Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, July 04, 1894, Page 11, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    ti
ě
11
MSICII UOFiSOVATELO
Jifftftf JI" Kl # ## -4
ř#llf? - u 4i 4
t í V ff#fftf i f'(-M f i
MI4I ('ff H fitfnkl
lík( lil 4iVl Ml I t
4llijMn tmMI# odW
I Jm díla ] !' ♦
aýsal ď f íf a di řti
Li n d -mov 11 lilf f h 14
Ia4 lil n éi htt $ 1 tt b l(
rfftik'i plj tik"' IKífi
rMik rhr' li A4f f 1 1tř
fa viflrtMm pnhřVff ma!
ha fthromsf h )itth tímk4 n
t I $M áplrJ tutf k Ijl r
Jsi f t4iay tt i4 fttfm
tl t I I JaňOítl l tr h ( d
i P"l 'tk"ti# l my 1 U m4
f koi vjhoď prVÍ s'4iy li
ii'hkffli r-ln4 mim
ohm a#f mil lďl li třMffi fl
tMkf m ti ř( ifiw
6pori t doprt4 a ptk monr
houpni 1'iii-mkjr o frinh lt i-
ti ni um v tta iřifi9
#d J ! r 4ii akruh
ii a pohodlríjise éloiík vliti
tlita-b Jílnib ať Jil KU
? C!třfuii nfi tit (#14 tfki-i
Ví
SfO oafvailé lanicí I)b ku
„fu kr si počíná nflak ki i
d ziíátka ni4 Hm ji! nJko-
rx14k 4 přijelo a noidouo 14ny
nic tiffi kornf Jaké Jaoti zvykli
y severu vídat nelíbilo i jim
f Nebral docfl I&Inf o
1 fi kr4hé tromovl oo né
kr4n4 j-lJinj uhrvlnf Uch
(ý mjl lál dom donti lna no
i v kterém roóníru te ? Tr4v4
lom v kterém to H-lnou cenu
ni Jiní oví-m LleJíce na vío
w jitin w + mtMj m Utajil v WUJ
fích lelenin a o?oce ve velkých
fitech ítcverních v íaae íimním
V okolkd ni potemkr lakoupili k
f čiti jti naio malt onala au 20
-ídolkft a tento týden opít řtyři
hánAvil M-i)XmIu i m
)i a Colorada p Martin Novotný
iurmab Illiooi a pak p Hal v a
f jeden t Omahy Jak inem v
léra popisu Fla pravil tato
't atátu jett Seveřanům mil o
ma a cestu sem konat na ern4
'krajiny jest trochu drahé proto
fi též návrh pana II byl velmi na
íflř Tuto pod4v4m vytvétlenl
)yíoobé otázky které mni taraie-
kladou a které i jinýra mohou
loužilL Hlavní oiizkoa 4vk
?A xde máme pocaí čau letního
2
tak velká borka? Načež i na
Hní útázkv bndu nontnnnS nil
é-— 1
V Idat
Letní dobou totii od l čer
♦ i do konce orpna jest poCaní d
%% tak Se takmřř každodenně
j jí za to viak po deiti bývá pěk-
' pobytu (hnedle 3 léta) nevy
npil caď 96 stupňů F ve ttfLu
pí) Poíaí zimní doby bývá vel
3přfjemné príívá tak jednou aa
en a dosud jsem zde neviděl
xt aby okarky roBtunu lo velmi
uloBtivOU Spálil
) Bouře velké zde žádné ne
Tie jakých jnem býval ivčdkem
severu žádné cyclony ani kru
íití
4) Pitná voda jett mftty dosti
brá a chutná místy opět jcat jí
it sírou neb železem a jeHt k
itání v hloubi od 6ti do 20 stop
5) Pozemky železničních spo
"innatf an nrrxl4vaíf t ftlfiD aVr
: — i " — ~i —
ti
vzdálenonti 1J míle od zálivu
Udávali iednn třetinu nři koum
J w a a '
dou za rok a třetí za 2 rokr
i 4 ¥
b botově v libovolném množ-
—
f i ví ueoa luuu auru
i6) Poloha lest takměř rovná a
_
yda ponejvíce borovým lesem po
Atlá někde jsou prérie do niko-
'fi mil rozlony jinae opetjsou
Yu "Ilammooks" zvaná resližné
% a v
f a a # -i
i v kuru m veimi uriHiun uiiaiui
semky jsou
'dkladem
písčité s jílovým
)
Jřflf l'tmf jffriSjjr ř'W
Ifiik ffky kok t4 íř#
dili #skř'it4 Jfk sntM a
tf
ZfSfí fťxťt W#i
ttf k l4 Ir K #Př ftfcířfc
iiř rt]U jMMU !! i
#j(#jii4 f # Mf4 rilf f4
třltm 1 ]f#j4 ImK ii4li
v I lwt f Jffj# k-lif
4wf !
