OdplAta
pravd Jassým alvUtrým klesem
a pfite mi av4M k'arwe
pravd pma# ml alt to
tni4 ltl#if jl ]! tak a4lll
uk aodki t-Moto r
"Jlamitl jelil MM
a ikuwir iftt ni
"Vtsb jíi vl ly erltifji př#
de mo )ijn) ('!( j
vám bt'l vy pravwv st
lHi Uiy svlM Jer řl4 dui
tri Jlbfli' tierl j'l J
n-jvIMtl mil t 11 jm e#
aa ety asm ta sn4tl pobyt f
-r4e t?4 domoví Tíkal
J#m právl v Atf4 kdyl j-Jao
bodne dnít ml správa po mmht
jil dni místa ae miťi ml ewha
tli — byla ti spr4v a o smrtí mé
ho diUtt nsl doatible ml musilo
lýtt divní poMbeno Mif f d
pn stárl podvodnice bmI stopy
jth slil — a J4 fm itepniael
le tu byly slte krokodile { I'ollo
ml t svld#tvl o r4hlé cbrb4
dítlte I as ilmrtnl lit — tíhl
Jmhi vlemel 8Nftl vykálel
jsere hojnoo odmlna m tlrei Je
JI elelby lei aevrátll Jm e f
domov kaml bio ml jil n4bilo
Tfi torno Jeoa I4w co navštívil
jm M Vlast IVOU ftft II -llTtt I
TUk — kde odál smutný onen
příběh — nsbyl Jsem Cblll to
rno ooJ le právi t dobi (4 sa
chránil jm otce dírce jol i
chránila ml díti viděl jsem ob
vlastníma tvýma ofitna a odolol
jsem od oltb jako cizinec at ta
jemná mi ovanula aporalnka při
pohledo na díti to Avšak dnes
draháAuguato dnea odhalilo no
ni tajemství prv děsné nyní flak
iťaatnl — D Iloativlcl ditl Jito
tratil a Um opit atopa jeho jtem
BCleal Dnea caDÍ t r4na byl
jaero seapanl Tjrolen hruocenlm
neobyfejným atarý aedlák dobf
val ae násilni do ioinice ml jsa
poelán ke mni otnlrajicl chadoa
ienoa ce vsi jol nec-btila poaled
ot svitontl přijmout pokod ae
lanoa nemlnvil Spicbal jaero
k oí a ona i4daj(c by aa mnoa
aamotna a&aUvena byla poíla
vÍMt avoo pKsahoo ie pravda
mni sjevi Pak adiliU mi le
diti mé neaemtelo chorobou ný
brž otopeno le naletěno bylo v
nejbliiilm miateiko i tiaala ae
ld-li nío o tom nevím? Byl mni
toiil včera iepul bývalý aprivoe
boativický její jsem byl propoatil
pro nepoctivoat onoa cbflvoa mni
odkrytoa— nevěřil jsem ma tedy
domnívaje m ie mU I eáviat
TBQknola mu atralné to obvininl
ti úplni amiaení cbSvy jejími
pobyta nikdo nevidil nebylo ne
podetřolé Umirajlci vlak iena
jistila mni na spaaenl avé Ie to
rna vskutku tak Lékař jeni vy
avřtlení i úmrtní list psal jcntjií
mrtev — uřinil prý to dílem ae
siitnoNtt — dal ai břtcb avBj cbfl
vou dobře taplatit — dílem se
oaatruti ae auroa podvodnici
jejíž tonfalBtvf a bizeft před bni
vem mým jej pohnala Jíecbtila
bycb svidil ie nedbalosti voo
díti atratila ?aavll je a eoboa na
rýroínt trh do mlsteika ie pak
po mnnbo nedil úřadem i sou
kromi dala }e hledat sama po o
kolí jetdlc v kaiiém tákootí pá
trajíc a vlade drahými penlxi mí
ření si aakupujlc ie veÍKoré
hledaní marni bylo ai konoínň
ditě otopeni i řeky vytaieno by
lo k nepotninl jii aobyc lěno"
"Tedy otopeno 1" a netajným
uspokojením pronesla pani Netře
bovi nikdo víak nepovšimnul ai
lí
"Ano k nepoenánf byla aohy
íděni dívka ta" pokrajoval "a
nbobá iena avati se aapřiftibla
ie nikdo krom n( sami nemohl
vidět ie to není dlti raó nýbri
diti jeji všichni ostatní vířili
chCvi ieto Lila a omyl Jejich
byt besvinnf - Chodi iena by
dílci ve vadálenl vesnici pontri
dala po několik dni avé diti jei
stbřblo kdyf v poli pracovala
oulylevti ie v měateřka dívka a
topenoa naleati apicbala podíval
ae ada to neni aelťaxtné dlti Jeji
nel vlak přiSla bylo jii pochová
do jménem ml Lily Vabodiloie
T bí atralni tuieal ie in spáchán
oaudný omyl i sdělila chuvi do
mnění avl — tatotdiiena d kála
la j( iat atopené dívky a ona po
anata jej co lt svého dítěte U
bobá matka hala se iií aolatitle
chová tajemství to neboť ba-
alft4 ifá'1t4 #lell'e řjl
aebsla lliit i"tv ý kámn r
av-lpl mtml hf vydala M l
vai4m — Ml ulUt
l fianw dftl (ni (rfn
vlt-m H"i II lila t#lťaet#l
m Ie hfh ay! aM ťli
vit m a máto mrtvibo dl!''
