- '
'
4 t
x
i
' v
"l
i -
J
' f
I
i
!
X
r
1
S
1
j
c
( i
V
)
nCíl A ZT7SI7A
lili :
Napoleon lit a Éiigehte
Iiitorický román z jxmL Job
(t-hr(oal "4)
"Podívej se tamto pravit dru
bý leptem i "U dáma v tem bá
lovéra obleku tím diamantovým
křileiu— to munl biti císařovna"
"A ten komoří v tom staro Írán
couzkéra obleku toa napudro
vanou vláseukou a a Um kordem
o levé straní — to jo Bacciocbi
Ten bídník se bavi a císařovnou
"A jak e mí zdá velmi dílver
né "Kojou solu nřjaké nové plá
ny1 "Buďme tiši : Miad uslyšíme
nřco a jejich rozmluvy
Ano máš pravda to je on"
Ol černí rytířové rulíeli
Eagenie a Bacciocbi přicházeli
blilo
"To bude jen omyl nejvyšši
pan© komoří"
'Mýin slovům mSžeto uvřřiti
Madame Jencrál Olympio Agu
a Jo je zde mezi maškarami Ji
iťm ho viděl a poznal Je od
hlavy al k pate černé obletěn"
'Un aby byl zde — to je neslý
chaná vře" šeptala Kugenie "Ale
jak ite ho poznal kdyl má na
obličeji škrabošku?"
"Podle jrho kordu" odpovédél
Bace íh hi
"To je mi nepochopitelné
Ale pro mne jest to jistým
xc-amcnna"
"Mluvte jaiiřii pane hrabe"
"Ji djtul přd několika hcnli
nanú pml
-SnaJ od nřho ř"
]LiÍih1ii k iřil raiuvnoina a
prat il :
"To pHjtni by lo bez plpiia"
"To je v ikulko tajemné A CO
▼ není tlálo V
"Tylo v není vyzvání abych
dne wíer na ta matkami lav
noi t-e iá lným lehký kordem
jakéh2 e jen v dia lleh olívá
nepřicházel nfbrl abych e do
IavíI dle předpiau n kordem d&
ttoj n i kým pakli mi na tom zá
leli abjíh vúj hfvi uhájil
"Co ale znamená to vyzváni ?"
"To neznamená nic jiného Ma
dame nelli Iv ten černý r lír U
nébol jem hned na první pohled
duntojnický kord zpozoroval e
ranou e meřiti thee"
"Tedy eouboj — zde t jarku a
před očima aatného cínafe"
"Madame rá'íto zniti Dona
Auada ?'
"Ano máte pravdu pane hra
tě Já znám toho odváilivého
nepřitfle na-í vřt fjtboIe ládná
rána netkne"
"Pak taUé mým hlovurn uvěří
te" "A c-i chcela- délati V
"Já MS xdrobuju vaiím rozká
zaní" Kuei le na chvilku zamykli
la a tázala ne pak :
"Vy máte tedy také akuteíný
kord l" j
"Ano -ro vithký možný fi
Idw A je také učiněno opatřeni ji
ného druhu ?
"AI tuto chvíli ne Mada
me "Tím mne chcete upamatovati
i proti Oly mpiovi ládné opatře
ni nio nezpomSIe"
Já nechtěl na tomto míié o
vé újme nic délati"
"Máte na blízku z{KlehIivé li
di r
Jen zámeckou atrál Madame
ani ato padesát suavfi"
"Vyberte a nich dvacet nejod
vállivřj5í h mulu a ti af jou o
vá na blízko Jak mile o ten
řerný rytif proti vám postaví a
nějaký nepřátelský fimyal na ao
ké ukáie ať ae ho pak na první
znamení ti inu2ové chopí" praví
la Eugenie utlumeným hlasem
jenl ae chvíl rozčilením
Ale to ndelá velkou výtris
noat namítal Bacciocht
UdiU-jte to tedy tak aby léch
dvacet muJa nebylo blízko n váa
nýbrl o mne: já ao o to o vlečko
aara postarám"
liacciochi učinil cíftařovnS pot
kloknu a odeiel neboť k ní prá
vř přicházela voj vodky ně de Iiaz
aano Obe dámy pak epolu krá-
lely k zámeckému ta ran u a xS
ataljr tam etáti jen epolu ae bavi
če
Kdyl oba íerní rytířové nepo
aorováni ae ittnu kaitanového
tromu vyatoapili ne roxeíli
doaáhla alavnoat nejvyišího etu-
jne
Bacciocbivjrkonal oc hotné roa
kaxavécíaařovny Dvacetailných
a odvállivých xuavfl Málo blízko
tarau i cekali na pokynuti Toto
pokynutí méla dáti cíwařovna
Po černém rytíři kterého! byl
BaccKK-hi na začátku zábavy
patřil nebyio jil ani atopy pozo
rovali a kdyi několik pána
nejvyUím komořím ku atana m
iaonpařmlcým vínem přikročilo
kdyi ae zde několik aklento vy
pilo a x k ranných maikarácb
mlavíti počalo zapomněl Baccios
cbl brzo na Žerného rytíře neboť
byl xvláitním milovníkem vina
a kráané pletí Proto jest také
anadno pochopitelné 2" tento
vilnik byv poiitím vína íeltě
více rozpálen fcrao na to za krá
čející před ním vílou ae pustil a
od oetatních pánS odloocil ne
hť ae mu posud nepolařilo vypá
trat! která kráaka ode dvora pod
tímto vkusným oblekem se skrý
▼i
Tato kráka jej aavedla blubo
ko do parku a pak ran najednou
imiseía jako motýl Bacciocbi
zusul stát ohlížeje se zvědavi
po ní a doufaje le ji za některým
křovím vypátrá a chytí
Ale místo víly vystoupil najed
nou proti němu řerný rytíř jenl
e mu zdál býtí Don Olympio
Agoado
Bacciocbi chtěl uskočit do křo
ví aleji! vytrhl černý rytíř evfij
kord a pochvy io ee ocelová ře
pel při měsíci zaleskla Zde byli
daleko od taraea a od Živějších
cest
"Ani a místa pane hrabě !
