rXGXl A XT7XŽ2TA
mí
Napoleon IIL a Eugenie
Ilittwický román s potl dob
CO€M0
IVkrtwtBt 7i)
Kláítcr ťampclonalý
Vím a dřívějšího vypravováni
le KuJcmo hned dmbého dne po
odjezdu Olymp"0 n'm ° p°--til
aby zmařil jeho plány hlav
ni ale proto aby ho budeli mož
ná usmrtil
Falešný vojwdajcnl byl svým
luamolralnictvím a svým nevěr
ným služebníkem Johnem které
bol konečně přece t bavil ako-
ro u všecko jmění přišel jehol se
byl uepravedlivým paoben
a mocnil neměl ani tušení le Bac
ciochi klereh ca svého přítele
a příznivce povaloval jen na to
ponif Jii aby také jeho odstranil
pouliv bo dříve k odstraněni Do
na Olympia
Za malým pohraničním tněslem
Pan z kteréLol ae mohlo tenkrát
jen dotayiiíkc oj anebo sou kro
mým povoženi jezdili byl Endo
ruo Dona Aguadaa jehoslalební
ka jil tak dalece dohonil le byli
ien několik ruil od eebe vzdáleni
a kdwlto Olympio puzen nedoč
kavostí velké samy peněz naM
1 jen aby co nejdříve na místo
se dostal nešetřil také voj voda
výloh aby tvé nepřátele co mol
ni nejdříve dohonil
Ceta pyrenejským pobořím
byla oltilni a také nebezpečna
Olympio neměl ani tulení ie ten
bídný padouch který byl ji] Uk
Čaato Dolorea poděsil jii zase na
blízka jest a le chce stůj co atfij
její liěsti překazit! Cílem těchto
drou mu 15 byl klášter Fampe
lonský V tomto místě bylo ale
čtrnáct klášterS františkánský
byl asi čtvrt hodiny od města
vzdálen a hned za tímto klášte
rem byl butý lotSk Mezí kláite
retu a lusikem byla ještě pone
vadl tudy prav kůlnice Šla stará
hospoda nazvaná n mři ta Grana
dy kde obyčejné pocestní na noc
zastávali
Za několik dni po odjezdu fa
lešného v oj vody a Pařile kráčeli
la večerního soumraku tří osoby
podél kláílerské zdi majíce za
měřeno k hospodě "u měata Gra
nady" v jejích! dolejších oknech
jen slabé světla ml i kalo Alo b
venku nebylo do hospodské svět
nice viděli ponšvadl byla okna
hustými a ipinavými záalonami
zastřená
% c-ních tří mulJ ktřt sem při
cházeli byli dva mnichové mají
co avé hnědé kukle hluboko na
řvlo stálené a třetí mil na sobe
plili a zaSpičatělý španělský klo
bouk Kdy! přicházeli k hospod? jel
slila na zvýšeném místě mluvili
spolu docela po tichu Pak se
zastavili a ohlédli se po silnicí
zdali nikdo za nimi nepřichází
"Vejdete tam nábožní bratří a
vyjednejme to spolu n lahvoví
na' pravil mul so špičatým klo
boukem "Uttfilme si pospliiji
Ji vím jistě e milovník té krá
sné dívky ještě táta noci sem při
jeti a do toho lasu bych rád tu
víc s vámi vyřídil"
"Ale dovolte Ještě otisku Šle
chetný pane" pravil starší mnich
pojav s-věukéh pina za ruka:
Mčím nám to dokážete le jste sku
tečně len za kterého se vydává
te Odpusťte le se vis na to ti
la ale člověk most býti opati-
ným Ji již nejitém tak mladý
abych každému na slovo uvěřil"
"ji vám to také pebera tm zlé
ie jta opatrný nábožný otče"
odpověděl větký pia a vytáhl
z kaMj papír který podal mni
chovi Zde to vidíte černé na
bilém le jeem skutečně vojvoda
de Medina a le jea a rozkazu
vysoko postavených osob za vámi
rtspliiL abych vám dal výstraho
n }hycn }omu odyáilivému pina
jeni chce tu Seňora vy svobodí ti j
jirou vykopal
"Já to písmo znám — to je totéž
jimi sa nira tenkrát poručilo a
bychom to Seňora a Psa od ve
zliM prafil starší mnich kdy 5 si
byl pzpíf při večerním soumraká
blil prohlédl "Podívej eo také
na to bratře Oktavio pravil pak
k mladšímu mnichovi sa obrátí v
a psaní mu podivj
"To mi jii postačí kdyl ty jsi
o tom přesvědčen bratře Bernar
de! od povídíl mladil mnícb a
p by byl psáni od stáriíbó moh
p$m vzal
f ojfme tedy do té hospody a
t? ostatní spolu vyjednáme i
Jlhvi fína'' prayil svlukf pinj
ftkíidaje tase avlj papír a strkaje
ho do kapej a svého pláltě
Nebyl to nikdo jiný ne! Erde
no Oba mnichové přijali jeho po
svinf a veJli ním do hostinské
světnice kteri byla docela prii
sdna To byloEndemovi amni
cbím privi vhcid fato"jřja
jlapróeUaBjralUsnati Ýpó'
sadí byl jakýsi výklenek a 9 toho
Ijy nízké dveře do védleji' komo
U- ' " -
}řp4 tímto vfkienkam stá)
4ohý ppkfytt r5I a na Ipmlp
tVol byly sklenice lahve a mlsy
ta zvUUním jídlem které ve Špa-
fiilích pode jménem uchero vel
Dit oblíbeno jest a které sestává
§ masa nelentny a bob'
Jldyl tito tři mulové ka slola
a pillf se pMUlHi objevil m ve
výklenka hospodský Dyl pro
atledni vý:ky mil plné černé
vousy nepokojné a pichlavé oči
a do lluta bledý obličej Celý jeho
zjev připomínal na dravé aví-h-íelna
kořisťříhi Ale přec
usmil jaksi d8 věrně kdyl spa
třil ty dva známé mnichy a tře
tího hosta si při tom na spěch
prohlédl
"Vítám vá nábožní brati i"
pravil 'utlumeným a hlubokým
hlasem
"1'řinesto nám láhev Xereií"
oroučel Eudemo ve běžné ipa
n&litině Viickni tři hosti se usadili ny
ní ku stolu a srazili žiJlico trochu
dohromady M nichové si přeho
dili kukle na zad a Endeiuo o
