V
OdplMiu
-fftto-4 í'ttt# t iiim
„t 17
li' i
fřvnl tMk af Ml i t#
let kliMe m Vle etoem ivf
4rý- trty H tivwýf #
tfcwvf teoMma staveni t
alft )- sr! ♦ y!-t
#flt!n-i Jtk 1 1 nsvM Jt
tttřlo I lf M4 iutt e
tlsfk vrat a Vtln p
káit) fct4la M H #
pita MltfSits fJtIH
lelý "Mse t tsmsýtfc řHodl4k
ekjsMI ll -vílllbo
( Mstl-I a #ffl f"
fn avcal ksy lme v
plti: p M : lf rMs I 4
' p ) é ! I "fi)f-
f m4 i I I ltlM T Mimi
fft 4 iDiptlli IKlU S4 iHtrid
ilf 4a tllá 4rM l
4# t Nyl k'1''"'!"!'"'
jm# I p' ffal( #! i n lř-
tlil lUt!rt ii!y j 1
te j kě Il#ii4 4i í I ief
tsij# !♦ krM #fí'it
Umim ivti 4 al
kr bil Vii ♦ tp"r4t l# b
ji m jit 4k4 # iý l i
I sáhla reti'-4 a
rk s t ríi---
dl — (4i lo pf#l M Maai-U h
Jt' iMn f O'! j-U byly Mansko
IS" j wtíí A krt se
fcif a bia en JI Jík hrobe
B Iv f 1tki'r"- ji o-!oit t
"Vítám 1 4 f ! tl kí
kyt (fijmii4l If é tl BtltA
ae bet mne M4 přltomaosl
kale ves dlouho oM4leti
TolW Jen byk několik dn( jn
Jtltl U ti m portika !
toUtlra"
"'j chart? V UiI
Yi!n !! 4tkrt} H]k li
tajs I tft(9 ti i44m ! A
t lk nMrniU Uk trij Tj Ulí M
fit tMla jak mf !!() ikatU
[Min 1# nepříjemná obl
"OJa dneikt t v doml tom
flidkyot nikdo nmn1 tlili H
UriU m d odpor" odpovídal
Bacanou velot( "ořinUa II mna
de Tifilm netiprchna vim"
"B tlifilm mjm hndets a
vámi Lidanka XeoMrUme
jedna druh! ta nlkolík dnf drabý
pana — dlouho jmo po aobi jen
▼fdjrhil Zatím budeme otl
via ošetřovat al ao dplní taa po
tdravlU"
"6 moefm ti lalovat Vilmo f
pravila Lidunka "otec dlouho
mi upíral la jest charav — dN
vím e le a tobl přianal Mil li
tde oo poroaíet Vilmo tedy alfij
sa svém ie mooi poradit ae a lét
kařem a nachodit kaldý don ve
TÍtro a dolu na hory — ji jaem
jej marné sa to proiua a ii
daníiny terno oíi smatni sklopily
e k semi
'Zbyteční ee rmoutil bláhové
dítě !" konejiil jl SUnlslav pak
k Vilm pravil jako na omluva
iron : "Jeat to choroba přilil ne
patrni pouhi mdloba zavininá
j tetou přerorltenoa bonboa Né
koiik dní klidu a vai( péfe — a
budu sdr&v jako ryba" „ Tu o
br&lit ae k dždoulkovi jen! tatím
ikřehlé ády a krbu vyhříval po
celovav ae krátce milým svým
lotkem usmíval ae spokojen ne
bol? vyhlídka na pohodlný teplý
pokoj hojnost a pantiké iivobytí
byla předmStem její rotom jeho
velmi dobře chápal a obratnoet
jil napřed ncjlnurřjSImí barvami
i malovala Udělil StanisUvu
několik velmi dětinských odpo
Tedi a dal se na rozkat joho r&d
LidonkoQ odvinil do svého poko
je přemýšleje cestou oponlednícb
lovech hostitelovýi-b: "neboť dS
doolek si trochu pohoví nel ve
čeře bude uchystána" Jakl to
M večeře na tv& itará lóu starý
cbuďttse Hrdličko! Mjslil ti do
brý dédoulek
Vilma octnula se se Staniala
vera sama Kvapné přiblUiI se
ifachopiv ji %% rnko chtří nl o
říci le2 mlíky se aaso odvrátil
V kiMém joho hnutí jevil n ne
pokoj řoaxrvanoet a Utrpení
Ctla mu Vilma na ořích jméno té
Jeho chorohy — ó L? la ta nebyla
M několik dní vyléřitelna koř
uy jpjí JoJcly hluboko v duli sa
mé byl to rnitlní nelad snad
vnitřní neitlstí Teskným pohle
dem sledovala jf rosmýiirjle ja
kého spttřfla jej poprvé a jakého
dnes co spí solilo v něm ts strai
noa aminu J m
Hovořili spolu dlouho a! Udný
t nkb namyslil na to co mluvil
Stanislav pronášel mnoho jtit
f h§if e di fřifiH Ift1 J
J-H Mi 1 Mmlfsl f 6)ltjl
Vilmiey vil ll dfvl lt
kýl m asmíll — o-lvreel Iv 4f
I trak bsidébyhollf frm!'
