Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, February 01, 1893, Page 8, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    POKROK ZÁPADU
Tflraf lltf jllsf MU HIM
i'f JfJtt IttiJ-H tlhh
MMI IntM
AMM rilit JáW ROtiCI f
IMHtfMfK UMÍM'
f imři řf
rMniirni
!')' ( Vrr-tf tt
ř't řř W
ítíf f fřŇ
t~ f fyiím 4 pí nu
ffU Min
tt J tsi# r fctpwmJ
fM- ♦- { ťh-kutt p
Mrtt) n%## Sin íffřřl ftHymt-mn
mi i t i f
H##tf Jt #t # rť trhnu #íw
r tw řt r4i(fi iit —
rfttMif
kw}ttH ) í't 4 kft
f%n ři!(t'ír r pni řst
II "i pmkf t k#M Hijt
lt ! iif m ) ! t lřf
lhifc #! 4řtf iiinl t Kf a r
fwlMi -lhii wtnfit( i ťnMfttUii'
flt Hrnuli ?lb
Oiiiítliii dne I únorn '01
UUttŘÁV i A KOLU KLItL TAtf
Jvo ( řolt o celých % fc
ti {iifff4fií řokfřtt tOI
Vířlort boTTR Jit m mouH
Ict nrřnřl tak lynokni) tf nu jtko
nyní a uktrM jřřiljotííhjř le jr
1'ROft BTIA Alt TíMvIAmT řSOtl
národní karsnttnf 'í Ionřval2 olk
wf le jí bnJe nikdo koukat na
) tij aby nevytluukala i t cholery
politický kapitál
Krutí tiví aMRT od Nuvtuo kok v
roťti vynikajícími osolnMtmi:
Iíaycí McKenna Lamar Hutler
lilaíne — to je příliš mnoho t kra
tičké době dvou týdnů
Kdo bcde štipcem buďího La
raara? Týž jak známo byl demo
krat ustanoven Clevelandem roku
1868 a jest otázkou edali Harriitoo
vftbec uprázdněné mÍNto obnadí neb
zdali obsadí jej demokratem neb re
publikánem STATNÍ AUDITOR IOW8KÝ ODIIAbťJE
že plných 75 procent veíkerých ban
kovních vkladu přináleží rolníkům
Nechtěl by néra guvernér LJoiea vy
avětliti jak to m6že být když přec
dle tvnení jeho farmer při pěstová
ni korný na každém akru vlastně 67
centu prodělává?
AmIBIKXN UMÍ DOMA ítTRIT Pft[-
lovf "můj důra mftj hrad" a blábolí
o "Americe pro Amerikány" ale m
hranicemi v cizinř ku př na havaj
ských OHtrovech rostalmje h jako
doma a dělá revoluci když oe do
morodá královna pouze vlastního
práva domáhá a vlivu ciinnkého
uproHtiti m unaží
BÝVAlf Kil V78LAME0 NA Kusí
Charles Emory Smith praví že Kus
váží í poctivých náhledu o Americe
a elusné kritiky Tohle by ai mí li
američtí novináři zapamatován až
tane budou ptiáti nijaké ty články o
Rumí v kterých hláoat ty nejvělif bl
bostí a neamyaly jest jim pravou po
choutkou
IlfT ťCAaTNÝM LTKCOViHÍ ITAItl
e t Soutb Carolinž bny drahou
legrací kterouž hned tak každý re
bude aí mocí dovolili 1'odánař v
tamním tákonotiántvu totiž předlo
ha kterou ukládána hýli má pokuta
▼ obnosu #500 každému kdož by
lynčování přítomen byl a tou vý
jimkou ovsem led by se snad onalil
lyocováuí překazili — 8tane-li se
předloha tato zákonem tu by pánům
jihanum pokažena byla mnohá zába
va ta jakouf lynčováni tam považují
nlinthě byla tmfnkt t mtttlhb U-
ifrfc ! by iwi-l 0 (mhiiě m Attpnhn#t WhUn ř#fřf $ r'ir f hfi t pf4# ♦ hh hl
ťlUt lbnliii ř#jMIrt pfVÍÍ f lMktl!í4 jiřilil !## ji fIMftil xtifikl
nutí a řinn't p-iní t 'fnM mdt tpM príf#}tt h itaťyth fMf)ft'f' Mbí Kuín# fl
pftJiifřlt vftlírh litrh Jl pťmM ifkř!á ♦ í HMtnnhi ří( jíl ftpt!l y
il oli-n#il 'iti # ttrifnf pfll ln rpnMkAnl vid -# Jrafafiímí iwřtťkfmí wlřwl vii
jídtíf atsb mihn vliífťt bf#' d-'A l# ř sř hin frldo (vř př5 by Jniftř jindBř
#4 fV-H am##irlýcli ff t )w!ltsří 'iith mt nl#s fMl( j Vt-í-n-l tBv$eJi usídli
j' j4k m "4hy y #Hi4 Jm!