dlolil klobouk Měl jakousi po
dobnost a hopodítkýtn neboť
měli oba osli o vy ražené španělské
obličeje na nichž bylo viděti
Bproiilotu a vnitřní špatnost
lloupodaký pritiťxl vino a tři
sklenice
44 Poslout hejle plíteli" oslovil
jej Endemo : vy byste nám
zavděčil kdybyste dával trochu
pozor na silnici pokuj to víno
nevypijerae Aly bychom neradi
aby nás někdo zde zastihl"
"Jen raíte poroučet pane"
odpověděl hostinský '& oiatně
mají ti velební páni bratři bylo li
by toho zapotřebí — " tu se ale
zarazil a pohlédl na mnichy do
tažným zrakem jako by byl něco
věděl ale netroufal si to tak z
hola říci
"Jděte tedy a udělejte co od
Vás žádáme" vpadl mu starší
mnich do řeči jakoby byl dsls(
rozmluvě konec učinili chtěl
Iíopodaký vyšel z krřniy a
postavil se před dSm
Já nemyslím Že bude již zdei
dle mého vypočítání budo to ještě
několik hodin trvati než sem
dojede" pravi Endemo nalévaje
do sklenic vina
"Ale ten člověk jo skutečný
blázen kdyl myslí lo tu Sehoru
vypátrá prohodit starSi lrantií
kán "Jen si to nemy (tlete bratře
Bernarde Já říkám že ji vypá
trá bud-ll jeltS mezi živými
Don Aguado a jeho kluba — ti
neznají lidných překážek"
Oba mnichové pohlédli na i-t-leluého
vojvodu a užasnutím
"Ale k matce Boži so nedostao
ne o tom inúžcto býti ubezpt-čc-n
vzneSený pane" pravil stárli
mnícb
Endemo se musel přemati aby
nev3'zradíl svou radost an ny
ní dověděl kam byli Dolores fo
domnělou infantku 15artťloiikou
zavezli U matky Boži tf nazý
val velký klát-r svaté iikfiice
v Madridě — on jej znal dobře
"Ani tam nebude ta Seřiora
před ním j"mta" pravil Endemo
"Vy neznáte DonaAguada bý-
valého v&dco KarlintS Pokud
buJe Živ pokud ho neodstraníme
musíme so ho vždycky báti"
"Tody umře" prohodil mladil
mnich Oktario zaíkarediv pos
hled "Matka Boží nedá a sebou
žertovat! Tam so jeho sila zlomí
To by bylo dle vašeho přní np-ni-líl
pravda r
"A znáte to tajointvf v kttré
se ta Sshora balí 7" tázal se Ber
narda "Znám"
"Tedy vám řeknu le ta infant-
ka z kliitera matky Boži jinak
se nedostane lede jen co mrtvo
la" mluvil Bernardo horlivé dá
le
"Nechci vám odporovali ná
božní bratři ale to vám říkám le
ten odvážlivý milenec ji vysvobo
dí pakli se inu podaří do Majri
du so doptali"
Mnichové pohlédli jtídcu na
aruaeno
"Tedy se nesmi dálodoitat nel
do Pampelony-' pravil Antonio
"Na lom jsem e také usnesl a
syni se vis muitm jeStě otázali
chcete-li mi být v tom nápomocni
nibolní bratří Vldyť toho ládi
také vaSe povinnost"
"Není zapolfebi abyste nás na
to pamatoval rjneic-pý pane'
odpověděl Befnardo
"QJpusfte pakli jsem vás yp
své bcrlirosú urazil Don Agcz
do ma{ umfítí 4 dále se dostat
nesmi Proto nerofme rn&řiti
času
Vy pravíte lo mi a sebou elu
žebntkař"
A ten je rovněž tak nebezpeč
ný jako jeho pán" ujišťoval En
demo připijejo mnich5m
"A dnes v noci sem přijedou P
' "Ano o om Jcf e pocjiybft-
r - — -
"A přesvědčíte se o tom P
"Kdyl bude zapotřebí ano A
le musim být při tom opatrným
poněvadž mne pán i užebnik
vejmt dobfe znajir
'Ale jeltě na níco se vis mu
aim zeptati nibolní bratři Na
oesté jsem slyšel od jistého starce
lA se v této hocpodě jíl ledacos
stalo co není posud vysvětle-
"Nu jen mluvte dále Co vám
řékl ten starec P
' Ipu"Uomi lekl le prý se vfi-
pec o leio norpoue minvf Xe sem
jii mnohý pocestný zavítal a víc
krát le yeu nevysel!
'iA co i kdyby bjo y tom n!cp
pravdy V tizal so bratr Antonio
"Tzk by mohl také pona Agus
ada a jebo služebníka stejný osad
petati pdpoytdél Endemo
zvolna a a dSracem
Pr$ví ▼ ttt chvíli vrazil hospodr
ský do tvtnico
♦Co ie stalo ? zyolal Endemo
rychle se vzchopiv
Také oba mnichové vypili na
spícb svi víno a zdvihli se
"Jedou sem po BÍloici dva jezd
ci ale tak rychle lo je není pro
prach skoro ani viděti Jíl jsoa
docela na blízku Ponivadl jest
dnes takovi tma nemohl jsem
vám je dřivé ohlisiti"
"Proklatí víc A myslíte le
se již ven nedostaneme aby nás
neviděli V
"To jil není možným — ale jest
li chcete—
Hospodský se zarazil a pohlédl
pátravým zrakem na mnichy
Bernardo chytil falešného voj
vodu kvapné za ruku a táhna jej
a sebou k výklenka v jeho! po
zadí úzké dveře se nalézaly pra
vil : ' v
"Tedy via povedu jinou cestou
do kláštera
Antonio spěchal za nimi llos
podaký je doprovodil až k nízkým
d?eřím
Právé kdyl Bernardo jen! se
zdál býti v tomto domS známým
dveře otevřel bylo slySeti venku
silný dusot koni Oba jezdcové
byli jil k hopod5 dorazili
"Hej kde pak je nádvornik t"
ozval se mocný hlas
"To je on — to je Don Aguado"
leptal Endemo spěchaje za Ber
nardem Antonio vstoupil za nimi do
vysoké klenuté chodby kteji
byla jen slabým světlem osvětena
Hospodský zavřel za nimi dve
ře a spěchal k novým hoslSm
"Kam pak mne vedeto nábož
ní bratří V tizal se Endemo
"Což nezůstaneme zde al pán a
služebník ulehnou?"
