riCn A XXTE2TA
' - tm '!-z"
1 i" V Mtpoíccn I1L a Eugenie
Hittaricíý román W dcb
ltvrfa" í7l
"Pii úm U2b j£ buJu w to
últy ládaiiP avolalO
Tť! ryWpicisv uřaým hlasem Neboj
ae" pra v U pak jemným tónem k
Do 1 o rej jel vedla něho stojíc
strachem se chvil "já prohlédl
jíl ty hanebné sítě ale tenkrát
li vinnici neujdou tak snadno
trasur '] "
-Pa2íejítí za roooa"' pravil
' 1 : Baccioetl chladní a pokročil v
před do protřední lodě
"Poalívajl k tomuto ' padoui
atvl posvátného mí ta vědouce
Ja j nezneoctiin Tojď drahá
Dolorea ahlídime jak daleko se
odválí ta hru provozovati
-Vás musím pro tuto nehodo
zvláště zaodpaltění prošiti" pro
iodii Bacciochi mimo Olozagu
se nbiraja "Taková proviněni
vyluíuje i všeliké ohledy k vy
slanectví Císalský dvfirkojtse
nadějí la tím přátelské poměry
roezi Fraucií a španělskem neu
trpí" yj:
Eogenie stojíc blízko prostřed
cf lodi ve atínu Širokého pilíře
osmívala vítězně !a pomoci
onoho lotra takových úspěch 5 se
dodělala
{][ Olympio veda Dolorea pod
pilf kráJel vzpřímen ta za mra -přenou
tváři asnezlomnoa hrdostí
ta ním v patách Jel markf z ko
nečně Prim ve společnosti mladé
ho Stihlého Španělského d&stoj
níka Zraky císařovny utkvěly na
mladím tom mu li který a ní ni
padnou mel podobnost
Kdy 2 patřila Eugcnie diaman
tový kř!l na prsou blíllcího se
Olympia bylo jf jako by viděla
t ním význam vypáleného a jí
napomínajícího tnamenl — v t po
rn ni U st na slova je! byl Olym
pio k ni mluvíval— i zachvěla sa
xnamenajíc !a pořád více kame
: ii a v tom kříll schází
- Co to bylo a proi e chvěla
při tomto pohledu ř Čeraýth míst
Um přibývalo i muselo tmiieti
toto tajemné znamení jebol po
hled ji tak mocna dojal Ona ja
musela ta kaldoa cenu tase do
stati Col neupadl Don Olympío
Bacciochi Lo obratnoati Y aji uoc
—on i jeho Dolores ř — Eugetiia si
vzdychla t hluboká
Dona Agoadovi který taimo
obé závojem zastřené dámy při
vé sa ubíral zdilo se ie v té
neibliia etoik-i dámě nosnal císa
řovnu
"Strachujte se mne" zaleptal
''vizte toho mladika který jde
za mnou"
Eogeaie elytela ta slova — po
hlédla vzhoru — lUmiro de Teta
kráícl přivé mimo nl Není lid
né pochybnosti Olympio znal
nejnebezpecnijši a nejblubíí ta
jamotvi jejího Iivots
i '
VitiuiJona a JlaJril
! -
i - Prvé nel o vypravovini svém
dila pokračovali budeme musíme
také pr víUřti co so oné noci v
hostinci "a tneata Granady" dila
přihodilo
Sotva byli Endcmo a hostin
ský zJánlivě mrtvého Agoada do
otvoru hodili jej! byli vyzdviie
ním prkna do podlahy udělali
bouchal nikdo prudce sa dveře
Oba lotři pohlédli jeden na
' druhého : nemohhf uhidnouti
kdo by tak pozdi jeSté klepal i
-ř míli za to Ie se klamaliJSajednoa
7 zaslechli známý hlas který jim
vlet ku krov v těle zarazil
' "Toťjehoaluha" leptal hospod
ský
"Olevřte" křičel hrozivý hlas
venku "anebo roibiju ty dveře 1
Jte zde pane Agnado?"
"To je Valentino ten musí
umřití" leptal En demo
Zatím tloukl neznámý netrpě
livé a nehorizné do dveří chti
( i ▼yptíiti f
Enderoo přiskočil k místa kde
le2el Olympiav revolver vzal
í jj d ruky Hospodský přistou
pil zase rychle ka dveřím maje
T dmyslu al tyto povolí na Va
lentina se vrhnouti Jej skolit! a
toule cestou jako Aguada do hla
bok (ho sklepa vhoditi proto
nezakryl ani otvor jako přlSera
s podlahy a &8 zející m
r " Dveře konečné povolily zuři
vému: 6silí Valen ti ca 3 velkým
praskotem padly na podlahu a
Valentino na prahu stojící po
znal při svítle mésíce Eadamoru
postavu v
Spatřiv prizdnoa postel a vy
triené s podlahy prkno uhádl
L Led co se zde stalo l zaklel
trallive V okamlení kdyl
chtíl přaa zvricená a na zemi le
' " — UUUvMM ' WMWAV
TThlsenafi zase nov f nepřítel
totil Losfdaký tL pořal tó Ikrti-
i Valen ti ao
bfv takto """neožeň
zsvana prepauen tavriroral i
zoaio m mu ze je ztrzceo- '
Drlto ho r zvolal Endemo na
svého společníka janl sa se sna
