Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, April 04, 1877, Image 3

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    fiima zplozenci
HUtoricíý román
— od— -
ALťni:ii 31 KlHNKItA
IÍ éjd y klarikálův
Bom4atat pwl VTfhtt Si 11
V No l i udlíUil aionou votd
J uMrK tU rytik tok JiirM Jai stavba
Eminenci" odvětil pán aGunx
tberfl "císař s jíl dozvěděl — "
"Jak žo avolal kardinál 4
Žasera "Tedy jřeo! Jakž ji ni
č 2 — A jaká jiou toho násled-
v 9MÍ tJrI tť popuzen"
pokračoval sekretář "Osmělil
jsem 9 h ukojeni jeho hněvu jen
Uk B daleka dotknouti se po
chybnosti o pravdivosti celé té
věci a již zadupna nohou osopil
na mne že nebyl jstm a to vy
pravit! z sbe dalšího elove Na-
řídil mně abych ihned sepsal pří-
sué roikasy k aavedeof zevrub
ného vyšetřováni v Praze k to -
tnu konci ž mi se zvláitcf kom i-!
sesUviti kteráž by u láni Eben-'
teinova prozkoumala a nvedeoé
jím svědky vyslýchala"
A vyhověl jste jil tomuto roz
kazu t" tázal se kardiDil patrně
nemile iojat vypravováním Guns
therovým
Nebyb mně možno dlouho o
táleti" odpovídal tento cynicky
se usmívaje "Ovšem přihlížel
jem k tomu aby do komíne po
voláni byli tnuiové kteří k obja
sněni celé té láJežitosti nemají
sui dostatečných schopnosti tr
dostatečné vile Toť vle ci u
činili bylo mně možno" -
"A přei-e jest to nemi věcvel
mt nemilá 1" svolal ►ardinil ror
autě vy!cočiv a pohovky a ry--ble
kriřeítt po komnatě Tak
nebaže tau'u Vec sama soW o
nerhápA 1 Nesmíme nečinně o
žiti r T kín a čekávali! Ně
co Asl so státl V případě nej
n'arím musí vrchní správa cír
kevní zakročiti aby předeila ů
řadQm svěukým O tom nelzo
pochybovali ! — Zavolejte" obři
til se k páteru Joefovi "pátera
Bonaventura Hnod l v tom o
aamziia Uued I Jděte!"
K iyi byl p4tr Joeí posluten
jsa rozkazu komnaty vyiel
pravil Cíwnlher kardinálovi :
"Eminenci včkám v přední
&j - "
Nikoli" přemlil mu rychle
"kardinál slovo "Zlstatte Bude
tím věci jej poslouženo když
avíte vie tevrubně a taká p
tomnott va avjií důležitost si
tuace čímž pohnán bude pltcr
Banaventura k vyznáni pln
pravdy ZStaBie !"
V tom otevřely dvéře ni
miž ▼! páter Bonaventara pro
vázen páterem Joeefem Pokor
ně a a tváří rAboloou blížila se
tato dobře vykrmeni postava k
rÍbÍ!ikupovi ujroatřod pokoje
stojícímu v kleČo uku líbajlp
kteiouž kardinál podali k poli bo
lí napolo atadrihal
"Bára slušný ohled k spěchu
jíml puzen jste odebrali so na
krap a Vídně do Inipruku" a
poial kardinál ironicky a a pří
zvukem nevole "viděl jsem a
pohnuta předvolat! vis již v tom
to okamžiku Tím více ale us
poříte tanu čím kratií a určitější
bud vale odpověď na otázku
kterouž vám předložití hodlám
Jedni so o bývalou novicko Mař
celino Kde jet co se s ní aulo?"
EmíriiHÍ" odtušil páter Bo
naventura aniž by v tváři jeho
jevila so nrjmcnlí nesnáz přec
idk iiedflvěřivým mrštěním ó
ka ra přítomného pána s Guo
thejS v tA příčině ndm ničeho
více nežil co jsem oetl v hanopi
se barona EtMnitna Únos a
neb abych lép řekl lap bývalé
ovicky nalezl jakož se a otázky
vaši eminenci domnívám víru
ačkoli až po tuto hodinu nená ji
néno doklade le5 svědectví spi
sovatele knížečky církvi nepřátel
ké K němu tedy sluli zřetel
míti nikoli k čtenářům ku kles
rýiuž í já nálažim"
Tor ovÍ3m nebyla f eě muže1
jenl átok odráží nýbrž mužcjenl
útok činí
„ Sám kardinál jenž byl zcela
připraven na popírání zastal pře
ce na okamžik zaražen
"ByU by to velká mllct#
promluvil po chvíli "neetocdni
smělost od vás kdybyste v tě
věci neměl býti zcela nevinním]
Chci tedy odpověď valí poválo
vati tak jako bych ji byl ani ne
slyšel a vyzývám vát přísně a
byste pověděl pravdu ve prospěch
věci i re pro-peeh vál Tento
pán ckaaoval na císařského ta
jemníka "požívá mé áplnédí vě-
rv iminajiseo tom abrcn o-
stýehavoaii a ml&enlivosU vaií
oinal každý poialt Od pána
toho právě jsero mt dosviděl že
c(4ikř jeho milost nám ráčil nM
diti přísné V} lotrování stran zmi
senl bývalá novielry a že vyle
třoviní takové jest již v plnim
běhu"
"Vyletřování nechť podísí
EbensUtua nikoli Die" odvětil
páter Bonaventura rychlo m pv
n "Tuť přestává vleliki trpěli
vowt" zvolal hlasitě area bis kip
Doxanský prelát ©byČVjně no
tili dlouho pu-titi ae a někým do
aoodrt pře Toť anámá věc Pr38
1 tedj tali se posud nepohnal jS
obŽalobu Uk zřejmoa odbyti pou
hým opovržlivým tulením ?'
