POKROK ZÁPADU
Týdenník politický poučný a
zábavný
pro
ČZCHOSLOVAXT AMtktCKt
podávající nejnovější zprávy ne
jen z celého světa ale zvláště ze
Velikého Západu Amerického
Vychází kaldé úterý
r O 31 A II A NEB
Ytpavatil a majitel :
ilW íiONinVATKK
Ukdaktur:
rřtJlattU tu lit ohnáii
i $ jHtltovui zásilkou
$ 220 ' rok $ IIO n P61
roka a 53centa na čtvrť roku
mf tMiluu OO tOřY :! OO ron
r fwtB l-Ui d?u-Uto Mino
Wva c a rolal ikT '1U s
(UBklukj) pUVIal WU
%f tKPIiT e v Uítír4i fyt
M nll-mk Mttlrai HkoU Uko
ktarr utxMMjl kleky Bfc f k k-
ko uiiB-kf U o
ui a ! dK 4uatM4
tlT Zktllkjr u arcfct m a pel
!! eekssv " r '
jutě aS enitfc a !-' jwloJu
bwa lioiu ni'"' rutiU Vkt obtlrtoa
mmmim ti4aur V ttmU My 11 kvk-
S4M li s-aca iWk Imi :
„Pokrok Západu
Omaha Xeb
Omaha Neb 3 kvétna 1876
Vlastenci američtí
V torate roce stoletého trváni
rpabliky netude neminné kdy i
avznámíme Čtenáře s některými
kratičkými livetopisnými dity
některých oněch výlačných vla
stimilá kteříž vážíc svobody
tadevše přel sto lety podepsali
prohlášeni neodviloli Spoje
ttýrli Stkli Třinácte stát3 x kte
r(chi tehdy americké' osady se
látaly xastoupeny byly jeden a
padenúli xástupti v shromáždění
fcuríl na prohlášeni neodvialosti
u-neto Z těchto 51 měl© 3
kulrjriálniho vzdělání dvacet
lyl právníky čtyři lékaři čty
li kněži th rolníci a otatní rox-
manití obchodníci vyjma Ilngera
ÍSherman ševce a Benj Franklin
kterýž hliil se k řemedu kněh
tiskařskému ja utitiik a filosof
Bonj Franklin byl nejtaršt s
nich a Edward Kutledge nejmlad-
lí liob Morris byl x nich nejbo
Latii a byl liroveř finanínikem
admmiítrac Tyjednivaje velké
ptjlky pro vlidu tia tbutní íTÍj
ůtír Zemřel ve v řtenl do ne
hol pro dlahy byl nvrlen Daniel
Adami byl x nich nejchudií Noo-
xe jeho byla vSeobecne xnimi
Kdyi xemrel nemel dosti jmění
aby mohl být luln$ pohřben a
by 1 ixtchovan na útraty obecní
Joftiah Iiartltt byl první kterýl
hlatova! pro prohliieoí neodvU
lodti a přvnf po přodeJovi pro
tiláienf podepsal Dva x nich
Jan Adam a To mi i Jefferson
lili poxději presidenty Po
xoruhodné jeat ta nehcnla ie oba
tito vjteřníci byli spolu řleny vý
boru xroleného ku ftepaánf pron
blálenl neodvialowti a Ie mře
li v jednom dna a nice na 4
íervence přivě xa pad?aát
lt po prohliíení neodrjitlottti Z
vlccb co poJepaali byl Charlet
Carroll jediný kterýi připojil k
{K1piia vé]tjydlitě{Charle Car
roli oí Carrolten)a eice pronile
dající přiřino Kdyi podepic
vali prohlálení věděli vSichni
la vydávají íivoty vA v lanc
Kdjž Car roli podepUoval kdosi
blil něho podotknol "kdyby by
lo xle ten x toho vyklouzne
CarrollS jeat mnoho" Xatel od
pověděl tento "Torna není tak"
a hned připojil i avé bydliitS On
přelil viechny xnamenité mule
ébo věka kterými společně
na vymanění atát& ▼ onom pa
tnitoém dna pracoval byl avlds
kem rozkvětá atilJ a zemřel v
roka 1832 v 95 roka atiří
Phitadelfická výstava
Přípravy ko otevření výtaavy
'tťjí ce se vií mol nou pili a
r mnohým překálkám kte-
rTi e vidy při pedoSných rozsá
hlých podnikách v cesta staví
jnt veškerá vyhlídka ie bude
v' ku dni otevření uspořádáno
! jak xnámo na 10 květa ur
čeno jest Nejvělii xdrlování pS
ibi aroi nyní na dráhách se hro
mAdicf předměty pro výstava do
cházející Přijímání dodávání a
třídění předmětfi vyžaduje arci
mnoho laso Zp5ob jakým se
předměty přijímají jet následo
jící : Předseda odboru kvituje
úrJy na víechno dovelené xbo
lí kterél diváii sa do budov vý
stavních a tu opět kvituje předse
da odbore pro správu budov kte
~'í tak stává se z ně zodpevěd
- m Předměty připouští se jen
Wřolením odboru pro dopravu
mohou ma bráti pouxe a vě
(m a přivolením odboru pro
' — buJov Předměty xahra-
mnohou býtí vzaty ven ji
1 oa dovolení ářadníka cl--rýl
nad oimy těl dohled
'noký m zdá so při tomto
Tcaono okoloctojícnoetí
!ov !: množství pfed%
ceny na mnoha
- --:tí onoti o-j
patření a největll poHdek aby
e emyl&m předeilo Toto mno
bé xdrioviní a chvat a jakým ao
práce odbývat! masí xavinili a
velké řásti vystavovatelé amerií
tí kteří! teprvé nyní v poaled
nich týdnoch xiailky do výstavy
odbývají Fiancoaxaké a anglic
ké odbory jaoajil v mnohem lep
Km napořidiní nei naie Ba i
vzdáleni Aantrilie předstihla vy
stavovatele amerikénebotf před
mě ty australtké byly mezi první
my které do Philadelfie doily
Výbor výutavni roxhodnnl se
nevydivati lidných vstupních
liatkS pro výstavu ani projedná
nivitěvu ani pro celou aa
ido nu navfttěvovatelelě zaplaš
li u vchodu 60 eenta a nepotřebu
ji uvnitř láduým lístkem se vyt
kazovati Vstupné své vlolí kal
dý do bedničky schválně k torna
upravené a automatický a troj zá
zname ni katdý takový vklad
Stiálce dv)ří bude pouze dávat
pozor aby všichni vstupující na
jisto padesáticent tam vložili U
vcboda budou směnárny kdež ai
bude rodei kaldý potřebné drob
