Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 30, 1876, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    I
I
1
9
'
-
A í
f
7 f
Ví
?
%
POKROK ZÁPADU
Týdenník politický poučný a
zábavný
pro
ČzcHOLOVAJiY AMtlUCKfc
podávající ncjnovějlí zprávy ne
jen z celého svěla ale zvláště ze
Velikého Záadu Amerického
Vychází ktiJou utře do
v OMAHA NEB
Vtdavath a Mumx:
Kedaktob :
II
I'řťJ]JJtn€ na lit finálí
i s joÍt(frn i zásil ío u
$ ÍÍ20 rok Pl
roku a 35tent5 na Čtvrť roku
tOiiiBkp „Pokroku Z!-"' ÍJ1
tm lrM rro a ro-lal (polky laU
oaaA_kT "oiíal mm
tj Ixf1r aakrefc unii intlrradi ljaa
t a tak aa-aktem VtU UkT
bit ufcaafcuji kal klak y ak arl
k j takoa BoTinHk bib lufco alo-
l0 aai UodMMlWlBf aoUMBlel
ty ttUlkf ra nbld}i aa pot
!¥ poakatkr aarba liatcr r -lilrtitr
j "jlo J" k 4olaai
Mat jial arl arnik a u praiar nlaodu
Ua lua -LaL_aa raíiti Vclkr otxirtra
tajr bmUmm iiale Jj aaatc-iujiriia kl
t taU
a4-U !(' uk waaick ttaiWk baJ :
„Pokrok Západu
Otuata Xcb
Omaha Neb 30 srpna 1876
Národní republikánská tiketa
Ito pTMidvnta :
Enthsrf:rd B Hayes
z Ohio
Pro aiiM-trrWatat
Williara A Whsslsr
Rakousko na rozcestí
r_ijunavý článek úvckíiií přináší
pru2ké Náro-lní Líaty' v Čí-!e
svém zc dne 27 července t- r
rvit-bíraje ftinalnoi j-dititkou kÍn
tuati v lU ró se nyní ono druhdy
tak mtHuě Rakousko
Pii takto:
nachází
"1'řeiIetČírem Hvšim!i j-me si J
na tomto tuíftě vyaote zajímavé-1
ho I ůvihu jcnl v}ikytl se v ber-
lína'iu liKtu do něhož rád Bis
mark své vějičky hčí Bre všech
velkých oklik nabízrla e tu Ra I
kou-ku Bosna v oJměnu i akli I
dpuU tomu aby vedle neodvi I
lého Srtka Rumunka a Ccrně
Hry (zvětšené neimcht biě Her-1
l-egovinou) zřidilu se také jeStě I
nejdrislé Bulharsko iod nřkte- I
rýn velkoknižetem ruským i aby I
těchto čtvero pravoolatnýi b stá
ti činilo dohromady spolek čili
federaci olunajkou
rie zajímavějšího než ]ozoro-
vat d-ijcm jaký nabídnutí to sp8- j
aolilo v táloře vládnoucích ple-j
tuen v Rakou-ku I
Maďaři vzali věc hned do opra j
vdy a strhli poplach jakoty im j
El ji h roetrbaná chalupa chytala I
nad hlavou Cela ta komika jich
♦světové" politiky vyšla tu v jv
Jindy— co se &toulili po rotšiře-1
ni říše maďarské na jih i východ (
co ae navykládali o nepropadlých
nárocích Lberska na Bosnu a l
okolí" a nyní pojednou — kdyi
im ta Bona nabízí nemo
hoa ji potřebovat Břitvu kdyby
jim někdo sázel na hrdlo neroob
li by se vzpouzet! více nei proti
tomuto "danajikéma daru s rus
ké ruky" Rozumíme úplně Ne
níť ještě ča Maďarský žaludek
má je í tě okrutně dlouho co pra
covat nei bude se Slovany v ny
nějších hranicích koruny svato
štěpánská hotov oc dobře citi ie
by takováto velká porce slovan
ská byla nyní jebo záhubou Ano
kdyby on sám byl dnea tak jii
mohutný aby nový ten přírSstek
slovanský na onom břehu Sávy
mohl sobí podrobit tak jako po
drobil uherské Slováky: to bylo
by něco jiného To by již dne
honvedi letěli na Sávu Ale do
slat do hospodářství r 1376 ůdě
lem lid slovanský kterýi právě
taí raeí za svobodo kterýi
raději rozsekali se dá nei aby
nálel dalíi porobu: to byl by
pro bank rotního Maďara vskutku
danajský dar toho nemaže on
dnee přijmout! pro iivý svět —
Jak ale kdyby ve Vidní kde ne
mají právě těchto výhradně ma%
Tarkýth U!elf byli méně zdrá
havými? Bosna je přece krásná
bohatá země a Rakousko které
musí nyni Uvit chudou Dalmácii
Rakousko které aratilo italé právě tak veliká jako rozdráždě- čet jest jich Um na 15000 Bo-1 skutečným otčim -— což jemu sa
své provincie dovedlo by ono noat Maďarův Kdežto jeden ještě huiel však ie poměrně značný mému jest nejdivnějši — také
provincie
odolat na konec pokušení 7 My
Henka ta přivádí maďarskou krev
do vara etroutaji si ručit za
ví-l rské Cincinaty a upírají bo
dav é zrak v své do ledví hraběU
At Iris v ho: Dovell by OB snad
maďarský ziem zradili Dovedl
I r on ttodensal Rusku takovouto
smlouvu? Odiověd rzuioi se
zí: nedovedl — ale pak je tu
Pd v otázka: nepropustili
l v ! pkf
to je chvíle té pro Maďary
otázka všech otázek Oni jou
přvědčeni ie Rusko přistupuje
k velkolepému řešení otázky vý-th-tlnf
oni vědí že se Rusko ta
K!á aby přivedlo Rakousko na
nrxai svob— ale daind Andrásy
I 'í r6ukoa politiko tttXiuji se
r-% lt Cc:!V?vu nepodaří
r -
V Ir
t - -
bude firskch před hněveru Ruska
nebuie úvaha ie lze nyní za pou
hé přimhouřeni oíí nejen sobe zi
nkat mocného přítele ale k torna
ještě nějaký kun výnosné země:
nebude úvaha ta raocnéjšl než li
všechen vliv hraběte Andrásyho?