iil Valentina k samí povalili
-Uot aa vala hlavy I zvolal
Valentino a vyrval se po náram
ném namáháni koneční á pevné
ho objati hospodského tUrf mu
jíl hrdlo stahoval
ziawjtfyal poT41 Eudemo revok
ter chtí jím lebku napadeného
luhy roztříštili
' Na obou stranách zuřivý tipa
Vílézstvi bylo pochybné bos
podký a Valentino rvali ae spo
i jsouce oba silni a odhodláni
a Endemo nemohl vystřehtl po
uívadl byli pořád v jednom ibu%
máíi "' ' '
Ku ui ršlluuiM pt'l hos
podskýtítíř( v tumlu zápasu se
neodrií — pomozte mi přeco"
Endemo odhodil revolver ra
pctiul a přiakořil k Olympiuvu
služebníkovi chte ho chytit od
aadu Nyní muael ovsem Valen
tino oběma padouchům podleh
nout! "Jen ním tam T' křilel hos
podský a ukázal hlavou na díru
Valentino pH(liI ie ho Ende
mo chytá i učinil zoufalý pokua
vytrhl jim a udeřil hospodské
ho tak silné ta te svalil Pak
vytrhl na spec-b dýku a napřáhl
ji na Endema jen! ale ncouvnul
Také v ruce tohoto se ní co žale
sklo "
Jen ho zapícbnite" hekal
hospodský pokouSeje se aby
vstal a Valentinovi n&2 do tíla
vrazil ale těsto ho předejel
"Z Ie máS svou odplatu ty pa
douchu!" vzkřikl Valentino a
vrazil hospodskému dýku a2 po
jílee do prso a
Kdyl Endemo uslyiel smrtelný
chropot hospodského a kdyi vi
dil 2e ae mu krev z rány prou
dem valí sáhl opít po revolveru
jeni so mu zdál býti jistíjSí zbra
ni asi dýka
Valentino se nyní obrátil na
tohoto druhého nepřítele Bylo
sice ncbetpcíí jclté veliké ale
on ae bo nelekal V pokoji bylo
jen slabé svitlo které právě ny
ní jeSiS více ocháblo an byl mí
síc za Serné mraky zaiel Proto
také nemohl Endemo na Valenti
na dobře si namiřiti
"Pryí tou zbraní ty bídníce ř
zvolal Valentino a skočil po En
demoví "Vldyťjscm to řekl 2e
jsem té vidíl ale tenkrát mi ne
ujdei Vy vrahové co jste udě
lali mému pánovi zde vidím krev
na posteli i na podlaze"
Kdyi byl Valentino tyto straS
né známky spozoroval dle nichi
se musel domnivati ie jeho pán
usmrcen jest zmocnil so ho divo
ký vztek ie se jii ničeho nelekal
Endemo na níj vypálil dvS rás
ny sa eébou ale obe so ho chybi
ly Tento se zachechtal a počal
se po svém couvajícím nepříteli
si pat i ale tento míl jošlé tolik
Sašu ie nan mohl docela z blízka
ješli třeti ránu vypáliti
Valentino vykřikl col bylo
znamením 2e ho lána zasáhla
Tato bo v Jak jen zasáhla do ie
ber a mnoho mu neuikodila ie
se mohl Valentino v okamléni
zate vzpamatovali Nyní se vrhl
sa Endema chytil ho za ruku v
které driel revolver a otočil mu
ji na zad
To spasobilo fáleinéinu voj v o
dovi takovou bolest ie zasténal
Jii chtěl Valentino tobolo pat
doucha jeni byl nyní v jeho mo
ci pohodnout! ale vzpomníl si
ie aa musí dříve od ní ho dovídí
ti Jeli Don Aguado jeitS iiv a
kde Dolorea se zdriuje
Vykroutil mu revolver a dýku
a vzkřikl :
: 2íyní j v mých rukou bídní
ce ! Ani ae nahni sice ti vy krou
tím obí ruce z ramen Teď mluv :
je Don Aguado mrtev ?"
: "Já nevím" odpovídíl Endemo
stísnínfm hlasem jeni protrszo
val náramnou bolest a málomoc
ný vztek -
Opoválíl-li se jeStí nyní zapí
rali anebo mne klamali rotbiju
ti zde lebku o tu postel Co jste
udilali a mým pánem V -
"Hospodský ho shodil tam do
té díry"
"Ale vy jste ho přepadli vo
-paní Odpovídej dále Kde je
Dolorea nevěsta mého pána"
u Eadomo zajiskřil oíima — v této
otázce spatřil paprsek naděje
Budei mluvit P
" "Vidy ť já vám to chci řlcu"
Tedy dSlejjeli ti iivot mi
lým"
"Já váz dovedu na místo kdo
ta Seňora so zdriuje" odpovídíl
Endemo drsným hlasem
Abys vyvázl z té pasti a mohl
pak na nové zloJiny pomýlleti ?
Ne s toho nebude nic Teď
mluv anebo umřel"
"To není nic plátno kdybych
vám to pověděl - Vy byste ji be
ze mie nenašel
-Kdyl ji m&lei ty najiti najdu
ji také Jeite ti dám tři minuty
času" pohrozil mu Valentino a
důrazem
' "Ona je v Itadridi" odpověděl
Eodemo
"Madrid je velké místo— dále!"