né opatřili Pro vysoce postave
né úřadníky prozástupce časopi
se tra vystavovatele a jich po
mocníky vydány budou vstupen
ky volné Vstupenky pro úřad
níky budou tiitěoy na zcela
tuhém papíru 2ía jedné stra
ně poneeeu postavu sedící
na zeměkouli představující
Ameriku a nápisem "Světová vý
stava Spoj Státu o 1 10 května
do lOiistopadu (Coraphmentir-
ni)M
Lístky pro vystavovatele
jich pomocníky a pro xistupce
casopisectva tištěny budou n
jemném tuhém papíru a složeny
re Ityry strany Ve prostřed na
štvaně vnilfní vytištěny budu
dny v kterých výstava ba?e ote
vřena Při vstoupení 7JUPn
klíšťkámi strálce x lístku den ten
a ebtěl-li by se navštivovatel na
řas vzdálili obdrží u dveří Z{ á
teí ní lístek platný pouze pro ten
den Na pravé straně u vnitř
ponecháno bude okrouhlé místo
pro podobiznu toho komu lístek
udělen byl Podobizna musí tam
vlepena být nejdéle do 1 června
jinak bude lilek navštěvovali
odejmut LXitek takový nem&Ie
nikdo jiný upotřebili nel komu
udělen byl a nalezneli so u něko
Lo jinéhobude mu hned odejmut
Ztracené lístky se nebudou na
hralovati Xa první straně stá
li bude jméno majetnika a cislo
Aby vyhověl viem poladav
k3ra viděl se výbor výstavní nu
cen nechat postavili ještě něko
lik přístavka k budovám výstav
ním a sice veliký přístavek k bu
dově rolnické větií ježtě k budo
vě hlavní a konservatoř blíle bu
dovy zahradu ické Itankéři tta
ví také zvláštní budovu a chlí ji
míli do 10 května Lolovou
Srbslto
Knížectví srbské xabrnuje hor
nalinu kleroul protéká řeka Mo
rava mezi Slovanském a Uhry na
severn kdež Sjva a Dunaj tvoří
hranice Valašskem aBulharskem
na východě Kurnelií a Albánii na
jihu Bosnou na západě má 791
cTl mil a 1325000 obyvateia dle
sčítání roku 1872 Většina oby-
vateUlva jsou Srbové nejzdravěj
ií a nejschopněji! kmen jihoslo-
vanský kromě toho má asi 130-
000 Kumana 21000 cikánQ 1?00
lida a 5000 cixinca Obyvatel
stvo jest Io většině řeckokatoli
cké a vrchní hlavou jeho arcibi
skup bělehradský Země jest hor
natá na zapadni straně výběžky
pohoří dinarského na jihu a na
východě výběžky Balkánu Ně
kolik rovin jest na severu při
Savě a Dunaji Vysokou polohou
xemě horami vodstvem xvláitě
ale rozsáhlými lesy xmeniuje se
značně mírnost podnebí iakoul
bychom dle zeměpisné polohy o
tckivali Úrodnost p3Jy jest
veliká zemědělství ale ještě pos
zad a a většina jest lesem porosts
li Obyvatelé zabývají se hlavně
orbou a zemědělstvím chov do
bytka se zanedbává O prfimyslu
nelze mluvili: obchod hlavně
směřuje do Rakouska
Národ Srbský přistěhoval ae v
7 století do Iltrie a xaiožil říši
pod vrchním panstvím císaře by
xanlinskébo Roka 1143 vyhnal
Štěpán Bogislav velitele byzant
ské a syn jeho Michal přijal ni
zev krále srbského Štěpin Du
lan největlí koilo srbský (133G
— 1356) podrobil si Macedonii
Albánií Tbeaalií severní Kecko
a Bulharsko a přijal název cara
Za jeho nistapce víak xničena
jest po nešťastné bitvě na Kosos
vu Poli na vysočině prištinské
celá říše srbská dostala se pod
panství turecké musela odvidě
ti poplatek a stavětí vojsko kone
čně pak roka 1459 k říši esman
ké úplni přivtJílena kdyi bylo
asi 220000 osott do otrootvi od
vlečeno Země rozdělena jest tu
reckým voják Bm jenl jako maji
telé pfidy a panující třída se vy
vinula na' jakousi aristokracii a
společně a biskupy a pali zem o
dírali
Během času vyvinul se vlak
zvyk vyplácet! Turkam jisté su
my jakožto odbytné Turci ode
brali se do měst kdežtoSrbové za
stali na venkově Proto ale pře
ce zastal poměr katolického oby-
vateUlva naproti panujícím Tur
k Sin velice utištěný Potkal li
iri if Srí Turka mnuli I-trh a
koně nestoupili a zbraň odložili I
Pro týraní a zlé nakládání ne- I
bylo možno se dovolali soudce
urážky micky přijimatí bylo po-
vinostl podrobeného obyvatel
stva Následkem toho vyvinulo ee
loupelnictví Kdo pomstil ae na
Turkovi uprchl do lesa a stal ae
Ilajdukem Tito hajduci sebrali
tlupy a dodali ai ráx hrdinu ni
rodních i byli při každém povati
ní v&dci povolanými
Mneho xlého trpěla xemě xa
vilek mezi Turky a Rakouskem
Několikrát vydána jest úplnému
spustoíení Nejh&ře fáaili jani
řaři jenl měli v xemi rozsáhlé
pozemky a hleděli osvojiti si moo
neivviší Když v Cařihradě se
projevilo přání uliti křesťana
proti těmto praetorianQm jenž
ohralovali také Portu usnesli so
janicaři že povraždí živly jim ne
přátelské Houfně utíkali obyvas
lelé do lesa k hajdukam V úno
ru 1804 vypuklo povstání jehož
hlava a duše byl Jiří Petro vič
(od Turka Černý Jiří Karaďone
nazván)
Hrdina tento r mnohých ná
rodních xpěveeh srbských oslave
ný zahnal Turky xmocnil se o
povněných míst i Bělehradu a pro
hlásil ae za diktátora
Vojsko nejblilšiho jara vysla
né aby vyrvalo křesťanam tbraií
x rukou přinuceno jest k ústupu
Teprv roku 1811 pe skončené vý
pravě proti Rusku jel vypadla