svolal rytíř "Či jste snad z ba
bílec r
Co chcete a tím Icrlem V tá
zal se Bacciocbt jemuž pofalo
býti úzko
"Obdržel Jste mÓ pfaní V
'Psaní bez podpisu — ale co to
vlečko znamená V
"To znamená že máte v tuto
chvíli skládat úcty Vaše míra
jest již naplněna Vzpomeňte si
na ty prosincové noci vzpomeňte
si na slečno Dolorea a na ten
podvod těmi pumami vzpomeň
te si na hraběnka Beauregard
na prince de Camerata na Ga
brielo a na Markétu Belangero
vou Braňte se neboť máte py
kati za své zločiny" ~
Bacciocbi se marně ohlížel
zdali mu nepřichází od nikod
spása Císařovna pořád ještě lí
benou omoc neposílala
"Ale vy mne přivádíte k smí
chu ílověře" pravil Bacciocbi a
strhl si krabořku s obliřeje jenž
se potupně uikleboval a jenž vy
padal Uk bledý jako to bílé kvě
ty na keři u něhož stáli "Kdo
pak jste V
"Podtvejto se sem — vy mne
znáte a víte le ae vám mohu ro
dem vyrovnali Proto nehledejte
Žádné vytáčky Svědky nepotře
bujeme"
"Markýs 'de Moutholon" za
leptal liacciochi stísněným blan
sem a ncouvnul o krok zpět
On myslil že má a Olympiein
co dě lati
"Braňte se pane hrabě Mar
kýz de Montbolon chce míli vaii
krer aby í smyl všecky ty zlo
činy Jichž jste se ve své bexbois
nosti dopustil"
"Toť je ale jako loupežné pře
padení pane markýzi"
"Jmenujte to jak chcete Vy
se tomu mCIete nejméně diviti
neboť jste vždycky jen vraždy
užíval abyste dosáhl svého účelu
Ani a místa se odsud nehněto
pane hrabě sice vám vrazím ten
kord do prsou Zde mi ncuj
dete — na jiném místě byste ovsem
hleděl před mou mstou se zachrá
nit! kdybyste k tomu i nejpodlej-
ií lží ožili měl Taste tbraň !'
Bacciothi hleděl rozhodnutí
zbraní co možná pozdrželi neboť
pořád jeilě doufal že mu přijdou
zuavové na pomoc nemoha si to
nikterakl vysvětliti že je poud
císařovna neposílá To nemohl
ovlem věděti jská událost právě
tou doboo císařovno od toho zdr
žela
Markýz počal nyní na ncjvyišl
bo komořího zbraní dorážeti a
tento byl nucen se bránjti jsa
odhodlán když neviděl Žádné
možnosti k útěku a ko pá#e
zoufale se svým odpůrcem se po-
týkali
Bacciocbi byl Korsiřan a znal
výborně víeliké uskoky jichž
komičtí zákeřníti ožívají aby své
odparce proti nimž v poctivém
boji obstáli nemohou áhkořným
pfisobera poranili a usmrtili
Právě proto že zde nebylo
žádných svědkfl mohl Bacciocbi
všelikých zákeřnických uskokfi
dobře použiti
Markýz nebyl ovlem na tako
výto souboj připraven a také ani
vycvičen On cítil ie bo Bacci
och i na krku poranil a cítě nyní
voo borkou krev dorážel na tos
bo padoucha tim prudčeji a n vě
děl že proti jeho útoku se neu
brání
"Vy jste raněn zvolal Bacci
othi "Přestaňme a vyrovnejmo
e v poctivosti"
"Ne žádné vyroynánf Jen
ten zvítězí v tomto souboji kdo
avému protivníkovi na prsa Šlá
pne
"Tedy prosím o milost" sípal
Bacciochi maje úmysl Za pak
markýze tím jistěji zniří
"Padouchovi se nedává žádná
milost f svolal markýs a přinutil
hraběte aby ae bránil
Najednou mu zasadil markýz
Uk vydatnou ránu le Baccioch
slralně zaklel a ttlcě poraněn na
sem sklesl Tento krvácel z dvou
ran— jednu moasadil markýz
již dříve do pravé rnky nedaleko
tepny a druhou citil nyní na pr-
eo a nichž se mu valila krev
proudem
Bacciocbi viděl že jest po něm
veiaale chtěl jeilě než umře na
vem protivníkovi se pomstíu
Raka ▼ kteréž držel kord sklesla
mu bs vlády a on padl na sem
"Modlete ae" pravil markýz
přikročiv az k němu "vy jste v
náručí smrti kterou! jste stoná
sobně zasloužil
Bacciocbi koofel strašně ořima
a sténal a s ust se mu valila krev
"A ty pojde! ae mnou I" svolal
Bacciocbt napínaje poslední své
sily a vrazil mu levou rukou avSj
kord do břicha
Běda I" svolal markýs "zrá
da I Adélo já jil jda—" potácel
se a padl
Zatím co tento krvavý vfstuD
ca udJshljia nixii ▼ park a ts
udál stalo se bliž tarasu setkání
a něhoi bylo patrno prot cíaas
řovna tak svánému strýci svého
manžela žádnou pomoc neposlala
Kdyi stála a vojvodkyní dé
Bassano u tarasu vyskytl se na
jednou před ní onen terný rytíř
o němž jí byl před chvíliBacciO
chi vypravoval Ona nevěděla
le jsou při této maškarní zábavě
dvě stejné maikary a že jedna z
nich daleko odsnd v sadní Částí
parku svou roštu koná právě
kdyi ta druhá před ní ní se vyskytla
Eugeníe zbledla držíc malou
aksamitovou Škrabošku v ruce a
vojvodkyně de Bassano neměla
ani tulení co na císařovnu na
jednou tak mocný dojem učinilo
"Kácíte se třásti Veličenstvo"
pravila vojvodkyně tónem staro
stlivým
Eugenie na to neodpověděla
zirajíc opřeným zrakem na černé
bo rytíře Jenž byl se stínu stro
mu naproti ní vystoupil a jenž
neměl na obličeji žádnou Škiaboš
ku Byl lo Olympio a na jeho
prsou byl diamantový křiž jehož
vylámané kameny strašnou ví
strahou pro císařovnu byly
Eugenie slabě vykřikla i ne
byla ani s to dát nějaký rozkaz
Viděla že jsou skoro již vlečky
kameny na tom kříži vyhaslé 2o
se tam jen asi dva nebo tři ještě
třpytí
V tuto chvíli so jí zdál býti
Olympio vtěleným hlasem jejího