„Sp&sob jakým přivítal car vy
slance tureckého v Petrohrade
odvolání Ignalěva z Cařibradu
nejnovější zprávy a Rumunska a
Rock a ohromné zbrojení Ruska"
— v So to j-ou řelucmu orgánu Ma
ďarova "IVeti Japló" neklamné
důkazy le Ut víti je vysoce po
váílivý nRuiko patrně zahajuje
svou akci Nuž a jakou politiku
hodlá Uhersko-Rakousko vííi té-
to ruské akci protáJtti?4 dotírá
"Posti Xaplo" i a Viděli : „Potáh-
nemo s Ruskem nebo proti Russ
ku ? Všecka znamení pak nasvěd-
řují tomu lo ve Vfinj jeet na sta
chutí véřti vátfcu proti Turecku
rr iolkn Hul tm Avíak my
ine přesvědleni" volá "Pešti I
NajIó roz"ilen že tuto politi-1
ku hrabě Andráy nepovede nes]
řku aby ji zastával a my se v fis
bec divíme kterak mohou páno
vé ve Vídni při svém počítáni za-
Krntnat na Činitele jakým jsou —
Uhry My s potěšením mSIemo j
sdělili žo víáda uherská neomeš-
kala na patřičném miste projevil I
pokud jí se týče ona že ku při-
vtělení Bsny nesvolí echt z
toho i-rozuměji í v Berlině že by
tudíž drive musela nastat mini-
fttcmká krise v Uhrách než by
itxl -bfii akce mohla elíti ve
skutek4 Dále prý msjí v Berlí- j
ně si zpomenout Že by Rakous
ko musilo svolat uherský něm(!?)
aby povolil peníze na válku a tu I
žc mohou býtí naprea ujištěni ze i
sněm uherský nikdy nepovolí pe-1
níze na společnou akcí Rakouska i
s Rutkem proti Turecku Totél I
prý očekávají Maďaři od Ci&lajtá-1
nie : i tu prý by dojista (!?) parla-1
ment vídenský odepřel prostřed- i
kS na takový sfMlvk ! — I
Ubohofť těchto maďarských I
hrozeb nikdo vřak nemohl loj I
obnažiuiiež sama vídeňská Xcue I
Fr Prse" když ve své luretké
radosti nad statečnými Maďary I
takto jim zanotovalu : „Buďte I
ujištínimy bychom se své olrany I
dělali také co možného jen
lby m nebylo co báti že vláda I
Vftapujíc do takové akce — rajc'is-1
rát sám vůbec ani nesvolá" Cosi
iMdolného zdá ho nám mohlo by I
se přihodit i toiau slavnému sně
mu uher-kéniu aspoh to již tak
pobří hu doud ve světe chcMií že
s? parlamenty v podobných situa- I
cí h svolávají teprv až když je — j
"od troubeno" A krom toho kde
pak kdo mluví o tom ay také
Rakousko taiIo meče? Rusku pa-
trně nejde o nic více nel aby Ra- J
kurko ncidekáželo jemu rindek
Rakouska s Rukem znamená tis I
a w i
chí Rakousko při práci ruké na
výchdě za tose mu již nabízí v
odměnu Bosna
Otázka ttojí tedy spise tak : Má
0 lUkouko se svými rozháraný-
rai poměry vnitřními se svou tis
ní horodářskon a finanční k v&li
maďarským choutkám odriždit
1
proti sob hněv Ruska má ono
io turecko-maďarskou k&ži biti
Ruskem které ho muže mocí
Uvou rozdrtit? Anebo má raději
z&lati t5kně zticha nemá pou
Xe překáieti národOm bodným
lcj šiho osudu aby se stali osud
ntmi a vzíti zato vděk a tdátel-
stT R0ka a k tomu ještě boba-
tou provincii ?
V těch okolnostech soudíme
nebylo by pro Žádný rozumný stát
na světe ooiwno rozhodnonti se
Trochu maďarského a německého
křiku ěru Rakousko nerozkotá
— b- nejhorší co by se mohlo při
bodu — íe by se pp Andray a
Tisza poděkovali — nuž a za tu
-mši věru Paříž stojí!" řekl by
Jindřich IV
Vídenská politika stoji dnes
patrně na rozcestí na němž n
mSže ilouho vytrvat Událostí
nečekají Věci v Turecka nabý
vsjí každou hodina tvářnosti di
vočejlí — Rusko nemfiže dopustit
aby fanatism turecký rozzuřil se
nevkročenou vášni krvežíznivé
války náboženské jestli celá
ostatni Evropa ono nemůže se
dívali klidně té řeži ukrutné ja
kásetam chystá ono músí za
kročiti co nejdříve Avšak prvé
nežli Rusko hne jediným kozá
kem ínusi býti mezi nim a mezi
Vídat jasno Ono musi vědětje-li
mu co cínu pouze neprueiem
v V - 1
jedním anebo s dvěma: Bakoaako
musí říci určitě bez výtaček ano
neb ne
Ve Vídni to vědí nejlíp a proto
je rozpačitost lialQ vídenských
si pomáhá naději ze to snaa s lou
Bosnoa není ani do opra vdy tní-
rěno druhý odmítá sice proteklo-
rát Rakouska nad podunajským
oním spolkem aio uosna oy se ma
I m-
končině dost! IDiia— loz ireua
arovna Jisty veiUO poaezreie
a důvěrných styků s viaanimi
Vruhy rozhodne Vltajl roysienau
iřiviilení Bosnvco neirozumněj
í požadavek pravé rakouské po
linky — ano dnešní vídenský
"Fremdenblatf jii zcela určili
vyřlovuje se pro návrh berlínský
vzpomínaje si % Čísta jasna ie v
Rakousko žije také něco Slovan
a tito Slované ie prý sobě vrouc
ně přeji aby Rakousko přivtělilo
i Bosnu Není lil tato náhlá po -
w _
zorost k přáním SlovanO ve
v!ď !' ím l-tě videnskéra Vskutka
{ j-olumilitur Ailí ucjen
touto setkáváme se zde náhle je
lli a několika jinými zajímavost
mi Tak na příklad a rozhodné
dobrým vtipem na Maďary kteří
prý k tnstituf ního krále svého při
korunovaci nechají přísahat íe
"dobude nazpět koruně štěpánské
Yžecb zemí které jí byljr odcize
ny" teď ale nechtějí aby konsti
tuřní ten král přivtilil opět ku
koruně abereké i jen jedou z těch
od izných druhdy zemí — úrod
nou Bisnu A co říci konečně
tomu kdyi vládní list vídenský i
proto již přál by si takovéto roz
množení území rakouského od
srdce aby ti tajní i zjevní nepřá-
teló a hrobaři Rakouska viděli že
ono má ještě něco síly životní do
sebe žo ještě lije a hodlá dále ží-