nešťastně pro zbraně turecké po
volila Porta jisté ústupky Koku
1312 změnilo so však smýšlení v
Cařihradě Žádáno za vydání
viech zásob válečných xbrstni a
pevností a podrobení úplné
Třt voje turecké vtrhly do ze
mě přes Dunaj Moravu a Dřinu
Jest podivná věc Že Srbové jež
po mnoho let statečně a srdnatě
bojovali proti velké přiflile ne
kladli tentokráte skoro žádný od
por Jiři Potrovič prchl do 11 us
Turci majíce ze in opět v plné
moci mstili so na bezbranném oh
byvatelstvu epfioobein noj krutěj
ším až konečně na jaře r 1815
Miloš Obrenovič vztýčil znovu
válečný prápor Srba a skvělým
vítězstvím u Mač vy dobyl neod
violooti srbské Turci vyjedná
vali s 'Milošem jenž nechal vrá
tivšího se Jiřiho zatknouli a ja
ká to zrádce odpraviti Dne C
listopadu 1871 jest Miloš V Běle
hradě xa dědičného knížete pro
hlášen a od Sultána uznán Sr
bfim uděleno jest smlouvou xe
dne 3 srpna 1S30 úplná saino-
rpráva Porta však vyhradila si
právo míti své posádky i pevno
stech Každý rok měl se odrádě
ti ioplatek 2000000 piastrfi Pas
řížskou smlouvou ze due30března
1S50 jest zrušena ruská nadvláda
nad knížectvím srbským práva
Kuska dána jsou pod společnou
záruku a právo Porty míti posád
ky v pevnostech jest potvrzeno
Právo toto zavdalo duo 16 čer
vna lSG2z nepatrné příčiny pod-
nět ku krvavé srážce při níž jest
město z pevnosti bombardováno
Srbsko zbrojilo a sehnalo 100000
muŽB Mocnosti ochranné po
tály prostředkovali a dohodly se
konečně žo všichni turvčtí obyva
telé vyjma posádku musili město
opustili Však již v září r 1806
žádalo Srbsko Portu aby posád
ky turecké opustily pevnosti ja
ko r 1SC2 počalo také teď zbro
jit! a rorta povolila řekla lo
jet ochotna vyklidili všecka mí
sta opevněná když Srbsko zvýší
sv3j roční poplatek a odzbrojí voj
►ko národní zmenší vojsko stálé
a když mocnosti garantující za
ručí že se budo pokoině chovali
Srbsko odpovědělo ráznějším je
ílě zbrojením Konečně odhodláš
lo se Turecko k radě mocnosti
garantujících v březnu roku 1S67
že všecky pevnosti vyjma Malý
Zvirník bez dáliícb výminek vy
klidí Jakožto stát jest Srbsko polo
saverenní stát poplatný Portě
Nynějíí kníže Milán nastoupil
dne 13 června 1863 po zavraždě
ni Michala syna Milošova na
trůn Platí Portě 42000 dukáta
a vydržuje vyslance v Cařihradě
Dne 11 července 1869 prohlášena
jest nová ústava knížeti pe boku
jest xikonodárni moc xástupitel-
stvo národní skupStina dále za
ručuje ústava svobodu tiskovou
zodpovědnost ministerskou ne
odvislost soudc-a a samosprávnost
obcí
Od té doby co Srbsko dosáhlo
své samostatnosti vykonali stát
níci srbští Sžaeně mnoho xvláitě
v oboru Školství Teprvé smlou
vou z roku 1830 dovoleno jest
Srbsku xřixovati Školy Do té
doby byla nevědomost i ve vě
cech elementárních taková ie
kníže nebo soudcové kteří uměli
psáti povalovali se xa vxácnost
Sám kníle Miloš neměl žádné
vxděláni školní neuměl ani Čísl
ani psát Ted mi Srbsko velikou
Škola v Bělehradě četni gymna
sia obchodní a reální ikoly aka
demii vojenskou literární společs
nost národní knihovnu museum
a státní tiskárna Finance stát
ní jsou v poměrech velmi skvě
Jých
Velki péče věnovala ee také
vojsku a ve směru tom se mnoho
vykonalo Srbsko je to posta-
viti do pole 133000 mužu vojska
aby tak značnou sílu skoro 20
procent mužského obyvatelstva
sehnalo přijal vojenskou sou
stavu na spBsob americké a Švý
carské Povinnost branná jest
všeobecná každý jest od 20 do 50
let povinen slouliti ve voj Stí vyj
muti jsou jen ministři senátoři a
lidé zcela neschopní Celá bran
n& moo roxdělu je ee ve vojsko stá
lé a nirodní Yojsko stálé mi ve
dle posádkové taká povinnost
vycvičiti yojsko národní v němí
spočívá vlastni těžištfi branné
moci srbské
Pevnosti mi Srbsko jen nepa
trné totiž Šabac Smederevo Klá
dovou na Dunaji Ulici a Sokol
na hranicích xipadnícb krom
toho jest ale mnoho opevněných
kláštera a skladišť jel uzavírají
obyčejně prOsmyky a - horskou
polohou svou mohou také slouliti
k delšímu odporu
Z tohoto výkladu vysvítá ie
Srbsko mi u porovniní s počtem
obyvatelstva nepoměrně velikou
moo brannou eol padá tím více
na váhu jelikol ráx této hornatí-
uy velíce podporuje bájení úto
čníkovi pak spBsobuje nesmírné
obtile Z příčin těcho bude moei
Srbsko ochranu xemě přenechali
jen posádkám a přec ještě bu
de míti armádu silnou skoro 100'
000 mužB k výboj Srn a k užili xa
hranicemi
Strategická poloha naproti Tu
recku jest velmi výhodni jelikož
čáry které hodí se vojsku ture
ckému k operacím prorvány jsou
neschBdnými hřbety horskými
NejdBležitějši jsou čáry z Thra
cie ze Sredce přes Niš k hornímu
údolí Moravy pak x Macedonie
xo Soluně pře Prištinu k údolí
Ibaru přítoku na levém břehu
Moravy na této trati totiž xe
Toluně až do Mitrovice na hrani
cích bosenských má vojsko ture
cké také železnice
U Prištiny jest ona pBda krvi
