' t
ř
V'
f
}
'4
-' !
i
i
1
"f
V
%
I
"V
i
1
0
"li
Y
i
Ar
}
?
t
n-
I
?
C
rxcit
Cíli
Napoleon III a Eugenie
Historick ý rvmáit Z JHHÍ dob
"Dejte nim tedy ty penízo
řeknete jak se ten člověk jmenu
je" Cizinec jenl nebyl nikdo jiný
u2 Knderuo usmál no a pravil :
"Vy mate velmi na spěch Ty
peníze dostanete ai po vykonané
práci Já váni jil lekl že jo u
acb ncmiru"
"Dobře my vás ošidili nechceš
uie Z ručky do ručky Báno
V Ani přineseme d&kaz le jsnio
tou práci vykonali a vy nám
pak zaplatíte— Mnoho li jste lis
kal lo nám dáte'
"Tři tiíe frankfi ve alate"
Oba ÍU-kové počali jibktit oči
ma "Ted 3" je to mezi námi ujedná
no" pravil jeden "Kde so a vá
tni sejdeme?
'IJ přístavu A jaké znamení
mi přinesete?''
'Iiuku mrtvého jak jeto a nás
obyčejem"
Endetno pohlédl na oba Řeky
e zalíbením neboť v nich nalezl
tý jel hledal
uTo mi postačí Ale nesmíte
dřlat povyk který by vás a inno
prozradil"
Konon a Niniatt so potupné za-
brebtali a tento pravil :
"Ale zápas v noci bude pane
Iříve ale nel přijde strál bude
me jrj pryí a ona tam najde jen
mrttého
"Ale toho kterého já myslím
musile vylákat a místokrálova
paláce"
"To nejde pane: Řek Um ne
siuí ani přen práh překročiti
"Ale toho a vás tam pustí kte
rý tam přin-e pro některého ho
sta dSlelité psáni které má veliui
naspěch"
"To by jil ilo pane"
To psaní je zde"
-A od krásné lenitiny 1" tázal
e Konon lstivé
"Utwm AI ten mladý dfistoj
nik to psaní přečte vyjde o plil
noci z paláce a pSjde ku tvrzi"
K nějakému dostaveníčka ?"
"Jen tuu poleptejte ie ván po
tila kiámá Frankyně Markéta"
íobře pane"
A on toho vyzváni uposlechne
iecko o-latni z&tavuju vám na
ta rosu"
"A je ta krásná letská zde!"
tázal e Ninias
-Není"
"Tedy je to psaní pa jeleni?
Nepozná to ten Frank ?"
O to nemějte starost a délejte
jak jem vám poručil AI mu
budete tu ]aní odevzdávat a ře
knete ie jet od Markéty nebude
► ani na okamlik rozmýileti a
tde vá nkutrcne ovaIovat aa
oly té krá-né lény"
A aítra přinesete ty tři tisíce
franka k příctavu ?"#
"Ji roxumíro valí otázce Zde
jet tiííc trankQ které jou vle
čky mé penize co u nebe mám —
tedy máte třetinu napřed"
Vy jíte tedy přece nezSfttal
při tom co jte dříve udal"
"Já ae vá-t jil nebojím ponč
vadl máte zítra jeStě dva tieíce
IrankQ od o in no doetati To by
byla jen vmío ikoda kdybyste
mn dne oloupili Takové pení
ze hned tak lehce nevydělají"
Ota Řekové m za bechtali pro
jevajice mu tiin avBj nou blan a
vitipíli ai dobře jeho obličej v
paměť an zatím jeden a nich hl
tavýma tukama závdavek přijU
mal
"Vy to vínko znáte" proho-
dil jeden
'r "Popíite ai tedy— za pQI ho-
i % N diny je p&l nw i" pravil Knderúo
epiem a akoncil tím rozmluva j
pak Sel prázdnými ulicemi dále
an Kati in oba Řekové amérem k
paláci tuíatokrálova se poulili
Na cete Dt radili kdo a nich to
tan( olvzdati má
Temhlap je chytrý" mumlal
Konon jeni ae byl koneční vyjá
dřil le tam a tím pHaoíra pSjde
"Toho bychom nemohli oklamali
kdybychom mu přineidi ruku ní
kobo jiného Přílii mnoho nám
za to neplatí neboť jestli mne
otroci čapnou nebudu pak moci
toho Franka do tvrze přivéati"
Oni ae nico takového ani ne
YpováM kdyi tam neaei psanf
pro cizince Nemynlíl ie bude
mít ten Španěl zítra jeité více
peněz u aebe ř"
"Dost možná zdá ae být boha
tí" "Ten prohnaný liSák míl v tom
avou přifinu ie nás objednal ve
dne k tomu přístavu kde jsou
pořád davy lidstva"
"Jen to nech být : já myslím
ie ho přece přelstíme Ty na
mne bude! Hekat u tvrze není-lii
pravd I"
lt "U tich křovin vedle ody"
pjtal Niniaa a zmizel od svého
řiba jenl nyní tlačil skrze
vy lidstva před palácem ae
uemlící aby ae dostal ko vchodu
palice vzácnými rostlinami a v o-
r t aoirysay čarovné oarrasienemu
' 1 Pole v projezdu bylo viděti
nouřeníny arabské služebníky a
také jednotlivé myslivce a slou
Ilcl evropských hostí-
Drle psanf ve výice přiblížil
a Konon ku vchodu u něhož
táli co strál dva černochové
Tito chytili Konona kdyi chtřl
otsi nimi do prSjeido e prodra-
ti Konon jim ukázal pikaní a na
jeho sleva přisel pak k nim nija
ký vyšil služebník turecký
Tento vzal od Řeka psaní a
vyslechl také co mu jošt$ ústně
„Uéliti me! a odevzdal pak toto
psaní jednomu a řad3 raístokrále
kterýž zde znal všecky cizince a
který mel to psaní dálo odevzda
li Konon o vy jádřil že iuuí na
toho důstojníka zde pockati
Juan se objevil za chvilku v
projezdu — v ruce držel psaní v
nemŽ stálo jen několik slov a jež
bylo zapečetěné Markétiným pr
stenem Konon se přiblížil skoro s ne
stydatou dověrností k mladému
důstojníkovi
"Přinesl jste vy to psaní ?" iks
za! se Juan
'Ano pane" odpověděl Konon
šeptem "Ta kráná Frankyně
Markéta očekává vás o pQI noci
a tvrzo"
"Ano tam bydlí" mumlal Juan
sám pro sebe a tázal so nahlas
dále: "Pala vám ta Frankyně
ještě nějaké nařízení V
'Ne pane jil jsem vám řekl
všecko"
Juan vzal dukát zo svého měš