svědomí prorokem jejího osudu
a její budoucnosti Z veselých
dav 3 kolem ní se hemžících vy
stoupila najednou jeho černá po
stava jako strašná výstraha
Pry? odsud" šeptala bezzvut
kým hlasem "Ten strašný clo
věk — on mne všude pronásleda
je"
Vojvodkyně de BaRsana pohlé
dla v strano kam byly oři císa
řovny opřené ale již neviděla
niřeho
Olympio byl zmizel jako stín
jako kouzelný přelud
Co byla Eugenie spatřila to od
ni neuslýšel nikdo Opírajíc se
o ruku vojvodkyně vrátila se do
svých komnat
Ještě této noci bylo ií oznáme
no Že jest nej vyšlí komoří Bacci-
ochi mrtev
Ona na to nepromluvila ani
slova před jejíma zrakoma se
vynořily děsné obrazy Dověděla
se kdo tento soud boží vykonal
když ji druhého dne jenerál O
lympio Aguado zprávu zaslal že
jest markýz de Montholon mrtev
Olympio zastihl svého přítele
sotva ještě dýchajícího u mrtvoly
padoucha BfcCciochiho
Vrhl se k němu na kolena a
zvolal hlubokým žalem dojal:
"Klaude věrný příteli m8j ty
ode mne odcháeli ř"
Markýs otevřel ještě jednou
své hasnoucí oři a poznal Olym
pia Chtěl ještě promluvili jeho
rtové se pohybovali ale hlas mu
již nesloužil Jen slaté stisknutí
rukou zjevilo jeho příteli vše co
mu v této poslední hodince říci
chtěl
Olympio nah hleděl slzícíma
očima i oka jeho přítele ztratila
poslední zbytek sily k za chvilko
stál Olympio nad mrtvolou věr
ného druha Olympio nechtěl
jeho mrtvolu v této Sodomě za
nechati Vzal ji na záda a vyšel
ní po prázdných postranních
cestičkách s parku Venku ji
uvázal na svého koně a jel pak
volným krokem po silnici k Pa
říži kamž se ještě té noci do
stal
Kdyi Valentino viděl co se
sulo a kdyl pomáhal Olympiovi
mrtvola markýsovu a koně sunn
dali a lo paláce odnésti kanuly
tomuto starému poctivci po tvá
řích bohaté slze a kdyl pak byl
a mrtvým samoten v síni do kte
réž jej byli odnesli poklekl vedle
něho políbil mu ztuhlou ruku a
pomodlil se krátkou modlitba
Pak přinesl svitky a emulkové
rost" a proměnil tuto síň v ze
len? rášlenou a jasně osvětle
nou kapli Druhého dne poruč
dlili se Uké Dolores a Juan kle
číce u mrtvoly markfze de Mou
lholon kteréhož tak velice milo
vali
Tehdejší vládní "Moniteor"
oznamoval Pařižanfim že nej vy i
Ií komoří hrabě Bacciocbi v St
Clouda náhle zemřel byv raněn
mrtvicí
Jíaragnon
Noční ech&se kterouž bylí Juan
a Markéta podnikli uiěla důležité
následky Jejich srdce byla s
těsně spolu sloučila a Markéta
nyní snášela mnohem lehčeji svSj
těžký 04ud
O její matce nebylo lze ae do
pátrali ani stopy a Markéta o os
mohla o tom ani dost málo ne
chybovali le ae aula obětí ha-
nebných pláni a nleticb íež bvli
Bacciocbi a Maragnon nastrojili
rnynl it seslat Bab co útěchu věr
né srdce k němuž e takovou
vroucností přilnula jakou v náa
budí první zápal lásky
Markét milovala Juana velice
také ona se byla na ceetS Jd
Belleville dověděla le on hlubo
ký cit v srdci pro ni chová
Ani jeden ani druh v však netu
šili že Maragnon o tomto ieiich
tajném avšak a ví le iel tenkrát
za nimi a že posnal toho mladé
ho důstojníka jenl mu byl v ce-
tu vkročil Maragnon používal
avébo s&Anlelatví a iiarkéiou
kUvr5 k toan aby své rozerva
né poměry zaae poněkud v pořá
dek uvedl aby mobl lít bes sta
rosti a aby dosáhl oné moci ja
kové! dle svého náhledu potře
boval aby mohl avó plány pro
váděn Manželský sňatek Olympia s
Dolorea naplnil jej záštím a
vztekem a nyní přišla k tomu
ještě druhá rána která bo těžce
zasáhla totiž smrt Bacciocbi bo
Proto se také nyní všemožně
vynasnažovalaby touto neblahou
události v pozadí a v zapomenutí
se neoelnul i podařilo se mu le
měl i na dále do Toillerii volný
přístup a že se mu svěřovaly
tajné úlohy Mimo to se mu po
dařilo dopátrati se včci která jej
vítězným pocitem naplnila Juan
onen mladý dustojnik jenž mu
byl odvrátil Markétu kterouž
Endemo ovšem nemiloval ale z
kteréž dovedl ve 8v8j prosp-ěcb
těžiti byl miláček Olympia a je
ho manželky totiž onen bc-ch
kteréhož byl Endemo v Londýně
Marii Halové k umoření ode
vzdal Kdyby byl tohoto Juana se
světa sprovodil byl by tím Olym
piovi i Růžence tak hlubokou rá
nu zasadil jakou jim zasadili
chtěl a mimo to by se byl zbavil
nebezpečí aby jej Juan lajně ne
pozoroval jemu nepřekážel ano
snad a jeho dráhy jej nesrazil
Endemo musel však jednati vol
mi opatrně poněvadž Olympio
věděl Že on a Maragnon jedna
osoba jest a poněvadž so dalo
snadno mysliti lo se Markéta s
jeho úhlavními nepřáteli spolčila
Ona však nesměla o tom ani
tušili že Endemo tajemství její
lásky zná Proto se k ní choval
pořád stejně ano svěřoval o jí na
oko se svými záležitostmi ještě
více než dříve aniž by byl v ní
nejmenšího podezření vzbudil
Tím epSsobem chtěl jí samé k to
mu použiti aby mu Juana v moc
vydala
Endemo se byl dověděl že Do
lores si přeje co možná nejdříve
Olympiein do Spauěl se odtěho
vati aby tam v pokoji a míru žili
ale že Olympio jako by byl v
Paříži něco d&leŽitého na práci
měl posavad k tomu odhodlat!
