Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 20, 1876)
4 i v ""'1 í 'i 3 o 3 TÝDENNÍK F O Ti i t I OKY POUON Y AiijAI' Předplatné rožnž 120 t s poStovni zásilkou Majitel: EDWARD BQSEWATER OMAH A NEB Díl E 20 ZÁŘÍ ROCNIK V 1076 C1SLO 20 177 r ' i } J i v r V : 1 I ! 4 r i V A 'X "1 'řA i # '5 ' f % v i -i # "' v f: t i v ty ' ' % ů V Politické zprávy ] V demokratské státní kon Venci v New Yorku nominován ťyl dne 13 t m na místo 803-% íuoura kterýž nominaci nepřij mul lu im J Ilobinson j (len IJen Buttler nomino ván byl v sedmém distriktu v Ma(LuH'U (a kandidáta pro koníren Ben Buttler jest a té třídy olíti k ár 3 jakých se strana republikánská snaží z L ý t a nor11 nace jeho nás nikterak netěší i Vit (r Hu_?o prohlásil se pro Tildena a ra Ji svým krajanům aby pro něho hlasovali Kada jeho budj asi málu valit Jet VŮWc známo jak i velcí tlátníti v K v ropě jou špatně seznámeni jwinery atmrickými a lluo ne ní Vljimkoa di-inckrtK Km kandidáta tuv'r irrtí v MaMai)iuctM neiuS2e mkteruk piivalováiia za známku 2d iy n 1 trana dcuio Wrati-ki htť!a noc hati {lev lida mři-h i-íkvlk lilrál& kthl k deiuukralii k i MranA no hlátd Max-a hu-ťlt Cj Jo ltoa nepo th)l ii- tn xtramtu republikán kuu a Králka demokratického kandidáta jct tu lil jixtá I roto dria"krlúiit nfzáleli nit- na tom kdu na tuketř iioji kdy! vidi 20 by demokrata zvohti nemohli doprejt-u řádi porážky liberálovi pKÍtají v i na to ío nechá tm vy tlouci vt--tátťťh jiných jtolitieký kapíút a takového kroku !' Vcw Voik Times" princ! minulý týJvn patiok přinelnjho udání řjtu j Tildcnovýth v roku 10- aárovefc výkazem anámýeb prijmú Til lenových Piijmy uku ttcnó (al doud známé) vykazuji íá-tku $UNy Z toho odrálí "Tinu- vydáni TiIJenovo a plat ty kteří v tom roo obdr2el za ►luiby dříve vykázané coi jak znárao jeat obranoa TilJena a řeď- pak úJet vykazuje I bfiQvQ přijma l'djl tedy phie2ně o i32 do! přijmu méně- nel co přijmu! a jak daleto znárao oíldil J o e ! Io dam v tom nco "iieftriiy jet zapotřebí" — re působil ípoření Tildenovém V Vrký "llerald" pí o křivc di#eini(tvi Til lenově a o otťifiuváui nyi v diUíin ó vod ní tu řiánku : "Mimo to rozli! r postavení obou kandidátu po drývá zákUdy d&viry demo krucii Obvinění IIayet avrá% ceno a zbořeno bylo bez odkladu guvernrr Til icu no viak víemu vyjetími a obvinění jeho vyhý bá a alran jedni iteotálo ob- vinění dimli dlouho aby mohl být pozvednul pkřik bylo i hned zvráeno nepopiratelnými důkazy a li-tinami kterei nedo volovaly daUS tvrzení Na ulraně Tildena míto odpovědi tana r hllqut kterái by zvrátila obvi něné a a-laviU dáUí roziřová bf byly dlouhé od klady nedosta tečné výmluvy nedunledné yy Květlování a marné zapírání neo důvodněné důkazy" i Chicagská "Tribuno" ze dna II t tn ohahuje následující zprávu a Washingtonu : Demo kratické lady pilui uveřejňovaly zprávu 2e koinimř berní r odpos vědi na list Hena kODgreno II© witt a vynvítlil příiiny prof TiK den zamJfel tát avých přijmO Tvrzeni toto není pravdivé Ko mifař U rnl nezaslal ládný takový Uopi panu HewiU s té jednodu ché přítmy 2 nenalézá ▼ kni háth nic to by p„a Tildena omluvilo V knihách zanášen poujse přijern jeho a roku lí}íi'ia lí V riHí IH02 jeví ne příjem TilUndv 7118 nařei lél cxjpři háhnul V roku 16! neuíinil ládué přífieiné udání Tlak aaoea iMr udal za nebo 15000 Za leU 1'3 1G a později nenalézá ae ta nio a kominař poall pro po drobněji zprávy k výbértimu do New Yorku Následující jet obrana Tilde nova : V roku lb6I v lase kdy událo ae ono příie2né udání jeho dva bratři Henry a 1Ioh nedávno zemřelí tuili chemické laboratorimu Ixbanon