"Tam se na ni ptejte pátera Cla
řaia který jest a královny zpot
vědnikem7 f" jt 1
"Bídníle proklatý mně se zdá
ie mil i v tomto posledním oka
miiko ďábelské plíny 7 Mluv
pravdo sice —
t"Uaorťte mne ji více nevím"
f „Valentino se na okamiik za
tnyslileTíďa raili jej svizati a
zda zavříti a al by pak avému
f ájoti pomohl do Madridu jej
saboo odvézii Uznal koneíní
ie bud nejlépe kdyi tak uemf
"Teď se ani nehni 1" velel mu
pasti v jej z ruky a obrátil sok
potteli chtě uiXlati a prostíradla
provazy "
Eotva byl ala Endemo na oka
miik volným vrhl se na Valenti
na privi kdyi u byl k posteli
nahnul a chtíl ho srailti dolu do
otvoro í 1
Tento byl ale Ji na vlečko
pí i pra ven a nyní ho pojal tako
vý vztek ie zapomněl aa vlečky
ohledy Chytil Endema jeni
byl mnohem slabií a udeřil jím
Uk silně o zem ie zSstal bez se
be ! "'-
Teď máS svou odplata ty ii
benicníku !" zvolal Valeolino a
kepnul do ' faleSnélio voj vody
jeni byl skutečně mrtev "Já si
nemohl pomoci ten bídník by
byl své hanebné zločiny jeltě
dále páchal- Ale Bah ti 10 od
pusť" zamumlal pak a obrátil se
od něho "
Právě počalo svítali kdyi Va
lentino z tohoto pokojíka odchá
zel pokusiv se dříve marní o to
zdalil so mu jeho pán z propasti
ozve
V celém domě panovalo příier
né ticho kdyi Valentino dolejší
místnosti a prostory prohledával
chtě najiti přístup do sklepa
karu i byli zločincové Olympia
hodili Koneíní se mu podařilo
nalézti v zadní Eisti domu scho
dy po nichi se cti od i lo do sklepa
Nahlédl do čiré tmy a volal své
ho pina jménem aby ae mu o
zval ie jest jeltě liv Ale dole
se neozval ani hlas
Valentino pospíšil do hostin
ské světnice rozsvítil lucernu a
jal ae pak prohledávali celé pří
zemí
Najednou sa zastavil a mumlal
sám pro sebo : '
"Cc" sdyby som teď přišli cizí
lidé a kdyby nalli nahoře ty dva
zabité ? Pak by mne mohli pova
lovat i za vraiedníka mého pá
na Ale ať se stane jii co chce
ji musím hledět mu pomoci"
Sešel s lucernou po schodech
dolu a octnul so v klenuté chod
bě Tato chodba byla dlouhá a
vlhki a po stranách byly tu i
onde dveře které byly vesměs
zarocené Vlude panovalo hrobo
vé ticho
Pak přišel Valentino na po
stranní chodbu a pustil se touto
díle Kdyl dolel al na konec
zastavil so náhle neboť se mu
zdálo ie zaslechl slabé hekáni
Poslouchal ani nedfchaje
Opít zaslechl slabé sté
které se mu zdálo jako by ze
země vycházelo
"Boíe — on ještě liv — on volá
— ale kdo je mSj ubohý pán jeni
z&pasí se smrti í" bědoval Valen
tino úzkostlivě "Don Aguado
—ozvete se ml abych vás mohl
najiti"
Nic se neozývalo
"Ale milosrdný Bole kde ho
mám hledati — zde nejsou ládné
dveře"
Najednou vykřikl radostí drže
lucernu ku předa neboť spatřil
docela na konci té chodby v kou
tě malý otvor a kdyl přistoupil
až k němu zavanul proti němu
puch jako z mrtvol ie ae hrozen
až otřásl Posvítil si lucernou
blila a viděl ie jest za tímto o
tvorem několik kamenných scho
du Nerozmýšlel se a prolezl
tímto nízkým otvorem do zadní
prostory
Zdálo se mu jako by byl vchá
zel do nějaké hrobky dech se mu
počal taj i ti neboť byl zde takový
puch jako kdyby zde bylo více
mrtvol hnilo
"Jen dál toho se nelekej" za
mumlal sám pro sebe "Don A
guado jste tam ?'
Svítil si kolem po tomto sklepě
a najednou zaslechl slabé a hlu
boké vzdechnuti
Sel po hlase dále i bylo mu jiti
přes hromady hlíny přes Hovící
hnáty a polo zetlelé laty V této
prostoře páchaly se totil po ně
kolik set let tajné vraidy a vra
hové neuznali mnohdy ani zapo
třebí mrtvola zavražděného za
hrabati neboť zde lelely lidské
kostry po rfiznu rozházené
Nyní spatřil Valentino nad ae
boa otvor jeni vycházel do ono
ho pokojíka Tento otvor byl
ale tak vysoký ie jím nemohlo
svitlo ai dolu dopadnout!
"Toť jest nějaká loupežnická
peleS" zamumlal Valentino "Ti
libenicníci mohou býti jelti rádi
ie jsem je poilsl na onen svít
Ale kde ja mBj ubohý pán ? lilo
tamto se něco bílá a vedle toho
se něco hýbe Bole to je on— a
v samé krvi Ale posud je liv
obobý Don Aguado '
Valentino postavil lucernu na
zem a přiklekl k Olympiovi jeni
při tomto slabém světle jako mr
tvola vypadal
Zdálo ae ie padl Iťastnou ná
hodou na peřinu která ai posud
lásti pod ním ležela sice by se
byl muael zabiti
"Don Aguado to' jsem já Col
neznáte svého Valentina který!
vás koneřně nalezl a který vám
chce livot zachránit Tl
"Jii je koneo vlemu" zasténal
Olympio slabým klasem
'Jeho "obrovské tělo zdálo aé
býti docela jbez vlády oíi měl
vyvalené pysky a jazyk byly
suché a rozpáleně levá strana
byla pokryti asedloa krví která
mu al posud a rány kapala