Ulla imI ly k ! vl UI )
jn tltosvlfila ébryt sJ )
ai V ttillm pnjeflf itf filirl
4 l l t jjiK? mdlila ď
vlt kdffcy ř aialw mU iks
%ti Lila Jitl Mye m ř'j vil (
tiruvf k4 jk a1tavll á
fnnlnl I jm o ilr4ll lj5"ři
mrti d(mrll4 l-lf byl (ravlitl
ratn ) ř ť af "n k Li o
lit j I se ml aeimlntl Ja i]
Vttsaý iofl fátft) jri měl a
tl tiil I'h4 )k ne
rbtěla aa jiftf svit ln4ti 'likl
Křilrti (o Ujmtvf a ajevlvli lul
pobyl tiril rklvy opětovala M
Mha avoa a povoluvll k #ll kl
ae propnutila mI
A nsal to vlt ko M'hrkar
Btrfti4 avnlsla Aosíuts
"MUeta j#li -H"íybfjft ř
pravil řtianlslav a ntiav a nsdle
nim dítl svl vtUkl na Í4ta jho
dl-Mhl blsletii pollbrnl
"A kdjrby to t letko pravda by
lo" báiila ae ji(ti pani Ntř4o
v 4 -kds máte dSkaa fa právi to
dítl jt váli Lilou I"
"I ten tna i ae naleane !" avolal
Stmlv v nimi lallMkla ae
Ii'stri4 mylllnka drahý lat i
dítěte ibloodilíbo snad slxyn
lral vlak nosilo na krtka pro
sté omutcínl anamenl to ma ji
all aBtitalo ai bylo naletěno
Taltase Vilmy k Jo jet Vilm?"
6 Vilma mfile vám povldit o
ninuteíiilm anameni vyaluthnuvli
teloa n3i roimlava ! v trpkosti
vyř Itala mu pani a otci řcla dvé
re ta nímii tulila naliati Viirnu
bedliví Ipohujlci vakřikla vlak
a zdiieni trhla sebou cpit nebůf
otřela Vilma na temi aklesloo
bledou a nepohnutoa Viichni
sestoupili se kolem nbobi dívky j
dlouho Bi jlí Uk leiola — byla
chladna a cdálo ae ie nedýchá
Necítila polibku a nesljiela slov
Lidudných jel plačíc a hořekujíc
o ni klečela Augusta i Stanislav
poavedliji na pohovku a skosili
vie co mohlo ji vskf ieit dlouhi
viak splynula chvíle než volněji
dýchat počala Vilma poprvé
pootevřela oJi anii by to nikdo
poaoroval viděla ie nad n( iklá
ni ae mul— vspomnila ie vidila
je kdys sklánějícího ae nad ot
cem Přerofilele kde asi se nu
cbásí upjatě pohiížela na mule
ttetnámobo ( sakmitla ae {( vspo
minka ia spatřila jej podruhé
pátravli sa přihlédnou oponou
kdo aa to byl ie tak milým poci
tem naplEovala přítomnost jeho
v sbou sející se duli její t Skou
mavi nafi pohlížela a xposorova
la ie vedle něho atoií Lidunka —
li to nebyla její Lidunka T Pro!