ÍJyli vlak tak finanČoi stíanini le jim hrozil úpadek Tu poskytnul jm Tíldeu k nřkalik-rále zálohy ▼ faalkácb kterél celkem obnáiely nikolik aet tisío dolarQ ze avých přijmu toho roku a o vie to a neb ukoro o v Je přiiel Tyto ztráty nmenwlj proto jeho příjmy na částku kterou přísežné udal 1'řadiiici praví pakli to omluvou Ti!donovooto nedontaíf co dukac le zákon nepFeatoopil Zákon poladoval od pana Tildena udání mnoboli měl přijmu " Do voloval mu aic aby od takových uifanffh přijmi odrazil ztráty akuteíně vobcholu utrpénéYlak litky utrpěné tím ppfinc betu jak pan Tilden udává sotva by mo Uy i: {'i ftu" ClTZ_~rj Vžak připouštějíc žo by dlo zá koná mohly být odraženy predw zákon vyžaduje aby podána byla zpráva o celém přijmu a uřiněn nárok na takové odražení a př-N finy ztrát O Tildenových "nepravidel nottechH t upravováni záležitostí dráhy Terre llauto Alton & St Ivouis píše právnický fasopis St Louinký wLaw Journal" kterýž arci nezanáií 80 ládnon politikou a ponuzuje obžalobu proti Tilde novi ze stanoviska právnického: "Pan Tilden má aoud — neb vla Ktne někdo jiný má soud proti němu — coi jeKt mrzuté pro jeho přátelo a milé jeho nepřátelům Nepřátelé jeho praví Že kdyby byl poctivé jednal nebj'i by ža lovaný Některé časopisy přá telnké Tildenovi tmaŽi ec jej brá nili Mezi temi jeot též "Nation" neodvilý lit Ten má obšírný úvodní článek kterýž koloval ši roce v mnoha olilických lintech co úplná obrana- V této obraně e praví : "V roku 16GÍ ai před 17 roky byla na západě dráha zvaná Terre Ilautc Alton k St Ixui kteráž přišla do nepřízni vých poměru a nemohla zaplatit úroky na své ůpiy Držitelé ápiu Uftuetdi fo tnortjiae nímž úpisy zajisté 11 y byly zažalovat a z reorganizovat tijujleřnont Usta novili za tím účelem Tildena a několik jiných kteří byli dobře znali zákonu o dráhách aby to pro ně proveJli Tito pánové tvořili tak zvaný "kupqjíd vý bor" který 1 v nucené dražební prodeji dráhu koupil a opít zno vu organisované spoleřnoidi pro dal a obdrželi nové úpisy kteréž meli rozdělili mezi držitele Mas rých úpisu podle úmluvy Oni vydávali tyto nové úpisy vídite IStu tak dlouho dokud věřitelé se hlásili Ku konci vybývalo jim část těch úpUQ kteréž "kupujici výbor" mezi sebou rozdělil buď za služby prokázané a ncbajU nýth přicin Nevyevítá z toho že bylo by so co ukrývalo a neb io byla jaká stížnost od kohoko liv proti Tildenovi neb jeho spo lukupujkim co davřrníkCm" V této obraně jest velmi slabá strán ka 1'rávě tato obrana viní pana Tildena 2e by! zlodějem a neb což horíí že sprone věřil jmění mu svěřené On a jeho spolurý borové měli v rukou úpisy patřící jiným lidem vlastníci si pro né nepřiih a proto je mezi sebou rozdělili — Nechceme vlak rozho dovali o soudu proli panu Tild© nu dříve než soud rozsudek vy nese a vůbec snažíme se vyhnouti é politice lládi by jsme věřili že oba kandidáti j-tou poctiví li dé jak známe je co dobré práv niky Evropské Telegramy VálJLa rbká I-sindýo 12 září Z Vídně se oznamuje "7V ri fu" že srbský ministr války Ni kotiC ustanoven byl velitelem ar mády J banské Londýn 13 září Zprávy ze srbských prsmenú oznamuji Že vřerejSí boj mezi Alexiaacem a Deligradem skon- lil vítězstvím Srba — Gen Ilan co Alimpiř byl sesazen z v&Jcov tvl armády drinské a na místo ieho dosjzen Mirkovic — V Bě lehradě feká se 1200 ital-kých dobrovolníků každou chvíli — Zdá se že v Bělehrade panuje ne důvěra že by Čerliajev mohl avé posice udrželi a proto byl a hra nic přivolán k posile llorvatovié kterýž mohl a prospěchem mezi NiSí a armádou tureckou účinko vat — Z Vídně telegrafuje se uTitne'tt že armáda