Říma zplozenci
HUtoiicJcý román
—od—-
ALFREDA MEISNEPA
yoricka Jfarclina
Jíl při počátku jeho přdčltání
rozléhaly se výkřiky ztrnutí a
hrěay Výkřiky urállivé opko~
Tkly s po čas celého jeho sdíle
ní a rotami se samo sebou že i '
Uké několik jeptiiek omdlelo
Po ukončení tohoto prohlášeni {
rozprchlo se shromážděn! velí-
kým pokřikem
Jen prelát a abatjie sdrleni
hrabětem ostali
Abatyše asi 45letá hubená od
hodlané vypadající paní rozhor
leně zvolala :
"Totě hrozné dnové násilí
na dostihly ! Zalil kdy svět něco
podobného V
"Oviem ie za dob pohan
ských r odvětil prelát
"Proelm aby se nezapomínalo
na úctu kterou povinni isme zra
le uváleným rozhodnutím jeho
veličenstva promluvil hrabě k
obě ma "Já sdělím vám nyní pří
sahu kterou! v mé ruce aloi i ti a
na tomto formuláři podepsati má
te Onoť zní :
"Já přísahám k boba viemN
houcímu tělesnou přísaha ie vie
to co tomuto kláštera a této du
chovní komunitě dozanské na
movitých i nemovitých statcf-h
náleží a mu v nadacích požádav
cích botových penězích cenných
věcech skvostech a jiných věcech
'{uxnnqu€ titulo přináleží a vla
stní jest svědomitě udati sjeviti
pře Jati následovně nio nezadrle
ti a zatajili chci a chtíti budu ni
řebo nevyjímaje Přísahám le
nechci při tom lidného dochov
ního zadrlení anil jakékoliv jiné
vytáčky poulili Čími by nedi
rektn v potají neb zamířením
něco zadrženo neb skryto býti
mohlo Toto vie přisahám k če
mu mi dopomáhej b£h
"Olupujl nás a vybrolují nám
trestem pak li si nedims toto ná
siti líbili pravil přelit- "Ol
zbývá nám nel se podati přísahu
složili a ji podepsali? Dovolil
bych si jen jedna poznámku ie
taká hojnost obraiení jakých v
příež&i formuli se nalézá nepo
třebná byla předpokládajiť tato
ohraicbt nepoctivost kteroul o
služebníku tírkvenalézti nelze
Mezitím co přelit podpisoval
odevzdala abatyie s výrazem he
rinka cběťuibo vyzvána byvií
klí? ke všem komnatám a míst
Botm kliitera i kostela
"JLdjl jem prvé seznam jmen
Člena toboto kliitera předčítal'
pravil hrabě chyběla jedna jep
tiika jmvoem Irena Kde! pak
jeatf
-Na pouti— dala abatyie za
odpověď "Na popti na Svaté
hoře"
"Není zde lidné klášterní vě
zení V dodal brabě pátrá vým hla
sem Vězení:" zvolala abatyie sU
vie e nanejvýše uraženou V
těchto posvátných prostorách vě
zení f K lemu pak ? Zde nebyl
ještě nikdy zločin spáchán — kro
mě dne — právě nyní I
Potlačiv v sobě patřičnou od
pověď kteroul by byl tento vý
pad zasloužil pravil krabě Kolo
vrat a největiím poklidem :
"Děkuji vám za vsií správo!
pan! abatyie Nyní nezdržuje
vás nie více a mne později viak
▼yproaím si vaií přítomnost jeitě
jednou abych s valí pomocí zby
tek mé tělké úlohy do pořádku
přivedl
On se uklonil načež předsta
vená ne zcela zdvořilým zp 8 so
bem hbitým krokem se ze sině
vzdálila
Také prelát vzdálil
-Nynl chci pravil hrabě ku
svému mladému společníka kte
rý po ten celý čas vidy um jeho
straně se nalézal "naií liquidační
kombi práce přiděliti žádám
vás" aby jste viecbny cely a míst
nosti toboto domu d Skladně pro
hlédnul Odevzdávaje baronovi potřeb
né klíče pravil :
"Pak předssvcsmem 'společné
nejnepříjemněji! Část naií úlohy
Myslím pod Um sepisováni abys
tečných cenných věcí kostel
nich" "Při tom se" pravil Ebenstein
"bez nářku a špitání jeptiiek ne
obejdeme "Ba oviem" vzdychl si brabě
"Chci za tou příčinou abych mož
né pohoriení zamezil a každou
okázalost zabránil jeo abatyli a
sakristanku k torna úkor a vzlti
Musit mi jii u obít? přinesti a
mne provázet! a se v pád a potře
' by k malým práeem nádenaickým
snížiti"
"Kozbodnět s mom osoboa dl
vé vfile" od po viděl mladý mul
Oba 4 na to vzdálili aby stí
právě naznačené práo počali
Baron Ebenstein ukončil jil
prohlídku skorém celého klálta
ra přehlížel poslední odděleni
odlehlého dvorního lUvinf které
se zdálo býti skladiitlm sterého
nepotřebného nábytku a hospo
dářských nářadí vftebo drmhu
Chtěje ad jaday dvlf otevři
ti byt velmi pítísrres yiia ▼
tomtU c-karal-B jtira jrpti:ia
CV7":iri-
Byla to dívka nejvýš osmnáct
let lítající blondýna vysokého
štíhlého vzrostu a znamenitě krá
y dojímající však více duši nel
smyslím lichotící Bylť to obli
čej jako rfilinka propuknuvší pra
ví za jasného raná letního z chrá
nícího zahalení Tmavohnědé
oři byly přetuilou protivou ladné
jemné pleti Přiroxenou líbez
nost tohoto zjevení uemohl ari
nevkusný lat novicky s hrubého
bílého sukna zakrfti
Při pohledu cizince přišla mbi
dá jeptiika do rozpak 3 í chtěla
e skloněnou hlavou a očmi k ze-
mi obrácenými odkraplti
Co jest to zde za pokoj ?" pro-
mluvu k n! baron Ebenstein
Na ta slova ostala státi a odpo
vídala majíc oři k zemi upřené a
nejistým hlasem :
"Nemocná leli zde vnitřku—"
"Což jsou obyřejné síně pro ne
mocné zde vzadu ve dvoře? By
lyť rot přec dříve v přízemí před
ního slavonf ukázány — "
"Ba ano tam jsou" ieptala jep
tiika jeitě více v rozpacích než
prvé "Tam arciť jsou nemocnice
— aviak zvláštní případ já
vlzstně nevím proč — '
Chtěla běžnou ůklonou se vzdá
lili "Jste vy k službě nemocných
ustanovena?" ptal se baron
-Ne" odvětila dívka přibližíc
se o několik kroku "jen dnes ob
držela jsem rozkaz — jsem novic
kou mé klášterské jméno jest
Marceli na"
"Prosil bych vis pakli to mož
né abyste mne k nemocné do
vedla" "To asi nepůjde — to by jste se
musel na pani abatyši obrátit"
"Což pak chybí nemocné ?'