se nemohl aby vyhověl jejímu
přání mimo to věděl že císařov
na Olympia se bojí— a to všecko
uvážil při osnování svých plánu
které ce nyní v jeho bídné dubi
tvořily
Do Spaněl nesměl Endemo za
těmito manželi so odvážiti poně
vadí se musel obávat že se tam
vydá ve velké nebezpečí
Po vypuzení královny Isabelly
byl Sen a no ve Spanělich vlada
řem a sice dosti přísným a mimo
to byl OlympiSv přítel
Všecko co tedy Endemo proti
nemu proti Dolores a Juanovi
vyvěsti chtěl muselo se stáli jest
v té době io se tyto osoby ve
Francii zdržoyaly
Tenkrát cestoval Egyptský rní
etokrál po Evropě a zval panov
níky a učence k otevření euez
ského průplavu což se mělo státi
v list- padu 18fí Tím chtěl
egyptský rníetokrúl dosíci aby
byl do počtu evropských vladařů
přijat a aby lilo jeho moc a slávu
obdivovali
Dostalo se mu t-kutečně toho
potěšení že mu leckterýs panov
nik přislíbil že bo navštíví Cí
sařovna Eugenie chtěla navštívit
Orient a také rakouský císař c)í
bil že přijde a mimo lo ještě ko
runní princ iizozemtiký a jeden
besseneký pak několik učenců
atd
V Tuilleriích se konaly na tuto
cestu císařovny velikolepé pří
pravy Bylo zařízeno zvláštní
dvořanstvo které ji mělo clo vý
chodních zemí provázeti Pato
Lesseps kterýž byl jak známo
asi před dvaceti lety prokopání
suezské) úžiny navrhl a konečně
také provedl ujal se jak se samo
sebou rozumí vůdcovství a celé
hejno policejních ŠpvhounS a dů
stojníka mělo Eugenii na její ce
ftě hlídali a chránili a k rozmno
žení jejího lesku přispívali Pe
něz se při tom šetřit nemuselo a
proto mohli skoro všickni páni z
její družiny také své manželky a
sebou vzíli
Ludvík Napoleon a Lulo jel o
domnělý synáček zSstali doma
poněvadž se již tenkrát císařský
tr&n povážlivě víklal že bylo za
potřebí blídati dSm
Maragnon čili Endemo byl
svolen mezí těmi kteří měli Ea
genii do hlavního města egypt
ského Kahýry provázeli a tato
věc se mu zdála býtí k tomu spK
sobiloo aby pro jeho plány nové
dějiště otevřela
Se svými účty byl brzy hotov
a sdělil na oko s upřímnou srdéř
ností krásné Markétě Že a nim
mule jeti do východních zemí
' Zároyen vymohl také to Že
Juan ja'ežío důstojník od etrás
že rozkaz obdržel aby v družině
císařovny tu cestu konal On na
to spoléhal a celou jistotou Že
Joan tim raději tétq cesty se xfi#
čaelnf když uslyší le tam bude
'také Markéta le ji bude moci &
sto viděli a také i ni so setkali
Při tom všem ai počínal Endemo
tak chytře le ani Markét ani
Juan nespozorOvali le by on tím
svých tajných účelu dosíci chtěl
Kdyl Markéta oslyšela le také
Juan té cesty se zúčastní byla
hned ochotna a Mart gnonem jetí
) Sos ! libo-MoT&ntk alnvo a imiMtil
tolik cj D rci )HXhU! od rfalmXr ký( b
plave Z tohoto tova odtlali jim nrmkw
"hurá" kaS ít tedr Doll ěili Asi
s Aú-Uou ' ' foxu pHkl
On to věděl jil napřed a chtěl ji
daleko od Francie ye východních
zemích dáti darjebol ae měla
zhroziti Jeho plán se dařil tak
výborně le nemohl o jeho koneč
ném v {sled ku ani dost malé po
cbybnosti míli
Slavné otevřeni suexského pro
plavu konalo se a orientalakou
nádherou dne 27 listopadu 1S69
pod širým nebem v městě Port
Satd ku kteréžto slavnosti evrop
ští bosté kaldý se svou družinou
se byli dostavili
Eugenie a její družina použili
vyzvání egyptského místokrále
a posadili se na velbloudy aby z
těchto zvýšených míst slavnostní
obřady lépe přehlédnout! mohli
Nesčíslné množétvf lidu státu ko
lem přístavu středního iuoře u
kteréhož prSplav začínal byly
zde postavené chrámy v nichž
se odříkávaly modlitby stěžně s
vlajkami všech národu strměly
jako les do povětří rány a děl
duněly a janičárové provozovali
svou ohlušující hudbu
Pak vsedali hosté na parník}-
které ležely v Port Saidu a nyní
se ploulo průplavem do Suezu
Egyptský mistokrál čili khe
dive jel napřed aby svým host3m
ukázal Že jim žádné nebezpečí
nehrozí a aby mu egyptský lid
hlučnou slávu provolával Pak
jela Eugenie na francouzském
parníku "Aigle" pak císař ra
kouský na svém parníku pak
korunní princ pruský na {arniku
"Hettha"
AI do la maily totiž asi do po
lovice průplavu zdařila se tato
plavba docela dobře ale zde byl
jil písek znovu naptaven Že to
stálo velkou práci než se ty ma
lé parníky dále dostaly Konečně
se připlulo až do Suezu a zde
ohlašovala 101 rána a děl Araba
otevření proplavu
Hosté raíďokrálo egyptkéo