k f IVl# l'-yi im líní n#l
ífnlif Vf biff lttřpjňÍtí ř#
! tf ! I- ' f!]f' í ííňřiit
prf#n'4 m!ť)ckýh rit'íftifi
ftf tni tl řjíti#r)4 ptiihémhf
f'í řioltmlf 4í o rv Utno
ut MfJif!í Vajifiiklh'' v frfipftr-
ki p'káiíl bh-# idilafof iríb
l-t fMlíhi Vb# M Ufanf iA
ri Vídali IfiVřftikýrH řipí
wtřífkýřb a Alkftlil j! hí p lťlil
I " pří#i ář-y Jí tttohy k lomu
aby rt i tyfhiní !uvhkýb í
f Am#fi? řin# iihfnAtU
l'řrí fíit kterýl mil bft d! vM
M #f í p(lliVn btty Amříkáft
k !nti-iiké Niny v l'itlbirn
rrtlo p wf ali lam "pt-řeí I i
Myr cni pfj# aby polin
piltbtir(jká vyJAtásí ltfa toh li
laiía To rot umí I pitubur
trn polině nsmajlu zrotna líného
ti prkí hnein hoila 4ředť' lit
i ťbrr d koe 1'stné Itaďsry
fitifiá ('o! aby se tak na ní Maďa
ři dopálili S
AHARCtfiSTK iTKAÍÍ NlW VoR
ku se adřluje ie přijel tam fran
toutský anarchista Mos)4 Moucbon
aby pfisobil mezi americkými přívr
ženci převratu a hlavné bíra! pro
středky totiž peníze ku provedení
převratu ve Francii Očekává prý
od všech "prevratnfku" ať už jou
anarchisté komunisté sociální de
mokraté aneb jacikoliv "isté" že
prý štědře budou přispívali tak aby
mohl ve Francii založen býtt arur
chistický stát A co při tom nejdiv
néjíího: Nebudou prý bojovat dle
anarchlstickó manýry dynamitem
ale jako jiní obyčejní smrtelníci
obyčejnými zbraněmi nebudou prý
zákeřnílty ale vojíny Nu pak aie
tedy přestanou být anarchisty l Prv
ní květen prý je určen za den v kte
rý boj proti republice francouzské
bude zahájen když prý ale bylo by
potřeba a byly prostředky tedy dří
ve Když prý zvítězí což a jistotou
sedmidenního adventisty očekávají
zřídí pry prozatím diktatorství a pak
teprvé aocialistický stát Hojíme
se že Mosjó Mouchon nebude potře
bovat mnoho lodí k odvežení těch
peněz jež mu ti všelicí američtí
"islé" uštědří Oni mají více slov
než peněz a skutku Kdyby mohli
takhle hubou republiku rozdrtiti na
padrť udělali by to hned!
FORT IIaNDALL RIflIRVACI NEBUDE
otevřena Ti osadníci kteří čekali
n zaujmutí tam pozemku budou
čekat ještě několik let Demokra
tická komise demokratické sněmov
ny poslanců zavrhla návrh na ote
vření téže jejž republikánský aenát
byl dříve přijal a o němž minulý
tden jsme pojednali Za té příle
žftosti zajímavo je pozorovati toto :
ro 15 roku vzpírali se demokra
té přijetí horaesteadního
z&ko i
na kterýmž každému byla poskyt-j kl&laIy
nutí příležitost oabýti domova a pfl- Žádná jiná doba v dějinách této
dy Když konečně repubiikáné ítníí nevykazuje tak velkých a dftle
nabyli vrchu aft nalézali se upro-j'11 otáaek jako minulých právě
střed zápasu o bytí Unie přece jed- 30 rolia a iádná strana m-omědčila
ním z jejich prvních zákona byl IpPSí puobilost k jich řešení neí
zákon homesteadnf jehož výhod sta tr° republikánská A mezi vAd
tisícové osadníku použili Až do c ]í"n místo nejpřednějši taujfmil
lei osmdesátých bylo pozemku obec J1ine'
ných na vybranou Váak počátkem 1 I'oka1 trv'1 y konKr"u rá!o
let těch počal se výběr velice krátili m ovieta P°nřkoJ I'ft"obení jeho v
a když nastoupit president Cleve- řnno8li celkovť udcoství jeho
land r bylo dobrch obecných UInáv&noi k í'né pltnoli a cenění
pozemku již po skrovnu Však áolj íak Ího "nl)7 kabioetníro
Cleveland ani demokratický kongres P°flavenI- belduv sekretář
jeho nestará „ o to AI teprve t
když nastoupil president Ilarriaon r je! vedlo již ka ČUečnému blížení
#? t tU-w Mni f JiJní ÍJilatl
nsb ři fM Uht j#rtifl pi't#
nl""i řpbl(káři pííff(!rti
píMijtfxif i hyU mM ttř dmkřt
lm ?