"K čemn vedla !-y žaloba 7"
tvoUl pater Bonaventura "Soud
ni jednání prouhovalo by se po
nějaký čas koneČuš by ale pfeco
vše bylo hozeno pod stfiL Za na
iicb dni kněžstvo katolické ne
nalezl práva Abychom slyšeni
byli od císařských soudu musili
bychom dřivo se stáli odpadltky
přidati se k protestantům lid3m
nebo svobodným zedníkům"
'Důstojný otía" otval se Gun-
ther "jsem přinucen žádati vi
abyste se mírnil ve svých slovech
a bedlivěji na váha jo bral Jem
aekretlřem jeho milueti císaře"
"Nedostává se roně diplomati
cké obratnosti" odvětil páter
Bonaventara "abych dovedl trp
kou pravda jakou jsem právě
pronesl zabaliti v úlisná slova a
takto ji poněkud oaladiti Mějte
mne tudíž výmluvéna za moji ne
japnou otevřenost a přímost
Prohlašujete tedy" započal o-
pět kardinál"elé objeveni Eben
j Steinovo stran bývalé oovicky ca
j zlomyslný vynález ř"
' M VI jet pouhá báchorka" od
povídal páter Bonaventura "a to
ra něm jest pravdivého a nepopí-
ratelného jest jedině ďábelská
zloba a nestoudnost spisovatelo
va" "Tedy všecky osoby kteréž
zmíněný spisek nvádi za svědky
tázal se dále arcibiskSp "byly
Ebensteinem podvedeny a sueu
Žívány anebo snad přemluveny
a podplaceny V
'Žasna údivem" odtušil zpo
vědoik "že vaše eruinence jeo
dost malou váhu přikládá tako
výmto svědkBm ! Ebensteinova
matka kteréž nelze syna viniti a
podvodu Ebeofcteinova služka
stará iena kíerᎠslouživši v
f témž domě po celých padesáte ro
kfi přilnula uk k rodině le mlu
ví jak so jí nařídí konečně (sou
sedka kteráž sbírajíc suché prá
dlo uzřela prý cosi což aa tak po
kročilého již temna večerního ni
kdo spatřit! nemohli Viickni lito
vědci jsou bea váhy neboť dle
libosti někoho dají se boďpodve
8ti buď získati"
Buďoi řekl kardinál Vý
povědí svědku mohou v mnohém
ohledu brány býti v pochybnost j
v jedné věci přece ale jen jebt
zřejmá pravda na jejich straně
pravda maji v tom Že bývalá no
vička zmizela jako by ji země
byla pohltila Jak modle lze si
vyloŽiti io so posud nikdo neob
jevila a Že nikdo ještě nevypá
tral její skrýši když přece obíhá
v ústech celého světa ř Tvrzeni
svědkfl Ebensteinem uvedených
mohlo by a plnou hodnověrnosti
zavrženo býti teprvé v tom pří
padě že by snad jen jediný Člo
věk svědectví vydat : na tom neb
onom místě viděl jsem zmizelou
dívku"
"Kdyby se bylo Ebenstoinovi
aalíbilo" odpovídal páter Bona
ventura aniž by ho jakoukoli ná
taitkou dal pomásti 'ztvrditi
svou nestoudnou vylhaností v
brošorce ie unelená bývalá novi
cka jeltě v též noci byla jedem
otrávena anebo zakuklenými du
chovníky t zahradě zardouiena
a jen co mrtvola přes zahradní
zeď na vflz naložena a ihned od
▼ežena — "
"Ustálíte a myšlénkou Uk dě
nou f vvolal kardinál zblednuv
po celé tváři a tak se ulekánlm
třesa ie sám Gunther byl znepos
kojen a povážlivě upřeným zra
kem pohlížel na pátera Bonaven
tura "A nyní táži ae já' pokračoval
zpovědník nevšímaje si hluboké
ho dojmu jakýži líčením svým
yzbudil a posluebača a jakoby
e jednalo pouze o věc zcela vied
nf "jakou závažnost a nesmírnou
d&ležitoet mflže pro vluchen svět
do sebe mfti ' osud nepatrného
děvčl aby svrchovanou tou dfl
ležiloslí dalo ae před zdravým
rozumem ospravedlnili : Ukové
padoušství a Ukové veřejně po
horleni V
"Jednalo ae ojto aby odstraněn
byl d&ležitý svědek" namítal ar
e biskup a dQraaem
"Eminenci" odtušil páter Bo
naventara a ' povýšeným hlasem
Mkdož médie mQže se podle oby
čejaébo běhu věd a podle lidekéi
ho rozuma dříve obávati výsled
ku soudní pře : Zdali ten kdei
při započal a provésti hoďlsl
anebo ten kdož ji násilně zasu-
vil a potlačil 1%- '
"Poznávám jil" pravil nyní
kardinál "že vy i soudruhové
vaši chcete ae odvážili až k nej
krajnějším mezím možnosti
Skliďte! tedy co jste násilu Vy
letřoyání jest v plném proudu—'
"3 klidnou myslí můžeme hle
děli mu vstříc avolal páter Bo
naventura "NemoŽno-li nám
dSvěfovaii ae v soudce světského
ložíme všecku svou dBvěru
aoodcV vievědouelho v boha !
Gul roedle nám je#t záleženo na
tom kam se poděla bývali novi
cka nebyloť naši povinnosti stře
ží ti ji Kdož muže adati kde se
toulá po světě anebo na jakém
místě se skrývi! Na zavedeně
vyltotřovinl pohlížíme ae svědo
mím zcela tichým ano i a jakousi
IkodoliboatL Snadno mflže se
titl Že císař opět aa dobré učni
zasUvíti další kroky úřad O v
Protivaíci naši musejí nyní bedii
▼ě se přiíiniU aby onu líarcelínu
drželi v ukrytu neboť jest e jim
obivati aby neoSekivaným obje
vením divčete nebyly zmařeny
vUtiy Jtjidi iboytlné aámXry
proti církvi načpak naši úlohou
bude aa nynějších poměrS vše
možně dívku vyhledávali a proti
nepřátel&m našim posuviti —
Eminenci opak vleho toho což
se předstírá jest pravdou Den
co dun dějí se na straně nekáza
ného episovatelstvl nejhanebněji!
