is1
l
Napoleon lil a Eugenie
i' aOCKKB i
fhtri:k román zpotí dob
(CkrbttBl &0)
Cousin Montanban dobyl ni evé
vavříny v čítti při dobytí roJsU
Pekinga t j xUkal si tam jméno
loopeletni pleněním a Barovým
násilím Tento ctihodný mul byl
povolán k císařovně a ttejnoa
do o a stalo ee t komoře osneŠei í
aby se sbírala noví vojsko a aby
tak sváná mobilní garda do Cba
looského ložení po-lúna bvla
maje pomáhali maršálka Mac
Mahonoví Německé vojsko od
trhla Mac Mahona od Bazaina a
hnalo je pořád zpět a mimo ť
zatlačili Němci vojsko Ca n robe r-
ta Bourbak-ho císařskou garda
a jeitě Jiné sbory francouzské ca
Mety kde so také císař a Lula
jeitě nalézali
Napoleon viděl le má nyní
©kolo sebe Čtyřikrát sto tisíc nu
21 a to napadla jej jeitě jednou
royilcnkale by mcbl touto ohrom
nou silon vojka nepřítele pors zí
ti a zahnati Bylo mu oznámeno
le jižní vojku německá ca sWry
Mac Mabona v patách jde a 2e
tedy není příčiny tohoto vojáka
ik strachovali ostatními něme
tkýmt sbory mysl 4 Napoleon
mája skoro Zl milionu vojáka
okolo sebe Ie bude jíl hotov a le
je v rozhodné bitvě porazí
Toto rozhodnuti ustanovil na
lrt 15 orpna tedy právě na svCj
svátek a učinil k torna jii také
viehké opatření
Ale jii 1 i srpna stala so srilka
mezí ttluetkýiu předním vojem
Jt vojskem liAzaina a íro-arda u
pvnoti Met ktvrél e ]k
také sbor IAduiirauita zúčastnil
Byla to bitva u Coarcvlles kta
rool opH Němci v hráli
Mariálek Bazaine a hulán
Lodvík Napoleon a jeho dom
nělý syn Lula rozbili v Metách
své itaey v paláci vojenského
velitele Jtítě iněl cíař lejvysií
veleni v rukou je5tě držel s kře
{ovitou ne povotnosil svrchr-ra-nou
moc ye své osobě sestfaděou
ieboť viděl Jo br bvlo iron
v itx-lío ztraceno kdyby muset tu-
V tentýl den kdy] byla bitva
u CourcUcs svedena přijel do
Met rychlý posel jen! přinálel
císaři d31fli!é depelo
Císařovna inu psala d&věrcé
pari v těrii předpovídala nej
horií vfcl pkli s budou porál
ky íranconztkého vojáka opako
vali — a nyní byla zase jedna
bitva vrohrána Mimo to dostal
Napoleon dopily od Kouhera a
Cjíraniera kteřti poznavio stav
vlci snalně jej prosili aby za
Valdca cenu mír uzavřel
"Ti bláznové" zamumlal císař
pastiv ruku s depelemi a ja v
obličeji velmi bledý : "na mír bez
ztráty fizeiui není jii ani pon-y-llení
To ty byla má záhuba
kdybych chteí zas© Viilafranka
opakovali Co mj tenkrát poda
lilo jťct nyní nemožností"
Napoleon j řecbárel ve své
komnat Mta Váto maje Selo svra
štělé a hledě ustrnulýma zrakoma
na koberec j-o kterémi chodil
lile Jal totiž téiakou clu kudv
h 'by se mohl zachránili a přec ani
nebezpečí svého sta-
vu
To vstoupil do dveří marlálek
Baaaine nedav m ani ohlásiti
Anii by se byl před ním jako to
jindy dSiával a hlubokou odda
nosti poklonil držel hlavu vzhů
ru a jeho obličej se podobal ne
vystižitelné laaírco V fi hec cvlé
i Jeho vzezření bylo poimoum a
akázojevné Byl bledý ale přece
mu bylo viděli na obliřeji želez
nou vSlí a pevnou odhodlanost
Bzzainc jest jeden a onéch lidí
kteří neměli nikdy dověrného
přítele a kteří nikdy nepoznali
lásku Jeho pována jest nedosti-
litelná která ři jvřku nedovoluje
▼ jeho á tru by ashlédnouti a kte
rá nikdy ani v okamžiku nejvét
iiho roziilení své opravdové city
eprozraJí
O Bacaioovl povaze hádali se
K spola t ti htcříi byli nejblíle
okolo ttlho a jejích fiaudky o
nfta jsou tak rosiiloé ie již dle
toho tvrdili aemSže 2 bo jeitě
nikdo nepoznal Jedni ho na
zvali poctivcem a druzí zase pro-
v hnanýtn zrádcem a cpit jiní vi
dili v nim krvelaínébo tigra v
lidská postavf
Císař se ve své chízl aasUvíl
když spatřil před sebou Bazaťna
{ polií ll pátravi os chladný a
jako a kame&e vytesaný oblilej
tohoto jeosrá ta na kteréhož ryní
avoo poslední nadějí skládal
Bazame v lointo okamžení vy
"Spadsl jko by byl on císařem a
:idvík Napoleon poraženým ie
slera „
4Já přfnáSím 2 putnou zpráva
-'51 re" pravil inatUK-k neziučniv
▼ obličeji ani j (inlho taba
království za první kterk'bndo
!obr4" prohodil dtsK trpea"
V'J" íél lertovnř'
"juTftmjako ktc
ri vlastni a padesáti tUícft mula
Wctivalo na tři a na eejvýi na
lrt m!U(S ipfi opatřeny Nyní
Se t tam aíe skoro desetkrát to
lik a a samých bra3b — "
"Ovšem Sire nale zásoby nám
nsvystatí ani na mísíc"
'Ji to myslím jinak" namítal
císař Vltězuý výpad musí nám
tak dalece pomoct abychom se
mohli a vojvodou de Magenta