napojená kde car Štěpán v ně
Iťastné bitvě na Kosovu xtratil
trBn a Srbsko neodvislost svou
Tam spojuje so silnice přicházejí
cí x Macedonie se silnici vedoucí
x Albánie na sever Postaveni u
Prištiny jest klíčem k celému se
verozápad a poloostrova turecké
ho Podaří-li se vojsku srbskému
osadili sě tam jsou Turci v Bosně
a Hercegovině povážlivě ohrože
ni
"Sv"
Veda jest moci
Věda jest mocí l — tak xní he
slo důmyslného vzdělaného nás
roda anglického
A skutečně Jen tenkrHUe ví
tězí nejen národové nýbrž i jeds
notlivci když mocí svého vědě
ní svého vzdělání a osvíceného
rozumu dovedou se vymanit z
x temnoty nevědomostí a vyši
nou se ku světlu poznání tudíž
k výši ducha Ti pak nevadí
ostatním vzděláním a vědomost
mi pod nimi stojícím tvor&m — -Nejinak
má se to i s ženským po
hlavím! Až ženštiny vesměs
povznesou se na vyšlí stupen věs
dění tož přirozeným xpBsobem
dosáhnou i větší platnosti v ná
rodě v lidstvu i u veřejném živo
tě pak povznesou so v okřídle
ném vzletu ducha k světla prav
dy a k výši společenského posta
vení Velké jim x toho vzejde blaho
velká rozkoš pro jejich ducha ale
jeilě větších výhod vzejde tím
lidské společnosti
Jedině stejný obor duševního
vzdělání jak u muŽ5 tak i u žen
mCže přivést k rozkvětu krásné
květy vznešených lidumilých
snah spásných ČinB mocných i
deí ano i božské vědy a umění
Společným vzájemným píso
benírn dají se vytvořit veliké vě
ci kdežto jednostranným bořívas
jí se mnohdy dobré a budujou ne
praktické — Není radno aby i
nadále ještě vězněn byl duch že
nin v temnotě poněvadž by so
mohlo snadno fftáti žeby jedno
ho dne obklopovala i vězně i vě
xnitele čirá tma ! Není národu
prospěšno aby i na dále dostá
valo se ženám jen povrchního
vzdělání anebo parádního lesku
beze vší vnitřuí ceny
Všechno se zdokonaluje a zve
lebuje v říši všehomíra nesmí tu
díl ani x&stivat pozadu v zpás
tečnictvl dávno zašlých dob Žena
nynějšího věku! Ku předu xa
skvělým cílem ! budiž heslo naie
— Nezmařit ani jediné hodiny
kde bychom se mohly poučit
vzdělat povznést a zdokonalit
budiž naší snahou — Vzdělano
stí věděním a duchem vyšineme
se k výši jasné k vrchu kouzel
nému kde vy kvétají Čarovná
k vílka citu povznášejícího— kde
kyne ženštinám krásný vznešený
cíl života opravdového vážného
a světlem vědy ozářeného
Ani společnost lidská ani ná
rod nedospěje k oněm vzneše
ným cíl&m za nimiž se nyní žene
ku předu na drize pokroku do
kud budo neobmezeně panovat
jako mocný vladař zásada že že
ny jsou stvořeny jen proto aby
so líbily mnlBm a byly od nich
míloviny Má li se žena líbit mas
ži tož týmže přirozeným zpSsos
bem jest opět muž stvořen aby
se líbil ženě a byl od ni milován
neb jen tento s obou stran vypl
něnou podmínkou xkvéti Štěstí
a souzvuk rodinný Povolaní že
nino jest aby byla důstojným a
užitečným členem lidské společ
nosti dobrou a moudrou manžel
kou něžnou pečlivou matkou
která by byla schopna aby vy
chovivala světa zdirné pravé
občany s občanky — A neníž ta
ké povolání molova totéž ? ! V
hlavni poditaté aspoň ae nelili
ačkoliv v provedeni jeyiseakai
déhe jinak manžel jest v rodině
Živitelem obstaravatelera maas
Selka -pak vychovavatelkou o
chranHelkou Úkol jej i tak jest
vznešeným tak d&ležitým a v ná
sledcích svých závažným ie jest
nevyhnutelné xapotřebí aby by
lo pfisobení ženino ▼ li voli ozá
řeno světlem vyšší vědy a náaky
oadobeno drahým pokladem du
ševní pravé vsdělanosti
Ona pravi vzdělanost srdce
ducha a rozumu povznáší lena
nad všednost nlUebfnj Její po
vahu zjemňuje mravy a učí se
bezapření Sebezapření pak jest
matkou a zřídlem - kaldé cnosti
a vxdélávat se tou měrou abys
chom dosáhlí oné výle duševní
nadvlády která náa vymaňuje a
poroby vášni a slabostí jest tolik
jako upevňovat povahy "
Vzdělanost pravi duševní to
vzdělanost jest sluncem které
oxařuje drihu našeho li veta svě
tlem nejjasněji! ta — - Celi přiro
da kolem nás se asroivi jako nej
dflvěroějiU přítelkyně t kam
jen poohlédneme všade zříme
krásu a velebnost božského díla
květy čarovněji pučí vzduch je
volnější fc průhlednější ano při
každém kročeji vidíme ana před
námi xeloni se svěží travička a
vykvéti na sta rajských květl
Nejen Že duševní vzdělání vyšší
věda a přísné vážné vychovává
ni ženu pevxnáši nýbrž možno
skutečně i tvrdit leby ženy byly
více Ženami plnící svědomitě ú
kol svBj v člověčenstva kdyby
byly důkladněji a všestranněji
vxdělány Staly by se zajuté
matkami výtečnými manželkami
oddanými a hospodyňkami vzor
nými áádáme-li pro naše dívky
dBkladnějŠiho vyššího vzděláni
činíme tak jedině ve jména rodin
ného blaha a štěstí ve jménu po
svátného úřadu matky kterél
jest svěřeno vychování dítek ve
jménu štěstí manželského ve
jsicnu domácího i národního bla
hobytu Není tím řečeno aby so staly
z našich ženštin pojednou snad
sami učeric-i mudrci a výtečnice !