útoky na veškerý sUv duchovni
ano i na náboženství ba i na sa
mu osobu spasitelovu Kdyby
chom vlečky útoky chtěli patřič
ně odrasiti nezbývalo by nám
Jiného le! aastaviti služby boží
uzavřití chrámy a bojovati a pé
réni v ruce i bádali se před sou
dem Uznali jsme tudíž za dobré
na hanopis Ebenstciufiv ani slo
vem neodpovídali a vftbeo nepři
číuti mu Ukového účinku s jas
kýmž se k mému udivení setkal
Jisto jest že jedovatým pérem
napsaní pamflet od všech bezbo
žníka přijat byl s jásotem nesmír
ným avšak většina poctivých a
zbožných duši pohlížela naft s
ošklivosti a b opovržením Vý
slech jakémuž právě nyni ráčila
mne podrobili vaše eminence po
skytuje mně mimo vše nadání
patrné pokynuti le Jest nám
změniti pc9&vádnf jednáni Mu
že li nejproflavenřjií vrchní pa
slýl naši svatě církve katolické v
té příčině sdíleti náhled našich
protivníka tuť nelae rtepredpos
klidati Že strana Ebensteinova
opírá se o jakousi velmi jí přízni
vou náhodu kteráž ji dopomáhá
k zdánlivé hodnověrnosti Pra
ví se Že bývalá novicka Marceli
na zmizela já ale táli se kdož
pátral již opravdově po dívce
kdož sledoval ai posud její stopy?
Kdol také jest s to bývalou no
vicku mladé a krásné děvče kte
réž jevilo patrnou chuť k ulití
volnosti opět dosažené stopovat!
po všech dobtoJrulných cestách
světského Života udati jako na
rozkaz místo ca němž se zdržuje
místo na němž octla se snaďpoa
hou náhodou? Ebonhtein a přívr
ženci jeho nemohou i kdyby jim
vstříc přicházela zvolat! : Tu
jeett Bude jim spiše záleželi ba
tom aby ibnKÍ zase zmizela v
bezpečném úkrytu Jakmile na
vrátím ae do kláštera bude prvni
mou péči odnlti pudu pod touto
lii ze vlecb nejpodleji! a vyle
třovántm jakými vyhrožuje se
nám budeme hroziti my !
PtJras rozbořčenost a přesvěd
čeuont jakéž jevily se v dlouhé
a vnitřním roznícením přednele
né řeči mnichově neminula se
patrným účinkem
Ztráceje d 8 věru v sama sebe
avSak nikoli ještě zbaven vši po
chybnosti promluvil arcibiskup s
patrným umírněním dosavadní
své přísnosti :
"Zamítáte tudíž od sebe každý
podíl na unešeni dívky? Odmítá
te každou účast ve vlastním i ve
jménu vlecb jichž se dotýká ob
žaloba Ebensteinova P
"Slavně prohlašuji" avolal pá
ter Bonaventura hlasem povýše
ným 'že na unešeni bývalá novi
cky Marcelíny v tak malé míře
máme podílu jako na unešeni
řecké Heleny"
"Za šťastna se pokládám ve
lebný otče slyíeti od váa Uto
slova" ozval se pán a GuntherB
Také moje důvěra počínala se
podávati útokům lživého podvo
du a snad jen proto nepadl jsem
docela že podřizoval jsem úsudek
vfij úplně své oddanosti k sla
hBm oirkve Vyličením valím
jsem upokojen jest mně uvolně
no jako bych sám byl propuštěn
a obžaloby Umlčeni věci bylo
ovlem v případě tom nemístné a
velmi na Škodu avšak snadno
v takovou pasivní činnost upadá
konečně mysl kteriž boa ustání
dlouho byla Itvina a utrmácena
Buďte dobré mysli ! Posvátni
věc jíž byla vilka vypovězena
vyjde a boje co vítěz"
Kardinil~jeni~byl mezi lečí
Guntberovou které si nehrutě
vtímal seděl v hlubokém eamýi
řlení oslovil nyni pitera Bona
ventura :
"Podivni velmi podivňi to
věc ie posad nikdo nevystoupil
B výrokem ie viděl bývalou no
vicka tam nebo jinde anebo ie o
ní alespofi alylel"
"Příčina toho neznám" odtušil
páter Bonaventara "Domnívám
ae ale ie okolnost U nechá se
lebce a přirozeně vysvětliti V
prsou amiselé dívky bojuji ve
spolek rozličné city Brzy chtěla
vyjiti na svobodu brzy zase jevi
la náchylnost navrititi se k ii
vottt klášternímu Připusťme
ie by poslední Uto náklonnost a
ní obdržela vreh tedy jest snad
na dalekých eestich aby naleala
vhodného pro ni útulku řeholní
ho Nevím ničeho určitě — sta-
vím pouze domněnko proti dom
něnce Skutečností ponze jest
že Marceli na v krátkém čase po
zatčeni barona Ebensteína ' obje
vila se u abatyše doxanské v kli-'
Šteře harnabiuk v Praze ubyto
tované — tedy v době kdyi dle
udáni Ebensteinova byla jii unes
Iena Nivštěva a abatyše jeatjak
se povidi ajiStěna Bližlí okol
nosti nemoha uvéstí jelikož věo
U nikdy neleiela mně přilil na
mysli Návštěva I její doba —
opakuji ještě jednou — jsou prý
ale nade všecku pochybnost"
"V U příčině" namfUl arcibi
skup "nepřidá se ale svědectví
abatyše větší víry neili slovCm
Ejbensteinovy matky a jeho soo
seaky "Toť nelze popírati" odpoví Jal
piter Bonaventura "kdyby svl
dwtvl afcjttyít tjbt±! tz'Jt
ničím nepodporované jako jest
výrok Ebensteinovy matky i sou
sedky Abatyše ale k Žádosti
bývalé novicky dala prý této list
znějící na představenou kláštera
alibětinek vu Vídni — jtnak li
dobře se pamatuji — jelikož not
vička v pražském klášteře téhož
řádu byla s prosbou svou odmít
nuta Hle eminenci tuť by by
la jakási vyhlídka jakási stopa
jakási nitka k sledováni zmize
lá ~-
"Jak dávno jest již tomu?" ti
sal so kardinál —
"AIckjkjS lest ai sodm neděl"
"Tuť raftže bývali novicka již
divno nalézatl se e Vídni!"
