Říma zplozenci
IlUtof ický román
— od—
Rejdy k leriiáluv
kMiiatnio yvl vtctiwu t ! 'o
l frdiluul aiwfcoa aa -ol-l-
oUlrKl tuu vyiia lak 4alca jak aawba
ta'
Cťukraiovaci I)
ií_ 1 postavy neobyčejné vy
ok&" odpovídala novicka "Žer
tciu nazývána bývala v klálteře
Goliášem — ti Ž kdy také svatým
Kriíitofeni — "
Tak dá bú víc vysvítím"" avo
11 arcibiskup ja patrní překva
pen i uspokojen vývinem zábad
nicli otázek
"A matka Teresie" pokrajova
la bfvaU prémonstrátka "nemá
sice takové výšky k tomu jí
maoho at bází ta to jest ale sil
ná nad obyčej silná — "
wficete radíji břmoiná a hrana
ta" přeruSil ji ře2 páter Bona'
ventura ]ožení lirukčho méní
avalovilého jako spíJe kostnaté
ho 11a b ba ! tu 12 o e v nk út
ku říci 2e z jejího těla Ebenalein
íral látku z kteréž xbudoval ce
lou atavbu lií A pak jakési řaiý
ři ktílr pod jejfm nosem —
"Ku podivu : svolal kardinál
"luf slepá náhoda velmi ochotné
pficřittla vstříc vynalezené zlo
my alnoati"
ň-nyni pohleďme na svíde
ftvi Ku-dkyM ujal se opít slova
pater Bnavcntura "Čeho vi
dí ia? Kočár Vtom nebylo pře
ludu Mimo tu videi několik
lercýth [fsUv I tu mCIe býti
pravdou Avšak — jaké tmy
jaké vzdilenonii bylo k torno za
potřebí aby btlá roucha prémon
slráuk zdála seji býti barvy cer
iié ! — A tito byl by vyčerpán
lý ohaah Ebensteinova spisko
a zárotth I objasněn — knížečky
toj2lo u jistých lidi nadělala to
lk povyku"
"Jaké bylo chováni Ebenstei
novo naproti vám V tázal se kar
dmál Velmi elulné a ullechlilé" od
tuiila dívka -Bylo by neviě
kem kdybych chtěla mu popíra
li svrchovanou chvála jakoui za
eluhuje Hluboce želím toho 2e
jsem lajnýiu svým odchodem ja
ko} ny ni a oŽasctn seznávám
uvrhla jej v neauáze aoo i avř Ja
tu í íiní mnA výiuky v té přiCiní
iUdeji bych přála sobí pohlceno
býlí propaatf aemé neili nejiti se
a nim opět na tomto svítí a pa
tři ti tna v tvář Laskavost jeho
ke mtié byla nevý2ovrá a neza
aluhoval toho abych se mu od
měnila nevděkem Ji sama na
bízela jaem se mu k ayídectví a
přtate pozdlji nejen odatoupila
jwa od něho ale i dnes proti své
vlastni v Cli musila jaem mluvili
jemu na úkor tak 2e každé mé
slovo béřo na se tvář Žaloby pro-
u tmu 1 oC bolí mne — toť
hrozné —
Síty Vanuly ji po tváři krásné
▼é ři zastřela lilkem
''Cokoli vlané se s Ebcnslei-
křivděno nebude mu v nitem
Na vás nelpí nižádná toho vina
On sám spouitěl e přilil daleko
přecházeje od povodního omylu
k sómyalné lli A nyní odejděte
a bohem Fouse tolik jelté naři-
suji vám abyste ihned oznámila
na tomto min tě kdybyate snad
jinam odebrali anebo vůbec
kláiter alibětinek opu-ttiti tamý
Ilela" "Kminenci oaval se nyní pán
s GotitherS a patrnou radostí
"hořím dj chtivostí promluviti s
iÍJ4iřem Toť muní na& zázrařné
účinkovali Celá bouře bude
rozptýlena předtoupfm-li před
tiého řka : Císařská milosti kar
dinál Migazzi právě mluvil s bý
valou novickou tak hanebné une
lenou I
Po té hluboko se ukloniv opu
stil komnatu Páter Bonaventu
r% vyíet a novickou za několik
minut po něm
Kdyl oba tito byli sestoupili
a! do polovice schod 8 objevil a
náhle tán a GuntherB jenl se
byl okryl v jakémsi výklenku
očekávaje obou příchod
"Komedie povedla se výbor
né ! pravil polohlasem třesa se
radostí "Lei moje le kardinál
viděl opravdovou Marcelínu Iťa
stnljest provedena u císaře A
ty mé drahé dítě mistrní j-i
hrála svou úlohu Klidně obe
sřele bes vleho přehánSní vie
přirozeně slovem k aulíbání k
sulíbáni r
Přivinuv novicka k sobi Tna
til jl ttékolik polibka
"Jaký to nesmysl" zabručel
páter Bonaventura zapýřiv se
hnévem "kdyby to nikdo byl
uviděl byli bychom ztraceni"
"Vldyť řece není to nikoho
kdo! by nás viděl I" svolal Gon
ther ohlíleje se na vlečky strany
"Nikde ani iivé daie! A nyní
b uďe s bohem válený příteli t U
večer budeme se veselili o na!(
" krásné bývalé novicky kladouc
ji vavřín na celo její tak dobře
obé sasiouiil
Po těchto slovech rychle zmi
zel Dívka kterii aa byla propfljíi
la k představení dloby llarcelíny
před kardinálem byla jeho mlí
lenka
-ni-
Earoo Lu lez:lít tz: ytzl tU
-V"--" " "" " Or
lici v Praze byl takový podivín
ie památka jeho ai podnes udr
žela se v rodném jeho měaté
Byl to sedmdcKátiiUý hejřilek
Neoprositelné stáři zúžilo jii o
bor bývalých jeho rozkoší až na
malý abytek nícménS jeho obli
ba na světáctvi přežila úpadek
životních sil v takové míře že
někdy považován býti-mohl za
t-itvornou jindy &uso za příšer
nou podtavu Přiblížila-li se tna
sopuetni doba tuť otvíral se star
ci liroký obor činnosti jeho
dum jsa beztoho povždy otev
řen každému cisému dobrodruhu
umělci divadelnímu herci a v&
bec muži plovoucími na povrchu
mody stal se tu rej liitěm bála a
jiných ple3 ježto nabyly nevšed
ní proslulosti a již za tou přici
nou vábily k návštěvě Ze při nich
starý hostitel ponechal pro sebo
úloho předního tanečníka Oso
by vynikající zo společnosti a ve
škerý svit krádek pražských schá
zíval so při takových radován
kách Mládež obé ho pohlaví
