Říma zplozenci
llUtoiický román
▲LťnCDA MUIHNEHA
Societa Jarctlina
Roaa wam aoal Tcbl (uJn St
ťxoiVoitv Hiw aco ! - Mlka
loatail f%m- a kati i asi arffcraria DM
kcM f a talrrt taauuli i lotra ptali )
-II-
Oha pánové řli k jedenácté ho
diněspáti Sotva Tlak ! hrabe
Kolovrat dřímari počal byl ne%
obyčejným hlomozem vyburco
ván Nejprvé bylo opětované voláni '
slyšett pak zdálo se jakoby smeč :
ka ohaří puštěna kolem dveří j
hrabete po předsíni a po schodech j
uháněla toť le mobly jak jed- j
notbvé hlasy naznačovaly jen j
lidé býti ktcři bosi a pfidy do pří-
temf utíkali
I a náměti osíval se nyní hluk j
silnější a ochabující hučení meai
tím křik a vřeskot jsko vyplaše-
nfch sov Byloť bez pochyby j
nějaké shluknuti
Hrabe přistoupiv k oknu podí
val se dolu
Bylo tomu v skutku tak
Okna všech domku byla osvět
lena a by lať dlkatem Je celé Do- í
xany jou vahSru a v pohnutí V
tltj áeb probíhal lid ulice a Části
oblečen x části neoblečen jak byl
ré 121k oputil
Pokud se dalo v této temné
bezměaíčné no i pozorovali zdál
ss býti zřetel dole shromážděných
davĎ ka k!áteru premoiitrátck
obrácen Výkřiky které nyní
h!aitéji se ozývaly nedovolovaly
na oheli myslili Také obyčejné
znamení zvonem nebylo slyieti
Hrabě Kolovrat zaklepal na
dvéře vedlejiíbo jokojika
"Ebensteine" zvolal "pojdi
wm a omozle mi kádati co se to
a-i dole děje!"
Kbentein kterýl ji] také hlos
roozem ze spánku vyburcován a
se byl jil oblékl vstoupil okamži
tě k hraběti
"Z le vizte ten shon ! pravil
hrabě To( spfskal nám Un
knělonr Bonaventura"
"Naslouchal chvíli
Mezitím adálo se jako by se
v z bopody vystěhovati chtělo
Dvéře byly otevírány a zavírány
a lidé běhali nahoru a dolu
Zeptejte so přece po příčině to
boto hlomozu ! pravil hrabě a
Ebenstein vyšel ven
V tom velel hostinský Kupka
sám aby podal zprávu Byl zce
la bez dechu a zdánlivé rozči
len "Vale milost" pravil pohnn
tým hlasem 'kdybych to nebyl
na vlastní o? i viděl vysmál bych
se kal limu kdo by to chtěl
povídat ! Hrnčíř Kadlík a kovář
Popelka přili velmi pozdě domu
Kdyi se k PoxinSm blížili spa
třili Ie je-t celý klášterní kostel
oscěllen' Uncd však zatmělo se
v letko a najednou zas byl celý
kostel osvětlen Kdyi Kadlík a
Popelka k samému kostelu při
stoupili přesvědčili se ie to svit
lo od ohně pochází který nernflž
vyraziti Kdy! tu tak udiveni
stáli rozbleskne se najednou tak
silní jako při největši bouřce
kdyi se celé nebo otevře a při
tom bylo slyieti takovou ránu
jako kdyby ohromný balvan neb
kála a výle sletěla Karlík a Po
pelka celí ulekaní běií ku klášter
ní fortni a zbudí fortnýřku která
ani nechce věřili 00 ji vypravuji
Jelikol ale nyní sam záři vidí
vzbudí sakristánku a sestru Eu
doxii která klíce od kostela u
schovává Obí spěchají do koste
la aby viděli co se děje M8j ty
bože! Coi spatřili kdyi velké
dveře a kostela otevřeli ? Mfij bo
le stvořiteli nebe i země já bych
byl snad namístě umřel kdybych
to byl v tom okamžiku spolu byl
viděl Pomvslete si jen vale
milost krabici hrobka o prostřed
kostela jest otevřena a ohromný
mramorový kámen který ji uza
vírá na stranu pošinut a z hrob
ky vystupuje kouř a oběti Vza
du — na hlavním oltáři hoří svíce
na stupních klecí mnoho podiv
n jih postav které e na hlas mo
dlí hlasy ale jejich jsou tak hroz
né Ie to al kosti proniká Oni
se modlili: „Pane! Ty najde!
metlu aby ony zlopověstniky
ztrestal ktořl nale rakve vylou
pit a naie odkazy plenit chtějí 1
Toť bylo via co sestra Eadoxia a
fortnýřka w tom okamiiku slyieti
mohly neboC ty postavy vzchopi
ly se po těch slovech jako by
bly živých ulekly spěchaly
bez vleho i ústění do otevřené
hrobky Při záři ohni dalo se a
umrlcích lebek a rubišS jasni pos
aorovati kdo ty postavy byly—
Byliť t duchové nábožných za-
ktadatelS kteří od dávných ne-
pamětných dob v adejlt kryptě
odpočívají
Oni skolili jakmile na okraj
krypty přiSli společné do ohně
Na to bylo slyieti stenání a sestra
Eadoxia a fortnýřka omdlely
Mni ařkoh jsem smělý chlap by
la by jisti mrtvic ranila'
Krabi Kolovrat který mezi
vypravováním hostinského Ein
steinovi ocmi dal tnaraení pravil
nyní aeela chladni k hostinské
mCepkcvít
-Vy j t r~TÍIt tí
"Ovšem va vii!o!t!n zvolal
hostinský livě jakoby v plném
přesvědčení "Já jsem to fám vi
děl Ale také pul Doxan to jíl
vidělo Viickni lidé jou vzhůru
nemohou se dout vynadivit Já
sim chci tam ješti jednou běžet!