"Ji nevím" pravila dívks"ale
ona jol velmi nemocná a nepře
čká ai dneiui den"
"Jak pak ee jmenuje ta nemoc
ná ?'
"Mater Irena"
"Irena ! zvolal mladík překva
pen "jsou drě toho jrena v kláš
iteře ?"
"Nevěděla bych— "
"Podivně" pravil baron pro
sebe
Irena nszývala se ona jeptiška
jejížto nepřítomnost abatyie pou
tí na svatou horu vymlouvala
'Btu zodpovědnost té věci na
sebe" pravil mladý ůřadník náh
le rozhodnut Ji musím nemoc
nou vjdět Prosím doprovoďte
mne"
Jeptiika kteréž nic jiného ne
zbývalo vedla jej do pokuje
Byl to strašlivý pohled který
jej zde očekával
Matka Irena ležela zde puk ry
ta prostěradlem na Žinovce Oči
její byly zavřeny obličej byl zsi-
natý a prsou vydíral se jí časem
děsný povzdech Odhalené lopat
ky a jedno rámě vyčnívaly z pod
prostěradla a byly ranami a pu
chýři posety Na tvářích zobyz
děného obličeje byly pruhy ná
piastě Černý jil silně p rok ve
talf vlas byl částečně jako do bo
la ostřihán při bližším pozorová
nl viak bylo viděti Že byl opá
len "Toť jsou puchýře a rány po
cházej id od spáleni l" pravil ba
ron Ebenstein k jeptišce
"Možná !" pravila tato tak při
tlumeným hlaero le ji sotva sly
ieti bylo
"Jak pak ale přiila mater Irena
k tomu r
"Já to nevím"
"Nemohu věřili že byste nemě
la příčina a pSvod toho věděti"
odpověděl mladík velmi ostře leč
umírnil záhy svfij hlas jako by
jej vznesené panenství a mravní
ušlechtilost které a krásného ob
ličeje jeptiiky zářily k této mír
nosti pohádaly
"Já v skutku nevím jak se to
přihodilo" pravila Marcelina po
nejprv pevným hlasem " eště
včera při neiporách viděla jsem
mater Irenu zdravou nedaleko
mne klečeli
"Dnes tedy" zvolal mladý fiřad
nik významně "neb pravděpo
dobněji ▼ minulé noci přihodilo
se toto nei těstí mater Irenou ?
Toť přivádí mi evláitní myžlenky
na paměť —
S těmito slovy opustil po boku
Marcel i dj síK v níž nemocná le
žela
Y tom přiblížila se abatyie
největiím chvata a obořila se již
a dáli na mlzdou jeptiika se elo
"Nezakázali lékaři jednohlasně
každou návitěva a nemocné ?
"Jeet mou povinností vzíti vše
chno zodpovídání a této věci na
sebe — podotknul baron
"Pak jest to vidy jeitě dosti
I patné" odpověděla zlomyslně
abatyie "že jste nžco žádal což
citu lidskosti a mravu na odpor
se staví"
"Dal bych si snad vaií výčitka
líbiti pravil baron mírně sice
ale nrčitě "kdybych nebyl pozo
roval ie jste existenci této ne
mocné acela zakrýti hleděla T
"Jak mílete nivo takového
Hci?"
"Nechci pravil baron "mno
hé vedlejii okolnosti uvádět kte
ré ve mně toto podezření vzbudi
ly nýbrl chci vám hned hlavní
svOj dQvod předoéstí Vidy ť jste
pravila že mater Irena jest na
pouti
"Oviem le ona jest na Svaté
hoře—"
"To se osmělujete jeitě tvrdili
an jsem mater Ireno svými vlat
očci tilejsiaxírti po!(rrt9Q
Ti::ir
"To není mater Irena ! zvolas
la abatyše anil by ae byla dále
rozmýšlela To jest sestra Ea
doxia — Zajisté jen ty jsi dala
podnět k této mýlce" pravila
obrátíc se k Marceli ně "Roztrži
té stvoření Tvé myšlenky jsou
vždy b3h ví kde jen ne zde v
klášteře Jak ie se nazývá ne
mocná ?
Marcelina vyzvána takto aby
odpověděla hleděla několik oka
mžiko mlčíc k zemi bojovala
očividně sama a sebou tuhý boj
Najednou viak zvolala zvučným
hlasem :
"Ona se nazývá Irena ! Já jsem
v svém Živobytí ještě nikdy ne%
Ibala"
Pane barone" zvolala abaty
ie ohromena spolu ale také roz
vzteklena "toť jest nestydatá
osoba které každému v hrdlo
iže—
"Já vím nyní dosti 1" vpadl jí
mladík do řeči "Prosím vysvět-
ete mi kdy a jak nemocná k to
mu neštěstí přiila ?"
