-1
10
+-POKKOK XÁPADllH-
HOVORNA
tr-t ťtf ftn i#s) '! f
tfM 4'H' ťxll Ml J
— Hlyll )m } t
V U ! mil tfwktfírk limpy d
bitftf N k'h'i bv b nvM 4
tit iMaieni o blílM Ipf4w?
A li Um Ksttr
rWf — I) - Mt# ři lrkrM
V M m-l' Mi!4 Karlovi si í 4
Kur wťi f Pnm H hmii TI
tmjl ?íkř ktfi k IJttkUij
i 'rit N#b — IVím jk i( i4
n potAitalnstnf k ljf fmt
Jd Uru lílA !! h( tftli I l4Uft
po tihn v s druhá imnleíki a
iftlftř ďlky Jtký ti4fk mi d
vs a j%ky dítky m rmlt1i movi
i) a tiftfMtitf A
(tjftnvt _ O řnijctku not (( Mt
j-rmí i4ln: Vdova rddřll f S# li#n
n4byt#dt a itdlto a oiJoby po
mlVUm a Jiného míjttku ktrý si
t)Uh i fiOu Mimo to Hifi Je ji
snuj 1'Hfkfiouti J-t výlif né jsou li
dítky Z mj#tki nemovitého ob Ir
21 vďva domovinu v cn nepřesa
hujíc llOoC Iv lyl by ! inJtk
t t vřiií Uk J# by llooo t-jrl'1 mé
ně než třetím obdrží třetinu iikr
-xňtí!t en uJ vUstniclví 0U
t k rozdělí so mezi ditky všechny
s prvVho i druhé manželství stejným
dílm
Xtiň Wíw Morton Co N DA
— 1) Usadí-Ií no někdo na nevymě
řeném pozemku který podle všeho
bude po vyměření vládní Pozemek
tento leží podle pozemku vyměřené
ho tak že snadno se (14 Mekce vymě
řit a až dosud nikdo na této nery
měřené sekci usazen není iuá-lí
člověk j-rávo vyměři ni t té m kce
80 akrfl re nevero-iipidnt Mvrtč a
80 akrli jiho-4padní čtvrté —
ovSťm obů OKmdeufktky by hraničily
s SOtirody KJy i by kolem takto vy
mířených 1G0 akru vytáhl brázdu a
na obou OHtndeH&tk&cb pracoval
zdvliž by mohl clovřk takto třeh
1C0 akrft držet a po vyriiřřenf ta
"homeBtead" 2abrat 2) Když e u
sadí na pozemku nevyměřeném a po
vymřření eu k hledá že jo to pozermdt
želeKnicnf musili pozemek takový
od železniční Mpolecnoati kouiti a
neb mftže-li ho zabrat za "Home
stead" Jar Hrdlička
Odpověď — 1) Na vládním po
zemku nevyměřeném mňžo ne ovíem
osad nik U8aditia zajmouti 160 akru
"pohromadě ležících" — "in a body
in conformity to the legal tuibdivi
nions" praví zákon Když by bráni
čily omdeátky na sebe čtyřicítkou
bylo by lo dojinta považováno za
pohromadě ležící Po vyměření ta
kových pozemka musí takový ona
dnlk do 3 mísícft po odevzdání roz
měru mÍHtnímu pozemkovému úřadu
pozemek zabrali Když to do té do
by učiní má ovSera k němu právo
Když by to do té doby neuěinil a
někdo jiný se na pozemku uadil
mohla by z toho povstati zápletka —
2) Když by to byl pozemek železni
ční neměl by osadník Žádné právo
zaujmouti jej na homegtoad
líurwell Neb — Jak velkou roz
lohu zaujímá Fort Fandolf reserva
ce 2) Která dráha tam má pozem
ky doptat a mnoholi 3) Zda-li by
tam onakníci mohli po výběru dráhy
zaujmout domoviny — 4) Kdy? —
5) Jnoudi ještě v polední ěáti v
Dakotě jaké vládní pozemky a ve
které části F K
Odjyovti — 1) V Dakotě ani 3
v Nebrace 2 tcwnHhipy — 2) Žádná
nic — 3) To se neví až co budoucí
kongres rozkáže — 4J Až kongrea
přijme zákon k tomu cíli — 5 ) Dle
úřední zprávy bylo dnem 30 června
1892 v jižní Dakotě ještě 6182216
rozměřených a 6821180 nerozměře
iiých pozemků podléhajících zaujmu
tí TjUi UU kr tmh f #4
padnf pclofld tilfo t Mřfi! 4t I
Jrlťwlnl 'ol'tk#
tlotifttf K Y - IV U Uli
t hmot ti k1yl nim j f ArnnU
ml dtl Kfřoj ť aUM T a 9 řfH
1 rhi j ii a)! d(il Vjřf
ftobii a t jk'Mi ri J 4'k
(hlit — ObJbjf i
přfj lv ďďrhn niU ht%
V Wt-i ( 34 (' N#w
Víifk oni p'Ktřijl o ji-b !