spojití'
Bzaii:e pohlédl jiskřícíma oct
ni a na císaře jenž v tuto chvíli
Nspolona I jaks! náoodobiti
chtěl Bazainovi to nebylo vhod
neboť mil tv8j vlaatní plán a ne
přicházel sem pro žáďné rozkazy
nýbrž aby sám císaři rozkazy
dal
"Sire pravil chladným tónem
"voj voda de Magenta jejíž zatla
iso ai ca Chalons Korunní
princ pruský ho stíhá v patách a
přoruiil vlečko spojení mezi ním
a námi"
"Kdy doíly tyto zprávy t"
u Právě uyní Sire Vlečky ce
sty na Paříž jsou německými
jezdci zamezeny tak aspoň ozna
mují moji lidé"
'Cesty na Paříž zamezeny — a
pouze jezdci V
"Ano jsoa to huláni Sire"
Zase ti nešťastní huláni MnS
se zdá pane maršálka Že jsme ee
víím propadli a že jsme byli ve
své důvěře neslýchaným spSso
bem klamání" pravil císař chvě
jícím se hlasem
Tato slova mluvil po tichu ale
přec bylo pozorovat? že ho byl
náhlý hněv se zmocnil
"To byla věc císařova a jeho
rainiátra války Sire Kdyby ee
bylo užilo opatrnosti a kdyby ee
bylo častěji na vlečko dohlédlo
místo pouhé dSvěry nemuseli
bychom dnea ničeho želeli"
"To je vSecko pravda pane
maršálku ale ti nicemnící nám
budou muset s toho todpovldati
a budou muset těžce pykati le
zneužili naší důvěry"
"Na to jest iiž pozdi Sire"
odpověděl Bazaine hledě císaři
docela chladně do o?L
"Co to má znamenat?' tázal
so císař krátce
"Vy rauaíte s princem jeiiě
dnes veíer Mety opustiti Sire"
Napoleon zSstal jako v kus le
du proměněn uslylov tato slova
která Bazaine a děsnou klidnosti
a určitostí pronesl
"Opustit Metyl" opakoval cí
sař mysle že snad vojsko bouřiti
ao počíná
Ano jeiiě dnea večer a sice
co možná v tichosti aby o tom
nikdo v nepřátelském ležení ne
zvěděl Zítra bude cesta na Cha
lons anebo na P&řiŽ již nemožná
ano i této noci bude a mnohým
nebezpečím spojena"
Ale co znamenají ta slova
pane inariálkua co si mám o tom
myslili že se mnou tak mluvíte J
Což nevíte komu náleží nejvyiií
velení V
"Budeto-ti se zdráhat mého
nařízeni uposlechnout! Sire za
střelila dříve vás a pak sebe"
pravil Bazaine a vytrhl z náprsní
kapsy nabitý revolver
Napoleon byl touto hrozbou
Uk překvapen a výraz maršál
kova obličeje dodal této hrozbě
takového dSrazu Že císař ucouv
nul a ilij& zbledl On věděl Se
by to bylo poietilostí proti Ba
zainovi vystoupit' anebo později
rozkázat aby tyl zatřen Napo
leon to cítil že je#t v moci tohoto
muže a teu ie má vežkeré vojsko
ve své moci
"Toj ale velmi podivný ep 3
sob jakým se chce to postaralo
mé zachráněni" pravil císař po
krátké přestávce "Kdybych ta
to nepamatoval že máte dobrý
6myt a že jste svou věrnost k
mé osobě již tolikrát osvědčil
dal bych vás zastřelili Co tedy
žádáte a co nabízíte pane mar
šálku?" Vj mi odevzdáte hned na mí
stě nejvyiií velení Sire" pravil
Bazaine a zastrčil si revolver za
se do náprsní kapsy jako by se
bylo pranic neatalo "a připravíte
ae bez prodlení k odjezdu Princ
pojede a vámi rovněž jako vaie
služebnictvo Několik jezdců bu
de vám ohledávat cesty Buďte
tak laskav Sire a tiapiite mi
hned zde ie mí odevzdáváte nej
vyiií moc nad velkerým vojskem
To a atátt musí nejen pro bez
pečnost Francie nýbrž také pro
vaii a pro princovu
Napoleon viděl Ie by bylo
v lehké o zdráháni marné a ie
musí rozkazu Bazainova se po
drobili Posadil ae tedy ku atolu
na němž ležely rozličné spisy a
napsal pro Bazaina pl n omočen -tví
an zatím mariálek alužebni
ctva nařídil aby co moiná s vií
tichosti k odjezdu císaře a prince
viecko připravili
V témi okamžiku vstoupit do
dveří ordonaníní důstojník a po
kročil k mariállovi
"Co ae stalo ?' tázal ae tento
kvapně -"Stráže
od brány Moselle při
vedly aera právě ipehouna který
e byl ai do pevnoati dostal"
oznamoval důstojník rološeptem
poněvadž aeděl císař jeitě a stolu
S psal
_ "Ať ho sem hned přivedou"
Dfistojník se odstranil aa ně
kolik minut vstoupil do" pokoje
maž jehoi udávali za ipebouoa
Měi na sobě uniformu francouz-
kébo poruěíka Kdyby byli dva
vojáci a nabitými půlkami a ním
nepřiilí a kdyby ae bylo dříve to
ohlálení nestale byl by mariálek
v tomto poručíkovi ipebouna ne
hledal Proto nan bledli s tiliav
nutím kdyi mu tajtý svoj po
Vzzt iJlal
silného a pěkně urostlého mladé
ho důstojníka '
Vy jste byl poznán co Ipehonn
a chycen V oslovil jej Bazaine
"Jak ee vám to podařilo ie jste
ae dostal ai do pevnosti ř Tu uni
formu jste svlékl a některého
padlého poručíka?"