"Ne vznešený pane my p8jde-
mo do kláUeia a sice cestou na
které nás nikdo neuhlídá"
"Tedy patří tato hospoda k
valemu kláštera X" tizal se En
demo
"Dříve k nSma patřila — a z
těch řásU pochází ještě ta tajná
chodba kteiá ty dvě staré budo
vy spojuje" pravil Bernardo Sep
tem
Endemo nyní nalili!?] 3o vše
cko co mu byl ten starý vesničan
o té hoHpodě vypravoval s pravs
dou se shoduje Tento mu byl
totiž i to řekl le jest hospoda a
klášter jedno
Stárli mnich jen! kráčel nas
před zabočil nyní okolo rohu na
chodbě a zdo byly schody tlo
sklepa
"Dole je tma" šeptal Bernar
do : muaíle být opatrný a hmatat
rukou po zdi"
"Ji zSstanu bped za vámi Šep
tal Antonio: "nebojte 60 i a se
vám snad něco stane"
Všickni tli sešli nyní po scho
dech dolu a dostali so do tmavé
chodby která musela být vysoká
a klenutá jak aspoň ozvěna En
ddmových iroíeja prozrazovala
Kroky mnichu nebylo skoro ani
slyšeli oněvadl měli na nohou
sandály Bernard z&stal ještě
chvilku stáli pak vyndal z kapsy
klíč a otevřel dveře
Nyní vešli do jiné prostrané
chodby nařež mnich dveře za se
bou zamknul
Když byli zda několik krokft
dále popošli zdálo se le Lratv
Bernard nějakou překážku a cc
sty odklízí a dle šramotu se pot
dobalo le nějaký velký kus dře
va odstrkuje
Antonio pojal Endema za ruku
a táhl jej při naaió zdi okolo sa
mého předmětu který pak Ber
nard jak se zdálo zase na staré
místo postrčil Bezpochyby to
bylo nějaké bedněni které dalši
chodba zakrývalo
"Pozor" Šeptal Antonio "JctT
přijdeme na deset stupna které
jou prikr a vysoké"
hdo o těchto stupních nevěděl
musel sletěli dolil
Endemo se musel pevně držeti
aby se nechybil úzkých schod 3
které byly z kamene
Dole byla klenuli stará chod
ba kteri vedla do kláštera Vžio
kni tři kráčeli nyní touto chod
bou a za několik minut se octnuli
y klášterské zahradě v noiní tma
Zahalené kde se nalézala Široká
starobylá studně
Zahrada byla prázdna a v ha
slém loubí panovalo viude mrtvé
ticho V pozadí so vypínala vy
aoki zeď kteri dělila kliiier 1
zahrada od ostatního světa
Naši tři mulové spěchali do
sloupové chodby kteri so kolem
kláštera táhla a zmizeli pak v
klášterských vratech
Zatím byl hospodský a mla
Granady" Doita'Glympio a sluhu
Valentina uvítal
Prohlížel si zvědavým okem
tyto nové hosti a se zvláštní po
zornoHlí utkvělo jebo oko na si]
pé obrovský postavě OJympia
Valentino za(íra držel koně Uos
podský mu udal le jsou za dai
mem etáje kam! Valentino koně
sám zavěsti chtěl a Olympio ve
Šal zatím za hospodským do krč
my '
"Ale tuťje prázdno jako po
vyhořeni" zvolal Olympio pře
kvačen '
fápatné 5ay šlechetný pane"
odpověděl hospodský nemoha se
QlympiovS postavě ani dost vj-
nadivUi"Mnobdjr to rvi několik
dní e zdo ani hosta nespatřím
jindy se zde vedlo mnohem lépe'
"Ten fraUikský klášter leli
ftnodi u vŠ hoapody nepi li!
pravda P Uzal se Olympy
vchizeje do hostinské SYětnicft
odkadl i fsyU Endemo a pba
mnichoTé pře4 chv(IkQq na spéch
vjítuain
'♦Ano šlechetný pane" od po
věděl hospodský zavíraje zaee
dveře
"Přineste mi láhev vína a Pus
chero a dejte večeři také mému
služebníkovi Přichizejí sem ti
mnichové P
"Sem nepřicházejí Šlechetný
pane: oni maji své vlastní sklepy
a vínem a kuchyně" odpověděl
hospodský přinášeje Žádané věci
"To já vím Ie mají své sklepy
a kuchyně a le jest tam všecko
nejvýbornější Ale co je to?"
tizal se Olympio sehnuv so ná
hle k zemi a sdvihajo nějaký ma
lý předmět kterýž pak hospods
skému ukazoval "Vy povídáte
le nejsou mnichové vašimi bosts
mi f To přece na mně vidíte lo
jsém Španěl a lo znám tento kři
lek který každý nibolný bratr
nosí"
Hospodský se díval nějakou
chvilka rozpačité na křížek kte
rý držel Olympio ▼ ruce Jeden
s mnichu byl jej totiž kdyl spě
chali od štola na něm! ještě la-
hov se sklenicemi stila zde ztrát
til
Skoro bych vás byl přelbal j
Šlechetný pane Ano byli zde
před chvíli dva mnichové kteří
vedli do kláštera novice"
"A lot? so rozumí Ie se zde po
silnili?" prohodil Olympio a u
sadiv se k hrubému stolu nalil si
do sklenice vína Znite ty mni
chy ze zdejšího kláštera?"