jíní fj fi-fil VtUt lfjl y
hí 1 1 J $ř Hkbii mí Iiibí ]!
kl dítky ht 11 ř"kft ji íléy
14 " Ulic t4U by Mott
f Ob
1)te - M IMWI řijtMiii
(romky kdl yl'ili n nm
tnatt ptpi na rbjdn4tkn yf
l ířiním f# o stromky t i4
tni ttfomoífcy lJIřtniík
OJwf-t — - ihh"ilÍ
m)rm ifqHm jíchl týliiwffk J
f alt jk'i I Mrrí bjť ! ík inM i
pravdu ttřinl Mp# k lyl j (rijrn
— a dřuW objpIřil i M i
titktert tramovky ktffí oldiijl
v IIoM l4fi
ir !'ork ťity _ I Wm Kti#
v ll-ivorn: I) Kolik krtjl jn ť
tb4( % a jak (Míjmrnují k obř? —
2 ) Kttsré nlU$ v ČVťháili j prnl
p Traťc Jo Dnlrjt
OJKjvll — 1) O l riíku l6i ii
ní 24 irydí krajů v há l au tne
zi lidem K)iid dělení na knj
udržuje l'řed r 1802 bylo v (e
th4h 13 krajA totiž: pralký
chebský žatecký litoměřický bole
alaviiký jiclnký brodský chru
dimský iáUvký táborský budě
jovický pUeťký a pUřfnký — 2J
1'lZťň
Cnthprlne Nb — IWm adělte
v hovorně zdali jent povoleno ve Má
tu Nebrance hráti kuželky tak někdy
pro zábavu a zdali by oe mohla udě
lati kAželna na kterékoliv farmě
Ačkoliv víro te tato otázka nej atří
do odboru hoMpodářského přec dou
fám že i na tuto odpovíte F O
Odpovéď — Jen hrajte beze ntra
chu! Stát Nebraitka nebude Vám
překážet i když budete dělat 10
jedním hodem
JD NASiCHJOPISOVATELO
Elllier IlayeH Co Ntb 20 br
Ctěná redakce! Poča! zde máme
nepříznivé Z rána mrzne ož do
dvou hodin odpoledne odpoledne
pak je teplo Seti ne nemůže jenom
tam v poli pracují kde bylo na zimu
zoráno Tento týden každý myslí
že už musí seti — než jest to otázkou
počanu S úctou Fr MumíI
Leslenille S D v březnu 1893
Ctěná redakce! Musím vám sdělili
že jnine zde měli pěkný nově zbu
dovaný obilní špýchar který jsme si
pOHtaviii minulý podzimek totiž ae
eilou gatiolinovou Než naíi soupeři
nám ho nepřáli a pomtitilí se nám
notně když byl plný obilí tak nám
ho nějaká zlá ruka zapálila Škody
páčí se na 16000 a pojítka obnáší
$3000 byli jme tri ve upolku tak
jame ztratili každý po $1000
Nazdar! F S Steklý
Wilber Neb 25 března 1893
Ctěná redakce! Již jnom opět ve
společnosti čenké poblíže svým přá
telům a známým po nichž tak mno
ho jHem toužil
Dne 12 t 3 rozloučil jsera se se
svvmi tirofeHsorv a suolužákv ze
ě c - - — — i
zvěrolékařHkó koleje v Toronto Ont 1
(Ontario VetCollege Canada) a spě-'
chal nedoěkavě do Spoj Stála a to
do Nebraoky abych v kruhu svých
drahých strávil veselé prázdniny
Nevěřil jem tomu sám z prvu jaké-
ho velkého jména ona ivěrolékařská
kolej požívá po světě až sám jsem
ae přesvědčil Vínch ntudenlů bylo
kolem Sesli set t nichž přes dvě tře
thf tm řpt řlalU Mii' Ui fii
Iřtl ]tm larn fiatapcn ttmít lb
ri4rlnt nt svitl kďři viírlmi s
H)líh ]4jka art{li( ol l4fjl
pilrtMim stu liti k'ftikíbfi hť
jí jlif jxlřdb a tm-H f IV ff iř
M síly Jmi iíťifi4mA a h
kil If I Itlrll —l Ji f ifto t f ]
klť tf ťi kh' df tUtt iíř
bktftUm D! stfih Mml(
ji pUcrhl ř kil 14 b'1'llnl
kit f 1'iJfftAm t-
hkH Hk l'Mt ltn
i'ílřil ikoly kMiífff k'ftkřh
Mnihi ř ♦ i í ř r n a t ttfiU h lířil
Jtl řklbi a rtktk: ?Aln
tk nmí4l# (fmrlon bf ti m sira
tf st uďiit 1 rti níjiVfm id"tt
khm 9 fa lriw a uť lfiim studiu
