riGB A IT5T221TA
lili
Napoleon IIL a Eugenie
IlUtork-ký román z jol dob
"Ji jHvm zde abych té vysvo
bodil víec ko jeat jil připraveno
cxlj-ovřdřl Juan kvapně ja nes
málo nad thu potěšen ie mži Ca
tntmta lak tbytrý nápad "Dnes
' Tře Iíuc jeru zamřen v trest
nici "Pak pospíším k tobě al bude
všecko apit a Ktuohtt ti abys se
do?Ul ten
Ale ku všem lertSm co Um
tak dlouho íumíto t" ozval e xu
íivý bia hlídařív
Camerata odk vapil a J oaa pak
otrávil celý den ve svém okryta
Slunce pralilo tak silné le k vt
fero kdy 2 se mraky ee v Šech
síran otahovaly Juan silnou bou
li vtt-kával
To by byla pro něj a prince
stralná rána bývala neboť by
bylí nemohli v takové malé ko
cábce na rozbouřené mofe odvá
li ti a kd by to byli udřlali byli
ztrv vin
Čím dále tím vltíl starostli
vostí pozoroval Juan t kterou
stranu Ktabujki ae mraky libnou
— brzo by 1a celá obloha zastřena
a _tnx- nastala dřivé nel jindy
alu i ř i- I deoátou bodinou se ne
mučí Juan opovážili k trestnici
so přibiilit Za malou chvíh byla
čirá tma a mraky se válely jako
bory
KoueCiiě sem zadanřla dčWová
rána a královského ostrova a
ny ot o ruuovli veškeři trestanci
obrat na loio ale jcSté nepros
zrazut alu žádné daleké hřímáni
ti4táiajiv( bouři Jen telké a
velké kapky dotS pleskaly na
kamenitua pádu
Netrjdivot Juanova byla řím
dál tán vetší — jil nethtél xtratit
ani minuty neboť byla právě ona
řirá tma pro icho předsevzetí vel
mi příznivá: vylcl tedy xe tvého
úkrytu a ppechal ku vsdileným
boudám k nimi si byl cesta dos
bře pamatoval
Kdyl došel k těmto boa Jim
zastavil so na chvilku a pošlou-
chal Trcwtanci byli jil na své
k2e se odebrali Také v úřadním
domě bylo jil licho
Nedaleko tobolo domu spozo
rovalJuan dřevený domek i po
mylt] ni hned že by tam mel
prince de Carnerata hledali
To je iieJtenti' zamumlal siin
pro eb "I'ymoi nám BSh!
Zaklepal Ui na dveře a tu
e právě utrhla silná vichřice
Princi jste zděř" táxal se
šeptem
Jtsiě je příliš brzo Juane"
odpověděl Camerata: "ten bíd
ník který ná hlídá jeli nespí
"Ale ta tma nám bude výho
dou— iaolm ty dveře vyloniiti
"To bude naíe zkáza"
"Nikoli princi právě to hřme
ní pKhluši všeliký iiamot: já
vyřežu pilkou dveře okolo zám
ku pak po do nich vrazi i vy
jte tsa evobode
Juan vvtáhl a kapsy jemnou a
na puob pilníku anebo dlouhé
ho nole xhotovenou pilku a pros
řezal ji kolem rámku dveře Ne
sly šel ale le od ůřadntho domu
nějaké chrupáni v píku blíle
přkhixi : deštím to nemohlo bý
ti i-i)iěvadž to bylo jako odme
K-né krove je
"Nyní m oi-řeto o dveře" pra
vil Juan uiluiueuým blaem wj&
vám jKjtnohu"
Ale právě v okamiiku kdyl
dvř praskly padla atřelná rá
na lreř byly vylomeny Ca
mrrata vyiet ven a kulka aanu
xila hned vedle něho do dřeva
"Jsme zraxeni ! zvolal Carne
rata opatřiv hlídaíe aa na přt
kroku tni ebe jen! byl právé
vou dvojku za k líci naadi'
chtě vypáliti druhou rána
Na královském otrov4 to mus
eli ly£ti a pak bylo ▼ několi
ka minutách viecko vzhoru
Carnerata uvážil toto nebezpe
čí vrhl se na Johna a odrazil mu
hlaVi-K -půlky na traou llian
otj-áIa iovetř(m a hned na to
Bi'ui zahřmělo Camerata vytrhl
zrzavému padouchovi půlko a o
dtřil jej palbou do hlavy
Teď houem pryí eice jsm
ztraceni
I zdálo m v kkatka že se to
počalo y nřadnim dome i r bou
dách hýbali 8urý Maillet osly
lei ty střelné rány 1 vzchopil eo
ač by1 velmi nemocen a aláb — ze
viech domu tam běleli trestanci i
Juan a Camerata utíkali pak j
ko akalám mezi Um stralné hři-
máni a kf ilojicí ae bleaky za ni
mi pomíchané lidské hlasy a
kalJf běhal aein tam nevida co
to znamená
Nyní žadonila na královském
oetrovi rána na poplach neboť
lam byli krátce za sebou následa
jící rány vzdor té bouři zaslechli
Camerata snal následky takos
v é boto poplacha které m jil ta
ké jeviti pořaly
Na nikolika lodicích přeplavi
lo se sem z královského ostrova
vojsko a zárovefi zapálili na ska
lách svítící rachejtle col bylo
na Cayenni znamením 2e nlkte
rý s trets tanci uprchl
Víy ale bělíme vstříc smrti "
zvolal prino za Juanem jenl
předním ku skalám Mlel "Já
se j( nelekiis eebotf r4iji tra
nel tbych jel li dílů se sis trás
pil Ale jen o váa mám starottt
vy jfttd jestž tak mladý
"Ji ještě neztrácím vlečku nas
deji princi : jo to ovlem zoufalý
řin vydali e v takové bouři s
lebkou lodicí na běsící moře ale
stál se to mutd ]oiěvad2 o ne
mS2eme na Žádný spQsob až do
rána na tomto ostrově ukrýti"
"Jen zSstařito a mno" pravil
Camerata "abysto v té liré tmé
a při tom náhleni blesku do něja
ké pukliny nepadU
Oba prchájícf byli jil na úzké
pSline která vedla k místu kdo
měl Juan lodici uvázanou Col
jestly mu ji rozbouřené vlny utr
hly a cdnesly 7 To byla stralná
my Henka
Jil doběhli al k roklině a kdyl
se ohlédli za sebe viděli u domku
kmitající se pochodně Hlídač
John tam byl nalezen s roztřiilěs
nou lebkou a proto b 1 dán hned
rozkaz aby byli prchající na
vlečky strany stíháni
Vzdor tomu 2e byla silná bou
ře přirazily era lodice s vojáky
od královského ostrova
Kdyl se jednou silně zablesklo
spatřil Juan a Camerata dole pod
skalou lodici kteroul vlny sem
tam zmítaly
Díky Bobu le se nám ještě