ti —
Další důvody "Fremdenblatlu"
pro přivtělení Bosny nejsou sice
nové ale na vídenský vládní list
roku 1876 vždy dosti pozonahod
né Bezpoětukráte bylo zajisté
již i od cizozemských pozorovalo-i
15 vysloveno že Dalmácie bez I
Bosny jest zeměpisným politic- I
aým a společenským nesmyslem j
a chco-li Rakousko aby přístavy
dalmaťiké kdy nabyly života I
chce - li aby kdy minula ta bída I
svírající Dalmácii — že musí hledět
st5j co etSj připojili k Dalmácii j
Bosnu Ale jest to snad ponejprv
co Čteme podobné výklady ve
vládním listu vídenském Takž
je ze všeho patrno že chvíle té
zápasí spolu známé ty dva prou
dy ve Vídni prudčeji než kdy jin
dy že protivy interesuv dyna
sticky-rakouského a maďarsko-1
německého napořád ostřeji se po-1
týkají aniž by — jako při všech I
podobných životních krifcn iía 1
kouska do poslední chvíle kdo I
mohl předvídat kterak souboj o-1
sudný skonči ? I
JeH tomu letos právě devade-1
git let co císař Josef II uzavřel I
ruskou Kateřinou II spolek na I
rozdělení Turecka V úmluvě té I
byla naMsledy vyslovena my
slenka kterou se uruiidy rvropa i
po 30 let zabývala : myšlenka
vypuzení Turkíi z Evropy I
"Osvobodím Evropu od hanby
tohoto barbarství pravil tehda I
šlechetný Josef thna proti
kdy-lk&m Než pohříchu zdraví jebo I
bylo Uu dobou již příliš podryto J
a předčasná smrt jeho sklátila i J
tento psprslek rozumné politiky I
rakout-ká do hrobu Hanba Ev-1
ropy rozmnožena o daUb-h deva-
decát let děitnó skutky barbar
tví turecké naplňuji dnes pozno-
vu všechen vzdělaný svět zděše
ním a to RakoOcko v němž za I
tch devadettát K-t procitlo dva-1
cel minona ňiovanu k seuevedo-1
mí : to muže ještě býti na rozpa-1
cích jak se rozhodnout když Ku-1
sko poznovu mu podává ruky k
- — i -
sjMdcčuérau podniknutí dila lid
skouli a osvěty ? Rakousko odmí-
tající spolek s Ruskem na sprave
dlivé rozřešení otázky východní
— odmítlo svou vlastní budouo
nowt !"
Cestopisné vytiatky
Z fi-a Jua štolby "7% Oraa
Mátne před sebou III svazek
cestopisu p Jos Štolby a nemS-
eine říci která kapitola tohoto
dila je pro nás zajímavějíí neboť
zajmovA zvIAsté pro ni Cechy
zde v Americe jest celá kniha
— ran spisovatel drží se pevné I
pravay at si ju iicoou aneo ne
začei zasluhuje vším právem naši
poklonu — Litujeme pouze ie
se nepodíval tet daie k nam na
západ neboř co by mu bylo udě-
lalalo nějakých těch 5 neb 600
mil dálšího cestováni Za to by
byl seznal ještě jiné stránky ii-
vola uecnu v prenicn a v soused
ství kn enfi indiánských Mluvě o
zařiteni amerických budov Časo
I isS praví na str 27:
A na takový samostatný a bo
batý dum vzmohl se jii také no-
juden německý časo vis v No
vém Yorku Českému listu
se to posua nezdařilo ni zde n i
kdekolivjtnde vAmeri
ce" A v tom se pan spisovatel hro
zně mýli neboť kdyby náa zde
v Omaha byl navltUil byl by
Ulespoh a námi dělal výminku
Jii od roku 1872 má "Pokrok
Západu" aamoatatcoa parní tis-
kárna tak zařízenou jak popisu
jo tiskárny a zřízeni budov vNew
Yorku
Na str 113 popsán život Čechii
v Chicago a v amerických městech
vůbec — Jest to perný článek
avšak bohužel pravdivý ! Zní tak -
I to :
"CechS je v Chicagu valný po -
i počet len ueoyi a o arajauum
naíím zjednati v sociálním živote
postaveni závažnějšího Jsouť v
Chicagu české spolky české spo-
i - tt í i:
lecnosu cesae aruoy ci ™
nya ceu jwuunťi it r
presencuji narounosi naši aa inv
rem spusooera veimi cesmyrn a
i vsaa veiaa wun arajanu duivu
I nežije a nečiní dle toho abychom
a pýchou na ně hleděli mohli
1 Tohoto poznani dosej jsm nen
jen v Chicaga nýbri i v jiných
velkých městech amerických
Kdežto na venkově nalezl jsem v
& j rolnících a Uech přistenovaiýcn
muže v každém zvláště ale v pou
litickém ohledá velice pokročilé
I - _ _ __ a a
1 muže kteří bledí s víecb pokro -
1 ka v ODOrecn svyca a nejvreiejii-
' bo beroa účastenství n livotl
jtitej1é'jíM-M T -
cáítoby vatelS měst jest v každém
ohledu tak neteřna ie s politová
ním téměř hledíš na ně co na své
krajany
Má to arci své zcela přirozené
d 8 vody Mezi těmi jii opouští
vlast aby v Americe založili si
nový domov jest sice mnoho lidí
jež s bolestí vidí Čechie odcházeti
na vždy Avšak mezi nimi jent
také velmi mnoho a snad více li
dí již buď stali se ve vlasti nemo
žnými již odcházejí lhostejně po
uěvadž jest jim kraj jako kraj jen
kd i se jim dobře vede aneb kte
ří ve vlastí ul chápali se věcí jež
nikdy a nikomu ke ctí neslouží
lidé tedy kteří neznají jiných záj
mu nežli osobních a o ideálněj
lích stránkách života jako o vla
stenectví atd nemají ani ponětí
zkrátka lidé jichž odchod vlast
nikterak litovali nemusí
Arci není v ohledu tom český
národ snad za národy jinými Jest
u všech tak že vystěhovale! býva-
ji valné íásti dobrodruzi kteří
počínáním svým v vizme na celém
národu se prohřešuji Tak jako
jednali doma vedou si i v nové
vlasti nic nedbajíce toho že ne-
škodí tím jenom sobě nýbri i ce
lému tomu národ ojehož n e h o d
n ý m i syny jsou A to právě to
smulnéž e c i z i n a p o d le j ed
notlivcB posuzuje hned
celý národ
Jak zcela jinak mohlo by státi