♦ i li řsfrti jl llk aby kaldý I
Hl"mn((h (uďflti tnobl ďáh
h'ill plílo a dokn ililirt i M!4oí
v iHWki MJ U I jUti lřt
Na r-ti k ďmon iitsíli jm
nklM v Cbí'4a sbyibom ti
fAdit prohlídli ftti({koti ivřřol8
kařkou tkobt T4 a N Vcrk4
llljí S bfti flf jjrnIlVfřějií v
HfMijnft-h Htstt 1
Nl klyl byb rám Ppravou
ikoly uk44iio a yvf tl-ro přííll
jll k Úaijdku J j p'ř v děl
kf cli pl'nk4' h u Kir#vn4n rta(
Ařkolivj" ku plivil jtký (xikrtik
uěinila ta ilrctit tó své fi intence
Myslím 1 ř#m bud mm i vy
rovnat! naíi (Ont Vi-t CdJ dosa
4d# v fnnrhýi-h lěcfch tntvnfi jk
kulhává A proč by se nevylinula?
Dnis již vi'ilM (iě se uznává olř
ba dobře vtděUných svěrolékařa v
naíich státrch a ač studentu bylo
by dosti přeo o zřícení dokonalé
zvěrolékařské kolej vyžaduje zku
šenosti a mnoho ěasu nau by se
mělo nejvíce nsléhati Mimo t ) i
naše státní zákonodárstvo melo by
se toho ujati aby pouze jen řádní a
praví zvěrolékaři měli právo k
praksi a nikoliv celé záttupy nevzdě
laných dobytčích humbukářK kteří
svou neznalosií zaviní ročně neuvě
řitelných škod a tu ponejvíce lidu
chudšímu neboť zámožnější koňaři
a dobytkáři vyhledávají pomoci
pouze u zkušených a vědecky vzdě
laných zvěrolékaři)
V některých státech učinilo so již
poněkud nápravy oproti tomuto zlu
a nevezme to snad dlouho Že každý
jednotlivý stát našeho Soustátí bude
chránili pravou vědu naproti zlolaj
né nevědomosti mnohých lak zva
ných ''koňských doktoru"
Mnohdy naskytne se též že na
lezneme muže který svým nadáním
a pílí značných vědomostí v tom
neb onom oboru nabyl a dospěl beze
všeho okolního vzdělání velmi da
leko Takový samouk i polom po zave
dení zkušební komise podal li by
vysvědčení o sobě přiměřenou zkou
íkow může na dálo prováděti svou
prakci Než na jednoho podobného
samouka přichází opět deset jiných
samouků kteří co on jednou napra
ví desetkráte zhorší
Jen ku prospěchu lidu zvláště
farmerstva byl by zákon který do
voluje pouze zkoušeným zvéroléka
řům prováděli prakci na zvířatech 1
Jako lékařům a lékárníkům po
chybného jména šlapalo se již na
paty ku všeobecnému prospěchu tak
bylo by žádoucno aby i naši tak
zvaní zvěrolékaři prošli zkušební
síní kde složili by účty blahodárné
ho aneb škodlivého lékařenf
V závěrku svého listu zmíním se
ještě že prázdniny své zirávím s
Dr B T Huston-em v David City
který jst též absolventem koleje
ontarioské Již roku loňského před
odchodem do školy byl jsem u něho
v prakci a seznav jeho široké vzdě
lání hodlám i letos až do měsíce
října kdy vrátím se zase do školy
spolupůsobili a ním ve zvěrolékař
stvf Bude li některý i krajanů ta
mějších rady naši potřebovali v
oboru nám známém nechť len k nám
zavítá a námi se poradí Kadu
míbrátl fkfitm f lrma ilm
k I I n f4 m obrátí
Nnlr! Jaroslav J Hráskf
Itirfft ra řMi — (14 řdikrl
Ni iittví I4t o OkUfiom jak
brty bd HvfM Ti fcW
M Íi4fi v# Vaism li o t vojn
M"j( tid MÍ Í0 bttd V'jflt
i Ol pspl# rf hili psaní
aby byl kal lý kiloltksm a k b by
řfbll bř i) lni fnbif Pajnl
r f poslil ďi Amsriky mrtobíi fbra
)ísby mli kilolí I Um ly jínovir
tm klopit T'i slyJfnt " ii Ji b '!
