používá
Zástupci Union Pacifio a H k M
dráh doznali že stížnost jest opráv
něnou a že nádraží nynější nikterak
nevyhovuje Klkhorn dráha pak po
pírala že by postačiu-lného a jejímu
obchodu úplně odpovídajícího ná
draží neměla a dráha Milwaucká
tvrdila že do nádraží zdejšího niče
ho ji nní an v Omane tratě jjí
vůbec ani neústí Veškeré dnUí řeči
a svědectví točily se kolem loho
máli výbor práva rozhodovali o tom
v kterých místech společné nádraží
postaveno hýli by mělo či máli drá
hám samotným ponecháno kýti Na
otázce této bude as osad nového ná
draží spolkového spočívali neboť
dráhy Union Pacitio a BAM volny
Jsou k dokončnf započaté stavby
na 10 a Mason přikročili aaroveS
I I III - I r !- ( ( I l '(!((
lK4s lf MMN
Hasoi vnnmn Ý
f lW't V! ti ' (-! I
CsttfKI(ibf $
al probl i í U na 14 írtý pád nik l
přinviít J# tmSl aby v umýítsfié
taiM bovho riilfaží na 9 a Ka'
mru Jakfcoíiv 4vití braly
— Jak rrtifiql jm již oznámili
po't př-d poliejní a poíiřfií
kiřfil v tvrlsk s projí Inivinim
lA-btf o povolnili Iďrfisí ko prodi
♦ iftl lihovin a hn í při proJfn4vinf
]4loti pff podán asopiříi "Hfe"
prott proti povdent též a to na
tom zikUd ! lál ni"zriamovin4
Ve veral f'J5e" kWýlto časopis
vy lvvati-lslvsm za flí-jřosířenJŠI f
okreni naif-tii prohlá-n jt v kte
tlmtia fřfpa lu ovm dle zákona k
ohláškám dotyčným oprávněn by
byl Hned po zaháleni zasedání ohlá
žf-na přes'doii komise Hroatchem
prav i lín dle nichí vyšetřování díti
se budo a zároveň ohlúšt-no že ko
mise tifhodlá o každém protestu se
strany lÁce pojednávali zvlášť nýbrž
že z případu prvého učiněn bude
přípnd zkušební dle něhož komise
pak ve všech případech ostatních ae
zachová Dle pravidel komisi ústa
novených měl časopis proti povole
ní licerse protestující dokázali jak
velkou cirkulaci sám má & že časo
pis v němž ozoámka uveřejněna
tolik odběratelů nemá načež pak po
vyslyšení strany druhé vyhražovala
si komise právo k rozhodnutí zda
různá vydání toho kterého časopisu
dohromady jedno číslo representují
a který časopis vlastně dle náhledu
jejich víe odběratelů má a tudíž k
ohláAkám oněm oprávněn jest Proti
tomu protestováno zástupcem Hee'
kterýž dovozoval že komise uemá
žádného práva dělati si pravidla jež
s dřívéjším již rozhodnutím nejvyš
šího soudu v odporu jsou leč komise
na námitky jeho ničeho nedala a k
výslechu zástupců obou časopisů
'Hee' i 'World-lleruldu' přikročeno
Zástupcem Hee' dokazováno 2e íád
ného časopisu pode jménem denní
ho" World-Heraldu tu uestává pro
ti čemuž ale se strany časopisu
onoho protestováno a dokazováno
že ranní a večerní vydání dohroma
dy "Daily Worjd Herald" tvoří
Zasedaní na to odročeno na pátek
odpoledne kdy komisí oznámeno že
v slyšení důkazů který časopis vět
šího rozšíření má pokračováno bude
až v pondělním zasedání Na to po
voleno několik licensí proti jímž
"B'e" neprotestovala an v časopise
tom oznamovány byly
V mé praxi odporučuji proti ne
duhům jater a ledvin jakož i co pro
středek pročisfovací Dr Augusta
Kiiniga hamburské kapky — W J
liaymond 47 N Cbester Str Haiti
mor Md
t sebránky
a dthilníite si katalK
H'íiimn n')''iík'h nnn
l iinxUMiiiých Mnoho
prvn '( nnik fil 1il lrmi rj
ohrHrnl ▼ krii$i'h lmrvM'1
nrávníin niii-m Milíni "c ll-n
lnuli- vn vhk nin tíittroiH nij an h
ininii o loinio Ikoi T-Si4-Hi2 r
lswa Heed ťe Dea Moliies Iowa r
A V íťí frt ríi í-_íi_t9j_íC A-jW
íiofte íoW Hsien
4 1 čSř VL
' 'fy:- I
i
A 'ASS
J
í :
i
f
I
f
#
r
í
í
v
-
l
'
s
ř -
4 ' "'
i
1
i