stavěla se tu v řady aby bezvad
ně provedla budVi vážný minet
budsi ještě vážnější gavotu ohni
vým velitelem řad těchto byl ie
dý velekněz Terpaichory
Kmeta toho prsa dmula ee sku
tečnou hrdosti umělcovou Větší
pýchou pron bylo býti taneční-
kem nežli býii baronem V Pa
řiži kdež prcil dlouhá léta bý
val nejoblíbenějším Žákem veli
kého Veatriaa Po úplných pa
desáte let nevynechal ani jediný
baKt v divadle a choreografie
byla pron i viol drai tíiOQl
Tím doppěl tak daleko Ie v umě
ní taneíníra spatřoval nejTrcho
vanějši výkvět ducha lidského
uměni to kteréž zasluhuje aby
každý krok měl do rebe přesnou
odtcěřenost chlazeného verle
Umění taneční spatřoval také o
věcí ▼ nichž by je nikdo jiný byl
nehledal Jednoho dne stál s j&
kýmsi přítelem v Kanálské za
hradě kterál tebdáž honosila se
svým vlastním zvěřincem vedle
klece opic Veliká opice Loupao
la se na provaze i by 1tí to pravý
vzor obratnosti hbitosti a pruž
nosti i zároveň pityornosti Ba
ronův soosed za břich se popadal
smíchem
"Nesmějte se" káral jej Bu
cheníeld s opravdivou vážností
"To přetěžké r
Nej vytříbenější znalost v kaž
dém oboro choreografie nikdo
ovšem neeměl baronovi upirati
avšak co výkonný umělec byl již
jakož bylo při rozeno valně klesl
s bývalé své výše Staré jeho
nohy stávaly se co den neposluš
nějšími neobrabanějlími a nemo
tornějšími Vypověděly mu služ
ba a nenásledovaly více vysoký
vzlet mladistvých nápadu jeho
ducha Tor rmoutilo jej velmi
od mnoha let zkoušel rozličné
prostředky proti takovému zlo a
snad i konečně úplnému úpadku
Sebyloť tajemstvím Ze na mno
ha neděl před masopustem kou
pal se ve víně k otužení údu
Lázně ty celkem minuly s a ů
íinkero tolik však přec nepopi
ratelně způsobily Ze v té době
jiným osobám ježto byly uslyše
ly o počínání baronovu chuť na
víno dokladně přecházela
Velmi byl nácbylen výstřed
nostmi doslat! se do úst lidských
přes vie to ale byl přec jen mu
žem dobrosrdeíným a vždy ochot
nýui přátel Sm svým spQsobiti
nějakou radost Obyřejně z jeho
chování prohlíželo ovšem cosi
dětinského Při skvělých jeho
hostinách nesmělo nikdy scházeli
nějaké překvapení Buď vyletěl
kanárek a paštiky na tabuli přís
nešené buď s dortu jejž nakrojil
vystřikovaly malé proudy vona
vek — Buchenfeldova voda jeho
vlastni vynález Zásoba tako
výchto titěrnosti zdála se o něho
býti nevyčerpatelnou llMřky
jeho bývaly někdy pra podivín
ské Tak na příklad dlouho odr-
žela ae ▼ Praze pověst o jakémsi
honu při kterém k nekonečnému
diaso pozvaných lovcfl zajíci ve
směs byly koatomováni
Jiná směšná stránka povahy
tohoto starce byla neobmezená
úcta před vším což zavánělo po
▼ouem trancouzským Pouze to
mělo na sobě peřeť dokonalosti
coZ přicházelo s Francie nebo
dokonce přtmo a Paříže ano i
své prádlo dal práti t Paříži ne
bo a les po domníval se ie bylo
▼ Pařili cíděno byl totil iisen
na všech koncích Komorník je
ho jsa srozuměn a jistým praZ
ským ševcem přinášel mu domá-
cí výrobek jako právě s Paříže
došlý a komorník i iveo dělili se
o výděleíek Každý -sluha jeho
měl bfti buď rozeným Francou
tem anebo alespoR mluvili jaty
kem francouzským Baron dloo
ho nemohl ae spokojili kdyi mu
byl otekl ae služby francouzský
koíi a nelxe bylo nalézti hned
náhradníka jeni by se vyznal v
mluvě Dorneilla a Raci na Proh
naný komorník ale hned byl i
dobrou radou při ruce VycviSil
jakéhos! chlapíka Jeni dovedl
jakž Ukl zastávat! úřad vosky
tak dalece aby se mohl předsta
vit! baronovi položiv mu na do
Si aby na každou otázka barono
va odpovídal slovy : ooi mooaio
ar Věc se podařila nový koíí
byl hned do sluJby přijat Ale
nastojte jaká to nehoda! Hned
při prvním nebo druhém výjezdu
— bylyť privi koňské dostihy o
Prahy — fřllsl nadoepéleo ten n
tak mest řady jiných povozil Ze
nemaže s místa Baron zuří a
vysílá nah všecky možné pře
zdívky : Qoe fais-tuanimal? atd
Koří na francouz© vyučen odpo
vídá na každou otázku : oui mon
sieor oui monsieor 1 A zase pos
snával starý baron Ze byl okla
mán
Jsa besdětek měl tento kmet
jedinou bytost kteráž stála k ně
má v poměru příbuzenství Byla
to krásná Adrienna ovdovělá
hraběnka a Rauenkirchu Obý
vala druhé patro baronova palá
ce Jsouc čilého iucha novšodni
vzdělanosti zabývajíc so všemi
politickými i literárními otázka
mi své doby náležela hraběnka
Adrienna k salonním dámám
U-bdáž vesměs přislřihovaným dle
francouzského kroje Avšak ne
byla pouhou po francouzska vy
cvičenou dámou salonní Osoby
kteréž měly příležitost přicháze
li s ní v bližší styk tvrdily ře
jest to pani zvláště volného ano
i smělého a odvážného ducha
Obstárlého manžela ztratila
záhy aniž by se dočkala radosti
mateřských nezdálo se ie o
přímně plakala nad jeho rovem
Kricná t&to paní jenž byla prá
vě odložila smuteční roucho ne
měla s řeckou Artemisií nic spo
lesného lei mládí a nadobyřcjs
nou slicnost
Veřejné míněni o této dámě
po krátkou dobu jejího ovdovění
valně so rozcházelo Jelikož ale
chování její poaze od těch bylo
