SYNOVÉ JIDÁŠOVI
z rRANcoťzsittno
Fonsona duTorrail
iKumin tonto tautal TvcháKll tlW-m ti In
KHa iu'mku }tinci no titr od Hn'ikn
fnaui )' a noi ní oUbnUrl nw
btxl tla taobdrirtt bwtuull 1 lobo -iu )
1M1 I
0D0EIEÍ FRVSÍ
(rukrmeuTtm ( )
"Nikoliv ráno alo hned" odvittl
sir Archibald "Na konci tito
třídy jest Siré polej a poslední
►vílilny postavíme se na deet
krok a oJ sebe mim své bambit
ky zds a sebou"
Kaymond pravil nyní a příiiiř
skem ironie : Mnab(danti to jit
lákavé a zajisté pflvodnft nemohu
ho víak přece přijmoati
"A proé ne V
"Ponlvadl mám jeHS této noři
co říditi
"Ach — vímloxa!" řekl sir
Archibald
Milý barone pravil Raymond
klidné "učinil jste mi dSverné
sdilení odpovím varn podobnou
dSvřrnotí ae ave strany"
"Jsem dychtiv"
"Milujete Aléa abyste si v ni
vychoval rnatreu ji vlak chci
ji aa choť ijmouti
"Opravdu V pravil posmř?nS
Angličan
MAby mul některý Aidu milo
val mám za to le by mnel mUi
miliony opakoval Raymond
"Já však jem tři čtvrti svého
podílu po otci jil zabil"
"Vy a tedy odříkáte Aléy ?"
"Nikoli neboť jdu právě velí
kíiuu jmřní vstříc T"
"V ulici Clignancourt ?" připo
jil ironicky Angličan
"Jeilt dále v Sirém kH
-Blázníte f
U jkrotřed v jkIi jet zcela
pustý dam" pravil Kaymond
"Tento d5rn rá při sobí dv6r a
ve dvoře studnici-"
"Nule 1"
"Na dně tito studné I2i jtnřnl
která hledám"
"Nyní mi dovolte abych podot
knul íe jste pozbyl rozumu"
"Jen strpení !" pravil Kay
mond "Potřebuji se jen pře
kraj oblubnS nahnotrii a hvizd
nouti ihned se mi odpoví a dola
na to uc hopí u se lana a sestou
pím ve vedra dolu — Chcete jiti
řHJ SilloU ?"
"Jsou lidé na dne léto studné?"
Lidé jichž jsem ]Kud nikdy
neviděl a kteří mne nikdy nevi
děli kuří mne tlak přece očeká
vají aby mi odevzdali poklad
m3j A protož ku předa! KjTte
e mnou !'
JJu"řvkl Angličan "Je to
zvláSmi doit abych vá pro to
nechal jeSti hodinu íít
Oba se dli nyní na cesiu
II
"Máme nyní řas k hovoru sir
Archibalde" pravil Raymond
"Ulice Clijjnancourt jo dlouhá a
teprvé daleko v poli jest onen
d&m kam jdeme"
Sír Archibald neodpovídal
hned Kráčel po boku Kaymon
dovi rychlými nestejnými kroky
v před a řa-Mjm zableskla a jeho
malého sivého oka které se jod
silnt klenutým obořím skrývalo
elektrická jikra
Náhle se zastavil
"Skutečné" pravil "nenšvisť
moje k vátu vzruntá každou mís
nulou"
"Opravdu posmíval se Kaj
mond
A kdyby nezdržovala mne
zvídavost myslím na mou cest
2e bych vám vehnal kulku do
hlavy"
Kaymond pokrčil ramenoma
"Jak íaato jste viděl Aléa?
"Jen je Jnoa ale toto jednoa
postavilo le ji budu al do smrti
válnivi milovat !
"Nevíte tedy kdo jest ona a
odkud přichází ?
"Nevím ničeho
"Já tím roéne" odpověděl Ray
mond
Tato slova účinkovala jako ko
nev studené voly vylitá na hla
va lílencovu
"Nejsem naladěn k žertováni
Rsynioade !"
"Já taká ne" odvětil mladý
mul "a přísahám vám Ie mluvím
Jírou rravduw
A přece vidím vás ji! po ítr-
náte dní vlude po boka jejím ?"
"To je pravda"
"Celá Pařil tvrdí ie jl miluje-te-w
'AI k amrtL-
"A le jt od ní milován-"
"Nevím o tom niřeho"
Kir Archibald ohmatával v ka
Pe rukojeti s ýcb bambitek
Vyslovte ae tedy chcete-li a
bych neztratit trpělivosti"
"Chcete tomu ?"
"Zajisté Zvraid(n-H vás mu
aím přer dříve vedet jak to po
tili abych se dostal k ní"
Ilaymond oJpovždžt viínostli
melancholickou :
"Milý příteli neboť chci vái
takto nazývali Aca'6 b Aléa
jak ji naxývát objevila se jedno
ho vcícia u prostřed Paříže jako
kvltínka která vypal! náhle a
pjoatřed pouité Odkud přiila l
nikdo neví a ona také nikoms
neřekla Nalezla pro tebe dobří
spravený hotel ▼ hoření Zášti ely -aejských
polí připravenou kon
Birnu skříS a nejvzácnejíími dra
hokamy a skvostné látky jak
pro dcera králova Provázel j
zztl — jll cti!:3 — J ta cti
ménel — Jet tak poddajný jako
správec a přece zachvějo se ona
řasto pod tlil zraku jeho ona je
jíž oko umí řarovati a podmaňo
vali 1 Od 13 doby uplynuly dvS
leta — V txtm řaso byla Aléa mi
lována ba zbožňována ale v ce
lé Paříži není muže jenž by chlu
biti sc mohl pozváním k dostave
níčku "Ani vy no ?" ptal se sir Arch
bald úsmIne
"Ani já ne aí mám k ní ka
ždé chvíle volného přístupu"
"Ale odkud přiila tato žena?"