drinská byla 8 a y zatlaCena až k Sabaci vlak dne 10 zaujmula opět avé posta vení na Dnně Londýn H áří "Tines" se a Bělehradu ozna muje le všecko vojsko vyjma 8 práporu bylo s Alexinace z táhnu to a posádce keráž zůstala naří zeno aby se též zpět táhlabude- H na Alexinac útok podniknut Londýn 16 září "Standard" má depeii s Běle hradu v níž se praví Že Turci podnikli útok v úterý na Malý Zvornik (na Dřině) chtíce zabrá nili Srbům posláni pesíly Čerfias jevu Vsak bitky na Dnně ne mají vlivu na postavení u Alexi nace — Jeden dopisovatel od ar mády torecké pí5e že Turci ta roýilí překročili řeku Moravu a dobfti Deligradu a pak se vrátiti k Alexinaci Oba tyto podniky jsou odvážné a obe pevnost! těli ké k dobytí V pondělí podnik nut první pokus kladení mostu vlak nezdařil se Z Bělehradu eo oznamuje že po několik dnu silně pršelo a cc9ly J::t Te ct:r3 trmta Ci i dolí jest jedinou bařinou Ture jou bez přístřeší jelikož všechny vesnice spálili Důležité pohyby vojenské jsou nyní nemožné Sr bové mají na celý rok zásob Deligradu a Alexinaci Turci vlak musí vše dovážet s Nise Myslí se Že se Tučci musí zpět k Nisi ztáhnouuti — Vláda chystá so k vydání papírových peněz s nnce ným oběhem Bělehrad 16 září Srbové odrazili ve čtvrtek útok pěti práporu Turku jihozápadně oa Alexinace Gen Ilorvatovic změnil postavení turecké překro lením výšin a Jas ta bace (?) a Mir koviS (armáda drinská) porazil Turky zahnal je přes Drinn a zmocnil se opět dvou opevnění u Malého Zvorntka které Turci v úterý osadili Tvrdí se ío Srb sko obdrželo 60000 ruřnic a ně kolik kulometa z Pruska Bělehrad 17 září Během posledních dvou dn8 přibylo sem 700 Rusí Příměří na 10 dní bylo 8 Tureckem uza vřeno Londýn 18 září V Bělehradě panuje všeobecně mínění že mír nenastoupí po 11 končení příměří Rusové se sem jen hrnou a řiněji se přípravy k vedení války v zimě Armáda Čerhajeva prohlásila v úterý kní žete Milána za krále Srbského Vídeň 19 září Oznamuje pe Je vyjednává se o příměří na 30 dní — Porta zna- íně změnila své podmínky míru — Tvaní SE ŽC CAR fOSKVTSB Tftl miliony Rt blC knížeti Milanovi A ŽE VELKÁ" SÍLA KOZXKf? STOJÍ Jo HOTOVÉ K VTRHXITÍ NA POM0 tX Srbska 1-res Iíi mi ssko TURECKO Cařihrad 15 září Porta oznámila vyslancům vel mocí Ž6 jest jí nemožno povolili příměří že vlak uzavře mír pod následujícími výminkami! 1) Když jí bude povoleno obsadili pevnosti kteréž držela před ro kem 1857 2) Když zniřeny bu dou pevnosti srbské vystavěné od roku 1857 3) Když kníže Mi lan v Cařihradě osobně slíbí po sluinost sultánovi 4) Když sní žena budo armáda srbská na lOOuO rouža 5) Když vystave na bude dráha skrze Srbsko Porta zvláště usiluje o obsazení hlavních pevností srbských jos nechávajíc vyjednávání mocno' stem Londýn 17 září Porta požaduje též aby Srbsko vypovědělo všechny osoby která se tam byly ze sousedních krajin utekly Ohledně Černé Hory mají nastali ]měry jaké byly před válkou Srbsko má též pla til válečnou náhradu Jakmile budou požadavky Turecka splně ny zastaví toto nepřátelství ve 21 hod — Londýnský "7'ííW soudí ie požadavky Turecka vyjma vystavení dráhy skrze Srbsko jsou přehnané a nenechají se splnili Německý list"Gazétte" považuje podmínky ty za vyzvat ni mocností Vídenská Abend Post taktéž 'požaduje značné u míruění požádav k a a záruku zi opravy které porta v slovanských krajinách provésli má Velmoci shodujíce v tom že požadavky ty jsou přehnané Londýn 17 září Z Berlina se oznamuje že uzas vřeno příměří na 10 dní a veškeré nepřátelství bylo zastaveno Por ta vyjednává velmocemi a se Srbskem Berlín 18 září Velmoci neschvalují podmínky