Rima zplozenci
nUtoticl-ý román
— td—
ALFitnii i i:inm:iia
Xovicka Varctlina
iVokrmíurini li)
"Mime před nebou" odtušil
Marcelíca "poměry velmi ople
tené které! zabíhají v divné ča
ay v jkh tt mnu se ztrácí Jsem
přenvldčeiiA Je via co TÍrojoa
jouhá úryvky řezo VŠI ovi#lv- i
mi V nynějái své podobě nedo-
1 ťly ještě k takové dozr-'
losti aby s nich i zkuSciiějli i
sorovate! nelíi jsem ji utveřiú
mohl zdravý ňudek Obžaloba
pruti váio vzneioná jeat a zQta
ne ďábelským výmyslem jizlivých
rotívnlkfl Toť nad slonoo j
ri-H Nicmérě nemohu ověřili
la by pomsta ra vi prováděná
%-lepilaje tak aby zapomitali
talop jeLol Kopka Nezmocnil
Vás chtěh vydali v obžalobu a
trett Kupku j ak uietřiti Avíak
jft4 icbylo jjicb záměrem
nechali Kupka v pokojném polit
ku kořisti"
"Tak domníváte !
"Pevně v ť věřím ačkoli i v
tom ohUdu nevím iic jistého
Tolik vlak snad j řece dovedu
abych pobudila význam jitých
tbjev9 Objevy ly ovšem
jak$c_i šerem z%nal sy a sama
nevím zdali udáním Ki lan
ky dczanké obarí'H it-bo ještě
více- zamotám — "
Mluví! Podceňujete příliš
závalnost svých výpovědí kdežto
neobyčejná bystrost a vytříiený
dJvtip — "
Marceli na zardte ae lebce a
klopíc oči pokrajoval :
"Pravila jsem ie měl Kupka
umknouti trestu nikoli viak po
drisli svou kořist Jeru přesvěd
čena ie v tom směru učiněny
byly všemožné kroky afkeli jak
se zdá bez výsledku Nelze po
chybovali ie lotrovský šibal zá
hy lup tvůj ukryl jakol i v skut
ku policjni kocuifař Ilebra při
prohlídce doma — "
"Prohlídka stala se k mému
pokynutí Iltbra oviem nenalezl
ničeho"
Domnívám en mluvila dívka
dále 'ie kláltcr pak utekl ke
1U a ještě k jiným protřeikSm
aby so ojět zmocnil svého majst
ku Opakuji: JoranWam kV
boť vie vede tuno k myšlence — "
Ke lii a k jiným prostřed-
k&m ! Jak torna mám rozumSlir'
"A k násilí zdáťsealk násilí
Přec ale naMhví-1 zdi iím se po
drobnějiíbo vypravování abych
jasbě poznala tali v ducha va
itm vyvine se lentji &tudektja
kýi v mojí mysli povstal Po
bíjíte tedy :
Po událiMteeh práě výpravo
vaoýt-h uběhly aa tři ntsbo řtyry
dny a vKobtmiá rozčtienost ae
jíl poněkud utiiovala Ta doiio
mne a jinou jeitě novicku naříze
ni abychom donesli iicěnku do
jílé nám naznačené jizby Jizba
ta nebývala obývána Divila
jsem velmi spalřic v ni upra
vené lole a sdělila jseru druice
své udivení Tato chtSjlc liSíebo
Typátrati pozorovala vic O tě
co později b l tia lole dopraven
nemocný Byl to mui silný sva
ioviiý v atáři as ftyřiceti íokfi s
nápadné Lustými vla-y Zdál
ae ie nim lomcuje silná borlk
hlava i pravé rámě bjly obvázá
ny jakol být a o poraněných
Novick domrival sa ie cizioeo
dojista jii po fclkolik dn{ prodlel
val v kliiteře Třetí novicka di
vila s torna ie o jebo přitomno-
ti poad nifebo nevím Byla
prý viera přítomna a pomáhala
kJyi klálternl lékař doktor Kos
stilecký ráoy vymýval a znova
převazoval
K moji otázce to se mu bylo
}t}iUsJilo a jak přiiel k úrazu od
-vlala ie dle dos'?-bu s adl s
koně Jeit prý poraněn na hla
vě Jen lehce na hořejli lásti ra
raaoe vlak zna'i-3 Novicka vi
děla rány a poptávala umě je do
podrobná Nápad 'é j! bylo ie
porarJr i na rameně jevilo se ve
spSsobě tři v jeJné linii a v
rovné vzdálenosti od sobe leiícíoh
bol8 jkél by snad vzniknouti
mohly zaraiením tří břebS v zmí
něných rozměrech Při tom za
jisté velmi dovtipně připomenula
novicka ie nepochopuje rař as
jezdec mohl spadoooti aby po
vstaly rány takového apSeobu
Podivné to ci v skutku"
promluvil v myšlénkách Eben
stein "Tři Hody vedl eb jed
ním rázem spBobené v stejné
vzdál -mí — "
"H' ta věc" pokralovala dív
ka "nevychltsla z hlavy "Osla
vila tanul mi na mysli záhadný
cizinec Bylať jsem poslední
dobi následkem rozličných výje-
v& uvykls při viera spatřovat!
rosí podezřelého a větřila jsem
tedy i nyní jakuuii tajuplnou a-
dábwt Koceřn vypátrali jsem
— poručit zdali jssnt a ne
mýlil V4!a v odjel s bnojaým
vozem kdyi jej potkalo nellěatf
Nedaleko job o mrtvoly nalezeny
byly hnojní vídl na jejich ro
zich Iplly krTavé skvrny Jeli
koi Yicsiav neměl na těl lidné
ho poranění které! by ukazova
lo k ukovému nástroji nýbri le
žel ta jaks mrtvola mni jenl
ZajUtf Jvt tona tk r ph-
avědčoial KU tteuin zplna srdce
řítil se n vysoké nad nim strmící
skály tuť nelze bylo pochopit!
odkad pocházela krev ca vidlích
oecbceme li předpokládat! ie
mrii Vácslavově předcházel ra
pa v něil upotřebeno ztniněné
ho nástroje"
"Samo sebou rosami se že jen
zevrubné vyšetření celého prfl
b$bu vě m&Žo zjednati fiplní
světlo a souvislost událostí a-%
vlak dojista nebloudíroe již nyní
domníváme li so ie poraněný či
ti neo pro něho! přinesla jste ží
něnku byl znamenán vidlemi
Vácslavovýrai
"Těší mne ie úsudek vál srov-
nává se mým i i! Iilfm
I Marcelína
pravi-
"O Marodino!" zvolal Eben
stem hladem povýSrný ~ "Nevím
ani mám-li dáti přednost kráse
nebo bystrosti vašich oči"
"Posad nejsme u konce" ujala
se slova dívka chtíc takto zas
mlnvttt rozechvění Ebensteino
vo wJak soudíte o smrti Váo
slavově? Spadl snad v skutku
pouhou náhodou si skály?