V lí! f# máa) R 4t i
J jlikol ia4 rot!isy Mt
í4vf Kik-Hlvtik H frr
I U lijf jř -f Jřti
fl J I tif -l'írtk # iftmAÍti
t y!4 1 jik Ritliřít tk ( ?
k" jhk'l nfm dals I4ln4
týlhy aj'l ab enťtf:ňt §0
ffh ('i!lij# ř'lá4
líif h'4sl 1 1 1 kn v#} ř f Lí
lítý
II) Tratíny f r"ťi t K'j
f I#íb j l-v ti!4 Ir4i'nki
rlr třJ n (ř-řif tt vltk vti
ká #rnl-řin PmLl traviny
"i líin fa # t4 J'Ma frvft-l'i'i
Na I k4(n% jm i tl mill-tt a
d lUh l-rvat mlM if ptírq
Úlky kt koflf I kU'1 - y i t
ai I a - I mM kt ťtio
pl"tf káfn ! foafla na ibyí-j
nim f'fřitfn iiomki a bn
hnojiva
li) hraá zvfř ilf fnimi n
jtk4ho tohd "katka" ttU řnýva
ta [rock cmj nnl I(IA th
mírná m?nř ntl v kterémkoliv
táta sovrrnlm dn#s po loti mí
lové (tě Irofrn jcm vilíl jed
noho
13) Yilto k lovroí jest sde
dosud dftsUUk jako jlrni krftty
kachny zajíci a křepelky Kyb
téi hojnost jak v zálivu tak v
řekách ano i po lesích v malých
jezírkách
14] Koně zde mají průměrní
vySSí cenu nel na severu doti
{patný koník za 100 dolarů Voli
tažné od :' do £0 dolarů pár
krávy dojné od 15 do 60 dolarů
kus
15 j Krmení pro dobytek tažný:
Kukuřice 1140 sto II ovs 225
seno $28 tuna otruby $125 sto
liber
10] Domácí potřeby jou též
průměrně dražSí Mouka patent
$450 sud káva 30c Ib cukr 15
II) za dolar slanina 12jc Ib sádlo
lOo Ib máslo 30@40c Ib vejce
20@40c Šatstvo má as slejnou
cenu jako na severu
17] Hydlfm při Charlottě Ilar
bor zálivu proti městečku Punta
Gorda kdež koněí Fla South H
dráha
18] Stavební potřeby jsou :
Dříví hrubé $11 tisíc st hoblo
vané jakékoliv $15 tisíc st
19] Ovoce se zde obyčejně pro
dává na stromě za smluvenou cenu
celá úroda Jsou též jednotlivci
kteří své ovoce sami do trhů zasí
lají a ceny bývají rozličné dle jako
sti od 45 centů do $150 za bednu
ěistého zisku Bedna jest velkosti
12x12x24 Citrony od 1 do 2 dol
bedna Ananasy od 5 do 50 centů
kus
20] Zeleniny Zemčata sladká
50c busl obyčejná $150 buSl
Zelí 2o 1b v hlávkách melouny 10
c až $100 kus neb 2©3 centy Ib
okůrky od 15 do 2 3 o tucet Toto
jsou ceny zde vsak posílané na Se
ver v příznivou dobu vynesou mno
hem více Znám četné případy
kde ovoce a zeleniny zasílané v
měsících- lednu a únoru přinesly
zasílateli ceny až k neuvěření jako
okůrky $1 za tucet Melouny od
$1 do $2 kus rajská jablíčka až $5
bedna a též tak i ovocem Též se
viak stane že zasílatel trefíc na
zloděje kupce neobdrží nic
21] Obyvatelstvo zdejší Jsou
nejvíce zuo rození běloši černochů
jen velmi malé procento a ti jsou
rádi že je běloši nechají a poko
jem 22] Práce jest zde letos velmi
málo a ta co jest záleží nejvíce a
chytání ryb a zasílání do trhů pak
dobýváni a upravování surového
lťfkt ptt trh t fikf k ! m
#jr4 jf#-ij a pt% tffá tn
h'ji' i4l flnf a
ftMff4l l'-ll Jsf-J tf
IMt Jt fbf4J4 ]{ r4(
U 1 fk i t-ik r řfnti it mí
Dt
'tímt mjm l# j-ftt lí f
t!-sf m y fn-14 itktij
kur ma4 j ktt lf m l
4 MI - hj m hlf alo tli'! k I"