ANuž ptal eo hrabi jakoby
zvědavě "zjevuji ae ti duchové
dosud?"
-To sic ne" odpověděl Kupka
"to sice ne a sice proto poněvadž
ae lidi Stftf avšak to jeat ji! d Du
ti strašlivé sljšeti je neústilo a
hrobky sté nati Všechny jeptiš
ky jsou na kruchtě a modlí ne
Velebili pánové piter Bonavcn
tura a pater Fridolín zpívají Žal
iwr a vykropnjf ob řas všechny
kouty kostela svěcenou vodou
ale vie jest marné! II robka ao
nechce zavřití nihrobní kimen
nechce se na své staré místo polo
žiti plamen a sténání a hrobky
nepřestává
"Jest dobře Kapko mUžete
opít jiti"
"Ano já pojdu" pravil hostin
ský svou čapku v rukou Iraole
"já tam musím jeitfi jednou ale
vale milost by toho nelitovala
kdybyste se chtěl obleknouti a
na ten obzvláštní Akaz podívali
který taj i sté není vsedni a který
! ICanLi ottnstil fcifi-
r r — —
Kdyi byli samotni pravil hra
bě k Ebensteinoi : "Jaké ničem
né kejkliřslví se zde provádí ! —
Páter Bonaventura připravil nás
sice na polo na ně Coi tomu
říkáte?-
"Pane hrabě pravil Ebent-tcin
povážlivě jn jest li toto kejkliř
ství zSstane zcela l ez nebezpečí?"
'Coi pak my slité ?" zvolal hra
bě usmívaje se "Tento zázrak
nevymluvíte Živou moci těm li
dem 4t-ak tak daleko nedožene
ten lid ře aby ztřeitěn nábo
ženskými vrtothy k moci sáhl'
"Přál bych si toM pravil Eben
stcin jakoby pro sebe
"V tom ohlodu jsem bez staro
sti' podotknul hrabě "Položme
se jen zcela klidně neboť ráno
musíme časní ku práci vstáli"
II rabí zhasnul svíci a Eben
stein odebral se opět do své lož
nice
Sotva ie se na svá ISlka polo
žili byli opět vyburcováni
Veliký dav lidstva byl ee totiž
pod okny hostince shromáždil
hluk se pořáde zvětšoval ano stá
val se i hrozivým
"To vie se mi nelíbí" pravil
hrabě k Ebensleinovi nepokojně
po pokojí přecházeje neboť udál
se opět ten znamenitý úkaz Že
při nočním poplachu trepky utí
kají a jejich vlastník je najiti ne-
mBie"
Při výtržnost ech podotkl ba
ron "zdvojuj noc odvahu lidí
Doufám ie ae k nejhoiiímu nood-
"Jaki" pravil hrabě zamysliv
e na chvíli abych si dal zavolali
obecního představeného ?"
"To jest to jed iné co se zde li
niti dá odpověděl krajský komi
aař
"Obrátiti se na duchovenstvo
bylo by poblouzení" pravil hra
bě "Oniť jsou pBvodeové a strůj
cové toho vieho Mysleliť by ie
se dovoláváme jich poradci a sta
li by ee jeltě jen drzejšími
V témž okamžiku padlo venku
několik ran bezpochyby z ruřnic
ftouc&snl pak metána byla celá
spousta kamení do okeu hostince
tak ie i několik tabul v pokoji v
nimi ae oba pánové nalézali roz
bito bylo
"Toť přilil nestydaté I" zvolal
krabí mocni uražen dupna no
hou "Tak to nemá déle trvati"
Přiskočil k pracímu stolku
pxal něco psáti : na to polo ku
Ebensteinovi obrácen pravil :
"Obleít a hbití ! jen hbiti!"
Dřív nel mohl mladý ůřadník
3 Ě a
uanemu rozvážu vy no ve ti a eo
obléci dokončil hrabě své psaní
a v ruce velký zapečetěný list dr
ie pravil :
u 9 % Vil a
-avoiejie aocino a aejte si
pokud možná nenápadnSnárucní
ho koní uherského hnědouSe os
sedlali 8ámť na něm někdy jez
dím Vsedněte na něj a uháněj
i jak hbitě budete moci do Tcro
z na Za ityřicet minut můžete
tam dorazili Převozník jest ce
lou noc na stráži a ařijde hned na
vaie zavolání V Terezíně ode-
vzdejte veliteli posádky tento lit
Za několik hodin muže odděleni
drsgonQ zde být Jen hbitě! buď-
jíl tak laakav !'
Ebenstein spěchal aastrčiv list
do kapsy přes temné schody na
dtír Noc byla sychravá vítr
Cíel přea plot a ulic ozýval se
lomoz davu rozjitřeného
Mezi tím co koef její Eben
stein na itěsti hned byl naiel zce
la potají koni sedlal těkal mladj
úřadnik stranou pod boudou
kuželníku aby nebyl vidin neboť
ai skorém do dvora tlačil se lid
Ebenstein přehrnuv límec své
ho kabáta ke krku a vstrčiv ruce
do kapes rozmrzel počítal
dlouhé chvil minuty
Tu právě pohyboval a na sil
nici která kolem vdla a kterou
akrae plot viděli bylo tiiký
plachtou pokrytý vfiz ▼ něj i c ty
ry koni zapraženy byly Práv
u boudy kuželníku aaataviL
Dva muli kteří za vozem ili
předstoupili nyní a poláli násle
dující rozmluvu :
Sundej mi jen také ten mal
ondák který j tak Uiký'
'Ty jst jen pfc velmi lakot
eý" odvltil druhý kttrý áliíils
byl "Myslím že je na tom kufru
dost kdyi bo složíme zdá se býti
drahocenných věcí v něm'
"Hlupáku V vyrazil první roz
horlené trochu hlasitěji "v tom
soudku který je tak po řertech
tížký vězí zajisté stříbro a zlato
nebo hotové peníze Ty inSžeme
lépe potřebovati a uliti nel kdy 1
v kufru samé žfiSry perel a mon
strance najdeme Col to nechá
pe ty hloupý chlape f"
{-Inu já to chápu!" odpověděl
druhý povolnějším hlaem "Jct
to ale přiliS smělé Maže ee to
na nás vyzradit"
"O to ty se nestarej !" zvolal
lehkomyslně a jaksi vyzývavě
prvni "Jestli pobožné sestry více
neztratí nel my jim itípneme
mohou být spokojeny A vždyť
ono se nic nevyzradf spolehni se
na to Ty víi ie od dětinství
svého do kláltera chodím' Kdy
bych chtěl takhle vylvanit co
j?eni viděl a při íera já jem po
máhal 1 — Zde — ten soudek musím
raíti — "
Uchepil se ho a postavil jej na
zem
"A nyní jeď u všech všudy!"