zvolal arcibiskup
"Ovšem jinak li mezitím opět
nezměnila svBj úmysl"
"Nuže toť stoji nis pouze dos
tas v klášteře alžbětinek" pravil
kardinál "KiáŠter není přilil
vzdálen — "
"Zdali bývalá novicka skutečně
sem se uchýlila" prohodil zase
páter Bonaventura "kdož to ma
že věděli f Vypravuji pouhé zvě
sti k nimž přidávám své domněn
ky Račiž však vale eminence
vyslati spolehlivou osobu do klá
Itera alžbětinek — snad — v kaž
dém případě dozvíme se na čem
jsme"
irc ta jest příliš daiežitáa
-f ba neodkladná" oaval se ny
ní pán z Guntfceru "Libo-li va
tí eminenci ihned rozkázatl aby
dotaz byl učiněn v klášteře alžbě
tinek máme sde odpověď za ma
lou hodinku buďsi již v tom smě
ru Že se dopídíme spolehlivých
zpráv stran bývalé novicky ane
bo io opět se nám nitka přetrhne
Buď si již tak nebo jinak v ny
néjším okamžiku byla by mně
jistá zpráva velmi vítanou po
slouŽic mně výborně při sesUvo
váni komise kteréž jest mně ulo
ženo" Sunii se tedy" odvětil arci
biskup "Chci poslati k alžbětin
káro avšak kdož jiný zni osob
ně bývalou novicka Uk dobře
jako páter Bonaventara ? koma
více záleží na tom aby zase při
vedena byla na světlo jako jev
mu ? A 00 vy budete poslem !"
Páter Bonaventura tvářil re
počátku jako by se zdráhal přis
jmouti v nošenou nan úloha
rozmysliv se však s hlubokou po
klonou vyšel ze dveří
Páter Josef Kalazanc odelel za
ním
"Byli jme v rozmluvě přeru
šeni" obrátil se nyni arcibiskup
k pána % Guntberfi
"Eminenci" odvětil tento
"ztracený čas není naprosto zma
řen" Po té vytáhnuv svazek spisů
podával jej kardinálovi
Oba posadili se k stolu sotva
ale že uplynula malá hodina a
dříve nežli byli vyřídili vlo o
Čem právě jednali rozlítly se
dvéře a páter Bonaventura neše
tře ani slušnosti půdy na kteréž
stál ani osob k nimž přicházel
vrazil do komnaty e" planoucí tvá
ři a radostným jásotem
"Eminenci" zvolal z plna hrd
la a Ukřka lvím hlasem "k nes
běsům s Žalmistou mohu zvolali :
Pane ty vysvobodil jsi nás od
pomluvy lidu I — Ebenstein stoji
na pranýři Bývalou novicku
Marcelínu skutečně nalezl jsem ▼
klášteře alžt Stinek a přivádím jí
valí eminenci
Oba posluchači Ukřka oněměli
překvapením
Piter Bonaventura nechal dvé
ře pootevřené nicméně ohlišeni
novicka teprv za chvíli s patrnou
bizní a úzkosti vešla do pokoje
jsouc k tomu skoro donucena pá
térem Josefom
Krásná ztepilá a vysoká její
postava kterái i pod zahalujícím
rouchem klášterním nedala so
sničiti její ušlechtilá tvář kterái
brzy nachově xarděla se brzy
průhledně zbledla jevíc nicméně
po celé stupnici obou těchto ba
rev neobyčejnou krásu učinily
neodolatelný dojem hlavně vlak
na zhýralého pána z Guntberů
kterýž ! nyni neuměl se přemoci
aby neprozrazoval své přilil
světské zalíbeni na této nastáváš
jící nevěstě nebes '
"Přistupte blíže" oslovil kar
dinál dívku přívětivě" aby umír
nil její polekání "Nemáte pří
činy k nižádné obavě Vaše náv
štěva jest nim vítána
Divka postoapíla o krok s oči
ma k zemi sklopenýma : '
"Nebude vis taj no" pokračo
val arcibiskup "že v posledním
čas sUla jste se předmětem po
věsti dle kteréž od zakuklených
kněžl byla jste násilně unelena
s domu Ebensteinova"
i "Jaki to lei odpovídala bý
vali novicka s velikým podive
ním :Ostatn8 pověst taková až
podnes nedotkla se mého sluchu
— teprv nyní před chvilkou
— - duchovním otoeio — " '
Při tom okazovala k piter u
Bonaventarovu ' A
c "Jak jest to molné I" i svolal
kardinil "Kde jste se zdržovala
v době poslední ?" - t 'S
"Jsem na cestách již po Čtyry
neděle Hledám 'vhodného pro
sebo mista v některém kláiteře
Z Prahy obrátila jsem se do Br
na kdež nebylo pro mne vyblld
ky odebrala jsem se tudíž do Vi
dné Zde prodlévám jii po tři
dny — v klášteře alžbětinek — "
: "Dobře li so pamatují" proho
dil mest to piter Bonaventura
"zaslechl jsem Že obdržela jste
od velebné matky abatyše v Do
xcJ ©d?3fT??vrtí hzi svléci
předsUvené kláštera alžbětinek
ve Vídni ? — "
"Odepřela mně takový list" od
tušila bývalá novicka ostýchavě
"Hněvá se na mne tuožná že za
sloužila jsc a její hněv"
"Máte a sebe svoje listiny?"
tázal se arcibiskup
"Domnívám se ie mám je při
sobě — " odpovídala novicka hle
dajíc ochotně v oděvu pH čemž
patrně zachvěl se její hlas —
"avšak nikoli nemám jich jou
uloženy v kláiteře"
"Tedy dobrovolně vzdálila jste
se s domu Ebensteinova ? tázal
se arcibiskup dále
'Zcela z vlastni vůle
"Odkud tedy přichází svolal !
kardinál "že Ebenstein činí tas
kový povyk roznášeje Že násiV
lim byla jste unelena ?"