podezříváno kdož' ji znali toliko
povrchně a se sdálí naproti to
rau vycVsataváno od všech kdož
ji blíže seznali zvlášť pak od mu-
Ž& kleří a jakousi hořkosti zpo-
mínali sobě na nevyelyšeni svých
tužeb nebylo snad mylné před
pokládáni Ze krásná vdova poa
ze snad nešetřila zevního zpSso-
bu a mravu a takto propadla
obyčejnému osudu osamělých a
zárovefi krásných raní kteréž
nikdy neujdou pomluvám a po
dezřívání
Předeslavše tyto krátké po
snámky mfižerae ihned ovésti íte-
nářS do paláce barona Buchcns
felda Celá vnitřní úprava doma
jakož i všeliká jeho ozdoba byly
p 3 vodu francouzského a měnily
se jakož o takového muže samo
sebou se rozumí povždy dle mo
dy právě panující Starý baron
žije s nádherou kteráž daleko
přesahuje jeho síly než co ško
dí ! jest již stár a nemá děti S
ohledem na své důchody řídil se
dle politické zásady o dvora fran
couzského panující : Potrvá to
tak dlouho jako my — Jsa scela
odhodlán dědicSm svým ne za ne
chali ničeho žil dále jakož Zil
posud Uyidíme kam to pove
de Nalézáme starce v pokoji o-
zdobném jenž ovšem více se po
dobá boudoiru nějaké markézky
na předměstí St Gertnainském
nežli ložnici starého Šlechtice v
střední Evropě Skvostný náby
tek složen jest s pohovky a veli
kých sedadel a bavu finského
vše barvy "mroucího modra" bar
vy to moderné s benátských
zcadel v zlatých rámcích paruko
vého vkusu a s několika ozdob
ných stolS o vykládané práci
S vlašského krbu bílým mra
morem obloženého shlížejí pago
dy a čínské sošky Poprsí
a podobizny všelikých tanečníků
a proslulých tanečnic zdobí stěny
v malebných skupeních Před
stavuje so nám zde proslavená
Camargo vj nalezatelka krátí
kých sukní a kabriolek ztepilá
Barbarina kteráž i nepříznivci
pokolení Ženského filosofovi v
Sanssouci stala se nebezpečnou
lutná Dugazon a celá rodina Ve
8triovc& Baron sám oděn v roocho cha
ravce leží na pohovce přikryt
jsa prošívanou pokrývkou hed-
bávnou Hlava jakoi i celá po
stava jeho byly rozměřil velmi
útlých a drobných okazujíce na
polo k sentimentalnosti napolo
k ironii byla to dětská tvář
avšak uvadlá a plna vrásek Prá
vě urovnává si polštáře pod bia
vou vzdychaje chvílemi jako
kdyby trýsněn byl bolestmi
A přece baron Bochenfeld není
ani nemocen ani dost málo cha
rav — právě naopak Jsme v
podzimku zima se blíží a stařec
chystá se dlouhým dle potřeby
svého vysokého věku po mnoha
neděl ba i měsíců trvajícím od
počinkem na dobo v nii zase ba
de ma dopřáno při několika hlu
Iných plesech vystoupili co před
n! tanečník Jeat torno as rok
co nespokojuje se jii osvěiovati
ochablé síly svých vetchých sva
i o způsobem při roseným nýbrž
snaži se umělým léčením povzné-
sti je na stupen věku mladistvé'
ho
Nedaleko pohovkyskoro před
očima starce stojí jakýsi aparát
podobající se ohništi pokryt roz
manitými křivolemi trubicemi a
tyglíky všeho draho
Jest to pfenáieci laboratoři um
lučebnické při němž pilní praco
je mol o zahrnutých rukávech
Právě postavil jeden svých tyglí-
kO nad lihový plamen míchaje
skleníným prutem v tekutině %
níž vystupují již páry rozšiřující
v komnatě smolný zápach
Lučebník jest muž v prostřed
nich letech výras jeho lící jest
sličný dojemný avšak cizácký
Nepochybíme povaiujemo-li jej
za zrozence jiha nebo kosčin
roven také jakési podezřelé pře
mítáni tajných záměro
Jest to řek Pagomas muž jos
hož původ i běh života hali ee v
tajuplnou mlhu muž jeni dorao
vem jest všudo a nikde muž jeni
seznal mrav i zpfisob téměř vos
Škeré obydlené země Není to
jalová chlouba tvrdí li Zo stojí v
d&věrném ano i v přátelském po
měru k vynikajícím osobám celé
ho světa } nelzeť popírali Ze je
skutečně viděl a nimi mluvil jo
seznal Jeat ve spojení s nejrozs
manitějSími kruhy Žil jii u roa
ličných světských i duchovních
dvoru zná Voltaira Grimma Di
derota a týká si s Cagliostrem s
mužem toho času proslulým jos
hoi jméno tehdáž ještě nebylo
stiženo hanbou a opovržením
Mudrctvf lučba věda přírodní
ano i kabalistická umění jsoa je
ho vlastním oborem v kterémž
pohybuje so k blaho a spáse člo
věčenstva neohlížeje bo po vlcd
ni mzdě a po odměně pozemské
Pagomas náležel k mužSm jež
bychom nazývati mohli dobro
druhy a falošnými prorok}- blížící
se osvěty kterýmiž také přečasto
byli Obyčejně pojily se v mu
Zich těch vynikající duch a rozli
čné vědomosti s neohlédnou smě
lostí kteráž bystrým zrakem se
znávala slabé stránky věku a vy
kořisliti dovedla obmezenoet v
bludech pohříženého světa líče
nou vzdělanosti filosofickou ane
bo Učenými vědomostmi v oboru
pří r idy Byloť to přepodivné
století! Ačkoli slovo osvěta stalo
se heslem všeobecně oblíbeným
bujily nicméně mistické kejkly
alt! hojně berouce na se pouze
nový oděv círaz iiv ?iví dékaz
že svět nikdy neni sto jedním
rázem a náhle vymaniti se z oby
čejů a zvykli zastaralých jedním
krokem vstoupiti na novou pSda
nezkaleoých a pravých názor&ný
bri že povždy přenáší část staré
své pověry mezi světlo poznané
nové pravdy PřeneŠený takto