míra vystavené Tureckem a jeli kož nemohou ne shod nou ti na společném pláou zapocno nepo chybně opět nepřátelství po us končení příměří BULHARSKO Londýn 12 září Cařihradský dopisovatel uXewtn t rdi že turecká vláda slíbil ioz děliti 150000 dol mezi trpící Bulhary "Time" se telegraf oje že jeden z vfidcB tlup které v Bulharsku ukrutnosti páchaly měl býti íatíen ie však shromáž dil kol sebe sílu bašibozukS a vzdoruje vládě Cařihrad 13 září Patnáct tureckých dBstojníkS kteří zúčastnili se ukrutnosti v Bulharsku bylo sem posláno se stráži Praví se Že turecký komi sař který řádění vojska turecké ho vyšetřoval připouští ve avé zprávě že ukrutnosti byly hrozné k nevypsání zpráva jeho bude vlak potlačena Londýn 13 září Z Odesey se oznamuje ie ture cké obyvatelstvo Pbilloppolis a Tatar Bazardžiku hrozí opět úpl ným vyhubením Bulharu Turci jsou všichni ozbrojeni kdežto Londýn 15 září Vyslanec anglický v Cařihradě Sir Elliot oznamuje ie byl ture cký guvernér v Adrianopoli soaa- zen jelikož dovolil aby Turct ▼ Bulharsku nosili zbraně kdežto toho již více není potřeba RUSKO Londýn 14 září Z Berlína se oznamuje že di savádní neodvislost v zemské zprávě v ruském Polska byla zce la zrušena a ní i úřad zvláštnís ho státního sekretáře Polsky -~ NĚMECKO Londýn 16 záři Z Vídně se "Telegrafu" píše že Německo nebude podporovsit požadavky Ruska naproti Ture cku a v případu álky zastane zcela neutrální ŠPANĚLSKO Madrid 12 září Dne 13 t m vypluje 27 X) mu žú ku sesílení vojska na Kubě a do konce měsíce posláno bude Um dállích 4 800 muŽB Londýn 13 září Oznamuje se Že ve provincích Baskických pofiná to vřiti a jest se co obávat! že vypukne tam vzbouření HOLANDSKO V Amsterod&mě vypukly dne 11 září nepokoje tak Ie musilo vojsko k jich potlačení po voláno býti Ve srážce vojska se výtrž niky byl 1 muž zabita 14 raněno EGYťT Londýn 14 září Alexandrický dopisová telrtSlan dardu" praví že vypukla válka Egypta sllabešem nanovo Zlé časy Od posledních několika let sly šeli se všech tran stížnost na zlé Časy Obchody váznou prBmysI se sotva vleče práce a výdělku jest málo ceny všeho klesají & nouze stává so citelnou Co jest toho příčinou? Demagogové de mokratičtí shromáždění v kon venci St Louiské praví ie stra na republikánská jest toho vina svojí neobezřetnou politikou fi nanční ukládáním velkých daní mrháním jmění národního a bCh sám ví proč ještě A proto prý potřebujeme změnu proto potře bujeme aby strana demokratická uvázala se v řízení záležitosti státních Demagogové strany neodvisle — zeleřiácké taktéž tvrdí že po lilika finanční zavinila tuto tíseň Že jest zapotřebí více zelefiákB více icněz a ie se ihned jiné časy dostaví Však má-Ii pak která z těch stran pravdu 7 Nikoliv! Oni sice dobře znají příčiny tísně leč zamlčují je používají tísně té k dělání kapitálu politického ku štvaní na stranu republikánskou doufajíce že aspoň t některých voličů podaří se jim nalézti ucha otevřeného ie apofi někteří uiě ří Snad počítají dobře Snad by i někteří uvěřili že strana re publikánská jest příčinou kobylek na západě — že způsobila ukrut nosti turecké v Bulharsku aneb že to byl Grant kterýž kopl onu pověstnou kráva O Learey-ho kteráž pak převrhnuvši lampu byla příčinou ohně Chicagského Pakliže zavinila těch zlých časQv sira na republikánská proč pak slyšíme též stesky z Anglicka Německa a Rakouska na podob nou tišen? Či sáhá vliv strany republikánské i za hranice? Tu musí každému soudnému Čtenáři napadnouli že to asi sotva bude vinou strany a ie musí býti jinší příčina 'toho zla A tak tomu ta ké v skutku jest Příčinou tísnw za posledních