"Í'l'if" tt%tě pMftf fbíiínk
jíml $htnf)iil inl#ft'íj ftí
4 lfJftl ř"ti ýhiéhnlh-hm V
"M II j'"i stíny (Mi bfifíb
f Iki liťki U a přHiií h M t í
f řfd t htttnm vlivem hIj ft
kořtkslrléh' ♦ ttn ilh jíl tně
jft pány Amti'fty V řkiířkib
i i tílfidřri h fl ilillřJlftřtjí !!' plí
ttlfi "l!Hifkf ftfp il jo
lu A t4 Um hp p4 ' "Ukti
by mMi rř j řbbnířH(i mitií-k
p iml kdysi sam) a J-jj b
pMSi" K lyby iiti knwr(tbtri'
rbtřii 11 ♦ bUdnnull iiř-j-í Nlní
valí by hlt lti jtlko a vidli by
Im ant b v předky ro přUtboL
t do tl trtnh pfkltátrjbn a iirdé
latí by minými tUtbánfm o
faiiivzrnl plxtliof aUttva Kádi
bythoiu i řdSl kd by stavil dráhy
a kanály doloval uhlí a konal tleli
kou tu rozmanitou tělkou práci
kdyby přestal sem proud pfitho
valen jiti Americký "dělník" djU
stane "Amerických" dělníku j-t
v pravém slova smyslu málo Ame
ričan pravý Američan je obchod
nik agfitt podnikatel řiditel a vSe
na svitě jen ne "dělník" A co by
si počaly Američanky kdyby neby
lo přistěhovalých xlužek? Americké
děvče je prodavačkou lěstiopinkou
opisovačkou h chce být i doktorkou
politikářkou atd ale jen pro bulí
nežádejte na ni aby byla služkou
aby konala zdravou práci domácí a
připravila se na povinností hospody
ně! Vždy tT ani děvčatům zde vy
rostlým jinak ale přistěhovalým se
nelíbí prače domácí a raději jdou do
"sapá" než by se učily domácí prá
ci lak aby i nich byly hospodyně
A jak by to dopadalo kdyby proud
služek sem ilynoucí ustál ? l'ak bv
služka nebyl
byla ani zlatem k zaplacení
NcjYťtií státník americký
Mezi těmi jež v minulém čtvrt
století nejvíce se proslavili jichž
jména známa byly takměř každému
občanu americkému jest bez odporu
nejpřednéjřím James O Blaine kte
rý minulý týden život svflj dokonal
Až pomine předsudek slrannický
budou jej dojila dějiny stavěli po
dle Webatera a Claye a nimiž tvoří
trojici intelektuelních velikánu deva
tenáctého století v oboru státnictvl
amerického
Před 30 lety započala veřejná pil
aobnost IJlainova a skoro po celou
tu dobu byl jedním a hlavních činí
telft při utváření politiky země Pro
nikaje nevšedním bygtrozrakemsvjm
záhady politické byl po dlouhou
řadu let předním i v&dcu strany re
publikánské kteráž řídila osudy ze
mě osvědčujíc se v každém ohledu
dorostlou úkolům jež okoluosti u-
t-itlait k iliÍMl ilfíH-l
! Vfif ftft hpřrfoíííln fIMM
miwdio a ftl trkftft fruíMf kdyl
k!4j( f břd
lřjd f MrbskN fl ptflttt f
fítat Pii 11 AUmhff tu řll
lily fenn'TV4fy tUfohtt tj ) v
Srtk 1 fbfll # %n slátftimtt
a ki U fli{l iHli?y # tráíiy
uby vatfUt4 s htu lj At f ( t
inrif hdřv ttí itl itm til
kwtk Mtsjiíi ri Mi Í blfl
králrni MiUrot (i dllit A jik si
f(ftfi v fryv lil nřjík
flijHt T"lik U t Ib I řáiný
4b flký nifol ft#nti!il itpn
ptí a přáli ť- olřďxwtí phífslí
li n-j ťktjiFfil ktí-řá nt třídoví
jttf pány a ti -bd v U"U-brt lí
jíl přcjttijl málo rAifo!Í a iip'inl
niltk na ynějl lá li kďrál v