"Z větší íásli je znám poně
vadl jsme v sousedství"
"Víle snad zdali před nějakým
časem dva ze zdejších františká
na jistou Seňoru sem přivedli ?"
"Ne Šlechetný pane o tom ne
vím mícho"
MJo v tom klášteře opatPV
"Je tam převor déstojný piter
Francisco"
Olympio se dal nyní s chuti do
jidla a vína
Tu přišel Valentino do světni
ce a na jeho obličeji bylo pozo
rovali jakousi nespokojenost a
ned&věru
"Posaď ío a jez a pij dle chuti"
pravil Olympio mršti v pohledem
na obličej svého věrného sluhy
Pak se zase obrátil k úslužnému
hospodskému jenž se zdil býti v
domě sám jediný hospodářem
poněvadž se ještě nikdo neuká
zal "Jo ten pan převor vlídný
pán V
"To je velmi nábožný a šlechet
ný pán" ubezpečoval jej hospod
ský "Máto a ním snad co jedna
li r
"8 nim anebo vlastní a dvěma
Jeho mnichy"
"Pak budelo zde muset přeno-
oovati Šlechetný pane Neboť se
klášter hned po slunce západu
zamyká a pak se nedostane ni
kdo ani tam ani ven"
"To se tni nelibí — ale já jnem
po té cestě utrmácen a t}' také
Valentino-—"
"Co so mne týče" oJověděl
Valentino "já bych s vámi jel tře
bas ještě celou noc"
"Já musím mluvit s převorem"
pravil Olympio ohrátiv so k has
podskému "Zastaneme tedy a
vis přes noc Máte přece nějakou
postel která by se pro mne hodi
la P
"Vy jste ovlem trocha velký
pane ale nahoře mam pokoj
a tam je upravené lože a kterým
budete spokojen"
"Ale prosím pane" pravil Va
lintino "vy jsto so chtěl tázat po
tom—"
Chtěl řici po tom padouchovi
Zarazil so a pohlédl na svého pá
na
?A 10 jes pravda'' odpověděl
Qlympio tji se vás chtěl ptátt
zdali k vám nezavita! jistý cizi
nec jení mi na sobě plišť Špa
nělský klobouk a silné černé voa
y Aly no na cestě viděli
"Kromě vis šlechetný pane a
vašeho služebníka nemim zde
již židného hosta" uberpeřovaj
jej hospodský
"Qn to byl na to chci amřlti"
pravil Valentino a vrátil do sebe
sklenice vína Pak ae zdvihl
aby vyslechl rozkazy svého pi
na
"Je vadle toho pokoje který
ttí chcete dáli ještě jiný kde by
mohl spát mSj služebník 7" tázal
se Olympio vstávaje
"Není Šlechetný pane : ten po
koj je docela pro sebe Ji my
fclím le to bude vašemu služební
ka milejším kdy! zStnp pa
blízku IfQní Tam je světnička
a posteli" -
Valentino chtěl něco namítali
ale Olympio ho předešel a pravil :
"Nu ji jsem spokojen dovedV
to mne tedj nfjboru T dlouhý
jízda mne jak nileží utrmácela
Dobrou noc Yalenlinp 1íáo fc
pité hodině osedlej koně a pak
mne zbuď'
Hospodský vzal svíčku a vedl
Dona Aguada nahorn
Valentino zastal v hostinské
světnici a mumlal pak kra pro
seLo
"Ne zde se mi to nelíbí Ta
hospoda se ml zdi být podezřelý
Proto musím bt celou noe vzhl
ra aby se nim nic nepřihodilo
Ji toho íaíešněbo yojvodp po
znal Don Qlyrapio jo jjjf od Jafc
živa takovf Ie nemaje mít niko
ho v podezřeni a pf pdp nabyl ji
mnohých trpkých zkulonqstj fa
to budu ji t(m opatrnější aby ae
zdo nic nestalo V celém domé
není ani iiy dule 4 j těch stA
jích jako by Ty metl všade tako
vé nepřirozené ticho a k torna
ten Šibalský obličej toho krZmi
ie' S toa osamělou světnicí tam
nahoře musí to mít také nějaký
hiíek a mni by bylo milejším
bývalo kdybych byl z&stal n
svého pina : on mi tvrdé spaní
a zde se mi to zdá býti docela na
místě aby z&stal aspoň jeden a
nia vzhoru Neděli nic ji budu
dole na všecko bedlivý pozor di
vati a jak mile so něco Šustne
budu hned na nohou Ubobi
Seňora kde asi budep
Valentino vyšel ze světnice al
přod dém a poslouchal
Vůkol panavalo noční ticho: v
tmavém lesíku při silnici nepoh
nul se ani list a v klášteře jak
so zdálo bylo jil všecko ulehlo
Bledé světlo iněsíco třepetalo se
na malých klášterských oknech a
vrhalo na tuto starou budova
rovněl jako na hospoda jakési
magické světlo
Valentino Šel ku stijítn kde
hořela lucerna dohlédl na koně
a vešel pak do vedlejší světničky
Vražedné úklady
Hospodský dovedl Dona Agua
da ku starým Širokým schod 5 m
po nich! se Šlo nahoru do první
ho patra
Nahoře byla dlouhá tmavi
chodba : hospodský vedl Dona
Olympia touto chodbou a! na ko
nec Zdo otevřel pokojík posta
vil světlo na st&l a dělaje jako
by zde ještě něco řlditi měl po
zoroval po očko jak Olympio
evuj korat rovolver na zuilici
vedle postele si položil
Kdyl chodil Olympio sem tam
po pokoji zadunělo to nedaleko
postele pod jeho těžkými kroky
jako by byla pod prkny nějak i
propast bývala
"No no snad se zde nepro bo
řím" prohodil Olympio dívaje
no na prkna kde slil
Hospodský se dal do smíchá a
ujišťoval Ie se nemusí ničeho
strachovat!