neutrhla — ale teď pozor al po
lezete dolS" Šeptal Juan
"Počkejme al se nám zaae za
bleskne — Ano teď jeiu viděl
stupňovitou pělinu : honem dolS
samo nebe nám svítí
Camerata spěchal za svým vy
svoboditilem a jako kamzici e
spouštěli lehkou a obratnou no
hou po stupňovité skále a koncčS
ně skoěili do lodice le by se byla
málem převrhla
Hromy a blesky se stihaly vl
ny zarážely do rokliny vyhazu
jíce íodici do výiky Nebylo ani
okamžiku na rozmýšlení museli
se putt do moře třebas Usu byli
svůj hrot viděli 8 elkým na
máháním proplavili lodici mezi
skalami a řím bli2e přicházeli k
východu tím bouřlivěji sem za
rážely vlny a kdyl byli konečně
al na kraji tu teprv viděli le
jest zde vlečka naděje a všecko
namáháni marné
Vlny se rozbíjely strašným je
kotem o skály a odhal}' oběma
přátel Sin všelikou moc z rukou
le pak jejich lodice vracejícími
se od skal vlnami dálo stržena
byla Jednu chvíli byli od skály
jil dosti daleko a hned na to se
zase přihnala vlna a srotila je za
se zpět
Juan a Camerata byli již celí
promočeni -ěnící vlny jim stří
kaly do lodice a marné bylo
všecko jejich namáhání u kormi
dla odrážející se vlny zmařily
vlečku jejich práci Mezi tím al
posud strašně hřímalo a blok za
bleskem se křižoval ozářuje os
blohu i moře
"Teď nám buď milostiv Bab !"
zvolal Camerata a s nim zároveň
Juan i museli se držet pevné po
stranice aby je běsnící vlny do
moře nestrhly
Najednou so přivalily hned za
sebou dvě jako hory vysoké vlny
a vracejíce se od skal strhly lo
dici sebou : tato se nyni potáce
la na hřebeni vlny a brzo zase
pod ní Do toho fičel strašný vítr
a zaháněl lodici víc a více od os
sirova a oba prchající viděli již
před sebou jistou záhubu
V tu chvíli zasvitly na skalách
dvě rakety Do dalekého okolí
záříce vyletěly jako ohniví hado
vé do výšky kdel se teprv co
syícící červené koule zapálily
Tím bylo dáno na pevnině
Cayennské znamení le se stal
pokus o útěk a po dlouhém po
břeží byli v okamžení pobřežní
stráže rozestaveny aby prchající
vesně cnjiuy paitu uio v ror
bouřených vlnách nezahynuli
Princ Camerata a Juan připra
vili se již na smrt neboť nebylo
ani pomyšlení aby se mohli za
chrániti Jil se jim lodice vodou
zalévala silný vítr jim sehnul
stěžen a strhl takto lodici na stra
na
"Musíme bojovat al do posled-
niho okamžiku ř zvolal Juan
bělel na zadní konec lodě pro se
kera a pro lopato
Zatím co přesekával stěžeň a
lana aby se lodice nepřevrhla
vyhazoval Camerata se zoufalým
chvatem lopatou vodu z lodice
Zdálo se vlak le jest všecka je
jich práce marná neboť věděli
le na ně cekají na břehu poebo
pové a kol kolem se po nich sá
paly zhoubné vlny Kam vlastně
jejich lodice se zanášela to sami
nevěděli ale kdyl se jednou silné
zablesklo zdálo se Juanovi le
cím dál tím více od břehu a od
pevniny do širého moře se nná
Šejí : také byly vlny čim dál tím
hroznější a doliny mezí nimi cím
dál tím hlubší Přední konec
lodě pnul se po vlně do výšky %
zadní koneo visel dolS ta ee nad
nimi vlna srazila a pohřbila je —
nějakou chvilku nebylo vidět ani
loď pak ryplavala převrlená
dnem nahoru za kormidlo se drs
lely křečovité upnuté ruce— ale
jak dlouho se mohly na něm udr
ietiř Noc v St C loudu
Císařský dv6r ae odstěhoval na
leto do letohradu St Cloud jenl
lelí za Boulonským lesíkem na
protějším břehu řeky
Jil byla jedenáctá hodina ve
černí uplynula kdyl bylo slyšeti
jak nějaký kočár po píalitl pro
stoře v předním parku a dílo pos
dle tarasu jel
Eugenie byla jil v saloně vedle
své ložnice a s tohoto salonu
bylo viděti do tmavozeleného
parku Okna byla právě otevře
ná Tu vstoupil sloulíci do přednís
ho pokoje v kterém! meškala
služba konající komorná
♦'Buďte tak laskavá a ohlalte
její Milosti císařovně mou velitel
kyni sleřnu Belangerovou" pra
vil sloužící kvapně a poněkud
úseřně
"Její Milosti císařovna nemlu
ví v tak pozdní hodinu jil a ni
kým" odpověděla komorná polo
lasnouc a polo se zlobíc
"Kdyl to tedy nemaže býti
prosí slečna Belangcrová aby
byla bez odkladu ohlášená infant
ce Barcelonské"
"Ale loje podivná ládost
"Já vás ale prosím co nejsnaž
něji U věc je d 5 lei i ti"
Práví kdyl komorná ještě vá
hala nevědouc co má dělati
vrazila do dveří mladá a velmi
upachtěná dáma Byla velmi
skvostně oblečená a její krása se
podobala rozkvétající se rSli
By loji na nejvýš 16 let a každé
její hnutí prozrazovalo rozčilení
a chvat Tato mladá dáma která
vešla do těchto císařských kom
nat jakv by byla právo k tomu
měla byla Markéta Belangerová
která byla své bledé kartounové
šaty za těžké hedbávné vyměnila
majíc místo svého dřívějšího šát
ku na němí nebylo ani barvu
znáti-velmi pěkný a drahý šal
kdežto byla její krása a mladi
stvá svěžest beze vší změny zů
stala Komorná na ni pohlédla s uža
snutím "Jen poŠpěšte a ohlaŠte mne u
iníantky!" zvolala Markéta kdyl
byl sloužící odešel
"Ale jaké jméno?" tázala so
komorná nevědouc si rady poně
vadž se něco podobného ještě nis
kdy nestalo Myslila le dobře
neslyšela le jí sloužící slečnou
nazýval — tato dáma ee jí zdála
býti spiše nějakou hraběnkou
anebo něco podobného
"Mé jméno jest Markéta Belan