"Již jsem řekl to nikdo neví"
"Jo Pařižanka Rusanka ři
ŠvťKÍka ?"
"Mluví vlečky řeři stejné čisté
miluje hudbu maluje' a je právě
tak duievně vzdílúia jako fysi
cky dokonalá postava"
"Jak jste ji byl představen V
Představil jsem se jí sám spa
třiv ji dříve v italské opeře —
Poprvé když jsem k ní přisel
pravila mi: nemilujte mně neboť
přinálím neštěstí ?"
"Není možno!" — umál so sir
Archibald
"Je bohatá? — její spusob ži
vota prozrazuje dámu uvyklou
bráti ze zásob nevyčerpatelných"
"Je toto příčinou proč sám si
přejeto býti bohatým r
"Zajisté abych si ji vzíti mo
hl"
"To jestnechám-li vám k to
mu dosti řasu"
Kayniond pozoroval svého pru
vodce při zái poaledof svítilny j
byli již na konci ulice a dávno již
minuli Chateau rouge
"Milý pane!" řekl Raymond
"slova Aléy opět mí připadají :
"přináším neitěstl!" — Možno že
pravdu dť možno že již první zá
blesk Mí - najde mne co mrtvolu
a v topilo okamžiku proniká duši
moji prazvláštní předtucha"
"Ach !" zvolal Ang iřan
"Nemám Žádného ponětí o
svém skončení znám ale konec
vái"
Angliřan se zachvěl
"Nejen mně přinese Aléa neště
stí !"
"Ale též mně ? je-li pravda 11
"Anor
"A kterak ani zhynu jestli mne
nezabijete ?" ptal se sir Archibald
posud jcltě klidně a uštěpačně
"Vím jen jednu věc aneb tpile
domnívám ee tak : vy zemřete
smrtí přehroznou"
Sir Archibald nemohl zatajili
pohyb zděšení
ýraa s jakým Kaymond mlu
vil značil hluboké přesvědčení
"Jelikož nyní již počal jste u
kájeli zvědavost mojí" pokračo
val Angličan snad také dokončí
te je-liž pravda?
"Jak to myslíte V
"Abyste vysvětlil mi svá tsjut
plná slova vztahující se k ono
mu pokladu kterýž hledati jste
vylel"
"Ú & milý barone! Jste přilij
zvědavým !"
"Přiznávám se
Kaymond podívat so na hodin
ky byla jedna a půlnoci
"Mezi druhou a třetí hodinou
mám vstoupili do studně" pra
vil "Máte! i tolik řasu chci vám
vyprávěli něco co vás jeátě vět
itm naplní podivením než povíd
ka o Aléi"
Kráčeli dále
Byli právě o prostřed polí ale
svitlo měsíce prodralo so hustou
mlhou a pomohlo jim nalézti ce
sta "Jest to tamhle" ukazoval Ray
mond vztáhnuv ruku
Ukazoval na ona milý d&m na
druhém konci Buttes Montmar
tře Blátivá pěšina vedla k domu až
k polospadlé zdi a roztrhlinou ve
sJi až do dvora
Raymond se shýbl a rozeznal
na zemi čerstvé ilápěje DSm
byl pustý jak byl předpověděl
Nádvoří bylo travou porostlé U
prostřed něho nacházela se studně
rumpálem Z tohoto rumpálu
viselo doIS lano na němž bylo
upevněno veliké vědro
"Tuto jest!" řekl Raymond
Sehnul se přes oblubeR a silně
zahvízdl
Pak čekal a naslouchal do stu
dné "Jeitě nic V řekl
A obrátiv se k sir Arch i bald a
jenž ho provázel pravil k němu :
"Mám vám nyní vysvětlit jak
muže býti poklad na dně stud
ny ?
"Jsem dychtiv" odpověděl sir
Archibald
A oba sedli na pokraj studně
Studně byla tmavá a nemohli
zrakem rozeznali hloubka její
Dejte mi ohně" řekl Ray
mond vyňav cigáru z tobolky
Angličan podal mu svoji která
již do tří čtvrtin byla shořelá
"A nyní poslyUe!" řekl Ray
mond III
"Předoviira vězte milý baro
ne fe — jnk mne to vidíte—
hrdinu boulevardS a Člena kluba
jsem přece posledním prorokem
dávno zaniklého náboženství"
"Jse blázeni" přeruSil ho sir
Archibald
"Mýlíte se Hned se přesvěd
číte Slyiel jste kdy o svobod
ných zednících?"
"Slyšel
"Nebude vám tedy divno vy
právo vání mé o tajném zbratření
jehož zakladately a vidci moji
pírkové byli"
místě odlehlém na pokraji této
studně musel bych sebrali v3e
cku svoji nenávisť k vám která
mi proudí v žílách od té doby co
Aléu miluji abych nebyl nucen
protříti si oči a přestědřiti so
zdali skutečně bdím
"Zajisté bdile ! Slyšte jen dá
le" A Raymond pokračoval : 'dřís
ve než k tajuplné stránce svého
vypravování přikročím chci Vám
vyprávěli jak jsem to vlečko
sáni zvěděl co Vám chci povědí
ti" Matka mojo zemřela hned po
porodu mém ve starém jednom
zámku krajiny Auvergneské
Když mi byly tři leta padl mBj
otec důstojník jízdy francouzské
v souboji
Stal jsem sa tedy sirotkem dří
ve než jsem to útlým rozumem
mohl chápati Vychování moje
sveřono bylo po rodinné poradě
jedné staré teti mé matky a mu
ži který zastával jaksi úřad správ
ce Jacques so jmenoval muž ten
to byl již při letech když se mflj
otec narodil
Bylo mi sedmnáct let když tni
zemřela teta
Prohlásili mne plnoletým i stal
j em so pánem svého jmSní Měl
js:m asi dvakrát etotihic franku
ročních d Schodu
Vychován jsa v Paříži vpravil
jsem so záhy vživet marnotratný
a nešetřil jeem jmní ani zdravil
tím méně srdce svého
Jednoho dne vstoupil starý Jao
jUes ke mně do pokoje a pravil:
"pane vikomte bude Vám již br
zo pět a dvacet let a rok 186 so
blíži"
"Co dále f co znamenají tvoje
slova ? ptal jsem se udiven
"Byl jste přilii m!ád když Vá
otec umíral a nemohl Vás zun vy
liti do svého tajemství"
"Tajemství ? jaké tajemství ?"