několika roků jest krach v roku 1873 Od tobo času nastaly zlé Časy od toho Času nastala nedůvěra od toho as kapitalisté nechávají velkou část kapitálů svých ležeti ladem — a proto nedostatek práce a výděl ku A kdo zavinil krach ? Krach zaviněn byl porněrama které ne vyhnutelné po válce nastali musí ly Během války a v čase po vál ce uchýlil se směr obchodu s cos ty legitimní na čostu Spekulativ ní Započaty rozličné rozsáhlé podniky prSmyelné na Spekulaci skoro bez kapitálu Stavěny drá by továrny zakládány banky —na úvěr čas účtování musil se dostavili — přišel krach Podni ky které neměly dobrého zákla du musily klesnout a klesaly a klesají dosud Proto ta ned&věra se strany kapitalistfi Ku příčini té druží se též jiné 1 Iíčiny místní Tak ku přikladu ▼ krajinách po několik rokS ko byikaiui navštívoných neodváži cí!:ííc-'-t:-3 íi V: 'j kobylkami loni a předlcním uči něné jsou přímo příčinou zlých Časů Taktéž nebude iádný soudný myslitel upírali že přivi nu tísné mnohých obyvatolS Chi caga přičisti dlužno ztrátám učf něným ohněm Chicagským Ta kové příčiny aneb jich následky musí dříve býti odstraněny ob chod a průmysl musí vrátili ee do stavu zdravého jistého a legitim ního pak obnovena bude důvěra kapitál opustí své úkryty a bode hledati kterak by mohl býti žitkován nastane opět práce na stane výdělek a oživí se obchod i průmysl Že by strana republi- kánská svou Jinanfní politikou byla tuto tíse& zavinila jest tvr zeni až hrůza směšné Od času války směřovala politika finanční k návratu ku tvrdé měně k jůué mu pevnému měřitku hodnotykn splněni svých slibů vyslovených na našich dlužních úpisech kte rak by tedy byla zavinila nejisto tu a nedůvěru? Jet věru arněl né — ba což směsné— drzé od stra ny která žádné určité politiky finanční neměla a nemá kteráž v roku 1869 chtěla splatit naše úpi sy dlužní (bondy) úroky nesoucí dlužními úpisy bex úroků (zeie Háky) a rozmnožili tuďiž zelená- ky o 2500 milionů kteráž 4 roky později tu samou politiku zavrhl la a letos neví ve rtAnnčni otázce jiného než hanu pro stranu repu blikánskou kteráž ve východních státech jest pro brzký návrat ku tvrdé měně a v středních a aáp státech pro rozmnožení zeleni kŮ kdj-ž předhazuje straně druhé ne úspěch v otázce v které strana ta zBstala si důslednou Pakliže která str&na přispěla politikou svojí ku ztrátě dBvěry byla to pouze ctrana demokratická kte ráž v roku 16 zastávala zásady rozmnoženi zcienáků kteráž zá sady ty dosud částečně zastává a kapitál zastrašujo Co výčitky nešetrnosti a nespol ivosti se stra ny vlády republikánské týče pro mluvili jsme o tom obšírněji po ukázali jsme na to že výdaje po třebné k řízeni státu (vyjma úrok na dluh národní a pense) sníženy ze38d milionů ročně v roku na 175 milionů v roku minulém Taktéž poukázali jsme na to Že ta šetrnost demokratů jak viděli jsme ]i v deia domu zatupca jest pouze zdánlivá a ie kdo tuá hlad na bochník chleba a koupí si jen půl arci za půl ušetří však také jen na polo se nají Také jsme svého času poukázali na to že jednání domu zástupců trestá platformu demokratickou ze lži jelikož daně nesníženy ani o cent ba ani žádný návrh k tomu účeh k pojednáváni nepřišel Pakliže tvrzeni de tokratů jest neopráv něné j st twzeni strany neodvis le — zeleřiácké nesmyslné Chtí ti nynějším poměrům odpomoci rozmnožením zeleřiáků bylo by krokem ve směru opačném Co nám nyní chybí jest nedostatek důvěry a rozmnožením zcienáků by se nedostatek ten ještě zvětšil Otázku finanční nelze pozorovali ze stanoviska jiného nei obchod ního Tak jako dlužní úpisy a směnky obchodníka klesají neb stoupají