V tom okamžiku otevřela e
dvířka která byla v plotu vedle
kuželníku a nimi vstoupil mul
podle Ebent-tcina aniž by byl to
bolo pozoroval Neslť s velikou
obtíži velmi těžký předmět do
1
rora a ubžil jej tam Pak vrá-
iv e zavlekl opět těžký kufr do
dvora
Ebenstein který po řas téiu
rozmluvy brzo oko brzo ucho k
těrbinám v plotu nastrkoval tc-
nal hned v jednom z obou těch
to mužS hostinského Jiřího Kup
ku z jejich rozprávky v5ak kte
rou jme tuto řtenáři sdělili za-
lechl jen jednotlivá slova jako :
soudek zlato — nábožné sestry —
štípnouti — vyžvanit — já napo
máhal — ke všem v?udy — neboť
předně bouřil lid venku dosud a
za druhé huřel vítr Uk silně ie
mluvícím slova od ůst bráti se
zdál Hledě na to nepochybo
val ani v nejraenším ie jeptišky
tušíce jim hrozící osud své kleno
ty odpašovati chtějí a při tom Že
jsou svýu-i pomocníky a spoluvi
niky okradeny
V tom okamžiku předvedl Ja
kub kocí hratětc osedlaného
koně
Ebenstein vyšvihnul se hbitě
na koní pošeptav určitým hlasem
sluhovi :
Tam Kupka uschovává velký
kufr a soudek dávej pozor kam
to uloží dostaneš zpropitné"
Po těch slovech vtlačil koňovi
ostruhy v boky a ujížděl trys
sem až iiskrv od konvt litalr
Venku před vraty stojící lid měl
pravé jen tolik času aby ze v
právo a v levo uhnul Tuk rych
lý výjezd byl zapotřebí pak li
nechtěl býti zadržen ostatně po
hádala jej snaha svému ohrože
nému představenému brzkou pos
moc zaopatřit)
Hrabě Kolovrat dal sobi mezi
tím obecného představeného za
volali Bylť to obstarožný silný muž
nej bohatší občan městečka
"Nerozumíte" obořil se na ně
ho brali "své povinnosti co
obecni představený lépe zastávat
že nehledíte tuto noíni neplechu
aabrániti ano zdáte seji i trpě
li?"
"ttraběci milosti !" odvětil před
stavený "col mohu uíiniti já? Ti
mají zde pomoci kteří jsou příči
nou ? Kdol by neztratil rozum
kdol by se nezbláznil kdyi ani
mrtvi ve svých rakvích nemají
pokoje? Hrozící prst páni jet
zřejmí vidětí a běda oním kteří
nevšímajíc ai ho na svých boha
prázdných zásadách přestávají — "
"Col pak to znamená?" zvolal
hrabě rozhorlen avšak zcela d&
stojně "Jaká to zpupná řeč? Ko
ho pak obvinujete ř"
Starý mul mlčel ale tahy obli
čeje jeho zračily nezlomnou zpup
nost "Já nezbrahuji nikomu pokra
čoval hrabě "do klášterního chrá
mu jiti a a Um otevřené hrobce
ohni a bSh ví ěemu jinému obdis
vovati Avšak X jakém spojeni
stojí objeveni ae duchu ee mnou
jak přicházím já k tomu les lid
před mým hostincom srocuje a
mne slovy i skutky ohroluje ?"
"Jest to všeobecné rozčileni" —
mručel pro sebo představený -1
"všeobecná nespokojenost —
"Jak T přetrhl mu hrabě další
řeč "Vy co veřejný ůřadník do
volujete si takou neplechu zastá
vat! 1 Kdol pak jste žo se odva
žujete něco takového vyslovit! ?"
"Já nemohu ty lidi domu po
slat" svolal zoufal představený
"Toť bych musel umět catovaL—
Dříve by mne roztrhali '4 ne
mohu ničeho učinili Obraťte se
k velebným pán lira — "
"Col mi po velebných pánech?"
