POKHOK XÁf 'Af)U~
i
i
i 4
i
v:3
fírpnhllk t nshrpri (
i
s r mn iono ini't ri rii"i ikl l
i V JI 4 1
"iV2f Mt 1 1! hm M tlí #í ilřaíí
J ! hrijfr I v e4io M (nxiíMUm
11 l 41 litou ilfi(M tUttl vyp'iten
?ftik kr4l filtlkt 'tli# j fln
dnl IřIUi ffn-iHiíWďi ahltt
'řHíiy #fU4řM mul j#řil ii r#ll
lil H Mft) hv!třffi' honil li
M do fftonl itvn t ithn M
d svho l-fiil a ritltrm M
SfiM Um yUtm ř# Mlflil ni
n k f ob k ftJrmi i#fp't Ir j mi
ttttti jimíl 1141(4 v krtti
r h ýrtt ď14 h r-frf t k jr ottv #-1 ii
ti4fli ffifiK-mtďfni ti tli lenlo-
Iďx hjm byl k tftit Jhi (
É r"'' i
i f íxlrl! r j-Utily přÍMhy 1mI
I
1 ar4I9v J-l r v tomto vlku Ii I
A ímmo ukj mM dobré lomili
f f'"?i ' 1 kr4lokýml rodin
ť I 'ti (i ním pár hiné a yti i vek
u ř 'uj prtcrďntAv g rumýt h
lo M'!1'1' ř'"lin panovnli ký h po
j cj vanu Irm rrpuMttii -uiy #
U I f f dne lem
nr r rfijf lim n rt-l c-l tl Amrtfm
'f I IKIH I M t 1 m
rr i arii m r t lttil
iVťnnniuht v I rAhiii rÍMf(l!ir
JÍ V ik
fV!' ml i-hylujl I Mfuy lily r- ''"n 'ltokr 1 jrl uóiiiil i i ni
v" ínb!ik4nM U-yticky j-n rmtřrk ru mJ
u Jt I yhr Utth'"etl u
třil o te Frannii maiilm Wi I' ' r í'"! ?" i1'1 r'"
'i'Ji kft Ir„v„A:(„ i i
„ „ J'-"'
t j(jl0
'JÍ TÓ Vík „„f n&mfliti 4m
linu m!t lí„lHt„oU1r K'lvllut"krac" l''-tvii e rMHti
!flwilř vi„ ' a
i i i
tall A (1(1 I' r'llllIO liti (iliitcxtlal vil
I fícnrrtii fin tpn Jllavn 7i
' ' "'
i „ „ '
to povalil (Irolio'i niťibhku t
„i-i : li
p
{j tfm to vynvítliti?
t'fl Jitou doby v Francii kdy ma-My
l lida i vl&8té pařfžnkílio zmocní
U úplni IhonwjnoHt vftři třfícní řepu
'tilik4nnkernu vftři rťpublicn Jnon
'to okamžiky kdy republika čili
J jipfSe mužové jež v iel její Htojf
papomlnajíco na demokratický pod-
' klad republiky k dřin ctvu
" ina--y v Tařlii tvoří pravé dřdni
jc1vo ~ í4dyne obrací kdy mají
- 'ilproně jen pohrUní a kdy nemají
j'-_l_l_ l ! 3 i
wiiiecnu ni pro jeainy Btenic jeho ni
iiHen a trpné zaiooy
Republika Jent nevdfičion —
'vdék ieií budí ořirorenÉ raa v
' - — - - _
masn&oh lidu jež vzpomínají že
'iionarchie ne z láHky ale re -tra
lóovali vUŽniBt a lhostejnoHt ' re
yiublik&n-kó formí vládní kdž
Přímé nfpřAilHtví
Takých chvílí takých kritických
)kamžikfl kdy republika epronevč
Tlla e vlastnímu úkolu svému
kdy dovedla lid od nebe odpudili
ritavíu ho hříčkou v rukou ziwkuchti
vó a ctižádostivé plutokracíe do
edli vidy jeňté vyčíhali různí ti
otulní pretendenti a brf i v lidu
nebyli nijak populární ba někdy
umeSof zdařil h zpravidla vždy
i no kun jejich ždolati republiku
jakmile rneli za něhou armádu její
f i - i i i „ i _ tj i i
enieio a její geueraiy veden Ztí
1 sice není nadřen pro otnovu
monarchie utajilo jim ale když
'1 ten obrovrká ta maHHa lidu pa-
irrikěho urazena zlieJačena a roz-
mrzena usurpatory republiky ne