"Tomu nerozumím Ovlem o
purtila jsem dOra anii bych se
rozloučila anii bych se poděko t
vala aa laskavé přijetí — což by j
Io snad neslušné — avlak okolno- i
stí donutily mne k Ukovému je- j
dnáui Nicméně zanechala jsem j
připiš NebyMl list můj nalezen j
pak ovlem může soudili že jsem]
!
zmizola přičiněním ciiých osob"
"Nalezl Vál prípis" pravil kar
dinál "popírá ale že by byl psán
vaší rukou —
"Psala jsem list" zvolala dív
ka iivě "Právě dokončila jsem
psaní když Ebenstein přišel ke
mně do letního domku v zahradě
Tebdál byla jil ve mně dozrála
myllénka odejiti z domu potají
a vle k tomu bylo Již přichystá
no—"
"Z jaké příčiny chtěla Jste ode
jiti potají t" tázal se kardinál
"Měla jsem toho důvody" zně
la odpověď "Nevím zdali dů
vody ty byly pravé ji vlak po
važovala jsem je za podsUlné — "
"Nesmím slyšeti vaše příčiny !
tázal se arcibiskup
Novicka se zamlčela Zjevně
víří! v ni nepokoj jak by měla
odpovidati
"Proč neodpovídáte ?' tázal se
kardinál
"Protožo jest mně s obtíži" od
tulila dívka zachvějío se "vyzná
ti poklesek vyznali poblouzeni a
vlastní nevděk naproti kláštera
dozanikému"
"Jaký to nevděk ? Mluvte! Zdi
so Že litujete opravdově jakého
si pohřešeni a tím již mírní se
vina vale'
"Kdyi jsem bvla opustila zra
lený klášter v Doxech" jala e
mluvřti dívka jen znenáhla se
zotavujte z nesnází "vsedla mne
neobvyklá svoboda na bezcesti
bludu Jakási kyselost opanova
la tenkráte mysl mou naproti
matce abatyši kteráž v poslední
době velmi přísně nakládala ♦
mnou Při tom náhle octnuvši
se mezi lidmi cítila jsem se býti
nad míru opuliěnou Uk že zmo
cnila se mne myllénka posloužiti
baronu Ebensteinovi jenž se byl
ke mně velmi vlídně zachoval
svým svědectvím v zavedené a
nim soudní při a takto při
spěním jeho nalézt! bezpeč
ného útulku Sotva učinila jsem
Ukto jii jsem byla poděšena o
havností svého činu a vnitřní
předchQzky trápily mne Čím
více přibližoval se čas abych vy
dala přislíbené svědectví tím ví
ce hryzlo mne svědomí — nena
lezla jsem více poklidu v domě
Ebensteinovy matky čobo mé
die měla jsem sobě počíti abych
vyvázla a postavení Uk trudné
ho? Směla jsem odepři ti svědě
ctvi a státi se v očích Ebenstei
nových i před celým světem pod
vodnicí a mrzkou dobrodruŽkou ?
K tomu nechtěla jsem ne odhod
lat! Tuť umyslila jsem konečně a
sebe vzdáhti se a doma Ujně
nebc-ť kUybyob byla odešla zjev
ně lať snadno byl by mne Eben
stein nalezl a donutil abych do
stála slovu Byloť ohavností tmi
seti potají aviak ve své rozerva
nosti a zoufalosti nevěděla jteta
sobě jiné rady"
"Dobře" promluvil kardinál
"jak ale mohlo barona Ebenstei
novi napadnout' před celým svě
tem prohlalovati ie jste byla ná-
sílím s doma odvedena ? — Kdy
a jakým způsobem odešla jste a
vli tajnosti ?"
"Kdyi jsem byla se rozhodla
vzdáliti se" odpovídala novicka
"napsala jsem list k jisté jeptišce
doxanské kterái vždy velmi la
skavě chovala se ke mně prosíc
ji aby tuně za večerního soumra
ká navštívil Zároveň vylíčila
jsem ji v listu své záměry Psala
jsom ie ji budu očekávali v za
hradním domku Tam chtěla
jsem vyčkali a ni vhodný okam
žik k opoltění doma anebo v pří
padě že by nemožno bylo vyjiti
nepozorovaně vyjiti s ni s do
mu jako bycb zamýšlela vy pro
vodili návštěvu na zpáteční ce
stě—" :
"Jaké bylo jméno jeptilky?"
tázal se piter Bonaventura hor
Iivě ' r' r' s
"Matka Aloisla
: "Matka Aloiaia V svolal piter
Bonaventara nad míro překva
pen "Aj toť ovlem mnoho se
objasňuje! Nei vlak vypravujte
jen dile později zase navrátíme
so k této okolnosti r
Při tom vypuknul v smích v
Uk hlasitý a prosťický a kterýi
nikdo Uk snadno nezapomněl
kdoi jej byl' jen jednou oslyšel
"A dosUyila se matka Aloiaia
u večer ? pokračoval arcibiskup
a výulecbu
"Přilia v určitou dobo" kzZIi
ještě jinou settrou kterái ▼ Ik
xech taktéž byla ke raně laskavá
— byla to matka Tereate — "
"Matka Tereei svolal opil
páter Bonaventura a tentýž ne
vázaný hrubý sinh h roaiéaaJ a
po korcna "Matka Tereei !
Toť velmi zajímavé velmi žertov
né f Ebensttfiaova eb žalo ba by
la by pouze komická kdyby byt
všech těchto okulnosti nevyšili
sukovou jedovatou jiatívoit !
"C tím myílt# ? obrátil k
němu kardinál Ca imcí
vál smteb ?