"Již dříve zavrhnul jiera pon
hou rábodu' odpovídal Eten
Mein "nevěda ještě ani flora o
událostech vámi právě výpravo
váných Za takových poměrů
í nclzo ani poroysliti aby Vácsla-
va bylo potkalo jen obyřejná ne
ilěfttí Měl jnem Kopku v pode
zření jak jsem vám jii pověděl
Podezření to bylo sice jakoi nys
il jt patrno nepravé toliko co
do osoby nikoli co do spáchané
ho zločinu Kopka není sice
vrahem ale vrai-Jon seSel Vácalav
e světa TehdejM rufij úsudek
byl tedy zcola na svém místě a
cpráviiěuý úsudek mívá fa sto tu
též váhu iako skuteinost
Jak nyní u té věci tmýílím iá
dáte si slyieti ? Domnívám se ie
Vácslav ukradené věci měl na
hnojniku aby je bud nějakéma
třetímu libalovi odevzdal buď
aby je na bezpečném místě ukryl
Na ccsiě jejii tajemství bylo vy
slíděno říhal nsh kdosi Podobá
se 2e přepaden by několika oso
bami nikoli jedinou Započal
zápas v němí Kupkův pacholek
podlehl Po té svržen byl a vý
ie aby tím smazány byly stopy
bojiliě Toť ráhled mflj stran
skutku Kdoi ale jsou vrahové?
Toť oviem posud neznámo a
vsak dojista jsou podnicovateli a
objednateli zloSinu ti kdoi přija
li a ošetřovali raněho"
"Hrozné přehrozné !" iasla
tlívka sepjavši ruce "A přeoe—
A jak smýšlíte o tom" rychle
ujal ee Ebensiein slova "zdali
vrahové zmocnili so loupeže ne
bo zdali loupež dostala so jii do
rukou objednateiS zločinu — slo
vem zdali krvavý čin se vypla
til ?" j
"O tom nevím ničeho — nemám
ani rcjincnílbo zdáni"
"Neviděla jutě Kupku od tich j
dob co Vácslav p ř5 ?"
"Neviděla aviak slyiela jsem
ie po krvavé události choval ae
jako člověk jeni so byl pominul
smyly"
"Pak vyrváno mu bylo ovoce
jeho krádeže odvětil Ebenttein
"Klášter doSel opět svého majet
ku ačkoli zpfisobem krvavým"
V témi okamiiku otevřely se
dvéře a baronka z EbenitonS
vsteapila
Marcelína byla právě u konc
vébc vypravováni
-XIII-
Od svého propuiiěni z vězeni
— kteréi jak vie nasvědčovalo
jedině zakládalo ze na hrozbě bý
valé novicky ie co svědkyně vy
stoupí proti kláSteru a jeho d&
věrnikfim — ai posud očekával
Viktor Ebenstein soudní vysvěds
leni i jest uznán za nevinného
a fe se opouští od kaidého dalií-
ho vyšetřování
Také nespokojil se pouhým tr
pělivým čekáním nýbri opětovně
naléhal v té příčině na dotyčné
osoby od kterýcLi povldy dosta
lo a mn uspokojivých odpovědi
Při váhavém pochodu tehdejšího
úřadování kterli zevrubně znal
% vltnl zknicnosti nebylo proll
nic nápadného ie ai posud oče
kávaný spi nebyl v jeho rukou
Ani tím nebyl přílií znepokojo
ván ie ai posud nebylo zruleno
jebo složení a ůřada jel vysloves
no nad ním bylo následkem ob
izloby domnívslf so i takové
váhání má dojista své dostatečné
příčiny
Ebenstein obrátil se totii k
k zemské vládě a prosbou aby
byl ihned řloien na jiné místo
Podle vieho co su bylo událo
nebylo prospěiné ani pro úřad
aby i budoucně Činnost svou vě
noval krajskému 6 řadu v Bakov-
nice Okolnosti i iádal aa pře
loženi vysvětloval sobě dostateč
nl prouhováni jakéi ae jevilo v
příčině jebo opětného uvedeni do
úřadu Domnívali? se io vypl
něni jeho ládosti závist na vy
hledáni uprázdněného místa profi
vhodného
Nermoutě se tedy nad prodlou
iováním tvého opětného uvedeni
v dSstojrost úřední tělil se spíie
Ebenstein Iťastné náhodě Ie jest
mu dopřáno zabývati aa bez č
atějiího přerulováol svými studi
emi Jii dávno byl uneíen prou
dera všcobecnébó hnutí v duíev
níou iivotl nadieo sásadami
humanity rozuma a osvěty jeito
od nastoleni Josefa II na císař
ký Vrtá vystopovaly ze záuií
učenců do skutečného Života
Vzdilaný po roziířoné Sinnocti
bažící duch jeho jen a nevoli snás
jel těsný obor odměřeného a jed
notvárného působení úředního
Otřásal sice neustálo těmito oko
vy viak nepřelámal je neboť při
vii pootické těkavosti měl přec do
sebe tolik rozvážnosti kterái
bránila mu přeoenovati sama
sobe a byla takřka základem jeho
uznané skromnosti
Ebensteiu konal duScvní své
práce dnooi i noci otíraje - ae té
měř viemi odbory lidského po
znání a věděni Veikerý pud
tehdejší doby vyprostit! se z po
věr středověkých vy bavit i se a
temné noci kterái posud vie [
aspofi částečně zahalovala v tma
vou rouikn vířil v jeho útrobách
Pouze dvakráte za den dopřával
obě oddechu kdyi totii dochá
zel k matce v poledne a večer
Vedle synovské úcty k matce
byl také neméně činným jakýi
něžný denně se vzmáhající cit
jeni a půvabem stále rostoucím
vedl jej k osamělému domu na
horním Novém městě Záliba s
jakou ae setkal hned při prvním
patřeni Marceliuy přecházela
znenáhla v lásku ano i v nároii