"Vodu— vodu" pravil slabým
hlasem''" ' ""s V
Valentino zaťal pěsti vida la
jeho pán v nebezpečí smrti se na
lézá Přede vším musel přinésti
vodu aby Olympiovi jazyk i vl
na ochladil a pak mu musel tuto
rinu zavázati " A "s
Pospíšil tas© ven a vzal a ho
hostinské světnice dl bán vody a
láhev vína
Za několik minut byl zase a
stého pánz jcnl by byl zajisté
jii v několika hodinách zde za%
hynouti musel kdyby mu byl
Valentino rychlé pomoci nepo
skytl :: j 4
Tento mu dal piti vodu s vínem
rozepnul mu kabát přiložil mu'
namočený iat na rinu a ovázal
mu ji ' ' - ' ' s"
Zaradoval se nemálo epozoro
vav la první pomoc ubohému
pánovi patrně ulehčila : -Tys
přece dobři V věrná du
še" pravil konečně Don Aguado
slabým hlastem "Ji2 j-eni inžrl
duli na jazyku"5 7-5
"Já se za vás pomstil Don A-
guado" :
"Ten hospodský a Uu falešný
voj voda mi to udělali"
"Diky Bohu ie máte tak do-
broa paměť!" zvolal Valentino
"aspoň moha doufati ie se po
zdravíte Ti dva padouchové to
zaplatili smrtí Já přišel ješiě v
řas Kdybych byl 6pal byli by
chom oba dnes mrtvolami Chce
te se jeltě trocha napiti 7 Škodit
vám to nemuie"
"Ta rána mne jii neboli" mlu
vil Aguado ske 1 po každém
slově odpočívaje ale to rameno
na které jsem celou tíží padl to
byla strašná rána a kdyby bylo
té peřiny zde nebývalo byl bych
snad musel srazit vaz" '
"Zdo nemulete déle zSstali ten
vzduch by vás olrávil" pravil
Valentino "Dovolíte abych vás
vynesl nahoru TV
"To pSjde asi z těika já nemo
hu ani údem hnouti Mé celé tě
lo jest jako kus olova"
Valentino postavil do chodby
lucernu aby svítila na cestu pak
se vrátil pro svého pána a naložil
si jej s velkým namáháni na záda
Měl co dělat! aby takové mohut
né tělo unesl ale vynmlolil vše
cky své síly jen aby svého pána
co nejdříve z toho pucha na čer
stvé povětří dostal
Kdyl přišel ai k onomu nízké
mu otvoru ve zdi prostrčil jím
opatrně Oh — pia na chodbu a
vystoupil pak za nim Lucernu
musel nechati na mfalě kde stá
la jen aby Olympia co nejdříve
na chodba dostal Ostatně zual
jii cestu kterou míl jeltě před
sebou
Kdyl přišel al ku schodům po
nichi se nahoru vycházelo zdálo
se mu jako by byl zaslechl na
hořejší chodbě nějaký šramot a
le toho si nevšímal poněvadž so
nesměl omeškati
Byla to v skutku Člověčí posta
va ktěrá se vedle schod! do ma
lého koutka přikrčila kdyl Va
lentine po schodech nahoru vys
lei On ji ale nemohl rozeznati
poněvadž ležela na zemi přikrčo
na Byl to Endemo jeni byl za
se k sobě přišel a jeni chtěl nyní
tajnou chodbou do klášterao do
vléci aby mu nábolní bratří An
tonio a Bernardo pomoc a oše
třováni poskytli
Valentino měl za to le jest
mrtev ale Endemo byl jako koč
ka která se nedá tak snadno za
biti V hlavě a v rukou cítil ná
ramné bolesti ale přece si umínil
aovieci se ai ao kiaitera a po
moci tam hledati
Jii se byl zase tak dalece vzpa
matoval le se před Valentinem
skryl a ani slovem se neprozra
dil Kdyi byl tento se svým pá
nem z chodby zmizel a kdyl ve
lel do hostinské světnice kdel
své břemeno se sebe siočil lezl
Endemo co mohl nejrychleji po
schodech dolu a dále do chodby
která spojovala kláiter s hospo
dou
Valentino si jii na ty dva pa
douchy ani nevzpomněl jsa úplně
zaměstnán svým pánem kteréhož
musel přede vším do blízkého
města Pamplony dopravili kdež
ma chtěl opatřiti lékaře a záro
veň také tuto událost éřadQm
oznámiti
rotesuio se mu nalezu ve
dvoře vozík o dvou kolech Jed
noho koně zapřáhl do vozíku
druhého přivázal v zadu a nalo-
iiv pak něj svého pána jel voli
ným krokem do města
Zde zavolal lékaře a ohlásil co
lou událost úřadu čími se do
dlouhého vyslýcháni zapletl Lé
kař sa ale vyjádřil le jest stav
Dona Olympia velmi nebezpečný
a le Ly radil aby ho dovezli al
do Madrida tam la bude mít lep
šího ošetřování
Valentino spozoroval ie by se
lékař tohoto nemocného rád zba
vil najal ai tedy pohodlnější fo
voa a vypravil se s nim na cesto
do hlavního města
Tam ae ale lékaři vyjádřili ie
to bude sice několik měskfi trvá-
ti nel se Don Olympio ozdraví
ale le není jeho nemoc nebezpe
čni Zde teprv sdělil Valentino
svému pánovi co byl na falelném
vojvodovi pohrůžkou vymohl le
ae totil Dolorea v Madrida nale
zá f„ j M '
Za několik neděl přijel do Ma
drida Olympi&v příte maršálek
Serváno a dověděv se le Olym
pio sde nemocen jest pospíšil k
němu na návštěvu Oba tito pro
tiynici x vilky Karlistické tiskli
ai srdečně ruce a Serváno obezs
pečoval svého přítele kdyl mu
byl tento vlečky své osudy a zá
ležitosti sdělil le vynaloží co
bude jeho možného aby se vypi
tralo kde Dolorea Cortínova se