ce který Konon jil po oíku oce
ňoval a pustil jej řekovi do ruky
jeni se pak velmi hluboko poklo
nil a z paláce odešel
Kdyi byl Konon venku zmizel
přistoupil k Juanovi jeden z řcr
ooch& a šeptal mu v lámané frao
řině :
Mladý náčelníku buďte opatr
ným : Řekové jou tli pi Vy
lákají vái do zálohy a pak vás
roztrhají"
Juan }Kh!édl na černochu jenž
mu jak bylo patrno se svou vý
strahou dobře radil
"On mi přinecř to panl" od
pověděl Juan a chtěl jii z paláce
spěchali
"O Řekové jsou lstiví jako ti
grové"J mluvil černoch dále "To
psaní je falešné aby vás tam jen
vylákali"
"O ne" umál se Juan jenž
byl pefeť na paní dobře si pro
hlédl "Já ti děkuju za tvou vý
strahu ale zde jo tvá obava bez
podétaty"
Chtěl dáti černochovi dukát
ale tento zavrtěl hlavou a pravil:
"Já nemluvil za peníze pane"
"Tys dobrý člověk" pochválil
Juan černocha a padal mu srdecs
ně ruku řtmui se všickni okolo-stojk-í
livilí
Černoch se před ním vrhl na
kolena a políbil mu ruku kterou
mu podával
Juan na to spěchal z paláce mí
stokrálova Cestu k blízké tvrzi již znal
Nebydlel sice v této tvrzi nýbrž
v paláci francouzského vydance
ale i bodil tam každý vcívr děla
je si naději že tam Markétu spa
tří a snad také a ní mluv iti moci
bu le což se mu vlak tud nepo
dařilo Konečně e měl tedy a
ní sejiti
Juan na to ani nepomyslil že
by v tom mohla býti nějaká zrá
da ačkoli byl od černocha varos
ván Jak by si byl také mohl
něco takového pomyslili když
obdržel psaní od samé Markéty 7
Protlačiv se skrze zástupy lid
stva před palácem zevlující do
stal se do jedné postranní ulice a
neviírnajo si co se za ním děje
spěciial touto ulicí dále toněvadž
byla dvanáctá hodina již dávno
odbila a poněvadž ho Markéta
jil a netrpělivostí očekávali mu
sela Juan nepozoroval ie a i dva
cet kroku za ním onen Řek jenž
mu byl to psaní doručil při sas
mých domech se krade aby ho
nebylo ve stínu viděti
Alo také Konon neměl tušení
Že ae někdo krade za ním
Jiyi to Haun onen Černoch
jeni za Juanem tajné se pustil a
jeni nyní toho Řeka ve stínu do
mů spatřil— jeho oko sledovalo
tohoto padoucha Jenž přikrčen
za Juanem spěchal a on nyní
věděl ie tento Řek toho mladého
Franka usmrtili chce jak to byl
sám tušil a předpověděl Zaťal
zuby i pěsti ai mu svaly na jeho
řerných rukou naběhly
Sotva slyšitelným krokem spě
chal po ulici dále za Řekem a byl
ho jil tak blízko dohonil le se
mohl jediným skokem natí vrt
hnouti
Juan byl daléko napřed ale
byl pořád ješté Řekem pozoro
ván Na ulici nebylo ostatní ani ií
vé duše a svílla tu nebylo žád
ného mimo měsíc
Tráví r ta chvíli vrhl ae Has
sun na Řeka Toto napadeni bylo
tak neocekáváné a rychlé le ne
měl Řek ani času aby byl mohl
svOj dlouhý nBi vytasiti Jil cí
til jak ho dvé silných hrstí za
krk chytilo jak mu tyto chřtán
stiskly viděl íerné ruce otroka
jeni nyní a podivuhodnou obrat
nosti naft so vrhl a vyvalenýma
oíima vítězní naft zíral
"Ty řerný psof zachroptěl
Konon a chtěl aáhnoutí po svém
noii ale černoch ho držel jednou
rukou za chřtán a druhou rukou
mu zachytil ruku
"Ani nehlesni Y zvolal černoch
a práví viu chvíli se Juan za sc
be ohlédl Kdyi ale neviděl ty
dva lidi jel na zemi so váleli šel
pokojní zaso dále aby ae dostal
eo nejdříve ko tvrzi — "Ani ne
h lesní sice tě Ifassun uškrtí jako
dravé zvíře !"
MPusťmne-ty proklatý otro
ka 1" zasípal Konon a chtěl za-
hvizdnoúti ale Černoch 'mu při
tlačil ruku na ústa' '
ilned na to ale vykřikl Černoch
bolestí neboť ho byl Řek tak sil
ně do ruky kousl le se mu krev
proudem a rány vyvalila
Nyuí dostal Hassun náramný
vztek a počal do Řeka tak silně
mlátiti le tento jil myslil žo jeat
to jeho poslední hodina pak vy
skočil a počal po Řekovi svýma
silnýma nohama tak silně Šlapali
že tento hekat a sem tam se svis
jel dělajo všelijaké pokusy aby
se ubránil Pak ale zfistal na ze
mi lelet a více sebou ani nepoh
nul llassunovi se řinula z ruky
krev neboť mu byl Řek kus ma
sa z ní vykousl on ale nedbal
tělo rány vzal Řeka za vlasy a
vlékl jej po zemi až do jedné po
stranní ulic- ▼ které byly kasár
ny pro osobní strál Zdo ho ode
vzdal a Šel pak jako by so bylo
nic nestalo zase do paláce
Ale vzdor tomu měl přece slit
hnouti jeho osud
Touhou a nedočkavosti puzen
spěchal ulicemi dále a došel kot
nečně al na prostranstvíjei před
tvrzí v temném Šeru se rozprostí
ralo V právo od tvrze táhly so uli
ce v nichl byly turecké mešity
se svými Štíhlými věžemi a v les
vo byl Špinavý potok u něhož
blilo tvrze křoviny a stromy &o
nalézaly
Juan kráčel k tomuto miitu
doufaje ie tam bude Markéta
naft čekali Kolem něho nebylo
ani nejraenšiho ruchu pozorovali
ulice byly jako vymřelé jen noč
ní vítr pohyboval slabě větvemi
keřu a strom 1 u zdi a u Špinavé
ho potoka
Juan so ohlédl pálravě kolem
tohoto křoví ale do tmavého stí
nu klerýl toto křoví vrhalo ne
mohl jeho zrak vniknout!