tile Kftsslsl rntfiHI #
inmt líif srlelnt — m l lsv
ee I Pře (mil ! eKa jil Mil
tnsf f lm lial si aírMmli
likotait Ruaiste rni4řl se
ref ' Mi fl Jeh !k# i řil
m itshfii ř'sm k lllM
ít kll#r4 (Mf'is kréei
titsřil )( mt)'MitAo% fla
st A"lntn a— jl #nt4 fUt
41 ltí(f )lw4 řnjřsl M
M tMa I tfíhi íífs' jrsfil
b'i#í ířjrv liskne fii
mt "tnat jm t4 ?ÍkI vn
stl k jjí tlmt hf
kmi ítl(pf tiitsti %'f
jt mm j I ffi fns'sS( kM
h( jí 1 ' ssvíd r
Vil-ni h lii r í — tf-
ha4 fm4f4 t {"! Isl -?-'
ve jimJ t-v la s f t' iu't &!
li4ťt4b V'r%
es řkii ! "B-I4í ly ns !
m ls(i f l ♦ ♦ — m' h T
Zar )!♦♦ t i -ni vl visy a
tvl ri i l#tish!Uv f '''
'řif viti !? !abk stř
htvs'i I4kí i NU
f4s tnM s#Ul a # ri 9
ávvs4 tksl vy jt# kýla
fsiiltfts Jmt l I !f ♦
y m#U 4 lípě st4mt! j#í
MlUje fe vle 'i nl mes
4rti byríi kM kdybrrh a i
s rnnoit dlt J( líkes ťit+l
ilfte k towu ďi jfiM Jittf
jKoc o l# dnika mil nimi doma
A l tte nesmím 14 'at sUb le l is
nikdy nep aatíte "
MHiibeJI to sama ti aré v tle ae
svého f4sl r pravila Vilma sr
dstni } "i j4 miteti Jidanka nade
v tečky bytosti tia letni Bsopu
tlím jl ď ka 1 mi nepovolíte
vdlSnl přijlmím itulvk popliný
mi v stře la vtiura abyt b cílila se
r nim jsko v pravém domovi
chybi rol tde jon jeltl jedna oso
ba"
Kteri to jellě osoba?" divil
se Stanislav
Valo choť — A bgosia V pra
vila Vilma tak vřelým přitvukem
ie musil ověřit v upřímnost ejl
Krutě jsem jí ukřivdila a jen je-
jl odpultioí smíří mne fiplni a
neaatlouleným vaiim př4tel
ttrím"
"Sraýilíte o ni tedy jinak nel
tenkrát f" tital ee SUníslav s ro
atoodm podivením
"Nemám ni nejmenií pochybo
oosti o llecbetiiosti její" pravila
"bet aoublatu jajlho nemohl byste
providět dobrodiní tak íetných'
"ťřipisujote veikerou táslubu
dobré mé vůle jl f Nule pravda
máte první pohnutka vyila od
vyvolené srdce mého"
"Tedy jsom se peklamala !" ra
dostně svolala Vilma MA odpu
stí mi sa mCj ieredný klam V
"Nemá vám řobo odpouitět I"
"Vy jste jí tedy nepověděl f
Nehodu musit se sardit vstouplo
před nlř"
MVy rditi se před Augustou ř
Není žádné přfíiny Před ni ne
máte sac ee rdít a pak — Au
gostou apoří tde ae nesetkáte"
"Jak že 7 Ona nenf vimif
Tedy sdělím jí rychle le jste cha-
rav a okamžMě přijede"
"Klamete so nepřijela by"
"O jsem jista le by neodolá
la"
"Vldyt jsem vám víak pravil