fh AfnřřiílhV Z pfý f Ntw
Vrkn ř"liti s# bdna a byla plna
třlirb ibřiní Ti ď CVIumbm
j-dn tko4 blina prý dola Itá-I
byth ?MI pi j ta tom pravdy
Auřb rtimijl srgliik řitopUy r
ktt tik rfttl mít vjni
Mřtin llobis
Ví riJ 1'odall Jtn# ati
před lm jinými ěojy ro a
řVrokýikíťh f oit-mríi b js m4tn'
al bud s f l kdy btiďu i tvlra
ny b-i l Pokrok Západu jako vi ly
prenim ktsrý o tom správu d4
'IVih Vaším amrrirkým svHisiftm
n vysmějtt Je si dijí tikové bulíky
věš#t na no a tovfite lim 1 ěck
časopisy své ětcniře takovými nr
smysly nehullkujl
Hay Siirliujnheri lafi Cot N !
21 března 1891 — Ctěn4 redakc{
Člověk míní a čai to tmění neb
ten kmotr Foukal nebyl tu nadarmo
Co toto pííu sype se sníh a jil je
bo tak mnoho ie budou zase něko
lik duí svátky někteří rolníci zarali
již pracovali v poli a — dnea mají
stroje sněhem v poli saváty Zimní
doba bez sněhu a jen přeo nc něco
mrzlo tak te se mnohý divil ta v
časopisech o velikých zimách a dnes
se zase musíme diviti že jest čas k
setbě a my musíme mí ti saně na ce
stu jitne věru samýdivl Hlavně
pak se divím vám tam na východě
Že tlačíte cenu obilí tak nízko dolů
a my zde pak tak málo za obilí trží
me Ncjlcpfií pšenice platí 42c za
buši — a byli bychom ještě spokoje
ni jen kdyby jí bylo dosti — loňská
úroda byla jen poloviční tak že mno
hý těžko uhradil své vydáni
Té£ jsem si dobře povSiml dopisu
zdejšího p Fiedlera Pan Fiedler
má pravdu neb dopisy v "Pokroku
Západu" nepřehání jisto jest že si
v některých městech dělníci překá
žejí a proto by se měli obrátili tam
kde jsou dosud prázdná místa neboť
mohou koupiti za malý peníz a tím
by udělali místo tam kde jich mno
ho jest a mohli by si sami pro sebe
pořídili slušnou budoucnost Mno
hy se snad domnívá žo západní Část
Nebrasky jest ta nejhorší než ť au
tak není Jsem zde již pět let a ne
mohu si stěžovali a nejsem přeo
žádným nováčkem na farmě Začal
jsem v Minnesotě roku 1867 a dosud
ještě farmařím ačkoliv již na tře
tím místě Mnohý řekne že jsem
stm snad přivezl hezké jmění to je
ovšem pravda ale jest zde celé množ
ství krajanů kteří sem přišli a
prázdnýma rukama a nyní si dobře
stojí A proto soudím kdo zde
Íracovati chce ten pomůže si v brz
u k zajištěné budoucnosti Než
mnohý není spokojen a ten by zde
nebyl spokojen ani kdyby mu rostly
na poli hotové bankovky i v tom by
našel závadu že se roztrhají a chtěl
by již míti raději ryzí zlato — a ta
kovému uvedu na paměť onu zná
mou polku: "Nejde — nejde nejde
to— " Na zdarl
Martin Cllek
{ZuMno i Hatrny Neb)
Ten dopisovatel co psal v čísle 48
roň XXI P Z že se -doktoři vyslo
vili že Emma Iiobuslavická zemře
la z litosú mrtvicí nepsal pravdu
Dr líently se vyjádřil že měla v
celém těle revmatism n když ji za-'
sáhl srdce tedy že musila zemřít
Než kdo co píše do novin měl by se
dříve přeHvěděit a neptat pouhou
lež a podepsat své jméno tak aby
chom vědcli a kým máme co dělat
V úctě '
Edw Velek
oMnl ťftllkofá
L - lul - Llii Í#iila! 1Í t#
I L té)th 11 m III tIfcA iia imilil
riiimn !M 1 1 I H '
liDh#llll 11 #1 lmi 'I
_ Li I I a ll I I ttt
dmi tďiv Manila mimi
t li
řt-jiiil( iy lyl jol ř#Jmldl
Itt stár!