"Jen spíte docela bez starosti
šlechetný pane" pravil koneřně
hospodský chystaje se zase k od
chodu a mrštir ještě jodnou
pohledem na zbraně a na ostatní
věci — "Jil neporoučíte nic pa
ne P
"Nic nel klíč k těm dveřím"
odpověděl Don Olympio
"Zdo jest Šlechetný pano Ji
myslím lo se ani nemusíte zas
mykat"
"Abych řekl nedělim to tak
dalece pro sebe" odpověděl O
lymplo docela chladně odkláda
je svfij měšec a jeilS jiné vře i na
stal "jako spiše pro to aby ně
kdo jiný k úrazu nepřišel"
"Někdo jiný V tizal se hospod-
ský jako by byl těm slov 3m ne
porozuměl "Ji zamýkám dveře pro to a-
by nepřišel nikdo na ten nápad
vejiti ke mně v noci do pokoje
U mno je to již obyčejem tako
vého nezvaného hosta bez dalších
okolk& z revolveru který vidy
nabitý u mé postolo leží zastleli
tj A aby nikdo do takového
nobezpeří nepřišel zamykám ra
ději dveře"
"A tuk 10 to ř" prohodil boa
podský rozpačitě so usmívaje
"A ji to také ohlásím jil na
před v každé hospodě v které
z&tana přes noc" pravil Olyra
pio a ukončil tím rozmluva "Do
brou noc — ráno vám zaplatím
bvqj účet
Hospodský zmizel i bylo ven
ku ještě chvíli slyšeli jak odchi
zi Pak nastalo ticho
1 _
uiyinpio zamanul uverp a p
hlédj s jeSlí jpdnou pátravým
zrakpm po pokoji Byltf ji! Uk
čaHlo na hospodách všeho druha
bydlel m přenocoval Ie z toho
měl ji! zkušenost jaký dojem nah
kaldi učinila Zde ee mu to sice
zdilo býti trocha nápadným
podezřelým ale byl právě na své
poslední cestí v jižní francii a
niž by byl mil příčina na něco
ei stěžovali
Tento pokoj byl klenutý a měl
proti dvcHm jen jedno okno do
Ipičatého oblouku vybíhající
které v těchto tlustých zdech vý
klenek tvořilo Vyhlídka c toho
to okna byla jak se Olympio
přesvědčil na stáje Nábytek
byl zde jednoduchý a starý ale
všecko bylo čisté a v dobrém pos
řádka
Nebylo zde ničeho co bj byl
u Olympia podezJjen{ yzbaditt
ta ob jo 0Bl4tii sp také niřebo
nebál neboť neznal vůbec lidný
strach V čas potřeby mohl z po
léhali na svou obrovskou síla a
ra své zbraně
£vi£kl se zhasl svUku a ulehl
do postele kteri mu byla po ta
kové obtížné cestě Y°lmj miiZa
kritký ?a uanul tk tvrdé ie by
bo byl slabý Šramot a tělka pro
budili mohl V pokoji byla tma
jen bledé světlo měsíce padalo
oknem na podlaha
Kdy! byl hospodsk éLo hp-
9XM JpnH X na"°° my vyi tet
Uo oka pati vr pokoji zanechal
yritil se zase do dolepil v$l£fce
a ponivadl t$qi jii Qlymptova
služebníka nenalezly Šol ae pod(-
yatcocieia
T — — _ ' _ S
4eoievrei po enoyim qre
f — W Tntl byla tma — kradl ae
opatrný ai k světničce a přesvd
il ae le Yalontiflo na postel e
V#9 a _ _
J IWCL tvr §pí
yt se vritil bospodký zase 4
osnsice avenue
PrtTv kdvf vstoapU zadním
dveřmi do tmavé chodby kteri
vedla do výklenka bostinské svět
nice spatřil při světle měsíce je!
do této chodby padalo člověka
a samých schod? jimi! ae chodi
lo do Sklepa stojícího
"Kdo pak j to zde ! tizal m
polonahlaa
"Ticho — col mae jil n#s5Íl
příteli r
A to jste vy pane jen! jte
byl před chvíli a těmi aibolaýni
bratry a mne?"
"Ji v tom spěch zapomě! vi
zaplatit — Je ten cizinec vý
služebníkem j#Ště v lotiaké
světnici V
"Ne pane oU šli jil spát
"Dobře ji bych vámi rád
promluvil několik slov
"Buďte tak laskav a pojďte mm
ninoa do hoMtinuké světnice"
"Ale jen pod toa výminkou Ie
zamknete dveře aby aia nikdo
nepřekvapil pravil Endemo
tlumeným hlasem
"Všecko ae stan dle vašeho
přání pane Přišel jt aa toal
ceatoaspětP tizal se hospo4k
Šeptem kráčeje chodbo napřed
aby otevřel dveře do hoali&aké
světnice kde bylo ještě světlo j
Endemo na to neodpověděla'
Šel teprv za nim kdyl byl h©W
podský dveře na chodba zamk
nul a které! aa po schodech do
hořejšího patra chodilo Kdyl
pak vešli do hostinské světnice
zastrčil aim dveře ve výkteaka
Nyní byli ve světnici samotni
"Ji s vimi bada mlavit bez
obal a počal Eaderao "Ten ei
zineo nahoře má a U mnoho
peněz"
Hospodský pohlédl pitravýsa
zrakem na Endema myU Ie mi
také on na jmění Vbcto cizince
skřesino a maje ho tadíl aa své
ho soupeře poněvadž takéjem
OlympiSv mlšeclaskomiay JSUL
"Co tím chcete řici P" tizal se
napnutě
"Že vám budou ty peníze pa
třit uděláte li mi něco k v&ti
Ten cizinec nesmí z vašeho doma
ryjtti"
"Col pan — rozaměl jeem
viru dobře P
"Ji vim le jste mi rozaměl a
víra také Ie byste měl rád jeho
peníze" odpověděl Endemo ko
ro Šeptěm ale a arčitoetL "Ta
cizinec mmi Bmřittoa jeet nepří
telem mnicha zdejšího kliitera a
naši milostivé králevny"
"To mule všecko býti paae:
ale považte co e to za obra Ten
by každého jedaoa ranea skolil
A také nesmíte zapomenout na
pověst mého doma— ta věc by —
mohla vyzradit!