ovíjelo ae rámě mužovo kolem li
je dítěleř A jeho tvář — to byla
Lidonřina tváři Jakoby oalněny
sklonily a savřoly se opit traky
její — oslnilť ji blesk ▼ nimi pa
m&ť ae jí navrátila Vidila po
ebopovala pamatovala vlel"Li
dunka — toť jeho díti I" pravila
ai v royilénkách "teď nastane
louřenl těžké bolné loulenl— na
vidy a poloblasiti vtdychla :
"Na vidy J"
"Ona mluví 1" báslivS leptala
Lidunka otci svému —
"Neatracbuj se mé díti!" od
povídal jl Stanislav líbaje ji v
tělo "ona brsy nabade vědomi
promluvila vskatka myslím ie
dlíroáasní"
"A nesmím jl vtbodit otíe?"
prosila Lidunka tulío se k němu
"Ulekla bys ji odpověděl
"Ale ai pootevře oři pak na ni
smím promluvit?" a Lidunka li
ebotivi přivinula ae v jeho náruě
ta odpověď dostalo ao jí nekonef
ných polibku "Ona sebou trhla!"
pravilo díti "o tem ae jí asi nikl"
Vilma viděla a slyšela vše a
něco co v srdci jejím ta krvácel o
avistovalo jí ie to nebyl aen
Osad sira uvedl Lidunka v nárol
otcova dříve nei ona sam byla
by mohla to oíinit a itisti obou
bytosti ei nejvlca milovala ne
bylo jejím dílem nesbývalo jl
nic nei roilouít ae a nimi Vitý
{ila se první vracející ao ailou a
pbdávajlo Stanislava raka pra
j vita a klidem lá lumlivým: "Jsme
vyrovnáni — přijal jíte jil itoo
odplata" " "-J-'f'
"Nyní drahá Vilmo nemobo
vám odpovědlt" pravil Sunislav
vřelým pob nutím " Vile-ll kds
jat a oo ae přihodilo — Jakoi aa
ml I4 } ls iplal yf I smyslná
a patntif — pak pn h pile lete
ml ff l táá slot f l'imli nkam
l#nl" Nl Mt luh Aťtav4M
(xllnltta ffidifm h'w "Sis
thstaf pefts 'j' l' t"ti I M
deekr m4 S bohem tmř I' M bia
!" Objala lllka dítka a
kryU vili th tt f j#if h kade
ttrh
-l'tot se se ma bM f a li
V#e tAaalo ill'Atk
Ixe?llairt tv4 avllhi
Ila tvlj d Jilk tv4 tta Vil
ma Hir lťatea nle ÍM'
kr
Ty tnn al# a'}'tll# Vit#
m i t-
Nik lyf lta'i' s a )
— aa 4tro tm !" a U!iě
al vf#l tsblvl ha ta hrátkoa
}hrttn tHttl
"Z5uvlt# mfl jl i ly jíl der
iviala AaifKta e stř-jeftna ra
dl} "diky vám ďbr4 Vilmo f
ee doelka rb l 4 sama pelovat
e drsbf klsnt7 Mvěfitemi
jl HuaUUv F"
"Ki na slil hffk jl svlřif
beli v4mr nedleni o-lpovMaljj
fni b "k1l má a mSle l vire
milovat nei vy r a MianUlav
pojav Lilo svou ta ruku o tvadl
ji n i Vilmy a slavní v náral Ao
gustinii ji odevtlal HUřna oim
vřela nevjřírpatelný tdroj po
krytství svého a plným proudem
slov lif hotívýih rrlovártl a po
IkB obsypala dítl jebci nená
vidila te vlscb tvord Ba temi
nejkrotljl a Sunistav pln blale
nosti ia ni pohlížel k lelto mat
ka nemohouc pochopit piírárl
ojí rukama lomila J Vilma však
a trpkosti fnllllc skupeni otce dít
lěte i budoud matky potorotaia
"Jest řas bych odeila 1" praví
la koneřni vstávajíc leE eklesla
lpět nemohouc udrželi ao v rot
nováte
ZSstatite o nás' vlídné vybl-
tela jt Augusta "jste přilil alába
byste ila domí"
"Vadách mne osvěží" namítala
Vilma vstávši nyní pomoci Sta
nislavovou
"ZBsUn o mne aneb mne veš
mi a sebou!" prosila Lidanka
"Nemohu Lldunkot" odpoví
dala "pojdu k dědouškovi — k
otci svému a tam jii není tvfij
domov"
"A ráno přijde! ?" tázala ae Li
dunka
"Jvidlir odpovldila Vilma
"A pokod nepřijdu Líd on ko pa
matuj ie jsem v myšlénkách jii
a tebe"
"Doprovodím vás tedy" pravil
Stanislav "al bych raději aám lei
otci vašema f lei ie t&ataete a
Augusty"
"Ano doprovoďte mne pane r
prosila Vilma "odměním vás sa
ta obutí památkou no U vám te
dy mni předrahou"
"Památkou 1 Á jakon T" kvap
ni tásala ae pani Netřobová
vzpomnivii na smnteínl aname
ni "Jeat to jen malý kříiek — řer
ný a ae lelesal" pravila Vilma
"snad nikdy sám jste jej tavisii
na hrdlo Lídunílno!"