hnula ni prutem na její obranu a
nestavěla barikád netrhala dážd£
ní a neztekala paláuflv ba tupň a
lhoHtejnfi k tomu hleděla když
vojsko znovu na bodácích nvých
ÍVedlo uhroucený kdy trfln
Vjakmile repnblikáiiHká vláda
ztratila lásku masu a jakmile pře-
I temlenl ten či onun získal armalu
byly vždy ještfi dny republiky
francouzské sečteny I!ourgeoisie
přirozeně nestavěla se n i barikády
nevěnovala Život svfij a nehradila
praoma ívýma cestu generálům
jímž lilbilo se monarchii znovu
Vroklamovati UČinila-li lak část
Jil i U4lř#jif podUMa yht0 iri
milý l Mlftw t bodákAm
Tk lk'm!i řřf-ilikt jtfř
lik i'k'ťi! r'ili!iki fit4 A
ntft( ljla tijř f'ftU i I kf
" jl " M kntí M i! (I
rtiMÍ Uřnl(((t v o 1 4-1 l Ji fj t
Hit ritf li r t hi k4 ťi('
křirit }# jll Jti (h#jfřft" 4 v
r ti Mini iij jr iniiii jií
jři li l Jn ff #r ř-il(k'i !!
lil Kfifiti i# nUUIí-k (
lirUnl k iitM4m ril (
mi h f J (řk jf )r f
rtjf lim I fř'řm t lihfrli (4
fffli (litíky m jfikřiřilji
14 M' 1 rrM"llť mil li
ii t ior ii4ři
l4kif ! i nojfilnoii ♦fliř4'1 v
Ifii fiuuMtl
1 W J ilit ronMik ''tmi
(m 4 k ti-K t i j i-tfiíM!! lklt i(
rlMiihrtrk'li'i lií-inftlw f)r fi
"lkl tori ul i"lliill Jik lif
tu l (-♦ ( klylif jn lf n lMit kf
Iřjr i l min ihtJn{ ilkl ř
iniljf řu mnři fctfif přt
ftj I mim li(i tifhn ni rukou
T I til é
" oiriii riPUMiky dfifMil ti
„!' P' iMMiinniun
„ II L 1'IX L I
ntiu NlnEfíl ívýífno Jťt vfo
a" V M° rtulliky toul
ntl J01 p J'Iftvrnjai tvky
rodinou orlcanintického iirt-n -n
I
ir()
lili lMI 1 4m LlA
byť mnl i nc jhtř nám repuh iky
irncitl neliiulo jí tanuto b'árnti
celou rá7tio"tf nutnou proti oob
ním přálelftrn svým proti rodu
jemuž jest vděčností a minulostí
svou zavázán
Neboť kdo jest Iwiirnfr 1'erier?
iMuž ctižádostivý neobyčejného
sice nadání státnického aviak u
lidu fraucotitského neoblíbený
I uchází z bohaté ministerské rodi
ny jejíž lesk i jméno založil jeho
ded Kazimír 1'erier státník to
slouživší vérnČji královské rodině
Orlcanovcfiv nežli vlastnímu náro
du A také njnéjAí president re
publiky francouzské chová prý taj
nou náchylnost k vypovězeným
princům orleanským aspnfl roku
18fi3 raději složil mandát poslane
cký nežli by byl hlasoval pro je
jich vypovězení z Francie
Jest majitelem dolu anzienskýcb
povžstných častými stávkami horní
kft náleží k nejhohatfiím bohá
čum bohaté Franoie (jmční jeho
páčí sena 40 milion!) fr) a jest tá
vidin bohatým mčAťanstvem jako
jeden r nejpevnejsfeh a nejřízněj
fiích protivníkfi sníh socialisti
ckých Jest penčžníkern nepří
stupným potřtbám lidu a oddaným
celo plutokracii a hierarchii liudu
ni 1ti muž ten dosti odvahy a vfile
chránili republiku ve chvíli kdy
není žáduým tajemstvím Že ve
škeré posádky pařížské zvláště
súrn guvernér metropole přísahají
na prapor orleumstický?