"Spí jeho sluha aa blízka V
tizal ms Endemo jako by byl po
slední slova hospodského přesle
chl "Ne ten spí v zada v té svět
ničce vedle etajl a jeho pán je
zde nahoře v poledním pokoji
ii%4 r
Proiluklá dvanáctki
IlitaBurniM J A Mrttt k mm%him tm
Motolský ponocaý Mrázek od
irouiíii leuenacto A jak zr
ně ji odtroubil F Jako by mm byt
na roh učil v konservatoři AU
Mriaek konal také za svých ml
dých let dlouhou prakci vaJ-
niho aluhy kdel v télJ aairoab
v zimě na tnriz troabil Neat
tedy divu le aatavičným evičeaiaa
na trouba se zdokonalil O toea
podal Uké dne nepopiratelného
dSkazu Ještě nikdy nefoukal
vaaovou oorainou ja dae v
pozdní té hodince noční Al# ja
kí 4 Ukéf Hrdca jeho překy
poválo sladkými city a biaieao
nadějí jako vařící tulák o x hrne
čku Byli ženichem A proto
— —
Uké vykračoval ai lak pyšaě po
náměstí jako pan paltawlr a pr
vntm řádem na kabátě Kdyko-
liv mu napadla rozkol a šlU
které] id mu zítra doUti ssěly
tu zabuchalo vzdor krutém mra
za jeho mlidenecké ohnivé srdce
% takovi radost takovi blaleaost
ho uchvátila le í taaeel lm od
času zhluboka oddechaoat
Avšak při této opojaoui aay
sli hnětlo Lo to převelice le mu
i v předvečer tak ramitaého
dne jako je den svatební chodit
po ulicích motoUkýcb a hledět mi
svého úřadu Nesměl mm oddat
sladké nečinnosti nebo jk sca
dno mo) pak zameškat pravou
hodina I trouben!! O lm ptivl
roij(m & aUvlr se udeřil h li
O dlalbu al lo zařinčelo
"Aby ďas vzal tu slalbu zvo
lal mrzutě "člověk om prj
aamon tvitVoa pokoje Tamto
V Lhotě mi to ponocaý jinak
tam hlisi věle hodiny j ui
viak nemahoa fte u t ro by ot-
j(U inatvjkje zvyk proto 1
co naplat ) budu I aa dál pono
covat" „'
srv a to _
ro teto samomluv kr£el po
nocny ©pel Uale nslajf tk
rii 7Tfiit ° baUtý piii$
a ochladil trochu vNé Isuickata
srdce CtěJ se tftdr tJ&al aahři-
ti a poiotai bdltl aby v čas pil
nooouirouDii neoor JirazK at
na tom nemálo zakládal I srviq
povinnost ponaoeaakou Udal vy
konlvfkla 1 at avo spořivostí
pěkné sumu zlatých taboepoda-
liU A ▼ akatka vypravovaly al
kmotry 1 tetičky báby a hakič
ky le je Hrášek vtdor své aotnl
pleli pro uaedlcjU laka do
brou partit A tom Uké tak
bylo { Al lfraak acktěl dtoa-
ho koasnout do jablka obával
l„_JÍ___t ' w a a
ae z duo ayi ž vybíral ai
tady velicí dloaba % mnozí tvrdí
li Ie ai zajisti pfebele al koneč
ně nálet
Na kraji městečka měl kmotr
Qvitek pik noa borpoda ka=J
Mrázek často aa vítal by mi vši
tkhoeii JLal L láavtky a!it 2j
dhk mMliia4 1 saSj WJke!
člevěk mírní a riabk miil
Mrázek do- Ul si k SvttkvSaa
pro aaiD2it a aalei taas bw
beUtoa — aai&dtako ErmŠka
která a čUtoa k a 2r
veaoa šalrovačko a teaMMato
drýsai $rT evýaú kCae ait jpm
ho Uaaaltavkě mrv % h m%mti
pletrkla a — kdo aaíkže aa to —
thMtjae ardco th cvhatvýMU
zraky rozaiula
Mrázek počal so od ti uoby
aifiada šAřitl KospU m aové
hodinky sthtraju Ivtiakeea
proalkovaaj aové kalhoty vta
pahvraýs4 kaAky a črve
šáisk kolem krk mlwmm ya
lolil v i aby mm roatailé IWi
c zaíibiL
Lidé brzy ahodlio aa Mrázka
tak často k Svilkoi £sa tLWe ao
trvala to d!o!o a Kui4ý f-
aocaý k taaaa aáaa přia&al 1
by a Barmik vaal kiyby ho
chtěla — Na a to koaeč4 mi da
ta řki abof jjí Jik jWl tak
vroarai zrnilo vaiaiii ee a aeíl
tví le aa a keiotr Sviuk Harlk
za ! dlti acaUl aa voj
oJjl co JUbrovelaik tU Muzi
ka
Nebylo tedy pro UaraUa li4
ní pILiaivé vyhlídky le kr
mohla stát Jíkft Iosmm 1 i
vest: v brzká byla Mráakvwo
avěto
VUyť jWsa }mlll tklapkr
pra rival Mri zk kdrl mm byl v
neděli aeb v svátek eo j!if
vyl&olil
"Areil jte 7 tvrdical -
dl amtvaiico potttae a
kmotry strkaly kUvy ďkn-asaiy
a prlly :
Ta surf bllxc ua t tolo
al asoa! kat
Ale maraé bylo 4iváat
se-11 a marné poktí řct'-
vial kmotřík
Mriik a Baralka a ko-p- Jy
byli přec jea leaick aevěia a
sj tra saé la být svatbo N#j U
tedy div le poorý eaatžkj
Uk amčaě jeiátoa byt 4irv-
bil neboť rttil mm jal aap)4 iía
sta ý na ataaleleea Jeď ko
rmoatilo ím aebod sa-Mt ajlta
prvaí svatební ao ! trávit
avlak poieot J2ba lla
nade všecko
Saad to dá plec ak vy
aitiaovair rozjímal o tOMk -r
a - a — - mm m
vě a a aa t jaký ?ri 4%!