"Poslední to dflkas ie to
vskutku Lila I Zda mi nyni vi
řlťeT' pravil Stanislav k pani
Netřebové
Tato neodpovidila Špatný ro-
tmar jeji teprv tenkrát dosáhl
svébo vrchole pak li jil nevidě
la co říci bylo to tiebo před
booři
"Pojďme tedy J" pravila Vilma
"Děknji vám sa vaši pé£l milo
stivé dámy a pionlm abyste od
pustily ie jsem vás polekala Do
brou noo f
Stanislav til oběrna přál do
brou noc leS a Liloa nerntloučil
se tak krátce cblilalř dívCinaia
Vilmou jeiti e pocelovat tato
vlak od vrátila tvář dá vajío jí tiše
a bohem
Kdyl téhoi vořora pani a sleř
na Netřebová koncfnl přítomno-
ati Lidoniiny se sprostí ly uloží
vle ji na skvostnou postel vypu
kla po dlouhém m lioni bouře
Něžná matka nasvala nepříliš
pochlebnými násvy avoa dcera
kteráž neprosřetelností avoa epo
aornila ienicha na díti jei ji ml
lo připravit o statisíce neboť věu
fina etatkS Stanislavových byla
dědictvím po Lile vlastni jeho
jminf 'neobnálelo ani polovici
jmlnf jejího ' ' '
"Aspoň" ralm jieteta f hájila ae
Aoaita AapoK vlm táby jak
mámiednat hoře by bylo kdy
by vio poadějl ae byli' odKvyla'
"Nemoaila se vlak odkrýt— mo-
kly )ms jl Mis ií
namliala
matka
"Jak leUjitP divila 4Ti
-k I K'aniUe is4 a a dul
klllhsvl tir
"lUibivir kárala jt ťaika
"wJ n#vl kam b b m# w-t-ly
dni M-kfm tfsklm skrýt? K
lm pak ja kláltery V
-ttuhltV 4srsl tttttutile Aa
i "jakl el# pk li ky 4
alk lo a-lsl a #" xl tbal ř Hjt
ni fe by Vilma rf'MMte lá
mlřháir
-A rl l y ť a" (a k'l k
ll# alat)n a li ti Iva tUnI
ia ř aamtula tas pani Jvtl
b'v4
Ta t-y sl ) vlak pat lala!"
nl rovsU As'a "ta a#etad
e ij Mvalije s untUva niilm
val jak s ml t li a traMa by
l)á jem f
Ila n#lfathl ae lo ďs shla
Hol" fabt(l(a matka j lalim
s Vilma akmila JkmiU řU
fiilaa spatřila pípali iinlo
ditl dříve nevidily I MMy jon
tby ťifiit opatrní prostředek
Nenávidlné ditif I'r4vé dnes
mílf se k nám vl lit a ty
bláhová rua to a'inila ř Ihm
(ilas s k lé mail ohaví jakoby
tuknlkt jil sfiatek s Mlunula
vem aa rnolný mU !"