gerová — ale prosím vás pospěšte
si"
Zatím co komorná povážlivě
hlavu vrtíc odkvapila aby vys
hověla této žádosti použijeme té
to chvíle co zůstala Markéta v
pokoji samotná a povíme zkrát
ka co se bylo zatím stalo
Po dlouhém a marném pátrání
dověděla se konečně infantka
Barcelonská že byli Olympio a
markýz de Montholon v Concier
gerii uvězněni a Dolorea le za
vedli do jednoho křídla domu
kterýž byl pro Markétu Belange
rovou velmi skvostně zařízeo ale
také přísně střežen
Tato spanilá dcera pověstné
tra vičky % předměstí BelleviUe
stala se nyní císařovou milenkou
a ačkoli se tento posud chlubiti
nemohl le by mu byla Markéta
svou přízeň zvláště osvědčila
opatřil ji vzdor tomu všelikou
nádherou kteroul musela Marké
ta přijmouti jsouc k tomu matkou
přinucena
Infante ee jil bylo podařilo le
mohla a Oly miiem v Concierge
rii mluviti Nejprvé se mu v--
znala le byla ona sama osud Do
lores zavinila a pak mu sdělila
kde se nyní nalézá Tato infant
ka mu přislíbila le mu bude ve
všem nápomocna a Olympio ta
ké nepochyboval le jest její na
bídnutí upřímné O její návštěvě
y Conciergerii se nedověděl ní
kdo
Kdyl byla komorná celá ule
kaná infantce sdělila le nějaká
dáma v tak neobyčejnou hodinu
s ni mluviti si přeje a kdyl ji tél
udala její jméno napadla infant
ku hned myšlenka le bezpochy
by Olympio nějaký rozhodný
krok učinil
Dala uvésti Markéta Belange
rovou do svého pokoje kterýž
byl od pokoje císařovnina jen
květinovým sálem oddělen Eas
genie se obyčejně procházela v
tomto sále nel odešla de své lož
nice V císařově družině byl tenkrát
mladý a velmi krásný Francouz
jehož příjemný zevnějšek patrný
dojem na ni učinil Mouvilloa de
Glimes pohyboval se mimo to a
takovou p&vabností která muses
la mnohou dáma zaslepili Byl
velmi švarný a uměl rovněž jako
někdy Olozaga tak se tvářili le
byl na oko velmi něžným ale při
tom tél dosti smělým neboť pros
jevoval při políbení ruky anebo
při rozmluvě mnohem více po
hledem nel slovy
Zdálo se le byl hrabě de Gli
mes do spanilé císařovny silně
zamilován Hleděl se jí přiblížit
kde se mu jen příležitost nasky
tla i dával ji vielijakými maličs
kostmi na srozuměnou jak se cítí
být blaženým kdyl ji spatři
Byl to pravý Don Juan jenl
znal výborně povahu a válen
loňského pohlaví a jenl velmi
dobře věděl le má Eugenie rovs
něl takové city jako kaldá jiná
lenská která si libuje kdyl a ní
některý Švarný pán krásni mluví
a smělé pohledy na ní obrací
Toho se on pranic nelekal ie
byla Eugenie na takové výši a
ona také neodmítla jeho první
dotaxy nýbri trpěla to kdyl
hrabě své horoucí rty trochu dé
le na její krásnou ruku tiskl
kdyl mluvil svými pohledy drze
ji nel jiný
Konečně se ouaSlU polidati cí
sařovnu aby nf směl soukrom-
ni mluviti a ona k tomu také
svolila kdyl ji byly prineexka
Berry a kněžna Metlrnichová tes
prv nedávno so vyznaly že by
za takové dobrodružství s hrabeš
tem de Glimes polovici svého li
ta obětovaly
Zámek St Cloud byl pro takos
vé tajné a milostné sch&zejako
stvořený a Eugenie přislíbila lá
skou rozpálenému hraběti že
přijde v noci do parku k malému
rybníčku a to se stalo právě v
ona noc kdyl Markéta Belaogos
rová tak nenadále u infantky o
blásiti se dala
Eugenie byla před p&l hodinou
ze svých komnat vyšla a ubírala
se po zadních sebodéch do parku
Měla na sobě lehký pláštík a
znala všecky pěšinky al k rybní
ku a ku krásné vyhlídce
Císař a císařovna byli jil dávno
v pokojích z nichl se vycházelo
na taras a dvorské dámy je sly
šely v salonech které byly jím
vykázané hlasitě lertovati a se
smáti Ukracovali si čas zvláštní
hrou která by byla nepovolané
ho pozorovatele překvapila Dva
z nich měli na sobě skvělé uni
formy a dělal i jako by bylina
maškarním plesu Hráli si na
zamilované kavalíry a tropily
vůbec takové žerty le se všecky
přítomné dámy nad míru bavily
ač to vrhalo na jejich mravnost
podivné světlo Dámy byly ve
směs velmi krásné :v přestrojení
byla zábava ještě půvabnější
Eugenie vyšla ze zámku a spě
chala po pěšině mezi trávníkem
do stínu starých košatých stromu
a v tomto stínu Šla dále až k ryb
níčka u něhož bylo několik se
dadel z drnu a jiných velmi p&j
vábných míst
Když se blížila al k hustému
stromořadí napadly jí najednou
podivué myšlenky Zdálo sejí
jako by byla u zámku tiché kro
čeje zaslechla pak si vzpomněla
na onu noc v kteréž seděla s O
iyinpiem v zámeckém parku v
Madridě a pak zase na jinou noc
v kteréž se bavila s Olozagou v
Aranjuezu Jméno ÍUmiro tanu
lo ji stále na mysli
Ale již se před ní vyskytla po
stava hraběte de Glimes onoho
krásného a štíhlého kavalíra jenl
na ni zde Čekal a jenž se nyní k
ní přiblížil chtě užiti její přízně
plnou měrou Kdyl spatřil Eu
genii věděl hned le na ten kra
tičký okamžik kterého mu po
přála žádných mezi prou není
neboť kdyby so mu byla s celou
láskou oddali nechtěla byla by
sem ani nepřišla
Hrabě do Glimes pokročil císa
řovně vstříc a z vděčnosti za to
le jej zde svou přítomnosti oblu
žila vtiskl jí na ruku vřelé polí
beni pak ji zavedl do tmavého
loubí leptaje jí něžná slova na
uěž Eugenie jen úsměvem odpo
vídala zde se vrhl před ni na
kolena a pak ji pojal v náruči