zdriuje A v skutku přisel jil za
krátký čas a oznámil mu la bylo
na Dolores Kortinovou falešní
ndino le jest dcera po Barcelon
sklo infantovi % následkem toho '
ie jt zavřeli do kláitera jeni se
ti h lízá v ulici nazvané Foborgo
KJyi Olympio uslyšel le jeho
ubohá nevěsta v tomto inkvisif
nim kláiteře uvězněna jest nalé
hal na maršálka Serrana aby v
té víti přísně zakročil On sám
zde nemohl ještě ničeho dřlatí
poněvadž byl posud nemocen
Maršálkovi so konečně podali
1 vymoci ia královně rotkaz
kterými byla Dolores na srobodu
proposířna a tato spěchala nytf
k Olympiovi radosti lze prolé
vajie -
Bylo to krásné a dojtmavé shle
dání 1 1 starého Valentina slzy
polily
Od tě doby ošetřovala Dc lorea
s Valentinem se střídajíc nemoc
ného milence a kdyl se byl tento
v roce znenáhla pozdravil vymo
hl pro níj Serrano místo u Špa
nělského vyslanectví v Paříži
Don Aguado jel tedy s Dolores
a se svým věrným slabou do Psa
říže a chtíl se tam dát e ni od Jati
VilíH j$uio jii dříve jakým
spu sobem tento sňatek přerušen
byl
JSmrt hraběnky BeauregarJ
Žofie Ilowardova byla od Lu
dvíka Napoleona nedaleko Páli
la ležící zámek Beauregard spola
s hraběcím titulem obdržela ne
snad z vděčnosti so strany dárco
vy nýbri pro upokojeni veřejné
ho mínění které so o jeho dří
vějším poměru a nynější nevděč
nosti k Žofii Ilovrardové velmi
nechvalně projevovalo
Eugenio věděla o tomto pomě
ru v jakém se dříve Napoleon k
této Angličance nalézal a kdy
koli si na to vzpomněla bylo jí
to tak protivným le se teprv ne
dávno k Bacciochimu velmi neli
bě o tom vyslovila
Žofie Ilowardova Čili hraběn
ka Beaurcgard byla se totil ob
jevila v opee a chovala prý se
tam jak aspofi Eugenie tvrdila
velmi hrdě a vyzývavě col jí
muselo být ovšem velmi nemilým
peněvadi obecenstvo o tom vědě
lo le byly tyto dvě dámy dříve
sokyními
Proto musela býti Žofie Ilo
wardova odstraněna Jakým epu
sobem so to státi mělo o to se
míl postarat nej vyšší komoří
jeni nebyl co se takových věcí
týkalo nikdy v rozpacích
Slyšeli jsme rozmluvu kterouž
míl Bacciochi před nějakým ča
sem 8 traviíkou Gabrielou Belan
gerovou a nyrI musíme vypravo
vat! co to mělo dále za následky
Ta věc sa jen tím opozdila le
Markétka dcera traviíky Belan-
gerové ku své matce se nevrátila
a le byla teprv po delším čase u
hlídače dráhy nalezena který ji
byl od smrti zachránil a pak a
sebe podržel
Gabriela Belangerovi zuřila
jako lili san kdyl od Bacciochi-
ho uslyšela le jeti hloupá dcera
ono skvělé nabídnutí které se jí
v Tuilcriích učinilo s takovou vá
lni od sobe odmítla Kdyby se
byl hrabě sám v to nevloiil byla
by tato ukrutná žena své dítě
ztrýzniia ano snad usmrtila
Tento oulisník se nyní tvářil
jako by byl Markétin o eb ran co
vzal ji od matky pryč a dal ji do
jistého místa které teprv později
seznáme
Pak počal s Gabrielou tajně
vyjednávali aby byla Žofie Ilo
wardova odstraněna i ujednali
spolu le Gabriela Belangerová
tato úloha za 10000 iranka vy-
koná
Hraběnka Beauregard byla jil
dlouhý čas churava Mluvilo se
le má čivni nemoc která nebyla
sice nebezpečni ale která někdy
za čas dosti povážlivou býti se
zdála a která ji někdy ze spaní
vyděsila
Jednou večer byla Žofie llos
wardovi svou komornou ze své
ložnic přivě propustila an ta za
malou chvíli nedaleko jejího ou
mělého zámku kočár se zastavil
Z tohoto kočáru vystoupily dvě
osoby totiž dáma a pán ani slo
va spolu nemluvíce
JLočár zastal na silnici a ty
dvě osoby kráčely k zámeckým
vratSm
Zámek Beauregard stál na vý
šině a kolem něho byl obražený
park
4&one iiowaraova nedržela si
mnoho sluiebníkS neboť lila do-
ala skrovně jsouc od světa úpl
ně odloučena Pro svou posluhu
měla jen komornou a sloulícího
a ti dva byli n ni jii tenkrát kdyl
ii Ludvik Napoleon navštěvoval
Mimo to bylo zde ještě ní kolik
zahradníka a slulebných ien-
ských které pracovaly v zámku
Ti vlichni bydleli při zemu
Právě v tu dobu kdyi zahale
ni pani a jeji pr&vodce volným
krokem od sumce k zámeckým
vratům se zahnuli vyšel slouiíci
ae vrat přesvědčiv ae dříve zdali
není nikdo nablízká Naslouchal
bedlivé i zaslechl také blížící se
kročeje oněch dvou osob Zdi
lo se ie Je očekával
V zámku bylo jil ticho V prS-
jesda hořela lampa vydávajíc
jen "slabé světlo na schodech
které byly pokryté koberci a po
nichi se chodilo k nrabéoČLným
komnalim neokázala se jil ani
livi dulo Komorná bylo jil ve
svém pokojí a sloužící byl přivě
aa vrat do parku vyíel " '
Tento postavil se do stínu pod
stromy a vidíl la ty dvt osoby k
nlmu se blíií
CraknteviaU
Ať Žije Palelek !