zvolal hrabě "Já nejsem arcibis
kupem Já jim nemám v ničem
co rozkazovat Vy ale vy jste
mým podřízeným Jsemť krajský
hejtman " '
''Toť chci hned svBj úřad ztra-
titi svolal divoč stafec "to by
lo by mi nejmilejil — "
"Od sítřka ano" pravil hrab
"Zítra nejste tíc představeným
nyni vlak sadriu ji vás Vy jat
nyní jako alrái která ae nesmí
dřív s místa vzdáliti dokud není
vystřídána jinou Bosamil jst
mi ?" ' t J
Vnitřním vztekem svraitěly ae
všecky tahy v obličeji starce j
bo lilo e třáslo cbtllť mluvili
tlakj pro rtrrf pcisqtí nemohl
"Já rozkazuji vám" pravil hra
bě Kolovrat "abyste nyní lei do
lu k lidu a jej pohroziv nejtěiší
mi tresty vyzval aby s rozelel
Řekněte shromážděným 1 jich
proviněni svého krajského poha
něti dosti značné jest Já ie vlak
zdo dle patentu který zítra v ob
ci veřejně předčítat! budn 00 ze
mě panský komisař se nalézám a
zaptupuji osobu našeho nejvyšší
ho zemíp&na Každé uražení mé
osoby jest skorém s uraženi m ve
ličenstva totožné Jděte toť mBj
rozkaz
"A col pak li ře mne neupo
slechnou ?" pravil představený
zcela bez sebe
Pak pomůže ubytováni voj
ska které na útraty obecni bode
živo" odpověděl lakonicky hra
bě Představený obrátřv se vyšel
ze dveří
Skorém pBl hodiny rplynulo J
aniž by se byl Iotoz nau uusii
Vyjednáváni před-taveného zdá
lo se beze všeho výsledku býti
Ba zdá'o se jednn chvíli potom
kdyi byl na náměstí sešel ie po
vyk teprv nejvySiího řtopne do
sáhnul
Tu však najednou uprostřed
nojvělSího hluku nastalo utišení
lak veliké jak při počátku kázá-
ní
Představený totiž obrátil se na
pátera Boraventura aby zjednal
pokoj a tento také v skutku tu
úlohu na sebe vzal rozkacehý lid
upokojili
Na prázdném pivním voze kte
rý před hospodou právě pod okny
hraběte stál upravil své řečniltě
Hrabě mohl každé slovo které
dole proneseno bylo slyšeli zvo
lené místo dosvědčovalo ale také
žo řečník chtěl od něho slyšiu bý
ti aby tímto spfisobera jeho od
povědnost za příčinou povstání
shluknuti před hrabětem zmenše
na aneb i zcela setřena byla
Osloveni lidu zpovědníkem jep
tišek bylo přece dvousečné a ma
chisvellistické Každou větou jíž měl upokojo-
vati popuzoval ještě ostřeji
"Milovaní bratři a sestry" pra
vil "dnes zažili jsme zázračné vě
ci Ještě po sto letech bude o
tom mluveno col pravdymilovní
věrohodní svědkové v dnešní noci
v doxanském klášteře viděli a do
tvrzuji a což dosud ještě k spatře
ni iest Hrobkv e otevřely a
vyslaly své mrtvé na povrch ze-
mě ještě nyní zeje tam otevřená
hrobka a z hloubi do níž Žádné
oko patřili eo neoaměluje valí se
kouř veh&ru
Koz milí křesťané! Nikdy ne
chybělo znamení kdyi se svatá
církev v nebezpečí nalézala neb
vět ducha jest vidy přítomen za
viditelnou říši živoucích a jen
blázni maji za to že oči zemře
lých jsou skutečně zavřeny Od
nejdávnějsích časS byla znamení
předchSdci budoucích plenění
spolu ale také upozorněním pro
ty kteří se nespravedlnosti do
pouštěli
Coi vypravuje medle moji dra
z( dějepis o našich milovaných
Doxanech o místi na nimi so
nyní nalézáme ? — Když strašil
vý zuřivec Žižka so svými Husity
litoměřický kraj plenil tu vyslal
svého hejtmana Daniel Unčička
nazvaného sem aby Špejchary
klášterní vyloupil pak aby kláš
ter zanálil Kdol mohl mu ▼
tom bránili ? Císař byl bes moci
ládný přítel nemohl so obrolené
svatyni boží zastali Protož
prchly nábolné sestry tenkráte
vedeny roboštem do lesS jen
jedna stařena zQstala a ta zalezli
do sklepu ukryla se Jil kázal
hejtman otýpky zapáliti aby na
střechy hozeny byly jil Šlehá ru
dý plamen v temnou noc—- však
co se děje ? Všecky venku před
kostelem stojící sochy počínají
svýma bílýma rukama pohybová
i tak že hrozno byla na to patři-
ti a divoký Husita strachem u
chvácen prchá Za to jej kázal
ŽiŠka k sloupu přivázati a požne-
náhlá iípy usmrtiti VŠak uloLý
v smrtelném strachu obnovil ka
jícně svou líru a spečetil jí svou i
krvi začel na přímluvu rodičky
boií do očistce přišel kdel po tři
sta let trpěli musel al tepry v se
dmnáctém století zde v samých
Doxanccn a něj vysvobozen byl
Kozmilí v Krista I Nemyslet
le ti kteří dnes do Doxan přišit
ne snad za tou příčinou aby je
ohněm vyhubili nýbrl aby si je
přivlastnili znameními obrátit!
se dají jako druhdy Daniel Un
čička Nevěra našich dob mi za
tvrselejši srdce nel kacířství pře
dešlých věku Oni proto prove
dou svfij záměr jeni tam smiřuj
klášter prodali a s jeho statky
dl světské záliby naložili Bílé
panny které Jil od šesti set let ▼
klenbách doxanských chvála hos
podinu prozpěvují umlknou a bu
dou donuceny naatoupiti cestu bí
dy a strastL Ony svá malé uzlíč
ky jii svázaly a hul poutniekou
dril ▼ ruce „Buďt pokorni"
stoji psáno a ony jsou pokorný
„Snášejte nespravedlnost' stoji
psáno a ony anáiejt ji Vldyf
byly jil časy ▼ kterých v nalí
milé vlasti české ládný duchovni
na denní světlo odvázat se ne
směl a panny našich klášter &
kvílíce a plačíc svSj chléb vezs
dejší vyiebrávaťi musely Cechy
nevidSIy toliko husity a utrsquis-
ty Cechy viděly tél nemilosrdné
Švédy- ' 1
Hilovanl ! Ntprtjtivujt ae vlili
IIejvy:::hot Vtrl ř:s=3 1 to H4
dopouští! Nechte se proniknout!
duchem pokory jimi nábolné set
stry prodchnuty jsou Ještě vidy
po těch nejtěllích zkouškách vrá
tily s opět a byly v jich přede
šlé cti usazeny toť bude i nyní
v5l boit Snášejte tudíi ne j mi
lejší a buďte t'o pevného pře
svědčení io beřj'1-ávi nemá a ne
mSle miti dlouhého trváni Ode
beřto se do domu svých a modle
te se neboť písmo svaté rozkazu
je : "Špatné vrchnosti taktéž po
dánu býti jako dobré !"