"Zcela nezávadná věc" pravila
abatyie "Asi před osmi dny —
ne minulý pátek usnula přilil
dlouho se modlíc — - nejspíše le
při tom rukáv její kutny chytil"
"Minulý pátek ?" vpadl jízlivě
baron "A přece byla jeltě zdrá
va při neiporách vidina
"To zajisté jen toto hanebné
ttvoření mfiže U rdi ti !" zvolala
abatyie s hrozícím posufikem
proti mladé jeptišce stojící tu u
zarděle aviak zcela důstojně "Ne
znamenáte pane krajský komisa
ři že jen ze záitě ke mne mluví —
poněvadž její rozpustilosti netr
pím — její mnohé chyby nezříd
ka trestati musím — poněvadž — "
"Nepozoroval jsem pra žádnou
záit u tohoto dě rčete proti vám
paní abatyie" pravil Ebenstein
"K mým otázkám odpovídala se
stra Marcelina zcela prostě Ne
byla byste nikdy se svými odpo
věďmi kompromitována kdyby
jste nebyla hned z počátku co se
týče mat?r Ireny lží ee uchopila
a tuto nastoupenou cestu dále sic
dovála"
"Ona ee nejmenujo Irena!" vo
lala zlá žena dupajíc nohama
"To míže celý klášter dosvědčili
celý kliiter !"
"Já nepotřebuji žádných svěd
ku více" odtušil baron "Jsem
tobo pevného přesvědčení že
jsem pravdě na stopě Ty asi po
chopíte Že se s touto záležitostí
ne ze zvědavosti nebo k zábavě
zanáším nýbrl ze své povinosti
úřední Mně se zdá ten celý pád
podle tobo všeho co se zde nalé
zá uepSsobilý aby v pojednáni
vzat a příslušným ůřadSm k dal
iímu řízeni odevzdán byl"
í'Tedy ke viemu tomu ještě
při !" zvolala abatyše "Ne dosti
na tom le nám vše pobráno co
nám před bohem a lidmi právem
náleží a my brzo jako náš spasi
tel nebudeme vědět kam bycbom
své hlavy uložily nýbrl ještě řa
da pronásledování má nás stih
nout] aby naše čest pokálena a
naše kázefi řeholní podezřívána
byla Já vím jak ee na jiných
místech se sluhy svaté církve na
kládalo — mSže se nám snad lépe
vésti ? — Nul s pánembohem vy
mýšlejte své bobaprázdné věci
al bolí soud vás zastihne pak bu
dou spravedliví od nespravedli
vých odstříděni My víme velmi
dobře le se nám vie zlé vlečky
nepravosti přičítají a valicb slov
vysvítá zcela jasně pane krajský
komisaři celá nevázaná nenávisť
proti nám ! Jaká pře má a toho
povstati kdyl nešťastnice já ne
vím jak buď řízením bolím buď
náhodou buď nepozorností se po
pili ? Avšak vaše zloba dovede
si pomoci Mluvilo se o mučír
nách které! byly prý v klášteřích
nalezeny a mluvilo se tak mno
bo ie jsou vskutku někteří tak
nesmyslní a torno úplně věří
Proč není-li pravda nemělo by
cos podobného v jeptiiekém kláš
teře doxanském býti Potěite pří
tele osvěty a takovými báchorka
mi těžte z utrpení nešťastné má
ter Eudoxie řekněte le byla a
rozkazu představené na rošti pe
čena neb k hranici přivázána —
učiňte tak s pánem bobem!
"Vale horlivost přivádí vás pří-
hi daleko odpověděl Ebenstein
blasemjehoi odměřenost smysl
slov spíše zostřila nel zmírnila
"Vale výpady jsou proti nepravé
osobě namířeny jelikol jsem várn
ani kdy dříve anil dnes příčina k
nespokojenosti nedal nehledě an
na to le musím to vykoná vati
co mi má povinnost rozkazuje
Jak připadáte na mučírny a brá
nice? Mluvto ra o něčem ©o
jest bližšího — o prznění hrobu
a klamání lido"
"Což pak to mi znamenali ?
svolala abatyie tváříc ae nevin
ooa
"Co to mi znamenat ?" pokra
čoval podrážděněji : Ebenstein
"Že obfiostroj který minulé noci
▼ kryptě zdejšího kostela vypá
len byl — který — jak se domýš
lim — horoucí očistec představo
vati mil zcela Škaredé a nebez
pečaé kejklířství jest kteréž by
nemělo bes trestu zSstati neboť
vyžadovalo lidský život aa oběť
ze středa oněcb kteří je spfisobi
li J est velmi pravdi podobno
le spáleniny mater Ireny jeu od
tud pocházejí —
-Tato lež" zvolala abatyie
nejvemm rozcneni "pocuial za
jisté od líarceliny 1 Aviak já tuto
zloa jsdovatoa -~
I txotiU jko íxrie § ryrivi:
Avitk baron Ebenstein měl
právě času její urážlivý útok z
meziti On uchopil tuto divokou
ženu za rámě a řekl :
"Klášter jest vyzdvižen 1 ' Od
chvíle vyzdviženi nepřialuší vám
pani abatyše žádná moc více ně
koho v těchto zdích trestati nej
méně by se ale měla nevěsta Kris
tova svou prchlivosti k takovým
to Čindm svésti nechat k činSm
které žádné vzdělané osobě ne
přísluší a které jak trestajícího
tak trestaného nehodný jsou
Nechte si to od někoho říci kte
rý po čas svého života nikdy po
kojně k tomu nebit děl kdyl slab
ší v jeho přítomnosti uražen byl"
Marcelina nyní spustila ruce
kterýmil obličej studem a lítostí
byla zakryla postava její zpřími
la ee pokorné klášterní drženi
střánajíc do výše zraky její kte
ré až dosud k zemi sklopeny by
y povznesly se ponejprv a zá-
zračný oheň plil z nich
Její hlas jehož zvuk klišterním
mravem přitlumen byl ozýval ee
nyni plným krásným souladem
K baronovi obráceca pravila
hluboce dojata :
"Nebe ráčiž vám odplatit ie
jste ee bezbranné opuštěné ujal!