vojt Mysl jeho zaujata byla její
vnadnou postavou rozčilena ro
mantikou celé její bytosti Mar
celi ny v temno se halící pfivod
jehoi tajemství buď neznala buď
zamlčovala a celek posavadního
i vota jejího přiodivaly dívku v
je'io očích jakýmsi přídechem bá
snickým IQzným to závojem jeni
mocně k sobě vábil záliba a zvě
davost poeticky naladěného po
AOrovztele Ávřak i celá její povaha i by
tost jevíc se v jejím počínáni a
téměř v každém pohybu měla
do tcbo cosi zajímavého i záhad
ného
Bylať Marcelína najddoé stra
ně sdílná a dSvěrná jako děcko
na druhé pak tnlčelivá a nepro
niknutelná Byla s to pro kaž
dou nepatrnost vypuknouti v sr
dečný smích a naopak při jiné
přileiitosti kdyi ji suad někdo
chtěl připraviti nějakou nevinou
radost stala se zádumčivou ano
ai truchlivou Z tisícera příčin
mohlo se souditi ie v domě staré
baronky citť"se býti spokojenou
a blaženou a fřece vyhledávala
aamotu a přicházela jen tak dale
ce do společnosti baronky z Eben
steinli a jejího syna aby nezdála
e býti lhostejnou a nevděčnou
naproti pohostinství tak laskavé
mu
Postaveni jeji k mladému E
bensleinovi vyžadovalo zvláštní
opatrnost k níi zavázána byla
i co dívka i co bývalá nevěnta
Kristova Nicméně i v tomto
ohledu překračovala příslušné
meze
Dolil vzájemné oboováni při
vodívá dflvěrné přátelství v cho
váni Marcelíoy nelze ale bylo na
lézti ani obyčejné úsluinosti a
běiné dvornosli Čím déle v domě
tím vice stávala se cizou a jejtadil
nunt ač nikdy nebyla veliká ob
mezovala se nyni takořka na ně
kolik nezbytných slov Za po
slední doby bylo i patrno ie se
Ebensteinovi bedlivě vyhýbá
Mladý Ebenstein nevyznal ji
ai posud avé city a lásku svou
splto ukrýval nežli projevoval
Pozorovala snad Marcelína ro
toucl v něm válen a děsila sejí
buďai s panenské ottýchavoeti
buďsi proto ie podobnými city
nemohla Ebensteinovi přicházeti
vstříc ? Otázka ta zfietala bez od
povědi
Často kdyi Ebenstein a rozes
chvěnou myslí přistoupiv k Mar
celíně promluvil k nl horoucnějSl
slovo pokutován byl ihned hně
vivým pohledem jejich krásných
oči kteréi pak více k němu se
nepozvedaly a jindy zase kdyi
odstraien jejl přísnosti bavil se a
nl chladnou neetnělostí zdály ee
tytéi oči milostně a toužebně vy-
bizeti jej aby projevil plameny
vých citB
Zpočátku aviak jen z počátku
povaloval Ebenstein takové jed
náni za jakýsi výraz přirozeného
kokeUtvf Od těch dob ale e-
oyl smutného přesvědčeni ie to
mělo býti pouhou odměnou za je
ho mlčelivou skromnost a ie vy
bizenl jejl mělo pouze ten výs
znara aby ji za každou cenu uJe
třil a projevováním svých citS
Toť oviem velmi jej ochlazova
lo aviak láska nedá ae takto ni
kterak otlomiti nýbri tím moc
něj i vzplane Jakkoli viak pře
máháni eama sebe stávalo ee co
den Ebensteinovi obtíin?jšfm
přece tak přísně váiefi svou driel
na úzdě ie Marcelína neměla pří
činy horliti proti sebe slabiimu
okamžitému výbuchu jeho voitK
ního víru
Přes vlečko takto sobě odpo
rujíc! chování Marcellny zdálo
se ie v domě baronky Eben
stein & cítí se býti ne li Šťastnou
alespoň spokojenou a klidnou
Teprvé v nejnověji! dobi aa
od sedmi neb osmi dní lze bylo
pozorovali jakousi nápadnou
směnu v jejím chováni Sedáva
la tiie ani alova nepromluvíc vy
hýbala ae společnosti i samé staré
baronky nepožívala téměř žádné
ho pokrmu na květoucím krás
ném obličeji usazovala se každým
dnem patrněji! a zjevněji! bledost
zatajovaného bolu
"Ledacos nikdy leží nám na
srdci! pravila
Toť bylo vie co starostlivá pa
ni ke viem svým otázkám a něž
nému napomínání obdržela v od
pověď Marcalína trivfrula tUÍ ?st
dne v zahradě Okrouhlé záhon
ky s květinami proložené v pažit
jako malba mozaiková a právě
nyní hojně obletaná motýly a
včelami byly předmětem hlavní
jeji péče S lirokým kloboukem
na krásné hlavě s níi splývaly
dlouhé pletence vlasfl bavila te
po celé hodiny pěstováním kv5
tin uchopíc brzy nfliky brzy rýč
a brzy zase konev k zalévání
Od těch dob ale co opanovala
ji tak nápadná zádumčivost zdr
žovala se stce také skoro povidy
v zahradě aviak ničím so neza
bývala Zadumána v myšlenky
procházela se každodenně mezi
řadami ovocných stromS ai v po
sadi dlouhé zahrady ai tam kde
stál zahradní domek 6 besídkou
Byl to prostičký domek jii not
ně sešlý opírající se o zadní zeď
zahrady Za ním táhla se nevy
dláiděoá cesta vyhlídka z něho
byla jednak na okolní zahrady n
staveniště jednak na část města
Ze zahrady ilo se po několika
stupních k tomuto povýšenému
místu kdei nalézal se stfil a lavi
ce v polokruhu běžící U vchodu
vinuly se popínavé rostliny jichž