Tato řeč ukojila lid méně nel
jej rozohnila
Co nejhanlivěji počal lid nyní
spílati a nehýbal se místa ačko
liv iádné násilí se víc nepřiho
dilo Tak to trvalo ai do tři hodin
Byly to pro hraběte který to
takříkaje obležen byl třlké ne
příjemné hodiny
Tu cavzněl směrem od Terezi
na hlas rohu Brzo na to přikva
pilo odděleni dragona a vytts-ný
mi šavlemi do Doxan
Nedlouho na to rozutikali se
viickni výtržnici
Pokoj byl opět zjednán
Hrabě Kolovrat a Ebenstein
který byl s dragony hned se vrá
til mohli ještě několik bodm
klidně pospati
-iti-
Drubý den po této nepokojů
na údaje tak bohaté noci vypa
daly Doxany zcela klidně jako t
zcela obyčejný den
Avšak uvnjtř chalup a domkS
tvalo rozčileni dále ano ono rest-
lo a zvětšovalo se očekáváním
věci kteréž před se jiti měly al
k zimniřnému napnutí Nikdo
nekonal svou denní práci ve
všech ulicích bylo jako po vymře
ní Viickni zSstaii pod svými
střechami a vyhlížely a napnuto-
st! a oken účinek hr&zyplnébo
zjeveni v klášterním kostele p&
sobil jeitě
Švadrona dragouS uídli)a se
na triišti a rozbila zde své stany
Zde pod širým nebem krmili 1
vařili
V devět hodin shromáldili se
zástupcové doxanské obce ve své
úřadovně a očekávali příchod
hraběte Kolovrata který je sem
byl povolal
Hrabě nechal dlouho na sebe
čekati
Kdyi byl konečně provázen
jen krajským komisařem přišel a
s s tímto na prvních křeslech
pro ni ustanovených posadil po
vstal baron Ebenstein aby jednu
liritinu přečetl
Byloť to císařské rozhodnutí
jíml se obci doxanské osnamova
lo ie tamní vladař tamní klalter
jeptišský dnešním dnem vyzdvi
huje a zavírá a jeho příjmy k vše
obecným potřebám státu i církve
ulitečnvm snusobem ustano
vuje —
Dojem který toto sdělení uči
nilo byl veliký třeba by i ohrom
ného prvního překvapeni zde ne
bylo "
Po krátké přestávce vzal kraj
ský hejtman jiný list do "ruky a
předčítal ho
Byl to dekret moci jehol kraj
ský hejtman rakovnický hrábí
Kolovrat-Krakovský k provede
ni tohoto opatřeni povolán byl a
na nějl se za tou příčinou země
panské plnomocenstvl vznášíaby
při provedeni tomto osobu císařo
vu zastával
Tu povstali viickni zástupcové
obce jako jeden mul a uklonili
se a nejblubŠÍ úctou jako by si
viickni vědomi byli ie v minulé
noci s prohřešili a jakoby iemi
lý toho dojem nyní zastříti chtě
li ' '
Frabi na to povstal a oslovil
krátce sice avlak jádrni shromái
děni Trávil le opatření které ae s
klášterem stsae dle lidumilného
a Šlechetného smýšlení císařova
se vií Šetrnosti a se vším možným
ohledem provedeno bude le však
oproti tomu pevni odhodlán jest
kaldé nezákonné protivení se ví
přisnost! pokárali jak k tomu ta
ké zmocněn jet
Konečně poukázal zřetelným
jasným zpSsobem k tomu jak v
liký prospěch zmenšením převeli
kého jočlu ústav & duchovních
pro stát pro zem a ludil i pro
všecky obce Časem povstane
Ta předstoupil představený
kterého! jsme jil včerejší noci u
hraběte viděli chtiv v delší řeči
svá a obe přáni v prospicb kli
Itera vyjádřili
II rabi ale anamenav směr jeho
řeči pravil přisni a slavni :
Třiiel jsem sem abych nej
vyšší rozkaz jeho veličenstva ví
saře prohlásil nikoliv al abych
jakékoliv náhledy jednotlivých
údu obce doxanaké výslech L'
Po tich to rázni proneSených
slovech obustil obecni sí& a od-
bral se odtud do kláštera neda
Isko něbol jej jeho úřadoici po
mocní očekávali
Byli to úřsdnlci komory krá%
lovské kteří měli vieliké movité
1 nemovité jminl klášterní sepja
ti a přvziti
S tímto pr&vodem vstoupil hra
bi do kliitera a kázal dovéfti jj
do síni kapitulní
Kapitulní aih jest ona část klá-
iternt r nižto so slavnostní obřa
dy před se berou a v nížto
slavná napomínání a pokání adU
H ISIS tato byla vysoká prostra
ni a bohatS oadobeni vproatřed
nalézal s veUký kobercem aa
st?aý sttl tokzs tli encta
křesťanské a theobkké rteotu
co dosti obnažené Iay v eejm4
lejiích poetavácb awásoréy
zadní stěna pokryta byla malko
na obmýtí představatict aalole
nt kláštera GertmJa dceiva
Leopolda svaté ho vévody takou
skéhu Princezna jest ad před
staven m koranou na hlaví ob
klopena svými státníky a stavite
li břehu Oharky drltr v ruc
p&dorya kláštera
Okna té o síni pmkytova!a vy
hlídku a jedoé strany do park a
druhé na Širou rovinu aábajici ai
k nově xmábatliiua s Teresiaa
Z oken do parku h!dicich viděli
byly ohromné řady prastarých