"A ty naři jil nepomýlliir' dl
V'l m An$((iUi "tys tedy sk
tni rblila splsobít matriku f
la mála byla by se ti podařila
kdyby nebylo duchapřítomnosti
a ftbeiFelosti tni"
"Jak lef" bortila se starostlivá
matka ' ty tedy sarnýiiil Vtltisi
cist díti na krk usrat s o nl
slobít sa ním a tOotal koneřn
a vlastními dětmi a mulem o nl
kolika slech rotních plijmS 7 To
e ta tvá obetřoloxtř ČI nemáš ji
stoty io Stanislav neustane a pot
kud tnu všecky jeho statky nena
vrátí 7 A co sbudo pak jemu la
mému a tobiT'
"Právéto ješti nevima!" vy
tvlllovala Augusta "a proto chci
dříve t besneř ných pramenu so
dovidit mnoho li má Stanislav
vlastního jmlní nei se k něřomu
roshodnu Ontatni protatím do
stí bych dovedla poulit d&chodA
Lily a a nl samou málo bych se
ustarala 6 viř mi dovedla bych
ji brsy Stanislava snecbutit ie
by dbal pak více mne než jí Pro
to sfistan tatím k němu vlídná
na rotejilí jeat Jesti caea doet ai
dovím li ao le jeho jmění neob
náll ani padesát tisíc lei ani pak
nesmělo by ae to jinak eláti nel
se vil d finto jností a ▼ dobrotě
styděla bych ao kdyby Stanislav
a avit tviděl ie jsem jej chtěla k
vfili penitfim"
"Nevím k lemu třeba té lle-
chetnosti 1" bruřela paní Netře
bová loí IlechJtná její dcera pro
dnea přece vyhrála
Kvapní co mohla ubírala ae
Vilma k domova svému opřena o
rámi Stanislavovo Hrobové ti
cho a hustá tma smutni uvítaly
oba kdyl a olivené třídy aabnuli
do těsné oliíky jol uvedla Je do
labyrintu sobi podobných jen je
iti pustiícb a temnějších nikde
nonasnaíovalo osvícené okno
směr cesty jii by nepovědomý
bobá! tajisté byl pochybil ako
neskulený plaveo no moři Vil
ma byla na tisícek rát přelétla ce
sta tato a nikdy nebyla jl tak
dloubou a trudnou jako dnen no-
slyiela la Stanislav několikrát ji
oslovil a nedávala mu odpovědi
tak io chvílemi ao ma tdálo le
juj to provátl němý stín jeoi ve
tmi jeiti temněji se odrálel a je
hož dotknuti nebylo ani citelné
Koneřni tastsvila se Vilma u nís
kých dveří a otevřevši je chtěla
prívodci avému dáti a bobem loí
slovo to směnilo se v přidušený
výkřik jeni mu pronikl ai na
dno duše
"Co jest vám V tásat ae sou
strastni a slyšel místo odpovědi
utajený pláS
"Vy jste moo Lilo velmi milot
vala a těiko se a ní loučíte f lát
sal ae dojat
"Milovalajaem i lei loučím
a nl blažena 1" přemohli ae odpo
vídala Vilma "a brdoa radosti
vám ji vracím jest vaše — a Um
jsme navldy vyrovnáni'
"Chcete mni i ji nemilosrdným
tím slovem navždy odpudit ř"
sarmouoeni vytýkal jí Stanislav
"nejsuj vyrovnáni teprv dlouho
leté přátelství vyrovná Um vám
jsem povinen
'Pokod byla Lidanka opoili
ným sirotkem" pravila Vilma
"nenosila aa etydit ta přátelství
eboaé Ivadleoy ala nyní — via
rkt ae ma Imlml
lref fe duli Viskos m
i amlttif — Iom I áir tritii)
"jska vy U! Jis fla v r
ptlilal afhrl slllíla t- at
#hs !'! svna j dyla twbst
ivlm pvntl N II jl lak ď f #ta
t Ll aby tim pli!a ! Ijl
vámi blabM a !)) avo al
isftie jl fint jt ( by U mni a
mi bl stall sa iritlk n a
al#iřt t d movi aatm 4tmnt
li"
"Nsiťla byrb as trlai a
lftroa řijlmijlslafc felbl k
řr(fhíw rdpovťllla Vilm
"př"tf llřblsý fass táwv dl
kjl lllmlny )á 11 lni přmsl
s#i li#j ř jMrn fn ílla nl nl
la bu ťf díkm ia lo r alirtll
jt pro řn# ty
(t tílroo prii fřifste i%al
nal uH dillte jl jt lati vřl
milovala V divil MurU!V(
t nplýv4le lak wlfm ltlttm
I mljete pobrlat apřlmným
mfm ř4ltUvmí
"l'ř4teUtvl tals přijlm4m do
fcrfffl vhb nikdy f pf d
pověděla "Nsnaaf vejtadnbrwlíňlm alafcý
Jlbaa vděčnosti jjl v4rn pulati
mfilsme vy ndllnla Ji dobro
diní mé nbohé llle oUinjle jl l
(eho trpro jat#prai inkoa avýt h
nabyla ei aobl sami krutl Iste
odřjiřela f 1'roE tireti dovolit
by vám splatila kdelto hemul
lim utrpět jako vy jste trpila
ftsmosl v4m obř přiiiátet — "
"Obiť!" avolala Vilma "oběť
ládám na d&kas praví láky —
vtec ku ostatní jet mi bear-enné"
"A jakou tooLIfř" dytbtiv tá
tat a Stanislav 'nechť Udáte
cokoliv bnďte Jista—"
"Neslibujte ještir chladni na
mítala Vilma "žádám oběť vliíí
mi e domníváte "
''Nikdy nemBle bytl tak veli
ká jako blaho sa nl! vám diku
i a iiifím nemoha do-tUlcřoě ae
vám odměnit Vaše vfllo musí
mn8 být nejvyillm tákonem
prořež žádejte co jest nejkraj
něiší mou moinostl a stane ne !"