tiskua ji k sobě a šeptaje le jest
to nej blaženější okamžik v jeho
livobytí
Eugenie sice dělala jako by se
mu chtěla brániti ale krása a
smělost mladého hraběte nad ni
zvítězila
Najednou se mu ale vytrhla z
náručí neboť spatřila infaulku
Barcvlonskou na druhém konci
loubí
"lionem pryč" šeptala "někdo
přichází"
"Ach ten nejkrásněji okamžik
v mém livobytí jil zmizel" šep
tal hrabě a zírali 1 se ve stínu
křovin aa zatím Eugenie proti
infantce kráčela která se zdála
být velmi ulekaná Kdyl spatři
la císařovnu pespišila k ní a pra
vila:
"Ja prohledala všecky vae
komnaty abych vám toto sauí
odovzdala které mi bylo před
chvilkou dodáno"
"Psaní — a bez adresy t"
"Zdá se le se týká nějakého
tajemství mni aspoň bylo velmi
vřele odporučeno"
Eugcoto pospíšila s infliutkou
zase do svých komnat : zde otes
vřela psaní a zbledla neboť v uěm
čtlajak následuje:
"Tyto řádky se vám posílají co
výstraha Oběti Valeho zakro
čení v chrámě Matky Boží ať
jsou v několika dnech na svobo
da puštěny eice Vás stihne klet
ba Karairova Z toho suďte le
jste v moci člověka jenl tyto
řádky Vám psal a kteréhož zná
te od oné noci kdyl jste byla %
Aranjueza násilím odvedena
Toto psaní bylo bez podpisu
ale Eugenie viděla vzdor tomu
kdo ji je pucal a kdo se opovážil ji
poroučeli ano i vyhrožovat! Byl
to Olympio— on znal to tajem
ství které ji poutalo na Ilamiro
deTeba Ona byla v jeho moci
Císařovnu pojala taková úz
kost ie se silně zachvěla Roz
mačkala psaní v prstech na Čele
jí vyvstal pot a stojíc jako zka
menělá hleděla ustrnulýma zra
koma před sebe Zdálo se jako
by jí chtěla a bledých rtS Šílená
slova vyraziti Pak ji ale pojal
hrozný vztek její oči metaly ble
sky hněvu a její obličej vzal na
se děsný výraz
"On musí umřít anil by o tom
sám tušil aby bylo všecko co
lelí v minulosti a nim pohřbeno"
leptala sama pro sebe sípavým
hlasem "Tys proti mni slabým
Červem a za to le znái mé ta
jemství musíš umřití Tak lehce
ae Eugenie přemoci nedá Třet
te předa mnou však my budeme
trxo spolu účtovati"
" Císařovna ztrávila celou noc v
největlim rozčilení a neulehla ani
na lože
lnfantka to hned na nf pozna
la na čem se byla ustanovila
kdyl druhého dne ráno císařovna
Bactiochi-ho k sobi zavolat! dala
Marléta Jldanger&vá
lía Boulevardu Bonne Nonvcl
ie zrovna naproti ulici 11 aute
Ville stoji velký a krásný dam
jenl patřil někdy voj vodo v i Am
bascade kterýl však na mizina
přišel a do Ameriky so odstěho
val ťleury koupil tento dum a
celým jeho knížecím zařízením
za poměrně lev nou cenu a sice
pro císaře který jej pak datoval
slečně Belangerové jel se mu ve
lice líbila
Tento palác byl tedy darován
krásné Markétě Belangerové
I kdyl ji byli u hlídače při dráze
nalezli Ona ho však nechtěla
přijmouti ale konečně musela
přece uposlechnoati svou matka
která ji ho vším úsilím vnucova
la Takovéto so zdráháni nylo
mezi vznešenými mítostnícemi
jen velmi řídkým případem po
něvadl skoro každá takový dar
za nejvj šší svij cíl povaluje ja-
rtřujíc v tom skutečný dillaz lás
sky z kteréž co molná kořistili
so snaží Markéta byla ale jiné
povahy nel vřlši čát i hudých
dívek které mají to štěstí anebo
neštěstí ie svou nápadnou krá
sou pozornost některého vzneše
ho pána na sebe obrátí A kdo
ví co by byla neudělala kdyby
ji byla její matka která ve všem
jen zisk vyhledávala ku přijetí
takových daru nepřinutila
Že ji právě cfař tak vyzname
nával to ji nemohlo o nic vire za
slepiti ani oraáraiti jako kdyby
se byl který koli jiný mul jemul
nebyla nakloněna o její láska
ucházel a Markéta nevěděla al
posud co láska jest
Ludvík Napoleon se tuuel tím
spokojili le u nf někdy pil Čaj
anebo šampalíské anil by byl za
své ohromné oběti jiné náhrady
očekávat! mohl
Markéta se mohla vším právem
chlubiti le tohoto Kšmoumika
a lháře mnohem déle nel která
koli jiná na sebe poutala kdežto
ani spanilá hraběnka deTeba ne
dovedla delší Čas na sebe jej u
poutati nel právě tak dlouho
aby se stala císařovnou
Nyní so ale zabýval Napoleon
samými plány s Mexikem le ne
měl ani Času na Markéta si vzpo
menouti
Proto se také mohl Bacciochi
opovážit k jiným účelům této
dívky upotřebit! Uvedl k nf
jednoho císařského úředníka
kteréhož jmenoval Maragnon a
jenl byl k tomu ustanoven aby
sí Markéta vzal
Právě v onu noc kdyl dostala
císařovna Olympiovo ]ani byly
jil všecky přípravy k té svatbě
ku kterél Markéta konečně svo
lila tak dalece hotovy le se svat
ba druhého dne ve vli tkhonti
odbyla
3Iaragnon hrál al posavad svou
úlohu co milovník velmi dobře
ale hned po svatbě zaujal proti
ní docela jiné postavení Mar
kéta tolii pozorovala le má její
mul velmi Často s Baccioc h:m co
jednati a ie ji ti dva k rozličným
tajným účelům používali zamýšle
jí Od infantky so dověděJa le
ta dívka která byla a ní v té čá
sti domu jsouc pod přísnou do
hlídkou nevinně trpí a Markéta
se starala od té doby tajně o Do
lorea hledíc co melná této ne
Šťastníci její těžký osud zmírnili
Před Maragnonem se ale těmito
svými snahami přísně tajila ne
boť s pozorovala ie má tento pro
ti Dolores jakési nepochopitelné
záští ale hledí všecko odstranit!