přixtřiženýcb slrotnU tvohvitcb
dvojitý kříž rozličné pavilosy a
loubi dále pak dohlíželo oko al k
zátočmám Oharky podél výltn
porostlých litarai Tam na pro
ti DoxanStn ai čtvrt bodiay
vzdáli ležela obec Broaaay pod
butým mohutným leattt
Jeptišky jdoue dvi a dví ve
deny prelátem a iti kaíiimi
vešly do siní a postavily v polo
kruh Bylr otiěny biiým lateas
krk a hlava zakr loa míly červ
rým aá vojem čelu skráeí a pra
zahaleny byly prabovaaýw plát
nem Před tímto kruhees vW
nel pS! sta tvět nebewkýrh
jichžto většina starých a málo za
jímavých prohlásil hrab Kolo
vrat klášter nálelejídl v katego
rii Hsařským roabodautita aaati
lených za vyzdvilený SpI
rozvinuv jiný lt pře4IItal naří
zeni jitnlto veškeré jníaf klášte
ra táleiejk-í buď T emovttýcb
atan-irhJuď v ipicb a ceanýcb
věcech po ftaveni dSkladaého
seznamu převzato a kratovk
komoře vtěleno býti mílu Jen
to mělo býti vyjmuto co každá
eptiška movitého v svj rvi i
chová Jeptišky které íavaé
sliby ještě nesložily měly klášter
ve čtyřech nedělích oJcytuita
stotřiceti zlatých opuattti Jep
tišky složivši jil sliby měly pak
li do jiného kláštera vstoapi sto
padesáte pakli ale k Alibi linkám
dvi stě zlatých výslul&ého oKlr-
ieti
Jen velkou obtili bylo krabi
li možno tvt hlavni částky své
instrukce pře!néti
Mistr Šochýtek
MkMaalar atxaara a4 Baáa!ana Oinaaaa
ttaaaNHM)
Pan mistr al nešel lomí bral
se úzkou aličko kol nké ho
spody k sahradaim vratSm páni
Nevolovým Vida ad jdi vi
mamčené vešel do bliaké krčmy
Po p&l hodini vrátila zpět Jda
koltot zahradních vrat aaalerhl
aavrsnatf klíče "Ach to j oea
myslil a kryje s v slin sahloivt !
ms v to míto Vrátka ae skuicK
ni oetvřela a pestrým šátkem do
polo kryta vybledla ven sKčci
hlavička 31ařenčina Míatr vy
stoupil ae stíná a Jt to vy
Mařenko?4 lekL
"Jen pojďte lady lidé stála pře
chizwjl' zněl libý hlásek a měk
ká ruka vtáhla mistra do zahra
dy Dvéř zavřeli aa aávwka
ale klí! nechali v aáeaka
Není v altánu nikdo Tf šptal
mistr
wNe nikdo v celé zahradi m1-
povědělo děvč a oba brati a úz
kou pěšinkou pod řadami vyo
kýh strom 5 k tichému altáaa
Zde aedli na lavičc Měi?é
světlo prokmitajic llutýml lUty
aka-il rozlivalo a hravi po vbli-
čejl jejích Byli přitaleat k avbi
jako dvi ptlčat kryjících a aa
v zájem křidly
Pro£ jsem vá dři v aepoaaal
Mařenko f v td vtkal saatr —
ttládcijicá by bvbvla m-ii la
nou
Nehřešte nemělo to bf ti" oJ-
povidalo děvče oUtai kdo vt
co eud přiBe
"Vy douflt? Nevit jak mne
t těší"
"Col moha jiného děvč bt
jaiěnl visi na náhod Zll sub
mohlo také kdy na mysl přtjit
1 budu mít rá4a leaatébo?
A ť stáno rokolir pastí a
od vás horoval mitr Při lom
přivinul děvče k aebi Toto
trochu bránilo ale v přištim o
kamlika lelelo múítrovi na pr
sou Šochýtek vzal kránoa hla
vička do rukou — a libal a líbal
Opojen sladkým vínem pobbkS
neviděl a nealyicl Naj4ao
bou divče ikublo — a Někd
j v aahradi! vyrazilo a aeba
"Kde f" zarazil atatr v ho-
rourí váJuiavidl nikoho?
Divč zalita napjati poacrova-
lo
Vidit UB teklo p thvili
mistra mest košaté jabloai aka
auiic "jak ten stia pohyb]"
šocbitek aledoval araky divči
sj a shlédl stia male jak a sda
]a holt ozbrojeného ksaitajiei a
mezi stromy Na okamžik zmi
zel bylo alyiet chrasti af jako by
nikdo plas suché větv kráčel a
stia objavil s aaora taatokrit
blil altia Co činit f Skrýt a
v altána byte nebespaíao Tyjlti
ven rovail Vyběhl li al sakstr
v čas mokl se dostali k dviřkása
odstrčili aávork tak aeaaAmK
ni npHtli ujiti Nebylo ala
lasa k plemýlleat Soehfuk
ki ' nrosf ýšll aýbrt ttkaar
rsku SíařeaČiaa ryraail a alti
nu
Edo to ? os val a aa titxia
Ittia nimi raktr k vttmm =J
a prchal 4ako tako k v rit- j alýck aríčkl a ttk Já 4
klm bea dd Hkaal se k byv ?é p"-t aly imsjiji
olUčti išmfki aJ vrátka at w 4VW La a é !-
povolila eyUř £ a kU2 f ty lálM i-řtWaaf b v
stal a Za aim wafvalf a rvbi4 pvvkáii a a W as
krok} "Ja straors" asy4l I aaL Jla l'-t pml 'wa st
B!tr a! pMkl4 a vá vrata iawla sa Jsjesfika Mm
a aávoraMt 4o4I aaěWaSk J ai4ta atyaluei ai a-J aa lS
Práv áti tm aaWra vyítvti j ía j iy v A4
kdj 1 a aSuy aa pt kr%k I ala- iU kJ pfi w4 p! £
lé ji©ý ml m vy-!i a aaJz l
Máa% tě Utrma ! krsstat bia
esa aakřosěl €- ct
ScbýUk o4 vV f4v
vrhl přtsaýia aasírvas asi aa
CTuvé kN rtm laaajti Při-
ští okamžik t t%aa poškráSja !