(HMtocwktwi J--lwla tiJUu l
MnNtvi lidi hrnulo ů sví
linrřa kaldf avJavo-ti Uk- ř'-
hořel uthti tytu nby lajné n
stvůry
Kdyi itMfft naplnil ttJU
dav ý ru cl- -ol vrn které %tr
pálivě {Mthtilclo k xa-třná irU
lesné klrt-i po£ tuajťtBtk sa
řince takt mluvili : "Vdtaé
publikaní ! Mulo Vám dUU„]
jsni včera v-cVr saponreaal ofe
vlkodlaky krmi ti Tyto
ry vlak tlidtn paseny a2rauy
jedna druhou a pranic z iU a~
zbylo jen tyto dva ohoay I"
Načež odkryl zastřenou klec a
zvědavé obecenstvo pohlíželo bus
dva nepatrné ohony
"Ať mne vších&í čerti! Beiaoa
li to ohony vyder" brumlal jakýs
starý myslivec mezi přítomnými
avšak nepokusil se toto vyjádře
ní na hlas proaésti
Ostatní kteří na něco acela ji
ného připravení byli utichli a be
dlivě pozorovali zbytky tak "po
divuhodných zvířat"
Vzdor tomuto klamu však byl
zvěř inec stále četně navŠtěvovin
pokud trval VaŠkSv pobyt v Ko
courkově a pan Dlouhý dobře
Spekuloval počítaje tak maoho
na zvědavost občn5 koeoarov
stých
Arci vzdělanější smáli sa vzá
jemné žravosti vlkodlak! za to
však tím více prostlí lid vířil to
mu le skutečně jou vlkodlaci
vyznačující se zvllltnira ap peti
tem
fjplynul nějaký ca co aa Vá
clav Vašek se svým zvěřincem z
Kocourkova vzdálil ta jednoho
dne pan Dlouhý obdržel ze vzdá
leného místa následující list :
"Velectěný pane raBj nejrětší
dobrodinčo
Vaší Šťastnou myšlenkou ube
zpečil jtte mi a rodině mé spoko
jené a dobré iivobyti Dvnni se
jak ji tak i celá moje rodina z
Vás modlíme aby Vás Bih i Vaši
paničku opatrovati ráčil — Do
kteréhokoliv města jsem deaad
přišel všade jsem míl velmi hoj
noa návštěva Každý chtěl jen
vlkodlaci ohony viděti a ta jeca
se ustanovil na tom pro liti vše
ka ostatní zviřata která jsou bez
toho sžíravým kapitálem a ob
meziti se pouze na ony dra zá
zračné ohony které beztoho ne
potřebují ani krmeni ani dohlii
ni — A takto tedy dekujeme
Vám le jste nás z našeho lidné
ho postaveni vytrhl a k spokoje
uému životu ]ovzneal Bah Vám
odplat vše co jste nám učinit na
etotisíckráte
V hluboké úctě oddaný sluha
Václav Vaíek"
IV
Pan Dlouhý odcestoval De a
jeho návratu byl znám Několik
dnSv před tím rozesílány byly
rozličným rodinám v měatí lístky
tohoto obsahu Na jedné straně
stálo :
Anna Krátká z Kočic
Adam Dlouhý a Kocourkova
snoubenci
a na drahé : "Tímto zveme ke dni
23 toho měsíce k našem a statku
co nejponíženěji a kojíme se bia
hou nadějí le nás svou milou při
tomnostf poctili ráčíte ve velkém
sále měšťanské besedy v S hodin
večer"!
To v městě velmi účinkovalo
Bylo vůbec známo le pan Dlou
hý do Kočic jel tam tedy nejspí
Se nějakou bohatou nevěsto ulo
vil
Slečna Ilermenegilda seděla ve
svém boudoira a vzdor své čtyři
cítce jíl neúnavně skrýtí se sna
lila pilně se svou toilettou zani
Sela Právě chtěla páreček nově
napálených kudrlinek si mezi
vlasy opevnili kdyl zaslechla ně
koho na dveře klepa ti Ilbitě
hodila kudrlinky do skříně a ry
chle posadíc na svou hlavjnkn ko
ketní malý čepeček svolala : "Dá
le i" Tu spěšně vstoupila slečna
Pravá jedna z jejich 'přítelkyň'
která dnes jaksi ulekani a able-
dlá vyhlileia t
Slečna Pravá byla velmi podob
na slečně IlermenegtldS I ona st
dobře skrývala svá léta i ona no
sila íalelné kudrlinky 1 ona byla
pět a dvacet let stará jak ndiva
la tj před 15 lety
"Slyšela jsto to jii má drahá"
svolala vstupující Slečna Pravá
"ach tu ukrutnou novinka T
"Co se stalo povídejte má mí
la" vyzvídala slečna Ilermenegil-
da "vyť vyhlížíte všecka zsina-
"Ach já nešťastná 1 0 ten ne
věrník t" naříkala slečna Pravá
"Ala co pak sa vám stalo mt
loušku prosím mluvte přede P
prosila slečna Ilermenegil Ja j
jii svědavosť přešla jil v netrpě
livost —
"O! ji nešťastni! ji nešťast
ni I" počala vyprivěti slečna Pra
vi "pomyslete si Adam Dlouhý
mfij Adam bydli naproti mně a
ji sedivim obyčejně při priei n
okna tak le mne musí ze svého
okna viděli Kaldé rino kdyl
se u okna objevím býri tam a
pozdravuje mne jjtkol i msti
dnem se to mnohokráte opakuje
kdyl so zraky naše setkají Často
odstoupí za zislony a kukátkem
sa na mne dívi Pozoruji to vidy
ale tvářím sa jako kdybych to as
ni nepozorovala A takto se po
znenáhla mezi nimi poměr utvo-
M ii r-ě vJÍ Ía fiA
a -ckaraU -R ti&o las
k- wkaiujtk aby y vi
tii ik 1- -~ 2L N-
k či vlak fMwttridala jm h :
d#n t#prv o4 J tnmU-€ 1
r-J%-~tva! T' vík Ja
n tíblrlla ! t#t Lek !
ar a lr nt-lý U-tk P
paa ť'uLk' a -k rmormL 4 1
l : -Ar A4aaa I pc y
! i
aiij A vdti ta ČUSk '
jVt dv4i lat rtai lat li-1
tk ! — Kdá at ía ta Kriikifl
Ta tajtti as priaa tak vir-
4 #lea iaka hycaj saa li fKtt- f
la P
Sotva la toto dosalavíLs UIm
-w d- aalav#ho pláč
"fpokojta s#" ekláťhLU ji
lleraaeiM poasatt při -
tě aa]3oa Um 2 aikaho a ftkb
za koIaa &xitáta aai jvíí4!o
lov ai pohla!a čilta tak jk
1
ííbísu ! Jmť zda aa ixi k
vili malSra aab ut!i k
via!