Já chci hned odtud odejiti j nevím
sice kam ale budiž to kamkoliv
jen když z toho místa přijdu a
těchto temných zdi do nichl mne
černý osud proti přinfm a tuž-
bim mého sídce uvězniti chtěl
Za císaře který mi opět svobodu
divi chci ee dnem i nocí modlili
za nejprvnějsího a největšího své
ho dobrodinco a bBh povede mne
dile"
Vlhký lesk potáhl její krásné
o5i když mluvila Nyní skropily
alzy její Kce Spěchala přes
chodbu a schody jako v letu dolu
Abatyše mlčela přemítajíc a do
sebe dumajíc nehýbajíc se ani s
mtsU Mladý ůřadník zvližtni
touto scénou pohnut ubíral se po
své práci dile měla ještě část kli
itera prohlédnouti
Ukončiv toto pospíšil pí na
vitfviti kryptu kostelní z níž no
ci předešlé strašidelné plameny
vystupovaly Výsledek této ni
vitSvy potvrdil ním vyslovené
adini o osudu mater Ireny új l
ně
Krypta byla dlouhé však ázké
podzemní eklepenf do nějž po
několika úzkých stupních se vstu
povalo Podlaha byla kamenými
deskami dližděna po jedné stra
ně klenby etil podstavec podoba-
jíci se lavici na němž značný pu
čet rakví stál Již na kamenných
plotnicb byly znimky včerejšího
ohně v jeho celém objemu ačkoli
byly všecky zbytky uhlí a pope
le cu nejpečlivěji odstraněny Až
ke dvoura u prostřed podstavce
stojícím rakvím šlehaly plameny
by lyť obě na jich dolním konci
do černá opileny a jedna z nich
z dubového dřeva byla as na 2
coule propilena tak že vnitřní
kovovou rakev viděti bylo
Stranou v jednom koutě zapo
menuta ležela dvě polena dobo
vého dříví patrný to dSkaz že
'duchové nábožných zakladatelů'
stupající z podsvětí k svému noč
níma ohni své potřebné palivo a
lesa doxanských brali
Zde také ale byla podlaha vlh
ká a prozrazovala že při tom kej
klířství nejen oheft nýbrž také
voda účinkovala Jak přišla ta
voda sem která se do štěrbin me
zi kameny za dra la a kterouž jei
tě nyní viděti bylo ?
Leželoť na snadě že od pomá
hání a polívánf pocházela které
k zachránění mater Ireny způso
beno bylo- Avšak všechny po
chybnosti musely zmizeti kdyl
se kus látky upálené našel z jaké
bábity jeptišek sbotoveny byly
Baron Ebenstein vzal jej s se
boa
An se věci takto měly vyplý
valy další závěrky samy s sebou
Bylo zcela jisté ie nešťastná jep
tiška zaměstnána byvši přináše
ním a přikládáním dříví to ne
štěstí měla dole v kryptě plame-
ny zachvácena býti a le pronika
vé vzdychání duchu které! dle
svědectví dozanskýcb slyšeli bys
ío kdyl plameny očistcové yy
iiehovaly nic jiného nebylo nel
volání o pomoc matky Ireny
-IV-
Ilrabi Kolovrat prohlídnuv
osm dvorcfi panství doxanského
a dva statku Sazeno a sezname
nav jich stav dobytka zásob obil
ních hospodářského nářadí počal
prohlíželi klášter samý Zde na
lezeno bylo tak ohromné bohat
atví jaké jenom kolika setiteté
trvání nahromadili m&že V ko
moře určené k uschovávání stři
bra bylo stolního náčiní knížecí
nádhery více centS napotom stol
ní nádobí a poroulánu mísy a ta
líře % majolíku a krásné holické
náčiní
Klášterní sklepy přechovávaly
▼ sobi božího požehnání za Ely
fičet tisíc prastará česká rakou
ská a uherská vína Knihovna
pod dozorstvím pátera sekretáře
se nalézající obsahovala obyčej
noa málo upotřebenou klášterní
ačenoet ▼ svinské kule vázanou
rozličné staré země i nebeskoule
měla ale také své zvlášťoosti
Nelézal y ť se totil mezi jednotit
▼ý mi skříněmi pro knihy určený
mi hluboké vydotiny" ve adi kte-
rii ale jen pak poznáoy býti mo
hly kdyl ae po hřebřiku nahoru
vylezlo Na otázka hraběte k
lama by tyto vydutiny byly od
povlill páter cekrelář le etonie-
ji x% fcjo válif povztlzl a pro
kvostfi Nyní byly prázdny Na j
to byli přistinkem dřevěným da
tě znějícím apozoměnl a nalezli
za nim tajné točité schody Otá
zán kan by tyto schody vedly
odpověděl bibliotekář le vedou
do jedné sin pana preláta Eben
stein chtěl nLoru sekretář však
zabraňoval mu v tom prose co
nejponíženěji aby jen tak dlouho
sečkal al by on pana preláta o
tom zpravil Hrabě poznávaje a
rozpaklS sekretářových le nutno
jeet v tomto případu nezdvořilým
býti odebral se po schodech na
horuijnalezl tam komnatu úzkou
v nižto so na stolech veliká hoj
nost stříbrného náčiní stříbrem
okovaných mešních knih oblekS
duchovních a stříbrných i zlatých
drahokameny vykládanýeh kali
chů nalézalo — přec vlak bylo
později na tuto komnatu zcela
zapomenuto
V duchodetiskéni úřadě ukáza
lo se le o jmění a povinnostech
kláštera žádné pořádné knihy
vedeny nebyly Přede však
bylo na hotových penězích více
dvaceti tisíců nalezeno zadržené
dSchody obnášely též skorwtn
tolik také vysvitalo Že jmění v
upsaných jistinách asi čtyřicet ti
síc obnášelo
Kkyl byly všechny místnosti
komora na stříbro sklepy kni
hovna úředně zapečetěny a ostat
ní síně které nesloužily k próza
tímnímu obydlí jeptišek uzavře
ny vzzl hrabě všechny hospodář
ské ářadniky spravující buď stal
ky buď botové jmění klášteru!