le jste jí nekřivdila Jest vskut
ku Iiskyprátni sobecká vypoíf
Uvi ta jakou jste ji povalová
"Přesvědřil jste se ?" a brBtou
svolala Vilma
řesvědíil "
A to jet vaíe choroba V pra
vila Vilma celá skleslá patříc
noří so soucitem tak jemným tak
seoterokým a! se mu skalii srak
MA vy jte sem přišla a myllén
koa Ie sde naleznete — mou
"Ba doufala jem V
Vitmo— "
"ú d 5 ví říjte mí! Covístíll
s Ifilt sa mnou mGIe li mé ů7a
tenství vám ul?Mit"
"Vy jte nevěděla — "
"Nevědě jsera lejste tak ne
iťasten ! M yxlila jsem le jts
milován'' -
MA já nejsem milován V t biu
boka vtJychl "Mim ve vis j řl
tetko se-tro — ale — "
"Aí nehodná vaiebo přátelství
chci vám prospět jak mi jen mol
no bude"
"Vilmo vy posud nevíte V
"e - mm4m fřtotl f že a
vrhl #m Aíft dřlf s # řn
41 sevMy Jski etrek pf fot4
k j ( liboflli — ie dlkjl
v4w r
Vilm enlkle sr tee v sl 4
ffctrt }ftlft JrttAljKml
'Hif asm'kf m ji tak se
stsfsky Uk jsmftl t tt ( ohtsdli)
Ksmohle J I lek tfsle k alma
fcfmlsvil kyte ky ri fe f ftktm
tike lom isfjls fl alm I
jř# seífoí
"Mysllie asi ankraval
thvill - asmése fiřiiyiftn e
írM!f si
N#jm !! tni t ksmsss !'
s lf-tvl lle t ďjmstl-n l tM
ttifs ÍM jk IifM v4m lfi4
j-i"!"! le Uke tkls"ss4 "
♦ " vy fití- fk !!)( p
"tm r ti lim ti
"ti ifÍ!e I'!™
Viime lb')vti
Vidli I# )! r)ť#A —
vlřiie m4 l ly Ur4 Wjil
t r tl II Iin4 lí i-1 mrlio
řtlií'4 a o t# iiiitř4 tki4n
sof'4e lii-l a stithnqi m fctk fj-
II Tf' {-J't "! S„F-'í
lia''e trt mým eshodss
pik ' I RÍnsI t islfm
b te I vylyKe w
sim # d irniávsl mil Mr irt(
V !' j4 M'í' v4 "
tlfe4l a ivriea e n"
r " I" !'
'!: "UrU lJ-íW v4 mn-
'"J J "kro-
dmi — ty nsfi itsleérl r ebíilts
se ml k novým } i-otnal jin rene
vall pr flidív vás od ssbe
p lál(lm ohavným — a vy
prsce flMnosli etsrskot iss
se ml biilit Vilmo Iivt tnlj
jt tetcereý nebodse byt b
vám jej obětoval vděčnosti ale
nepatrný dar nabývá prý vftna
mu poditá ti jej láska} Vilmo
příimlte roka njoe livot mfijl
Nsmobe bet v4s lít Lidunka nsi
mole bet vát iítt Aviak nech
cete li řekněte jediné elovo s o
pustím navldy tento dBm v němí
vy tísiaoete panovníci Mim
odejít?" Stanislav vstal a vida
i posud st4ti nepohnutou odvrá
cenou chtěl odchátet "Jda —
vldyť jsem nedoufal Vlm le
nemSlele — cule Vilmo odchá
sim" "Neodchitojte !" lepula tkrý
vajío tyář
Stanislav přistoupil "Co jste
pravila?"