Blížil se urychleným krokem
k cíli své cesty i zdálo se mu
jako by se bylo něco mezi tím
stromovým pohybovalo Myslil
že mu nyní vyjde Markéta vstříc
Za jedním z prvních stroma čf
hal ale v temném stínu Řek Ni
nias jenl se tomu divil ie přichá
zí ten Frank docela sátu neboť
se nemohl svého druha Konona
nikde dopátrati
Juan na to ani nepomyslil že
by mohl zde někdo číhali a po
kročil dále
Sotva byl ale přesel mimo Re
ka jenž říhal za stromem vrhl
se tento s vytasným nožem s ta
kovou prudkostí a spolu tak tile
na Juana ie tento dříve nepo
zoroval co ae s nim děje až teprv
kdyi mu Špičatý a ostrý nCŽ zády
až do prsou vrazil
Ninias ho bodl tak dobře -a
prudce že Juan chroptivě zasté
nal a v okamžení sklesl Tento
již neměl ani tolik síly aby byl
mohl svfij kord tasili a se bránit!
Juan sténal bolestné a z fint se
mu valila krvavá pěna jeho ha
snoucí oko bylo upřeno na vraha
kterého! neznal
"Markéto — s Bohem" zašeptal
slabě
Ninias mu vytrhl hrubým trh
nutím n&i z rány jenl byl ai po
držadlo v jeho těle zaboden
Juan zadýchal ještě několikrát
a pak byl mrtev
Nyní přiklekl yrah k mrtvole
a maje radost z toho že byl tu
práci bez Konona vy konal pro
hledal mu kapsy Vzal mu mě
šec s penězi a tobolku v kteréž
se nalézaly papírové peníze za
strčil si oboje do své kapsy a ny
ní so chystal uříznouti mrtvému
ruku aby ji přinesl tomu kdo jej
byl k této vraždě najal
S touto pnjcí byl za malou
chvilku hotov ohlížeje se při tom
zpět zdali jeho druh Konon ne
přichází aby so s ním dělil o ko
řist Nikdo však nepřicházel aby
jej byl z této práce vytrhl Nis
nias si zastrčil uříznutou ruku do
kapsy a odvlékl pak mrtvolu až
k černému potoku Zde ji shodil
do vody jež se za nijako bahno
zavřela a pak ještě zahrabal no
hama všecky krvavé stopy které
byly zde po ním zůstaly Naje
dnou zaslechl přijíždějící komáry
Cizincové kteříi v této tvrzi
bydleli vraceli se z místokrálova
paláce
On ae ukrýl do slinu stroma a
kdyi pak tase áplné ticho zdo
panovalo vystoupil ven a odešel
Druhého dne měla císařovna
Eogcnie a její druiioa s Kahýry
odjeti Proto také ustanovil En
demo naschvál tento den a pří
stav kde se míl s oběma Řeky
sejiti
Zde spatřil jen Niniasa nedale
ko sebe Pokročil k němu drže
v ruce pen (zo s
Na místěkde se tito dva padou
chové sešli nebyla na blízku Žád
ná loď a proto mohli nějakou
chvilku docela nepozorování mlu
vili Řek odevzdal svému objedna
teli ulíznutou ruku a obdržel od
toho smluvenou odměnu Endes
rao si zastrčil na spěch oříznutou
ruka do kapsy
Teprv kdyi se odjíždělo po
hřešili mladého důstojníka Juana
Ten byl pryč Ie po něm nez&staj
lo ani stopy
Jen Markéta věděla co se bylo
stalo kdyi jí Endemo 8 ďábel
ským úšklebem uříznutou ruku
podával
YyKřikla zděšením a sklesla
bez sebe na zem Kdyi so pak
ze svých mdlob zase probudila
byl Endemo uříznutou raku ji}
dámo do moře hpdij
iá Markéta se trápila ve
dne v noci — strach a hrůza ji
nyní ještě více pojímala než dří
ve přod tímto ukrutníkem a
nímž byla manželským svazkem
spoje ca a od něhol eo musela
SiOj co sloj odtrhnouti neboť byl
jeho dech pro ni morovou náka
zou — třásla Be před ním a netrou
fala si ani epáti neboť viděla stá
lo pfed sebou Šklebící se Endo
muv obličej a uříznutou ruka S
Juanem ztratila svou poslední
naději on byl ten jediný jenl ji
ještě k životu poutal a nyní byla
samotná opuštěna bez útěchy a
pomoci i
Princ Petr Bonajirte
V pařížském předměstí Auteuil
byl nápadně úhledný dum Pa
třil císařovu strýci princi Petru
Bonapartovi
Víme že měl Ludvík Napoleon
hezký počet strýc5 kteří so všic
kni na blízku kolem něho nsadili
aby so také jim z jeho síávy a le
sku zvláště ale z jeho peněz ně
čeho doslalo
Skoro všickni titoprincové ob
těžovali císaře bez ustání pod
všelijakými záminkami Žebráním
poněvadž neměli vlastního jmění
a poněvadž byli také příliš líní
než aby si mohli sami něco vydě
lati a pleco chtěli všickni jako
princové lítí
PaříŽané byli na ♦yto císařské