atil v atlrds tah rady aJt 1 kaal í
jako Štvaaý j#a k iv(rfq
dviřkám d 4fonu Zd akrvt a
ta íikl iUZ a
bradai a-JL Z aaarady -riil
a - f
a
k alma divký kř-k jl l-s '
ale mm f tyl tSLp4 blikj- eo s
hnl!a sailt "CJsvt b-! tTkvťt
hor £íyl sa tak W vy
Světlilo- VíiíL 1 aa ala! Ohi?
tativého Ska kterv h VI ra
alod ekvtaU F la v
všesa aaalá dvW Myl ař i
proaJlJ4ov M aakra J
h ! dvora kI '' v
př'lirokBalk vyk? 5 a af-é-bo
4kry ta a hal ms sift br
zahrada k vrailsa jl ayi
eo stS{ prvtésti aiL kk a [
drahý a jil fáí aiv&ř nl
Za aiaa b'ikal to am vi íy
blil a Mil sr hiv a kl
svláit To5 v tt a-
dalvko rvz!éhal Ai al 1-
Í y ll aa brb vrat — a
haali a uké
b k T ra! I m
praáaaIa a set ja ( ř
"IWaUli
1 ! a~l k'a
Teta? J v -al je ta Um ja 1
tt si ttary Bír%jii ú-mImi a í
vyUal sta ařj sátvv mt aby
vraty osvak # krvaa# tiai i
Tomš s řhl t t+ ř-rab-
llaha hl hi ki ba ka r -ttál mm
piayaa brJtň tlt a a aarury
ak!#L
j ? i j-# !" tásaii aa o
druzi al Ti aktv dil
amál v jmúuťm kwa rMtU
z sebe
tklMvrs V)artUW V-
IvaU tUy jd pa JntíiJ aa
závora aby mm I-a j
aa4aNit tk rvaaašl-j ai j-
dva v o drahé as skákal aaa 4Al%'
pomáhá j Tsašovi V dwjtv-ii- t
aém Mti haha hiki aaaa Jka ?
i
dřív bLakáai sýval i]ta i
avzba-laý skk al atkk! v jív
a T v 1 _-
abohý au-!
Ir IWUi twt i pít allwi i
! aa ilk-áB a vrat i
aaíto wtA
vjčeivajMitn břvbtk vWt aa -
bavte a -mít-íí Utk }vaa í
avpowaa mI čUiv 4 1
Při l'M v vrbici a kr-í l- m-
lomaé klik v Nit-v la l xáaa
1
ttaa í-j sr J jVi '
taklo vta rrfi i&í v!l
ktrtvf apo4la PVtra Mtl
koval í mi aáa tVtíiá
Íj pwH'ař j-ts t
traao krt4
vyprav jiaa itwře m? a
jtt 1 jmiii té ri Sj b j " k d !
ml přtil 1 vWck sá !
rozbil a díka
Týl a drahý d rt i 'a-
ctrt pre vvsiy
IV
Malao mi pa ya' i it mk
aový kabát -4a myl vLa
pwzorahittwu 4bv4rlatt fa-
r '
mm varf fií aw KvM
p tkal aesaUvtl ač pmim
nl aal#aa hnt jm uwt
bávly mm syi vlmhw Nvtvie
ovlesa aa iaaala katwka la y
vatelatvo Uran a aKrvi ta
aat tý-J# ii z pávata v
Itvrtita aaraat Mvá ptaá saaf
aailovaaéas 4ačiaaa
V SnrmiX aa roba
v ! a
Nimhochs bvia a 4ia
plsaí mMimtm ai Teatok rit a6y
la jil asi paa i ackýikoá Sarvř
aa saustU d- pi ovWa j al
aa to akháa!a vh traa
aa arváh a-traiik a v tál: ©4
aatauk ý h k'#pa Jk s saata k
téť adáWti a doliti li k
svéoa vaátedvaéka ssalli !
ihovata j Mtslay Wlia a ji
sto 1 Nohýtk pj4aMa v Šw
la4 vyM tal prac aeib! ta
to al pilaěji a Ij 41% lak
aá klJL Otiaa aárl 1 i aJ
spratka 0U aík3 1
jvaaaa aary wa av4aaarati& a
rol víw p4xlftl pvak-a p-
ka{r protivníky o mF9ú~
podoba ýxh aarálk prwviv!!