blud a klam ihned rozhlíží se po
nových rejdiŠtícha záhy osadí so
zase v hlavách lidských přijav
snad pouze nové jméno Odtud
pochází Ze v polovici a ko koaci
předešlého století lidé tutéž víro
v zázraky kteréž se v oboru ná
boženství posmívali přenášeli
na vědu očekávajíce a žádajíce
nyní od přírody a rozumu jež
takřka zbožňovali nadpřiroze
ných účinku
Pagomas byl koi firstrem Rýno
Kolínským několika šicchtic&m
vřele odporučen a seznámil ee
zde brzy po svém příchodu s ba
ronem Buchfeldcm Oba přilnuli
k sobě velmi r3'chJe isotřebujíce
jeden i druhý jistých vzájemných
služeb Starý baron otřeboval
rady a pomoci od maže jemuž
příroda i veškeré lajné moci by
ly domovem Pagomas hledal
příležitost aby své lidumilné kou
sky prováděl a speněilž Který
z obou nabyl většího zisku pro
káže výsledek jejich spolčení
Toť byl tedy lékař od něhož
starý světák očekával prodlouže
ni života osvěženi sil a mimo to
opatřeni mladistvé pružnosti k
nastávajícíma masopustu
S upřímným obdivováním a s
důvěrou téměř dětinskou pohlížel
často starý baron po celé hodiny
na magika novomódního jenž
vedle něho pohřížen a zadumán
byl ve své práci stařec nikdy
neodvážil se ovolniti své zvěda
vosti jakoukoli otázkou Dnes
připravoval se nápoj omlazení a
osvěžení pročež byl také baron
Bucheníeld bázni i naději více
rozechvěn nežli kdy jindy
"Právě část práce jest ukonče
na" promluvil koneční Pagomas
'Části alkalické sráží se ve způ
sobí hvězdiček ke dno zbytek se
odpařuje zlatojasný mok Bbfrá se
v této trubici Kyprá sraženina
vystaví so nyni zase novému
znenáhla rozmnožovanému žáro
po té přičiním k ní něco těkavé
soli z čehož povstane Žhavá te
kati na — "
"Vaše zručnost Pagomase jest
Dodivu hodna" zašeptal baron
"Práce jde vám od ruky s tako
voa jistotou — radost jest pohlí
že ti na vás Myslíte tedy Ze se
věc zdaří r
"Nepochybujte ani na oka
mžik" od Dovídal Rek otíraje si
čelo a sedaje na iidli
"A nynf mfižeme snad sobí po
bovořitl T"
"Na chvilko jen na kratičkou
chvilku Tak dlouho a! srážka
bude ukončena"
"Velikolepé výsledky vědy!"
Započal opět starý baron "Šťa
stný vík v němž se ději takové
to divy ! Avšak jistá otázka tane
mni na mysli jii od té doby co
přihlížím pracfm valím Často jii
chtěl jsem se vás na něco tázati
— ale vidy obával jsem [se ie v
očich vašich stáno se směšným
A přece se odvážím — ano odvá
žím se toho : Pagomase povízte
mní upřímaě" — - a zase se zaml
čel zdálo se ie jakási myšlénka
bráni ma mloviti dále avšak jiná
opít myšlénka hnala jej ku pře
da — "Pagomase co jest pravd i
vého na přeměKo-várí kovU na
alchymii na zlato robství t Mění
lii pravda ie jest to pouhý klam
a liché mámeni l"
"Pouhý klam V odtoSil Pago
mas svraštiv čelo 'Tak jako
jest klamem vznešená trest? Živo
ta — pro ty kdoi ji neznají ni
čelo o ní nevědí PřeroSSovácí
kov& není klamem není mátne-
vědy Podstata její a četné jmé
no byly ovšem často podvodníky
a nedouky zprzněny Boďai
Zlatorobstvi jest nyni tajematvltn
jii odhaleným — nicméně jen ně
kolika vyvolencům přístupno jest
pro svou neskonalou obtížnost a
pro veliký náklad jehol vyžadu
je"
"Odkud tedy pficházl" tázal
se Buchcnfeld "že vždy mlovi
jen o podvedených kteříž ztratili
své jmění 1 Za jakou příčinou ni
čeho neni slyšeti o takových kte
ří by tou cestou jmění nabyli T
"Jaká toho příčina ? Velmi jed-
noduchá !" zněla odpověď Pago
masova "Protože podvedený
ztráta evoa prohlašuje obohace
ný naptoti tomu poklady své v
tichosti ukrývá před závisti a ne
přízni světa Také obchodník
jenž získá miliony nikdy nepo
vídá nám mnoho-li shrábnul to
ho neb onoho dne Ztrati li vsak
někdo na ulici mizerný měšec a
penězi má o ztrátě jeho v něko
lika minutách známost celé mí
sto" "Toť ovšem pravda" promlu
vil baron napolo jen pro sebe
"Co se mne dotýče" pokračo
val Pagomas "jsem pevného pře
svědčeni ie dobrá třetina vše
ho po světí kclujfdho zlata
pochází z křivolí alchymistův"
"V skutku V tvolal stařec
překonán výrokem tak orčití
pronešeným
"Mně samému" pravil Pagos
mas "jii několikráte výborně se
podařilo přeměnit! tři vhodní
sloučené kovy na zlato"
Baron Bucheníeld byl těmito
slovy stržen na zcela jinou straš
nu udivení Od těch dob co
jftomas zdržovat se v Praze
slyšel jii taaih příběh z jeho po
hyblivého Života a ze vVl ne
tvořil sobí úsudek Ze v Životě
tom přese všechny proměny je
viště a přese všechno těkavost a
nestálost událostí jediným prin
cipem trvalým oyiy nesnaže pe
něžité Bylo ma tedy pochopiti
jak člověk jeni dovode vyráběli
zlato m&že upadnou ti v obtíže
finanční jimiž Pagomas t za své
ho pobyto v Praze byl jii proná
sledován
Chtěje této své pochybnosti dá ti
výraz přemýšlel Bochenfeld na
chvíli o slušné formě jakouž by
přioděl otázko tak choulostivou
Koneční pravil :
"Ale Pagomase umíte-li z ko
v& všední ceny udělali zlato jak
mám si vyložiti ie posud nebyd
líte v pozlaceném zim ku ie ai
posad neprocházíte so v park o
nejnádbernějším na celém světí?