"Nikoli pane maršálku" od
pověděl zajatý v běžné franíině
Já jsem si vzal tu uniformu před
p&l hodinou ze strážnice u mosel
ské brány"
Bazaine a Napoleon pohlédli
jeden na druhého
"Ze strážnice V tázal ae Bazai
ne "Jak jste se ale mohl dostat
ai k náspám a hradbám pevno
sti?" "To je mé tajemství pane mar
iilku" "Jakou uniformu anebo jaký
oblek jste poloiil na místo toho
co jste vzal na sebe 1 Ku kterému
druha vojska patříte V
"Já jsem plukovník ed hulá
nu" odpověděl zajatý
"To byla neslýchaná odvážii
vost a jen ta tma mohla tak da
lece vál smělý plán podporovali
Co jt© měl při tom za ůcel V
"Chtěl jsem aeznat náspy a
hradby u mosellské brány"
"Vy jste v skutku upřímný i
musím říci že vás obdivuji" pra
vil Bazaine
"To je neslýchané" prohodil
Napoleon
"Vy jste tedy hulán ? Vypra
vujte nám jak provozujete ty
jezdecké kousky o nichž ae všu
de vypravuje ř"
Zajatý pokrčil ramenoma a
pravil:
"V tom nejsou docela žádné
cáry ani jaké tajemství Když
má člověk dobrého koně neohro
ženou mysl a trochu toho dobré
ho rozmaru pak ee mu vlečko
zdaří"
"Víte co na vás čeká ?" tázal
ee Bazaine
"Smrt pane maršálku"
"A přece jste se opovážil až do
pevnosti vniknouti"
"Voják se nesmi bát smrti Pro
něj jest to rovněi tak čestným
býti zde zastřelenu jako na boji
šti kde em posud jen jako zá
zrakem zachráněn z Ostal"
"Já vám daruji život pakli mi
něco sdělíte Já vím že vaše
sbory okolo Met y kruhu se roze
stavili mají Řekněte mi kde
jest nejslabií místo tohoto kruhu
kde by se dalo jeitě použiti silni
ce — a já vám daruj u život"
"Já myslím pane maršálku ie
k tomu nemáte práva abyste
očekával že ae stane voják zrád
cem evébo krále Já jsem na
smrt připraven Proto se nepo
kousejte abyste se něčeho ode
mne dověděl To by byla marná
práce a já toho lituji ie máte o
vojáku takové ponětí Či enad
jest francouzský voják zrádcem
kdyi muže av&j život zachránit a
bohatství nabý ti?"
"Tato slova učinila na císaře i
na Bazaina trapný dojem
"Máte nevěstu anebo ženu ?"
"Nemám ale mám starou mat
ku a jsem její jediný syn"
"Vzpomeňte sitedy na tu sta
rou matku která z toho bude mít
smrt kdyi uslyší jak jste svSj
iivot skončil"
"Na svou dobrou matku jsem
si již vzpomněl a také jsem se a
ni v duchu jii rozžehnal Ona
by mne musela nenávidět a já
bych se k ni nesměl víckrát co
yn hlásili pakli bych ev&j iivot
hanebnou zrádou zachránil ' V i
tom muiete mít pravdu že moje
matka mou smrt nepřežije ale
pak ae odebeřeme oba na věčnost
a ona zamhouří oři a bude mi jei
tě iehnati"
Bazaine hleděl a niasnutfm na
tohoto důstojníka jéni byl hlu
boce dojat opamatovav ae na
svou starou matku jenž ale přece
ní o vlaa od toho se neuchýlil
co mu test a povinnost kázala
Bazaine pokročil k zajatému a
pravil pevným hlasem podávaje
mu ruko :
"Já sice nemám moc ani právo
darovati vám iivot poněvadi vá
lečné zákony přikazují ie má
býti kaidý ipehoun bez milosti
utracen a poněvadž toho bude
také stráS a moselské brány iá
dati ale já vál trest urychlím a
udělám vám lebíí amrt"
"Za to vám děkuji pane mar
iálkn Odeilete mBj poslední
pozdrav mé staré matce Zda jest
má tobolka a té se dovíte vlečko-""
— - w-
Bazaine dal voják 5m pokynutí
a tito vyvedli zajatého ven Pak
zavolal jed ooho ze tvých po boř ni
ka a poručil mu aby se ihned
vojenský aond aeatoupil a nad tím
důstojníkem rozsudek vyneaL
"Dejte k tomu výkonu dvacet
dobrých atřelcS aby byl zajatý
hnětl po prvním vystřeleni mr
tev" pravil V izaiňe ku konci a o
brátil se pal -ae k cíaafovikdyi
byl pobořníkodkvapilPřejo vám
iťaatnoa ceetti Sire a to z&ttavte
mně na starost abych vám koru
nu zachránil a zase navrátil"
Bazaine odeSet z pokoje
Ludvik Napoleon zde stál dlou
hou chvíli jako socha jsa zabrán
v myšlenky Viděl ie ee Teho
trSa jii kácí Jeitě to nebylo
oviem Uk zjevné jeitě nebyl je
ho pád ovšem patrný ale on to
citíl ie jest nevyhnutelný
"Císařský princ slabý a bojácný
chlapec vstoupit nyní do pokoje
Ludvík Napoleon ho pojal vře
le do ňártči a pravil :
Ach to je strašné my budeme
opuštěni a upadneme nepříteli do
rukou 1" zvolal princ s utékanou
tváří
Napoleon pohlédl s trpkým po
citem na toto dítě Francie které
mělo býti jeho nástupcem neboť
viděl ie tento synáček Eugenie
nic podobného do sebe nemá co
by ho mohlo někdy k francouz
ski mu tru na oprávnovati le je
to velmi ůskostlivý ano jako
děvče bojácný chlapec
Vlečko okolo něho se tedy bo
řilo také jeho naděje do budouc
nosti — nyní měl s princem v no
ci a města prc hati do kteréhož
byl před rěkolika nedělemi s ta
kovou slávou přijel — nyní si
měl hledali nějakou postraní pě
Sinku anebo hluboký ávoz aby
ho němečtí jezdci nespatřili kteří
již víuťťekřižovali že se musel
cbávati aby mu nezamezili cesta
na Paříž A byla jcšiě otázka
ziali se mohl opovážiti s dítětem
Francie do Paříže se navrátit
Když odjížděl z Pařiie prová
zel ho li i s jásotem a nyní mohl
býti i na to připraven ie ho uví
tají s potupou ano že snad ho
budou chtít i zavraiditi Za ho
dinu na to vyjela ve vií tichosti
řada voz3 z pevnosti Met aby se
dostala postranními cestami na
Verdun a na Chalons
V předních vozech bylo dva
náct silně ozbrojených dustojnik5
pak je! vut v němi seděli cícař a
princ a za těmito jelo na spro
stých kárách služebnictvo Kdyi
tyto povozy nočnímu pohřbu se
podobající z brány vyjely padlo
na pláni nedaleko řeky Moscly a
pevnostní brány dvacet ran Mla
dý hulán sklepl na trávník byv
skoro viomi kulkami prostřelen
Kapohon ajat
Rádcové císařovny Eugenie do
vedli ai posavad vlečky zprávy
z bojiště tak překroutili ie národ
francouzský o porážkách svých
vojsk nikdy úplně se nedověděl
a v tomto falšováni zpráv a kla
mání lidu vyznali se výborně
Žo takové lži a tdiby strašný
konec vzíti musí Ie jejich vina
čím dál tím větší jest ano Ie
musí co nevidět vlečko náhle se
zřítili to jii nahlíželi všicknt rád
cové císařovny zjevnt I tajní ale
přec jí to jeitě představovali v ji
ných barvách a klamali ji i celý
národ r
Kdy! dolla zpráva do Tuillerií
ie Napoleon s princem z Met od
jel la tato pevnost úplně obklí
čena a Bazaine od Mac Mabona
odtržen jest odbývala ae v Paříži
vojenská porada která měla o
dalších krocích rozhodovat!