pod přísahu Na to konstituoval
brabě z doprovázejících ňřadníkfi
komorních liquidačni komisi kte
ráž na tak dlouho v Doxanech
ostati měla al by své price ukon
čila Nyní nezbývalo nic více
než skvosty klášterního kostela
převzíti a eepoati
Totoť bylo bez odporu nejne-
příjemnějšl Čist posliní které
hraběti připadlo a za které i on
jak jsme z jeho řeči a Ebenstei-
nem slyšeli ji považoval
Hraběti bylo při víí šetrnosti
mírnosti kterou! on jakol i
vŠickni jemu podřízeni úřadnk-i
při vykonávání svého úřadu o
svřdřoval ze stiany jeptišek při
každé možné i nemožné příležitos
ti nej větší pokoří sná5etii byloť
tudíž na nejvýše pravdě podobno
Že výkon jejžto v kostele předse
vzíti musel za plen považován a
k protivným výtup3ra využitko
ván bude
Osobních urážek nechtěl hrábí
sobě všímali mělť věc samu stále
před očima a této byl volný vidy
svou osobu podříditi Jemu jedi
ně na tom záleželo každé zbyteč
né pohoršení zameziti a svou po
vinnost vykonati aniž by nábo
ženský cit jiných urazil
To bylo vše co se stáli mohlo
neboť chválu a uznání chovaní
so jeho při výkonu kterýž před-
sevzíti měl nemohl od lidí oče-
kávati vedených slepě od kněži
By lyť hraběti příklady dobře
známy s jakou zručnosti kněž
stvo na jiných místech při stej
ných příležitostech ty nejnepatr
něji! případy využitkovalo aby
vykonáni císařské vSIe veřejně v
opovržení přišlo Vědělť také
ze své vlastní zkušenosti le i ta
ké v malých nepatrných Doxa-
nech uměni Šalby a svádění lidu
dobře známo a se zlváitní doved
ností provozováno jest
By lyť asi dvě hodiny poledne
když se hrabě a Ebensleinem opět
sešel
"Milý Ebensteine" pravil -ny
ní nastává nám poslední nejt잊Í
chSze Přál bych si abych jil
raději byl z Doxan
"Neméně přeja si tobo i já'
zvolal krajský komisař "Mám
vám pane hrabě mnohou zajíma
vou episodu vypravovali mnohé
znamenité zkušenosti ' Nyni
však nemáme k tomu Času ob
oo si musíme diti vše líbili Na
dlouho nebylo by to k vydržení'
"O tom ranbti také já vypravo
vat! odtušil hrabe "Jest nám
obapoině ee těšili Já se svoa
letorou žádám si spiše odpočinku
nel povýšení j vy oproti torno
jste mladík jemu! příhody a zko-
ienosti doxanské jen k prospě
chu sloužili mohou neboť pozor
nost našeho mocnáře bude tím
vám obrácena! Maje tak výtečné
vloby a jsa tak svobodomyslných
náhled S nastoupíte za tak libes
rální vlády kteráž nyní v Ra
kousku panuje nejskvěleji! kam-
éru Císař potřebnje lidí k svým
opatřením aby stát na vyšlí stu
pen polinu! Jaké naše nynější
úřednictvo jest víte nejlépe sám
Osvícenější pracovníci při stroji
státním jsou kněžští přátelé ti
ostatní pak jsou obyčejní náden-
nici"
"Pan hrabě" pravil mladík
"obávám se le jen vale převelki
přízeň mé skromné eily přetw&o
je a do lepiího světla staví Ostat
ni jsem bes vší osobní odplaty
ku každé obiti ochoten kterouž
to bych ujařmenému rozumo
vzdělanosti prospěli mobL Vy
rit sám oejlépe jak pro tyto no-
vé idey a pro nalebo mocnář bo
roji Pro velikou věc trpěli jeat
také vUězetvíro Nyní však a
moŽno o utrpení mluvili ÍJall
káni řitícílo ae panství knilí po
sloucbalt neniť mi aa třlko f
4JIlladýpKteli pravil bra!!
pozdvih na prst jako bf npc~í
nal"duchovenslvo jt doaod vt!
mi mocné a oavidlí jeiti při tn ' ")
pádu tak velkou moc Ie r: — "
ba adrtí Třzl i kovlzZ '
ee všady a via! NU iřa j Po
xanech jest nebezpečněji' al ai
myslit aem&letn býti dost po
zorni a obezřetní
V nra okamžik bylo aa dver
zaklepáno a abatyás s sestro
sa kry stán kou vstoupily očekává
ny jsouc obě hrabětem aby jej
pH sepisování a převzetí kostel
ních předmětu prováa!y
Hrabě 11 abatyši ialsiBě v
úatrety a pravil :
"Jest to velmi přivětivé paeí
abatyie le tak určití s dostav-jet-
Současně přinesl bare Eben
stein lidli na nil si abatyše ně
mým kývnutím hlavy děkajfcs
sedla
Ona byla Živé ba prthlé přiro
zenosti v tomto okamžik byl
ale velmi sklíčená a v sb skles
lá dosud v onom rozpolož! my
sli v nfl ji Ebeasteiit po výstap
a Marcelinou opustil
Skorém v tétél chvíli aa si by
la sedla bylo opět zaklpá
Zpovědník pter Boavtr
Kt
vstoupit
Velebný pi" prumluvil k
němu hrabě "veliká ecbotaoat
kteroul a paní abatyše nalézám
dodivá mi smělosti také od vás
služba si vyládati—
"Račte jen poroučet pan bra
bě dal pater Bonaveatura v od
pověď "Jsem k každé možné
službě ochoten kteráž s mým —
— svědomím s srovnává
Při posledních slovech pohlédl I
se zvláštním sp&sobm aa abty-1
li která zde nepohnala zdánlivě I
žádného podíl neberoae edéla I
_ _ _
"Fráv povolání vaií coby" I
odpovědčl hrabě khdaě "jeet
lepším dSkasem jak velmi mi I
svatě náboženství na sídci lelL I