''Žádám snad vloe nel mol-
nost-" pravila váhaví a a pře
máhánlm "žádám abyste mni
byl slcotcřním přítelem a mne
ctil jakobyate ctil dámo urose
nou a vtneienou na místi mém
žádám abvate ae sa mne nikdy
nestyděl mni ae nevyhýbal a
před těmi kteří vám jsou rovni
mne netaplral —Jako mne Lila
nikdy nesapře!" doložila a vrouc
ností "A já — váa sapřltl Co o mno
smýšlíte Vilmo? To co ládále
jest nejvřelejlím přáním ' mým
Přísahám vám le já i má chotf
chceme váa co sestra ctít ano le
nejpřodnijií mesi námi máta mí
sto taujmout) a v apoleínosli
nám rovných tak bfli povanele
na jak tobo zasluhuje šlechetné
vaše srdce i jednání Věřte io a
ňcty nejpravdivějši vtnikne vle
oko cokoliv pro vás ofinlm a a
dety jen ia chci váa vyrvali li vo
lu tomu snižujícíma a umístit váa
výJe jak váa dĎstojno— "
"6 pane" vpadla Vilma hlasem
rosechviným "rosumim vám lé
pe než vy mni jstt porotuměl 1
Vise pak io jsomli hodna úcty
vaši — jsem ji hodna i vo avé
chudobě a učinila li jsem kdy oo
ilochetnébo io to tásluhou té po
čtivé mé práce Chudoba mne
odchovala práce mne vylivila a
a tím jsem tlm atala jsem ae jimi
— neníť život jiný mnedfintojonl
Nyní pochopíte co žádám neclu
te mni mou práci Llduntinu lá
sku 1 uctu vaši — vie sirové ft a
bese srniny I"
"Slíbil jsem" poněkud chladni
odvětil Stanislav "a špatni mne
snáte myslíte-ll ie bycb jen o
kamion! mohl váhat splniti lá-
dost vali Jsem hrd drahá Vil
mo ano jsem dosti hrd bycb do
vedl svrátit předsuduk spoleřn
ský a uklonit se až k soml lva
dleni před tváří desíti hraběnek
Nelátal bycb ae sda sám tím
bych ae stal smilným ti sda vás
bych amělnou otinil — vldyť ló
vfile vale rotkas váš — rotmar
vál Avlak věřte ie leplí bnde
vám podán dSkaa icty učiním li
vás skotetnl Iťastnou a sprostí rn
li váa navldy všech Atrap snižují
cí odvislostí osamělosti vH
všech brSa chudoby — '
"Neklamte ae pane! nemáí
chudoba pro mna hrBty ona jest
mým domovem a ji ji miluji
osmám potřeb ani tužeb jimi by
roce mé vlastni tadost učinit na
mohly Pravíte 1 jsem odvialáT
Ó nikoliv pana kdol mdle aa
avtataljilm m illil al sn b li
f sis krom sebe sama apol4háf
Má pi# Mss řMnisS Vlast
almtlltmí a anlfulvll ras ?