těch 15000 ČechS v Cbicagukdj--
by si hleděli všichni stejně své
národnosti jako to činí kruhy
některé kdyby všichni s pýchou
hlásili se k republice americké co
řádní synové své vlasti jako to
činí valný počet jich
isemci a ]ine národnosti jim v
tom předebári příkladem donti
dobrým ačkoliv mají neméně při-
Činy k nářkSm jako my Čechové
Ale co je u našich krajanu zvlá
šlě na pováženou jest že ta ple
va ve společnosti české v Ameri
ce chápe se zaměstnání v nichžto
konkuruje s ní jenom lid na nějž
nieoi American s nejvetaim opo-
vržením totiž : Irčané
Kdekoliv přišel jsem vAmerice
do českých kruhS vlasteneekých
všude slyšel jsem tento stesk pro-
Tur-jn&seti 8 bolestí opravdovou a
dovedl jnem bolest tu ocenili ano
cílil sem p palčivě sám když
někdy — arci s radostí mohu říci
i© nebylo to často — zaslechl jsem
v houfu s něhož visely hadry a
kapala Ipína jeni ]otácei se a
jedné strany ulice na druhou a
jemuž každý člověk na denet kro-
ku vyhýbal — hovor čeký
Nerad píšu tato slova Ale dbal
jsem posud ve svém cestopisu
jravdy v Kaz-iom onicfia a my-
šlím že byl by to jen nepravý ná
rodní stud kdybych nepřklržel se
pravdy i v ohledu tomto Ti kra-
jané kteří zt mořem řádky tyto
nad budou čisti budou muset
bohužel přiznali že nepřeháním
Vždyť právě njhlavnějších dát
ve věci teto doValo se mi od kra
jíin8 jimi čeM ne národní tam
za mořem skutečně na srdci leží
0-tatně za takový Hd neraSie
nikdo Nemá beztoho s národem
z něhož pnšel nic jiného společ
ného nežli tutéž arci ale — špat
noa řeč Neví o národnosti své
ničeho nedbá ji tudii také a vy
měnil by ji zajisté ihned ochotně
kdyby mu to nějaký prospěch při-
nťt#lo No m]9 fitěeby tu možno
najésti v lom 6 ukových lidi
hová v I5ně svém národ kidý
Be5ij Tíntt Tj0de—
Kdo chce býti spravedlivým
musí tomuto Článku dáti za prav
du — Pohledněme v které koliv
město najdeme podobných obráz
k& všude — O kéi by alespoS
některých těch zbloudilcB úsudek
nestranného rodného spisovatele
se dotknul a na jinou dráha íe
přivedl kéi by mnohý s toho
čerraf poznání sama sebe a umí
nil si : "Nechci býti Um bejlím
chci sloužiti národa svému ka
cti í" pak hy bylo zajisté nejskvě-
lejší odměnou pana spisovateli
vědomí ie přispěl bezohlednou
pravdou k získání ztracených ey-
nQ vlast
Něco o vychování dětí
Čáp přinesl malé dítě do doma
celý blažen usměvavou tváří a
zářícím okem běhá mladý manžel
od přítele k příteli od známého
I ka známému by jim zvěstoval
I le jeho prvorozené©— dejme tomu
i ie je to -on" — je kapitální chla-
I pík který svých deset liber váži
I a zve užší kruh přátel svých by
1 se na něj přišli podívat S blaho-
sklonou tváří přijímá blahopřáni
I a ne vynasnaž oje se an se stal
i oieovsaou vaanosi na se vzíu
Vždyť je ted hlavou "rodiny" —
Však jii v prvních měsících ktes
ré dítě to prožilo iochybují rodi-
li : „l Uí rrl AS A
" V1""-"'- - ~
a "-i'"1
anau '""w JV u uluv-
- i vacrn ui w uwv-
j j v ! —
no aneb v 11 noa večer v i noa
I a poledne neb ve 2 3 A 5 5 h
i odpoledne to si zusiane siojne
Mladý svítoobean pije a musí pit
jak jen hubo otevře Vsak na
I stojte! Čím starší je klučina tím
silnější ma ňias a caeieji ozyva se
hého křik Jakmile hned po prv
j ním písknutí nikdo nepřijde by
I _ a a a
1 jej vyzvednul a Houpal etane se
i ziosinym anci ze je ceiy moory v
cbliceji Uuíe rok7 oobam a
M ttUlí} l:rl p Ttíli
Jestli se tun tento manévr jen ně
kolikrát povede pak začíná sám
svou maminku třes ta ti jestli
mu nestane hned po v&li a tluče
po ní kdyi ona lichotíc mu nej
něžnějšími slovy jej pozvednouti
chce ano ještě na ruce hází a
tluče sebou a křičí jakoby ho na
nože bral
Přišel den narozenin IlonsU
Sek vypadá jako každé jiné jed
noroční dítě a každý nepřed poja
tý člověk to také náhlili jenom
rodiSo a tetičky aneb babička ne
Tu je nějakého povídáni jak chy
trý a moudrý Honzíček je jak ni
mamince rozumí jak tatínka za
vous tahá— totii má-li jaký — jak I
se učí běhat jak je pánovitf jak I
hned křičí nentane-li se mu po I
viilt atd Cizinec však který I
nehledí nafi láskou zapálenýma
očima shledá v něm kluka nikoli
lásky hod něho ale tvrdošíjného
Přišel druhý rok tím jen roz
dílem ie malý synáček dostal od
maminky by 1-1 i jii mnoho nezve
dený nějaký ten šťnlec hned ale
za to hubičku jestli Honzíček Ža
lostně začal natahovat moldánky
i jnou tu druhé narozeniny Hon-
zíček jii běhá po čtyřech trhá co
mu k ruce přijde má ruce od koč-1
ky kterou celé hodiny bvl mučil
a škrtil poškrabané a muže iil nř
a j _ — i
kolik hlásek ze sebe vydati kte-
rým že dobře rozumí maminka
evatosvatě jisti Každé návštěvě!
která za dne přijde je Honzíček
předveden a se zářícím obličejem
vypravuje maminka osluchač9m
že Honzíček jii dobře mluví jak
je čiperný— a Honzíček zatím se-1
dí na zemi a hledí blbě na cizince]
Na rozkaz maminky : "Houzicku I
dej strýčkovi ruku a řekni Papá"
dá se tento do křiku a řvaní a
zajímavé představováni se oby
čejně ukončí tím ie maminka na-
cpe "moudrému" dítěti hubu pUIJ rozpustíme roztok do vara
nou koláčS neb buchet a jistí ie I
Honzíčkovi musi něco scházet
Ale zajisté mu něco schází a to!