tázal jsem so dychtivě
"Tajemství pergaménu Byl
jsem při poslední chvíli jeho měl
jsltě dosti sily a paměti aby mi
svěřil potřebná vysvětlení
"Tajemství a pergamén ?" volal
jsem v rostoucím podivení
"Zde jest!"
A Jacques položil přede mne lif ti
nu ne z perguména ale ze zažlou
tlé kory stromu papírového po
kryté tajemnými mně neznámýrji
tahy cizího písma
V jednom cípu listiny té byla
ještě tajemnější peřeťv niž jedno
rožec a půlměsíc byly vyryty
"Co znamená toto červené pís
mo f" ptal jsem se Jacquesa
"Pane mBj 'od pověděl Jacque
"nerozumím to více než vy
Vlečko co vím jtst že Vám mo
ha opakovali pohlední t-Iora vi
iého otce"
"Jaká to slova ?"
Otec vás řekl : "až bude syn
m3j stár pět a dvacet rok 8 o iev
zdáS jemu tento pergamén Nik
do v Evropě není a to rozluštili
jej Ale nechť jde do Marseille a
dá se na první loď která vyplu
je do Syne vystoupiv nechť sc
odebéře na Libanon a zaklepe
na dveře kláštera Tam ať mlu
ví s převorem a ukáže jemu listi
nu Jen tamní přovor dovedo
mu jí vysvětliti"
K tomu doložil jeltě Vá5 otec:
"Tento list obsahuje veliké ta
jemství a knížecí jmění by ním
bylo ztraceno"
"Toto jest vSe co Vám mohu
říci pane vikomte" Tak dokon
čil starý Jacques
Později jeitě se zmínil: "oJ
puiťte jeitě jtiem něco zapomněl
Roka 186 v dou 17 listopadu má
so Vám v pergaménu torn slíbené
jmění vydati — jak Váš otee pra
vil" "Vždyť je dnes právě 17 listo
padu 186" vskočil mu do řeči sir
Archibald
Raymond kývnutím hlavy při
svědčil a pokračoval : "utratil
jsem pravě dvě třetiny svého
jmění když jsem poslední svoji
známost milostnou přetrhl a ne
měl jsem t Paříži co dilatl Dos
brodružství to mne lákalo Se
bral jsem asi dvacet tisíc frank 5
prodal jsem koně propustil slous
lící rozloučil se s Jacquesem a
odcestoval Již dávno bylo mé
přání podiv1 ti se na východ
Za tři dni byl jsem již na moři
a ve třech měsících jel jsem již
na malém arabském koní po str
mých výiinách Libánu směrem k
veliké bílé bodově která jako or
lí hnízdo s výiin skal libánských
mi vstříc se leskla
Dva Beduini mto provázeli
Slunce právi zapadalo když
jsem zaklepal na bránu kláštera
Postaral jsem se o to abych ua
klobouk svfij mohl připnout! bílý
kříž nezbytného' znamení chtěl
li jsem se dostati k přovorovi
Mnich který měl stráž ptal se
mne dříve než mne vpustil čeho
i žádám Odpověděl jsem le
chci mlavl hlavou bratrstva
Řekli mi íj převor po západu
slunce žádného cizince k sobe ne
připustí to ie je jejich hodina
modlení po kteréž záležitoatí to
ho světa si více neviímajf Přece
vlak svolil abych v klášteře směl
nocovati
Uvedli mne do cely a podali mí
večeři Byl jsem velmi nmdlen
vzdor pochopitelnému svému
nepokoji a tužbě abych eeanal
obsah tajuplného pergaménu u
snul jem brzo a tvrdě
Slunce bylo jil vysoko kdyl
jsem se probudil
Mnich s kterým jsem večer
mluvil pfilcl ke rdí zvěstoval
r 1 ft :t 5 z z-1 n r ? ?
Několik minut na to byl jeem
uveden k tomuto hodnostáři cír
kve který jest tolik co biskup—
Byl to stařec jenž mi se zdál býti
stáří přes sto let měl tak bil ý
vous a byl tak hubený
Po výměně několika pozdravu
a poklon ptal se mně čeho si pře-
Ukázal jsom mu pergamén
Ihnod počal so třásti díval se
na mno so zvědavostí a úctou a
pravil "Učinil jAo dobře že jste
sem přišel Jsem poslední který
znám toto tajuplné písmo tnSj
konec již blízek jest a po mně ne
byl by nikdo" s to podali Vám
klič k tomuto tajemství"
"Aló teď odpustíte" pravil
Raymond přerušujo své vypra
vování "chc! přeco zvěděti zdaž
mne očekávají"
A nakloniv so přes ohluben
studny zahvízdnul znovp do
hloubky
Zase Žádná odpověď
"Povězte mi konec této divné
hiišlorio" usiloval sir Archibald
jehož zvědavost v nejvySŠÍm stu
pni byla napnuta
"Poslyšte!" začal opět Ray
mond' A pokračoval znovu
IV
"Starý maronitský kněz tento
počal číeti rukopis listiny n čím
dále v čtení přicházel tím víco
měnil se výraz jeho tváře
Spolu bylo chování se jeho ke
mně čím dál tím uctivější
"Od koho dostal jste tento ru-
( kopis ?" ptal po posléze
"Od svého otce"
"Ktsrý jej opět od svého otce
obdržel ?" je-liž pravda ?'