Muži jakým jste vy mas! přec
býti maličkosti zastfniti veške-
roo nádhero všech cí-arfi a krá
5"
"Takovoo výčitku s bolesti sly
ším vyebázeti z úst vašich" od
větil Řek s přízvokem hořkosti
uražené hrdosti "Od vás byl
bych se nadál jiného 'náhledu o
mužích vědě oddaných Obyčej
né a všední povahy honí se po
statcích pozemských a pitomá
chátra cení vie jen podle měřítka
zisk o Odpusťte moji otevřeno
sti ! Věda nalézá svoo odměno a
své uspokojeni v poznáni a od
haleni pravdy K přeměněni
kovfi jen zapotřebí aby skoama
tel vniknul v nejhlubší avatiny
přírody Kdož baží po mrzkém
zisku nikdy nepronikne ai k
těmto nejzazšim útrobám kdežto
čistý duch jenž s duchem zemí
jest ve skutečném spojeni cíli v
duši vytříbenou a zasvěcenou tak
ie by považoval za podlý zločin
ponořili se v hlubiny vědy jen za
tím účelem aby nabyl bohat
ství" Povznelený jii sám o sobí
zvučný hlas kterými posad Pa
gomas mluvil zazněl jaksi utlu
meně když řečník sklopiv oči po
kračoval takto :
'Otevření se přiznávám ie ni
koli povidy zastával jsem tak
číst jakoi bych přál abych se
byl vždy prokázal Nerozluči
tělní zamotané poměry povied
ního života přiměly mne jii před
lety k přeměňováni kovo méně
věda nežli všední potřeba vedly
mne k tomu Sotva ie kus zlata
octnul se v mých rukou jii ielel
a litoval jsem svého pobíouze
ní ! — "
Stařec jeni přese obdrženou
dOtku nemohl pochopili proč tak
užitečného umění nemělo by se
použiti k ůčelfim pozemským od
povídal :
"Vy filosofové jste od pravěko
přee jen podivní lidé I Pythago
ras jeni pojídal kořínky a leanl
kapradi kdeito spoluobčané ho
dovali v sybaristické rozkolí
Diogenes jenl rozdav své dědi
ctví Zivl se zeleninoa kterouž
sám vypěstoval byli přee jen po
divínští blouanilové ! Já laik
té věci jsem náhledu zcela jiné
ho Nikdy neodvalil bych ie
odmítnouti od sebe zlato kteréž
jsem sám vyrobil Nel ale jest
snad torno tak jak pravíte Kdo
by zlato rád měl nedovede je u
dělati a kdo jest v té věci znal
cem nedovede zase váiiti si dra
hého kovo -— O předobře po
znávám ie -nemám v sobí an
iilky nijakého filosofa f Já s ras
dosti přijímám peníze a tišilo by
mne — jakkoli snižuji se snad
očích vašich — kdybych dědil po
nijakém příbuzném"
"Hned na počátku naši rozmlu
vy" odvitit Cek "naanaKI jstta
ie náaledttn fcriS ČIzZtj r!J
Kdyby svěřeni to dále ae rozne
slo jaki mohl bych ae a brán šli
ebona neči!eýh klieetl ? VIK
te mní válený příteli aeaí Kie
lem vidy aby napletla aaza po
kladny ! Zlato a bohaUtvf bí
poířdníia ci lem života doked
národové jelti krvácejí a blaho
kých ran a rolajt e ponoe!
Jaemť lékařem chorých dali a
kal lého bliŽniho v etrpeet va
níného — - toť moje povoliai !
"Toť vsnešeaimvšléakaa kri
ní předaeieaá — - sabrmíe! Bas
chenfcld nepoAtačcvat b ale
řas mluvili dále
Pagomas povstal jii při pohled
ních slovech a přiatoepU k avýsa
křivolim na nivhž jak povk
balo cosi Jej saepokojovaío
Starý baron ihned také ©pUv
předmět daavadot roasalavy
soustředil velkvroe svoo pozor
nost na omlazujícím nápoji jji
Řek pro něho připravoval a 1 4-
travýtn okem sledoval každý po%
hyb lučebníkův Jeho dycbtivet
po zlatě docela mlklaaaebo byla
odstrčena v posadí bHíici e dv
ba bálových hoi 3 aaajímala celoa
jeho mysl pomocí oměel Pago
masová viděl ae jii v dacha jak
po boko nejmlaiJÍ taaevaic pro
vádí nevadné kroky válaé jrvo
ty a to půvabem jaklhol doi
ci nelze nejmtadlio kavalírSm—
Koneční ale přee bylo ma ná
padné le v obličeji Pagotaaaovi
objevuje se jakáai podezřelá zrně
na
"Co so děse T zvolal posvedaa
se a opíraje tělo o loket
Anil by odpovídal aáhoal Fa
gamas křečovití meai křiv ale a
trubice některé nádoby atřelhbtií
odtahoval od ohě jiné k ohni
přibližoval několik th&3 jel aa
stole celého aparátu bcřly aha-
sinat — vše to za patrelho pole
kání v každém pAArH zřejmí
jevícího
irvkríwaaJLJ
Rachométle
z rasra
Já mám strejčka Nechť aikc
mu po tom nic cení trej?k& je
na svítí duet- Ale tea u3J streji
řek je avláštnim strejčkem je Jda
nákem To ae stalo tak : jeho ta
tínek ai vaal jednoa jeho mamin
ko Rosami se le o tou Berně!