I řeji si totil aby při provádění I
mého úřadu i nejnepatrnějitotřa-
dy církevní co Bejsvědomttji
zřetel brány byly
rara -
Protojools
A ! tc l im! C-- II
Naproti mém byla nalézá
starý ddm tak starý 1 by mohl
býti dědečkem skoro relé ostatní
rrahy
Barva eho eet ii a roap
klín má na sobě tolik jako bývá
vrásek na obitčeii trv& Ped
krovem uhnízdily ae vLaiťovky a
střecha jeet okrytá zeleným m
chem tak le vypadá jako pJo?£
v němž s protahuji a proválejí
rozpustili vrabrt a pomívajt a
mému stirému kocour dtvime
na okně a vybřivajicim na
slunci llledfvá k obloze iako
Dioscf klidně na pohled vlak
#
mám bi silně v podezření 1
vzpomíná na svá mladí léta kdy
nedovolovala jelii bujná jeho
krev aby si a něho stropii po
sraěch každý vrabčí ničema
Jednou oživilo e nákl třeli
poschodí starého dam které po
čtvrt léta bylo pasta neobydleno
yhlédli jsm s ráaa okm
ja a kocour a překvap! srřvli
jsme zrak jedea aa drahého Pro -
těiší okna bvla otvřaa rzanosa
něl jsem podolknoati 1 tarý[ejbo vykoaáaiaz
dum nalézá a od ma uk bit -
ko 1 bych bo mohl kdybych
silni a okna vypaal rakoa do -
sáhnout) a u jednoho a a kb stálo
roztomilé děvčátko Zalloskala
do adi hřebičky a spojovala j
tkanicí Měla via černý jako
aksamit který splýval v baatýcb
vlnách po bílé košile staleaé a
krku červeno pásko a zahal ojí -
cí bujni řádra zajisté plaa ula -
distvých saft a taleb: okojjfa
lesklo jako rosa v kalíška kviti -
ny políbané sl a nočním paprskem
rty byly Červené jako mliaa a
líc — ndivit byck a praaie!
kdyby přiletěla včU a osadila
se na něm myslíc 1 jest to aj -
krásnější právě rozvitá ríž
Děvčátko odběhlo aa chvílí od
knaaza chviii vrátilo a opit
nesoae ▼ bitých rakoa kvitaík
břečťanem ovíjelo jbo stonky
a listy kolem tkaak Pak po
slavila na okno eěkolk fial re -
zed a vonné reraniom zatleskala
ručkama v nevinné radosti a po -
věsila koneční mezi břečťaaové
listy málo zeleno klc drob
ným kanárkem I jeitě po cbvCi mladý maJ kya
Méj kocour vycenil ibvtka rakoa Titm aav íi i má
svých zabS na malého zpěváčka
ale ihned a zastydli za bezbolai
vé myšlenky a tvář jeho vzala
na výraz usměvavý přátelský
Kanárek dal se do zpiv a roa -
tomilý nái pmíjšek diral a L -
skyplne — skloniv k m lib a -
noa svoa hiavinku při čemž čeř -
ný via smeknuv po skláni
promisi! kvitem geraaia-
Zadíval jem e uk aa ta roa-
koiný obrázek 1 mni dýmka
vyhaala a to znamená maobo a
sUrého mlidne Maai vykloň-
alo mi a úst slovo obdivu — ko-
cour sam&oakl k toma v aejkrá
anijlim tóoa ktrý byl arniL
Pak musil jsem odebratt do
kanealiř aby atzasuvtl aa stroj
akéha i řad ikAÍ t m
trcýia kolsíkem T poledne
4 " tj — — —f-
kdvl jra a vrátiL bvla nrotěiit
okna zakryta bílými aácloaaau 1 Navltiva lau rfer
aa kterými vlak dobr ja roa-1 mtlý párek ktrý obývá třwti pw
znal pfivabnoa hlavtska eklosA -
aou nad rala! práci
Ach l mé dali bylo pojedaem
teplo Faataai saá roaUkka a
tak baja i krav prsso£a
r-ar Čtvrt atobKi a lektala mi
cbaivi rK ktvrt tjitZj
zVx a!:ra Ctt-2=:irJ
udeřil koeoara schs:i ako by
fcjsl aa akaě TTUkaat akeM
a aeea a bránv a vyvalit
ma oči poli i
Teď jal s prutíjAek spifati
Zpiv kolébal s plvat ( K
aáck val šekových a pKleti! tak
čistý a jaaat k mém — &
!— k mém sed i Byl
) ♦
Ts de s prtáwdJa ta ay
cejaa WAJosm amI
bodu třUL O fU lítí trr
v oblékal jm aíý ksí ?
Kovortfial po pokeyt iko kU- j
í tak byl ad umV vy ř-
nim obvyklého pcřUk kfrý l
jm frvu aa Uo aa t
taa w v j w-i i i
tichý phbytek
Stal
s kra
sA i striá
Krá4 i m psW a
dalv uaave-ti výIt
toahy 1 pru mě la j-ak ar-
ým pratem pocbmré iiui
moj aitn v rsj%kw sakrad 4
ae kvěll — poctS aakraJ
la
L - 1 v — _f _
at-vj waf nswf t
i v_ t i-
měea která dala n
- '
i oiai jrm ao zrc4i la
tvář spoerý via—- Kerr vy
lkoby maě poMvaL Ibdd
jm a v ziou to tař pv
prvé za dvb ! f řit4vi
Bolteě ťboht pu4 pot!
odproil jwa chadika Nemll
za ta 1 ia Urým Ltica
Postavil teaa ko ěklik
nej-Ikaik tak aby kryly aa
krývajk vykiidka aa protějiek
Zde jm sedal telé vJ#ry
Zácloaa v proti kaě
ldy odkr! a kriaa hlav
vyořita a ptra T'l
jm clý d al taa vr
a já spatřím opět Neviděl
jm a a i jak s# jt#i Nemokl
ea iřďuvllal piati aa
jjf josékA a ptméry — w by šy-
1 v aiýrb Wb aýa'a frar
Z týd pš obd'rf pni
lurk ok plt4l ~)mm vře dkmal
bcut#f v re
Kocour zjeltv rť jea' j
karaaa vim ro ai -
slil Hleděl jm 4toa bns
t — kriá riiaTá kamé:'
spofáT! na měkkéaa aabl
zeleaém ISika vystlaném a Jmi
květky vřr Kil sa-- aave
4 ardc také apoi Vdvv
aa m treri za to 1 ja i é
pětačtyřiceti] rd rřin!
k vnada' k%saélii o i4á u
bo vír
Okao tiTK a saw
lovaaá -jiavtla e j%k obycvf
ě k Ct vlak 4ív
obUlela Sa4 k- káá !