"Nejspíše !"
Stařec pozoroval mne bedlivě
a pravil : "ano ! Vy jste ten muž
jehož po tolik let již očekáváme"
"A přece nejsem stárli než pět
a dvacet let"
-Ček ámejiž po čtveru století
na Vás"
Nemohl jsem zatajit! pobnutí
nejvyšlího podivení uchopil mne
za ruku a pravil : "pojďte !"
"Kam mne povedete ?"
"Zvíte již pojďte jen ?"
Odešli jame z cely a proiodJe
několik chodeb dostali jme se ku
schodSm točitým po nichž jsme
velli do vysoké věže
Věž tuto která se asi na tisíc
stop vypínala nad klálter pozo
roval jsem již z moře Bílá čtver
hranná avelikolepá vystupovala
ve svých obrysech z tmavých skal
k nebi Z jejího vrcholo rovné
ho vlál prapor jehož barvy smy
ly deStě a paprsky sluneční
Jen jediný převor tohoto klá
štera měl právo vj-stoupiti na tu
to výši věže
Též měl klíč od schodu této vě
že vždy na svém pasa zavěšený
a mnichové kteří chodil dole po
chodbách vidouce ho bráti klíč
ten do ruky byli plní ndivení
Když stařec ten otevřel dvéře
ku schod 3 m řekl : "je to zajisté
již naposledy co kráčím po těchs
to schodech je jich tři staa dva
cet Přeco víak kráčel na své stáří
dosti lehkým krokem chorá Šel
jsem za ním čím výše jsme při
cházeli Um krásnějíí byl pohlsd
otvory věžními Kdyl jsme vy
stoupili na střechu plochou zSstal
jem krásou výhlídky zaslepen
státi Zdálo se mi jako bychom
byli nebi blíže než zemi a jakoby
vesmír ležel a mých nohou
"Popatřte kolem eebo I" pravil
mnich
Na západě leskly se posad o
bláčky od vzešlého slunce a bylo
viděli v jejich mlze hnědé rysy
nějaké skály
"Totě ostrov Cypr" — pravil
mnich "Odtud můžete přehléd
nout! celoa říši těch jichl jste po
sledním potomkem"
"Kde jsem tedy?" tázal jsem
se
Převor neodpovídal na otázka
tuto ale pokračoval: "popatřte
kolem sebe ! tu na východě jest
ňdolí Bebra zříceniny města slu
nečního a Damašku a za nimi
žlutý písek pouště — Obraťte se
k straně polední a spatříte výši
ny galilejské a na severa pohoří
Taaru"
Vře co mi ukazoval bylo za
haleno lehkou mlhou kterou ča
sem prorážely paprsky slunce
"Vše to náleželo jemu I" opa
koval kmet
"Ale komu jen ?" tázat jsem se
po druhé
"Valemu praotci Jak se jme
nujete ?"
"Raymond"
"Máte přece ještě jiné jméno T"
"Raymond vieomt Mahédin"
"Tak to fest" pravil ''jméno
Vale se pofrantilo jindy psávalo
se"MaEddin"
A při rostoucím mém podivení
pravil : "Přeložím Vám ten ru
kopis Sepsán řečí novodrusskoa
posvátnou to mysticko a řečí kte
réž dnes jil v celém orienta mi
mo roně žádný nerozumí a kte
rou jediný jen člověk na západi
zná" ' ' '
Ai my dva jednoa oči zavře
me zmizí pak každá stopa této
řeči nebudete stopovali sám díla
I myilenky o Ma-Bddinovyf ne
boť památné knihy"neopustí pak
nikdy svoji jeskyni do které by
ly ukryty
Pozoroval jsem starce v řeři
}ebo a ptal jsem se sám ebczdai
je při smyslach Ale sp&sob ja
kým mi četl rukopis zbavil mne
vli pcshyby Is jj dchvpS př
v 1
V % r::_ ' '
ru byl milý barone následující :
R 1460 byly tytéž poměry na I-i
bana jako dnes Dva sobě ntprí
znivl kmenové Drusové a Maro
niltí obývali pohoří to stále mezi
sobou válčili kterýžto boj na ži
vot a smrt sc vlekl již po celá
staletí
MaroniŠtf ctili Krista Drusové
věřili a věří podnei v Mahomeda
Alo nibožonsivi jejich liší se od
vyznání islámu Mají mysteriesnf
vyky zvláštní články víry a
jsou na víco sekt rozděleni
Z těchto náboženských sekt mě
la se vyvinouti politická
Hlava télo sekty byl Ma-Kd
din a byl — jak e zdá — m8j
praotec
Jaký byl jeho pravý cíl to- po
sud nevím a zvím to snad v ['Hati
hodině
Sir Archibald opět přerušil
Raymonda
"Jak? Neřekl vám to převor
kláštera libanského ?