— "Abyete neodcbátel"
"Nemohu věřit— "
'Já též nemohu věřit — "
"Vy mne vyelyilte — "
"Ráda l" -
"Z milosrdenství V
"Z lásky"
"O anděli K iemu mne kla
mat? Vím le jsem nedobyl tak
náhle vaiebo erdcel A soucit vál
ěistý vsneiený jest krásoějlim
nel sobecká láska má l" a blaže
ný muž objal svého anděla
"Klamete se ve mně 2" šeptal
Vilma "miluji vás již mnoho
let"
-V tom vstoupila Lidunka s dě
doutkemjenž nebyl marně tetě
lil na veselou svátoíní veícřl
Tatínkovy juchty
lIuiDortuks od C
Madlenol"
"Co poroučej' mladý pane V
"Utři ai ruce a podej mi caraaru
Sloíno jsom v rotpacích — no
mim tu test tehoto pána — Mad
luno tu camaru 1 Madleno
běl íerstva pro Marina do lítí
alf jde hned — rotumfi ? hned do
mB le mámo hottí — slořno od
pusťte tatinkSv župan prosím
pano račte jen vstoupit ačkoli
normám řest nepamatnju se as
poR u 'r
"Pusťte pak mne přeco dál
slovu pane Mstyska : tuto vám
předvádím svého nevlastního
bratránka Koberts Galdentbala
— bratránku : pan Matuj Rypik
bratr Msrlnin"
On: 'Těíi mne velmi žernám
lest"
"Mne také" ale myalil jtem s
Robert Goldenthal a Matřj Rypák
— to je jako nebe a dudy I Kdy
bych ae aspoň jmenoval Robert
Rypák ale Matěj — Matěj ! o
celé krilovtvl ta pár bot! 6 já
nelťasný Matee ! A ol mi nes
cbiaelo nic nel nevlastni brat
ránek I
"Nenadáli jsme se pane Matys
he le tli ti Jame nalstesme
jsme Vlastni iti Marině
e)y i lml lf n SIS4k —
SHlramlet Mkaá ttklilk
4raf4e#k %f se ti 4 polit si"
"Marlse ll4e kael sisřs
Mstil jlil ta ajt e Mart
&2l f lui st ! tí
lnl slsř-i
MJ4f eloeriw le s Mii
et le také sěrnl" al e M1
tiift krslf4sse liKři
Já s txolifsl re i'ltkftty
trepky ne li i-rlof y rakýrky
4y ! mi tle klsve ml tle koUm
lliťf e ml le lm Isk
kr4sý k ko?k astilsl 4fy
ilp iřtl# (tepflď e s
m he s v4n( ) j e li- tk I yb
al J4 - 4
" ti mni k vtii #- 1 1 Uts
k tyl v4# 4kf 4 oj f í n" řt
U lhlf 'k
' MJ n #♦'
llyk-ii bt ltstl i sis lis -
)4 — M ti te l t
Vil u 4ti4 — já jn --s f4
lk rámmsé tmiis si r
m U M jk"
"V„í J'#p 4!y 1
í li t hr l"" jř'Jl
}#m p i!itíf f — 't I"
"T ji I v jř's ťl k !
"A b!ts mm Jafci t--fl'
' IV 10 4iw pfitl jomííoj
eMdi' In t4 f ét kšrt
t h4í-# řtsis llt N"
jtift UJřji# a Hiyfié
"tis sUífo Mtiíil jn sípa
la Me-Peno #
"Ne IflsinK! jte si frs n#
otlaM ati V
''? pře1 kinef4 J li Ml
Itno k i mál Marina f re nejde
t- Kb) ? kde je tak diooho ? c
nspřlilobnsii trboe 1
"Whejl se te lití pěkná )
ron%t ie tlovinka nkam ndetla
a lekla le dnes ul nepřijde"
"A to-ble je pěkné I Místo liti
blbá po místi — to bude vědět
maminka — Msdleno odnes ten
dtbin e vodou nechil vlechno
stit na stole Marino — jen co
řijde maminka I Kde běhá to
libě ?"