Myilrky Mrvil v klě jako
I blk
žárli voí lam aua saé dsi
lárlivoet tak ?á jk r4 aié
bo kťura
AW jl vtaé4-! W cii-
1 klamat! Nv Prit c aě-
koliZrif pwkoj Byt jm ra£
j e jk bývám jm li 4w
I dláai k aětakém límm a tIi
1 Eoakodauto! S truci r
I k Tzal jm a váay } ř!Wý
1 bvt a přitikr jj jiti k
I rtlm — - bodd je irj i proti}
I š° okaa
Zarala tttal ja adLu C'r-
aooký adilk ptTmi aárači
mbsdébo mi Bo% pdl
isa -- 1'dT řti-
1 Pli k ok i ět j- mtr
1 ahyek 4vráta
"Strýčka T" savasělomt v srk
1 To tja UX rvak aě
I taž ?
VzpaavtovJ
Aao — - já — to jt — " !il
1}™ viaK
1 "liva volal ala dai jk
I jra NvmJlj
1 fokáf li U sdlUu Jt pfa-
I a Ptaby maa1 js viak
I lii — moj Mdaika s
I tarala smma rěkoát a týd#
I Id ta ckdá£k amlli jako
1 vdovská'
I SlyW ja zřtl4 miaaksatf
1 babičky
i Aca
j "Zítra aá aavatlvtir zv0l
i lalka'
"Ach T — U!abký pov4 -vk
jaořU a a mého aitra V ak
byl to Uké p!d( pora4ck
1 poadaf mé lásky S
Jtro - b iíti vjaeým — přii
1 js prot#j -ooero ~
1 zvřv oka bvd jWa ra-
1 ar staxjm korm kCrý
dlfěroi k aaai talO HT
Uk tázavým 1 mi ? t4
lilek
T mladém mlt ioaaal Mm
syaa svlbo phtUjkol rod ai
j bfval uk břiakým 1 i
byt Ukřka povalová a jjiV
I řI Jh jaHrvIi
etrýčkm a tykali mat Neviděl
jaaaa aaladíbo syaovr cU dvi
lia l té dokv r lnk?jr
I Ira sta J odeNai a aa v
r -- -
I k
Jertiodí starého dm
i CjCl ad ai dvi léta U úmkrn
I a diovi k mai jako k sar4ma
I pntU a rtaa ma také trýka
X2sfm proradr i a
trsmisv) Uk rvfsziiam sasv
=tav tžzUmm rliir
I crrrV jxx t=Zi ra -rr a ktí
Já kuUbiváss lavaro malé
ho Fraatika který bázi rakaaa
jk ďkt ila! otate4
vá kJj! mil drobé
r£ky aabvřti éolr4 trui
£aré% b4W kacMnv
£Ltř"
Z kxslnty
Bé ftvk
a hosaaJa a4k kfrf
Ttý vt dral kam
kt a ívi
hgRM aachytU sv b i
yUl M Usiao ub!
u Wati um kam tak
Mu 4K
í
4brv2 U#—b kaaix
A! jk čto my vojáci předl pr-
áidkm iim )m vkrá
t ta eraaU jam feti
ckIa4aMkrvaé !lm doOra
K Udli juss pláli k :
bra wjwflMiíi jm ko!m rs
pjtca kaa knsté ay Za-
ř at m — : pxda {titl
wímMa4 k tÍK
#
ti
— iaT"-
e m
mlic v%vi i
-—- -v-r vv_
v v f
v" v— m m w
vMk
tak aaadaa
M
ByU i—tsárt jli
viackai uaB4 ka4-
- it-9 rwl ZlZ
mámU j aais- i zaJymiat
N Uk iu
vyprv}t?