nám! 0tatn ml drahá já jea
poxváat k zaosbÍ ebdr2!a a
dostavím a aa jiatoi Vy vlak
zajisté tam ap3jdte V
"Na — na avlak pře4c — —
aao pljda tam a ukála tama a-
děčaíku co it a to alias u ia&a
Badá aa smáli co mzi tím mi
mrde krvicaU baJa P
"Ano smlU haJš &a tv sva
tební koláča a koketsrat s mladý
mi pányP pomyll ai slčaa
IlermeneylJa
Brzy po tona vzdálila aa alačaa
Pravá která ačkoliv &y! pora
něna tÍMia lásky dasuaěalivl
přeco poaaýšlala aa ta jakhy
nejlíp vyfintila k příSti lavaotL
V
Velký ál mělťaojké hdy byl
Iavaottaě ozdoWu a oaviUaa a
jíl přleházelípozvaathoaté KJjl
o o-mé hoUíaě vačrai doatavatk
z Kočic př jIočkával pana Dioa
hého jii zvláltaf poacl který aaa
sdělil la ta má ihaed da vlkiÁa
sála mtfšfsnské bdy daLktlu
"Aha" porny 11 ai paaDloahý
"moji přátelé mi chti aa pčt
mého příjazda Bíjakoa ta-aloa ra
doať zplsobilL"
Byehia tady spáchal LmS 2a
vlékl aa a o pil deváté chjavU aa
v basadaiiu vaik jca mil Zraky
všech aa aho obrátily a kai
dý hleděl }ak aa ního udivaai a
tázavě vida 2a apřiváJi a
navta Taktéi t o vyklJl jk
u aJivaaě spatřtlt v aála lak ve
liký počet svých zal&ýck a četám
so nejvíce divil bylo la mti H
tomnými tak maoha dlax aal
zalo
Z pravé a a Ivé atraay h
adravovali 1 m mu vwckay
strany kloaiL Koaačaě přUtoapU
k němá pan radai Bčička tlza
ja aa : "Dovoltě k Ja pak jta
chal svou nvita V
"il u avělu V tázal Dt
hf
a"u cx2 a acmifiiia aa-
snouhili T
"Ji a zasnoubili P prit a it
veně Dlouhý
"Nu ano vždyť jta aá mo
všecky {-ozval P ml ta vil dála paa
radní
uVáa vixky la jmu pozval
divil Dlouhý via a víc
Pan radai vytáhl ziaaabai zva-
ci lístek a podal jej DUMihlma
kterému via to co aa právě dlo
bájkou byla a který aa eemýta po
divením aat vzpamatovali aoko-
hL Teď však sa mu v myali vyjas
nilo: Toť aaai mli rakopta
vysvětloval pan Dlouhý 2aa-uťi
spolačaoati "aaai aai jadiaé a Ja
Slovo pravdivé Bataaa saaeoa
boo auil jaaea kdy aa leeiiba po
mýilol — Paaa koatiaský kdo
pak hostina tuto a via zasála viiP
"Vy sám etěaý pane od potě
dil tenlo
"Jářtoti k smíchu P
"Ano Pohlaďte aem mi tu 4
vás lUt který d!a poltovai p
tě přišel a Kočic pravil hoaŮB
ský
-Blesky holi- zvolal Dlouhý
aa právě aem vstapoval kapalaik
s hadebnÍBí sborem M k Ja pak
vis sena objednal P
"Kdo mna otjdaal vy sáta
viieaý paaa pravil kapataik
TTento lut — -
Rozum mně ziui stát P řval
Ukolkarozkvašaaý DloaLý -Na
psal jtem aičeho via ta jaat poj
vodPA u velikém roačiUai vy
běhl sa sálu vaa do zahrady— -—
La a a krásně svítila Dlouhý
spěchaje proatředsl caatou zahra
dní pryč spozoroval ia ma jda
vstříc nějaká laká poaUva Pt i
blíliv sa k al au aa dracal kro-
kS posaat v ai slačaa Pravou
která opozdivši nabyla výstu
pu v sála přitom aa
Nevím jewtti aočai chlad aas
něco jiného aa paaa Dloakéha
tak &3iakovakavlak spatřiv alač
no Pravou zcela a zmínil rír
moh své pohnuti a udaaiv svSi
hněv pozdravil ji a pravU a tváři
polo uměvaroa polo llioetaou:
Tedy 1 vy ctěni slečno byla Ule
pozvi na k mimu zaaaoubao o
němí aa mi nezdálo t P
Z počátka zmařila ho alačua
Pravá přtaaým zrakem od klavy
al k patě a to proto poaěvadl aa
domýšlela la si t ny ai a ai 2erto
váti dovol a ja potom vlak aala
doválo a jeho strany vysvětleni
daešního výstana kUréito slačaa
Pravou sapina uspokojilo
Nenadáli setkáni aa raaa Dlou
hého aa alačaou Pravou saocal
naR áSinkovalo aao vzbado v
ala stIHUU nýrská rí-í
p - UU ! ai a ft& ftlkiJ
a aašatrvt zt juix acaae)
'a i!o%aý !a ter&oavt:?aT
mz+ml aa aaazaaiti aa kal
4 A hlt irťVnflia amatua
ailw4IaX VUyř sl£a Pravá
4a jsi mkjm sa acala Qba
í-jwt pmžii rataUn saasi aia
ú-!ttr4 Ea!aXi aflsaka vy Liti
h9vHt y}il'+m ýar raaavhvi
ýa WI— ta 1 m sv4u%ulli
tm i rwaawantíL MIlee
m l-k dBvl-U a B:davi-
iJij
ím w! r%ka
raw p I ~M řt
-i JatW ilsfc piii
i ki k -A li4aa ir%' Wwr
UrLlt aa V k4uy s
i 5kJk dUi IH~ký
iřuv # k ii vU :
l "Clii dlnv m u4 4 ? J
! ký iWl váa r— avai k mim+ a-
I n~Wi ktov4lu mm mi aai
f JLi-v J#a vlak vaíaai iCa-t
+ tak čtal a v zaťala pv:ť