"Neřekl neboť to sám nevě
děl" "Což rukopis se o tom nezmi
ňoval r
Rukopis byl po obou stranách
pokrytý tím taiuptnfm písmem
které starý mnich xcela plyně Je
ti Ale to právě jo komické Pr
vní strana obsahovala úplně ne
srozumitelnou zpráva byl to
jak převor pravil návod co o
slední majitel toho papíru činili
mu
Druhá strana vSuk byla pouze
polovička jakéhos na větši bláně
planého spisu a obsahovala tedy
úryvkovilé frase k jichž 'srozu
mění nezbytná byla potřeba jo
rovnati je s druhou polovici listi
ny která se nacházela v rukou o
noho člověka na západě o němž
mnich pravil žo též řeři této ro
zumí "Zvláštní je to zajisté !" jHdot
knu! sir Archibald
Asi následující byl obab první
strany : MaCddin založil politi
ckou ftranu kteréž dal jméno
AkrebBidel"
Bylo to v řas dobytí Cařibradu
od Turka — Turci byli barbali
Sedm let po dobytí měta toho
t j r 1160 byliMaiEddin a sekta
jeho pronásledovování jako -divá
zvěř a krutý boj vzňal se mezi
ním a novvroi vládci východu
Důkaz že sektt tato nebyla
pouze náboženská jest že i kře
sťané k ní náleželi
Jednoho dne vstoupil Ma-Ed-din
v Sv Jean ďAcre a chotí —
měl jen jednu Ženu — a dítětem
tehdáž asi desítiletým e svými
žáky a služebníky na loď
"Kam plouli ť
Nikdo to nevěděl
Ale za dvacet let o jeho odplu
tí když na Libain o něm více
nemluvili přišel ze západu muž
který pravil: ''neočekávejte víc
Ma Eddina jest imrte ale nčenf
jeho vzejde 8 jedním dnem byť i
za dlouhý řas a opanuje celý i
svět"
Tento muž přišel dr tékol klá
štera Maronitu v kterém i já jsem
byl a od těch dob neboť on usta
novil dlouhou lh&ta znovuzrození
víry Ma-Eddinovy přenálela
tajemná jejich řeč z pokolení na
pokolení j
Vždy znal ji pouste jeden
Když zestárnul vyučoval jiné
ho mnicha v tajemných těch zna
meních a ten muset jemu přísa
hali Že vědu tu zase nástupci ně
jakécua odevzdá
S převorem s kterým j-em mlu
vil mělo tajemství to se uložili
do hrobu neboť jak pravil je řas
znovuzrození víry léto Mizký a
kdybych nebyl se objevil snad
byjii rod Ma-Eddln&v více ne
existoval Po drahé zarazil se Raymond
Zdálo se nio jakoby byl slyšel
z hloubi studni silné lahvízdnu
tí Mezi tím co se dolQ nahýba!
naslouchaje vytáhl sir Archibald
hodinky a řekl : "mýlíte ae zbý
vá Vám ještě nejméně pat hodi
ny řasu"
A Raymond vypravoval dále
V
Ma-Eddin byl tejiy mrtev
"Ano ale jakou smrtí sešel?"
Mul který se vrátil na Lil a
non nepovědět to a žádný s mni
cha kteří děnilí po něm známo'
té řeči se toho nedozvlděl
Poslední k němuž jsem sešita
obrátil taktéž to nevěděl
"Ař te osud svého praotce
znal — c vřdžl mi "potřebujete
obě polovice papíroví listiny
srovnat! spolu pak zajisté zvlta
kde se slíbený vál poklad nalézá
a jaký byl vlastni ťičel MaEddt
nAv" "Nutno tedy aby ch se vrátil do
Evropy '
Na každý spBsob"
'A kde nalezna druhý ten list
papírový V
"Poslyšte" lekl mnich jako
zde ve rdech kláštera našeho se
adrlela tato leř tak se ndrlela !
▼ Evropě a myslím ie jsem Vám
jiS lekl — že so naclbází tam rodi
na ve které se mysleriésní ta "a%
beceda a otce na syna vidy přená
ší — kde se rodina 'tato nachází
okamžitě mi známo není zvím to
Tlak T krátké dobi tli měíefl"
"Proč tato lh&ta f tázal jsem
se - J
"Poslylteť odpevidSl "den
lía-Eddinera ustanovený jest 17
listopad 183 mimi právi počá
tek února V oné zv írti která se
až na roae zachovala praví a#
la na tli misítí fed tílbou
Neobjevi li ml výeboda po
tomek Ma EddinSv povaluje se
potomstvo Ma Edd i nov© za vys
mlelé"
Pak rozejdou a tnaž vfcboda
a muž západu a tapříáho
le vezmou tajemství myatkké l
či té sebon d hrob a"
"Kdybych byl tedy nepři
šel ?"
"Byly by světi Ma-Eddíaovy
zmizely ze svila"
"A poklady které zanef-ba!?
Nikdo by byl nezvěděl kde f
nacházejí ani ray ponivadl
abychom to zvěděli za potřeb!
jest aby oba Utj papírové
spolu porovnaly
"Nuže!" pravil jra e 4m
vem 'ani leč ani poklady ai cl ]
Ma-E ! iio&v neml zabyaoati !"
Pozoroval mne opět aapaeii a
řekl na to :
Jste mlád a sdátt válaivým
kdož ví ? nad vyplul s jeitě
sen Ma-EddinSv Učení jeho
třese se sebe prach likia povta
ne snad tím ja řjli a mocnJjít
Raymond oť l opit ve svém
vypravováni
-Přiznávám Vám milý Ar
chibalde že j -m se cítil po těrh
deset minut -la jiným člově
kem neljem byl dři v Těsta
starý mnich který tni odkryl mSj
tajemný pfivod to nebe východa
nad hlavou mojí toto vlkolpé
jeviště bor a dolia leknowuh
so bílých měst posílí a mořem
v pozadí ví ť mi působilo za
vrať oslňovalo tnSj zrak a rozai
covalo raoa krt v
Povaloval jera e skateía r
tom okamžik a za SSovSka který
k velikým Zinám je taaovca aa
proroka jakého jehož ja viky
jil ořekávají a íIk4 las ko-neítsi
se doavil !
Zvolal jsem také: "jra sya
Ma-EJdinSv — cl tím to a co roa
kázal on r# věrně vyplním !"
"Dobře" pravil mnich
A položiv svadil rtc ra čelo
mé lekl : "Syna Ma Ed lisív
Žehnám tobě r
Na to ppatilí jsme átře5í vě
že a vrátili se do ely
Zde opět ke mni proralavil :
"jaké roělo v Evropě el-fváte?"