saět v tea4 o i saklidL
FtiatoMV blíže p-aocot# ]
joa to aáa zrovna př-l d -
taaa tiuaior uottaa x a
a a m~
kirt aap!al4 koti Wi kv~l
ko jaká U dbaUt r ayl!
wtrhm pweKM-Bf jk Mtadaa BnkU
by so stáli RSila r
lij la zima a saik pa-da1 v tr
kftk kločWáxa jala by mm t j t py
tel pwříss rostrkl pfe kUl
svldoesítý pocý ac Lat }vea
boa stral Co dJUt tdr f Na
jedaoea saUté llt t b] la lílil
kratá ilka vzdor Waaa 1 mi
Mráak a lákvtčky po-ily iodl
val T pat d V BÍ k víkv
ib
"Vlez mi zatím d at f zajm
sálal a puloliv traMS svSjj
hmd Uk ačiatl
Jak mito pří bjt v té
hekké kalešiaě Nápoj jissl mm
byl poeilail rozehřát jbo krev a
v brzká počaly m vlrlké sje
vy a eitasy přod očissa kauai
Jil plHbkařoval oči jl kýval kU
vs=aw
"Neepi Matěji pi vIJjf
esaoil odtroubil dvaaltrtom aa
poaiíaal sáaa mmbm a a klaWk
po vzdechl al sotva 1 paai
chvilka pěosaikal ta pit a lllm
mm sa 1 vidt BarŠkale ruípi
ai airač sto le klá aa l'k
H jojí ardko A h ! vj ktoata
tu a polootevbraýcai 11 a strmí
lose v kast kol4i3 OCi mm
oj4t plimkarovaly klava kl#la
a tway ozývala so a kol&y mi
chraptiví a ehřeettvf avkvé v
odaiěřeaýck odUvtik j-lu v
občjaésa životě "vhrtpáaiW
aazývisa
NyaJ sUiWr dvéře 5 44
torova dav ýifcaaA pobava
fíkswu a málo avltia ra
ca Iivl v k-jJi a kopody Uka
Viekája! ves! doktora d al
Yyětikl so aepoaoraj aai jaký
náklad mají sóaě aa koa?it p4
ski do koal a zi akáail pti
tiafto aoel jako aa poratick
Sotva vyjely aá a ta ta
ttokUvěl dvaaicC a vwaka
so zachvět ahojt prává ktM
kl hitová Mrasaorwvá kttie a
kroberU leskly eo při poíotMka
obeotřeaá ly T nákle zdilo
kočí 1 IjU aa soóeo jaká
ai chrčeni -
IV kák eo to t aalrptal i
aka a aevyaloviUlal krlaa ko
btta Pnákt da koní a mtrvm
lal mt mi v levo ai v právo ae
ehlMaoati
Al aatoju ! CTsrpá4 f vá
lo mt vidy ailaijl a aUoiji k aa
loátjaa a sdálo jako Wy to bylo
aa ko samý au aády re~
cím atrackaea aaKřaol adal to
aotkt áesaáal vtr } mim aiboliv
avakevá ti byli acela jiaéko rár
sa
Co aalíea vozka v artiývk
ozkotch věaeí preLJodovaly
dltaiajkiko Mrázka atraUivéaoy
Zdálo a m a kv a#jký visi
nul tasdjauolU m jmmmm BarIka
odrjavoati tbeuw llráatk bráaí
) co míla vzdychá atiai a es
pl Koaočaá podaltlo a aa a
4ráA Jeho vyaakaoati j avsaJt
ciaiaoe arkopiv dítka pádt al
OsíUi
-5Uj stlj r poía!aao
Mrmaek tpi v Umu mim ar
klmmi mm mmmm mm ftmvmm etrma
Urmmeh mm také akal a atrafiivf
i iaiao byl ti tam Kráak
palaat klla2 jijH4 tiaa
m Mriakov vadycalal Cva
klo voakovt erdo vl Jr
a saurwji a vador krvtiesa
sa etál sa f—4 mm tlm
hlmml jk viir a to ho taká po
tvrsoaU v dw km mmi taká
aoco Ji TWksy fsátraorky
a fmmimú e mtni4imch a mlfck da
cih taaaly riiai v tWki
raaá Uataua ahokf ki který
vliy tvrdival to a4 povérSiv
byl slraurSAM p4oartvý Ny4
tmít vttmtl dlaaa I mHlm
MHoš o p-Ll smm atrmli PH &
s4 Mriik vtkKka f
irMiUt 4 tu do pUl-
vat aby mm mmm ta f4uUra aeoko
K-'-! 4unml k-mi mi ke
klójikšMi rca Voaka a-
by t Um 4av4iíe4 I j%l wmmmi
bju jwitt adik kdy tdV aaoo
trLtJt pfMcáá A
Uké kvaA aa jk aidy aaal-
kU Kči puml mm fmmmÁ3ŮL%
ataoa£
N t jisd ! k4 a
apwaa r™ poaJvkl mi a ala
boka "-a a Jt fll noci
ad uk#4 aoblkéao kH
tJT
aalikal pot 21 ai a
lli tos šsdkl do koal a
Urajo
kál trykes dᣠaby dwaal
o t-4Ul
X trval t aa pli kodiaky a
kJi tdUUl a pocta ýsai khaaaai
do Lakavwfi kil přod vraty E
ilál kosic kopody aaotaviS
Taka kd a koaiik a po
pickal ke vratlaa která byty jo
IU zavřesy Byl arv vaisai
Cjkjoá a všwkao jUá kabokéea
póaka pekřížeao Tái saasoi
díooko kW pat al saa aikio a
doiárt h isvNl
Mzi kpáaiaa saďsaUval a