strýce kteříž byli velmi nestyda
tí a ničemní Že se Ludvík Napo
leon Často za ně styděli musel
svou zvláštní pozornost obrátili
i pohlíželi na ně s nelibostí a s
opovržením
Teprv před krátkým časem byl
zase jeden z nich totiž princ Mu
rat jednoho zo svých vřlitclS
jenž přišel je upomínat tak straš
ně zbil a ještě se schodu shodil
že tento ubožák místo peněz jen
rány domS přinesl To spfisobilo
velké pohoršení a císař musel na
spěch aby tu věc ututlal Mura lo
vu věřiteli nejen jeho dluh nýbrl
ještě něco za jeho bolest zaplatiti
Princ Petr Bonaparte uškodil
však ještě více jménu svého cí
sařského bratránka Byl to od
jakŽiva surový a nejsprostšími
náruŽivostmi opanovaný bídák
Jc-šiě co mladý kluk spáchal V
Římě ňkladnou vraždu na jistém
děvčeti Za to měl býti dle záko
na zastřelen ale neomylný papež
vzal ohled na jeho mladost a dou
fajeJe so polepšípotrestal jej mí
sto smrtí jen tínže ho vypověděl
ze své země a poslal jej do Ame
riky aby se tam naučil ie nesmi
princ rovněž tak málo jako kaž
dý jiný člověk vraždy páchali
ano žo se musí vždycky ještě
mnohem BluŠněji chovali než
obyčejní lidé aby mohl těmto na
vzor sioužiti
Pan Petr Bonaparte neměl ale
velké zalíbení v amerických po
měrech neboť se mu tam za to
že si tak mnoho na svém princov
ství zakládal každý jen vysmál
Vrátil so zaso do Evropy a šel
na ostrov Corsíku odkud pleme
no bonapartské ochází
Zde ho ale potkalo to neštěstí
že zavraždil svého bližního a
když řekneme žo se princi Pes
trovi také tenkrát nic neptalo
spráskne nad tím každý ruce a
pomyslí si že by měly být přece
všickni lidé před zákonem sobě
rovni
Na tom však nebylo ještě dos
stí Princ Petr Bonaparte za
vraždil ještě třetího bližního a
nemusel ani za to nmříti
Ale poslyšme dříe jak tento
dSstojný bratránek Napoleoufiv
tu druhou vraždu spáchal Princ
Petr přišel na Korsiku a poněvadž
nikdy nepracoval za to ale mno
bo jezdil pil hejřil a honil
zkrátka všech šlechtických zábav
pilně sobě hleděl přišel také jed
nou do hájemství v němi jej les
nik právě zastihl jak zastřelil
kus zvěře
Poněvadž alo toho hájemství
někomu jinému patřilo považo
val lesník za svou povinnost
prince Petra jako každého jiné
ho pytláka zastavit! lim se
Petr Bonaparte tak popudil ie
nasadil bez dalších řečí svou puš
ku k líci a lesníka zastřelil po
něvadž byl tak drzý že konal
svou povinnost
A co se stalo ? Toho ubohého
člověko nalezli v lese mrtvého
Několik venkovanu bylo tu ránu
zaslechlo a později viděli také to
ho zlopověetného prince jak vy
šet z lesa na pole ie to pak ne
mohl zapírali Korsikanšlí soud
cové dali mu ale radu aby se vy
mluvil ie se musel brániti a milý
princ jeni se stal jil podruhé
vrahem prošel zase bezo všeho
trestu ano přiřklo te mu i to
právo aby bylo jeho ospravedl
nění na útraty z pozůstalosti zas
vraldéného v novinách otištěno
Aj pomyslil si princ Petr
"toť se mi daří výborně Aí mi
bude zas "někdo nepohodlným
anebo al mi něco řekne co so mi
nebude líbit udělám mu to zase
lak jako tomu myslivci'
Když uslyšel Ie se Ludvík Na
poleon na císařský trůn dostal
vzpomněl i Ie je to jeho strýc
A tato zpráva mu přišla právě
vhod neboť byl v dluzích al po
uli a na ostrově Korsico udělal
jil tolik děvčat nešťastných le
musel jako někdy Baccioehi a
všichni ostatní poctiví páni slrýs
cové Nopoleonovi v noci do Pa
řile odjeti
Císař za něj zaplatil dluhy a
daroval tnu palác V Aufiuil# Ty
ubohé díyky které byl podvedl
nedostaly od něho ani haléře V
tomto jeho novém sídle nevedlo
se mu alo tak dobře jako dříve
Prino Petr Bonaparte seznámil
se a jistým krásným děvčetem jel
byla 'cera dělníka a jeho znás
most byla za krátký čas jil tak
dověrná le se o tom také její ro
dičové dověděli
Ctihodný princ alo dělal jako
by so bylo pranic nestalo
Otec toho děvčete silný velký
a odvažlivý mul který měl jen to
jediné dítě a který nechtěl dopu
stit aby je Člověk a rodu Bona
partu o čest připravil rozuměl!