"Pařil"
Navrafl s tely d Pmříle
Očekávejte : v prraith daerK li
stopadu dostanete na polti traa
eourkou řečí paeý lit adre
""M E" Teato IUt otnimi
Vám kam se 12 Cmopada telte
ode brati
Ještě tébol večera opt:l }m
klášter prtívázen ja IvLnirířa a
blahopřáaint starého převora
kterého tva kdy viee spatřím a
vstoupí! jept pak ▼ AlexaaJríi
na loď Na Malt přála torna
náho-Sa Je jrae mi na tile ldi
setkali pane Arrhíhald
"Ano" lekt A?U?ai a "k Jy
bytebyl Azaléy natib! an#b
kdyby jte jt byl tpatři! mohli
jsme bf ti poai j řitefy"
Itsymond a hěl
PM!edí iklova Aíj Učni j ř
vedla jej na zvláitaS jejich daelal
setkání a připomněla ma Rirt
jakou ma tent bývalý přítel
stanovil
Jezero gmunjenské
Jezero gmudenské! Kolik mi
lých tklivých vspoeaieek noří e
ze zasmušilé mysli ml přijeteea
tohoto ohromného smarale za
sazeného v okraži alpké&o tor
stva — Nel jak chudé to chtít
sob ra liti nehybným lpokSBeia
nejkráwniiší jsro rakok4 —
chtít mrtvé nilíia tk a 4
hol zeje práz ila skeU j při
rovnat! k zářícíma jejíma zraku
dokud blaboko r aiea ješli láska
něha tajaplai byty dřímaly
A ▼ toto oko tsjsj lé {naké
přírody ařii aa březích jesera
gmandeaského
S hory "kalvarské" od tímaa
dena rozhlédni se : z£řea seka
na dvi hodiny a dělí pled teboa
k jihozápade viní al Uw co
Traonkirchen na vdi ploati e
zlá v západ zahýbajíc zraka
uniká
V té zelené hloabi pak a vSkol
obraz života krewleaý rysy tak
půvabnými a ©evěleaý brva tH
davého světla a atítta v Uk b
vadni harmonii le nnada my
lití si reskoŠaijXí krajiakjr fsoř
ské Po břeha severaísa velaijíí
protor poneeaia přirwda— eaad
že utanovia kdyvi !a?aatl šírá
ni ku hrám tich atahtývte ditt —
chlumkS roztroaWoýcb mezi ja
eooa zelení ta aii od západe
samulilá rodiaa starých a tem
ným do ítrrma áK2iai a lly
svmŠUIýat v tiíaxím zadaiaáeí
shlíží — Zdá ee Jakoby patldy
spiše na bfeh protijlí kdel jakýs
tah atrnaloett v pjřdí vyaiká
Polo na skále pJ ve vUich
obrá2i se ta bílé domky talj í se
k noboam velikána Traaatisa
V jhoi krbolovitioa prfil saar
ni jsem hledal podoba Ludvika
XVI kteroal ma kdoi přsoediL
— PNválea nad voda rád by
shladit vypráhli limě mx&rl
však jenom stía nevltdaehd Ila
miř! hlabíaa Nel i to aividt taa
Vysoký Kogl sám odtrč# dále
k tíha od krásného břeha a prt
hledných via
A nyat k dyny ok snobi slovy
roziílili po této ho4 črtě staUict
tsrev ? ita jeJe &4Íilíoy aeluit
t r-i cl i c2 v ttix
kreiiéme koWfevt a sladkl vý
dhy travin kefeal — kdyby
tk ta dala m v4eoti v tyV
mrtvi řádky — n4 tiúlt byí i
jak je čiovika aa březích jezera {
8paaadkíh-— — j
V tl i!epJí aáladi ptr! I
jsme e t hu!m od Gsaaia k
aápiau — V brvro z!ial aáas zl
tncít k Ort jVal potave v (♦
le mostem dlhýaa a pev
aiaoa soavůd a ▼ prav Altasaa
ter a-ejUkrU U kutIik rtUb
oke4t provedený r sJoh cars
taUklnC — Ta a taoa zabil#la m
a stisky vil! vavbrms
hlaviakoa v etiřé kai aa
záblnk rcaeiW — aa
kaatým }ýw plt p al
ápoakovitý zvok své a 14 kl
ty r5-Ml vítaly ívitec
cvrUkáai opwJrwých kanrrtíkl
závodili t karnteeUké BoiLfti
s otře{aiM pri ar-t jl mí
vala al sm a x3edké } t
aJy — kaiJý kvitk djek: 2 -votí
hrkih jtra
trsy ell jr a Lory a t
p}-l lb UrJ í# Wsy key ká '
a sadí jtotil feka v4 jkJ
SZ jn pláa voJi jk v4 dii
U-maými řaai — — -
U#lll v kUbvkl kájí -i
břeha — Hyía ade 1 dil
}rcent tak ti i- 2 y kí itw
bý Ssaaot kH442k války p--IctajiVí
aJ vodsins riki-"t —
Nebyli jae ďoah aai v prv
vo aa hájm v v Ua b-w' ' a
trávyjejl dU zvyká feortl ne' a
na hlavě : -koro lá kr-fal% e
pod 'iaf m t Ít iaBf vk
ťr vykrajovala Jakvy mi-
U kří i!a ti války Na břvha od
bo-tla z#l a pik! pniaUí
čelo v v p a!o m iak Laai —
Poa-rova!a stia j h2 típý
áhel akaaoval k p'ř"i a ?r
al jejť k # aahiřI
MUit A!ii" vo?la at!fJ
tiv
KJyl aik l- SMroaývat M-la
do trávy a j ř'Bho-t! Zi jak
r plkě!i {- ?'tf tva?
aým a :
C!-" b- ! ~4t
" he jser vrrí
tna-Msa jJoa za im fl+
k Je a pirk atriH f
Iwsnarvý imv jokrirl
a rtech bIi4'b k-Jjl
řV-a 'aod h a vi jíe!L
Pa íertech epatreá If t
ta h!ka ' ?pul sai přtt#í my
a! i ss I brsy fritř:ke Ví Jir
kovi talvcká "kKdta
Pli lot al jiMTM k tmkl v li
čiprnko tdika k1 prii
ílaeewi ks l lbi ! rt !