Císařovna a její rádcové věděli
ie se veškeré pokusy v Metách
uzavřeného vojska aby se toto
prosekalo ee stravnými ztrátami
zmařily a proto io muže jen z
venku pomoc tomuto vojsku při
jití Kdyby se bylo maršálka
MacMsbonov k němuž také je
nerál Vinoy se silným sborem
přitrhl podařilo k Metám se při
blíiiti a společně s Bazatnem na
Němce sdvou stran udeřit pak
bylo jeitě všecko zachráněno
Eugenie přijala tento plán jene
rála Falikao s opravdovým nad
šením doufají pakli se zdaří ie
bude také c-kařaký trSn zachrá
něn Cítař byl u jenerála MacMaho
na O tom nebylo ani pochybno
stí Ie bude s tímto smělým plá
nem na osvobozeni Bazaina sou
hlasili - "
1 Celý pochod byl vyznačen na
mapě Měl se táhnouti podél
belgických hranic opíraje so o
četné pevnosti po těchto hrani
cích Mimo to poskytnul císaři
a princovi jakoi i v čas nouzo
vojska Mac Mahonovu molnost
přes hranice ustoupili I hned
byly poslány " depele na zámek
Mourmelon kde Napoleon s Mae
Mabonem melkal a druhého dne
prohlašovaly tajemným slohem
napsané proklamace Paří žan Brn
ie co nevidět rozhod ujic-i rána se
stane která nepřátele do země
vlákané mimo jích nadáni zničí
i Byl to poslední a nejodvážlivěj
ií krok Ie se i sám císař vyjádřil
jenž v tomto zoufalém stavu již
ani nevěděl kde má hlavn kdyi
mo ta depeši přinesli že jo to vel
mi nebezpečný plán
Přec ale k němu přistoupil a
vojsko francouzské opustilo cha
iónské ležení s takovým chvatem
ie iěmecký jižní sbor velké
množství zanechané tam zbraně
nalezl
Kdyi nyní císařovna na jene
rála Palikao naléhala aby poslal
jenerála Vinoye ae stotisíct mažfi
k Mac Mabonovl vyjádřil e ten
to rádce ie ení moiná toto voj
sko Paříže odstranit! poněvadž
prý se nem&ie Paříi nechat bez
obrany kdyby tam Němci táhl:
Palikao ale myslil docela jiné
ho nepřítele kterého so měli co
báti totiž Pařfžany on jii viděl
červenou příšeru totiž komuna
Neboť kdyby se byla výprava
Mac Mahona nezdařila bylo
Paříži povstání nevyhnutelné
Slíbená pomoc tedy MacMaho
novi nepřilla a to byla profi
první rána Tento věrný jene
rál Napoleonův který Dyl jen a
nuchuti k onomu piána přistou
pil měl jii tenkrát tatení ie to
v řecko nešťastně se skončí "
Přec ale se podařilo v Metách
uzavřenému Tazainovi o tomto
f=nicrtJ vlJosaost dátiže přik
c "1 f ▼ potiedrUi
dnech září v ktrýito čas MacMa
hon k pevnosti přitrhnout zamý
glel a dvou stran na Němce nde
řiti To dělalo dohromady 600000
francouzských voják 0 které mo
hli najedno místo obrátit kdežto
by bylo hlavní rojko pod Ba za i
nm spoluáci o kovali nemohlo
kdyby byli Němce ai k Paříži
přijití nechali a tam teprv dle
rady jenerála Trocha bitva a ni
mi svedli ' s
Mimoto chtěl Palikao st&j co
stůj tomu zabránili aby v Paříži
nevěděli jak věci vlastně stojí a
aby neviděli Němce před braná
mi -
Jak by to bylo docela jinak
dopadlo kdyby se byl tato spo
lečná operace obou marlálkS zda
řila a kdyby byl Ludvík Napo
leon co vítěz do zachráněné Pa
říže 89 vrátil í To bylo císařovně
tak jasným ie dala jenerálovi
Palikao celou důvěra a ie ho již
povalovala za ochrance jejího
trůnu
Avlak jižní sbor Němco jakci
i sbor korunního prince saského
dověděli se o tomto smělém taže
ni jenerála Mac Mahona velmi
brzo a s počátku tomu nechtěli
ani uvěřili že to mysli MacMahon
clo opravdy
Dne 31 srpna chtěli francouzští
jcnerálové stejnon dobou pruské
řady protrhnouli — ale den před
tím se stalo něco co vlečky na
děje podkopalo a císaře rovně!