v poměru k jeho možno sli aby slibům na úpisech vyšlo veným dostál v poměru ku jeho solidárnosti a sol věnci tak stou pají a klesají dluhopisy států nechť jsou to již ' úpisy dlužni (bondy) aneb poukázky (han kno ty neb zelenáky) - Zelefiáky nes jsou ve skutečnosti peníze jsou to jen dluhopisy za kteréž Spj státy slibuji zaplatili penize" — minci jediné jisté určité měřítko hodnoty A zelenáky nestojí na roven se zlatem proto ie nemos bou Spojené státy splnit slib svfii a vyměnit poukázky na požádání za peníze Kdyby počajy Spoj státy vydávali více vzdalovaly by ae od možnosti splněni svých slibů Nemohou-lj vyměnili ty kteréž nyní v oběhu jsou mohly by tím méně vymanili je až bylo by jich více Kdyby Spojené St cestu takovou nastoupily musila by klosati cena zele&ákŮ Jejich kupní hodnota a zlato by stou palo- Čím více by se jích vydá valo tím více by jich bylo potře ba tím více by hodnota jich kle sala a spěli bysme vstříc národní mu bankrotu kterýž musil by se dostavit tak jako dostavit ae za podobných okolnosti koncem mi nulého století ve Francii po vyt dáváni asignatek a začátkem to hoto století v Rakousku JVejne smyslnější ze všech náhledů o fi nanční otázce nynější tísni a pro středcích kterak ji odpomoci jest náhled pronešoný od některých výstřední ku strany aelenácké by totiž Spojené stály poskytly ma jitelům pozemků 'pŮjČkaM zele řiákO na levný ůrok vždyť prf ty zel Uáky nestojí vládu třj více nei ten tisk a bylo by ta vlzai výhodné pro C~?jezl f'- sri mohly jii spokojili a úroky malý mi Náhled tento jt arci tak absurdním i nestojí aai aa tn(ka přec jm mm viak ř vědčjli ie 1 tak ahaar lat jak jet nalézá šlacha Spojené státr b jsoo bankem ani lichvářem a krok takový by byl ne&tavaím — ne možným Spojené státy by ne půjčovaly peníz nýbrž poae dluhopisy V Jak Spojené státy nemohou zaplatit své ayaějU dla bopisy a míly by vydávat aové a půjčovat je Bylo by to jako kdyby ořhodnlk který bŮŽ své noty a dlužni úpisy splatit vydal ještě silu novfeh a pliso val je na levné úroky svým věři telům Náhledy takové vzaikly bezfxxhyby v hlavách lidí kUři již dávno do blázince patři a roz šiřovány jou od lidí rovněž ne příčetných jako nepoctivých pra proto aby lid byl balaraacea Pak-li se němý hrne fetll ) též v jednom dopise od kob"i aáhl-rtl takový v jednom a ak h Čkývh listů aniž bysme byli pozorovali ie by onen list jenž m k roxliřo vini takového namylu pr{Sj čil jen slovem se zmínil o aWard ncMti takového náhledu Jediní pravá rla ka lfpíra časům jest navráceni sejwtoty a důvěry a prvním krokem vesmí ru tom jt vrá-ni s ka tvrdé měně ku skutečným pnŮBi Nuž v tom oovědCila m strmitá republikánská spolehli věj Uom v 4 Čila m t tl otázc důlleoa a tedy jen o4 ní mSIa lepších ča sů očekávat Zloforma Slovo reforma stalo e a demo kratů epitetera velmi ot'iřeaým Kdyby však mnohého politika demokratského zeptal co si ped reformou představuj nvě lěl by j asi jiného cnivětit než: reforma jest nadávání republikánské stra ně obvinováni jf vštmTlra ktr# zemi V posledních letech zastihlo a ukončením : proto oiusi trR republikánská %adaout a dtn kratská vláTiTritoepii to je re forma Změna vlády to j těm pÁnScn reformou jaká ta vláda ai bd# či být by měla do t hojii slvaé reformě nir není tojesckroM zálržitotí strany demokrmUké Člověk jen poněkud bystřeji si všímající blaů porůzně # ozýva jících % demokraUkébo tábora musí si s matematickou určilcwti vy počíst ie y pádu vítězství de mokracie nebade nikdo jiný vlád nout než demokrse jižai a jaká by to byla asi vláda o toru nvni třeba Siroco vykládat Byla by to vláda