"Eminenci odvětil teeto "ra
čiž dřivé vyslechnout! vypravo
vání ai ku konci
"A CO stalo dál ?" tázal
kardinál opět dívky
"Obě jmenované sestry phily j
tedy ke mně a vleeky p nija
kou dobu rozmlouvaly jm v za
hrad bltže dveři domovních Ta
udál se vhodný okamžik le na
pozorována mohla jbera vyktouz
nouti s doruu Vyšla ja a obě
sentry trsy následovaly rase
tváříce se jako by edchia!y s
návltěvy Služka kterU je byta
uzřela svítila jim až před d3m
Rychlým krokem spěchala jsem
podle zatrdoi zdi za jejími ro
hem očekával nás v iz v kterémž
i se sestrami rychle jta o4jlidě
la — Toť vale eminenci věreé
vylíčeni celého průběhu a o4 lěh
dob ani okem vire ncpthla
jsem Ebensteína"
"Podivná to věcí svolal kr
dinál "Nyní trprv jt zjv
jak se mohlo stáli Že Etnteiei
jsa z počátku sám ktamáa vlat
n!m omylem později snad mimo
svou vůli hleděl aa vsWt skrze
Uiámiré sklo rzkaUné prou
duchovemtva Uuta a takt
zosnoval nejsměleji! a nejdr sejit
všech žalob"
'Okolnosti ovšem auadoo mo
hly jej k torno svcUti svvlal
pána Gantherfi "Zcela přiroae
ně! Cbee-lt a má-ii lž účinko
vali vŽJy jest ae ji o(riraU alee
pon o atebélko pravdy"
"A nyni" a jal se fcl páter Bo
naventura ' porovnejma aa vaá
jem hlavni faku jež byla vypra
vovala panna Marveltaa a vý
středné obromnosti jakéž atýtbl
fakt plodnoa svoa fantasii vyvo~
dil a v hanopie slcžil Ebeneteia
I když připouštím že aiioý o
myl ležel ma po bilíaka přeo
jest k lomu aapotžebí eeaáviU
bohaprásdného nevěřte a odva
by lstivého podvodníka aby a
kdo dospěli s to byl k takovým
úitidk5n jakýchž oa čerpal s a
dálooti zcela jodood uchýth Plieť
— a na tom zároveb zakládá ve
ikeroa svoa obžaloba— i za ve
černí ho Šera veily do doma dtě
jeptišky hledajíc Marceltaa O
iMibně neuzřel jh nýbrž pot
stará služka domácí kterái kaed
při vchodu divila s jejich stat
ným a silným pouvára přesvěd
čila prý se při jejieb edeboda ie
pod řeholními kutnami vizí mu
žové pevných pěsti Avšak asie
tím nespokojil m Ebesteia st
brž zabloudil jitě dál Tito
mužové povných pětl ba víí
pochybnosti byli aakakleaf mni
chové Což med! vedlo jej k
tomu a odkud pocház! orayl
bylo li tu v&ťec jakého? Pnaiyě
me co náreisnad v té příčině po
věditi můle fnna MarcelÍBa
A obrátiv řeč k této ti sal j
"Jaký byl sevnějiek nátky
Aloisie? Míním co do posuvy
eo do složeni těla
tTokrsAovsAO
Z vyiiícb kruh 5
KJfméSm—LUT
Z rrfka
Pani hraběnka Adéla s
děla nevinně v badoira svém na
pohovce
K čemu bylo jt praec vati ř By
la mladá vzděláni trocha uu
cipovaná a jak čtnář a prvého
ho slova caleho vypravováni po-
znal provdána — pro v dá aa ka
Utopii viao mažakého světa
boťkvýi cazaačeaýsi vlastno
stem řadila se jvitě i kráwu
Kdyby snad některý a anwto-
kratickýcb dUžboilapa chtěl pěk
ných těchto vlastností Lrabě2-
ných pro sebe vy kořistit taaaó&e
ma býti předem jii radou aby
s&aUl při pouhém chtěei abf
— Žaut a div se evét ! Adéla
nepatřila mezi dámy vyšších iu
vfi zejména krásné jel za aaátck
dnfi za nejvlUl úloha sroa po%a-
žujf míti koUm sebe aa tacet
abožhovatelu a n-jnonl čtvrt ta
cta pravých milovník 9 Nikoliv
Ukovoa Adéla nebyla MUovalať
choti svého HubrU a byt i mí
lována
Adél měla jediaoa cbyba po
věděli jsme a ni vle kriaaé prwf
bychom nesdělili CUniHtva i ta
kovou nmlickcsl?
Příroda edělíla jf maíoa divka
lehkomyslnosti o vj dávání pe
něz Nerozvážila dovoloJe-U ji
toho hotovost ano i příjem badoa
cf a obětovala aaačaé Caatky k
účalům vleltkýaa a aeěUUla aa
ani aaopatřiu si peněs od oeefe
jinak do jejt společnosti nenále
žejících Uato ale i tonu asjari
stokraličujiima aritokrWvi sui
lých pratels iida
Pravili jsme 1 Adéla trávila
nečinně časnou hodinu odpoledat
dsmala' Ilanietjejl privi odce
storal aa několik dal na paatvi
své aě byt teprvé piláuk jara a
tadíl pobyt aa venkově aevelai
{ijtaaý CkCl otižl t
tií::::-:aj::::i c-t
jii aa leto svfds roakaal ai a [
raaWučvai od saaažlky aejl
mil4 í
Pelao byla Adéla a# v fch !
sni vy trieeA
Komorná vvtoapiLa da kwaa
aaty a aaaaaaeivala i akýa pia
přej ai s paai kraběakoa aalavt%
U
"Zaved W d-J aaloaa aeěla
odpověď
V m1o wčkávia Adéla aáv
iUva v skalka aprtjeaai 5fj
tžila ae proti aaáaaéas bm1: j
bcž eiý aVB}Ja: ewaraaaval
bývaléao "aaadr!- By li t A no a 1
Taabelee atrý ild akiabái
mi pokWaaaú k A4tl pokropil a
kiak paptra ji podAvaL Pr
ím wi!oti o vypleai té ap
tmi fássay pravil a alabái
Milý paa pHaaat
že nemám píWtv i Uk valké e
my aby seha kryti z£aeý po
žaJarsk pěti nicaalýtk a ji'
můj saaalet eáhja dval '
žáiáw vá abyt aiaěaka aír-
eáct def pfvi£dltL
"Newoka mil tt potřet i
paiz ry ktsitlaě jtě da
páblh vt } aBva jrJJw i
žtt zaklíaal ílL
"IKibře l#Jy t řii v tH a f
diny opět ii !:! kr%běka
chladBě akkai a MÍraI s
aaloaa er4t 4 fcJr-!