dl ft aitrStn'l (4%itf k 1
ly ti' ji by k ř4ft( l l t
ll tiiti-rn
T4I sl iiř Jl tko itJ f t'
Mk tí řsi dfifcy t# I ' - jS
nflíiy ři Jfi nihff fit j''iffř
tik I !' I hii n l i
tpH It H d l I'- I -ff4 tliky
výí-t Jaol ' lits4 klí If fflf
tíkfffi řft fařiř h
i'řjřrt frhivn4'ťi ilii
íířím mnob i a I sf 4 in
m4rrt # v {t
Voj Pakt
1'řřmonl }íftm H brl N#b
("tlaá f- lk# — Jk I 0m Jíl
m! íiftit I'h(i titUtárn ) v
!-)( Nfřni!i ík'l# 'Mt"ini4
tt f)t!oiá at í% l iif vf(
ťi'h( "f b ntiS tiimil J tl
kolik ťV'b1 T44I mn# l ať J#
fi4 i-U j-n aptřo4 hratkt mohu
vltjnot ojítil f lm o Ib i llí
ti bojovat i a rnílmi krajtny o i
ibo4n( naíl r)4rodnoti IUiIkI
lí Jm v krátké ď-bfl pro kra
bovnu tohoUi úatavit koupití nám
lm drahé dílo litry oř Bobe
mil" 1'oidřji oznámím Jména
těch kteří nělfiri přípěli k tomuto
podniku
Bád bych s obšírněji iozepal o
školách a jak Jou od našich kra
Janů podporovány ale nedostávalo
i mi právě ěasu tedy podruhé
Musím však učinili poznámku o
školách letních pro učitele
Vfm že velký počet krajanů to4
za to že ten kdo jednou s úspě
chem okresní zkoušku učitelskou
odbyl nemusí se více poučovat
To Je ale velký omyl Ca nedo
voluje abych podal řadu důvodů
poukážu jen na to aby každý ob
čan prohlédl některý dobrý učitel
ský Časopis Tak nejlépe pozná
co o této věci soudí přední vzdě
lanci a vychovávatelé přítomné
doby
Mnohý má za to že učitelé jdou
do letních skol aby snad nemusili
se chopili nějaké těžší práce na
farmě Učitel který po dobu de
víti mlsíců aneb ještě děle ven
kovskou školu vyučoval neměl za
ten ča mnoho příležitosti své vě
domosti rozšiřovali V tom pádu
jest mu dva neb tři měsíce letní
školy nezbytně zapotřebí chce-li
kráčeti s pokrokem času
iViditelé okresních škol všude
učitele povzbuzují k vyuŽitkování
svých prázdnin k svému zdokona
lení Každý by měl vědět že čím
vzdělanější Jo učitel tím lépe do
vede vyučovat! Každou podporu
jíž věnují rodiče učitelovi posky
jují nepřímo svým dílkám
Otázka školní má ohromný vliv
na budoucí pokolení a tudíž by
jí větší pozornost měla býti věno
vána S úctou
F II Svoboda učitel
Crete Neb — Ctěná redakce —
Báda bych podala můj úsudek o
dopisu paní Marešové ze dne 1
června 1894 Paní M praví že
nemá muž smejčit koberce a jinak
pomáhat ženě jakoukoliv domácí
prácí v domácnosti sic by byl
paňáca Jest ovšem velký rozdíl
v domácnostech v některé jest
málo práce a v jiné zas mnoho a
kde jest práce mnoho a samotná
hospodyně má ji vykonávat a ne
chce si zjednat proč by jí muž ne
pomohl když může? To jej ne
sníží jen když má jinak dobrý
karaktér
Jinak se to má kde matka má
dcery nebo služebné nebo si zjed
ná na čistění domu to by byl muž
blázen aby ještě kobereo smejěil
Bosumovánf kdyby nebylo farmo-
M l hf rrťlrik miol rtUtrn d i
kl uliti Jt b#' f %'n }m
Stlirkh ťmM lf t ( tvmr% a
fwř h-t mllřilt 7 l%ttnt
Hmi{ kl4f4 liji ířl m4'4
kr ! j r v f a f '# ll
tí'jfr řl kl''litlk J?