"Ale ale pane Matýsku bi-
doto al se oženíte také tak tlý
na paničku ?"
Acb alořno vldyť ji mim
Marinu rid— vldyť já mamince
nic neřeknu — běhat ale nemá
a teď ji jsem doma sim a jak
vidíte nemim ani co vám podati
— Madleno — e nic Jen jdi
prosím pane Goldontbale ráčíte
so dlouho v nalera městě potdr
let?"
'To ei pánové- povíte vločko
na cestě jen se atrojte budete
m(t potom času dost"
"Ale aloí no jáť nemohu ne
chat dfim prátdný vždyť by '
"To vlechno nic nedělá je tu
Madlena a ta bývá často samotná
doma bratránku Roberte prosím
tě mluv přece do pana Matýska
ať jde e námi"
"Vskutku pane Rypáku no-
pochopuj u kterak luQžete tak
spanilým rtíkfim něco odepřít
když vás tak tnažoi prosí tak
řka žebrail "
"Vid" Roberte I A Marina po
řád říkala : Počkej Hedviko až
přijede Mates budeme chodit
každý den to bude veselo I A pan
Mates přijde a nechce hned první
den ee mnou Jít na Šibenák" A
iledvičco ae taleskla altinkav
očku Já byl jako na ipondll
kách — bes bot jsem nemohl i
ona mi konočně ta'ne plakat !
"A kroml toho po valto slečno
na Šibofiák tak strainý vrch
Ittntasie ee vám tam rotjaří a bu
dete se v noci oit"
"Alo ji chci — já chci na Šíbe
fják a nechccte-lt pftjdu sama
a Robertem l Pojď Roberte"
"Pane Matýsku nebuďte tak
svéhlavý a udělejte Hedvičce tu
maličkost k vfili"
"Vždycky nfiido kam budete
chtít ale dnes — dnes "
Pot linul se mne potokem
"Já chrl dnes jindy nechci —
a nepSjdute li dnes s námi na ísibo
nák nechci vás celé prásdniny
ani vidět do smrti vis nechci
vidét vy nú?inlivý vy tlý řlo
věčo r A Ilcdvička se dula o
pravdu do pláče
Já svěsil hlavu bylo mi b&ř než
kdybych Líbal ulici Proklínaje
své darebáctví pětko Kopejtko
Mtnnu Roheru i Hedvička ml
čel jsem nevědě co dělat
„"Tedy pfijdetenebo nepojdete?"
urputni se látala Ilfdfiřka
Váhaje chvíli jeiiě rotbodl
Jsem se kontčnl k trtintms kro
kt Ake i {% l I' 1 lksj
l ft ř ksje" ftdttsl
d kťkysl
ťft itrntf nla ý fnt V
Kiljr## m i i mls lfft páss-nl
J4 lislý mle lý h4s $% Me
Us LUeyiý leM }fstietý Me
ji jsswi lrí ttklf) stfsst
aý Mat — Me-tlss f4 mi
teMsksvy hf JeXy
ars l thvtlk) jn M i t4 tr
il Islsy M f f jt ml 4hté
— I'4s44k mse tr#e — !'#♦
lodj Ml lll4s flnfive
d-Mřfcse — dt tfr hf ty'ř
l dsr je Ikode Tsk I
fs I ss k lycs jl ty Jh
y p"ils eiMa V
"VI Utiřj jtort s snsle
J (b4 lm t ať ti !
kl Jé k'y hf se tl i jit f4 I
f piva Vyklllř-j f hU U tfUht
IJa+n j oui U USř a K
ft lry al n' h' nj
vSl ll — M IVro l !