talt ata brar l-wbt"ýkl táialy :
O Xtarv— aiKa p4ve!kytM a-
™v wwia mm
akeha Tak saily a vci kdy
tmmm po splfaati aia414aik
priadaia aadal 4a vratká ámmmm
vytlaa4aaa mmm a saaU
aa dlif ia a rwabs?- - -Sld
aaa aové bv t jW teakrát v pra-
cipiia v dmWvá aas gjmmmt
aaa vlbc lvt ía4atkt
aa 4IU iaa aapoawitmti a aata-
lot jil jsa byl v4ka Tak
plyn aha sisaa a prvai aae jar-
ai O vt!tkaoifc aaatavt Sa
wlik plachto aa aaitl a
ji a waea talai Sklai dra-
bvi vjWu í—s ra4 ~
byha přilili 4 4rař aá
Voalbai ačakivaikk isaJír
Prvat da atrivv psk ab52i
éoaaa Dvabf 4#a vy#l ja pl
aiaaaaál valv k kl lasa a at%
ésatíet prvdí acfcJUivx
aaatal ÍMa však k 'ka ťía:
liaa mimi a-tr' thrbý vl jj
Cvtt pJa lUti aAtřva jak
#cvi a iv us ot mu a 1
aiop ir t ast L#9i a
km k ijaa kl -?- a n~ '
0ia 4 e a jwaaAaa
m -drw
-V! bt -k aaa4 dl a reo-
f-4al f n kWa mni mim%ii '
#
Pv=-lsaí a U4 4 aafcfcíwi"
T? A kasa aevit? — "
Koll i a ata ♦aí
Tsa o eyos ativaÁ ssa-
x a - jt vu
tw '
Iv
a !%
1 x
-~ s-
r - -
9 a--
Ea
tra
i
i
t
Mr- jaX
Mu
T v
V ra
s
sn
c Ca'- —
Nvtfia
i
i'
ra a mié
s %mmm
t
NS Tvfk
1 :h % i#J
i v
9 a'
Paas ÍYaaa-
! "
1 uanoureiio-am2ncn3
€trf awrrtí-i #actratt
tiía-efciiťact
ti a řM-í i ř ařtai a%
aaa
j AuLmr 4 XEW loRKť
t aan
aa- kaiiw aivi
N
tosjtr ± uiMBviisr
atf kaidv čtvruk
t
1 f I
i uaavaara-a %ia v 14
L L k-
1 alak l XL ImauL
7SwTWha do UaatWrka:
f t kaj flart alata IL kaj Hakal
iasialabi t-ÍU v papirma
- j l 4 l— 1 rak 1 paú po
M - w a a iaac a Uaav9araa
s
1
ccrrcn
KVSUASDT A CV
at Swal Str X Y
i C- 8- aUCilAItl ECA3v
i Eíwsdajř X Y
f 1mm%r aiaw p
ktiw V ť- — m sm aa aa Maa
aa 'řsi Za" yjmmu a a a—aav I "'? "ani a '"a
ra sa aa m a M4Ma I aa~a— _W
aa- J -r-w a
-„ aimt
J- ! a
raaaf t — I
TvKua 1
i -a K wi M I
aW mm mt — „ — w — 1
a £ a i aa _ I
I r ri a I
mXÍ í m a -„ni atataaa I
f raa — — mJraaaa I V
[ Vaa Ziia a - „ _ a umt - I
I i áMa w taaav I
I aW5 aullkMaaMlla
iWf mtm JvinuU' -aata— a a aa-ava -a ~~m~±
aa aaaaa aji a -a Nsa trnuli m 7" mT-g
1 1 1 ar r
Inr ai aa aaa i nu a aaajaa
i a-aafciiOT
% a a a Vn aam % M mm tti
% aniita) a -iM} a iusu( v
Ubiaaitfaa mmm a£MA aa
t a mm
mim iraa-ai i aat au t-a -iaaaaaai Jká-
jiMiiťa iaarrxaja i
aaa— amaa I aii á ana_a
-ř
C v
Sevněmecký Lloyd
pTaJií pnwá
PAROPUVDA
ř Cuthampton
lTT""'
— ipaa
V Mrtaa
— -~-
TTX' rvV!EX ŤCU STÁTŮ!
4— - — m $ jk Jim
VW ai—M- iMtv #
t r-kl
Sraa pělv I A Baa-wzv Hjv
b ss A "vrv iaf A ?viaL a r%
laurraaja STm-
TV II ťJ !_ tA
- íírar a aa
Ol LKlt ll A C Mas
a Ta
('VMwall rtaawtt
Chicago aFJortímesY
drahá
♦- aai rs£S X
0 II A H A
CHiCASQ A?!U VlCHOD!
?
itdi&i přini ctsta
c!o
thUmfuet £ t (Vm V-4U-1
£ht t " ww r
' i "►-'-- A"
Jt-Mitmm JfaT-
aava a m-netmm %- n-in
O X A li A A Cil tCAiiO
a a uur lt-er9
K ity V aa mum a 4-
vi-a aa c4 a Cil v
a lati-tl-- ra Ir:a4
Y U Jtax-r?- 4- fřrt
tuí- tVa Mvsm ltua a
&#4%a
apaM-ja řiiti a Wra aut
w%jaáfai _
T C- V BartJa L ttťniuw
i4ar FaII% Chars" C"'tT iir-
SW a 5t_ Lari"a
Y CtiVTws 4 liMe-% Ca
kiiw P"í~ I iya LVaaa
a ka v--na ítiatiaa ita 4aiatík
a 1" Ca—
"iT Ika--r a M!
a l tU v-em ) t
itsi v Wa-v
Čau- w£
listkj fhxi
VMaat ial a
f li Jt+mmĚJ!-tm~
IW atw
aaxjsi a
Burlington 6 tlis
setin dráha
t ft rT!tfr-a„t
JaW% W u 41 LJLmU
atrl aka a {rfWfvf a f
klsa laď a aa f-! v3aí
pKaaivfc9k
deset let tia"=i
SřLATKC!
tri vzir!
Paaavky Ul 3li£ XBLÁ2U
} kta4 LACINO roPSAYrjl
CT Vá - Smm&ý i fmJm Jmmé
jij k£a aaf mtihmíh
ev"A
Im m 4 tX ítíi a
4
mmm — m3—
i umí im 4kt_u f- m 1 rmam -~
I aiana H a
i mm V řřwí6i r
i mVLrmmm a x lerka:
I l M-a : - mm im wvk
SJS mwm%
I a la ia Mrv— en
Paji ani rt aa ttm — n mMm
4a '! l-sx V avav IUi rm tatk
i llnraa ca -1 a -naia
i iiu"ii im — mmr~
a a f-"W "iaa anjZ-
—- au t na m mmo mmm a taas
m -anti wa WiW aa nm aatia-ww
m— mr "in 1 a a % r-aaa a a
a a 11 1 111 1 f M -
tC Takaiias asawjfca vtlaí
a— m - — -a m
'l
♦