vrátili se psk do Kahýry kde
bylo jil o skvělé !:% nosti posta
ráno v
Družina císařovny Eugenie by
la ubytována ve staré tvrzi v
dřívějším to paláci místokrále
Tato stará tvrs byla v Kahýře
v špatné pověti Vypravovalo
se že tam mnohý jenl byl tomu
neb onomu palavi nepohodlným
náhlou smrtí zemřel Na zadní
straně této tvrze která jest velmi
tmavá nalézá so špinavá voda
ku kteréž z tohoto paláce zvláštní
dveře vedou a do této špinavé
vody byli prý ti házeni kteří
egyptským vladařím buď nepo
hodlnými anebo nebezpečnými
byli
V kahýrských ulicích nebyl
člověk pozdě na večer ani tenkrát
svým životem jist když se ote
vření proplavu slavilo a ani sám
mistokrál neměl té moci v rukou
aby mohl tento zlořád přetrhnou
ti ZloČinové druhu nejohavněj
lího a nejstrašnějšího byli na
denním pořádku a při těch se
nejednalo vždycky o oloupeni za
vražděné osoby jako spíše o jiné
příčiny ještě ohavnějšího druhu
Byli to zvláště Řekové jimž mí
tyto ukrutné vraždy přičítaly a
kteří při tom byli vždycky tak
chytří že je nemohl nikdo při sa
mém činu postihnout!
Večer před odjezdem císařovny
Eugenie do JeruHaiéma byla v
paláci mítitokrálově skvělá slav
nost na rozloučenou Okna byla
osvětlena jako ve dne a a nich
se rcxk-hala dolu hudba kahýr
ské oUyvatehttvo hemžilo e v
ulicích aby někoho s tčch cizích
hostí vidělo
Z jedné kavárny jel se na blíz
ku nalézala vyšli na ulici tři mu
žové Dva z nich se prozrazovali
svým oblekem co Řekové a třecí
ral na sobě tmavý plášť a jakož
to Frank čili cizinec obracoval ea
sebe svými zvědavými pohledy a
svým se chováním všeobecnou
pozornost
Tito tři mužové byli se v oné
kavárně sešli žertovali spolu
hlasitě ve írancoozském jazyku
"Kam pak jdeme Ninia ť tá
zal se jeden Řek drahého
"Kam nás ten Š panel povede
Tuším že jste řekl že jste todilý
Spaněl ? tázal se pak cizince
'Ano pánové"
MA slíbil jste nám práci"
"Ano když jste mi sami lekli
že byste si ji přáli" pravil cizinec
utlumeným hlasem jenl měl zr
zavé rozcuchané vousy černé
pichlavé oČL ř (
"Tedy mluvu"
"Zďc ne v té tlačenici" -
"Tamto naproti jest prázdná
ulice pakli chcete svou úlohu v
tajnosti šachovali"
Tito tři mužové se pak protla
čili skrze davy lidstva dostali
ee do úzké ulice kde bylo jee
málo kobo viděli
"Povídáter aio potřebojeto pe
něz?" tázat se zde cizinec
Oba Řekové přisvědčili surový
mi sl0VyV"'í v
"Nu několik '"tisíc frank 5 si
mBžeté vydělat máte-li k tomu
srdnatost a jistou ruku"
Cizinec pozoroval le ol Řes
kové po těchto slovech jeden n
drahého ae podívali
"Nemyslet© si však ie mám ty
peníze o sebe To hy vám ani
sa to nestálo abyste se do mne
dali při tom mne oloupili"
♦Ono vy máte jil zkušenost v
těch věcech" pravil Konvn dru
hý Řek n tím jeho společník
hlasití se zachechtat
"Vy se přilil sdržojete pouhým
úvodem" prohodit pak ITiaias
Cí:ctvl1 tiy byla c!r a tt:ty
odstraněno řeknře to Ws okcl
k ft"
"A eioleU být jut le vám
la práce dobře vykoaá" cUdwiil
Konon
"Také tenkrát kdyl bd nit
ten Člověk o kterého ta jed ni
a sebe kori kdyl jiw dovede
dobř oháneti r
A tak— vy tedy myslit 4 ko
ho a těch cisiecS t Buďte docela
bez starosti ať je to paeěl aabo
Frank dejte nám ty palz
buďte ebezpečen le ho ttajdoa:
zítra ráno někde na ttltci
"Mni ae adá le jie al přilil
jitu" "
"My Řekové tvo říme zde v
Kabýře zvláštní národ pro mb
Každý cizinec kterého nik Jo a
nás nenávidí odtraaiti at přej
jet nepřítelem mh Jedie
zavoláni poalači pakli nim
můžeme sami být hotovi aby se
pak v na Sí tvrti třeba sto jiných
nan poštvalo a naše dýky jo
Špičaté a dlouhé
Studentský kousek
lUint luol JlMMk Mh- atT— r-
Bylo to na koaci miaice 2r
vence Paa Tobiáš aléaal s
postele a mnul si oči mrzutě laje
tomu prabídnému svHtt Tobiáš
neby I nloofemaky roamary aveia
tak trpělivě snášet jako Sokrate
vrtochy Xanthippiay o tom svěd
čilo zřejmé okrouhlé jeho bříško
a buclaté tváře A kdol by Uké
nevěděl že není ubohým lidem
jel nemají o álooái aai ala ku
ten bídný prabídný svět a kdy
vhod Pan Tobiáš vykoukl ok nes
a oči jeho se zatemnily I pal
jako v zouCaUtví ruce proebe
k nebi a zastat chvíli jako zkopr
nělý státi i na to ale mrštil eba
nějaký čas šopávaje čp?k
noční a jedné sírany a drahoe
opět do ptele xalřál iea
která ještě klidně vedle aho
dřttnalá
MMad!enko MadUnko hepr
mentě saprmvute j pro pána krále
vtávej !"