strejček ani silni Pak ae sebrali
ale bez strejčka šli do Moravy a
tam re atrej?ek narodil Ze je
mým strfjJke m atalo ee zae tak:
mSj tatínek ai vzal jeho mam— -
chci říci: jeho eeatra a bylo te
Maminka a tatínkem byli tedy v
Čechách a oa La lianí Ale Če-
hy měl rád Proto také a&y
měl obvaa ttíco ceakého a sebe
pozval k sob na prázdniny vždy
cky mne Kdo jeem já aepoiře-
buje nikdo vědět
Tedy jaem míl atrejvka a tea
trfjJek mí jednoa o prázd&talch
psa) proé tam nejeda
"Tatínka" povídám tedy kdyl
jaera byl {eaaf přvíetl treík
mi pal
-Zaplať pán bab"
Za?pak V
"Že bodel aaae na pár dal z do
ma
"Ahá r dovtípil jeeo ae "Tedy
pojed a
"Zaplať pán buh"
Zafpak f
Že nepfijdee
"Ahá r — poaledaí boty I
Jel jem _
Tak jaera ol tady strejřkar
MNo deť jeem ae tí jol aemoh
ani doikaťT
"Jk také ne ale—"
"No co zas hale ?r
Ale jeem rád le jaea ta"
tee přece jeaom hodae
chta pesko!
"To laera — ale kde pak ie te
tická f Není ji ta aai vidět —
"Jo holeiko ta dae neni sko
ro doma šije ti per a petaje
jol hod božího Vána le jam ji
viil eÍ2e aami aeviděle
"Neviděli ř A co pak f Saad ee
chystá na avatba f
"En toto na var ba ! Ale tai'
me ta víil velekansko alávmJIoa- j
zeéko takovó sláva jai eáSe aevi
děl ani o svatém Jáaí v matiic
Praze ! To tí bode sláva T
"A copak ř
"llale copak! Bedetae ta véut
dneska veřtr našeho tatěéka Pale
čky ho a to vél toho zaaaisae jak
se patří přivétať Jol to vidisa T
No to se rosami to bad ala -
vný velér
-A bodó taky drolecke! Teteé-
ka je má aa ataroaii
"Ale sama aebvde draiao
le ne V
uEb sama I Tobebel rekoá
droleiur
IIm pročpak f zastáváaa a
tetický "Ona vypadá jait do
sud jako drožka — cha Mci jako
panenka !
En co panenka 7 Def je to
jol tetička { — Ale hocha bo
dlo! já ji zavolám bodlol jei
Ne ne nevytrhejte ji vidy
je doat Caaa aa tejdea aby
přivítala Ale — - co jeem chtíl
říci ř Ah tak! — Copak bad
vlečko za stává ř Také bode e
kdo mluvit to ae roaseaU
"A jakpak aef Bodem zalov it
všichni a stlileť hoden zp4-
vaf~"
"Zpívat f Jakoa pak T
"Jako tí To vél: ták6 heaki
a voetr od podlah f
-Jl tsjzi l i Jaso lit
- T! SsrfM: fi
toe aa aaó dj kur jako tro&
ko přitrvhil r
A ro pak bite d4!l r"
eepLal jn kdy! jea byl
třel o I svij i ttt jVjt ja
doeUl od
Takl brbea avU rádi Eikl
eb&oatrog véi takhle triik
rlMméi!i — aby U létala
pvvítřu Te "e" e%atík kuli
Faback! kSkal ! AU paea ai
d#l je aeaaol stiř!"
Co? le je e!lte uúxt A
k Ja pak ta povídal TT
aepové-lal ! Ale e4jai4 ki
be aáaa je bodLJ Hwbeeaéuaik
a aaěta eeel ví4 inuk a ja4
lovk je eeeni v eelyaa ekoii f
-lv — sl ? rachoaséteik ie
eat d jý t je eei ? I
toť aaae aeea páa h-th pualai!
Strejíka já řka kt í te kkei t
vývkette radsjte rah-t! asít
bedte ! Síylíte: já via je ei%
Co— oí?! vvlal zaee teď
Jrt?k Ty žW je h4Ií?
Poí5-hj UMsas?axeÍá-'ja
Ty čerfcáTkevé Ipáeovtl
U- i
dir
No kdyl vám rtk tnt}':
jl je daee oblita tol jakby ml
zej tra lítaly h vile ?
laa koaaMks dJ t tedy v?4
hjJ}LU ul aa mó Vř Jai 4oi ti
zas at bodiliaae aa t aa-Loa ča
eýn &4áskaa ! C?! Ak v v?
Bae aeděláne leck!& Lajdáka
čeetaýta cbZaaeaz Ale aa to
kdo aim je Um e el d lř! A
bochet tí tělíska apí e ka
det chtít A le taae
poméaka dvkáuk e4 ebor beaké
pekaélloUvé !"