tomu ale jinak a šel do princova
paláce ozbrojiv se revolverem
Tam se stal prudký výstup Otec
děvčete domlouval Petru Bona
partovi docela mírní a moudře a
kdyi tento jak měl jii v obyčeji
po střelné zbrani sáhl aby se ta
ké tohoto detíravého člověka
zbavil spatřil najednou Ie v ním
nalezl svého mistra Tento mul
jenl byl mnohem větlí a silnější
hy til malého prince za ruco a
nasadiv mu revolyer na prsa tá
zal so ho zdaliž chce jeho dcera
do Čtyr neděl si vzíti anebo ne
Princ Petr mu musel dát na to
upsáuf což bo ovšem stálo skří
pání zubu a za čtyry nedělo od
bývala so v skutku svatba jak t
byl otec dívčin ustanovil Tato
nebyla ovšem tak Šťastná aby jt
byl mohl kdo jejího osudu závi
děli alo přec© byla její čest zas
chráněna
Nyní by se bylo mohlo my sliti
žo přišel princ Petr Napoleon
touto zkažeností aspofi poněkud
k rezurnu poněvadž se přesvědčil
že se mu to vraždění tak snadno
nezdaří jako ponejprv a po dru
hé — ale právě tato zkušenost
měla u něho docela opáČné ná
sledky
Koupil si malý kapesní revol
ver který nosil stále u sebe a je
ho! mohl tak rychle upotřebili
io by bo byl jil nikdo tak pře
kvapili nemohl jako ae tnu to
stalo od jeho tchána
Poněvadž se mu vždycky ne
dostávalo peněz míval často
dlouhou chvíli a aby se zavděčil
svému panu strýci a zaso od něho
nějaké peníze dostal zastával ae
V novinách vládní strany
Toho času se psalo velmi prud
ce proti Ludvíku Napoleonovi a
zvláště všecky krvavé udátosti
jich! byl on příčinou byly odha
lovány Nejvíce se psalo o straš
ném vraždění v měsíci prosinci r
1851 a o jeho nesčíslných obětech
o zavraždění prince de Camerata
jiných osob což muc!o nejen
Ludvíka NajoKona nýbrl i veš
kerou jeho zákeřnickou družinu
v opovržení a nenávist uvéxti
Tu vystoupil jistý mladík jmé
nem Rochcfort jenl byl tak neo
hrožený že Ve svých listech "La
a n torno" a "La Marseillaise'
peprnou pravdu mluvil i rozumí
sě samo sebou ie se to panu Iud
víkovi a jeho pán Srn strýcům ne
líbilo
Princ Petr Bon parte poslal
tedy hraběti Iíoehe fořtovi vyzvá
ní na souboj oněvadž k němu
neměl ani na ulici ani v jeho by
tu pohodlný přistup
Iíochefort iosla! své dva přáte
le a spolupracovnikr Noíra
Fonvielle do Auteuiluaby tam
h princem Petrem o bližší okol
nosti se umluvili Kdyi ale tito
několik slov prohodili která n
yla Bonapartovi fxf-huli sáhl
do kapsy vytrhl malý revolver
vypálil jak to jil uměl na oba
muže dvě rány Notr byl stnrtel
ně raněn a skleel na zem kulka
mu projela srdcem ale Fonvielle
uskočil šťastnou náhodou na stra
nu ie mu kulka jen kabát pro
střelila Vzal svého mrtvého
přítele a snesl jej dolS na ulici
Tato třetí vražda tohoto bídni
ka spSsupila jak se samo sebou
rozumí v celé Paříži náramnou
rohzořčenosL
Princ Petr nahlížel le není 1
volem jist a ie by bo lid na kusy
roztrhal kdyby ho dostal do ru
kou a proto uznal tento vyeby
tralý padouch za dobré dáti se
zavřití aby byl proti zuřivosti li
du chráněn
Kdyi byli císař a Eugenie o té-
lo vraždě so dověděli rozhněvali
ae velice ale nikoli proto le se
byl jejich pan strýc toho ohavné
ho zločinu dopustil nýbrl jen za
tou příčinou ie to neudělal někde
ve vší r tichosti poněvadl to spfi
sobilo mezi obyvatelstvem straš
né pobouření
Něco ae muselo sláti co by ae
bylo podobalo zadostiučinění
číra by se bylo zase veřejné mí
něni ukonejšilo neboť by se bylo
při pohřbu nešťastného Noira
málem krvavé vzbouřeni stalo
Ovšem bylo učiněno náležité o
patření děl byly všude vyveze
na a velká sila vojska rozestave
na
A co se nyní stalo aby se aspofi
stín spravedlnosti uhájit a aby
o pobouřenému lidu aadostačině-
ní dalo ? Místo aby byli postavili
vražedníka Petra Bonaparta jako
kaliébo jiného zločince před o
byčejný soud aby tam svflj roz
sudek vyslechl sestavil se tako
vý soud zs samých stvoř Napolo
Onových kteři měli jen v této
příčině souaití I bylo to v knt
ku rovněž tak nemotorné jako
vyzývavé jednáni Poněvadl se
jil napřed vědělo Ie zasedáni to
hoto princovského aoudu kdyby
se v Pařili konalo nejhoriich ná
sledk&_ by tníti mohlo podali
i_ií_ i j_ m I
wnw uouuuo oursuř DyuaCi:j tlavytI s aaynl
vynel svSj Trozedk# a aby mohl
princ Petr pohodlné a bzjíaě
před něj ae postavili
Jak měl tento rva Jk k4
nouti ustanovil eisař ji! napřeJ
On nezněl jak s lo mohlo o
třetí opětované vraždě očekávali
V ten smysl Ie má být Petr Bo
napart pro zločin vraldy gilo
tinou aťat aneb na Cayenae za
vezen kam přece dal Napoleoni
tolik tisíc nevinných zavéati aai
le mi býti odevzdáš) trestu m
galejicb nýbrl le aaá platit po
kuty 25000 fr a ty zaplatil ii-ř
za svého pana atrýe vraha a tut
rao to jeitě několik tisíc fraaki
kterél semezi toarskoa chudinou
rozdaly a aice a vděčnosti aa U
le dopadl ten rozsudek tak mír
ně Takový byl výledk Trally
která dlouhý čaa veškeré saysli v
pobouřeni m napnuti udrlovata
Takový byl trval riařkf bo pata
strýce který jak samo sebou
rozumí v Pařili svým itvotvm
jist nebyl m kterému daroval
Ludvik Napoleon na vrakově
pěknou usedkt aby mohl své
krvavé řeraes! pakli e mu zae
k tomu příležitost na-ky tne bez
lcčuě prováděli
Nešťastná Markéta byla # ule
kla k lolore a k OlvuttHovt
kteři jí a radotf v avéna
Hhotinného přijetí popřáli
Hr&zou so i h vějíc a nemohouc
pro silné fikáni skoro aat ta! vi
ti vypravovala jiru o Hldaicl
hanebném Činu Kndeeaovu- £!