jest 'vychováií od kolébkv" I
XÁHledujíci roky množí se ne-
spSb na iiespAsob vyvolaný ne
smyslným vychovánímjakého se
mnohdy Jitkám dostane Tak na
příklad mají mnozí rodičové teu
krásný obyčej ve přítomnosti dí-
tek tyto do nebe vychvalovali!
neb dokonce jim samýmlichotivá
slova dávati v jich přítomnosti
sonsedSm neb přátelům ve zlosti
uauatau jejica cnyny vystavova-
ujaic jsou nespravedliví atd atd
íoio vse pamatuje si vedle aeUíct
Honzíček velmi dobře Viděli I
jme p2 děti kterě v pitém neb
šestém roce tak nadávati a klíti
dovedou jako starý námořník a
rouice— smejou se ostrovtipu je-
jich JlonzíCka a pochvíli jej za
to-
Konečně se Honzíček pošle do
školy obdrží nový oblek novou
- _ S t a ta m
cuanKU a tauumn nov pravítko
atd Zde nalezne jemu podobná
kvítka a v krátkosti uzavře s ni
mipři rvačkách a řvaní přátel-
st i Hraní míče povalováni se
po uiícicti a tropení nezbelnoto
jest jejich denním zaměstnamim
po ikoie a vynikajíli ve čtení a
psaní vynikají v darebáctví ještě I citrónová a solná mnoho ap
víco Tak to jde ai do čtrnácté- mohou t j kdy i skvrna zanárla
ho roku kdy jako zde se stávají
svobodnfmi pany Prozatím se
epoicojt s onnostroji které ale v
pokroíileira véku ustoupl tara -
bilkám a noži
Přestoupil li Honzíček svij 14
rok začne lyýkat tabák plyrá
K lem sebe ]e všem rovný a je
postrachem kaidébo který s ním
přijde do styku
leď se rodiče rmoutí neboť fa -
sem byl jim též rozum přišel a
vidí chyby které byli vychová
ním svým sami vyvolali Teď se
přičifiujl všemožné by přivedli
vyrostlého Honzo na jinoa drá%
hu coi se však jen v řídkých stá-
vá pádech Jej ch milý rozumný tkanina pSsobila promění se le
a chytrý Honzíček na kterého se lezo pokud se ta nachází v Čeř
dříve ani Žádný křivi podivati ný sirnlk ielezuatý při Isosi o-
nesměl stal se jim metlou a mar -
ně naříkají na opičí s%ojí lásko I vodíku se pozoruje pročel se aej
(To však dělají jen ti kteří moo- lépe eeiá věe venkov itr4 pto-
dřeli v stáři ostatní ale přičítají
vinu všemu možnému jen nt sa -
ní i sobě)
Honzík stává se starším a
pondělkuje" dál Jen torna vsi -
kéma učiteli "drsnému iivotuj
podaři se někdy udělat! s něho I vodoa opětovaně optlklo i opra
člena potřebného společnosti lid j lo nezůstane po skvral asi nej-
ké
O Štěstí mohoa tací rodičové
mluviti pakh se to jen stane ie
synek nahlédne marnost svého
nespořádaného života neboť není
to snadným přechodem svévol
ného Člověka uvádět v koleje po
řádného života Avíak símě
vzdorovitosti se mnohdy nevyko
lení nikdy Nejlépe to seznají
rodičové "na svá stará kolena"
kterak jim milovaný synáček sa
všechna láska starost sa mnoho
probdělých nocí splácí tím nejčer-
Ujštm nevděkem - ne-li něčín
ještě horším ! A Úlete se či ie to
- fKj jí 1 xI nech vyraizl a 1 anea m
10 vina? Totf snadné odpověď:! „ '
r A callon vdy nerjřiměře
RodičS ! Zavinila to jich opičí lás
ka a hloupé vychováni jii od kos
lébky!
Hsspodiřstvf
Droždí hoíkb ciu uoftKt itra
snice od leiáka a vfibeo podkra
snébo piva kterak se hořkosti
sprostí a pak dle okolnosti a v&lel nsJezl ie &1 ío mrtva spotřebě
velmi dlouho zachovají — Kterak
by se hořké kvasnice trpkosti
zbavily a dle okolností ka kal
déma pečeva poulili i dilezaebo-
vat i mohl v t totf otiika htsrnni
sládkovi a lačebaict složili avšak
výsledek byl v eelka vidy pta
pouze přibil! aý a ioliv iola
uspokojivý Spisovatel dr Artaa
v Jen nalezl však jak sám tvrdí
po velmi Četných pokusech přc
sp&sob jimi se co do věci ai pád
ná otázka rozlolu a PoitěetUo
se m toUl kvasate od sílal
chmeleného leiáka úplně hořko
sti zbaviti K torna cíli vzal aa
1 libra hustých kvasnic 1 lot kry
stalované sody (tthličiuaa eodoa
tého carbouas sodae) a tímto je
dnoduchým protitředkea vlrk
hořkosf s kvaaieTTtábaal Lot
kry Malované sody ve ivot li-
hrách teplé vody rozpustí a roa
tok kdyi na 15"R vyckladaal
se a kvaaBicemi smíchá kterei
své trpkoati pozbýt majU Kdyi
smUenin ta po 45 hodia stát
nechala a čas po lase promíchala
9l'j po ploěta osazeni kvas
nio hořejší naI'oatlá tekstisa
kteráž veškerou hořkost v soi4
j obsahuje
íia to ae zbytek { ětovaal li
štou vodou procijj až po přida
ném uhličitanu aodnatétu ani a-
matky net3stane Oat kvasaic
° Ipreea aaeb i
ml tkaninami mirai vyhmií
T BMrhovaJt
Zkaíenost dokázala ie m droa
W lŽákové na tento pSob li
těal k všelijakým moučným jo
ferraSm a k jakémukoli obyčejné
a pečivu hodí a jelikož aa
doby muoLo piva na sj-olni
kvasnice vař i patrno ie 4porv
kteroui takto docílili mvltso bi
kterak nepatrná není Aby pak
krásníce tímto způsobena trpko-
t sbavené i po delii čaa pooli
Tli aachovati mohly přidá
® j"" cakrového yrapa leata
8lira hjl 1 Iř ro dobří ho
bí: Lo cukru v 13— 20 ktech ve
"hřejeme a pěoa sebéřeinečl
J"ipjt skrze ptátao proe
- Kdyi pak vychladaat přidá
l lbra ai 2 libry (Měaých
kvasme načei se xl dobře zami
chá do lahvic dá a tj to dobře
zavřou a zapečetí V chladné
tníidnoeti vydrží kvaaaic aatea
to zpflob připravené eelý rok i
jetě déle b+t poraietil a Hokes