A rrat-4N ty i
vo!al a daleka a its v Wai
na h!-!!-4
ly ť aa aa a"pi a tt we
siewyališ lkW íaui
Ja povzl na av-U sj!
aijli !raka Jkd peohIba j
zra — - vtk ví tam a Wktrý
k jil zab j ! plakal a envkl
r-- — sa t dívat a?y%fct jí
porost! aaheaú brav a % ir% k
prmmefta
"Visa ta víta zakiil lasa ?
atfii á!i trakaa5s amM ta
svoe slalba pak R i — "
libaíi !ak teb- draWaíktť"
dalvlil veel# Ala a přitiaal
lárlivoa dívka ve ! sira 'i
Byl U by trý h-h J?kVi?a
ksbtvkoa -!v-I 44 jejk-4 WÚk
třakavl Uk% 1 kdyl jt poo
kl +iil htimti v řla a
t j ! jil zsaí&ky f aVo-L
aMtim jd za im lot
kJess pírka str(? braTcii jme
pe t j Ítw ákt k a Trs a k irt h -a a
Nelvtal athrchy vkrilť-í a
+lKÍm ápsli "ínury kaíarké'a
mm jjíil výfc41k v jr# 4W%
jt-{aa arovaý kvetehk at- : tak
jev i aa prval okId svs' ř aa
to vlak -o!oko svoji tía tit
milejit tity
Nápadaý klid aarasi ti — ko
sti Uaettiti a eiuMSx-t pvtalí
bf o siráakh aaí pkojt sar
satl Y2le aa jsera ta a4o
cbldvela pak e koíens e#y pi
tossi e IkUkl aaatrksji aarzácki
rae a almalai
Nreit!al vdrw pwliftí aa
kaak aáa aa etiaaý pavláa
aéha h-jwiiarv kdel aala i
krosaáJ Jiaa Uzeiko i
aeat— Zaáte ji ? — V prav aitá
kabel vytá VII ckpiie?J
Isjíe lepil tó tt } sády beaci
e k rskol4aaa pao-a t aa
okázaleji liaa blaitějU wt M v
prirbezick eiaiawi i Ww di
r„iWatl4 saatroa jjíl přwík
vl sedávali t Egyptě aa4 plaýwi
krri a raiidali mm nua ř sytť
ti a roalě!j vřírkias ktksa
krwaý 4 Jil wmemimibm jJ!a
paad! pak vyprat ckváaiavý
kaek a kolika dáaaiása jak a
aadtl včera li vet kiieat aa keráx k
aby přuil avl dslci! mmmJf
ml kvítek dkvéi-Jk apkvk
rtlí kroaa vak dardi fc Jy 1
vtjr-asjwt !nsa prva-zu t
aij le kpl kytiet e4 k
rala za dvs krejary
V tak dat ha plál mn dj
d víra al by dxiMkl par
prvito vyla4"r W4f tapA
daWvat Ikoatrtixifti jl mm aása
pkřik adotá taj— tVali jaeaa
ae radili aa datli rc k EbeuMns
Temamodré saráiky vUkiv ae
psala rl zápd prváay
lkavým deekesa ti! vliříke
hory ytapvTkIy a prř-li a
ay#ae jevila ee v eeil přír
dl al de zobe) kaya jl b-vil
ai e kaUVfch kvltavfea
pmm mzj a vy feAak r #
ebedi mm dlt ři p!
xzlzt r rí-zx ? l'r~~
-! a !v NiaJ jmmm
sjl mmm by jiii m+ÍTicm
jaaJ a aiií- mm
eitpred Wfí aarauptJ sla
Wa ta astZ: c:t l-
Nv pll-Ii t hrhl
dSt!ii m!?m m mm'"tm ai
rm -! aadrjt hf%
v tt? a4rjaria a pak -ee-ča
aa ipaii hor s airál abv h
KMšt kaay # řti
fiikvax we za aapaet
U
Napfit# tdy ilv!
drlet % vVa k jva m Atrai4t#
h jvixi V aa k wrtrutt athr-
káaa W k pfk'f fraaúa'
'€jřiaaa zíti5i ta aaWa -Ml
c4 m b#t"!ioti-'
Mít prvd_ — N"d }mo '
li i řtvrt k-xtav Pta aiplai
tt přřai mm l-cr%f ssrak
tr!ý thrtí
rva wí
v aprktdaý wdf káv
atrl lati' aickra klsWke
k!I M
asrtva bC V b-
Uzi S vody t zaijls a pnaútý
vír vtUtal a a:-a pkorel !%?
mx "jíií kaaak a ai kD-!
ky srnami Ty v h
- - li
vdy
sil zlrn%ei phí
Veda aeí t viť fl t
aa m'- lhntia a-' %' a to
lbtjii ráíral 2i zrak P -
mm rni-r : a
ířií mt př axw a-I -toa v
ktHal za!iik:-mrX stři-
ai!H W t}mh fkatr?