co by ji mohlo býti úlevou
Za krátký čas na to přišel jed
nou večer Maragnon do pokoje v
němž seděla Markéta Bacciochi
byl právě před chvíli u něho a
měl s ním d3 věrnou rozmluvu
"Ty VÍŠ" pravil Maragnon
přesvědčiv se dříve zdali jest je
ho manželka samotná -'komu
máme za to co děkovali Že se
nám tak dobře vede Nyní zalo
ží na tobě abys za to také ty ně
co udělala
Markéta byla jil od iníantky
tak dalece poučena aby se na
oko stavěla jako by se všemi
plány Bacciochiho a Maragnona
souhlasila ale aby jf o všem hned
pověděla Pozdvihla ku svému
manželovi oči On byl v tváři
velmi bledý a jeho oko zářilo ja
kýmsi děsným ohněm le se Mar
kéta až zalekla
"Na mluvte co se má stáli?"
tázala se ho docela chladni ne
mohouc ho posad ani za skutečné
ho manžela považovali
"Zde se jedni o nějakou tajnou
služba kterou mál vy konatt
Znái Conciergerii V
Markéta napnula svou pozor
nost- Její mul ani netušil le
byla již skrze infantku Olympia
poznala- :
"Co pak je Um T tázala ae
"Zýtra pojdeš do Conciergene
stráže budou o tom zpraveny Ie
tam přijdeš a zavedou ti do jed
noho vězení Ale pamatuj si co
ti řeknu V tomto vězeni jest
člověk kterého neznal ale Je to
velezrádce Dones mu taaa tu
láhev vína kterou! ti zde ode
vzdávám ale dej jA na nťdsirý
pozor abys ma cifóto ní jirci e
ii-"
"Velcxridd fcciU tóíř'
tázala se Markéta počínajíc aa
hližett kam tn plán smiř oje
"Ty myslil le ae torna eode
dititi 1 tuts při&áši docela cizi
dáma to vino? Ale oa se kaed
přvetace divit a avift ti ve v lesa
k yl mu lekne) ie ma poi!4 ta
víno Doloré
"Ta co je zde pod dohlídko T
"Ano ta Ty badd! dělat ja
ko by byla jjt přítelkyni a lek
ne! ta a le je Dvloree na svobo
dě" "Kdyl eeef nic jiného pak
buďte ubezpečen i to vy veda
dobře"
"Já O tom také turpochj buj
Ale na tobe záleží velmi sa&wb
a vyvedešali svoa úloha dobře
nebude) mít přiíiaa na taae m
štelovali"
" Vidy f já víra to chcete— tea
velezrádce mi být od#trria Ta
ji vy veda tak dobře jako byl#
to vy sám dělal Se saaoe bode
te spokojen
"Ale to ti povidla af ee
dii místo té lahve jinou" napo
mínal ji Maragiwm jeli jIeeu
"Tím b v i také sobe velmi ak
difa My se pak o Um pNwvěd
číme zdali se toho slilo jsk jWm
jil pravit neboť dáme tea zbytek
co ještě v lahvi ziUtaae prokw
mat i
Maragnon odeicl a pokj mm
j pevné za to le Markéta jeho
portt?ní v j koná a ice ti st ÍHr
au ji chtěl sám přiUtbu d v
Conciergerii poawTvvtt Prví
ale používal ji k t&me aby sa
tamto viso doeeala proí ae j#
tam nedoae! sám ? Tato otázka
ji napadla hned v první chvíli
kdyl pohlédla na Iabe v jttl
před ní na stole atila
Ze véh zamyšleef by la vyrw
Sena tdabýra klepáním aa dře
Přiblížila se k nim a kdyl ote
vřela sjíalřita před sebou it£nt
ku "BSh mi vá pobili v tsto do
bu šeptala Markéta— "ale kdy
by vis viděl Maragnon V
"On vyšl před saaloe chvil
kou z domu odpověděla ieUuť
ka a vešla do pokoj "ale mluv
te ca se i talo I Dal vám jak4
nařízení !"
"Vy to jil víte?"