se pak právě tak jako čerstvé
ptřebit
bKvair KzzovrrK a Iittint
kterak s nejlíp z prádla vypra
vi— Rczovité skvrnv obyčejně
bílé prádlo nejvíc hyz livají
mnohdy proti nim po domáck
poaiívaué rotřeJky velmi málo
I prospějí Takové patrn lelezité
neb rezovité skvrny s ale té na
prádle objvjí anii taolno pa
trnou příčino nalésti a prokázali
ač ovšem jito aneb ale-poh velmi
I pravdě podobno že llcao vfibec
příčino po-lalo ku ř železo ká
dí kotlS ielezo v +b tni
I
dlu atd Protože víak čaatkráte
lněné látky ka př dáma) kov 4
plátěné ubruy doott vysoké v
ny bývajt nebade zajisté od mU
J ta promUvIme li o pntře-lcích
jimii se takové rezavé skrmy
I vypraví Kyselina Šť velováai
šťavelová a mnohdy i kyseliea
aneb hlavni oxyd ielezitf ebsa-
buje — Saadeo pak přijdeme aa
sledoval k cíli
l Va pfi! libry deetilovaaé aoeb
alespoh dešťové voIv vezmoa
3 iotT kyseliny solei a skvraiU
Ut obrasa neb plátna vfibec s
I T této smišeaini asi aa hodiny
I namočí Ttm docílí doatatečeý
6činek kyseliny aa Utka ieleai-
1 t0u Nyní se látka íistoa vodoa
I omyje a oplákne a lamekra ješti
I inammonem polt je (Obyčejný
Sroaramon v 14kárcách poaživa
I Dý nutno stejným maolatvim
I destilované vody rozředit) Kdyi
tato tekutina aú 5 10 tniaat a
1 všem nepříjemný aávach po si ro
I itoře provede Plátna se pak
1 musi ještě čiatoa vodoa dohře p ro
I mýtí a pr pláknooti a kdyi sa
I pak místo kde skvraa jet smt-
1 leniaoa 1 dila kyseliny solné
15 díla vody polilo čiatoa pak
I menší stopy protože se siretk le-
j lesnatý rozředěnou kyselino eol-
noa docela rozpustí
Sřt accHT&aKl JzaT v zaHaa&
sictvf velmi upotřebitelní— Ač
koliv zkuieai zahradnici o mol
ném a prospěšném poulili soli
kucbyfiské nikdy nepoebybovsli
přece se dosud v celku aaálo upt
třebuje a neznáme v tomto ohl%
da vice nel li co raznými pokusy
zjištěno Tak na přiklad ví se
J ' JJ
ř?? """T i "
mrT?' Jko1 f Um k '
soli na l
gallon wdy nejpřiměřeněji! jkv
mir jest Cibule a zeli i kapoati
té rostliny v&bee dosáhaoa po
rn rvením solí kochyhakoa kroats
obyčejné velikosti a ehutnoatt
netrpí tak snadno od červi
hmyzu Brokoli Či tak zvaná ka-
- 1 pt větvitá i aa tahi zimy na
I V'Vl hes porušení sSatala kdyi ae
i toto soli po mrvilo Kaight vy
1 ná i rách před námelen či
} kou a sni ti vos ti chrání a la
- i taoiao právě Uk bohatou hrecbo-
vott le5 v slíí a Mjau docílit ja
t ko V červBCÍ kdyi aa ttmi mol
klh počaai ] val3 za-
Uvala Holt trdí
1 Ijil!M l
vé rvmúiaj proU kaaM rii
kdyi a aď ad 1 paliv 4U
aolo ve4# U j atlaýsB rat
keaa soli v vod aiř a i
roatliay proti rta moimím sara
a&aa pojwti kdyi ka atroa
kt aa jaře kaM4kva edpolU aol-
vodo aals-á Iakt41 řrý 14
kt eoli aa vlhkěha Cai kolam
troaa aaaypáaoi přeli aájavt U li
medové eoráat plvt aa a
ivláltl eizfok roatliaiak a tro
aSaa proapjv 9aiWi íi
dřevěaýaa ppUaa aaaaai % KaA-
těao aaoakoa aádrwt váf a% a
t d txki a prive odporač
je vidy vak pláli pravidlo I
všch tkvěli a pro i píi-ii-
a4 sarveat awil as twpáavJ
aýfcrl lk-iliv4 IireB toW
sil tli všad a vl Jy aefcodi aa
jeesaěju a ehoaloaiivějii tv&aj
docela žádal auii aaao a a
vo stHaky ka ji kdyi p34
předla
— Následky hlakobyta v č
chách akaaeji v šaa a v d
Dle aejMvějÍM-k dat tattikh
přibývá také wWkrald 41aaua
sairoa av liště v čechih R ka
l7i skeačtU v Čxhirh H ob
ebavraidoa (712 saal%ktlk a VSÍ
ieaakýck) tdy o T7 viea jako ro
ka řavleiUbov Zrn aavaaarak4
jich aejvica těai!ot toui 42
174 se jkh aaJeidv Ti přwWiio
aeh pud řezalo ?4 alwpIo7 vuá
vilo 9 aa kolja pod vlaky po
ložilo 5 dyaaaaileaa mm aaruk
3 skolili e okaa 3 adaaIt m výa
pary akelaýakt a 1 aawvrmh a
hyaal saaaovolaýaa saarsaatim
— Mraataký — Rak#4á
vláda obrátila všecka avwa par
aat aa štřtei aor a kWik t
chodatť h k lei sjawaa Ba
'ladě a v aěkehka iaah pr
akých Hčaaě vypakt Pv-arala
sav aby e leklvýh daaa
zpráv t Střeni aa ti u epdea_ki a
ačínila ráiaá jatřni aby aaa
leaica ta aebyla řra k
hraaitím evrtff aa E-Mi
dotkla v B {laia aejvy aW
atapaě vl 7—15 květaa a r t
oaeaocatl 4 s fMik a 22 jm k
zemřelo IUkiraak aherk j vy
slanec v ťařihra lě va p-tei a
záatapri otatakh nwiMti thaed
ačiatl paiřHa4 krky a vládr t%
reek4 i prk4 Prk!áieal vk
vesíra ! fes av!at wtravai
koantn a aakaiek aJi-a nt
vofak aea( řýtí doprav ováa
byl m a apkn_xaiM a
a%uat vzat vador toaaa Lada
posečkala lo právo i t)ka a
výrkudakb lVa koačia acáí zát
t_aa přuttav v Klka uatba
Za hlav at přiČiaa ryt bik řvai
m nra toho považai MivWe
b4 poali a proort4 da KrrWty a
Baiada p cvlý rk kreací
Vlida prká byla jsJ poiáláaa
aby apu& pa d b tváal aakallt
věh toho ekora zapověděla va
chy paatl
— SalwkripČal Unas Tláao
v a haréaaa — Pvaěial dbewve'
ni sbírky aa tvato vák prti i
křwaťaaSak' vyaaly d4 1210
iber t j akoro pil atilwae aía
ých Meai aveřvjaěaýaat ab
kripaiait liatiaaaii aaWaá la
k4 ttatiaa salLáaeva h-arěaaa kte
rá! proto jt aajiaaavá la d-o
aja aahlédaoaU L zřiaeai hará-
Lttiaa ta aaí :
Sk
Její Vyeoat Veheiii aaltáaka
m m 5eaihy eaatra
m salláaa
„ Uadie
„ m Fhim m m
ly?