jako Mac Mahona skoro omráčí
ío poněvadž to vjelo do jejich
plánu jako blesk z jasného nebe
flofcrfonl)
SYNOVÉ JIDÁŠOVI
2 FKAXCOCZáKÉHO
''''' — ct—
Fonsona duTerrail
lll X
— ot —
Proslov
Viděni
Náleiel k oněm Angličanům
kteří jednoho krásného jitra přej
dou přes proliv by se nikdy více
nevrátili do vlasti kde je zaslou
žený trest ca nějaký zločin očeká
vá Pan Baul byl pravá protiva
Thompsonova Veliký kostnaté
složitosti noe stále bílou krava
ta Člen vícera učených a lidumil
ných spolkS platil za mule velm
vážného jen i smích soivy dle
jména zná a pokroku nade vse je
nakloněn
Jii po dvacet let pouštěli se oba
tito mulové do těch nejvelkole
pěji! ích podniku
Ve dne v noci viděti bylo po
hromadě obou těchto úplných
protiv jednoho sosm&vou tlouiť
kou druhého jeho pedantnostf
leč veřejné mínění se jii více nei
jednou ukázalo jim nepříznivým
Jednoho dne oběsil se ze zou
falství pracovník a měli kdyi
byl v poslední své hodině dQm
Baul a Thompson obžaloval a od
cizení mu jeho vynálezu a pročet
sy s dilovedoucírai nebyly právě
žádnou zvláštností
Jeitě Častější byly žaloby vzta
hující se na bezcitnost těchto pá
D&
Jednoho dne mistr Callebrand
bezstarottliv jak učenci bývají
pustil před těmito lidmi slovo o
nálezu o němž bloumil a od to
ho okamžiku neatáli oba tito
promyslníci opatrně ala neústup
ně sledovat! tajuplný cíl
Brzo přiset jeden brzo druhý
S nenadáni do luboratořo nčnco-
va alo Callebrand byl zvyklý je
ihned do vedlejšího pokoje avá
děti anii by je v prvním prodlé
vati nechal
i Jednoho dne pohledl Bani vý
značně na Tony-ho pře medré
brejle za nimiž avé nepokoj néo
ko skrýval
Tony se zachvěl kdyi pocítil
Ie pohled jeho na něm spočívá
Kdy! byl mladý tento mul opět
odešel pravil Baul k svému spo
lečníka: "Myslím ie on je U
brána na kterou klepat! třeba"
í Od toho dne dostávalo se mu
v továrně letrnosti obiedS a la
kavostl takové na jakou dříve
nebyl uvyklý
Tohoto večera kdyi v sedm
hodin do továrny dorazil počalo
právě príett
Ola společníci byli právě n što
la -- '
"Nemáte ani žádný deštník !"
řekl Baul
"Coi jto jii obědvalt" tázal
ae veselý Thompson
"Ne1' odpověděl Tony
Oběd zdál so skvostným V láh
vích skvělo so víno iluté jak tiu
brk: _ '3 '
Pojezte' přec s cárai l" pobí
el Baul''
Tony chtěl znovn dělali okol
ku als pan Thompson byl tak
přívětivý miloftný a pobfsevý ie
mladík konečně povolil
- Víno bylo dobré a hospodáři
iteietřili ~
Baul výborný znatel lidí my
slel ie jest nejlepSÍ cesta aby
íívědSli sdai ten mul svého uči
tele miluje ta kdyi jej bez ustá
ni chválil
Thompson vsel tento mul
bledl a kousal se do rtfi
"Jest Iárlv myslel Baul
Při podáváni cukrovin vyslovil
se Tony a jakousi trpkosti o svém
učitíili — Že prý met Callebrand
ipatně pltf co od tho ď divá
že prý se vlci podobá almciai
nei mzdě
"Měl byste se oáta eUblovat
mladý muži I" řekl
"Bez peněa je to nemelao od
tušil Tony
"A kdybyste ©bdril komandi
tu t"
"M8j bolel kdo by to asi a?i
nilP "Myl" odvětit chladni pan
BauL
Tony hledět a úžasem na toho
muže
"Nebylo by Vám při tom těžké
vydělali dvacet tisíc franka" při
pojil Thompson
Tony otvíral oči
"A sice ne snad za rok ani sa
měaíc jen nýbrž hned nejblilU
hodina" řekl Baul
"Uhlídime ! — Callebrand ne
spí ve své laboratoři ?
"Ne j já sám tam spím
"Nuže" pravil přímo pan
Thompson "kdybyste ná oba tak
jedné noci pustil Co Uboratcře—
jen na hodinu — náleží oněch
dvacet ti(c franku vám
"Nikdy !" avol il Tony jeboi T
prvním okamiikc ovládl pocit po
ctivý "Jak chcete"— -odpověděl Baul
Nemluvili vfr-e o tom kdyi ale
mladík ten odi izel vyprovodil
ho IUqI ai ku t-ráně továrny a
řokt: "jeJiě aloiřko!"
Tony chtěl právě překročili
práh a zastavil s
"Znáte jístoa pisen nazvanca
faridondaine ř"
"Zajisté" řekl Tony poněkud
překvapen
"Není nemožné i ode doeika
každý den bodeta slyieti ta pie&
na nábřeží pod okny vali tabora
loře" C dáleř — pravil Tony
ťh%ěje se
"Badet pak kdykoliv ji esly
líte o nabídnuti naiem přemýile
%Xp &
"A V opakoval Tony v rostou
cim rz£i!eni
"A budedi míli přemýilenl vaie
výledek příznivý pak otevřete
okno"
"A itora ? ptal se Tony
přiduienýtn hlasem
"Odpoví!© na píseň jejím re
fraínem" dokončil pan Baul
Na to vyprovodil mladíka ai
na ulíci ven a zavřel bráno
Tony let vzdor lijáku na ostrov
Saint-Louis zpět kde jsme viděli
jej do laboratoře svého ratra
vstoupili právě v okamiikakdyi
tento avolal : vynail jsem to ve
liké tajemtví !