poKxý Mrázek kwrf byl po r
stá tv rvIA mfml a aeiajo mm
" (sak tik j od &
va vykUmal ryrkl a loky
mtt arpuaorováa mmmí a pá
dd v taslá dáJo by dtaawoa
odlro4bi
2Luim vy aS d dvera ko
opwdy a k avWaKI iera
2Uak a pal vytlitlafa
bičri dsao ew pHkxd
vypravoval
lv ost Páabk
kvat le smm mm edrav vt ául JU-
1 !" a p--! Tjáí
A ro pk mm ti fřMuM !" mm
rálvíi aa i kat pato
alav%t
Jk viaa pratiw b U to aCt
á Jda a kUr- mmtni mm
aapaoa T
- um v l íre t-v i
mm U tJ r
k iy i jMra jl
dvaavu Pt p!d mm hU
kKl pjtU jakáaa oakkt
t prikt ja 4o kast akvek
brzy Wt4 émmtmJL Ta ajklW
iritm aa jaW tbríooi"—
sa4 sakiw auaukr
pravd pwUlKrWsaá Jakak 4raký
"Jmm látal Iwrty b v I t-
tw2 aak b%hluá w 4
k3KS vlljf W ad
mmmm t proAdalw p
-tmMm di r ly laá
"r mm ti saad mi-m adák
m4 polSNrdlf tii saalv
Mm bjk vása lkal mljmU
) w é I4ai aásjok rso
tvjJtwi aa aawt kmnai imŤ mm t i
tr
"K Ví eJ W ml% lei ptil
ardaatý Jkab
jta 4v mX T Jak váaa pra
víš mi M ca sms to třu i
o bj k tr%4l4A ia vu sa
a! bit úm lfcjj w Mfvá
a- mim'- mm a i t dkoswo
tUalo má- T to vadyvka
k cival a kWa krla
Koeó d£tkuvU % akáaáli jmX
Vítr ic-ice aarla k" -nmf
mi byly mmmm Uk aikl%)kokdy
ky aa aioa saaá sooU Ulmim
a aa em uvi 4t krvke
%f aJka-aUr — Já sestd v
a4?iartt4 aka4i aada kl
áM a v aákuka sai-aaiáck
taal je o a kljiiáyikěko vt
ck k J v 4 mkm mUm
Tai kud kčt va prtkoda
ail fmhm doao roamSoa ta
to XcLJSMaa mi adážtiot vy
pravoval a kviae která so al do
ad jao ttár jila fM#dS
Uy pk4vT l mm Tesadoovt
skatečaá rooi evkyčejadao mm
reatě dkod4o a aařkkal mm v da
♦ka 1 mm bod pil sor stranit
swoWlokJko kibáac—
-Trolla !á poaoe— tvt! aa
saasalal Mráak vykČi a tepU
luky čbtěk ss mji trmm %
v 3j ckll b vy dilar al eal mmfUC
kaldá alalV atÁ eá ebtile jai
kJyí jaoaa api
la to eo tmi ak Jy
kyck já jak ao ysuft odtrbU
a tvliitá 4a ki saáaa pfr4
svatbo N jU aoaOl ecaáoet
maoko lo draaárú isTTsallsa
Udy a káaai bodi IZlt~ka-
kát — asúío to dvaaáotráz t%
araoa
aoaat ky kybátš lidasi
Sodíi tv to±i tlat
tšocaay práo v iratJ
ylmě m~m± rxx -r y ty r
koaoilUiívytai-rř Ll i%_r
as friri tt txTl rJO[:
w3 Qnc7klnzrc3 n
ťfij a
0 □ A 11 A
itilai prini ctsta
isieew X Creme9 iWKf
ZHs CiWa TLwmwv pn?9
Gmm iarvaw SUrtms
rMÍ rrW (Vliaal
W JíJLom m J£Z
mukami tmntsL
T MsaocaT Tuur JTraerts
do Sjz City Yaakw m do
W ak aa tmmsm k SUaj: City
a Tmtáim raJroaJL
T Gaas Jracrsoss do Vart
tod l Mmm UUaara &
Ko
T M m do 5L Paaí ILa
apoU 11U a vtwcli aat so
vroaá-OaM a
T Cs4A UtKSBi do Jer"i0ev
Cedax rwi ťwu Otv r?-
fc-wa a 5 i LvmiL
TCtarrws do líi— r
aa V4a saiMtlat mm ií-aii
CTajraira ClúUovs t
oaa a JaUaawaiata
ao Mdoaakaka vía imim
muMílm v Wicvi&
T CSarM ee v lm drak-wt m
Ck-íraf jodocii
Z7 Iji t ť
v II ád
r r '~ mm
mmmK t t
drihi
TV (irraa ( rmtnal atot
V EUkÁ ť STiEKNi 4 lis tA
czaíu do"dJícago a xa
v t cauii
1 Xs Jmfmimmm m%rmmfnr -g
lravUkTrUiaÍ
LiUkj vexkrs k Ousti&l re
vava v %cu ro:rv& r
MUá rarwi raaariai
1 oTctIezt"!
HAMBCEKr do XEtr TOUkU
tUldim etřwd y
— -a —
Z X TOUSC do II AMU nik u
kaddý Čtvruk
ljZjHmm ry
SlUaakarkado NvoYks
LkatUlli ILkaj f
aovu as a i p a la k I SL p
L a II kaj t se-O
faeaipalakt tsx v jto
l4u od l— 1 r&ki pu( jí
vjeasv Csi— ca a Ilaaabark do
v xorami
a
-
Tart-
U M A H A A Cil I CA 13 O!
rf"-"~' "" ~ vj
" ypSfísVHMHrá"A VaisajjSjjejj tMtfrsva a asi] 'etélsk
— — a tmi im 0 mmmm ř _
a rmBaaaaaBBa
V TVimmmt
í- ~ " 1
Jtmmumijii
Vím as
1 -T nS1! e
~3Sr:
£j 1fs! -f
- mu '"rZZT" """' - -É'
1 ' "--1 1- t 1 a _ - —
" mm"m
- 77 -— T "m m j
m 1 1 1 w """
T A Eotrikia
a 'M wr-'~'
V"' "