1'ochybrio dost 1
Dnes nebylo nebezpečí bezpro
střední neboť hrabé 1'ařížský byl
muž chabý muž bez vole bez
energie jenž cli tři vždy vše získati
a nic riskovati Vsak dčdio jeho
vévoda orleanský jest muž tníaiy
kypící silou podnikavostí smělo
stí jenž nehrozí se experimentu
nejdobrodružncjSfch a někdy i nej
asnějších !
Ovšem republika není ztracena
fřtř i chceme doufati že bude ví
lézkou i v zápasech nových Snad
est to vňak dobou nejkritičléjfií
lo jakéž vttoupí po úmrtí hrabete
'ařížského Todktad její láska
emokracie a její nadšení massJ
sou nepopiratelné otřeseny ztra
ceny
Nezdolnou a nepřemožitelnou
(Nil r'iMiki lpr a
?f4'M lí h P kn
ffill4 řoÍi if tl vfli Ml #i fom
f ti II ink 1)1 přijít k ititl I -li
pfc Miijf? ti- tiH h4 ř4o #
11 ftí nkfii
M'4ik i ♦! Mhd prit t j ři n
k -ťJ 1 1 4 1 4n ji jri fnř-r
li lM il l"ř 4 In ý m líiitfřfi
ibilhm ytnti riťi 1'if'i'i J-t r
lř tttn# 1 kli(f si jiiř4M i
ciťi i ot i4(- hji
p-'Jltjl rfk t i-' bf( iif pr4a
hl iovt (ho l-itl # Wyornift a
'orloj %'tnt JIijf prAvi
(ltihlllJ I řl Vlt4 U M(tA(rh
te tA(lA HkiU polltíjl ř4 Vi
lb(ii iří ul4h Ikilníh
tuhu tWlU lit lis l ři
j-dno(i dli k ly i-nk ohhřny
budou pr&tom tímto ni( hf si j#-J
pfojl Sliob ne (ih) nt -lil
fir-ti4lefije f by iuly Ink A
přiiellnf 4řok ku pr4vu lomu
neb le by iftlxc byl-i propip
iihi 14 Iriiii iio pro ne ficb v 4jim
prospei hu vii-oli-cruWii aby pr4
x toho polítaly
Nrfil o toni pochybnosti le kdy
by vín lato ponechána byU k roz
bodnutí ženským samým a kdyby
byly povinny všechny dustavití
a o otázce té hlasovali le by vel
krm vfsinou rozhodly In si n
přejí konali tyto povinnosti občan
ské Jsou to jen jednotlivci mei
nimy kteříž o právo fo sw uchází
a to djisU spíí-j jen k vftli tomu
aby pozorrioot na se npouuly po
véstnými c slaly nežli z příčiny
jaké jiné Mluvkové a mluvkyné
v domel ém zájmu žen hlavné o to
se opírají že žena postavena býlí
má na roveň tnuli ve vSetn že
jsouo schopna samostatného jedná
ní a smýšlení má míti též přítěži
tost rozhodovat hlasováním o urče
ní svém a podílu brán v obecných
a politických záležitostech zetnč
Jedním z jejich dftvodu bývá též
Že mnohý neuvčdomčlý muž obda
řen jest právem tím kdežto uvčdo
tnčlá žena jej postrádá
i rinientiem-u uiizo ku všem
1 1 l t f 1 i iidw
tčmto dSvodfim shledáme že po
strádají podstaty lim že žena
nepožívá práva volebního není
zkracována v ničem v obecném
životé a před zákonem postavena
jest úplné na roveň muži Zákon
neaeia 2aatcno rozdílu mezi mu
m t tjfftui
žem a ženou nechť svobodným neb
ženatým a dopřává každému práv
úplné stejných loť Jest zcela při—
rozeno Vždyť zákony pro všech
ny stejné platné a závazné netvoři
i mužové ženám nepřátelští ný-
brž otcové synové a manželé je-
ich kteří mají za svoji povinnost
ženu co tvora útlejšího jemnějšího
a slabšího sebe chránili a bránili
Žena nepotřebuje práva volebního
co ztirane ku svo obraně neboť
zbraní touto vládne ten jemuž ona
ásku svou věnuje a který slíbil o
ní pečovati ve všech její potře
ách ena až na nepatrné vý
minky nepřirozené nestojí osamo
cena Již přírodou samou určeno