_
"tVj ř' ua přtí?wí %I
bl p'řŤ"í ládI Ia
fmi d veai a ai p&i2t- f
li
Na víd5ít d- #%tka ale
br ván kř ?-Ii ti r-art
vyi-
d a v! tai Vu"
k!fkv staváva:'i
ava b Ul
za iff -
Y drabi llsši tyivai w it-il j
Wral J?I wi'kT jl :srf
Tfc0:tf
sandr
-PravL
ikí a
r 1 aatiraí sa
i bti-iiá
t 3 i mi
i a a
rř4 rxtm
aHf rva '
plí
aad ka-s a v
pfffNrvaíaJfla
Z JL-Var
2 JU a a C a"
Ila bl W klri lt!ai
k Jjl v% sifw k !{ [
ka™ p--ký í k!av'a I
Ni u: k tj p i i zvi-la j
tart
N5'Íi a jt a# tWrl
a" ((ulál p'jd?e tirV- f i
iř4 tl v v iiaJiá Wlei
4a
M ria 'aa í' T
mm-ÍJmUkP
X at trAal m k'--ml±ii
mbrjt íodíos V Z-wd& ajrvaatt pr-í I
Wy% il vyawkí vytřAja
jit vd pvrra Jr a aiaJly
sm#í i -la N"r divsssw
řý v t ssrakal khl aa khl
prt-aiy ! a b-is V ft
kwt t ř ÍLty]l
vad ci!i r lrsJaoa :
rwadřuliaý-' kpk
Tvří A!a %vvJv kía ™ aa
brAI a iťkaa arI -'t J
oka s K#ra
Nl a# aaiii- ! áX !
popadat zaáatt v nitiav Y-ta
aibv rrí! íivarický vak tf
raa a mbl!]t aapákla
lís ae al visy Vfífa-
% tly a%ál a fřdat
koactaiSaz ra- "vlak dva
také prwklati kař Ja&jaá-1
mJn Jai jif ti polrbl
a#f tle taková f Laa 4ral
zaái jmmrK a lUm aemi j-aM
vl obiti"
Klvl ja a:kl iLíaiV } k
vaara př -l shora k aaJajU1
onlvcvai a A'a_
V dílaí aa T-J-xt ?
Maa }mmtm přvlat Fraati
tka" Ptí tlkuaívevi zaasiMa
ral potatvlal o-aaa a aakVdsav
ai aa kaasay aarzal
Nki ar feKiř f aaaa z
kaala jak tW falatawrai
aáakxra! vfrvMkevt
-Kjuba ji avidil !—
BU ckvj'" aalkaáa2 mm
Aí# m vodi tak Hitw
kly! b ai k 1 atfodváH a
as sravei aai trv d-
via po4'dii byt by t kyt k
krat přál ftt ř5
MEPRITEL KECía
u člověka a zvířete
LI tlIU EtlT
aXtatl t lílurr tlvt%i jz
a a%T araa-c st auawtvj
aai ssc:Jtai vzi mw aca vvaria I
aaxi aniaTL J ikti tuin mm i I
UMtiuTiu aMtaaaaazaaaj
a-aiu sMaos aviarra sv
s l W CWW a-tt- tia
aataE awuv aaac a%
a aa fc r asa
í a -v t-w muk 4 i
aa Elt aa
v a-a ca au a i
l -t
J' J " ka fc ř & a ta mukso i
KT) f-ril r i ts —
řaik r- t% rjujkik
aMfcč S3m ja'
fc aa aeaSJ&aW aA a-aw mm
♦ sltaB -ĚmiHMa ISatsaVT' Si q au s
' jsMieswisK mamKumm
Lsčaa 3mm0 %mmm& sex m
tia atfvda
x řiP4
lUaWkt 4 Xt T ka
L ka" ata IliA '- II kaL fTÍ'
z a:a w a i r- a I i t ar-r
a
Z Nv Trka u - llal-řirka :
l~ k-i- tl'-X aaia IL kaj $jsZ
ř 1 h m w rřk
1ÍU d t — t raX f
v Y-#r S
AUGUST COLTETI
i — —
- n
] lvVNUAUtíT 4 CU
i iJ -rN Y
li'
Chicago aNorthwesY
drahá
v 'Var jr4 3
0 M AHA
ChlCAGO k£ YYCHC3!
% i
jediná při n i cesta
Z1 tái aT-tswaJ ' l'u
íHS-Cí Á-k
rf T Ť ' v--
OSfAU A A CíFiCAtiO
--~" - -íiv
- — mim V-
cTswa
4 SJZ vtta a 4
a Fa-- i -- r!vjfc-í
V iii'" F:t
i áí t" t- ar a
V iíUta%JLS iiJ I' S 4K
a-apvití ta'ata a t-V aiut m#~
v %-lau-- tz
V Caxza ařt d W i-srt-i
Ctfdajp l'aJ"s lsr-' 1-ít ii-íar
uivía a i -v
V ttiTo &j !
!tl Prarr ta IjtVwwi
a k a V'W jt 1 aa trakitL h
Y "Ttaís i-t Kfv--'r"%
sk% taaJkw a k i - t-s
X3k V W íxii j 3
V iaacaM 3 ií-aaasi a
j CVai esia ra
Lístky přtaté
dráha
Tk CrvaU 4 rattravl ktavssae
YELXÁ 1 S T k E f NÍ orsTA
05UHA 03 CHICAGO A KA
v i cuo i
11a X tf'wa Jlfwm
lTa V lak v salUtal
X1
a -a— v a m~m
a--j
i~ aa
} _ a
tT t o-í
f %m-'mrmm- ss ttw Krns- mm- m TilC mm
I psa-a e aWrs-sa aa sjbsk pm% itiMX H
I
i
s
Á
k# teame eaasa el_ aueaes-a k saa
r%ataJks t"isxuí M Ujl ► m ~m:mk WĚtm
- al ti fm 1 i 4t ta
aaiS1 SM -aft pmmmmft
aéafcin rfcweiiai m b #m imt Ma
M #atawikszjít ? - sr mm4
9%% ftaisji f kwef va-sa m isay Viiii-ti pa
UMaaMk-4 ±Í± 'SMi
V rK§ tí t' i77f
ra Kf% vtmmmm wa a'K —
J ji v iiju
Tmm aS 'V ať u i tl
í - : : __„-
p£ a Wi i w i m
hA-av m míjí Wh w m -NU ii
m„m JtaM i%5 amlkN
a'ri'i iimt- a
Sv aawa i-fwwt mm ř w n-mm-a
{ -m tmum v mn ™r- mmm m w
I V KV Iww4 a % ítutM % —
r-- '!-'