llahounovité výhony tvořily při
rozené záclony přou okny tak že
za dn5 vedra poskytoval doTeček
libé a utěšené místečko
A tam sedávala Marcelína celé
hodiny před polednem i odpfil
dnc Nějaká kniha cebo něiaká
ruční práce byly celou její společ
ností Přišed jednoho večera Eben
stein do bytu matčina pozoroval
že ra štola prostřeno jest pouze
pro dvě osoby
"Marcelína nebude dnes večeře
li námi" pravila matka "Jedla
ovoco Od nějaké doby beztoho
nemá ani chuti k jídlu"
Ebenstein mlčky zakroutil hla
vou a vyšel ze dveří
Kdyi so byl dlouhým stromos j
řadím přibližoval až k zahradní- j
mu domku bilo právě sedm ho
din bylo posud úplné denní
světlo Vyšed po stupních spa
třil Marcelínu sedící u stolku s
pérem v ruce Avšak Marcelína
zaslechši blížící se kroky rychle i
ukryla list na němž byla ppala
" Toť Ebensteinovi bylo nápad-i
né Co v domě byla nikdy jeStě
nepsala "Nikoho nemám na j
světě jemuž bych dopisovala" j
pravila kdysi A nyní přece te
dy stála jak se podobalo v laj
ném dopieovátí
"Přicházím hs v nečas" pravil
Ebenstein zastaviv so na prahu
PiSete — "
Nikoli o nikoli" odvětila
Marcelína v rozpacích avšak pří
větivě "mám doel času k ukonče
ní — "
"Slečno Marcolíno" počal Eben
stein vážně posadiv se "podle
povinnosti nabízeli jsme vám po%
bostinstvi kteréž bylo by lze
vlí ceny kdybychom přeHželi
vám Žiti dle své vlastní vole dl
svého pohodlí My ale byli by
chom oby čejní hospodští a nikoli
vaši nejupřímněji! přátelé fcdy
bychom — nechci říci lhostejně
aviak s mlčením déle pohlíželi
jak vnitřním jakýmsi trudem
vírána straníte se nás Přemě
ňujete dosavadní své obyčeje —
přijímáte iové nápadné — tváře
vaše blednou — Marcelíno — já i
matka moje zapřísaháme vás
abyste nám pověděla co souží
vás — "
Snad v skutku bylo by cho
vání moje tak podivné ?" zvolala
Marcelína přízvukem překvaj
ní a polekání "Nebyla bych si
to ani pomyslila A přec jest to
bez významu Není to nic jiného
nežli v kláiteře nabyl á p!achi
ostýehavost 1 Velmi pohnutou s
cítím něinou vaif soustrasti —
děkuji a hloubi srdce —
"He vyslovila jste pravda 1
odvětil Ebenstein "To mn
rmoutí l"
A přeo nesnám určité příči
ny" odtulila dívka na kvap "a
kteréi by pocházela změna ja
kouž na mne ebledati so domní
váte Kdyby snad byla tobo ně
jaká známka na mně jest to zas
jisté pouze následek mého usta
vičného přemítání a hloubání Y
kláiteře přivykne člověk stálému
přemýšlení kteréi tam bfvi jedi
ným jehozaměslknánim Vprav
dě kdoi jednou byl uzavřen zdě
mt klášterními tomu by lépe by
lo aby nikdy více nevycházel a
nich Jest jii ztracen pro svět—"
V lících jejích jevil so výraz
hlubokého bolu hlas její zachvěl
s při posledních slovech
"A přece ještě popíráte" namí
tal vážně Ebensteic "žo leží vám
jakási tlseh na srdci Jakýsi nám
neznámý lal 1 Jak to mluvíte ny
ní i Zrušeni kláitera doxanského
tak často nasyala jste dnem své
ho znovuzrození a iivot klášterní
srovnávala jste s životem v žalá
řil Ještě jednou zapřísahám vás
aby jste mně pověděla co svírá
srdce vaše Čeho matka má uči
nila by pro svou dcera totéž uči
ni i pro vás"
Marcelína povshledla k němn
bylo to jako by a oči jejioh vy
ilebovaly paprsky nadějné blaže
nosti j po té odvrátlo se napolo
zaleptala s hlavou skloněnou :
"Pro mne není pomoci"
"Co slyiím T" svolal s nadie
ním Ebenstein "Těžce a namá
havě — ala přeo konečně — při
vedu vás k vyznání Mluvte
uvolněte svému srdci ! Já i moje
matka nejoddaněji! přátelé vaši
žádají vás z to"
"Jen kdybych nalezla vhod
ých slqv 1" svolala Hua
hluboce dojata vřelostí a dStkli
vostí Ebensleioovy prosby
"Pak svěřte své tajemství mojí
matce 1 Přál bych abyste jii dáv
no byla tak učinila"
Rozvážím si to — " odpovídá
la dívka kroutíc hlavou zdáloť
se jako by j řemýltejíc o něčem
jiném chvílcuii přisvědčovala
Těkaj v duchu od domněnky
k domněnce pohlížel Ebenstein
na ni pátravým zrakem jako
kdyby chtěl proniknout! jejím
krásným čelem a nahlédnouti co
sa tím se ukrývá
"Aviak' promluvila náhle
Marcelína hlatitSji a Živěji nežli
dříve "k Čemu jest zapotřebí aby
mne bylo potkalo jakési zvláštní
neitěti jimi ospravedlněna by
byla má truchlivost a mflj vnitřní
bol ř Nestává snsd Žádného jmé
na pro trpký žal toho jeni ve
světě tak jest pestaven jako já f
Za mnou loží iivot jeji nepřála
bych sobě znovu započít! k v&h
němuž nechtěla bych so jel tě jed
nou naroditi — a čeho spatřuji
před sebou t Děím a kaidého
kroku ku předa neboť odkud
mám s nadíti ie by budoucnost
má mohla býti méně pustá a dě
sivá nežli byla má -minulost?