Z4 přis-il k tvíkit a epla [
I látek ťSjot fta : i
Paae
Tteba ei ekawl ♦ !? z? Zá-J
dáa abyt je dodal pl% kíe-
rýi Vám (lviá !crk #i v ti- j
suva V a"
N vytála khaě vvt-{
cý šperk a da'a savwlau Jsk !
luhu ib-tě mxihtK
Sov iaý ČWreáž aa hté jti %i a
paUit dlaaa aI4 iskváaoč
AdéUny $iek 1 rt-ii za
ta aa pět a aa vyplavala
oia t%e Ixmsiv! mm aeaJ
ie ty tři tÍ4- ai£a phaaai
Uabertavt Užli ? VtpM
Jaa iřtrhaj pám aaXica asy
lieaek Titd Ipork a littk aaa a
P" řoa kiaI hraběaka )
sajte jedaeho a stáných nat
H aoaVromaé sattsváray
Jaa axuiaí
Z čtvrt kodiay dal mm aáUuMU
a hraběnky tu!4f saal a Uaal
a zdali lUtek jvjl v rar drXt
od pant hrabéaky psaáai Zvě
děv i aao ibacd mm poreu£l a
aa pfil bvdiay KÍriU Adéla ba
hČk baakovk kur }i dp: t
abatil ji ao Tabl —
O-l čai Wh- splyzaíy a th
roéíc
Adél přebývala rhvtěas aa
statku ém a živla rak-U
vekavkéaa žvut aapa-%4
ipul ea pHWia ktroa mm
svrraa vypravovali f tžk
měoi-dck eadrlla kaWaě v4
V— l st kvrýž řvdl ji v pa
měc vyplacvaf iperka- Adla
ama opět asalia uk vvťka
částka pohotově asaěla ale Uké
doti odvahy sěhii e svéaaa
Ilabertovi a tálla aékviik dat
aby požádala jj a ptrbtta
čistka
Pojedaoa vlak hkaavot j4!
astoapai autlt ryckljaia Laa
Sai4ajte UtJ spUčaě U br
teat Obdržela aový iit v aěavl ji
waaissvaA 1 brilaty v iprka
aaaiay aa aepravé a i p
P# jt rvakodaat e4WíU v i
v lut#ca vrvjeýra abdrž4i
pSjčeaýck řOCO zL i s irvky a
osmi daerk
AdJla velice aalkla dobr
vědoae I ! apoiiá aěé
pověti a i by eaa~i v pravdě byt
to draocaaé démaaty tm
perka odtraaiii a arraTýi
eahradiu laisao ta pak vjeatt
na al jtě ěMstka p!čo
NaL!íž!a tadŽ i j aaývá
al vyřídit evloa ta aá!lwi o
sobaě a odjeti aa toa plaoa 4-
mU Povial Vdy mm svěka
sedadla pravte : "Muý IIbn
podivil mm zaji sdltra h li
jeitě d maaíu wdú L Ifra
hy" llrabě v a4vai p!d! aa
rkoť "to Praky T tátal s k
acxeě "Za aáWltoafi vIh dlkli
tos A eatnt tat jaVá m U
aá!ežitotr
"Mliý aaaii pravila p" eivil
odkodlaaě AJ4i vaave lia
beru kolo krka la ai Že e
ra sune eKlil hsěatJa ji ae
ysaiss ae viko Na — aa ?
Npelupjiw tuml ta aLb ?
NJ JaiI aai f e{-ěevai A
děla libajie alžaě vék chtě ym
sp&aoba vles ia a lbetítv
"Bďiialibsjir
-Tedy ItL-
HbH vaal doélý prátě U a
pa několika řidvfcla eblai Ty
ji aaatavila eratai v8jiprkf
Bylo UÁ9 aataě třvbta II a
vil aa proto ř"
Nikoliv I Pwvol aJw% abyck
okamžitě odjel sám dj sěu a
aalidt! jb potřvW"
A krabě odjet
dvoa ámmek trep4 at
ty aaklédla Adéa kožar ia v aées
vracej klíia aa arahéksv
Hraba vyatoaptv kelara p
kročil a vilaoa tvaži k valia
Své
Adél béia mm preaéati akv
otiaky taěie aa sevaějika II ber
tava 1 ata mh& by ta saaraea
HHkf dt4! d pkje krabéta
Ilttbev drd! th€ aveit k p
kevc aiw pak aawdacv vC' ai
ziilc:vtíis -r_lS di!!Atr?
kéaii i ay ] aa oxaé ra-
4a a&ya a yaí k kjk
aMelx"
IIrab la caeaa a pt-iii a- J
j aatalu reka f ri!a ! -Vžijťf
j i aijiasnt mííhs toíaa vy taváa-1
I-
lrWiiH ti tviy etaataa f1í
1 bnllaaiy v lprka % j
v tkiUi eepravé"
Ncaerov vldyf
-Tyěto Palata
mm aajMté I j—ea král avěW la '
a aa kari strpěl j—a a4oa t
ssa'ýva roapaki Ty práv ala
ikala S f Tlill aa sávitě-
vě i apdl ei I byca mi lpr- j j
kta tvÝm asohl roaweL Dmi t
— - w -
jaa a aěk vyjsaaati déea-ty a
sa&radkti je aepravfmi a yravé i
j4ea dal v aáscava- Od mmrú sjv í
Hiéae ktrf asi ty takv a
sea4 jaeici aasbJ sšl
thll s-i a©vi aUaa--fva
pejv#ti čaal a3 a-
dctaj4 sbye aj aepu
T vk 8 a
ty saaa atAVůa ym l%z av
Sýaii kaíty ZJ t4 vrarfza
udy otl a!i kra- y# 5
ii A li' fwVt s 4t3tr
jkol i prk tMUTnf -a dt
a-lis wtit a -'
Hraak-a Jaa (Laii -4-pawtila
a auvatě míí e
své aatai Zdali véa
1 - : __í !
uuA v alBWja ai IIPI st !
aa štva 2t prav 1 mm sst a- í
1 nta i
aiauvaf ktré i by
ja brairi mmSi rvtsy
Paa P d-tl d kraMk mi-
!itka p5??aaíMa jk fX! al
aa mlim% 1 sáIl:ot U lea
UjJ Crei trn pa P mm-pr-aaal
I ta! shWda t vy
prav! dřiv t k vy rai
tperka dvl-o a 4 ja uk a!