Přejeme si jen aby krásné nadá
til přirozené vlohy které byla
božská pfíroda nečiníc rozdílu v
pohlaví udělila ženě ve své
vznešené nestrannosti příměře
ným vyučováním a pečlivým rys
chováváním se zušlechťovaly
vzdělávaly a zvelebovaly Pře
jeme si toho ve prospěchu lidské
vzdělaností vBbec v prospěchu
národního povxnešent a v záj
mech Člověčenstva 3v!álrby div
ky byly přiměřeně svému stavu
důkladně pečlivě vážně a vědec
ky vzdělávány ! Aby matka by
la schopna sledovat dílky své u
jejich vývinu duševním kráčet
nimi po dráze vědění pracovat a
nimi úlohy Školní hovořili o
všem cokoliv dítě ai přeje xvědět
a co hýbá tou Čilou dětskou hla
vičkou aby nepřišlo na xmar ani
Jediné zrno hozené v pBdu úrod
nou — MB že být krásnější úlohy
v tlověčecifctva než být pěstitel
kou těch něžných malých tvorB
jejich průvodkyní po cestě živo-
ta po dráite cnosti a naivní vzne
šenosti ochrantteikou mladist
vých byto-ti a slunkem blahodár
ným které by přivedlo k rozkvě
tu mnohoslibné květy vznešené
ho božského símě 1 ! Vychová
vat národu opět národ budoucí I !
Zachovávat a udržovat národní
hrdost mrav a zvyk sebevědomí
cit pro vznešené pBsobení lásku
k vlasti a k jazyku svému od pra
otcilv zděděnému ?! A to všech
no jet úkolem matky ! Nemáme
tudíž všechno právo žádali aby
so dostalo ienštinára více vzdělá
ní nemám toužit a se snalitaby
dívky na Jo budoucí to matky ná
rodu povznesly se duchem vědě
ním a uměním na onen stupen do
konalosti a vzdělanosti jakél jest
jím třeba aby dostály úplně úko
lu svému vznešenému !
(Dokua?-al hul
DOPISY
PISCriLVILLE dne 2ldubna
Ctěná Redukce ! My níže pode
psaní z odpovídáme otázku Panu
Horáčkovi v Pokroku Západu
čís 49 stran postaveni mlýna vo
dního v severní části Knox Coun
ty na potoka "Verdcgns"
Potok tento jt dost silný Ie
může v nej větším suchu Čtvero
sloiení hniti Osazeno jest zde
dost obstojně tak že je nás přes
80 českých rodin mimo jiného je
šíě silnějšího národa jen v malém
okolí kteříž by jsme na tento
mlýn odkázáni bylí an máme d
jiných mlýnfi pře 60 míl jeti dás
le podotýkáme ie kdyby Pan
podnikatel Horáček sem přisel
místo pro mlýn sob§ vyhlídnul
nás o svém příchodu seznámil
jsmo skorém všichni aspoň ais
Čecha většina ie bychom se stav
by mlýna s účastnili a jeden kal
dý bez platné jak ručně tak a po
tahem několik dni pracovali
V pádu kdyby se stalo ie by
pan podnika tel stavby od někte
ré strany neb s některého stano
viska zpráva nepříznivou obdr
želi měl nechť se nehrozí neb
by to mehlo býli pouze z obchod
nlho stanoviska: — —
Znamenám se úctou
Thomas Kcwnig Jan Schreier
Frank Tuch £ Ant Pisehel
Jan ŽLonnovuký M Mudra =
M Hrbek Jo Vfirth
Jan R&iička Jan Earta
Jsa Šedivý
ST PAUL Howard C Xtb
Přistěhovalců1 přibývá
letos přijely jíl 4 rodí av a naoko
ejieh přihlašuje Det rodia
je na ootě sem ptiosa a Čb -
M Taeek
Z teké eeady na tec Niebrarm
da 10 dubna 1Í75
Ctěni redL Po k Zip
Jest nia sd Čecha heaki čáat-
ka kteří lak ae doaf Ufm nejvl
e vil ctěný list čtee A ta ča
to nalézáme dopisy a rotUlafch
Českých osad druhu ari rosta
nitiho někdy potěiiulai někdy
i nepříjemné le o nás zde
vt ládaý a předc jeat nia a4
iaxeao v malém okolí na 70 če
ských rodia a tak řka ajK
nic promfchiai jiným národ
Ale přede jm jeltě neby
li zde lak Iťaatai třn
ade některého a ceatejirich fV
A jame tél iaksi nedbali
dopiwováaíni a! by lo by aaaohdy
dtMtl látky a jo zde eueaj aáoai
mnozí kteří maji saay! duma a
znají pérem vládnout ale přede
raději křivda nel by k
své obraně peren trhli Pa&a
taji se bs jola takový pKpadJ
kdyi tsxil a přd mmU saětici
Pek Západu přial správa vy-!