jest aby s mužem dohromady tvo
řila jeden celek jednu rodinu v
kteréž muži co silnějšímu a stat
nějšímu vykázáná jest povinnost
starali se o výživu a ochranu kdež
to něžnější a útlejší žena pečuje o
domácnost V tom celku který
rodina tvoří jest muž zástupcem
mimo dum na venek kdežto žena
z pravidla hlavní slovo vede v do
mácnosii A tu jest zcela přiro
zeno že muži a jen muži přináleží
povinnost všímati si záležitostí
obecných anižjet zapotřebí aby
oba jimi čas mařili když jeden s
nich postačí úplrfi k vyřízení
týchž 1'roto jest úplně zbytečno
aby ženským poskytnuto bylo prá
va toho
Podobně i ten důvod le snad
mnohá žena v intelligenoi předčí
VftUlifttho íljbfl M1lo f UU
hit lifil vl#m ťl řoilfN Nul
řflm a %mt I ffli ofitent
nynťjííwi jt tl přilil meoho t -ťh
hÍd-mIJ(h kfclí MM-tjl
rí by vl lili jfoA a hf Vlik
mámo jit tiiitrié j r tt
ťi Jfikyr-S itjímá n i4'liť(
obri)4 a politltftM tik I d 'JiU
fttprVhánfm k lyl lyihom lokli
I sotva -l t tm t% pamětmi joat
tolik O lílíkff h tálalifottrtti
by mohly vltom4l liloitl
A c by i pik bylo ýldkm
k fyby vlffi trdbn fir&vn llno
nyior rouia lfiofn to i lij i
nov ý f b lei h tolíéu dvafn4 t
hal lir h dt-P(i bb iráil tik
nimtHo-mf lýrh polítir- tak !
1U pfi Ilt4řií Jtkými Jt
♦iiti pont ntnlliích voliíí rit
kt#r4 ponki'ijí Jlylu by lo tudy
po-ii Jf n roirnwoluňlm n'i I
ttifol oliikA( Namílá rf Ion
Is by manlslky n l-tl uí lomil
v polití sledovaly rady stých ti
řiomlřjiích manleh crj dojíta
jest ai přvd V íik připa l
lotu h#mloby u l!fní hlaovacho
práva Irtiátr 14 Itilio raktickho
ýlelkn nýlřl bylo by pmi jn
ijvojhás jbetilm počtu hlásil v pří
padfch pak v kterých by tak
bylo kde by totil hlasovala jinak
len a jinak mul bylo by nepo
chybně o jednu příčinu k domácím
hádkám a nešvárám více a tech vé
ru netřeba vyhledávat
My máme za lo ! otázka odele
ní ženám hlasovacího práva v Kan
sasu vznikla pouze jenom s té tou
hy aby tam zákon prohibičnl trva
le byl upevněn a to jast nám dalš
příčinou proč by každý volič v
Kansasu který s prohibicl nesou
hlásí měl zároveň hlasovali proti
udělení ženám volebního práva
Želťznlre
V minulém zásetlání kongresu by
lo na návrh senátora Tettigrew usne
seno aby mezistátní obchodní komi
mise vyšetřila pomfry dráh ? rflz
ných státech zvlášté vzhledem k to
mu jak prospívají dráhy vlastněné
vládami Komise vyhověla usnese
ní tomuto a připravila zprávu z kte
ré jdou rflzué zajímavé podrobnosti
na jevo
Celkem je 18 zemí v nichž vlády
částečně vlastní dráhy a sice: Ar
geotina Austrálie Rakousko Bel
gie Brazílie Kanada Mys Dobré
Naděje Chili Dánsko Franoie Né
mecko Guatemala Iudie Japansko
Norvéžsko Portugalsko Rusko
šédsko V následujících zemích
patří část dráh vládě ale tato je
pronajímá soukromým společnostem:
Kecko Hohndsko a Itálie V ná-
sledujících desíti zemích nepatř
vládám žádné dráhy: Columbia
Anglie a Irsko Mexico Paraguay
Ptru Španělsko Švýcarsko Ture-
cko Spojené Státy a Uruguay
Za dopravu cestujících čítá se
průměrně v Anglicku 442 centft
v první tfklč 3 20 centu v druhé a
:04 v třetí třídě Ve Francii jest