Nejbomť zrozena k v ose! i a roa
koii První dnové mého dětin
ství zahaleni jsou neproniknutel
ným mlhavým mrakem tak tem
ným ie až podnes nevím jak a
kde jsem se potácela v něm Po
této době co přiilo o toť má do
sebe jen jediné dobro — žo jest
přestálým Žel že posud nepře
stála jeera vie že okovy minulo
sti posud poutají mne a io kdys
bych je i zlomila — rány přece
nikdy nepřestanou krváceti"
"AS podnes nikdy nemluvila
jste o své minulosti" pravil Eben
stein "Někdy pouze vyklouzlo
rtům valím jakési nejasné nazna
čen! Doznáte snad že při vší
součásti jakouž pro vis chováme
matka i já nikdy nebyli jsm
vám v obtíi zvědavými otázkami
Nyní překvapil jsem vás v oka
miiku jakési družné sdílnosti
Nenechávc'e hned z počátku zas
so vychla louti svou dověrnost
Sdělte mne alespoň čábtečně jaká
byla minulost vaše Posud x ní
neznám praničeho Domnívám
so pouze ie jste velmi záhy ještě
jako útlé děcko osiřela ie jte
nepoznala svých rodič 3 ano žo
snad ani nevito kdož byli"
"Tak jest" odpovídala dívka
sklopivši zádumčivě hlavo a opi
rajíc čelo v dlan "Pavod roflj
zastřen jest temnem a col hor
iSho — někdy v temnu tom pro
bleskne jakási jiskra — avšak jen
aby mne mámila a více trýznila
— vlastně jen aby rozmnožovala
tmu V dobách v něž sahá má
paměť byla jfem pod ochranou
jakési pře to unky — jméno matVy
přísluší ji s takovým právem a
jakýmž vězen nazývá žalářníka
svým otcem — Byla to paní pl
na lstí a jislivosii a zSstala u
mně až jem hyla odevzdána do
kláštera Od těch do? smisela a
nikdy více neslyšela jsem o ni
ani slova Od ní dozvěděla jsem
se Že otec mit by! d&stojníkom
enž ee byl hned po sedmileté
válce oženil brzy ale zemřel —
jakož i moje matka Byl li však
na straně pruské nebo na rakou
ské ani tolik přu tou a ka nemohla
mně povědíti"
"Rodinné jméno vaia — Eliška
Recovská — připouští úsudek že
otc vál byl pruianem" prohodil
Ebenstein "Tím viak málo jest
získáno Neudala vaše pěstoun-
ka jakým zpfisobem dostala jste
se v jeji opatrovaní r ISa tom
snad by vloe záleželo — "
aPan Valchoviká — tak se
nazývala — vypravovala mně že
po smrti mých rodičfl přecházela
jsem s ruky au ruky z Jtonecne
ona prý smilovala se nad mnou
4 přijala mne k sobě Jako chas
dá vdova po jakéms nižlia úřed
níkovi žijící pouze skrovnou jí
udělenou pensí vymohla prý to
ho Že poskytována mně byla
podpora od jisté vysoko potavs
né dámy kteráž chtěl aby jmé
no její zastalo zatajeno Pravdou
jest Ze každého roku vždy ca
den sv Alžběty obdržela dvě s:ě
zlatých za moje opatrováni"
"Podivná to věc I promluvil i
Ebenstein "Přllii to mnoho na
pouhou almužnu A Jaké bylo
jednáni pěstounky s vámi P
"Z přílišné urputnosti nemohu
ji vmiti aviak toť vie což uvéeti
a to jsem k chvále paní Valchov
ské O mé vychování bylo s do
statek postaráno Pani Valchov
ská byla paní dosti vycvičená a
velmi pobožná snad pobožnost
její byla více líčeni a pekrytská
jaki jsem ji při dozrálejším rosus
mu posuzovala — "
"Acodále— r
♦'Jest chvalitebné pokračovat
la Marcelína "záhy vštěpovat! do
srdce dětského zásady nábožen
ské moje pěatoanka ale násilni
chtěla a mne oči niti zarytou pos
božnOstkářkn Žádná nevinni
radost nebyla mně dopřána žád
ná hračka nedostala so mt do ru
kou — vyjma obrázky svatých
modlitební knížka a růženec Tak
jsem vyrostala ai po patnácté
přiiel dea sv A tibě ty Obyčejná
podpora přiil cpět aviak při
loiený listem i vÍcko dalií
podporování tímto ae zastavuj
V takovém trudném postávaní
byla mni piatoonka radou abych
vstoupila do kláitera Allbětinek
v Praxe kde! prý sama měla se
stro — alespoh tak udávala Ne-
Í festi vala tane ojiiťovati ie klá
ter jest nej v bod něj II útulek pro
osiřeli divě tak i njnis
uniku osMISia tví ti
OPSnatavsaU
Z nedostatku dfrizii
L
Jest málo pěknějších obrázku
než skýtal ředitelova zahrada v
příjemném školském sněauíkit
N' jednoho jaaaého zimního
rána Dcera farářova May Vť
ley stála na IpiČkách rámě j
zvednuté ku větvi oraia has
vraní vis jeji vinul a po ramí
„„ iiik „w v
f K-h na koífiak a tnlanleh kolt a i
tmavé oři ieif leakív aa touho a !