ŽM ae ze sfaní prvhuJUa a
nějakou chvíli zděšeně na muže
pohlížela
Co se děje co e díje ? Svatý
Proko(ie mos nám ! A rovný
ma nohama vyskytla s p%tcí
r mažela svého zírajíc Tca ale
mlčky ukázal k rebt a jako aott
falý rboo opet vrhl do pvtte
Paní Madleaka aattala jako
zkamenělá pak aprákla tll re
kam zakývala hlavou le mu
rozumí
Ale nebyl to Uké viru lid oj
Žert Pan Tobiáš byl toul hulín
ským a poctivým iiúhooitýn íío
věkeru kterf jak sám ae vau
svatě zapřtahal nikdy vol
pivem aneb lépe řečeno pivo
vodou uetuU hal Nalévat hoolSa
vidy od řepu fcyťby i kav by
la ae zbytky něktly dvě WJiay
zt dveřmi sklepoimi stála Kdol
by byl tdy ubohého hjolké%
bo který ai byt koupit ae AUé
poctivcwti pěkný statek a dva
slušné domky nebyl ptdtlovat l
VldyC prirlo Jaká to brixa pro
všechny hootieaké kteří mají za
hradní hosti ne? — Pršelo ila
ba lilo se jil čtvrtý dn jak ced
níku a těch věčně šedývh oblak
Ale co j v tě hiSře zdálo ae 2e e
deštivé po nebi rozvěWné plachty
jil ani více krále nerozptýlí Nule
tedy které i sebe ncttlé srdce
nebylo by politovalo ubohého
Tobiáše jenž — jak říkávat —
nikdy vodu do piva a bryndat !
Zahradní jeho hostinec byt te
prv nedávno znovu upraven a
pan Tobiáš strčit — jak aára pra
vil — mnoho peněz do ettvby
teď "bopruteBte" měl tak dlouho
čekat al ae snad nějaký hot
kále Dloahý čas těžce oddycho
val pak ale přece v Kázni boží a
utrápeným obličejem konečně
vstal
Paní Madlenka úskoetlivě o
bracela obličej k drahé své
polov ičce } neboť věděl předoble
le toliko ona bývá v takovýchto
nehodách kromoevoJen rozmaru
svého {ána a velitele
"Svatý Prokope! Co pak to
děláš V zvolala na maže
"Nu třeŠUŠ!" odvětil i obiáL
' l col nevidíš le jdel levou
nohou napřed a poatele f
1 jdi tni tou ba bkou pov%
rou!"
i "Svatý Prokope oetřibej eáa
O-Jo všeho zlého ! Ale ty jsi rouhal
ceznalřoh pak nám má páa
bih dát štěstí r
- MJen mne nezlob beprmente
to ti povídám Madíeao nadarmo
nejsem já rychtářem i Jdi zbuď
raději naši Terezka sic bude spát
až do božího poledne jako ty
praŽoké fifleey !
i A ty tomu nevěříš le ae ti daee
něco mrzutého ba anad nijaké
neštěstí přihodí ?
"Babské álepy ! nezlob ture a
"Nu aridiŠ uvidti! Pak ale
kdyl bude zle mi nepřijď aly Š4ÍÍ
napomínal peat Madleaka
Iel avébo práskl dvetm
byla ta tanu !
"lluprmeote jak jsou ty leké !
pověrčivé! samumial boapodaký
"jakoby se meě jil něco horšího
mohlo státi nel ie jíl llyry dat
za kiu prii Věří na čáry máry
Bih vf jaké hlouposti l Ale
copak mně dne ten noe tak svrbt?
Bnad bych ae měl jeálS daee notné
zlobit t lidé praví : Kom svr
bt noe ten Ie slobt eb le ho j
nikdo v tto den eáidi ! Ji se ale 1
Jitě dvě adravě ii které vše
vyJt4Í a doati díoe-ke it ieatl i
l aí y Ji eo Jy Vu nemá jedatsa
lovem : rycfttál Tobál eeheJUX
mládi svém maeě aa lkeia aby
a a poty nevypottaí kdo je
šibal kdx poctivec A rroto
svrb je kosejčke svrki yei -ře
je lhářem V ti dokál 7 Thk
dohdtl dirasae ps Tebiál hladě
aareďlýSMM který jako mUatk
s bličje fthm vyčalva! krecas
a dvoř sanohdy Uk readrildtt
le se roxlřepm křiiloea s
nim puetiL
Jteai tim eo pee TebiáJ m
drováai svém pokríeaikáaě2a
ejll paaf Madleaka ptlaěeeeve
dcereike Ten a ke pa dvoře
sak rádce v kureík atii tak
dál Paef Madleaka a fřt své
aorttvoeu aai aefivimal jak
je jej i jediaá ir!k daee aar
lea aádamčiva al koaečě
přece jedao posvedcavší áa!
srak svij od práce překvapecě
Tereak poklid I-
Tereaka stála pravě vál
tiskla aělao to2aeo rtikt
teaklivě k aed-i d sádli fl!