IV !
Takto se Tony vrátil a nalez!
učitele svého v nej teplila naladěn
ni jei způsobilo Ie trpět jm a
ko všichni závitivi trpí iiětim
jínýtlu — Na to kdyi pán jeho
odešel viděli jsme jej a hlavou na
obě ruco podepřenou přemi lleli
0 hanebné zradě kdyi náhlý
b!k osvtiil "ranka páně které!
mistr Callebrand na stěně svá la
boratoře visli měl
Tato "muka páně bylo Ur4
mistrovské dílo práco směle
který! byl vrstevníkem vwiiklho
Bombarda Paliasy Callebraad
jeni byl nejen učencem lež t yeli
kým znatelem umést přinsl m
obraz tento ze svých eet po ně
mecku Malba byla ka podiva čistá
Kaidá scéna s děje airpeoi dý
ctala pohyb a iivot Mohlo mm
mysleli ie sapoltol4 pohybuji
a Tony mu so zdálo jakoby po ta
va Jidášova kteroa oho neb
na chvilku byl osvítil s byla aá
ři zaleskla kdežto xht oatatni za
stalo ve stínu a jakoby oko aro
itolovo bylo na něho obráceno
Uplynula hodina
Tony zSstal nepohnali sedili
oko maje na meka párě"opjat
kteréž brzo v tlstboki stíny la
leno brzo blekeut utia oěU
no bylo neboť bouře trvala dál
K nevypsání nepříjemný pocit ti
id y O čem přemítal ř
1 Odkud tato svévole jakoal po
tava zrádného apoitola neod
vratně pozoroval jakmil ia
btexk Černá mračoaa prorf val t
Najednou zavznlt pod otevře
ným oknem hl-j ktrý rachot
hromu přehlučel II 'as tento zpí
val faridondauiu
Toty iiii vyskočil a zavřel
okno
"Ne ne!" volat -nikdy í nik
dyl" Hlas na ulici zaznívat slaběji a
kroky které m dřív aa aábřsli
ozývaly dáliiy vio n vfe
Opět vrálily m araky T©y-b
samovolně ka kříiové festi ctpět
byl ma apltol nápdaýsa m o{4t
bořel bte-k r očítb jhaí
T-ď zavřely i přihodilo mm
něco zvláStntbo Saa{ pomUiio
so a bděním sv Tony vfdět nat
dnon přesazena na místt neanámé
a oděna v roucho scel nobyčj%
hé
líoucho jeho podobaJt) ono
ma jaké dal na obrna umělce
Jidáii likarioUkéma a(utol
Kristovo
Laboratoř náhlá zmizela
Obsor ae voalířil več#rsi taiha
loupala zvolna s roviny X p-
hrbkdm m Tony který a jii T
ny nejmenoval ona Tony jnl
nesl roucho Jidášovo a jehoi jmé
no a tvář přijal oaleaal h u
nom mistS kurii pUml svatém
pod jménem "Jetbamaa pH
etiíf Z4a adXl aela aáa o-
liry pod ncLitaí jiLo JeraJeca
— 7" -i fccrrsv-l r_: - %
J — v - ~ - A
KoasČaě a-lvihl a kráčel k
předa tnei e!tta& oni aahraij
t nil KrUta tak vehký airsauť
kem lile byt
Krok beka zrychlit a amě
chvěla a ma pod aohaaa člsm
vie blížil mita tiez vt od
vracely 4 aěho IJ děti
kterých esio potkával
Toey aU ktrý jíl a Toay al#
Jidil yt kráčsl tál k pfada
' Kdyi d4bl ist byla jl
noe lid abroaᎠiěaý v alkUk
vyhýbal ma visk jaki c4
klivostL
Jidál kráčet ka před al kro
ky jeho byly Eteja4 a ryr&M
Tak doptal a k dsa bkap
vazStat aa okaI k na praa
váhavě stiti zaklepal pota tři
kráte a ve-ftt
Dvéř zavřly se za Jidá-a a
Tonjha stal s náhle tiněj
lm al Ty tvrdě aal
Za krátko byl sei zae pwbk-d-
rým a Toay jl byt oět Jtdá
lem vidět vycházeli a doma
kněz k ie beze vtt pórky by ba
Bbaý li a byl pác-kal
Počal istt blooditi Učesat
Jerualeaia a zaova rhvě'a m pl
da p-vl nedams jhx Ud mm
vleebea p sad vyhýbal
KráJej k předa #poorova!
] bo prováži jakýsi kovový ckre
lot Pocbásel ©d těb třiceti
stříbrných které ro reaa své zrá
dy byl obdržel a které pod teni
koa svoji v zaťati eti drlL
Koaečeě d #til k doma r
nimi bylo msoso lidí kroaál iě
no a vtopÍ spatřit asiatt-a a lá
ky jeho ani společaě ehUb vet-
konoČai fojt lsjt
A arádets poea Jd k slit po !
pravici tobo jebaj Wrm vý
nazýval a Jml po tai sávUlL
V tom oksmieat řekl sItř:
"pravisa Vám m to pravda jedea
a Vás mne aradi
A Jtdišeacbvěi
Kallf lák ptal se : ] j v
paae?