tm
m w Bal Kl {f rv
al lea salt)
m m drahá Kadj aaav-
ka prukca Sahed-
aa Z-iad
„ m tMi Kadiae
w m čtvrtá Kadie
HO
m
137
4W
Prvat kUčatea karénaa
PraU „
Kalia Hoeoata (dámy k-
re m)
Sabtjaaaa aa (lateaoaat)
Salil Kíeadt tajeaaaik Kali
ny saatky priaeuvv 150
Mearad aga prve! aa saat
ky aatllaavy 54
Rasteaa aa pokládat
iřadaik 130
Rai id aga f rval alasai-
aik saitaaav l
Ejaia aga drahý mm
AbdalTahib aga trU aaa- aL 3
Dleher ea Čtvrtý alaa salu t5
Šakir aa prvat keaer
aik kaooa egalasL kltiti
aee taltáaovr saatky £4
Abdal Kertaa tlU aa sal-
Uaovy caatky "5
Ibrahios Efeadv kaliii vaši
(aalěval kávy) ICO
Sálej osa Fejk Cfeadt H-
ditel sisob harttaa 100
Jaabel a Alt aavé libak
diibaiáfaareiovaJ!ičibakll Id
Vhrta tibr ZSTJ
— NesetUIi atrtvoly — Krčia
saěatye aai II etsji a aa staré eea
ti a braay aaasaké' NárWa
do Uradc KLrah4 j-aM eaada
velmi peatiiai X ataréat Uaa
aiea kot4 probodl va válca ka-
iuké Uyaek a 6srraf4 Hory
královský hajtaaaa v Jaivakiřwt
kaeae a oltáře a va vák t- -eeiš-lati
aaatřalil ividaký vojik kaěaa
oltář sáli sv {toaeihew Starf
teo pazaltný koatalik a ayal
opravuje píjaíavBje a čáat k
tadaftsi £S 2sl hade i-á
I treakta rri ti_ rííilitíiti zra
scari lcr v td vúa aa
rvawaJa imn h-u 5Ia v
kiraai aalav § mrtvi k
Cijxh a Wsklavýxa XrtrWy
j vjfei kite ke km j4
ra'Á atlal srAll% Takýma
mntlkm 14 tajaataa ki tí
ká -ktlU ys%Vj !
taktt ťtzu livtt ii44 4aa
Tkáar!k'" tk aa-wiiali Mii aa
treieai ti ia ki Z krs-!km
Vlak přia pravá pW lid
kl v aM aetX s&li f u rwa
Uaá Vy%m i aarvvv
krciaak! avbr UWshitzt auá
ktaklW i 1UU
takl 1# plda 4 aJ amrt
dy Kf-r4 riy pocaováay kvla
rai W vlSkko Jiakái pmt
pwtlv&aá aay v U saKlW Tké
v adaTkýra 4 KHuta Čr£
ct prd aoíika dcwtuau
pdta4 atl4 atrtvoiy ti
Waklavl byly aalcay
_ w ti—
jrař 11- 1-: _-"f
V V cisaal Frastiek a car A_aa
lr akaji t aa přaaěř4 ahy v 1
5 aepháltfWvf ji vypaktat aseai
y jda4 a aMtů Tra:ka aur
tnW aa tak dW i-riU
tw! klW ukrii al js re
kwi4 v:dka arai aaeajMi
ve kleni atowaa had a2
y aiiJy pi% ka pjaaf aa
M-Ivája a aaaJk2y av4
aavaay aaibaa tJrxmtmf-h a tss-
hk pUrl aa pkawuv ba-
káfc-k4 Trei'#aL tak
iii a4 oeseaeai vypk!4 válkv
ae"p# mU fetu zaapía
a_kad aaakroetf v prlbia vá-
i t - - a
-a Jro aO-fcati S-rp6jy jm
dtlnm- ei vlá_l Maavaktk
Bkjexjaiíil tyto s# j£k awla j'Ms
i týka i v aIada lm
ypkI4 vi-ky 4 Žáda4 a vál?