něhoa Několik krki dál tál i
Tomái Mildway ušlechtilé tváí-1
: - a f
noati aladtiHc a áměrBa a&ahv i
jejl Náhle vypakl v smích vi-
da ji mamě s namáhali aby vět
vičky dosáhla
"Proč asmějet Toroáli" o
brátila se k němá dívka "Jst
mi to pěkný galanthom kdyi vy
míváte s dimě nacháaajfct v
nesnásíoh anii by jat jt pomoct
avou přispi L"
A coi jaeci Vám nenatisal
aspofi ieatkráte i ván větvička
utrhnu t A pokaždé jst nábidka
moji odmítla"
"Pravda a odmítnu opit Jt
to nejkrásttě ii kousek rlna
co jsem tuto zimu do#u-J viděla a
nechci aby so jej dotknul jici
ruka nei moje neboť chci jj da
rovati méwa drahéma Jakobovi i
ai přijde dne večer T ladit ne
rost cm(n jelipravd T
"Ne myslím i n
"Pak bademujísii v!ic mi
lý O ! jak ráda jej a vidím"
"Pakli budet mluvit o Jakabo
vi a takovým nadšením bud ji
sti žárlit" prohodil Tomái
Žárlit — vy ! A Jakub l Na
smysl Mim jej ráda miluji jej
co bratra Vjdyt v{ 1 jSQS
byli pohromadě vyehAau"
"Tak mi sám sdělil Mayk-lyi
jsm as ním setkal v 1 tulii kdel
dal mi odporučujiťl líat na Vala
ho otc A věru kdyi o Vás
mluvil zdálo s mí ž nvlavil
tak— "
Jak prosím jak V
"Tak jako by stávalo roazi vá
mi dvěma vrouc&ěišího tito rci
ponhé přáteíitvi"
"To jste se aai notně zmjiiU
Vida vida jak jte domýilivý
Však hleďte nemoha větvička
ulomit pfijčte ui rkl nJl Ton-A-ii"
Tomii Mildwiy vytibeal a
kapsy n&l a nabízel alaibj své
které však May opltnl odmítla
fcŘez"jt naber n dulo May
nuž jest ostrý" zvolal vida kte
rak dívka nfiž staví
Výstraha přišla pozdi ostré
Želízko prořízlo pevnou větvičku
a zajelo do pratn
Červeni krev vyprýltila Ne
bylo to nebzpni řizaatf však
přece ozval se vf křik uUknutf s
úst obou mladých lidiček
O svite" pravil Tomái jaksi
výčitavf přiskočiv poraněnou
ruku v svou ruku ehopiv pro2
jste mne jen nenechala aby ch vět
vičku uřlznuL"
"Proto" odpovídala May -poněvadž
jsem řekla ž nikdo s
nesmí větvičky této dotknoati
než ji sama Viak hltHfta" pra
vila držte mu větvička před oči
ma — "jest na ní krev a to jest
slé znamení"
"Špatni znamení ? pravil Toa
mál va smíchá zavazuj poraně
ný prst svým šátkem tí diliu
stvt snad by jst nvěř!a na
znamení AI vy jet v akatk
bledá Na mou víru vzJ starost
o Jakuba čin! mne v skalka íir
livým
"To nesmít být" odpovídala
May
"A proč n
Proto že Tomáši vy jst sic
ajbodrějii čtoték kterého aaám
ai —
"Al co alr ptal a Torná!
-j sem (iíia 2 msatet aa
tak opřimnl i kdyby vis
zmocnila žárli vot nebyl by jst
zodpoviden za své činy" Sotva
domluvila chopil ji Tomái do
náruč ař a bráaila vtiakaal
políbení na rty jajl
Drahuuika máta pravdu
pravil pak vážně "Kdybych á
mil ztratit neb nikdo jieý thtll
váa roi od]idit my slím i bych
'Zbil jebo ne aeb"
"Teď al mluvíte v skalku bs
smysle Tomáši Pojďm do
vnitř" a chopíc ruky jhokri
čela s ním raka v ruc k tichému
přívětivému příbytku tditl
po jehož starých zdích kolkol
a břečtan pnul
Na přljvmné jitro niSdovala
nepřijemni noc K vtcr poía j
la ae obloha mraky zatahovat! a !
kdyi v noci radttel svým bývu- ]
fm iikm Jakabm Wtea po
oaamělé cestl a stanic do mě
stečka N ujtldii I!hl j
snib oatrým poháněn větrem do
tvář
"Teď doktor pravU Jakab
vl kdyi a staňte vyjtli
"necht mn řídili koně a vypra-
vojta co nového Zdali si pama
tuji cea t A{ arci kaldf kimaa
tak jako bych jeiii vlora po af
byt jL Jak hedaý jot i jat
ml vstříc vy}t a jak rád opit do
mov uhlídám Co to bylo a pl
sň kterou May apívivaUf Nad
domov nio nsni ? A tak jst to
mu v skutku A eoi May ř Jak
aa mi 1 Jt starií arci a beaki
na to bych chtll ptfeafcat'
Int arez aaaSaila aa odpovf-
dal ředHl li!t Tlc_ay c-Zay
která a ai Mdiváa jo k j
t iím to-raafcltf-ku a aftcA aváh
ti Rtftsim ai pověsUt — viak
saai by feylo Upm ahfeh U
cbal vyčisti U a jgtd ořt
Jakab s+íkk pvhaal Na di
ktor pravit atrpt saa Uo
ho Vit i jta byl díhe vi4
! a joa avěstav jak děcku
Týká o ta Mviaka ji?
"Ano Jakab J4 aa04tba
i a badc alt v brzká vwMaka
J °
těexaaikaa
Jakab Wt Lak škataa!
o pra-
apjl Mil apoA !
výmluva 1 mohl lanslfcti
řo catii P1 Uasi
_
% S řltjl#m TomIs
Mildway Mt trUs" 1 ♦
Já-k- 3
-Jk divná tom f
Tefrvé ol ti doby jt
c#ě jinak by ti t lyla mumUuL A Uato aaaaaaíj Ki-
paaia Masti jl přát ItaatL
"Zajft aajiaté i jm- a aaJr i
kal šepusa taai : iJeap j ptraf dlkaa 1 jaa s li v a %
Jakab a aa J aaaí Vrael m zati avoklo propatiia byiTii
k domov kd blaKé lehy dik ' a ohlajooy
tvt jaoi-tTt svio pvl LTh-' -Nxea aayaCtt 1 m a aiat
dy zýval malua May avji io- sk f" táaal aa radlš TttáJ
aaJkou oca aa mkha v Itr ' k4y J byt vvíeai jh vypmve
tu název ua aschala m Ubit j váat tmiém pruaika jh hlUy
Viak Jakab say -valil to ! oprav- Jakahea
dy Kdyi 11 da svita dt -"ao4 a díNByaiia'" e4js
dála laJi aby pokaMt a i vidal taaba -Malao 1 f4ctWl
alí aé by la myiaka a saJi i aAovrazd byt v1im rai!