esTaaf 1 n alia aaa 2
Sda nSI aa ž riJ Ueki
riss ar?#"krty ř
x zvuSTxmu povSicstm
vinactřaf trt knjul&t
i
ai r ' —
iMltMMairwntiv laMW
mí mm rm pmlmt mrmm
k-t mmm WO yat Z
f+ 1 nt i ii i rim )e vmmm
!-— Jo f uluf Cmm m tmm mm mm
iiiiT— St Mt faaw aais
S Mt C% aMaEa mm HwM tm mtm
m m~tr mtm - ++m mmim ms i
ÍWť — lit M — tl 'ntlf M M Í
Ut— kAvy a aaal bulwvi
eftj bvu a efáe kř-xaa la
ta laa v rv~a kiiv aUarts
bolewti kd mh v j aapadi ryra
l p arvy (%s sakel
lilay) a aak ajdf aaMaat
a krev r%ioa roapaatt V-j
sasaoli pt!ay ttmmmmt
v-lcm arJL a ti
- - t k
1
'Jdalav Ut 0ea:3
peWvfrai 7£5 rsefJL
asr Třra pW:t CackS v Oaral
rhal Jmmtlml+mX v s4-P
nii £ápia dastv páě
B-t "r Ltisaua a jj tady
a eaa aa ta aa ra 4un
t Sii A
Bca - lewa Oty la
Franta HoiiX
BCtiHký ssiaetfiý přepUt
al a ialasni
OBCHOD
4tí Nmw Jíaí trati Vrvet
CHlCAtiO 1LX
Ptaúdavá j rpiavat Lasy a E
rwfv a a4t aa í— aěacaA
aak-kl aMtvki jkl i ia
uiitfi uerav
ViwiKÁ dJKÍMrvt a peJiky a
Ceca Moravy a lUk a vííŠsmi
Saiaav aa Praka a táatiky
paěs al i dassa prj-taaTaiS
SavTvrxit { iímitrn satvi psv
♦y a VMrktv jaé auké pay
a aávěcě
VmůtUrl toay l4y Way
PtJÍOTáJkt pAa aa kypt
kárat jaťHa
uBer kozu ulita v Ciicau
-PcircJr Zír
a?t#á lakf repaaěikiaaký hmt
v iatrk
Pcrcr
-
C38
Karel Kadíš
ZAL02IL PCTSt teSOC
XjH? tzA risr u
mmmtm tmm J ' — % t — —
- mm
a V w
j v
v m 't a a a?aa
4kWI f"nm tn ia —i Si 1 m íjm tm
W iiimihi tm i mi im rmm m mi j t
tMMM UMi fc l WH IWU V -
Sm? iMii mPrmm kr S
ma mrmmrn ixt m-mt mm t a
MK mmm SanM( ta %mmtm 'mmm mm
mtíimm Ba—w %k a "i "
mm mm tr— r tmu 111111 mmmf- JJa
kM Wl i MM SaSPpt - " rS
w
M -ř
Wkocs T
lstrtMi
tja
li:
vm
tg vaa
y j
v a
9 t
Py!vaa-a-
+lmm%mt
Sw
li
MM&a4 mm-:-'
li mm mHmm
SE V ESOZ% P VIN I l T3LÍHA-
OMAHA Jt CALIFO SNU LINE
v
u
Cstscjwav rr Pan a Mranuivsj
B-T A MASQrrrTE
- -~mmf mm
&mmm %t Saa? mm
M M mmmt O -
Jll CUICAGOIXILW rTTX
mmwmm xt
Wtif a - rMfn tmm
S ~mím mm
mmm Cm
ZHOUBCE Tlí BOLESTI
u č!ovc!ia a zvireto
ja aiar tr
nUUTZaZTG
L I n t U E H T
tvmti i xxt v tiivási jaa5
Bassi mÁv amo av asaawtx
Bssrí ecaaast -isl mt atmsfrt
aest aucarri aaaii rotLaa xlx
UMUrartu) aost axzaaaa
t3uv aaáct IVtAXTtL r
A asxarceiw aXaisv trorci Sc
tk- ab f ltó tmíOn mJmCEQWXXk
bvov ansmt a aaviTtia bwmtr
a a£i axwssríiiv eaawaac Kesx
VSAL1NXCO!
Ta ClUtirs mili i m d
kya3 trky aalw
prd telete v c:::íL
1 r
5 l
a tm 1 i" {
mS aidBaA
žLaaa_ f
Bi- i
V TiMie n t tt Osi#yryr
31:s&esct£ f
r rais - — I
r rL I
StlW9-t
N£rak I
t Nm - sjr — r J
V i i I
ea dam i
a -mrmm i
j a -
t IsWBff iw 1 1 ina 1 ni mi n m 1 ii 1 11 MIŤlff"
a i-ím rw
t V L L Tr anT' V xrf
V mmmt-t
J K amfrvmm „ aat—M
V f~~ i tjmmm Jmmtm
i rnmiňnj
hrnu I NM — —
V SMwM „ „ „
v r aji
tm-
— '1 i' Si 'y% pmt JkMS
mm ! 'iIhhimI v-
rt w 1 V - 'má m±itm
Í4 W mmmrnlm Mr W Skmm M: a mmm
— Sítu'— — fc ryi-i m
M MWiwa mwfm mwmm t
mam!+ Jmm
lm mt mm-m m mm mtimu aaBT
taaataa % i 1 mm? " n — 11 mmm
I_a Cat Wijsesa a Sr Pana
— aii 1 mmm I lmmg m tm
tokv St ~-m % m m mm mumty
m mm mm mmm mu i mh ' t {
rmt a'Mr%tt%w- mmmmmm
m ti ii tu a 1 i mm mmm
pTiusajsovt 9' - a vwv
m mm mr-tom mmm m mmm
' " a?
i' i wij ijaat wa
ímmf mrmmrn mmm 11 T 11 t Mt-
~ " iiiu Mim { m „ ť
lif v- agaM mm rm$ mmA
ťf" r mmr-ím mmm mm mmrm pm BMea
+mmm i%mmg 4% Tli !— jin
kra
" mmm mmmm —
'W— Wr lili mmZ
amrmuvmi S_jmu- viin 1 % mm
%i ib %