fialou a angliekého lita ae Síoax
City le jfu muoih Tlikhai zde
utéci před Indiány a le zbro
jíme ku sebobraně By tálo lei
jako věl my zde v lom £ae ani
Indiána neviděli a přede aikd-j
si nevzal tu práci aby to odvo
lal Viak z% to zde taká a mi
me také takové zuli by chtěli
snad přemrštěnými dopUr vy
chvalováalm xvania a rsktasaoa
Českou osadu zde rozšířili Aail
máme xde takových ktefi by
chtlli pod rouškou aártaatka při
veelých zábavách obceatv po
hnout! k tomu aby — polovali e
pokrm duševní (?) toul aby zas
nechali marnoti a hleděli si ka
pit peklo A pak aby lota
širtx rozpisovali v !t poli
tickém poařném a zibavaéta a
pakli kdo ai dovolí o jejich ná
hledech prooésti ÚJk haed
vytasili s výčitkou le jen tta
právo mluvit kdo U m m
j — j --
diioe i raději zařídit dwlré školy
a řádné učitele a od pórovat
školní fondy S úctow
Jan Schmier
Hospodářství
dličky Velmi jedaoduehý pros
středek k řádnému vyciděai skvrn
z noia a vidliček aby se pak jako
nové leakly jeat ten že syrový
brambor v p&li rozkrojí a pak do
jemné moačky z cihel aeb vápna
ponoří načrl ae nol a vnitřky
bramborem třou
Jí utý 'mÍv' Cf-t j-oířtímým
učinili Jednodachý prvetředek
zhoustlý inkoust opět olfcbýu
učinili jest dle Mirxela tes le
časem několik kpk odvar lL4
přidáme Kyselina třUiovi zas
meznje rozklad a amedha opět
se dokonale rozpustí tak le zal
žeme na tento zp2jeb i k opí r ta
cí inkoust zevla zultlkovati
1'ytoAí fřijlStni MOt4iyVA
jídel a chleba Má li trta dot í
kynout! je třeba aby napřed
e?iivě proela jedno acb dva
krále mouka zvláště pakliže
dlouho ležela neb byla v pytle
nacpána Tímto pruetlíni staae
se pečivo kypřejlint a lh'ejt m
stráví jelikol doataa Jo tiata
mnohem view vz Jachti ael aeb
delším hnětením který kvaleal
podporuje
lelitoat dáváni oli dwbytka a
snad kaldý boapodář dává ' lí
zali Tak jako bán zdát by ae
jtokrtu nesolený nechutným tak
také i dot ytek na soli ai pochat
nivi a solené krmeni raději žtre
Jil ta okolnost le dobytek jaksi
X pudu po soli shial jet apoaor
něnim 1 jeat k urváni ca a do
bytčele Klhrbai a přede jeat
málo dvbytkáta kteří by věděli
proS vlastni sál dobytka dávají
Účinek soli pozlativi v tm 1
draldi llixy iťivné v áelrojkh
trávících Každý a nt&le a tom
lehce přesvědčili violímeii dro
bet soli na jazyk i hned podráld
iy jvo llácy a mime pl á ta
slin A tento účinek jeví sil při
rozeně í v žalsdku a vailřaoatech
napomáhá k vyměšováni šťáv
trávících nrychlejio tak triveaL
Zkušenoat uČi I dobytek kterýl
hojně soli dostivá leaklejli srí
a jemněji! k&ži doataae aebof
rychlejším trávením lehčin rvz-
poaitěnim živných lilek v krmi
va zvýši ee oběh krve a krev -
ma jeat i bohaleíší na livaé látky
a leskli srť a jeiaivi kůle Jo
nej lepším tohu i úkazem Proto
jest rádeo neietřtti eoit Nal
třeba ehovati obava Ž by doby
tek se v tom ohledá písžral ten
jistě bude lízali jen Whk mnukult
organismus jeho vyladsje Velká
čiat rolníka naaolajl ttao a ne
mají tedy poiřely v zimě suaoho
soli dávatL Nyní však kdyi ae
přestane senem krmili dobře jeat
aa la nezapomínat
vatel jeden haU "lowa FiaeďVKk
Gaxette :
Doknd potaeeti naie byly nové
dokud mohli jsme doeUli poze
mek od 5 do 19 doL akr pk sn4
mohli jsm a spokojit a sťXleaim
a tara naikcn jed noa rrJa
Vlak kdyi pozemky aai vato I
ply v eaJ kdyi j aí jaw eaJ-1
y od d 54dl akr pd?#
toha Ul dasěsat atilvay um i
pxovu etay pmui aiOi
výtěžek s íarean tk aby jaa v
viiovésa trh a4iiú saohlk
Ni kuří pravi lo ihmm £ajra
řiti méně ai 14 p vzdělával 1
mu m4a áommi dli- Tím
arci aliSl krok pravéaa smě
r vlak to eai vk% My ssasta
a aArvk saaaiiti éoct!tEÍ tho
aby tarmy aale kýly výaoeaýaú
nej v Mil aýfcrt také v alaaé
aeje rek tiataýtri eelt rk
ta saSloase d#iUli iwus choveo
dobytka MíomU tdJy al
aaplaě s i abili kterél
mI1 v uh dftfudu vyii-l
liU dvacM pree& aluka pa 4-
poíual prie niltk však i
i krmit tj la zl-Mby a vjl !
dvet procent vtee sřia
tisa jat vy a 1 java líaa advwj- j
aibl výillk iara avšiavf
ti Jím Oál Um k k aaaial u
švo pltcaai a pviiiiUlaěU
zjv H ekri:i tO lpaia]U
druhy £bytkek lrnkl
Ikd pcii-y mU by ly Lca4
a fldy aové aoita ým asaával
luMt ÍViL _ !