mtihi'm poďibi e bývalé vládl na
prrdAákn
Nco titiby'rjiii'ii stáli # muse
lo kdyl nynějl vládla sama o to se
přičinila aby Milan do 3rbka se
vrátil aby smíření Natálií skut
kem se stslo Aby psk mel co dělst
chtějí postavili jej V četo rbVč
armády kdežto vililrltv( nad jízd
nou gardou bylo nedávno svěřeno
blížkémtl příbuznému jeho A co
hlavního Oarašanín jenž na oko byl
tím nejt tilm (xlpfircem Milanovým
pojednou povolit i prohlásil národu
že jet toho nevyhnutelná potřeba
aby se za nezletilosti nynějšího krá
le Alexandra dynastie Obrenovieu
upevnila Tak mluvil člověk jenž
u každé příležitosti dával nepřátel
ství své v&či Milanovi znáti zdaliž
mimovolně nezmocní se ván podezře
ní že vláda měla to již všecko pěk
ně napřed vypočítáno aby býval
král nazpět povolán byl do vlasti
avé a státní převrat jenž každé
chvíle již již hrozil národu těžce
zkoušenému a vůdci svými již toli
krátě cbáckýra vlivům zaprodanému
když ne zažehnal tož awpcft bodně
aeslabil Milan jest chlapík vypočí
tavý že nemá kusa cti v těle doká
zal již mnohokráte nejen za pobytu
svého v Paříži a ve Vídni ale i jin
de a takový člověk vládě srbské má
pomoci na nohy pravda za peníze
udělá vše O tom však velice po
chybujeme že povolání jej zpět a
Kmíření se jeho a Natálií mělo by
nějakého hlubšího významu na poli
tiku Srbiika Kui přátelskou jakž
bylo nám lano podmořské namluvit!
chtělo zdá se spiše že Natálie to
byla jež u lidu veliké těší se oblibě
i na lid více puHobiti muže nežli ně
kolik Milanu a kterou vláda v nyněj
ší své tísni postrádati nemaže Pro
to 8hí také Kiitič vida že Milan se
a Natálií smíří byl nakloněn tomu
aby bývalý král dobrodruh nazpět
byl povolán Jeť zcela přirozeným
že právě Natálie za nynější nezleti
losti syna evého krále Alexandra
dynastii Obrenovičft upevnili muže
již tím spusobem když na výchovu
jeho dohled rníti a jako matka i
mladistvé mysli vštěpovati bude
přání avá i snahy jež vždy k Kuní
se klonily A již to naplniti musí
každého přítele Slovanstva nadějí
Že Srbsku snad vzejdou lepší časy
té zemi jež žel ještě nepoznala toho
života kde panovník má být nosite
lem vznešených národních ideí a
tradicí a tím sp6obtu nejpevnějšf
hradbou rozvoje státního života A
dobře praví Garašanio Že lépe v
Srbsku nebude dokud nit nebude
navázána tam kde byla přetržena
Dle dosavadních zkušeností Srbsko
i tUtMNtMit fcikfy ltií řib
ifllil ( li I m i fa mí I
I Iv t' mimJ lftl imisi MiefcaH
hjUt Jw#níin přfft' tfadMff4
Vmlthf iwafk lMj4íh J
p4bv( t ktd f#4fy tis fcjr fA
ifljlř Mdyj pdoínky yířimlf
I UiUmi k wf#iofpí nwíily n
imky i fiírtú! ttiim Vt i ří I
ihý plj# býlí Mnlll # hýli M
h-IU Hýli' tdk tpoUhal ftf
éftfif přát f#to MílidijT'
tittéitfli kietf ftynf w t tk dobří
ř lí d dí t f byl jí tnmn}m stát '
tll#wt přtftlw řldm Milmvffm A
byl I j#dft f#jm#l(sjř'fe řfíHy
li é4y ví#- b dolrýb itřfisnt #
tm vft!íf 'Isiřte utni ví # 4
noti Affi ji msjik eUki 1