"Já to tttira To se tiče Olf e
pía r
"Ano tak Jt milostiva i
fantko"
"A to víno tam — "
TTota sa votu
Nwji ar
I
(t St itt y+ltl #y ffniÁ ?Aí-
Podwbá se le &af zábav]
ho divadla jao vidí ti aěkvho
veet Na mou věm ni po
jímá ukrutná aeoárUť proti lim
dav Srn Saďte Jei št holte
ránu Z dvě hodiny tedy k-ř-riiu
umé hodiny zapuine popra
va a ti lidé m tak iLlčí jakoby
se báli aby nezmeškali Váli
se ze všech stran a Ladat liti
lu a Farriagdone a llolbora říti
la A Oid Balcy ta stará elire
smrti jest jil doti zaplavena da
vy f Newgate ziri na to Lemleaf
se a čelem zamračeným podwbají
ct tu tváři negra na bii vryt
jest křečovitý poaeaěk jji ai
nevyhladí
Před hlavni braaoa jil se před
třemi měsíci ubíral a a eil avei
naposled vystoupl aby do iKto
ti vkročil vystavěli šibenici ne
šťastné to Ieení sroubené ae tři
břeven z nichl jedno opírá e na
společníky své jako sa berte Do
příčky zapuštěny jmou l#lezeé há
ky jako spáry tckajkl aa oprát
ka na eil H)věi odoaBceJl
pochmurno V mlze podoba e
břevno to ohrombé zaťaté rec
Co si asi vyprávějí ti lidé ew
oUtoopili kolkolem lešeetF Já
sedím na střeše naproti vlxeeí a
hlasy doléujf ke mni ja jako
pustý iatn Konečai jím poro
zumím : mluví o něm který
jt mým otcem vypravuji mi
kterak se sem dotal UoačUajl
ae Napadl je zlost Nechci aa
to déle pomýšleli neboť v a i tra
mém kypf zloba proti té laxekte
rá ho odsuzuje i jija sásv
jenl vše vím ji ma odpoeitlu
obdivuji sejeme
Co dělá nyni ubohý o4ou
necř Procitl snad? Spí li j?ti
kél obléli ho ve sau poeledat
přelud blaha! Kél bych mohl
seděli a hlavy 131 ka jeho a líci
ma ji le všecko vím a byť ho
lidé i odsoudili syn jeho le ma
odpouští — - Ji nechci aeaividé
ti tu luza Jeet jich přilil mao
ho Ncnáviať rozděleni aie ae
zm&le 1'činek její mizJL kdvl se
nevrhne na jediný předmět
Kél bych ai mohl někoho vyhié
dnoati na jednoho jedí eé ho po
stili blesky vzteku svého jJ
soptí v duli mé L
čaa ubíhá Davy roetoe Jee
nepokoj ay Na mou vire le by
chtěly aby hodina spí i abeh —
kdelto já upíraje araky aa soa
sedni orloj aadiji i doutiaf své
upoutávám aa ručičky jei ee mi
aďají letěli a neodolatelnou ry
chlosti Jen ne tak rychle l jea
ae rychle t — NceJyli mae Tak i
pádivá a leně osud člověka kte%
rýl to!íJe v rámci livotajkde jaoa
skutky napřed vyaaaceay jako v
kraba hodineéaz řiniaké číslice —
Aj také ieay f ! Co pak ty ade
CVi 1 Xlíjí ciavaé postavy jv
ko trLavci podílejí u p— — vi
W jtl nyxUly nalili J J "pij
aé„íía jevkiti vyetNSpiti Ještl
aerri Jee streeai ! Pockesejre ý
da prodári hateei sslhoe le
šl ee eeviiex — Itria aeeřfaa
ki jt jSté aa hsia affrt jse
jlté v kalwák J etfpwef
strpeef lidsky keed se visa do
suee aibevy — U Sj ete kre]e
prvaJ iloke koesreé aaeji
iloky své doble Oa yo
pt jea jedaoa ale a výčdkeea
0tatafdial4 jl vire jřltave4
a kdyby eo ardíae zas tul eei k
jí) aeehat padaoeti Tt t
aaji! VJWmé divadtv jborai
ewašteme Mezí reabealas jeoa
pe-láky prv zaJra e m4ar Ot
%tm m se křwts a jil aa4
aa kkvarau — 2Uěk livf pro
astěoit vwim
Stále ri líá eevýck d-viki-
Nfc 1 t-v awpMwyid
le to áski aai pj ivlť kde
kdyl se jii o kwpíři aa dar
Baos Jkhs při t rl -i advvKIí
Vidiaa kterak uis
aby svýas oeid3 caík
Ze eeealet po rere wi líwůr epré-
Urk abych j- hod ti ewhl aa taic
těch btdaýck hrll a vytikl je
jdaiaa trkaatína reky d4 ttopv
ea4 aeea ai by jis un jaajkl a
chaal vvbilo
Jede dva lt Jtyry pit
eedaa esea 0ea ! ats)jUa
ťwlklL I kra e- w kUt
kvřu se %hlL NáVW bfat
věcí ktré XTUIttaa ři
eajv pro eJL lá-Jsé dllvlitUy
okajalilé ei ajfcai OeLíwj
jde upjatý poaoraé ee Wáae
eewaukoe potai pwaorvo
! Na Uea cbLícti aejt aa
tho aejmiMtUho paea&o4iaow
Bjl dlweký !rý w43aý
a anioio to adála au pvaka
ta sl jvf I Umí a pui i 1W?
n ta tkvk prď{ a putavd
k Kaoséma poprav ti ti ? rtxa
háw aa to ie kiybv srbtuU
byl někdo ptai ebj t by sl e4
povéli Sl tady braje a
Cíly do Wt-Eď PWkj say
11 si podivil sr prt jA xď
tulik Iwii Piistaepd zlzti bU
1 tázal Wh vyplaval e
ftwřtx al byt mtrltm d pJe
který h- djJ haaJe tak Jjckú
vý divadla jl byt Mal nikdy
ae vidci přiiri e podttali aa fw
pravá aaého otce PiUmii lái
iwjpUniijí z tUck ai kw
ci hlh4 avěiavoiMv Nyl
jtm e to edviátiii v4 a a acaky
hlava ta se mi aiáia bjú řwlo
koícst ač kl se 4ťj wlatai
dreitcw tMtari k4a t&tm bb4
hvizdy I ta jho byla pwt
vřa Či a diikl vyšláply Aai
ása acviaa proT szee ta fy
ete pvetala Teto %wika
}-tu to mil aaaokea it aa zlé
mmlh cwlataina }e se- p řu-rl polé
vali na kruaaoe traikre N
mil f hrpho aa f ri 4 Pw4 pi
li sací belxZck ttie- Nebil ie
pro akjet aědjvoi své be
taje aáivlsUMŮ své aW vjk
klBtÍ
Bráaji v! wtcvNla a ie-
kf as v h"io vytopiU tič aiu
Napřed král kat CalcraA Jr
aéaa hlva a btW bradce klcri
tvořila jakoby bleic aa tte ái
ný a MlaSrirý fmMurt dávef aai
sý poprav U li a pWdal abtral
se Jj eice
Jii vlas co m d#b Člověka
věc kteri 4M a! atratit pMta#
vili pod čako epritka padl e
jeho i: ji Kal sae 41 m bia ve
btka lepila a a pře lihl ji pbe oči
a o ai ziti b v lo hrj tviht
Kat zaiaL ChviU aa to aaia
La pMdlaha pod soktna edaoara
ce Spadl do protora oprátka ho
podržela aa krk Kat zatáhl tře
pa] Urf m Bwhy eh v boC
smrť !