khkt iJw Lk r Ik
t Wf%kv!ú ja jk by aváav
wít 4 ahraa
! vypravwat T" av
íí js jdvkatti a i to aa
řl# V prvla ř'i dxMuo k
čai i aa straš! aa aifainaiky
a 4 v a£ jtě a ku? a
íai i d4iik Vltr vvprvar
Tvt k jě pJo -a
vaaf byl íbíibitós m-
zi aaati j -r 1 aam tyl
ev dai ere I v 3 W
i --
ars4raB'4Ha av mara a iAa a-
pwy rz -X
w Tvprafvi zpv
Miíbaii pliliít a(tě
pMkMKba jm k-ivl Walter
dokiur i m-iM pUi vyv i -
bil za aebv kaakalivI J5ta U
h-la l-tlf t a maj w rs
k-řwí svka { i £ -
ř#j b!-ii a aMá:a ř kri -
%-_
raÍKýa hth r i
~A a- aa d
vyvedli ai U via f~uwxm al j-
iy r kvK I VVJ-rTH"í ti k m
aJk4 f řs p
edaóHk u ala
zakvl a jtríia
kal ! Uat! k Selí
a k
Lku-
Tt byt toul jkai! -ávKÍý
W w'tf aI vyprasv
vat klii a lul a prvd£i
oidyrWviat dvprovia tV
lým ebrrjkim av ětit t Lk
j aovi v xárč atuakwýcla blik i
"Tiatr Ví!" Wf4a2 frmi&míkm
ja - yet !" a i"-iiý '
ik aakral m W -fapt:k rtl'
Poikvtt! k4 jWa ad f aa
ifú a Ui krmil # t cMla
ji aby frm svwaa š
Shv aavfl diéKeateU
vWkai Lka vab4 tU2 svěxa-
wí adali akát: t moia - i Jt p 2X
dala aiaa V Wm a Véda jmv j TkýJa pu4tv-b jrvii — -kterak
Lk ryk k pl ! Vnaa ďW Ur pixaí viak
aik a b4 rm rak as
Ukryl
j (v a pt
T tomtéž kamlka b-va a
f:ak kué rwtrd!o
roažatw nwii Xal Wcr u
vUkl Př TaUv bil rrbo
- -
a u krawl eviíkoa ka
aika při pkhl- aa Laika
a kýva aa ěkK Napti
kalí jm a kaec J J ra:í
atrplivý W!ir boou a
ta Lk vyýa č:tai
a avC a vlaým krkaa z atm
a abtral Ti ivřy dvéř
a rovail ti La to áUoabo vki
bv k vrallm vdacim do dvo
ra My aai adatali př-i po
kltlejk zva trJl UmU ob
j bm ica paákl J4
biitiU — k vraUm T
vřvii i Wlsvé ib!k &
Wil riau aa o?! Waiir
vi přvÍ42il a I vyved Le
tka t td4 aocš é avěb
Co4ct prUi b aiak
L2jk kaia
viUo briaa aavrLa my aly
a vka aat ukový hřmot
jl vtaaki SMdpdwb4a fhLi
jiai ráktfka aa vypravaa
kal Kiay aativaJy A s
pit at rws'4il wataa ik
iivanýV HJ txat aa
spit Jk JUt j z-a i krawl ulm
dkr}m vlýa krkm
Lršk rh k foIw Sti i
prtiBŽuřr v pravici sorJsi
m a ta ta — rku-4 —
pvilk" Trp rva ayai vyiOI
a aárn dřivému pobyb raky Lai
kovy a pt cé sta aavaaéi bu)
ňký mkb a kli kaaée'
Lk al iTářU i uur jt 5#
vím aky akavil TTWtKtiat
pr- tvaJcb4:i' kapráikéW ki
Wta ja kramir
líc-b baxvkk dvf JL JL
K a-2l m't satA kr-rél
iua atVthjO wvv%tiX i%
i ?-
tl rvM m+t wi i
CaaÉ býti míyaiř jV:! : -mjtté
m a 4 imomJLx rt- j
ti ik a)d Cl Eacr-ť arci —
zcac
u kl ta vtt
Laskavé aitiI
_ T
OlSaUW
rAot k po- 0aa%
by4I4 152 rok a II a-
v4 1 Wi á r v Ir
CTa-r l ±m i j saalv aa £
J4 ti kwifaa W%!
mv rvJk 2JJkmmm !
V m ii A II A NES
M Ums-wgm wii
ČXSXt STSATNI DŮX
tm- ilik žiok-r J X±-r
iwknli via a Bat
CVatvtivi zvíaJi air aji
vW pavH aai
i ttl rIbltvé wrvl aniií-
prt vykutii pvakL
Frzjiti Pivc?Jj
W— iký
Ctjiebjii e&tmicJiý zifsd!
ll£t]RYD0!ILECCO
Mají atp a #j-ftíi zivSz
801 a ST&EYICU
Za xboll se raCL
(iw r vso%
OMAHA NEBL
Schayler Neb
tWwet viecky price kvirvk
e!iivi k ift4 pio
Tak 4ubr a fhmitwnt Ut
Oo£wti i J nd
Pozor kraj ani!
K 4 ca? Jré ftv pu k J%-Tk-vi
mw jtí
a fcf d
WřataiWr C4Cax € !
Sth cbrn tfe -- t-r p
iZ-U fm _ s2vaa
doérf mi iwcky 4frro ?
tr a £-4řím puiíí M2j a
vě VT&avěÝ fŇtíac Mn-
í traaav a jí a
jpjN)4Iř
Pr akrác
' ki
i k?sik a iřIiS
rm l t44 k d
JAN JANEÍ3TJK
t 4rtr5'%
k-u!A
— — —
! ccmjcsr d co
t fiÍra
zb4i K24 f-rxr-# Wtv
d- íi%
!žf —i'
L wr za sa
--- m
b@ta
Ii3 F Salícta
?it rírrk
Jelliscn a Miller
pnlivaj i sKM želeaaé ▼
a jsoa JíJaaieíové pr ?tÁI
HQt£ A EIS3Y
AlA3íS A řliSNCtU
ďvovtvázaTkT
NEBSASACm }t
ORTtS A I'Ui) f-ijT"
BA IX y
sVHr iortT tJL aidL
f f Třtrvritr
ir" i i i
i V er_
SCIUTLEIL - -
#ř-ttf# př mil ja
pr-
1- —
U— a zaal Uiw prai m-
ijto r pjf4e Tr-r-
rs j t m~í -x i
In i
1 'Ztm
Fř% íía
L-a dsBÍrxa Li v-i Uasa
SÍ II rd I-w a C wísjhí
lL5optM a GHřt iva jvtsi
a atryebiií kt kJy c4
mor iruw a tak :{ pW
taa bcrTi a rv% a-vy%
lodi aav mLm4 %£!
vykájAU 14a ?-vtíe
svět
CIšsí Esek bUrtti i PiciS?
dráh
TzOJtÁ CiTÍKtNÍ CS2TA
cru ca~a¥aca a ra
T tCHO t
- JZoek JVJL
Dt tíaIt ivliítaí
' ttzXrx & liMll&I T
i rt mHZeth po
A 12-
airwiw
T A„ C-inI'is
i 4 jirw
mra -i "" " 7l ťi "
mmmjsauma
% r" fan? f a y
aMssm 1 Héi ií 'avavsTma ta a?aaVa14W
v z - " i rii in i n i T i i n m
mw j
kvetam NBmy'
l''