ttktn h % tíftřitti ártata tlil 1
totio fikthU ři 11 14 jdí!#ifřMití y
t př b aÍU4tá tm trhá tni-
ř jf4í:řfť npřl#U Slot tfHtf a
Nlfitf Kaik Ií-I oískátal
1 pi přičti éttaty ittH prám
tli lástdpei l#ťb třtv naWtnl
spfdflwíMitl ndj - yfbkn nová
ďdt přfil A!ftlbo života nároi- '
ř!iti pikr'k a vyp!Í Ale) to
wt tlá-lt p4lh4 si jako by
átavy ani nebylo tak v nový ustav
ni lívot pronikly staré' thyby válnl
nešváry Jak rouf mítl lid pak S
táhoti k úřa-l&m kdy! také xiral
ry panují kdy! zákony ss obchátejí i
itykft s nrsrtřt ctzktvl se roíta
bu! i fšctvl txi celé zemi Jsme 4
věřil avědavi e by na takých fxjmi- i
rech moht Mdan spravili a poknd
smíření rodičů míli bud vlit na
mladého krále Md těší m aspoA
tou na-iejl "e al král Alezamlsr
buile zletilým a sám se ujme vlády
že Srbsku nadejdou lepAl dnové ze
jména když máti' podaří se syna
vychovali a ve'i k vážnosti veliké i
Kusí osvobodí lelky nárolu slovan
ských!
Zde jfftt !
Ná4 schuylerský kollega prosí o
vysvětlení proo prý myslíme že
by si rádazasloužil přijmi MíakeH
a píše: " %{
'ťhcemeť míli časopis tento slul-
nfm ku každému spravedlivém a
po laciných Bensacích se nepáchli- i
ctm i altu dopustili isme se něče
ho co by stín podezření jakoby I
'Kotva' chtěla bý ti "fake factory'
na nás vrhalo rnilerádi a s povdě-
kem sluAné poukázání na to přijme- '
me a k cnybe se přiznáme" I
Žádané vysvětlení poskytuje je-dt-n
x denních telegramfi v časopi- '
šech ve čtvrtek který počíná násle-
dujícím odetavcem:
'Iíohatství San Juanskú krajiny
nedávno tak vynášené následuje v t
šlépějích Idahofkých démantu co í
'duhový sen" Vyšetřováním je
zjištěno že ta zlatonosná rýžoviště
jsou 1'ÍL'antickým Žertem který spá
chal některý nepověšený bídák"
Dále se ve zprávé praví že lidé'
šmahem "zlatodoly'' opouští Však4
až posud víme jen o dvou čaopi-
s"cu m komuně uepuoiic a riotver
které přinesly sensační zprávu cr
tom že je kdosi chtěl si přivlastnit I
a udělali % toho "politickou otázku"
lo byl přece ten ncjfejkovatějšH
lejle jaký kdy slyšen byl
Jest te tak všade
K D IU11 Mkáriifk UlstuvlUs K ř '
nialsď vtit o Allťt Lang BsU4om "Vt '
nJUp t fiféii J(I Uk proti Daio(m krbW
iUrnlai s dává Uobecn4 nkoJoL BAd '
oAparsfu]!" Et si fUa Uh t '
j rotl bllcnln a biocUb v
— — I
Důležité pro Ženy
Zda se jakoby žen a dívek rflzu 5
mi chorobami Btížených stále přiU
valo neboř denné slyšíme na vsef !
stranách nářky na tu neb onu n(
moc Zvláštd jsou to nemoci žali '
dečnf lole8ti hlavy zácpa a nero?
pohlavím žiiikvm podmíněné
verúif Žiootni liattám jest v ohl
tom výtečným lékem neboť oj' I '
straftuje choroby tyto bezpeční
rychle Severflv Kegulátor ženský ' '
nemocí jest potřebným lékem ?
každou ženu a dívku která trpí t
pravidelným měsíčním a nraoce
a tím spojenými Cena Životu f j í
Balsámu 75c Kej?látoru $! ' x
ZkusU výtečných léku těchto I '
V F SE VEK A 3
žeaký lékárník
Cedar Rapide í
t„