kapk s kapko se aar#efch
jejich oček
"Co pk ti je r k aě v r
aila se be paa i Sí alleak a tr
nutím k dťřt řtakčiviú A!e
dceralka sveudpovtdaJa ýbrl
hořkým pláčvoa kleel matce do
náruče
T#ryeko má zlatá iVreik%
tak přete m!vkdk-pak t aklíitlT"
"Nkdmamiko I
N pc4 pak tedy pličeér
"Prcto le Bechť všiti paa
France
Paat ryrktářová sinala lovm!! Frovelával-
kat svo dcer jako y aai m ehl akávh paa
l tirairx mtiiíu aecktJis Xe- mí-ir proi ky emaiakft
mohla pocWfit preČ Trekl tak eUeoáa prvai aaa jtve
timtoataiaým ťrkovýva p+ % aár4 aacárari Srká vrie-
aem kaace!it pohrdá j mUih y kaaeíáJSkéo !
hí to p° ' t j Ttreaka ta j V-mival tWy tak moataě
kavé štšetí po aěm] tak -aká! ia jeho al s eamd ác
dcer wlká toJefcaě lílkala t— ft'
xitouti mile j T4 mee tiíi m jMvé"
"Ty le aerheet paa Fraace r 4ik-I Táa vati! at řeít
Uxala ae kič xi a iiaem } 4 Jae pHrti ale váaio m
Maieiak pro ha aae jazyk aa — aamodrW
me k mimm% ice ai ►& T h(U mt-ta kaeet eeeJ
-A U copak ti t %ř4í děv x 2v% Táái ! pilr
če J vl Jyťje p Kraee velkým ?T%S Tiaeký -Ty jeeeearejv
páam ih-l pMJri taua-ek tak j rTUtil a medřý eefce aie aJ
m%y proa4 1 ptali
ve-ha
pax r hmho je tak oťrataý !
m' pkíi I př kl klf tu
ne kdyl jde okolo aác eke
eeekJr tam dkae {-aii V
-T a t~abé lákv k K
b
N h ť ta aSataae ae are
lakeu já o af ttt
"A k íbrfě m chodi
V aeeat#m Irak aáWd
hém kloboake Sr To kvete mě
la iako vidět tiety v
rnxxe ty j jako na drátkách
xjt ae jiaak e4ia!l
"Tom ty arMmi
"Nk ale tom přee roamím
le pa Praac ai&epaavim awMtHi
bebtde mjm maaleitm
"I ty xk{-ottaá hoIkv kraS
e ať to Ultaek aeealjši ! Je (o
jil utaaowsto o4 edě!e aa If
d přj-le k aám p Kraee
aámlavy
"A j vám saamiako tk to
povídám exm paaa l~ra-
er
T vicx pí ryrktář d- k-ky-ě
Tereak a kt4ila ae tatiakevt
ct pai V a llko e zamře
la ZaIím v Jltace pořád
aebe crkaU 7 t veak velké ke
I linv vykakiv D ko4y
avavitaia at tet I T- re-
Tobí kl v x Jji I ai I arll !♦ ai
V!kýtt koaveeai e voW do
sktrpa by e Um od ta! tjěm
svém potššeaf mt prý — jak
řt kárat — - aa-Iy drlt ?4-ě
k l 2 o Jeatti ho4taárh Ttla ieek
k-'lUCk toho ejataakM a
aoidk a poaiedai koae piiaWa
ai e j nedotkl -~
Bltltioae kjedeaat# T e
ovly htaey před topie To
kiái sebo trkt aákl m ax
jel ho právě aee otaě avvhét
"Sad hoeté r samam&al radet
ě "l d4eld kaed za
matně -Kde by ae m vzali I"
Avšak kluk ee maoěil jako kej
o eav)vh řr4 to aK-l
kotvo oke aalaatěíow Tekiáá
koukl ka radoeU byl celý
pomate- Táhlo ak uteč ě hej ao
Ie e iápě aai křepelek fkel
bujarývh mbaXkě kleti jako my
proeawkli cvalem ae ie a~jM
dy hraaU
Jtl rozléhal ae iramet fřrho
Zich v přcdiai kaed a te vm%
poU jeát do ieakovey hlar
pato všem ae ue4 a čefe jako a
pro IhUtto okap kyt exaáklt
jako houby ltk vyždí
máni Jedat ae vmáli drvxi kvl
adali jtat klU eOpitveval ač
ot jiat pvčali avlěkali proMaokU
vé k&ie — jak to aaaývali — a
eaova!Í ae aa lavice
"Já Ik kie pak je vizi ta
vyt- badaka t ltveý
karbet JT obritd jede a dv
této kdákajkt drškel k Tbáío
v i sb ě ee jakoby ě4ěl teje
to O Sfe e
TobáÍ sftatal jko eeráe:
Takto Vo nebyl jeilě kdy řto
vlk rossaiaý eeloviL Zakládat
m maoko a svém sevaějk
kěml praví vat 1 je iKtdeko r
ko jema noe reáw-N k íern
he aeke pevlal " : To ey e
aiýchaaé ! ZaČeree! ae al pod
ši kdyby jeťteifbyt kroc §
viak nyať vaiat Vy sáeUrka a
atolem a-hovaaá m fe£4a
vsl lepicé i reky ky ti taii
hosti CíU Vt-L!t etx? s
čm tkie jntý aet
Xie kie je tmm CaČaý Goli
áš f pekražeeal eoaoiý mldik
pět k lyt ee Tei lekaaú
4 rlelaa a4 rektákě 41
tojaoeti rpmSoeu aaokL
Ale Tiře4ý pmyli fmM
le puěeptai m Ji je4e
těr vUmm jrh vodeiki fwtv
41 al k aaměm jeW e a
Táboeaký ee ream mil 1 ee
ekaa IřiaCa
"JájWmaám Tweái hoeJU
skt rycktát TCWpweě ! -lovd
je teďí kaWe —limk
e mhtit e právě 4 ca
peet-t
pro páa Wit kam pak }
jersa to dal e-?i f aae Teašs le )
jeem kaed taiefla v j
im
tak dalwko &rk re-akláJeav le
al k aám do kelejt seaiaJkývk '
paae rycktářt ale ei
jeitě tak akš % moirý
akiy ae aafeae
V 'léms V úeme eid le jame
aávě fe T4iái jil v max£r
Prase 'ýckávaU je z to f ř
čiao do KkpolfavitaIia&ev
cšWea vm eekbftě aeo iel u
ií r
Slá Tbá ! a 1 je eaval
e afeor mlaskl máchajíc 4
hlavo řeptoami jel rke by Li
liimalt kWecIt e pred Tár
tem I
BvšU Tektál dříve reahoHe
4 ae%ltkao drawecí t kyt:
yl tím v ke ařkvfe ocié )
tmi alovy 'diÍ Avšadt pa
TC'ái aeckat lo dát a aokě
át vědvf m pmk aaáa l- dá
kv Iv vale vvtečad vlaMao
aii vyeká pee je vaJe iár% eo
ketiMk#kow Jte prý jode s
ejvt kláVeěj sW k kuepodkv4k pe
ceťfvk) t'áj tU pultíky
feíeeě d iís J aHey ptae a
aa'e ni ue rwvvrt po 1
štroštr aMi vla4i Nale paae {
Tobiáš dokaite t yi ! Uy )
jeme to aycautt
"A páei ckiěji poctít měj
kromaf kt !"