etch alraa biti vvaiitkta-
vá k LakarfiM taHáai i
►=- k j:aýa {:Nra_av jl by
by ly v lpa aa ttaTMi pataý-
at MRMMvasM aseai aÁraím pra
praveajek Nhjf v -k
Váftí bh-ť a a BkSi vj
a-i t tiaau o krín_i r'a3ki a
U aali lili #feáéa a_t v
{"-"t-ÍJ ť Ml vil
akt atraaa hespliaráaí wakk
- _Sata-!it Wiy 4&ay pe
Va-peai V piirka k4(i pok
aioa v a-ir 4 raí mm%
paváy aby saf řvi d3věr
mim at laba_i VYaLovtíy kra-
l ktieré by a4y aiaiU $mi$-
n pe pipavL k ly ke atáat-l
aamUwaW vfaítkwa vaikv Vvtv w
peC i hfů saaaa H_aa
I aaa-ia aaakrv-at která
mi p luba váiiy ietřitt% p
jtiMk v b4 piaíak ei php'# j
It anktra_ltT kters r%k-
aWeaAá vlila a 4 aíraay
a-f řwk4t Wl r ev áltL
— tšeral Taaiěe — Tras
cuaaaký jJ Lat vyprav lata
aajiBaavHi aMtk-JxKa arauai
rakěaa vyZr v Cařkrai
Bf ! při výpratě prts a
Nepřátiak4 iNÍ4#It hrwa-M
ki vípeavi oaarjuaa Ma h
atrrt-y paea a ja#avaa r
jev dťwial dtf nxkaa Z
aikoik aat byla aa aár
paJK pic af řatwúskěaaa od
UL A via brvy pa®raa
i uraaaty aeprakalymaai ]
!tak eby?ttra kuaX ♦ia-
ral Iaati t př- kta-aal k baíer
Wy pal por?ira vý?itkaaai_ FV
račHk w%tJeal gaaerala le
ba f západky Jaa akalay aaa4
prach jraaáil 2 p vlhký Na
U ptraJií feafal tkf m h- d'a
aěalik prtkuli 4 apřáuL
Jd pevjkul aáhda praakL
AW oarfatai paa g+~Z
vvbhatía" pravil dSsatttjatk a
copil lťa nltfi raa dra-
koa laat aaaalt jf aa zápalka
2raaáta ta vaaala aatl by byl
aábof £raaᣠsaptodavaL Ia
adiveta takvoats wdvaJ
Uvowtí oboal l hlava cCiia
ekladai vfol_rdek a?aaeata
Kdji byl tipera8i ifaMaě a
kos- sak 1 (atěv a kom a
ofejal frm!i%m~ řka- Sev5a y-
aa sb3i tv% atalečaíi ai já"
CO KAZDY CECH ZDE i
ACEEICE POT řl EDU JE?
ZaalaMti aatíiav apa 4a t4
asirv aby mm a t Ica doeaa4u
aswkt a ia paiř%a4 4dl a
aáaa přwčkati Wha aaai
aaá ad veliké abtlle čat Wd
aea atráta a tUl větii raataat
patřebeja všade liaaawaaika
akaaí jia4 prváci sa vyavtUai
tleha tktll p# jmm veJ4i ea
aa přiklad v djda ( Wl) !
kJvl s4v kepajv
Taková as idaa aaaey-
výl akrsaU pcellajM a Škodlivá
mm aaadaika ajrka jak a
awalk tak aa taková
m+mJmm~ im mim TRŽ NAČ1S
T IBTTKC-NA NTNL kiyi
kaiiý k a kra ať salad ať
tarv aU — taWka kra2k
aaačtti aía!ia4 takdalawa jak
poUeeaja ab Vyiia jmmt al
PRVNÍ
SLOVDIK
_—
a datdalky pro ra- a tmmmm
4ksaalaa víilsvtt
KAŽDÉHO SIjOVA áSOUť
Caií- a 4_jbl vaaaa a
- 1 ra_ilvá aa -—
es r
CHICAGO X KA YYCH33
a V a
j e á ia i přtai cistt
ál F -
W ILe JfJÍ% m Jíž-
UMA II A A taiCAGO!
aUJkvac rk_jw_sl
T Xkaaawav X aíxmt Jxscrmm
d ťilT Tkaitďa m
Vi-eek aaai ae9i k Wz CIt
a Pai4 Eairwad_
Dod Da Ma tXuwa a
aa-apakí___ rNauak a iWk a___aS -
C4ar Fa_Uv Chj__r{a Otv Biř-
V Cl___KTia a Timm
tX Vrr%m Ia ťlu I_aCVwa
a ka vi mstilm a dra2_ádk
tV CI-ah NWivl Cii
ea_ lHa a Stjaw-ía
T rt vra ď řVwpor? £adh
V Xiváaki ve iiavsa
sa-alah v V_m&sjl
v aaEai d2ra___a______T a
CS_eao tJ_--an_aBj_
LÍA phsé
VJSUmmmST9 - Jř 'U
T r-a— aNÍ tí ' a-
tiMIia__a — a v um
mrv T-ae k p-
a 6 _okv %
Chicax Rač hUsd z Paa5c
dráha
Crral t eaaarml RmIs
T EUtÁ ť SliE 1N í CESTA
CM AHA DO CHICAGO k NA
V t ťUOD
Dvat viol v rtlJkital
Lift a j veiJLrs k cktiai t#
vťch v v cíl- taítev po
A M SaúlX
a-V
Han:!:ursI:o-ain:cnca
tastkars %mrr£mtí m %mnŤmkK
TtíMjk ruaiavat r kjaru v aa
1 3T Ycr]
UAXBCRXl d NEW TOESC
W kaJdHz atiada 4ajt
— -a —
Z N TU&SU d HAJtBrEXF
Kár kaiiý čtvrtek
Ijp£šTmi vyr
2 Haakhark d N-jv Xo km
tMkřa aaaatpalaki $32 caafir-
X Nv- weka __ Samkarka
L kaj IťWLzIm IL ka t-ZÍ
aa a i pat akt tA patrech
IMÍ Od l—l) TOkX fÍMZi pO
vaZka Kiaa_ek a ILazabarka ah
N Tek t£ aiata
v '
T cciver
CTTSHAIT 4 CU
Cl Lreavi ?lrN
aCar:c2JLiu4caAk
Cl Ejrlvray N-
aHcrtlin
— " ka ewa£& s
0 U A II A
-+ tatt m u__ _ 2mm mmTwwmMm
ka ' aa_a ~-' a Ty rm [' f a a
rtai -Miaaaa ______ '"11
aaa taaia aa i n a 1 — i na - ml i j i
atMB mmm wial tm
V Oa a lamí a fiwa -___- %__ a a
"' a aaaa a sa L -a
V a a L%a % m— — T_f a a
i a a~aai m mt atia a_tri_a%_ak
mmsmt Zaa Itia a av r_i
$mm aMaa araBwáa
awat ta "
V wima m mm mm a aa l I a
V att_M aifal-a Iria
aMk-a
a a ii a — i aa
mm na a mmm i mt i ia aa
m a uma nmwkL
3Í- W Cla_r S šva
V— -a A-aa W1Vaantf
T A- Eatnkia
yáMHsva%4)a yHŤaaHsril-lHSia_k
aMut1
LaJ"-a iaaJI%' ~
jp__Bkft 1řpsaky' toNMltipk mi 4k
Sa 1 i a a i k '% a a mna i V t a— aa
aaeaa _— in au -i)iat aay % awC
im~m LJmmaztxmW
ví oacra As-r sa a-
VNalakiiaa) Mm aMayiaa mm
1
i
'
- t
a
a r- t
__ í
"V
n