ftdfclnl falem ak lli Jste pila
lil alll
Jste kr la r
I vy Ji fcf4 f assl Hkm
sevytsel I"
II bát paf rr i ae isratll (
fcvtpsa pwrovr4rt(m lim f prav
dl hrdtm
Tussi kla ml bl tjřiiky aý
rka la klřol tkm aa rnoslt#'
ďl-l'la Jsmaěji
"lliďsir olrlill nstřsj "hmM
dy asprmitlta aikdy atrpsni
eksdoby — vířím f tmsf dt va
li f — flak bylo by snad
Mps k lyl yst řát ll vi f by
ebluvala ttařifilmo nťl vl
mo Myslits Vllmn Is (41 ht
dmttvim ol'n lit I jej ka fm
straotsm h#Hi'fka f
Vilma sl a Irbla — arattlf
jl bobttni r arM nhlllro
Hebejt pane" pravila arnut
nl "k#-I4 li vám (IJunka přítmy
k nálkft tf Ipaml nssMa se a
miis tlil práva oťovká a k -nat
dliskoo po vinno t"
"Vilmo dral4 Vilmo oduusťla
mi I" tsjlkal ae Htanislav tahant
hen a tinaten ) "vy nsmSlele ne
tmíte vlhl le jsem vás t htil ura
lit Vfile má jest dobrá přátel
stvf mé upřímní vdétniMt mi
neskonalá I Nemobo snésti my
tlliiku le byste chladni oslyiela
probu mou Nule pro láka
vati k Lidunce: Nechtějte abych
tfistal nevdiíníkem I"
"I jijsem vá kdysi tak prosí-
"Tenkrát" lívl vpadl jl do ře
ti "vykonal jom pouhou povln
nost jel nepřipouštila odměny—"
"A já" horlivě namítla Vilma
''na Lidance vykonala jsom aku-
tek lásky jeji nedám si odejmout
mlžit taplatit — ao srdce tyrvat
valí odměnou nechť jsom jen
chudá dívka! Či nemám práva
k lásco nesillné avaté nedotknu
telné lislé — další její slova o-
dusil vášnivý plát
"S fižasom a nevýslovným po
citům obdivu poznávám vidy
zřejměji Jak velice milovala jste
toho opuštěného zavrloného si
rotka" a hlubokým pohnutím
pravil Stanislav "nebyla tedy
Lda má nešťastna a bídná postr
kována a opovržena mesi cizími
chladnými lidmi — odpočívala
chráněna a milována v náruči va
lí Iakayé na srdci valem přebo
hatém vím iii Ie střecha va
le chudobná nebyla jí dusným vi
sením nei domovem milým a
bltleným"
"6 byl to r4j !" pravila Vilma
tichým vtdochem
Víříte le jest nevýslovné oo
pro vás cítím co bych pro váa u
činilř" tázal se vroucni
Vilma atískla mo ruko a chtěla
odcházet on však ji zadržel
"Neodcházejte ješti" prosil
"mé srdce jest přeplno! potíiáte
mni rosumět mni d&vSřovat —
jsme tam i — dopovím vám vle a
snad konetni mne vyslyšíte Vil
mo ! ProC tak urputni zamítáte
lásko naši kdol srdce vaše samo
jest tak láskyplné f Frofi vál
hněv proS vale pýcha prcll mni
a mému díliti 7 Ne ani vy ne
smíte bráti nám láska naši vy
nesmíte ukrutní chtít abychme
váa ponechali amotnéma vašemu
osudu My chceme váa uzřít
šťastnou I"
"Kdo vám vlak řekl ie nejsem
šťastna 7 Noreptala jsem niady
proli osudu svému 1"
"Zdobí vás i ta pyšná vaše po
kora I" odvětil Stanislav vřele ai
jil notrpillvi "ašak nezklame
te mne byť klamala ste sebe sa
mo! Poslyšte hlas rozumu: Vy
dívka mladá a pBvabná mysli
ušlechtilé a aané srdce sdílného
otevřeného vnímavého Vy vad
nete žalostni v smutnm 6 krytu
svém jako bylina v stínu jesky
ni! A nechcete vystoupit na
výsluní kde bysto zkvétla k ra
dosti své i yše h kdo vás milují
Pro iný lepší livot jste stvořena
brány Jeho otvírají ae vám doke
řán a vy ao zdráháte vstoupit 1
Vy odstrkujete ruku přátelskou
která vám podává všecky radosti
bezpečného útulného domova
všecky tfhody blahobytu a
vadilanosti všecky rozkole
jel mohou mladost valí oa
blažit! Milujetsli tábavy — do
aytachn! vás jimi obklopit f Mi
lujete li uminf — kochejte ae v
pBvaberhjebo dla přáni svého f
Milujete li Iperby a nádhera — -obsýpáme
váa knfleoím přepy
chem Chcete li restovat proj
demo i vámi kraj a vita!
irtretal)