"A ! pje T-háI ale lad e
vvsaeaitv svH epf-áel o avw
♦lát r
"A ee nečtete páaoeé peeoeaíe"'
táaal e veím adrile k—uaakf
Ve co je laWeěko dwVrK
ko a af je tho a- -dtě a I Jme
aotao vv h'aiověU aeooc jei
al eem a z-ie ae4alekejma wealt
bvcWm váe aaviuvki í
Tbál klaid M přv těchto uko
tivfch řveh tvář die ae
boty prveaokld šaty ) pr 1% v — _
vil p-okW T e melíe1 £ly
rrávěKěUt k Jvl U ráaeaé F
pra
a'4aalá !
Prvotm ráeové pr kotk
enoh e tedy má vařit moo-i
jídeí aa eW !
"Je aa 4vaart co ae jadet
týíe t vám pravíme: čím vir
tim Mj pWoval Táberekv hox
tiaeké&oi
Tfbál odeiel ae aáHctm ohU
čejm do kaxyaě by lam v
roaaaay wdétuval
Ale TáWcký tye pře jwa Um
Bejprwllakťj! feryea aa reUm
via! Jakreaatarv bUzea lei
lep r i
"S:3 YiJémo kiybych kvt -!
keá keř a jako jas t kdya
mm 1—1 m H i li " : '
t kychee všWkaá
JifcMLaJi dae jut'
Msi tim co Tuhál
Ti borak ý leakeeae kovi{
d?et Tartaka kolaě kde aiare f
litaý kočár peaa Teeáe e teAiwa
miioe4 ee ky t s4amJ klá st
J etvay titaittM ee
- '
prai auvit vy-eaaveeti mia j
dé veakevaaky která ke kyía}
tak rááa peemlavuLa ee vm aa-1
lánkem Wi WcJ vldvC ke
pře rek a tóaía — aboká o
ke po sem titíabá Soeeedky i
kmotříky i Vítky maU kyatr!
o aa pree j teža tata4 OěC
A el tefNrv petáia ? — No eo
pě kraJe aky mm tak kvl m-
tweteýcfc pVkik ee etadeatem
doztělet ! A rřec Íeo etedeeu
tak rvatomtU i ari hoi ' Káo
aa to mile ie a4e eeJ
akloat at4re erdt-e kreete!
Tcrteka ě:a šata akmv
Jt ae jakteli ladeý wUat
toeák aeit&ti Zpáwbaý mrav
obrttaá řeí — W bv k p lem
toll
AU je také pravda vykr%
treu ikf-kv jmina k aaaai
y ei ree4 Jak pěaaě
Tertak aaraáCl teíerjval
feúj očky tláčke aby
V s vikra-tt rvvkJe kt
♦ k _ _
a Í4r ekrae ataje Jreiw xrj
w aeee i wt re ťeay
O k Bern
dT ftdyií e nm
ei t v "i r '
CCi!
JrfiT list na irii
XEJX-iClNfUÍ ZE TECH
esa Trs uart
sajvrri
mm aa
Keptce čítali Litity!
} N j 1 e 1 ě i i t zprávy dmkk
i eiicurfwrk
(NEJNOT£jÍ xreávv TEN1
e % o mi'
zavaik!
řt pceta e
iHíKOíALt!
jr" ! ILaldý by j} umí Irmú : '
JTv e
Cl
lUHý! ttjl Ha!
k IW Kp Mt
tH Oecíi
v-a m
lm ZT77
NáETlKlSKA
#11— mif 1 1 a tra
ryhie
A parní lisy!
' nin mm i ! tmma
teta!
1 ei [ wť aaHMkvuvjji
m ie" u w ?amM
m 1 1 inaii in
C á
Ofeyenzí cyťl-a
1 tlili
i "
I r
i VT " 1 "i ' "i e
m- — imi % aa
} Ml0 amm a 9mm T-frnLu
klá aJepe ' r% 111 I
— 'íSevnemecký Uaya
hchv4 í +
rrvi-Cai přtaá
PAROPLAVDA
j a JTj-' ITr a ""
} area COUthn m rirf
1 -—
i —
-e
av-
Mt
řJ2TC SfvUřLfCU STATČ
m Wk+m ntm 1
Ti atrmeota ÍVitv
ltL
! s tyivt 4o K&s Haz
1 iar etTKV
HV ltÍiTut IHLm
r-t-
mim mm t
- - -
' llmwa
a Vt
ťllW Tr r mu
--TBawBa2
1 1 Ma im v w iiir--
jj _ a anii M a
f'1 — ~mm w a—
m!mm'' " v mb nnia
"