Itaým pukytaL rsal by- T
la laciaénukej vUk klyl UWt tal WdaAř kaUky ali '
obdi vatoUvjet tleb} IaUkvUa A
přhaoati k Um a parovaú Un -f aadai včera J
lak USOŠ4 V VléžuM a ii L' I i v - I
Ji v - „ -
— ť" ji
a uuujvn a sa Rtí a pi ubitt
ltýh A pvroval Ukavé líe-
věd?i aX la thvjjal 4rS d-bíi-h
vyplácl S# v ela dvbte
však z ehv drak! š(týck mA
v vy těžíme wLk krmi
tře bale
Řeloes4 v bestdé
4tiiet4
hál asveiký brvy byl aaplaěav
rwfal ewcartsra a pak sUk-
jed
jedao ?ií prvgraa- Zrth v p
trí M-a kMri řu
aa Hdtm divka kteráž p tedaá
icla lUbewv iála piva""
ty lať to eWraika páva atar4kx
Rasami samo 1 aáí
dt ad l" př4Á5- křvmat p
tlek v aějl j-Me i my avýma
aavttým raksuika vpadii
Pa be4Nc4 taačikt Naraat
vU rukavičky jtl i my ym byh
v kd — SUČaa aLidkwva d Lá
la mne jaký dějem pesHa
hledal jsem j byl vlak poae
k J aepřialapaa Heja leUČk
délak ji kwmphmesty p výtwčs
přednáška a mlaJi páai ru
xami ae le aeallali pz44 j k
xé l maě -ovk!! a jt a pB
bltlui pvlá-lati ji ta aer a jl
aáa aaáJc! vslltk v krmka (lat
aém
Vai# předaáika vala v la daea
k rJ 4esaB mťtvi! jem j
pa taoct
Hodila p maě okem tázavě
pak zahleděla a aa mé r kte
ré vsdW rakávičkáaa asapraly
aládka táa od řimsila T
"Aa X X„ paWrši a M
(Jaea#val ja pvovir aai tí-cet
mul vzJáWaý 4 U aya! a ai
vtě aírýr v t'Z livý 4t
bych ae byl teadál pliala 1
jrm akh vaa-Jrea
Bavili jne zaamea-lě
"Mni váa -Sdeisai a#%íl-
tekla pachvlU i4mc ma k
líiě a ďvěat páay a prbiv
zikl a aichl jede byl Temk
klea mij a vandr Mrkal jat
' aa aě j al t apaoreval " Pa
N podataHÍ a awj' aeatra
Karuíiaka
Na t KarW aka: -řa Novák
teehaik {- MaiaaMr alá-Jek a
ml Kcetr F ala La
M3j přítel aebyl tak akrmý
jak ji pfltattv a ka4 m
sládek DelaU jmaaka by teta
aezaal
Oba rozohnili jm kaveCaě
tak 1 ardk aal vt&kla lá
rem táaky avtáiiě Tumik maěl ae
b) ti v devátém abi prav4 a
zamihtvav A ma aM-hásie
mJU aetýt spmlaky aa Ma
řen ke která mi aftb3aj a ma
lekali bal al e ataa sládkem
kd vt to bych byt teakrát -dělat
Chybil jm ja ukiál
Uk iskoAtiivi svě4Jmitf m a
biť Maleaka Z m p)e č
kal PtJtas{m via rtKlIa ti
Karalíaka epět po aljakém !
stah
VyhfbaUýMa a vršem bÍ4is
ftém povíJLiai jak lka4 a
p Přijali od eiarýel byli jam
velmi vlidaě obav Lál ď Toník
sládek p4l Skamicw tk a
b4 bavil a výbralaě ai
Ma měl za atarf v prádle ale
aál ho vr topila je kela el
choda fmi
YJel byl plkhytiA my
Ifaatai aeiftwlaki matcit jm a i
aládkovými poi!t I
11 {4ia a taač) - j
Vk ašl jsm e koča4
Toníkem Ja a niva mvsaate'
lk wTodTede ! jak taeai
m dopad r j
Jirk av "lir ví#
V} ai raaee a ptvovár ji pe
něj z livý avět aepll r
lUáhavf! 4 by chiil
abyda 11 dvěx ram prva
drpachy' k s4rimlM
Octasli jaa a t p4l v
ii bavili e al dk tia
Maaikaali salaii jtl dHsaai a
! dah m vtaiaia
Doprovodit it kml f i?