j'i Ufc4 tofcf ví l'ifnř bi řntviit
ft 'ib' #f 4t i t — í'it íb
("bolftfk i říb ftmostrifkt lUtl
k#řý 4ÍI "í# t ftíf f} rittn
I J'''#t lit d '! tl-'týb I m]l
'if'4řif
k'm vofbřfítt rlf i rn tni
uif lý'( toni Jt lř't]í t
!Í Jj d f'1rn tU fi pkii
Vi U afinu a d VAm ťfto p-rf -h y
t"ji t ( b'iř# f t tW to
ptfI M Ií'ř ra l4rb f -bnf h
t4lk M!ímf k Jm tintni
'Iom45fio#t J by ttk4 ť jr I i ifořni
V pttitír#
Mlřm l# hf Mn-h4 ln d
♦ lil ř'imsíji volit al oJIitxfl
msNtl vlií i ap' ft hf nik ly ne
VIi! II pifri Nb Ji( f
Iktridál to t Al # V frt
kil I ti volli-i j aW ty o'i Iky
kftjl fnil ÍVi br a tn ttn
l tnnobý t-n hrdina zápol! tak
il'i lift al Jj t'fito
př pfcmll a milý hrdina pk
tinnM ani ďi-níi třftíi potom
i htnnn aby rn ťii ob'arié jiných ř4
rodnut( ri t)k íulu í
J4 J m apoft na to hr 14 ls můj
inanlrl ani moji synové ládné vo
lbnl pivo nikdy nepíli —
ťin4v4m le by mnohá uvědo
mělá žena dovedla moudřeji volit
a spis by jf to přináleželo ne]
mnohému mulnkému nevédomci
nebof mnohý neví ani proč volí
ani co voli neboť on ani žádné no
viny nečte
Před minulou presidentikou vol
bou kdosi se ptal jednoho zdejšího
farmera pro koho bude volit On
na to odpověděl: "Já myslím že
budu volit tentokráte pro demokra
tického presidenta
Můj soused Angličan povídal
kdjž bude zvolen demokratický
president tak prý budou dělníci a
stroje ladné"
Ten samý farraer kdyby měl
sebe více práce dělníka by si ne
vzal snad ne ani kdyby jen za
stravu u něho chtěl pracovali
Thcresa Steidl
Bruno Neb — Ctěná redakce —
Dovolte abych vyvrátil klamnou
zprávu která se objevila ve vašem
časopise od vás že by zde byli su
rovci kteří by lidem pití trychtý
řem do trdla lili (Pozn rod Již
minule přinesli jsme opravu že
zpráva ta vztahovala se na Brai
rard ale omylem podána co z
Brna) Však možno že to byl
omyl což by tomu nasvědčovalo
že J Dus hostinský v Bruno není
Že dne 14 t m bylo v Bruno ži
vo jest ovšem pravda ale že by
něeo podobni ho ats stalo sezná
čtenář z následujícího: Dne 14
t m vyjeli velkoobchodníci z Oma
hy navštívit městečka na F E &
M V dráze Obchodníci z Biuno
byvše zpraveni o příjezdu jejich do
Bruno zjednali kapelu zdejší a
vyšli jim h hudbou vstřío na nádra
ží Velkoobchodníci po přehléd
nutí městečka vyzvali brněnské i
s kapelou by je doprovázeli do
Seward což také se stalo Že bylo
veselo na vlaku a ten krk se něko
lika zlomil netřeba připomínali
Zpáteční cestu nastoupili večer po
nákladním vlaku Konduktér měl
nařízeno od řiditelstva železniční
ho stavětí v každém měBtečku tak
dlouho jak velkoobchodníci si bu
dou přát
V Brainard se společnost zdržela
asi hodinu jelikož několik obchod
níků z Brainard bylo též s nimi
počastovali se navzájem a nějaký
špás se také provedl Z toho se
zná každý že něco podobného se
stát nemohlo an to byla společnost
ae zkušených a uvědomělých ob
čanů Toužebně očekávaný déšť se do
stavil minulého týdne však pozdě
na obilí Kukuřici prospěl mnoho
která slojí lépe isež loni však pšo-
AÍ# Jiřii a ovm vylaji mí tMI
ohfíoJrJ sklila! Caay obílí Joi