1'oii val jra se aa Scv4h
aédvého VitecodUžf N
koli v vy byste a to nikdy atw
aayitli eikdv by vám V aá e
BJkfadi Om mm mm'%mmií aoai
eWm Uhe hlsaiU ! Saail mm ti
bílé Čepičce kWri saéA rye tváře
odeoazeeéko stuil e ckvěaf těle
e smrti zápauúcíhowoa se eei42
V attre aéa ee aéco děžo ai
bych to aaoal vj slovitt
ot ee sae aaMemtla a of a-
vala aaee jakoby tojii divee by
lo arčeeo Upřev zrak svij aa
Biaie který se sii vzkhk! j
aa něho lib to ezalchJb Te-
bo přivede aa iboic( !"
KJm éyl iyÚM eaoiw
Byl to hodaý Ilověk tea rnmtt
Doggine a ipetaé by byl pochodJ
hiaee který by ee byl jediaklea
slovtčkeea odvild kazili tato do
brou povsěC NojpodivejU p(
tosa viem jet ie ai byt eojwto
rem plece si ji zaeloelit Beď m
iii jak baď kdyl aie dM avé kl
eaty pak wM raka tak lekkea a
plíjemeoe le ai aa lida a ekft
aepoeayslit aa to aby ihi Jr
slUo seje aapoeaeét aékdy hovor
který aaěl ee evýsti kJUeaty na
ehodaika v Oty eékdy eočai 4
vahy ji byt v té eee eaé aiUl
t teti bčíbiL Z toho arejafto le to
byt privaik praavLiiUÍ Nade
všecko valil ai ale aaietr Dogia
pohodli Plaetdaa ee jateaoval
Placideea chtil aSecatL Eoavii
aoaf jeko aeeaěla tiaéW cUveda
rtt tekla avari býval mlf bea ecVa
kaidl pieUSeai OitstiawsaL
věUi jeh radoei byhv kdy i ee
saokl avelebcti do svtW kředa
před avé papíry Jtteefi ko eti
povely jako tvrze eevatai c
aioj pak kdyl aaa k{Uv ze r~la
t-zi ty t cct-t t: -n r -j
i Um ea pualoejtUl eiatai i
it Xa! f9LiL T yU
vlek í'mtJlm ie kdy 1 prolaoat
Wl Mt wkk% tiaaJ ee v kly
Dret i3 stavil jmtm ai
spwMtk ebeaajtci eiwtky tyle fw
dreeaoeO f Jset uie tak
BčiadL 'íl saa euunavH
radaeiiatk aepaed ei adfoeedi
do aik ad kee a aavelev pi
sele pobedael k aby vyWki
utiii jdf kráie ve i ta a ve-
ÍHliaa te preaa akyvi ka
traktoval iwjasy jwko a ayižeky
třetina k dával
KJyl bl výMk edkyt pavk
šla vée pieae )awiaeia etiwQ
kai se eá PUiaa ka tsai bo
bo eviaLa aékiy eWý vek ae asét-
(ié al pak aao dreie mm ákatlae
priveíko Haooá Za— ta mm
bodílta lo ailviitaM jeko euzra
eputřWvaai kjdT hmhm 9ií ee f
docai do fhmtsmwm pek bral j
iitfce rvrmmimmA e4tvaMri
sbytky a pokr2val ve evéea po
Isaiel e evětii khdoo dilow
e-_'ía w : _
t Lieewie tea FWil afvaia a
bci a pKaseaetck dveej ae!Uýck
k-Tablka ee ail e esek i tmiH I avětk 4rovkýds pareJ
al šuta mml%urlm fmmm aa- prá kweltneM
lvyjakobei SJĚZ
pi dks% chvil Prve ilf S w v pmroeve evraae
fimJt ikrUmJí po poftf e tváři f rck J iodé jmi y4 aseai
viiaHS diehý fwmž eaarai mm i llambej—wea a Nc Tria jea
pio bv (ba b fmmi mm zwaoe f Tkersac-
ř řltdVtatl J Snav Kreo Wířa
I tne CloJN"ua llMuav Hibi—s m
Akt peka ame#ck Oouaca J GohJW Ucvdv L— a ~tovai
dmky dnmly v {kraiajUa ce Kiwyswk a ti mUmrx jmmm syrjěál
mi mbmnmmj vio v poáUtal i etrycki kfjere kly vyeekl
kUde tak aIfm p&
t i mm m é é-~a & M—a —
O san#teásl atr%
eodo-ikio iideé
kivat! té u— ttríťké
ki t4tt nMÍctu— a 2 vít
ej ti j& wWaiiiim W v WB
feLiiý íw v tMe)
Od reka d rvka byl ífmumť
ta friiá efcě jLÍU
ysatrek] prá4wk unhUt mim
prvkaatti Z teis vyvhÁawi
Mtdasl vrabci ae
t eW
vdMd v kaemUiv vvr pA
od mm Imi do 4Mti e tueiai ve
UaciMMh lae e IW
ifwit Ay bf t 4ai U1
akie v chlai 4 iataU k U-
byio míbmU aby táib
iím X k ataei ee to aaií
dva dávod v ftW etraiy ko
mm wmwrm wmmmr m mm r
BBSwM aa Zy k ptMsécarll Vlijí
cky kdy tml popči aekoW
aiiwikrii mm OLh&mlmy+ ee
cw BaaebaJ 4mmiimem%krmim l
byt avdavýú de vy striM dva'
v:ř(xtkrářw eí vá vyjovcee pee-l
bíélxd dvaaxřtwiráie ptoeaa4
aa klal-bf t Ve oee kteréezi i