lenka s odvrátila brSzoa kdy 1
? Markéta a té umrlčí rttr zmí
nila a kdyi bylo lim nad v JI po
chybnost zjištěno i# byl Juan z
návodu Kndemova usmrren
Jeho míra jest naplněna" pra
vil Olympio a jeho hlas tal ta-
kový temný přiztuk le bylo po
zorovati le se muset odhodlat k
hroznému činu "Ao míra jeho
zločinu jest jil plna Ulh a nU b
ví a proto mi to bud odpuilřno
kdyi předejdu jvho spravedlnost
a kdyi jim učinim konev Ze
slabte n mne Markéto a nebojte
se ničeho Vy jste pod mou o
ebranou
"Piky vám Ika Olympn
zvolala Markéta vroicn Kd% 1
budu na blízku u valí tuanívlky
zmíral ae rnuj tl a mysl se tni
upokojí IKtorv tomu nxumí a
zná víeky moje mySlenky a
proto si mohu nejlép níetitl
kdyi sejí se svým zirraatkrni
svěřím"
w Ubohá Markéto" pravila lo-
lorea laskavě a přitiskla si ji k
srdcí : já udělám co buď méh
m m aa _
moineno ar-ven v a zas potei
la"
"U tobo Maranona byla byth
musela o mři ti'" šeptala Markéta
To byl pro mn braný stav
-Já vám to věřím" dolož d CK
lympio — a divil jm a tomu
nemálo le jte tak dlouho u tub
padoacha vydržela
"Nejprve mne u něho drželo
přání abych zachránila ty nívía
stniky které chtěl zničili
"A to jte vykonala octivě i
B&h vám to zaplať
wPak mou um tak driel
strach le jsem s nemohla k íi I
né myšlénce ani k lidnému kro
ku odhodlali
Studentský kousek
Zamilovaný mladý stadeat ar
ciť si pospíšil aby děvčeti vyho
věl a stál ní notnou chvíli před
starožitným pvozetn kdyi Te
rezka se nehoda pěd nalt volala:
"No tak tsm jen vyskoř milý
Václave pravím ti 1 ná tam
nikdo nenajde přemítala jwm
dlouho kde ae ukryjem al při
jdei k nám aby chom t dSvěmě
pohovořili inoblí"
Václav Jedlička mUdý to flU-
aof raršlě zrakem po tomto ala
rolitném ovozu jenl n zcela
podobal korábu Noesovu n
zdráhal ae dlouho následovat Ttx
rinku která zatím byla do vn:tl
skočila Vrata u kolny feyla pře
vřena u oba milenci oddali slad
kimu hovoru Mladík byl vloni
rozmilou Terinku o praadainivta
poznal a vřelou láskou k l za
hořel Terinku však jarému sta
dentu srdce své bez zdráhání da
rov ala a to byla vlastně příčina
proě pana Franc necblcla Iala
mladému J!oolu Václavu Jedlič
kovi slovo 1 si na něj počká !
Jedljčka mil opravdový úmysl a
jedině to mu vadilo le j chadý
a le taa Tobtá! aa eebud chtít
dceru a Jmění avé eeaámalaému
dáti £dyl Václav avé obavy
Terincu vykládat těšila Jej tato
aby au ni nekormostil iu bd%
li profesorem neb doktorem za
jisté tatínek ani dost tuálo s a
bude zdráhali O panu Franrov
však ničehol ae nezmínila aechtíe
milenci krátký pobyt ztrpíiti
Takto dařilo všem dobře
Hospodský měl leho "ní přál to
til : hosty hosté eo ai přál! to
jeat : pivo a Teriaka po čem tou
lila: Václava Nebylo by tady
nic ten krásný soulad všech tcb
to blaleaých duli porušilo kdyby
nebyl najednou pau kauce lářsk
pod přiatřeiím červeného deit ni
ku v nejviliím spe h přikvapil
PajMi Tobiáli f volal borti
stoupaje přes práh "panu Tobá
li rychle jen rychle í
Totiil a vvkasaaýa1 rukávv
drle aa uebo !4lko které ui
ranaě vtoŠtiK
Coje ! číaa -ak moku oaio-
lit puaa Frmw r
y£mlo Bta n t kn4
na tniatě pa vrch si rwUi
a tiba aai doma sauaisa jra do
ktora ale } ryvnJ T"
Nu eoJ a vil 1# astaaáaau
vrvbaAMteaaké koaě tio4ur
"A tak ! Ted t a rsu4kisa
vy cbct# a byt b —
"Abyste aa p4'J v koni a
kočár r
"A pro? t id baeJ m+t k
vždyť vlt# jak ri4 paau vrvbaé-
í ploalíss ! AU sak j vla
stně pana vrchnímu f
mu j I — — N® vit on
Wal v?#ra n p4f a — - — -"
"Mkd mu tam snaJ uaWs
Čil!"dokll TbiiJ přiaakaNj
očka nspm-nt%tť ař !
ládaý ndo(vi víte pan Franc
takvé vJci diUji puWrisl!
"Ala e - ja lvanit pan i
obiáií r
Mnu vl vťm byli také mla
di: o!ata myslím — "
Nmát m€ myobK pranšr
-as TuKái pan vrekai pd!
a potloukl aa zálmk a ni a
tobo Oteklé tvář a mdřny na
©čk&r
-Ab tak T tedy mu dávji o-
kladky "
"PnWm tá milý pan Tíbfeá-
li nrbt ted stt a tlirku a
ryckl Í kwlny I Vy iát ČI
dina af zapřákn AU k 1 pak
j mot zlatá Tenaka ta b4bn-
ka aat ji neaC vdt !
-Ano kd pak jr opakoval
Tobiáw Al% kaprmst ?-
ta neni d-ma mnwit tt sámu"
"Vu- pak nmal rnaam faa
'obiál já pan kanctář-ký jt
sám a al dí tak kovo — to nj-
d ! Oblkat s a fJ
vl iyťjd u pana vrcbntboa fo
něha snad aěeo u4#'át T
To nj le pan Fraa ť nj-
dr
A pru! V
-Proto 1 mám uoli"
! v l'm pwa f"
-ptaoa tVakovnn ja popli
vej t "" Pootevřel d4r a paa
"rase tam naklidí
Ak stu-tnti Tu r nemo
ha vyill tf4 ja mm4 šihalk#
kiHi-y l IVjt si poawr a
Tobtái Al kd pak jTnka"
oj-akoval jíti jlnou jako z!
předl ar kou aaplaln
-Nevim !