vo t n vm smí
pwtiu
mňm t#čé' aaMhai ktaré
dávaa by U vMtÍMa attat {-háaias
Přadjttavajt tub zéa aXčau TCala-
Hi Pravou cv av halajLÍ axaa-
2lkaP
potavý h!aa vaLkéka podiva-
oi pro4ll ratýaz aáUataw S!ačaa
HervauaUa div aaaaaillapt
ea vak brzy aa tak daleea vrpa
raatavala la přtataupívli k za-aL-oc2
ro4aataa Vvittia
v i bUkf táai ji j projat Ha To
til Zimui i oatataL Niklovala
riaUnJ veaali a při vaaalýdh
avuich kocourkovaké kadky za
caivafy klau4 phipitky Zaaaa-taa-ávias
m aick pouxa připitak
iaaea2v pFpiít tobl "ma adra
vi aaoho LbaJa jai baaáiky a
rythl1 akalačaě( tokáta jakol
doufá S£ata4a4 alaUs
za který ita přfpiuk aa klačaéha
tsaXrha tlítk příLaaaf podak
val e paa Krátký
VL
Duha poaaaováal všach tli vy
dýca Ivaa4ekoaačajKhl
1 Xkoi-k aaáaaýck Stvavill
a aána zaiasf Zrajltta sa sešil v
v aatiaci paaa Bryndala ~s aala
sé liiy"
sta 'a vuita auaJl a jkk
třaáaaxly joul swlaa kvjačaaký
Hrya4aL
K Jy 2 kal J Ha tralUtk a sruu
provadaaou Sraaďa dpav4I a
k fcasaa jil paa D4oaa mva4a
aýjil poděkvaci La4 SkaaUUaa
avitac Vaciava Vaška j řafatl
ajalaa pokráxkl porada ůuJ-X
přadaada VaaaU aCavu slwva
a taku mluvil
Paaové! Uvaý auui badJivě
aváliv vUcky tři pripaJr iroakd-
dl 1 vaad ktarvu paa Krátký
fřovevU jaac ajaiařJé a kJyl
jti axa s vaa aa at aarvotta
as lil zajati taa iKoakt al d
atarti zachová ji u ydča saaaa
liP
Sava tady pauiáca Paičk-
v P 1 volal aa b Krátký ahoť
an byt phčisMa la — saa Ivaada
pvvLaP
-Af li ja PaWk P svolali uaa-
t a uatatai
"JwLkdl jl" ual aa aa ta L
ta paa Kritkýnaudfila saao
proradaaá Svaada ja aaIpš£
plaLaa til dvaaikt plat saělaicaé
ha jako paa Ouaký a paa Dlou
hý P
Vjtkmi P aruúi oatalaL
Natřela dakladaíLjak výboraa
sa bavila spwlačaoat pli ciakotu
pikárla Uké aelz a toasu da-
vtu la ikd ualal -jak ahyčaj-
aa doiaX Taprvé poaiS v noci
raii aa vaaali aodvaíci aa kla
čaSha voláal : "Ať lije PaWak P
Schuylcr llzh
akuorcja vWky arác kovářkl
pWlivě a k epiai apwkijaaiaati
Tak dohrou a pčiatéfaaa lavaou
pnuct SMdoa4aaata aid jca4a
croriiusr a co
pnxiivajl
zbvJ! atHlaé Gmcria boty stra
více atJ- tava4jU ut kJaaauv
jiaý a plati aajvym eauy za saa-
vajea tu
a~ Lat hy wballi echoiaě
čaaký dark
iio ttruua kataa aJUL
jjsoa jídaateloy é pro aialo-
senici atrtvje
ADA1C3 4 rSENcn
d vaa v in! Iv
NE3 RAŠKA C1TT plaky
OlViVa X DIXON tUkrf
Bal- vaay
teir UriM ori vačky ati ťtL
11 t nmiAiT
iateira
SCHUYLER - - ketx
Pcscr krcjcrI !
K4a t ha douré pra pu k Ja
aačkovisaaaf jfji
a ae 4a
sVtaisjla Cau ©sv SaTa
lit ha etlaiaaa nri
alouliti u ptvaaa jaká BaeiraiTa
dřw-iusi doataliy ifaaaws taakaai
sumvou a cciou wíi Cli a
vě vyatavlaf iutf iVm
straaaý a jaJa a uiLfc:
Kck ua tlX rt tlz ~-
raiítř! t ' rtíc~
3 C-3 Z
a —
0
0 U A I! A
jiiiti ftlni cista
m -r m
C3
tezsai 1 sg3'Cf tory
Xavmi HMnl í
V MfMtcav Taitax JkBcrsůa 5
da S-OUX CtT Yikíisa ! !
1iaduttsa(eUk$uCT ?
aPafiac ra-Iroai J
Pan I
IXda XXaa J£jm Ot
Keaaax
T ?sTmrt da Paal Jf-a-
aaapoíia Duíuik a viwca szit
varozifadakh
T Ca?aa Eáros da Warloow
Cadar FalX CaaHaa Ctr Sort
Lax&om a Se Leaa-t
_ V CtrsTos da DuJtaauv Da
laůk Pra-r! Du Ckiaa laCroae
a ka všasu za-atla aa drvkaca
Caacas Cliatoa Dahuas Ca-
caa DabuM a laGa
T JTtxsos da Fraeparv La-
Jt-Iwaakaa a ku viaau jlaýas
Btwia va n iacoaavaa
V CVťsáa aa tinsi ---
Cákali jadoaciau
listiy přisé
ra-v
V
TKaa£
r r 9
3 - JIi-ít
Caki3 Bsdt UUzi a Piíifc
Th tireau CrmtrmI Basie
VEIXi C STŘEDNÍ cest
J_ III
CAHA Cd CHICAGO A MA
V t CH OD
Dra Tlaky xvliitsi
Lístky resirs k OostaiU re
aiha "- -rit mm t-tm mm
A MS2U1H
SS Siwn
řl-Jti řoir-jvxt tax2LVaa
IlAMBrilKTJda XEVTOIixr
r nim airakíu
Z X- TOSSU da ILUíEriiatU
a-"j nrmt
fJpCawa4 ay
Z lUakrki da r v _
L kajusa tl2a zlass IL ka?
alaaaip%UM
Z Nav Tor k J r :
ka lMa3uaa likaal
aaaapalukl tSk v papirvca
Wtaa l— U tokl
SaW Tet t£ V— —
W M X U x"l cíllC XG Ol
iMin iTtafapt— cr a a
1 " ™ana w i -
r_tia tw Cinfar u
" ™P 1 '--nit
J? ř-kp?t p2 a iu
T- JL EatKala
21SMai2Z
aaTaa
I18- va
- k
t
!