May jh hfěadusá vodKi Jaa teaa svidSil - cai Hí íatw
ltcUt" '
přaaim bv U nabýii l výLtky byt v ta chvíli aťhep
vritiu a da vlasti ajvkho
pojmoau May aaaalalka
Namii aikdy pochjbeoati ž
May tvjaýclt csil k aii& i
chová však jdaítt alara aai'a aix sta a a jt au iíal iko
ny viecbay aíy u tu levtiycd tejttow'
nlta alvaa s4ppay 4á aij? "Na viak sa TaAáiV
Kterak prvld ta vařvr -! M-y k aaaa ftafés
aim nvJiL Chladai polHl Uc
kteroal May v diuaak visjti
"bratra véau a nřivftaava -
bidla avliotaky atlakaal rak
Tomáíovt eumovoiai 4Itaii a
hovor Al kdyi ptat aslajitisa
octnul a May wiaut t#prvi
přiial k vidomU
Vatáhaav ruc k aí pravil a
výčitko May proč j-s tal takto
oklamala f V i Ala 1 ti aailaj £
Proč niJ jsi c výacraka ?
Prví dopustila w bych a vrátil
jen p rvlu abych zall lakovéu
zklamáni f Pros rsezi i icmi svo
lila jat Tomlií kterýž jadiaý aaad
tajaatvt aaoia Jcat ababilr
pJoa4h la tai tě takt odluad-l
však při aám bh 1 hAm py kal
za srid sTv!
"Jakab svolal dívka bilá
poiexaca "co Wia íaasicaaJ t
"i la eaa TI li SiJ- 1
jl May i jaaaa U vlJjr aaiioval
a vlčel milovali bod!" 1
A sel sadil pjtal ji v t
náruč viL-kaal poíibaal u Črív j
a — zmizel tKvka kieal aai
v --Ljvksi IslyUvii Sramo%
{iozva:% ocí Trhni ai a?Ál To- 1
mil OíliVjh byl bidý t
tči stihnutá rty sarati
"May pravil vferptiv%Ij i#l I
jo kal Ji aíavo Byl jem v
pracoval Mlav eo rhtlt rv i a i
ti tu ! i jj oklamala Nvíj
Tomilt navíaa tak jako ty en4 Vlay řri k ta wbWa mraky
prováděl pMz ln b tail t aatahr a ad aiava bly ts aaal
iert aa pravd J#a á-h to etr ! břU s!iWiaa hk
sprav!'
"NkUrsvul! přTác Tooil
"Nikoli ! Oa aaaval ma zhasli
oam p Joeehm spravtm ta
atmaiai M et ssal podali vy
světleni omluvu a t jil Uto
a xci
Marni sdriovala jej Jitka Ne
nechal zlri:i vyi4 a Jak
baa který til aikicrak chll!
nechat p-haoat aby vevin bý
valém donovi přa to alsal
aýbrž do ml-tačka ubíral
Chumelil Ir j'l přaatala vlaje
viir vil doacd Strviar pr}la
Iy a vilreaa a ka?f v! mř
skýeh kteréž o daiký břek
retrálaly ps-l fca'u aáero bro
sacbiti Mraky doad zakrývaly
obloJu a am pokry ta byl ai!ým
pLiitim II -rk f potwk kterýl
daáti a aaiby onv?! v saal
říčku mlaiiy a ktarýl přr caata
k swčatečka vedL iitmll ka?t a
vále! vlay vj -řs balvaay al
jl-a víay jW pjwy 1
raJ jra it 4i aMl
kUréko iklika oaAaalíývU
lha a borovic iiis
T dohsiail Toall Jakab O
l mat uba prthndilv
treb pádrvbaa vyrávěu Zfr-
v fsuala obvinu viti A e4avsM-
váni pak aáalesWval ká Jka
hrozby a kuell krátký zla
po ktrlsal jd a mslS a pul
mislo lotv drahý pak 4al bv
pohastl Uláli Hajsa v aai
ha alko vltvďka eaaaaia
kt+ro May ria bvla utrkla
Úl"
Tjia -±—
_ t — w "1 _
roly p{4 ktaroml aoa byl
To4l a aavraliěař Jakab -fvTf £ ZT
Wchy okalti aanly j J
tom lTaál byl viav viak!
J ? „ i ltivdt u arovaa koi faJ~
dokázali tsinsto taohlo Ob y
- v tl B-rU kltda "Jaaaa s:aý % ad
mladlrt opaatiU obydli řad tal v „
v vydrhla Prt avak kl -oa
Tvčar ob a abíraíi do sni L M
stačka viak po m
doial o koJT- ToauJ -s)
Šatstvo jako bylo v tiapořá-lk
kr_i_ mhw~mm tt- __!_
' " — —"S- -
iovaJL
v UledaJi jja aJeii zi
aauUsky aipaa arnik ta bvt 4
aipaíclh taall ro-k_a B? U
a_iU kd ida aa aipikl k
ai klaal Ul jdsUiT kap -
ky krv barvil Mt_ - Wa at
laiSsltatsaUl vlt-!k e! -
aa alatt ct-t rrs a klika
jU ttlyU tzlTzhj
Tssaaai byl aatkaat a iia ě
iaVba ifaaaJ Jakahesa
MMat aifSMtlk — fřtEmm p3
v xaf fwtatli ujekt! f run
Tvrií i ryvy lih a
aalkakylj vlaí jaal
byt proti viz přasa arm
Im a oaxrá i krvieal
Hml lh i lKT cah aWi
y lx žtij 1 a a amršJ! 4 J
prohra 1 byl pJt aa a - j
dafcral d hošci aoaw
íěktoM na vifiX Juzt ta !
chybovali pravLvoaa aio jsv I
i aw iš z aavrajxj j4M
(a vhodil jj sUraky jij hsmisi f
lT as avr
2y
JLkal aWa aavaai
přivý dlkaa vraťiy a porna vy-
aU tvaaadak NdofiUft 4V
novým vt2ka:ýaa a (iov kte-
rl fooaa ijvaf Jak 3 ba a f
"A es avyái ayai poatir
"JUij la p-j í" praní aaiakXk -
mai
"C aa 9a bl ea a
zrak) aýrt k aluit pavdHkC
"Pakli i pifri 1I aa—
t f Sjda a toou věřím ti vtaa
i pravdy 441 vím 2 ji v-
SI! i+mm acáti vi tvo-i
laot a! v 3 dotlrtim
Taaál byt pakaal j aaokI z
hatiaa i av a aw vypra
viti Pak vra ji ha svo
lal: "SSh tt tak t
Vlak f rtjíaaaaa lvi 4'-i aa
a aoiok a ! Ty avwniš lsti joa
aa ktr4iHŽ lpi pdař! wi
al takovým rxalkaa N#
ik iy !