-Tak pojď aapřkkat p-l
třeba phlkt aavvWit kot
af jsi jetl j í
Pan ToImÍI dři pd !áíko
v ruk--u vy iI nadvira Zať?5!
mrzat na pohlnka nakat-e
mu by aarth kn lo koam a
a paaem Ytviv-x o ac jt
lr doktora -ll-zik vt tikai
urj lii k-ir pak ry L1 ři-
eh tcj a kě vra "
Jak t trbloTvVa kd 1 sa-
sl cihla na dvoř vlré v kla 8dá
ani vyWit Je-iika zblit
zakLnal V dntbu e!ý výWt a ro-1
maatsrký nlfad panny Trky
ke v lem m„
-T bud pkná mU nx-i-Ji
ná zd# ianláta f" ! m v 4w
hu pl!háta na Tvrnkaktrá
strachv třrJr tkla A kt-
ku iarvlilaJbo' voaa Al nic
naplat nbe-ríi blililo
rovkími kroky
Hwik řl vrata u kvtay
}-MÍal kVir y taWtat al 4
nechtěl d - ik baoat a nauta
tt-nuk u -al a toíd kr-tl
i al nr-I Tb Jttsj
mú ait I-J4S Ik vt--
—!" k jm 4a k -lk-
van llnia sui fcnmart
Hl tm mfnanÍK-i t- pa t- W
hnnt !
-Nevím ro o l já de n#-
bxHm Un trak an a t j
ý jaka (Uat " odtilil IIm-
zik naplnaj pano mt 4!y
KonrCa a ním trknnl a za bU-
ku byl kočár vvaka Trt-nka
amirata strach-em T by by ta
jaktěživa nřkla 1 p'á da
ten zpropa lnf pan Frane k
čár jjkk vydlaJt
Václav vykukoval a!a! by
snad některé stra v ntwaro
váa múbl dvířkami uklnak
Al Uda! Na jrdaí atraa atál
psu Frane aa drak pak TaWál
a a třeli přivádsl jil tiaaatk k-
f aby ryrbl aplákaL T-t
vdl na kealtk Pan kaaetáKk4
vzat za kliku a otevřel Al ja
ko kdyi by tj kai uUkunt od
skočil mritaě koik krok! do
za! u tak 1 ioy fraku větrem
aaičeiy a a v řao knb a
vytřeštěnýma očima b:dt d- -tevřeuiko
k ač Irm Pau Tobiái
al domníval 1 uený pau
ř ra zbláznil a aaamaai n sva
tým kl-ilm jako př4 alýum da-
laa Tobiál }-e arnam !
Tak mi klidát mou cvěta ? To
j kráaaé ko ni ji j aavkte tt m
ji naimc uemSl tnlT
Tobiál napínal ltkt
podivatou Kč pana kaawláKklk
pochopit Pooětail ai pan Fraae
u napřalenou rukou ua kočár u
kaaovaJ p halou pil lvopoddtý
blJ# ale kl jak zaraz: via
vu vnillkarfáru Tectaku n mla
dým ntudvatem jul mu ýst d
to&ka byl uVblu povidom
Tuhovat m-l dčkU"
zahřmi 1 koČ přvkvpaý T
biál na aamiWvaaý ár% T nut
ká al vyskb-fU a kofáru a v d
1ti blitu uvrhla na pt4 rwksvn
váným otm na koina V a -
piU jím naládoval ji Yá Jav
útko dvl % rbý azauteui kioaUv
a qX i řl parvr T
fý nyni tryev pwrkrp cwiý vý
aaaa la v£ aatik v ia-
bz k frwmm ým fhtnl%
TiI ty maJi vtratk! ty jm
ntš miluši nI m n'JraJk 4c
r T nkm2ovnl tak! 4£uě
"Pryč od mmi a vy m!Jy pa4
tka který nrin ano lrr tak
t áiil 4j4t Uť-r dk
Šatlavy k-J vám fix ehic-4 a v
éi }1)4 kť a m-"k v
-Aí v 14v t krU d4a
Jku-rvm a fk mi mm
cr ugM-Jfyf TMň£
Vy r'V ny iÁ aČ
byl J-tr T
Al jím bl pn nhjdV'
aJ j- ta 4 ixLy ia~
borll TlKaJ al Trnk Ti
n jmort:&4 ja r4c al a--1
f-a o4 puto4aik r4vs4i j
atÍ Ma tintifim ř-
lit alaboaervnému ! Francko- '
v ik 1 nmkl bM aa vlaO- I
nl a 11 aX mmi kaa 4- ně-!
a ps 4skVNfa J
— Col nti Maam fmili bl 7"
piarkáz! s aa niuJ pcii jia
-mmI f- dr-aim a vm ywí!
nou a Wnkovay JU kaxay nák
Al tam faastaX náramaý ia
tk Piruě a f ř a
vykackaa v4rvUU la trh U
u t Maaa upwkli j nW paai
MaďUnka bvaaai i jritva k—
n la lW 4 dWry k
lntov v i a-kaava vak Ira
wbvaUla A! k~Sivaat Tj" 1
oa manllkW
v -o
nutl j nHř paa Fr bytí
zWIa a ua fromi Tnnky viNl í
a jaká U kaaba k Jy fcy tvf soaJ i
t tn pruiUktý 4it j kal i
As ts mo iai ! Paat M i
daka ulut aa wSala
1
1 tv rt hy 'ar' W v v lva
kdyby ji t mk Tr-
nnka v 4 kmlrr plakala a j
ř? Piít a-avákla rř-
státaMtm d-íiim aa zalssa vt [
jj% mrzat jitla h-j na tll
podataL T by "ó kft krii ka
!ia% ka a klba£ 1 rdc v
V í_ 1 _ Z í - -
dM44 okiat Nlal XjtXi
aa mnmumti pana TvfeJ-
málo vytrhovat a siaia a ř"i- j ]
lovali nrv2rv m řři Ln w- !