Byh ajedaáav k-tovvl ieea
ae di!aU raťkonld Ni aa
dolékAat trvíko naat ne
ee dřivé kázali Ut-e ťkáaal
)eea e teaff — oeswaa nw ee-
4o za pir let akaaaWi VÍJ le —
a potom teprv p-t l jaa ae d
díla
Jak ee prkavky déUi vídi
jeea jl od té dhy kdy v
Baiádi avéoa jedna takevee pra
kavka e robil a ai aaaaiece jSl
lřiay vypáUI Hjchle
dy eapiwal aa ka papira vie č
ho k svém vl treéem""
aasíal jeea potřebova! a po-"av
Um Jii ke -atrií ková" t leie
díoa de aěta mil jfli ledk
aíra aaliesoa vápao ak!i p rmk
šelak baryt a {pír za bodaa d
aoa Ta by ' pak třwai ta bylo
mazlat l IV aoaru luh aa{w—
aaae : tíy ty lv a-si:y osl poje
dše k lvi přl a sě-ta Jrka a
veír v eem hodia V salla víe
cko hut — ba Jirky ta ee rusa-
aaL
V pit kvoda Jpodae }-m
byl hotav Nl rcheie ty byly
velmi vlak! d-leet Je jeaa láu
prakavkovl edélal ve aré asaěío
ti phřidll jako aa lívaaoa iileea
le parlr aea!aí aaklilý dloa&e
BeeaekX Neaa-Aa tedy čkaxi při
lil dloebo pro autěel ra hjlU
tirh aa palřiSaéai siibyl jea
aucee emílýst vyeavá~aíaa at
pomoct A toe aeiiloe waláraoa
byla teCJiaa ebroeaaiv kachlová
kamaa v kackyat Byla jelií
trocha teplá aacpel jaeea tedy
všecky ty své f redakty da le
by a aavřev dv-dka aby aai je
saad aik da eevypeJLl před vyp4-
leaiaa šl j-aa dalat přípravy aa
zaiaAo kde atily aapáieey býu
Přípravy tf byly krty bolavý
Jak j#n to cbléi mdt eděláeo
tak }eeea V poraiil adilat a byla
dobře Raaatí ae le byla celá
eeada aa aohoa Zpráva le ee
bedoa racboaaélie přece po
itit roUUa ee pa vrt jake
po telraia Vlwi saae veíebiU
vikvi mae chtěli vtdét vlieet
mae chtěli aa rekea iwt Já
jeeea ee jea aaajeatatae aettival
to ee rozaaL A jak pak také ae?
I Tolik pocty a eeiaveváai ee aai
I aedoetalo ca jeeo liv a axl jaia
I ae do aearti — le! by aíkda ta
níl dobré a roaaaaa
Přípravy byly 4A#iy —
přLaet jaeaa domi I-uvao eeato
iel jeeaa da kačky aa prak
vlak dwřl ohlaši aaae aroaaová
ráaa té aA4edovaIa ads4 eiKxae
ai relé kacbyaí pak byla ayiet
dieaé bovchaal praaial ay2J
haSeaf írveal praekáat ~ v fe
eaUtl ee lidekf křik dýsa a oi
jcal v eekaadí aaplail eelo za
I cbyai omasily aaae doreU ji
1 akry Ulály v plných kotoaiicb pa
celé kachyai kach a kam
praekaly rachejtle jeda aa dra
ao Utaly a troekr prakaiy da
strop vrtaly da aJt acaaJy
do podlahy — - pekel t rachat
bjl k aevjpelai!
To vie jeesz aepoaorovai aai
deaet sekaed kdyl ta kdoat a ka
čky a atíkajici da aaa vraatL
O Ukal dli a ji pozoroval ta
dílo také dále — je le kle
Sval Malinko bolir rval -
tikajki Paaeak' Maria Ue%
atéeaká! Čerti ad v Mkáe!
Spaatc dali llelkejt
tito pleJ&éako! Boaarad-ka
svati! svati Flortaako! aopa
trojte aaa ! Paktlay hobiode ad v
koehyae Sika WH — jed
zaa jeda ehyvba f" A v dik
aaaikl te křik
Poaeal jaeca Jirka
Ceéa "livlové daaeřdy
Zattm vlak jřibíbl etre-k í t
luka i Jrka a vil kaldý kda
yestaveai byU Speaeta v kaahy
ai byla ciroorJL Tts±ai tri
broezaaota ii!'iirkotay se
ty jaao ewciniik jefcerv po
djaJ&e DíaiW íki aprveaía
vil KaiJj prrrtrl j aaUky
ebreeaaA ta 2re4 ke aíl byřy
aěey kackvee ewawtv TiW
nebyla ta reié wumu aai k pai
dveři kachyal tiwakv a karklSl
ayty reetreeJeey pa eetá ke ky
4 kaa by ba abatemá palice
pra braee byte a veíiat Iím ee
trr£ k še Hrteta Pta# jWI
te aa 4 docela 9a5ee v ta
- — —i— i
laíe abvtky re hej 'Jí jej ee eWá i
bsepodiJStví milT aa evedoeaí
Prvíkla preealavbyl etrei-
" (
i
KLkpek ee to atzia tak !
e# aalv aea fclr aez T° povídá eo 1
tva ava aoko
Afe provi pa aeez dfa
kf J rka ailaatade faltaié
km 4-aa'vlkUti pHkládXa [
t %mm poleea jak st! pala-1
4aka MrU a ta a?edS aa I
Jee a a tr4o Í4taf- Te im í
be poíwreJ b#iše T
Na vt-e -a9 e?kal
1
fVnW'f
i~m ekaml té re te lavtlv eaU?
— páa blb aai reJ v-Wkay kpfrky j
of peact a!e je ta f-řavl— a
thifMiKMti aé lak ae eaíft v
kaaaerb aawpí tak le ee
eaoaaétíe kbl le í-o
bí aeve-í5!d !tíU podle iwekéba I
r-'!aaaá vaiaJy a diIaíy potoea I
ea Jm Wkatl eapdeati ráMew
Ye iH bdiev v aoet ieea tioal i
v Ceehlw-h aa m:v N kda mm
£tl kl wea jetí jedaem Ona
jelie aie E fl řeea lady boto
da vrat pa třetí a eea 1 aaa —
bota j roabte
aaed aa ara3í ík: a vra
te a votaí atarerytíJakl Kla
tórr
-Jr řk]4
ca pak a%'he vědět k Ja
je ta te já !?"