Mistr wlpvěiii : ta kle a a-
oUčt # v ule- A as ! by TaytJb ail kollt
A Jiát abl4l a ! tys-bíeli J práee j#vip-s teaw
raka Z{4t f puavrmiě k iikeaa
Mitra likov jeka pkrf ! !z s aá UlU - r#tbe
vali v botíaě Prvaejíé řkl je-1 kaib
i tě "aao t te Váša jeiiě pře TJ s aek jWÍ
dměteta baaby iVUefcraad saíavd při prác p-
Mistře opovědlí Ptr j UklavU bf l to ay k íif #4
boi boka ae JKiát aadl k iy jaal:a wěL
by vietRi zři I! tebe ji Te aeo
paetie
"Ty ?' — 1 pověděl atWtř ar
iKts nei kbot aíá 'ři
krátě t& aabřei
_ T" TT ~ TI ~T
Toar e protMiMavvraat křik
se sebe — ir%4vý to vzkh
Třikráfe z-!4ila k jk jebo
kukrháai kobataa ael!t jej
Byl ayai ave la naaoUt a ve
tmě B-iařka jil zalla a ui
přestalo
Toay pokltl aa kot pi!a
ba Uoratoře r kterel paxvala
tak hluboká tma le aai aervMio
znával stěay léta sěta£ce Cítil
sire 1 jen seit a vě-iět ayai le
jest iákesa CallebraaJovýaa a ae
Jídá lem Ilkanotskýsa
Aviak Toay aiy Wl aa aliaka
chvějk-i se prvroeké }brla r4
voláni kobatovo Tf it ♦ aa I
viecb eadecb a til jha:i
Cel pSt bdaT eoToavieV-il
strach rrá?it si aerkaal Ny
at vaikl jaý ppriek světí ok
et do Ubart-ře a oevětioeal
vet'e okelai pívdÍty
Ty vetal i-oíal es t btělt aíe
koačaě pro pakt v kfvvitý
mí (
: V tAestél akaasleai aakekrkal
koboot Ityrykráta aa eo T
tokrát ale aealekt ae Ty af Wi
pokrčil jed aodaio raaveay a Nkl
sám sobi : "jaký jeea ta klvpák
přere f
A skatečal spatřil aapett ct
aa aa stěně dřevěaé koday v
airbl je aěl koke au k akr? tt
který kdyi račička čtvrťová doř
4 na dvaaártoo saalá dvířka
Otevře m v súcb se aa okasalik ob
jevil By ty čtyry heajíay a riaa a dea
byt T-eysa velsai vkod protole
vtděaisa strarba jeba koaec
l'ait
1 Toay jMUřd okolo sebe a spoaNt
rovat oaa broada kovovíM kfar
ro saieir aerbal aa stole leJMi
Bí lit ae (ia ebota lával ji aa vieek
tnatWIu''
Kot pfrll saěkkoat v% Ta
lif febo aíe ktea CÍIebf%4i
a nebo atrbt a a ai autka eyteo
lil doMakla taj-easaj ti tekatial
takové trrdoatl le lák přtěet
pok-aleai aby obaovit aáesilk
mxtrova
Toay sábl p kladiva a ble-iel
aoěkoi roabttx tta k aepv-
- tm mmocaila e aov Mrfivgf
ráea Toaybo '
" Třt aaal s4 dy 4tí
saacAoeitf sa a alavaýsa f baěeal
m Om mm dtaii e saeai s4vlt
fcOtí vidy f m ji jeai aes mm
při tota pomáhal eeasiea :i
vě )eb aalU Íá4éh pojila f
A Toay spaataet i aa aay
mák v 4 prie jaké at aašstr pm
vk-a sněaii aařiov4 a které síe
P trykswaávsj Milby véUV k s-iiésistilMl-
SI#p vstelt aeSil Toay-bo-
Na V apsvil v tasaaé
dleni Í pačI aivWtaik teato }ř-
mj :(!
UyHeakyjebobvřy aiLVJ:
tiíí otasba : isejJa4 a 1 !
o tLi4 Vracet t-4 f?fct3 kter5j
I ci í saaivl act-r-í aj h j
jk-fa iWi a avá phpiaoaJi
pdívic výtiiaa
N t aaraail jakwb mmf I
koaatatftá f řkálka aáli a ni
byla ©bj#vu
At t tejaatvf ! vi-Ijt j jl
tě assaáaa i VKÍtsa W výI4k i
vi4as vyaáaa : al takfm: i
řdk# 4?#tal mm @& k r-! ?
5T fc p-fřl sí ktavv ®bží
rakasaa a vadv-a hm:
syarali mi taMsaivi
A Tay rsk?iWl m krv
obaaiá pra a křoíwvit aafaí
rty ja pokryly a p4sya
Xaiion tfit ++ het a I
8T1I rypiirá wl sxf-
wa třbik T Já rwatavlas er-it !
k roa!i li a vHaí
iakí% t4 látka iesaa vKsKfaít sal
'
I
Vt)so4!avat áasaěe přeletí'
nv jebv I
D3s B-ttl Tbims) badej
mim lbltiaar" sayaUI vaiýčív
bUvt
Na la arbfl aiJjÍHl CaK-
braipM%1ivl m kw
knní alb! tM s-Jika a i
_ '
Mkrd prveeb tak mm i mm-
tk 14 liti 1 aíiteí kráii
Pxm otevřel ekřtl Jak®i
eylal al aOd4 !4&ííka vy- j
plákl ji 4mb a ap!sul ji I
V — _— KS V- i
-wr - — -
byla l'a pJvo!i tvr-lo: j
r zatřel zá'ko t-ečliv liiviJ- S
tecb
Na t evlkl a f®Iid e na
Tj-ek- -jJte!% kv si kai-if
♦ veJr v 4kte4- kate laboeat
s #ÍJkT
Ai W-Ja ara-rba-
1 1 s%% a t ±tim Ty
we uel jkfey spal vtó:píi
Oa! lebraadL
Uíel vrfel iakavf arak a
t!ai4 i# stbo jHi eetl Wleí
s #bl--?eva
ke a li e-ieatm-
"ťVířsý b-jeral pravft k
v T
í N#ta prČ br3l 4
j Mart aes&a svskaMt
j ÍNtb rU
Kk W srs al
j ©JkUv-tJ1
T Iml m m ísfrii!
í A třeco jw iul m taa 1 I
?
' - v - v v ré
= 4 ?