! uí si if i ik aU if#
§ ml ne sřt r - dt d
smi- M j4 i lrlm l j l M
11 puhlavsl { l li' p
(m fcj al 'l mamisks lk
ni ji is sn dám na v cfni'
Vcjli t ď í- — II I
vi'se i'rí't i bři'řia#(i } sis
i je líni mne ttlllo In st mi ne
divaii na boty
Jili I b- p-i fm"
jtftis 'ř í! vás tlaíl
iiJí fcv'site ie ml t u4 1 1 lo
ii !4's Kalhoiy tm m4i e-jtt
Čk4 jiko kUin#ty by I j#m Uk
to botový ivihák aviak dole yj f
řilval lv obrov-ký"! nf re-n
nýrh J'btovýií M A kterak
boirhaly l Aíkoliv jsm Je co
molni nejvíce svíral ni plátno
dělali r&mus větM nel dřevlnky
01 kal l4hok iokuli nás potkal
o-'ekival jem otitke i "Prosím
vis Mslysku to v Prase d4ajl
lakové boty V Kain tabiv Ábela
netkostl tolik ttrarhu mni ales
nřj outkostl pot řinul po čele
Konečně Jsme vylli s města
mní bylo poněkud volněji j v po
Uch ni nepotká vato tolik lidi
Alo co plátno I ntusly mi nové
muky čistý nevlatní bratránek
pěkně tavě-il lísdvičku pod
palí a dvořil sejí Ubal ji rukn
smál so a ni a já ta nimi se vlfknu
jako kluk tu a tam jsom ovlem
prohodil nějaký lert ale tan byl
krásný srdco ml při tom krváce
o tle I jdeme tak asi čtvrt ho
diny trpké pro mne cestičky
lom najednou ae Iledvička saata
ví obrátí so ra mne a praví
"Zda-li pak jste pane Matýsku
vsál a aebou dalokobled ?''
'Na ten jsem slečno nospoms
něi"
"Vy alo netpomenete na nio
Co tam budeme dělat bes daleko
bledu ? Robert nio neuhlídá Ale
vito co pane Matýska : doskočte
Um-hlo do dvora lalář má pán A
dalekohled on vám ho pfljčl Já
sátím pojdu Rjbortora napřed
na Sibebáka na vás počkáme"
Inu kdyby mi byla řekla :
"Matýsku doskočto mi do po
kla" bylbycb doskočil byl jsom
jako automat Nepromluviv ani
slova jdu do dvora Napadlo mi
na té cestě: "ťtoodornQa mái
po vlom 1" ale hned mnS to zaso
rotollo ' Což necháije samotný
ten chlapík ti odbudí Ilodvičku
a ty Matýsku ulřoi hubu I Ne
dfj se co děj pOjdo! ta nimi !"
Vypojčiv si dalekohled od iafi
řo jenž si mé boty dokladné pro
hlídl ubíral jsem so svolná na
Sibonák kamž jsom ta pCl bodis
ný clý spoconý a strmicimý do
rašil Nevlastní bratránek držol
se tam s líedvičkou sa ruce Byl
bych obadva vttokem chutě pro
bodl Dám IlodričVe dalekohled —
"No vídíto jak jste hodný!"
Dívali se obadva do okolí —
mně dalekohled ani netapfijčili
"Prolm vás paneGoldenthale
tdrifte so dlouho v nsíom nilMlť!"
tážu se bratránka puněkud rartu
tě a lpičstě
"Hodlám tu celé dva m£4e
strávit a doulim lo so spolu Lilie
setriámímo"
Dobrou noc Ilo lvičko 1 dobrou
noc má lásko I Ztra se saitře
Um nebo pGjdu na v oj on — a
punktnm!