— _ - ( _ _ j
praváam vM-ii-k aack-la a
ltca tidsiMjW
— TiWe-k prvaak t ui nv iJ i
atc f taaai wiaia m%4h ná
číaika aa prát koáiek ka a
' zbulawwtá birai a tak aa
králkf čaa byl usuC4
— V Ira vím! J ma awUi
kf toWta ČIa erakl k-j&-ta
řitnk4ko wkryaaí I"
-Ta ti nwukUaan uí ta
VIÍuůlv kívr aSy u j 4 ka
bv utrkL"
-N 1 tedy " zafČal Tibork
-klyl yn Maloval pazvu
vekám )tMMi t
tam milí erfwra i t
hrubé li i A z naii pHsa rdná
Wt amp a ktrti Jaký pak
anak má C aa táaal ma fr-
ř" w ná zaac Jaa
jb kJyl ma kaa o Wmbo
znaku mi aai a aiálo(
I byla zlá rada A W T Ylk!
srptám v ipstv cj k mim
oa-wsdlst a kapást ikassay
v Iw a v yravo a aat mak
tlaa— -tsa— lia — kuklám
-
— " — j ~ rfff — 4
t a-Jál ítvrák c' ikWw -X-Wak
Ia v rvám fmli" na
pt4l mi ll lébmú a já v
výt a mtwl
k aka4M a
! v4a aat ro ya#j aa
mim m%kan ky : tii má v
aku aíaé pL Jifrv-nřa
pwíi T N kča N% h Ut ra!
kl nákl po +í4 )kvlé
Prwwaur ziXsWsd a máaaí
rukama a'-ia ko4m W křl
a Ucii" a tak dal SIl a
kaiWirw u#Kť poeaml k-l
aarálť niJ s-a ai atáai mmt
mil -T-Tjl ns dna aa aak
al4ko oa v čvrvvaém pt !
pulonla prv-WdUl Y
kdyi byt prle mmt jt Já
ni koukat mtt% trmml bWa
f ro£ ta aaak ítaf láky tak
roacmmáL T (íir zraky m
na kaikvdra jVl by a „k v My
při ť+iow-čn k akvaiká k rv
u m aaa po-az-aa a pa aa
umm a )z a j
_ vát & I
taa aIt t za kwr4k
Ir 1ti 3 a pak nawt par v -
ka Yfmkil a] aa4atii
to tisa 1 aa b pak nkikrál
Uut kv-pt"
"IWu via n kouři n ab
prokodt ámvm Vd a v i
vkui dali JU k W NMi'14
"Ty ai loai ábs I á
balamtíii j bukalcí uvka
v mém klaotm lut rř'i tru
dn m4 kui A? 1 pr%
f řč a kwaft pt a á
iý ir Wir-ý ai rcvc
přiíkoi-t-
-í4i jmmm f u akoaiky a
Ulké kapky f— tu linuly po
svraliiiém mim čl a čat at
ral im araiy a nktv u r-k-u
na nil m ni 4ruým p4m
nsJ4 dli2 U poznámky u řč
kiny kteeu naxkiily v kotrb mi
uváaawat byl ail Xakáai
či mývk p4 lil byk tak čai
1 paa pefor fh4m maaa s4t
eč tau akf-i arakl ml au
teuavl
@naMůM
Na vyaváni Vak fu— rUi Taa
la ua Vaaans pW ai IS mii I
!1 tJW C
W4
IJ- t? ??rřy a!W -
tx
i — rá 4 - in v :
poM wk
NřJLAt in£jI ze vcru
cvc UíT
ZJkrú tmm
Heptce citaci litky!
SZJjXSLVy pcXttlCTO
X 1 ! 1 i 1 tr? d-aak
Nř-JNOY£jÍ zraaiv TtŽNL
Ncjvico- íláakó j-uCaich x
aavnik!
tf II— HPt+m IiMII
a f rvu v kal m 41d~s
w
rl Zzmíi Z '
Mtt'4hIM''l totemu £
%2ÍÍj ! lUtŤf !
a
a'- www
-f
t 1 oata iiudi
tL%d-hxm
s —
% pnrni lisy!
ífmtm m -mS-4 ni
t W-áA A 'í"já _
SeMěmeiij Llojd
Pra JU'i fřaá
PAROPLAYDA
m mm mmm
pr- Southampton
VI sira
t sMA
ÍHWy 4
fwv mi
přy-La &tiv 11 1
Zcum Arv azr X
ll'TTa kuc -tlriia
Mraft mM
i mmmmm m mm t
fmmrm mm m m mm m
j -
i c-t--aw4a tll-I-t"
I — ~
r
V p Kil f — - rK Zip s —
mm m ryaUkamayj t
iy4ix i rý í m
fk %
i " n HKÍJHW'
i — i-n M — - m tmm a l
í y
e v- jun i -u-
mmm m '- m ' r-ía
tv r—ii —i — 1 Mta
JJMt -mmm pmmtom
NAK TI-K S1N A
J-é r- hbiBMMi mm tm -mm mi i i mmm
j tmm-mtm mn f m k itl
í ry
IV k mmm A
tm 11W
M4wm s-mm pii Tu fm~ mm tmmmm yM
I mm- mm mtmmmm m ~mm mmmamm
wm ! -mw -"
" i ~ í - ammm
— m mm
ílz-l U i j-mmm a-caa-J-
-át llrvMti
!m ymmwr
mm %rmmm mmi m mmm m-mmm
PlrU MXU £ t II STÁTŮ
mm tommmtm fr 4u JMi aw 4b ff '~-nriiiiiii n mwé m J
Í t - -Sm m iVmm k~ m m iw#m4rav
1''íB®ma'l~ mmmmm- " 9 '"UT ''H-f1 %n
mij r ltrrt— r
Um ťtu att-ii"" '"
" - ~ tm m m WVf ja
m -1 rm m mm-
l IUla — amtM-m - 1Mk
f -' _ m 'ta i-
—# V " "-