JLfétJ7baaW -S
pi-t3o! d vms aa t pí 'Sais
ti! —
Tay iv4atl í-va jbo a ai
dýhat A e tu aJstsí L -
} íví vé ik-{ f"íbe p}1'
vaí leptal ja f -i k li m j&
JU a-sa "ta je tea saal ji&a1
zrad li ebl f
A'e klas btie apokixel a p
kalb eě-lsMftL
Tway pai k Hija aatvraeíý m
aioliaeSav kteri 4kr eH aa
Mťbi arálk a J-K~t:si prtM
aa tr4 pavaltji -akt dhv wh
pJ#l j k fsatj vybéian
A ! d-reik tvá mmm tedy e
ai fe f ayíl
Aea íeH pkrlá sj-m-
' aaaaieíeas T je eeJlt al-o mm
tvSj vrak attlf sa-avrev"
A T-y tel pledewa le
trm a vyaiia afejepíl a ti as s 'i
ea yhpravil Xl svtiía a
bo4ia ta eda!eka kdy Calle
braad t SKř£J#ivi alyma
Zaťaz t pkWLaí eeé
prá- A £kalT a kajVioa
adtakrbU k %% kísef bvl T
ar Ik v SNkcí tak fléWL
KeaeJJIa padl paprek alaa-e%!
ai do !Wrtř-e a bril m vaet
a likefcls r'ariáa revaél k
aa leaklfrb ssJ-Ieaýeb HSebajek
a rVkálaifeb Ráeríedk
braadL
a
Favtju a přv(Aail k iesis
Ty-a titli jej l4ký j?t
ktí pta mm veaé iWí -
kly 1 teat% Jak se fi! ss pri
v i peoWhl
"T y feta fmmm f preaslevtL í
Tm ta 11 jwa~% --_a
JT v !
ÍIrk aSvaa!al CKbed
ssesi tis e a Tjst ryrbl ala
kal ye bj 1 % tr% a paa BUa-í
la?
-Cwřekí?" '
že %ie li !
farsky t-
ebtěl drmWa pHfiwvwřt %hm ti -
dae veaoeati k řaí-5atas r%cm
jka Márě
01j SaroU saolaif řektl
CkBebra%4 P pJi a% le
mZtmt takevf v vaea mmmim mí
pAtlizi prttile a 1 te-ly aj
bíill taa aeabyie asi friJ4
bniin Hamltjliik aéíai
£ik # aackviL
Cafiobraa4 aaea v kyt k '
vefcaaJ aa £ks pokaéestJ
4f asii feaj jíA iw
VJ CkdiaiWaluisifcja
éhs-í tfas a k reka'
psir ze ta iistka o fcaa
j rwa joeaa b# p#s"í vTstí c =
-r: ♦ řit Tc?
A:r"irr3 t -
v~ ' Z i
I c
1 IwmU
raimi r Mra ruiti
w—
H-kMBrEK t" & NEW' TOSJtC
v b c t t i-t
s-vAHhw- M
- _ —
St % m % Y rW Wmm
' wmmiam 5r SuSttC
3
lfngZs-imi rumy?
2 4 X#eTk'
Lka at tlít XLV] ttl
zlatA m e a I p a t a fe- ? p ír
2 Nav farka i Ea~-ars:
T r x _ 1
PíU 1 l— 1 2 i-zrCM
K lUaTk i
Nv Yk $1L aita
£ Sfce'sraaiJsvjf Avnsa4SjSHi'flb
AUCUST BOLXE!
m_ '-íiifrť
4ai lamuM
ae fe" mmmtam
uis—lla-v ta-ritja
t v- yw--
t
Chicaga aHorthwesr
drahá
OMAHA
CHICAS0 íTkA "TCKC3!
j e d ia i p ři ta i c t sta
efo
Z-a €? i'nn
thm CA- f"Atž 4 JmB
Xwižc J£Iíišfrii Jt-
ilMAU A A CHICAGU:
j Z£ŽX7J£ZZrZZr
aiAts fmitrcrL
f IbsiwCtf Vajlut JTtctsws
v : "- City
a INcsiisr nulrvaJL
V C%5u Jitti řjrt
£ teitk
X X uz-mzxu 4s 5t íVa Mj
ri jí!
T CaUMJi nrt d- War!Oí
L4?m a St L---
V ťiwr- 4 tij iřxm
leitk lvr I CV LCress
a ka via eiia ta Jmáťj
ii&%e 3i-svesta
f tVtíMi 4 Frpr% Juad
ae !stIvra4keai a k t v—- :tsa
Matlas ve Wi6K a
Lhtiy řři=rj
m
t T twaat 3mn a in aay 1S
5 £1 ČUjm!£9 ~ Jf I£xk££
" % fMaafaa 1 % wa ~v
r J' - ±£i : X ltZM
" ív rv jur tmmam
e-a a
j fa f a PlCÍÍ3
{ f Í i 1
Tis mZwwmt Ce-vatrm! Haite
ievJ t4 a&yvi
IC2AHA 03 CKtCASO A IU
"Jaaař £Z &: i '-aaí
1- a
[ t%j aw mm
i a)aa4 aMKiMel a-
I í% "-
aaMn—a a i- a lamám
x U-taa'a r fa
-' ™ tBaa
f
5 a a
Ulky Tesin k V3
vrra Tvcar- cup
rtz
a
s nnx wm um ♦tA'
m lil ! Wlnini M MMH
sytíte- mm mm&ijm + m JT
faasMMrw trnčím ' m Jkscw # : iawiRwsi
Ijsyť-sa 'Mbh4 mufcmmm „ f
'iw - m w4 )m snaa
Své t í-mh- m s -aí aaaaftaKH
ja w -ř a — % m -mít r iimn "mm
1
m&~Sm aawt aa an a ů m
mmam i Jnt v afc-a# mmim_
asnuiay
m imn - -- -i — - i t Mm a
W a um
v mmm kvibaut au ana -
law ± immmm m
Ma aai
I aa aMaaMMa — - _
1 aaaa tWai m ft
i V L i a a ni lal
a Swa"'araMíSaea aafajsaiaf
1 r t:
fV