poraženého nad vítězem Nechť si ml Tilden nejpoeli vější úmysly nechť demokraté severní a přidávající k aim zbytky troskotané strany hberái ni mini to a reformou d oprav dy nechť sami aebe a jiné hledi přemluvit že tojižni demokraté míní také tak upřimně s opravou ono to není pravda — poněvadž by to bylo nepřirozené Demokra ce neni pro oprávni - rovnopráv nou vláda zráli svou vinou ale vinou nerozumného a ni nakLádi 11 i jisté třídy politiků a úředníků ba i úředníků nej vy šlích které s oblíbilo na druhé alraně pokřtít ne přilil eufonistickým názvem : Carpetbaggrů a Graatovaké spře že Ta trak co — - či lée ten výro stek na straně republikánské a nechat demokralŮni doaráti pro reformu On nesmířil poražené s ideou obnoveného slila — nao pak nejen udržoval ale slil vi% ce ještě rozněc-oval v poražených trpký pocit jich pokořeni A svěř te roztrpčenému takto poražené mu vlida nad vítězem To jako by přísné sevřenému věui dat vládu nad žalářníkem První zvoleni Graata bylo vel kým mistejketu kterého s niroJ dopustit v pocitu vděčnosti Cit bývá krátkozraký a zavede snad no na soceti Kdyby byl rozum chladný vládl maail být svolen mul míru Ten by byl amítil jih se severem Pak by byli přeta li demokraté proti republikánům nevřít a republikáni demokratům nedůvěřovat Druhé avolenf Graata bylo rai stejkem ještě větším Ono pře neslo kyselost sta rýcl poražených rebelů na jich syny a přtaatiio republikány amht přirozeně a dl vodné podržet ▼ rukou krvavou košili Tehdy udělali liberilové o hroraný mistejk že se odtrhli oj republikánské strany a přidali so k demokra také která je přijata Učenou srdečnosti a na oko o atavila jakoby soshlaaita s jich opravními plány— ale vysvitalo se všeho Ie je pouze hodtt tyk řistit V8 prospěch v8i } j priji - d b%U vileastvi ois£f je jako vymačkaný eitrva To vylo vleoKrtrai zřejmé a proto atrpel Rrety jWl m tk ne eeaíta i)iím výío ael Graata -—jako saa J ejní reai na" ti re pahlikáai TiW výio Hav" ale nehlasovali pro& jako aK dou yi khiuat pr-s TiM hjice so a to právem -awwitvti dmokrare ylní Jih mM Výt aapřs-4 sasiřeo sxl b4 mct tec líbavv pwpmrtl vláda demoarac-tč Takovou mť lovaei v lida nemaže sakát Til de který by va4#r ljleé vlí své pwirobiti s# ! vtiva jilai demo krace takovoo Iřtvt-i vli4o mle ji J ě t tti aďatait traoe s mímým llayeoem v 11 A imiatstrao Haveova nehaslo pokračováním vlády Graatovy jakby datmwkraté rádi irl aa mlaviti S- i ilAřt t-s aifcliaik ay4Viaret otÍ aik!é lirw vvdratt m do jrho o l U'1 ailik mSieme být pevně přesvědčení Že tam f ř Lalmi bal takl žu t é opravy jako Briuw a co jlaý takový zmlle v kabiet toho dSkaxeta jeet práv týl Brtoo který thj I ptrhe relé baadíy sarti í 1 h Ríl 1 -V 1 iMty" Nejnotejii tržni zprity New York VK zii 1T ZUto Il# Chk-ao l iří !:S Peokaar(sa č 2 l— ItfT Č 3 J5C (Ip-lek KakařUo nhrpíi Žito čiio2 s —tňi t JeČHiea 3-— - — %_S I - 3 i 1-44 Ove „ 31 PriaUžiá 5ví5— lv I úbytek 1 175 Misi- čerstvé ll-3i Veku „„ll— If "t Ij-íí 1 %kiu Pnri 2aimat lH— 1 li - 3 1 #7 Kakařew s' "i tl j — IJi Otw 3ti &to Prktalivi 5i7V_i5 ! PROVCUNI 00 ST LOUIS! NlrpMaÍ sv tm+m ČES KO S lA IVA X S K f 11 1ĚL- NlCKfUO Olíl£LENt do kro malaé vli4 whiae kttrti se bIe oebývati dne 1 hjna ve 2 hod od? T ?eké ti tt pA PEL4SÁN-I na rha loté a Miími L Na děním přiJkit jemt Ptetea a výkU i rnn} Uu( Iři- rké strany ' cnýtk olilů ! s Sjkora tai C K Rak-Uher Con sulat v Chicago o tiftla ave rok M4isLci Jediný konsolit v Americe aterý zaujímá Čech ! i f Iiiti - # t mm fm m fn r sr% Mt s'wa tmmí&r tw Itwtw k 4 — pvtmm aus M t fiLmlmmrhf t !