Nl ro m l-ftiibf tikal i byl Ai
ftt din K Tbomsnna (('iříořitiKsV i
ffigviiy ?tribři'ř# M mtly Msit
lín lit MTSJlolik-i 114 Jiř s d
kat als itý h i-n f-Mil J
hn p-sldri( Irrioii byln dvř M f
fiis id id Vfii a nnsrí v
m jlf Hyl pf tV llkímjsdi
krm
N%mi li fii(n btl tik Kra
r#m Jun Milíři J"Bl ii-mři! f na
lilo u D ii N H d fs Fřin' ií
ívaitH J
ivtt tnr'1
roli 1A1 1
HO M a dMwlkr4t jho stavn
eikělii lil ftnh loil ř
nila lSi hť kt-r4 J-J kr4nbo Jitra
bliknu dHU"kot nlnliřila vdl ks
tupnuti olt4fs maje na avých I'
dre b C9 jr
Méně pnělem sv(rb Itt jiko u
rtem dftek svýi b vy rnířienal j
ruský sedl4k jménom Mb bel Ki-"
welkU jsnl lemři l v úimru l"'7 na
statrdh p4řlU I Medem nalelejfcírh
ve wilnarské ({ ibernli ve věkn 137
let Narozen byl v jdn4 vesnici tí
ho! distriktu a olenil se toprvé v
iv leiecn v n e ion uarovaio mu
I fe I Í
dětí mezi těmi také jednu dceru jel
při jeho smrti 100 let dosáhla Ne
byl nikdy opravdu nemocon stěžo
val si pouze několik let před smrtí
ie nemůže dobře číst Wa brejlí Hyl
čilým až do své smrti a říkávali
„Myslini že na mne smrť zspoméla'
Ještě četnější potomstvo (37 od
tří žen) měl Francouz Jakub Theve-
not jenž zemřel r 1712 v Chaleatl
Viiain ve věku 124 let J
Na lak iťAHlnvm v innillio iikrt i
Jakob Drakemberg aneb Draaken
berg Narcien r 1626 (dle jiných
zpráv 1624) v krajině u Droutheimu
tedy za vlády krále Christiana IV a
v době třicetileté války žit po dobu
sedm dánských vladařův a zemřel r
1770 ve věku 144 aneb 14f let v A ar-'
hus v Intsku kdež zlrávil poslední
období svého nadlidského věku
V mládí žil na moři a pracoval tu i
ve věku pokročilejším až do 01 roku
věku svého v tuto dobu dostal se do
tureckého otroctví kde? prožil pa
tnáct roků V 111 roku věku svéhc
oženil se OOletou vdovou a dal sil
pohtiouti když mu tato žena zemřel
la k svatbě ve svém 121 roce a nila-f
lu a bujnost svou dokázati přeskočí
se založenýma rukama dvéře hezk
vysoké jež byly v půli přeříznuty
Než ani důkaz této mládeneckó buj
nosti mu pranic naspomohl Děvč l
zavrhlo starého frejíře a zrazeni
zůstal až do poledního vzdechu sví
ho vdovcem Konal prý jsa stár 141
let cesty hodiny trvající I
Ženílkem první třídy „nos pli:f
ultra" byl ostatně benátský konsul yjf
Smyrně Francesco Lecardi Honpv
Jenž žil ve třech různých stoleťCj '
narodiv se 15Jbřezna 1587 a zerr ]
27 ledna 1702 Oženil ae nenf
než patnáctkráte a měl mimo to M
množství souložnio a milenek P
eho manželských a nemanž ď'f '
yl nesčetný Ve stém roce svého
au z cornaiy mu vlasy lež
tím byly zcela šedivé a ve 113
Bvi-uu iiitroNiiy mu jesie n'"i
ré éerstvé zuby s
_ i 1 i r 1 l
Ct p Dostal : — Nastuzení jaf
utrpěl jsem minulé zimy přimt
mne k tomu abych použil Vaše!
Plícního Halsárau Já prohlašuji i
za ten riejlepší neboť pomohl mu
když všechny ostatní známé léky rj
měly nijakého úěinku Odporučv
váš plfcní Jialsám každému U
trpí nastuzením
S úcUa K P Běloui
- ~ -— ' 1 i — - j
dříve jmenovaní byl Norvéian Chr