prAiněr 389 centft v první třídě 288
v druhé a 228 v třetí třídě V Ně-
tnecku 310 v první 230 v druhé a
154 v třetí třídě Ve Spojených
Slátech jest prftměrná sazba 2 12 za
tni ti
Za náklady jest prftměrná sarba
jak následuje za tunu za raíli: V
Anglicku 280 ve Francii 2 20 v
Německu 104 a ve Spojených Stá
tech 100
Výnos kspitálu v dráhách alože
něho jest jak násleiuje: VAnglii
41 procento Francie 3 8 v Němec
ku 51 v Rusku 53 v Rakousku
31 v Belgii 40 ve Spojených Stá
tech 31 Prflměrem v celém světě
obnáší výnos 32 procenta
T lll 1 á 1-IL A
iiiiftuiiRii iiruuenia o run iesi
vlastnictvím vlády ale 73 procent
y její správě (?) Některé dráhy mají
IrťliMM 444 rnijxlkxhi ftoUAnn
l N#l 141 4 Jt fi h- d of#V
i Iáim d jiií dťií K4lnl
rtíll'f fl t (lt I „ I Ntlbit H
4nf' b dr4l4 h ut m t] rtl-m
tli l vik tit r -lr( 4-h ipls-
tí - I 1 fc ftMl 'il ki!M
i Iři ť k a tlvli má r4vo tnliiti
siibi k lk bf by ťilý )tjsk
přih ttii
V Kťial ji řlk#tn %t'í míl
Atkh a d4tý dl! ťdio jt p--1 #př4
v"i iffiř V ť 13] itritlta
I4 l fflooíf) n drlt4' h
V i'tn ti jf fi tíft dr4H
lf l řt lU Iht ittk spřát
polfiotí 2k f- IU rtiífil kon
rel mi ji kn('ř připalrtotttl
t44
V řl( nmrt krí Jrtt orn!rn fj
tl pfirt IřiS v sprtvA státní a
let sfcořo (KJ procont
V Aejjlirku a Iřku Jrm dř4hy
třela v rukou soukromých spolsAno-
típrKiIílisjl tik přfným opatřsnírn
likotiifiti a dohM Im leletménl ko
in i 4 a obchodní komory
Itali ikouSeU sprvovti dráhy
protřfdnictvfm vlády é ala výsis
dek nebyl iip-kojivý a proto dráhy
♦ lálí pstřícl byly pronajmuty sou
krorným spolecnotem
V Huku patří ai 40 procení dráh
vládé Soukromé společnosti ktrré
dráhy tvřly olxlrlely od vlády
podporu
Ve spojených Státech některé Jed
notlivé státy zkoušely to též vltstní
dráhy stavěli však snaha ta nepot
kala se se zdarem Illinois zřídilo
dráhu nákladem jednoho millionu
ale postoupilo Jí za 1100000 Indiána
zažila podobnou zkjšenost (teorgia
jest majitelkou dráhy ale pronajímá
ji soukromé společnosti Pennsylva
nia zřídila dráhu z Filadelfie do Co
lumbia ale pak jí prodala Massachu
sels Michigan a několik jiných státft
též to zkoušely s nezdarem
M W Howard z Alabamy na
psal knihu: "Kdyby Kristus přišel
do kongresu" v níž kárá nepravo
sti a nemravnost některých kon
gresníkft Poštovní úřady tvrdí
že obsah knihy jest neslušný a poš
tovní doprava že by měla být kni
ze odňata
Demokratická konvence v Co
lumbia S C jmenovala dne 10 t
m pro guvernéra John Gary
Evanse raístoguvernéra W H
Timmermana pokladníka A P 0
Batise gen návladního O W
Buchanana tajemníka D II
Thorapkinse komptrolera James
Nortona gen dozorce John Gary
Wattse superintendenta škol W
D Maylielda komisaře železniční
W I) Kvanse II R Thomase a
C Wilborne
Členové státní k-miise pod-
pftrné v Minnesotě přibyli dne 19
m do Ilmckley kdež dostalo se
im nemilého uvítání každý stěžu
e si na volnou prácí výboru pod-
[jftrných jenž s nešťastníky poho
řelými šeredně prý zachází
-XŽ3- Obdržel
pmiíoilmřiui -— na stM výstavě
DR
CREAM
ITeJdoleexiolejl : ptipia-vexx
_
onu nmno jn0híniui
Frotlaj
wv to rokCt popftao
mm
mim