Ji tatlaka viJ !ataJ aym !
m ti dia libele ayaa! T
- 1 diviia aTat iíii_3 za
Hy4eci r
"l ta ta tatíak ai } zae spis
ky r
l ty jedr píberk! Cboae
abych zavolal letaika? T
Tatiaka volal jeca přaab
ně aa o dal jwea V ja vil
vtastai y a prvaiba ku!
TžJy a aarot l dae 2 břea
aa leta Pia 157 Nediví a
le awea j-1 od atreJka zpéoky
Za Craeta ae araalU pít v Ukl
]4 b j ! také v toea a poěvadl tan
al aetU liJad iokoasouvy e
aaokli ]aa dile ali a tedy jr
jřii ipetr
Tj poiaabla
Za fit nlaat 'ymvn ajei aladwe
jaké tras Zdila ee si Jaataést
obaeatví krieadea pikadoa
llatavéaa dakiika a k Ja vt Seea
jeáU!
Od té doby -etréeak aaae
eep! a %ai ee reaaaai le ]4 ae
kada takovým aeaaravo abyxh
k aísoa kryl aaae aeave!
tA 5 JTeňiiV-
Franta Houzlx
oatiHký xaiaeiaý pře?lt
ai a takAsat
4tf iiilařetíé Mmt
CUICAiiO 1LL
Pmooivá přeplavat Lety a Ev
ropv apíi aa lodí aísaecké
aavckl i aatertekl jakoi i la-
Ti misi dedictvt a podadavky a
Čech M-ravy a lúahwaeka vl ke
Sazaav a Praha a aiIky
peaěa al da doma přjtatatei3
Sv-rovrJZ plaaflaaceaecvf p
v a viekay jiad eotihahé pey
a'aií-í
Paooivá doazy loty haray
PtOuviat peaía aa hypothe-
kiraf j atota
Obvatarivi vie ©a C-k rxx
uher koci5aUta ▼ CTikacQ
SeYněmecký Lloyd
PravktaLai jruzvi
PAROPLAVDA
pře
Cuth&mptcn
POŠTU SPOJENtCH STÁTŮ
raa
Tle ee strav
10 rekt
Xhiky
od 1 do
r
Sfist preplavl da RaťSSt Ha
EitrmtNkKX g
ros tljaaaLrrr
a'ía"a !7ZZmZ? n~i t~-1n Eti i n
™JHa-" raaTre
-aw- MinnM
Ezpediaá aaove jo aexaao
veai &
3B t mm m%m aa
m Mw Vaaelaa
aaaa awaaav
"™ "" Cey pteeeaal i
aatJMaa a m mmmm arm m a a na
I aWa- JTmUSmU
— 1 — ZVa e aaaiMaav
Zlaaeaaaaaaa#_aaaaaiaa
1 Zaj-aaai a aaMaaíTáaje aaaax
- aaasaaaaaew "
! ZfaaKaaifilfc aJa ji— wil
rosa
a aMBavsak
l
§Cmwijj rwj
CrojSTti poxer!
cnocznix!
k4 kapi
zf- Xk UUTOTS a
CLT
eiatieef j tui vydi jr
a aé ea au ai mmr á mm
aa mm IVtia HdawavZv
t%~
' V 'řřWATř J
Tvarejai tiad eceetv
um be j— m přiví ebdrfel
eadaMzl e veNaý oal
Pvetl kraaad aaJí ee mhm aa
oeratu wJaiikvKiv
e
aalel-zaati Jak
ai?av5 Mrtacl% vmaáai Je
%
aa a Cacb aaiái a kaesesCeedy
La ac-ravaa a ayeieaavo
taa r?i vái ee-eaaý
Josef Xerraru
Poror lirajani !
Ki car dobré piva pi k Ja
aík'vi a® jiti
a mem
da
cavvs Wr t atlava Cw a
Ja - etěeataaa eaeeeeecv p-
U e pteeea iake
do&rf au djtaiky duřrva
trav a J poa&eli ao
vě vyatavěa We&iaee je
atraaaý a 4a a aapAoiař
iva aa zabavil P? akrweai
€vv ati kIatk a rvthZmé
ji4 kry a pre pwtaiy vlkaid
reíaikl tep4 aut e k 4lmyamie
S irts JAN JAXŽCSX
dZ30r$) baasieekf
ITpaaarajt tiaata ctěeí ebeee
Mt le i naw mm f řaiiÍioea2 % mi
tareiv aeea da S: bey r k iei jez
rroiifcl ao tnaw i f-
aověti jakaakokiv prici da Hra
tiAa pířiivkaaí a lev si IVa
le moi aaiai sat i bdoca4
vo pKaea aavbavai a
aaaoieaiaa vaeea aaiaii
Felix Šetčta
Cbce-Š a Tiaa jit
Jobrlha piva
i Ja baetísce txbaava
a ak dt
Oaaaaaaji eteéaa
lejWa earaocaý f—?qž ti la a
paveea jake aWvaa dobrými doat
aiar výsoreoa batae pravé
ae £aao aeravo a 2 vato po
WL TU tep4 ecáe pre poeaky
aaojt kald-a k dlapweart alJL
S icta A- CA5AN
koaúakv
i m Pa-
t Vi
M-tkaa
m Va
W a
Mleaovi
Nebraeka
t a
Éra
ttr V aia
Jlar Jereev
XerT_
PaaajíTa-aw
'Cfw
TTmcxmm%
r r
r an
m a
aaay p m m ' l l'
ceey awIepál !
„jmmjm ' j % awc— aa
V iamiaaiaaaBaaHM gm
Illiaonav
1 ni 1 —iH a a
Iawa
-a-~t ii -- rwa
tiari
~-ŤT-1l
C—aařaaaj
H- aaa
aZala
rra—
t Bamaa"! „ Zmm rZm
aaaai M Tav—a
Vspsab 'kJr—'Mz% aaak iMHtlsW a
I— % b % - — - m
'%
cín cýirl trjTr-::--!:™
e
f-