"Pane Matýsku vy Jste dnes
jaksi samyilený je vám líto Pra
by f ne lul jste tam někde srdéč
ko T" amála se Hedvička
"Ba ovem I " pravil jsem na
hlas a oseptmo jsem dodal
U Sladkých"
"Ajaj tím jste se Marině nee-
vlřil l i se n lilii Ale vue (
I fmt 4ff li kospo fy maji ýřý
lem alyo t těm snad los
tile Jasy h
t iBíňé keilno At k ospaly (
já mim t kapse jaki Ityry ne
Jíle pff( Mtnfsfilie} evlla i I (y
hffH mil a-n ne jsdmoe an
Kt I f Měřte bdsfslřTf kyt
Mlte jtstoM fis f t
'S t l me t( lili d l pojf
me di kfťodr ir'iMft asse
Msiysks k l i a 4 eml Uie etl-
klf
A pnpe ! mse e řskt e ílile
e mfti vfh t I J4 el mil
řs M jmysLI j-ht si i M"hf 4
Udí lf tftiftfi vi a npiře-
buss ij'r -ř-j f'- Jfh
ly tnt tl'ly I ř hy
41 1 jk -fcy v !" -i i sl as
iii hlt Tsk jjn Hifi
ai re lv A r al-irvq
K i fr ) - -i i!( i sss
w ll im I I i ! i ! i
T-f Ms'yk i pAám
m 11 Um"
"A h 'ř fj-tfiko —
j ř— jft lňs ribl4ts
n i — tr ř-l-t — sx
- pi'I- e V )-" tst $tň
skul
"l'- j vio vi vsis sr JJHo
nf 4rn ř"
J straífsl nsttrixi f 1 b k
plakal"
"I p-'-fis s r 111 napil t tti$
Mlyn " uísl ft li-rt ((
I i mno i
V-j I n d íbosp i ly j J ní (
n j skolno' — aie ari vin hy
k(s
"Pani h'píH4 pnte p4
n4m pivo a mně kára" {tóro včela
Hslvička
"Mni IMfé p psnl boid
ka" iavil jwm "rané lékař pl
to lakátal"
Tedy přineste panu Matyiko
vl tak4 kávu"
"Ani kávu nesmím pítsločno"
"Co ledy budete pit f
"Nio — pranic slečno pani
hospodská bude tak laskavá a !
přinese ml sklenička čerstvé vo
dy"
'A to jto mi v Prste pěkní pi
nl ? Přijdete do hospody a nedá
te ani krejcaru utríit my ven
kované jsme jínil outratové I"
"Trochu pít vám neuškodí"
pravil Robert "vždyť musíme
pane Matýsku pít dnes na svou
novoa snámost — Paní hospod
ská jonom přinoste — ne pivo
ale dvě lahvice mělnického"
Já už tas ani noduUl aloděsné#
mvllénky mně vířily moskem
'Čím dál tím hit jak ta baba po
vídala kdy! padala ae schodfl—
Marino kdo jsi? Ty byt měla
jistotně párgrolH sebou — Měl
nické — a já ani tlámanoagreSlil
A koneční mám a tím chlaplskem
tím ulítaným Lejskem i tím tlo
dějem mé lásky pit na přátelství
Rádii bych so satanáiom pil pla
mennou smfilu na bratrství I Ul
to vloče ó žo mi s té pětky ales
poň Jediná slatka nesbylal"
"Nuže pane Matýsku nalíme
ai— a pojďio naníjom so křižem—
ala dopito až na dno Takř
teď si podejme ruku dejme ti po
hubičce a říkejme si ty"
Ji ani nemukal— vládli mnoa
jako dřevěným panákem
Hedvička e libě usmála a po
dívala so oknom ven Okolo iol
kolovrátkář "Hej flaiinetiřir
pojďte sem pojďte sum I Zahrajto
nám pod oknem a my budeme
tancovat"
Tancovat— v tatínkových juch-i
tichl Mí j Bio : ji a teď tanco
vat I Vždyť jsem byl rád že at
mohou rné střápané noby na tr
noli chvilinku odpočinout— -a ona
chce tancovat I Ale ať se točí s
Robertem— mno na to nedostane
Chlap e kolovrátkem se přiatr
kal
"Tatlko máto nějaký hodné
divoký kvapík ?"
"I mám panno slečinko jen
poroučej hnwl ho spu-tím" Zří
dil si soubi-k a tačjtl
"Pane Matýsku pojďte ne prvé
vy praJStí studouti umírají do
bře tančit"
Já ubLý latar — ji musel jit
tancovat !
(rr'nrni)
Ooutrikáři pozor!
í nik 4n tnktho ol£h'lu
4'Smkiktm U4anm t il:eh i1(r
Inmi Ithebni Irnlo jrcl W alam ktH-HKlR)
imWkiiiti ! tli 4lmkx- MJiUl unt
Utr— e ) ! lll-UrS oUhirlnKS
IHrtfo h-btlj naMlliSS Jthfent tmk
ilu +ll aiiMt oiH-fe f t'f lne s
JíM ttlUtt V'jr vtll
Redakce Pokroku Zápalu