CpJyaaly dv roky dui -diy
lldai xpriiv Jak aha vi
I e TmlJ pciri-a sapoau
aalo aaboť aa a ulsa by la
vi-
a iy teti Ojll
a í prtila k4mš asJřivl pwfta
ai V atadaa aaraatvi bal-vl
aoci rJy jdao amřai ti
eoati riay a děla dávaic aa-
%—L 1 kď v
či podpory pvtřa a jsi Naby lo !
1 a ava aiyWtá riay a iaa
o pocavve aa tom pbrsií plalaa
iakaZí aav!tivvaJ#a hKými
mihnu a ča:ýat hamrami vis
přve vy v!y riay ty k?r v
ěkerl oby vtUtv) aa bra
Po-
břlí kial ajiaavý
tu NsU!k od krtka r ♦
ajhraýfh vUlcb viala aa
Uak tosf vyiiv' tal
dy j4tl taaavijhavt bryay Víay
jaks bry v ai#i x a přaa pa'wb
pvkaii aat"y aikok alc
čaraíth bodl v laaovt — lodaikS
S lěH ptit ochraaai Ufk
a v ssl V by li raals olválat
ktett iivvit avývh !( vi
aackrialat liftt UcK kdo a
lo-li abpcčt tt wta a s-a-k4
ah
Po dvakrii podaďJu a iOaatal
ioďL wiiáJso caata k ksti vy
kecali ai s třali rrk-
valki vÍja twďka Tikaii
u klU hNa a m&bf v a! a a
cháaajíat vy v riy 1-&J a
bfvk-
"Xdďka ec au-a-aa pa-
vU Kdjti vik diky
ldi jaos achvii
-2Í " akHkl Mayaa ro-
j hlaď tasilo J4ti ja4 jla aa
j &av jt paaorl! vcky
1 a araky aiaOk br4ťy k lodx
X v akaška Ua vidiu kya p
stavu kbačaviil iaovt drtx
baH taa tia —
í VI aaaatl ds sawr
"iaky pravá raóiiaí "Lď
ka ja reab-tta t as savla
' prapiavati Sad by a aacajriajl
k4 j by wwkl saa být provu éw
dAa
I T okaaaLka yl ha pra mim
} odvilaý Lav kVary by
J prvaa d ii vrkaou chtll
I chyblí Nebyli h4aii4 vlak
kou a da ala byU advit
j voi ktari itlMvi hraaJ
ikv Tlak LaLata řit
jc rrr " r i:
To-viK-v t
f wj srf— s— -
n sA_il __ -a w_ t__uv
_fc __ _i___IS _
' koH- Bray aakryry vlay páky
7 J í az-aj ]
} WiU p-u
f ' 14 pm#ei a aaacaa 1
4C-~ f-
1 aaU- a-kda sjal %ak
I dojat jak Usy ktaril
] W Piřř-i
mhr aa c=- a r—-
praaa cti kalila aatáJk&aH
viak ativa m t!2£ tax
I by i p£ra ř ne -í
svš jíl vVioeai )abylL
Tak toa lil v atk' t r-
bo kiyt aa brk vraíe' i-'I
HÍMMf dvi ti v tmim víti
W vlaviy "ik jui W?h
i k pl k fv I
v ~
Tlá a — Jak iw Hii á
pavi4tb Jakax kiyi k
phvsi fcT Tysě01 tU eo
U ioi bvl aJUi-Í3 tz V
a aťasitia V-a a
ntta o x a po
ao Tomál odA4 d mvmmUúi
aHacsbW ja dVoklLá avráutt
ve 4 av!£v k ?a daal tak
vsalkiW ak Wi PriWI pr4r
aa ch yatala !nT t "rí Í a
vyploati nik fa v sVtl aevi-
íia a {Kaá% -adí i ia-i a
lod a siat do£ i cts4-
ala aaa4a Jbvd 4Jkh-
T Nrvil alti eíý tu a 5
aai f řad tyiaaaa pJty a ia ra
kam aiVV etaist ianj a c
n v kucfeaJ d!acl a
t uT iavása rosa rfra a4 ttím vr-
I!iaa4 vuaiklav v ala £#eWtai
yScttk ahy zbavil býv!k
prtí svioa dJ}i aa mim
IcáV vypravil a a ea 4a
Škotak Xsď airs4aaala a
pobrat! kwri dossáaaaau ehSl
ssvhaáa bt iti l-v ti=x 9
ktsrész a aoiv 5 by i rt%ha
jho
"Ty ack4ii aai 1 Tac-i-tš'
pravtl k ala yakaai i
ta abych taazal tvvt -viaaX
A v ar nit 2~
Ms-c-oj 1 rka: "DeaSáas la
blt t'atai C41aAá s
po'as aaa'qMi jat ay Jia
ta aa váaa blaáva aefi3ti"
Lak j(ja Tfrtezrj
a ti
i:7
sa'
Ma£h'a
MaBafta
v
Nabral a
t
44
rs
Durlington & His-
souri dáa
WC3C:3c!xrKaIta
ktorlt —list psát aaadf
kSaa h_rM aa ydk valsai
pKaaivýc
S P L A T S U !
2_id__XsÝ xrnoixi
CO i=rccc=it
ctí z::irzHi
-s—a_s —a mm m u - - - va— SK
M IVl)t_š l'E lj
cvso iHjpCkrrji i
ktrl LACINO
ÍV__
I &
mm mmilieA jfsar-n—
r_- WÍJB# nteW
pkj Oií
m~irm '
£-_-- e-rry 3
__ C_ Tt
VY—
V — ! i hmsm mT - rra pw
_ 8i
V tSins aate
r --
rtM „
aarf fcwa m i níi i
" " a-majT- "'a
9 T ai _ aa
_2ta
í J % - - _ _____ M
J— -f s-„„t _
i r _ a
r a—a _ — — aia-
Ui— i v__t
r rin n v-r-_-l
U aa- - - a
N Ti-rit-v
a-s_?____ - — Tra Dry
Ol —
Paytvvajv
S -au - rt i 77 1 a
v r S -— 1-Cs— m
V s— — Skú -
a m_ — _- v a--