+mm mm auaI ae pwčauAa aWeo
vypravováai
Jdeoa de predko&io kee
JaS kck eucv Doyasova
Jd a jao pobíí mm i bybs
b mikmLiL bmk po popřev
pdí e mm stána wtsJm
2t
ty etiaky e v t etklo e fc elpo
: čiiv Ttu rajso á-4 kaew
Li byt ail priteik přvlvae
' — epřtews d4---abo€ kal
44 rkvfei jmmi pvjeii e po
kaeuaa aayU a proto mmmhm mm
pheaeé fZmuku B k jakuty
zde cb bál aiaiý eivtekl Cky
hil zde divný aivf tak poevře bo
bylo aeektjkiéMa BaePtide
attre" prav U mlnUr fttálo a
tra ak pti mmfthmL Umi
Vxpggiím kj t eto&vj P?Sei
e i s airvky jW ab v řy prp
jty ptá ikWaé a avU sj ee
aé kázat aaudrý ptr ÍW sire
u4 zp4ioby vaiaé Mii eke
aeco Uiitéie d-- esa aie kiCi
Čho Mtr tSggimm f%m!l prv
bjJbo ptal aky e iot ey ptal —
správy bjřy eřvaaivy Žadatel
byl rijaz rta týdw oWAvai im
mmt šIaekl- ZaTsÍ prawmv lim
tmwmt rvko mfm$i2m mm e recem mm
tatauka kol aicwt kvdaa ee a
: vZmo im pravtdolee kf vau i ymXm
v Uruiuýik bodiaiťk eeí
ee aéiterf svalý kaoet aaebo
aikurýjteý tvoraroaav řece
aoo tJřrpetaie krOly k4k ee
aoda bj mX i aaMCr ££$
v ykaat rieo i v&r% ae
lioea a Laaeota a laae- A
ee (i-la jako Lhf
Jumm aeaoda! Te ka& po dva
d aeloaaatacké abe eo4cavre
vew ftkie a byceoee pravte
le a aiko paesoval pw4adk-— T
ale a%eaeae potvrdit le iidaf
bbuotkii aoevediiJl a aeeeeiiv
dd svéřveé aaee kaky p£eji
jako mtmlr Degee evoji kare
spjadeeciY aUé poeiaoead deeÉy
aw spwakua zavureiy v keraaývi)
aiky km k kaldý lasa vy Wl a ra~
kee polike ývfc aaeo ertaal
e4ca paaai jel pWal fryK Xde)
byty zaiaiu kaaciHké tuea
hty rwdiaaé taaa apráty iJtodai
Doftae véervei swassi Isa nM
itat pée Ol aepJTUř-Vbs'
lim {NtdaWaikaeeatee-!
kas ata aa pár ke w a II kyV ee
avseaeÍBv reetrvžéswa bzjbí
aow Na wsi poamaA eaaevai
eelktxoe e pý:ao pravé z r
ceiéazé li voby tí r2Cee£=iíiÍ a
kdy U4abyf jo 4v ILJ c
sakoval aby a tteyt Ctre t
dltvé ařekUdL
Nskoda ail ae jaixJb tjtz
ztriza LtAa ekaake: C
Iwet alov !:{ jU tu zií 22~ZJ
Caoeeeýxlři rs o o
tii: a a eilcJ
lati:
rarkia-ty-tis a rl_---„:
taxa ta fiZZi t:- t_2?
eisiřv
ýlíl a teaby lida-Perkia-y
ho aatM Imc1 bvt ŽKÍail od
tálelae eeckodaika Ni Fr
k £y l—l se vvawsai le é
alíw aaaeid teestka fi pWal
jitaeasa Báemriratkeei karrý toa
dwW aeoaJ býti aa tmm tl ée tal
katy Bl W asrak ktH fv+liZí
ÍoW reeptýliie
E 1l Jí
a m
►?
mm pBA
MrrwracKaau eMB4 i~l
! Kommms debem l r rrwvze-a váak
kii ta na mJA ?-w H-Um mm
i „ kiaeů iadi j spMčaaxat
BABTVti
0 □ A II A
d::cíC3 x ca rraica:
a va
j Hiii přini c t sta
aTerrwe £ mrt iW#
D-m&mtfm L Cmmmr„ ier#
Dm iAWm W7m$m t ž r+ml
ieati Jsorw eaaoeAet
úVwe £Tay ÍIkiW ŠUrrriCs
VtW WmTem tUeai
I fj ZZr JímSi—m Jzw-
mt iSi i m + mm Bmm mi
jTTctt l C A tí O :
7
Taiizr JTtscraaai
Oty Yaakw a dka
% PacfcJe re-Irwed
V tíaaic- JrTsiei do Ft
IWře Dee Xu Uttavm a
Kevemk
V W taeariTz do t ŽW
ÍAitaaavMck
T Ckaa KxK9e do Wzriocv
Cedar ra Ckarke Ct £xs
hajttoa aS Le
T CLsnwn du IStbeMw Dua
WtX lror tM tMUcee
a ka vWea saM4las a drakeck
CWi Catoec WW{w Ck-
aac Dbaae a Xjaaeaoť
V Tf%'ue da Frwpoeí Kaeá
ae Kleultsati %imm nataa
Y Caocaoo e vlesai drmikaai a
Cawjff JcJom%aai
HT £T faeszaest - JT £iW4£-
rrKae4
raa sx
ivaf-v
U JtfnmUl S (7mI
ewvwtav hxwa
drahá
TUJLÍ ÚSTállNÍ CESTA
co
A CA
VtCHOD
Acm -ete!
DrmvliivrvUl
teiziicX
aea e saracea
ři i z a aa sa m bi m ba
rw ravHiira a is easnn mé
a HZ e mmmx
mm atn IV My St aa
mmx mm mm B m~ US ea "e
r— wB — mm mmm n ! I v S b
at —! iiii é L 1 "" ' - 1 t ťl
axavat rmorcwxst
i T Xavsecax
I ik ÍNU4t
I ViMtca'
— ---- — -I lili Jl
1 r ir~ _ - r
i — v
V?