- — vi_ aW" Krmjatié povvtivajt ti i vé za sebow Bkok svi ai{4 li lístek a Čck ai na - Uto v Americo fcsW k - 0 pKmmm SfctaO Sin lín 1 mt picít & r:owAK 3 Hílta e l ilii i t 0 111 DO OMAHA Za laskavé fMlta4ikováai v neděli Jae 17 sirt vzdává výt přátelům : fL Sadttek p4 h i U áeteaaé pi3st Sa-ItWk 1-okký K VoítJka J MkrWl m Wn AtUtadt svij vřelý dik II Chatek TĚLCCYIČRÁ jednota SOKOIí bde v aKota dno 23 aiřl odbý vali vainoo sahlzt v mit p J NoviaskétMiv Bratři Sokolovi so žádají v S kodL veer do shl ze dotavtU IX Ckotek Hledá co Cech leaaik kterl by vtoptii rktel ro spoicjaik do oKWd řeaalrkéW vr miavé kdojMoo do ri vy bl Mik y Adrj i Joha Mizera Nortk Be4 1U_ Co- Nk tZC2 3 Boe4ikt Peel a Lié kraj Ptaekký kterfl v roka ti do Amerik v uj t JJA mm adrlovml k4ii Totodo I líid ty s měmt m iově4í Jzi Sbota Srkej ler Nekv ( t í 1 f Q3 QTZZO Q CtlCtll lfdry 1 BÍXté želez a sa tl t-f i? OLIA1HTA (O M A U S K v nou IX: A OTWf ATT Wlki zlkdxa Bj!elho Ir14ka vlily rLtv ka třrL mHlai t pn ilsilaT ha esek T Ai a I vřu r r 1 a II a ajf } rar i aipote jvkré lssi-ie a vřiřré pohodil VÁCLAVA KUČSRY rtjte b iwhsiis lllt sjsi j HENRY DOHLEG CO f Ui aeiíp: a awjU4 tiob BOT % STŘEVÍCŮ Ti xt2i se ruC L Cs 210 Famíiira bs#7í t? a 13 nEei OMAHA XHIL CRETE HEBRASKA ČENĚK DURAS i les -w vž iv rr{i# ik"ké te# v-o UTav-4 dwttailiy a čaikr wjwítw s irmhL i4C ka 1 ICXF STEIOL ti eiLir %éaíMt2t kraaay ví vždy i4fe ► kal ty t kt ako 4-mmJ kwpt k evéma proopě ks ev vitl M ČADA- k4 i dKero trv 4Iiiwo oa aa mirvo c hř jfrj MTUli JOS KLIMA l!-iký a aiirait Cret Nk W AKSAEUT ki a ks-vř SLm Ave- T & Y C T00C0CD íu ika i-i#b aW2i třuaíW jrovcni iai-4a vkovy jefM- kWéok2 muL mít atJL aaeay ixíi sursj Vie vjroeky irmirAÍ jko sŮMk nwr k - 4o4 ik prAia a jo bK aa awjvyJii reaa v Main Avenue 4w5 Priotk sa MAIX AVUXUE VeiIo Laa-l-vy Ukaroy -s Uiit ři&34 a Mkirk LékaNki }Jv e a dajrma -U I Kevepty k svUmiaí eptru4a j pispcav4i -Zděi l kirma aa roka M11N a UUtUt rzs % tL nXsccru ímlrCi s-akf a veřejný HOt ttWry a ihkdai § vWao ontko pwaorai vy- a-ut t ved'o JtCADt CCKTfE - - -NUK SASKA ""♦ - - OQOI r AmUAuQIU pe mm r i r# fhmm JCí ! f vpit a4il a svém f ?# mv fJKtlrS tarem me V ťUKTK inik vUíi- (se fmzi ta rií3 kt-ii Crr: v Ss 1 1 ni t jam m#í a im MS Iw m sni K'i'M ms -r~n" r I V t V A U !) !02T A 2Sl BE ___________ -é CVpvík o vám jak ataivaa f va Jiií 4o kotar pnvoa-kava rA rssAaJHiJa mticm X OJIAUA NESL ČESt STS-kTNI DUH poaso dv tsy o4 aiiraii Wolt vi Wua vlili apeaoeiaX J asÍM mw pmtkmtUZi aaCmm&m tm tejl eMvkův -r%Jy avLiiie fi% Vj sJevLsiiat ~- FraíJUPiveiJLi h"tlaý dU tri rvo l a Ilaraey ai Í1# Wkirav E-twira Po2or ! t říEBSASCE ! Schuyler Neb aisotovajo vircky pro kviKki fIíívi a k ip4 pokejstusMti Tak Khro a - ř- - Vevaoa peirt a4ofca3wi :iie jíai Pozor krajani! KÍj cfcoe ásti Se 4'ít m-i jil a esc dk mmí-Ia m jak ' y crav tm M li ao zrmmmf j— ié-í a &-žé-a aijs-ii Py-j tiraetsi kCo kmim-k a r- !é y m4 krv a pn {-uít iióuciz roaikS t-f e sůájo k -7t S a w JAN JANKCeS í IrLivaji abíi 1í%2mi tvvrie lrtřo vwo fc4 Wvs mmi J=4_jo j s-o eejí-o mtit Jcllison a Miller I co aruhu kim&4 jitL : a jía Jřbl-t'ylv♦ pr eutsle ' U a j lei lrvj í i kové umnr x lanař i " sseka4 Mn-t f A1AM 4 FRKACll ioiar NKBHAkA VITX ií&r_ 1'UVIS A MXOS říkvJ" vy -v SCIirYLKU - NEIL CEDAR RAPIDS r ovcÁtt NejvětU Jký ký závod %ýrokky d-# i z v kli : h v b-4i k Wtj vidy veckésa itWrL Z vis z&ott o rH # 1 JDÍ í íozar % s-majař UvVtn1 i vietaay řr- a1 wrtk i l li ! I - _ - ' fw'tsisu ""rtA mm 1M£0 ASi-íUCXt ti!tTCU kterf ky m- kt airv a vW_vai 4-lky v -A2-wt k ťnim t- í r: mi~ rthaUUy e řt pwx 1 i