ďib-4 obtvláif VM J"#t Jíl 4'i
btlf
Ki'm4řtkf oMťř fokra4j
I4ff4 k-i p?d4 ok'dnlrrt m4t#
ÍMfln i!ip# A hiflokl ďt4f 414
t J fM f Um II b'ii obili al
k lk-!iv jínd
N4I hkrfh tt'A pofci!f44
IH iltnk ln'A% řk'd Jan lift
M v i lř ťm# l t 1 1# f rkoll
nUKH ti vltk v fííi #
hnl it tntttnt diV diíí avptf
i#bf m hr 4 by si i!4rnt noh-j
pak Jt ojoík r4ř'-lftí rt pak
by tořftti fikali frurniftklí
N44lad"rft ň# ďtfk'i míi t
i fjí !i U bt l# afatli o4
b-i -t dtoi h'i b $OV
btil''i t-i tfaovit r nit
lovl
Pan i II! hoatínký i 1-JÍÍ
#HI j ř-trai' i aífi Javilllrrt Úl
p A Pt4'ak hlTi tta4tirihtl
BO' b'idv'i tup najlřlv ÍIoiň
r I On ri4rri pilo aa aia tak o
v4bo napomýlll Kďi má prav-
ifdnovltk poatřá-liřn' ť#tiJ 14
kařt a I4k4rnsit a Jt to skntěal
divné It v takové o ad 4 jil
I kal fuMMAdil Tél mlýn by zda
dobře proaplval
rnrt skoaibi nikolik starých pi
onérů Uto rneii nimi tél pani
Annu Kótovou nejutaršf osadníci
v okolí Bruno Vydaní i se na cestu
ď Ameriky před roky osmi
dětmi naaditase idea překonavši
všecky svízele a nesnáze domohla
se značného jmění
H úctou Kd Texel
Mlniipapolls Minn — Ctěná
red — Předminutý týden navštívil
nás ct pan J K Kroupa zastupeo
Denn a Týdenního Hlasatele z
Chicaga a panem Prelátem ze St
Paul Bylo nám velmi málo a ni
my se seznámit Včera uložen byl
v lůno země k posledníma odpo
činku po 14 denní nemoci p Vác
Smilh člen a zakladatel spolku 2
IV Č S D P J ííefi pohřebcí
v domě smutku nad rakví vykonal
br Jos Straka nad hrobem pakbr
Fr Pechoušek: Pohřbu súčastni
nilo se mimo spolku čelné příbu
zenstvo a známi zemřelého Po
cházel z Čisté kraj Plzeňský v
Čechách byl 44 roků stár a zane
chává zde truchlící manželku a
12ti letou dcerušku Spolek ztrá
cí v něm řádného a upřímného
úda a rodiua přičinlivého svého
živitele a starostlivého otce Bu
diž mu země lehká
J F S
Chicago 111 — Ctěná redakce
Šťastně jsme se vrátili mezi své
drahé a ku naši radosti nalezli
jsme je zdravé vzdor telegramu
oznamujícího nám chorobu malého
chlapce který nás tak na rychlo
od Vás odvolal a naši návštěvu
ve Wilber na dobro zkazil Byla
to jn tesknota po matce a je
nám to skoro líto že jsme tak
najednou utekli Nechci s místem
listu tomuto ve Pokroku Západu
vyhraženým plýtvati a prosím toli
ko by všichni oni ctění přátelé
hlavně arci ctěná rodina pana Ro
sického v Omaze a pana Lepšy ve
Clarkson přijali náš srdečný dík
za jejich tak vřelé a upřímné uví
tání jakož i oněm Omažan&m a
nimiž nám pro krátkost času ne
bylo lze se rozloučit posíláme
naše Na zdar a na shledanou příští
rokl
Popisovat cestu by bylo téměř
sbytečno neb jsme jednak málo
viděli a jednak už mnoho jiných
si to dovolilo učiniti čímž by se
to stalo zkytečné Dojem jaký na
nás pobyt mezi bodrými krajany
učinil byl daleko nad očekáváni a
shledali jsme že tam na Západě
bije muohó bodré české srdce že
se tam člověk nemusí obávat jez
dit pro nudnost neb upřímně řeče
no ne týdny ale měsíce by člověk
mohl ztrávit mezi takým lidem a
vždy by nalezl něco z čeho by so
mohl poučit a těžit Tea český
í v-
ř
it'
- v
i
L
r
v '
í
í
v-
1 t