} tJ Krolak TikvL T
abjevLl a )! atara
% KaHs k sjanta
pabíak - — iii Ptv4f
fey 1 k Bvti% vsiáJe je aai
Skrwkl
"Ti ti-ivé ala fvcil avšii
wyu waisiai a aklď
k klika — vím I aiki
k4 a ras ekaiaA miv1 a
aaiak etvírat dvéř wi s-
by! ikaxt zat jas v k stiu
vaaý ikůK Pa siarý siaz lt 4j
aiíep U lalik Ptiaeal
114 aaLl — say paX pi T h
aws Lbe aé a cm4 ral a
adravuyios ixlm a k sta
14 té k Jai
T etevn m dtíř w kh
ajti s — tradasUJ Wdaál
Nejsjaaukl náa viak -pt%na
aLarj fcr:i ai t ti Has—
aU" ji kaUky U a ukd k
14 v:ra WpWd !%
m a 4 U M%i M
ř-7 i aií d-d V
am4
Ji pl %m pětkrát za mWsv -
kyk akryl své rvay Z Ta
kaVy byl aai kapky kra -dkíatal
alM42 jk iUss
viejl }a lA UtU ař
u vyaaaraii YUk 4
4m4 N-
aěkJ fm-j)Ali
aeWí Ukveý salaJý hJ kiyl
m aa v a Jr d-r -vd nesa
baa a kiaa""
aiá paOál v aka £-
z tvirt j:
j 1 W i~mt vvsraa
Zvarwiakav a čvrv -! ikf
rli a wbrál4V a k mtc pravila L
Tatiakc zavolej a4aářt spět]
tkuitaa — í Ua a-4
jxt uw 'KawU'
Nbwda l-as ta trap
j Kkal w d-
iíldtr
S pčátka pa ttxri siW
rvamfiUl fm&it by ©?! aeji
peaál vy hosLt — a vak 4
Lal k vWk t d-U v-!f iy
M v dfW — - a da cs ttt
pí jp r! k jíl m Ul aLádh
kta a l— ie pvjvai% kd aa-
d r -dcačisi a déi Kars
iuiajmt jMa leaaík pel
klakt j-siVe Mea4 1 drahý ta
Wli k křah mJe3
TaUaek jh% paa atarý jt a
od-Čiaka a ji — a j
itii aewaaJ a v
ad aa al Ul 2tci b 1
V L — akěm pvvái J U
liy 1elrva%"" a yaal a "f
dm PL~
Schuylera Ueb
cuioiT ca
lrvLivajl
zhuli iřiid lirvrte kuty iř
vi- UL Uim m ael k-hikv
jíaý a pJkAi vy Ui eway z m
Veo as4
c
ky kWocii wkllM
e4ý cWvk
Jeiliscn a UHIer
ÍrLivajÍ tUiii le!esarř-
dral u kir?ini xll
x jsii jeilaitť-lat é pru -i!e-
KQXt uxxxt i imst
siláci trí
ADAMS A riltNCU
Je Mtájfca?kr
NEBaUSKAltTT rlky
UllVti A Dl AON fAT
tLllN vsMir
ffJafUral nráaČ4y atdL atd
Ce} acca_
Poxof krajan! !
Kd~ en- lmé#é p ft k J
aeCkit mas jtt
a - d
Aeatajier tJCm ta w
M j& cieďm bfrta a
U a twm ak mra e
ď&ryau 4JtakyTJ#ev cWk
atravtó íirt (vtuá Mlj a
vě vystavěa} aiee yaC
traaaý a je-le a spJIftt
k a západe pí akrávi
htú i( kvlrčatk roaUal
j' hry a pev putaAy viktth
rvat i wpMi aij k L7sMwa
SktíH JAN JANECUC
pnLtv a
DEYEKDC1F A tlXZX
CEI AK ILIPI - IOWA
iUhdakl v zWa
lJhls4m
karriťh
Vkcvý píitaarh a id
Xejvétli aejvj braaéjU iá
b v tted£ I-i w
ZvUilaf pl-e sěaaj a ptř
lkám 2ak W U txta
XecUr D o n o T
Wm lW-t a
mmr-mm bm a
Jatt Jmrnumu
i k Wm X irnm ItIX
Jeat itarii a a:sii
gtkkf ! v Sm%Lmm Coy
PtWIaíi rs irk t
"-mma a -iw -- j- n a a
—ií - r ir a a' aMkMa mi
tm a Bir- mít mm mm mmm j~ i a Si al
SJkiS ZAŘ iZZSÁ
TISKARDA
mt jvěiii aifeda
iíi ri+chmytrMÁjr pum
tc2J eatcraavÁ
rotisIiOYÓpraco
Mě pami lisy
lí # MkMlH
vacasa arcaxa a txrst
NÍM1CXE
AN4ÍUCSLS
z aki
Haníjurelto-amenclta
prpUvttai spcletacst
Cearf mrt-raaji SaXrsakx
0efcTí_
rt--i isš'Tvvmi raaudrzjkvn
UAMBlllXU d NEW TOSXC
sjr kailz etjxaia _t
INTOSKr d EAMSrRSU
f kalij TiTruk mj
z
I r jN-rema rry
Z lLamhra d Xíw Yk:
t £ t aíat- tLka T2
mzipalai 12 ff tr
ZXr TrsT d Ilaaark-a:
L k %l h alau IL kaj fáAaL
maipalabi iOJ v pafrevh
Děci mi 1— 1 rekl piali
vči awf' a Utasaris i
N Teek fi uía
V Uniil 1 lun il Ww nim
AUCSJOT coltxzm
?5
-U-i ajeyftsl-aS
rxuAEirAcu
€1 Brsmd X- T
C 8L iUClLlKI A tO AS
il &rstaday X
SeYněmecký Lfoyd
Pravklcíai fřiká
PAROPLAVDA
př Ccuttvamptcn
PVterU SPiXÍENtCU STÁTŮ
Cy zreaai r
ka Vm Y
iHvkv st
t rukl fmiletmmi%
Sra fiSeavl A Eacan LLsj-Juorv-smf-AsarmziaaJSC
vsx l l LJ55ta
Sszam a
- a k— Bm !
JIMI H II H 1 lt
W8 I —_
r ii i!-7?T''tS' %ajLwr-
m i v eewus —í— -v i ii n i lni iw
— i_ Mavk
a e-fwwvf a
w m piwiw a immiA mm i i
' — Si a mam f % mm mm
MkMwi-rMi a ttmri
jiu'A ťvrritja
V VaMwi KíawawaMe
I tm t s— j tm umí um mm a-a-
tv rM i au „a
riiiiiiie wiiiili ~ aww-v- i ni mm
aa iwat ana a mnnm mmn
-Ulllll " "Ti -
-fcl8Íkér — I? '"''
Kzpasiičal dmovl j %tfa-r
vm :
lltawa
t —i ly-t ym mm
m wka
SBsssjsas
t ka S-rs — mmm-m mmmmx
n mi m- ti m ' ~"T1 v
V stnvea
fS Mm Ii ii i mm Mi m imm auma
mu — ii itjtiw'iim