lili
Napoleon lil a Eugenie
Ifistoruiý román z jol t&
tťvkr&ítMUl m i
„Ale luuHÍme si je velmi dobře
prohlédnout! abychom si to pa
matovali onévadž vypadají a
venku vlečky hradby stejné Ta
to lei i od naší délostřelny pe pra
vé strané Ano výborně : lepšího
nifcta aul nemfiže býti ZJo se
musí útok inídařit4
Oba pánové ehléli se již rase
vrátili an najednou zaslechli do
cela na blízku vířeni bubnS
To je krásné nadélení iepUl
Oiympio Kjav svého přítele a
níka „rakli se nerovnm wi-
thází sem odJelení stráže Teď
honem pryí — již víme všecko
co potřebujeme Hleďme aby
thom se deatali zase tou chodbou
ven4
„Jen nebade-li již pozdě pra
vil tuarkýz tónem iováI!ivýni
Oiympio přistoupil až ku zdi a
todiva! se na prostranství Zamu
mlal něco vztekem neboť spatřil
na sto kroku od iu(la kde sena
lézal bliž a Míle přicházející od
dělení Iiu3 které se obrátilo prá
vě k nim
„Teď musíme hledět abychom
e odsud dostali Pojď za mnou
„Tam u tobo průchodu ku kte
rémuž ti vojáci za maloa chvilku
derazí ja hromada rozličného ná
řiní PoipMe tedy a ukryjme
se za ním na tak dlouho až bude
me moci za a zpáteíuí cestu se
dáli TT mám dvS hodiny a
do 'ty r 1k1iu můžeme být zaso v
iiaWtn Iťleiií
Již byl svrchovaný {as : bubno
ván! přicházelo bliž a blíže — O
lympio a tumrkýz běželi namísto
které byl tento naznafil: při tom
chvatu ale ztratil Olymplo svou
řapku i nemel pak již ani lasu
aby jl byl uwhi zdvihnouti neboť
i au)cl {ofpiiili aby se hned za
tuarkf zra mezi nářadí ukryl
Právě když tam byli zakocili
zahnulo oddělení vojska na balty
na jichž krajním konci oba přá
telé byli ne ukry li Zdála se Lo
býli hlídka jež' přiila přehlížet
děluMtřelny a náspy
Již pK-ili vojáci ono míst" kde
se}yU Olympitta markýz ukryli
a tito chtěli právě za jejich zády
se vykristi a pospíaiti zaje ku
dvéřím do iKjdieruní chodby an
tu velící důstojník ještě jednou
odle krájejících řad voják 3 zpět
se-abrátil neboť byl Olympiovu
lanka na zemi nalezl Mt-slil s
g —
poTátku že jet to íapka někte
réhozjeho jakú ale když ji
vyzdvihl svým kordem poznal
ned 2e pochiil od francouzské
ho duntojníka
Zastavil i hned vojáky a loru
cil jim aby bes odkladu balty
přísně prohledali
Oiympio a markýs byli v n
malém nebezpečí a proto se také
nemohli dlouho rozmýšlet!
„Af se již stane co chce — pryl
musíme" ieptal markýz svému
příteli „Zde se nesmíme dát po-
stibnvuti
Haský důstojník postavil něko-
li k mužS u vchodu a ostatní mu
seli celou prostoro pilně prohle
dáváte On sám běhal jako divo
ký z místa na místo jen aby jim
ten írancoazský Ipehnun neatekl
Oiympio a markýz měli oviem
ze svého ukrytu až k podzemní
ma prScheda jen asi padesát kro
kfi ale byli by maseii jiti mimo
stráž kterouž byl raskf dfistoj-
nik a vchoda postavil
Nemetkali a Tyk radii se z tma
vého stínu za nářadím za nimi
bylí oosud stáli i běželi pak po
prostranství jež bylo jen slat$ o-
světleno zdálené hřímání z
dél jakozi biuK jenl až sena z
pevnosti zazníval to obé jim
zdilo býtt výhodou }oněvadž ne
bylo mezí tím jejich kvapných
kroku slyletí
Tu je ale spatřil ruský dfiatoj-
nik a ukázav n schod a stojící
stráži na prchající dvě postavy
velel jim : palte !
Pět ran padlo jednou dobou
Kolky fllvly Olyrnpiovi a marký-
zovi okolo hlavy ale žádná je
nezasáhla
„Bon oir Monsíeor" zvolal
Oiympio potupně na dSstojpíka
jenž rozkacen vytaseným kors
dera za nimi se rozběhl Tento
ale brzo nahlédl že jsnq značný
kus cesty před ním a že je neroJ-
ie dohonili ala očekával že vbí-
nnoa ostatním vojazom ao ra-
kog
Když ale viděl že běží oba ku
dvéřím n podzemního pr Schodu
tu teprv pochopil jakým zpCso
bem se sem dostali
Bylo za nimi jeiti několik ran
dino ale opět e jim nic nesulo
Oba pánové byli dveře jii zalrata „Doufám že Um jeltě přij-
aebon plirazili i dostali se až na
chody po ni hž ae doIS do prú -
chodu ♦cháze]o
"Najednou se zdálo e roskébo
dátejníkajeni viděl Ie oba ne#
přátelé zmizeli nějaká zvlaitnl
zayllenka napadla neboť ae jeho
vousatá tvář vítězným pocitem
vyjasnila
„Jen počkej t vy Ipehonai teďj
vis máme v pasti zvolal vítězně
6 poruiil nškofika tnulfim aby
lídalí dvéře s nabitýmmi puika-
mi
„Za ty dva Ipehouny mi ručíte
vým životem a pakli spozoruje-
te ie chti zaao do vile ae dosUti
£lrťhOjvťU OzatkliSte Pře
de viím zataraste ty dvéře ale
to vám povídám ať vám Žádný
a nich neuteře"
Pak vaal s sebou několik vojá
ku a bělel k pevnosti Odsud se
dostal brzo k příkopům vodou
naplněným
Brzo byl na míst? kde se na
lézalo velké Železné stavidlokte
réi oddělovalo podzemní prů
chod od přikopu vodou naplué
uých ťomoci vojáka vyzdvihl
z&rezaveíé stavidlo niailťiQ do
výšky a voda se valila proudem
do podzemní chodby i musela za
krátký řas iiiarkýie a Olympia
zaplavili
Když díístojník videi le se mu
plán jeho ledaři! pospím k vrch
nímu veliteli tiorřakovu aby mu
oznámil co byl právě vykonal
Gorcakov měl nad tím takovou
„j žo povýsifna místě důstoj
„ri - }fl il0 d shroaiáždéovui
nácelníťtvem za jeho odhodlaný
a
Čín veřejně pochválil
„To uhlídáme již aýtra pra
vil tiorfakov „co to buJe míli
za dobrý následek Nepřítel přii
sel bezpochyby při kopáni na tu
podzemní chodbu a zaradoval se
a ii nemálo ale jeho radost se
bezpochyby již zase proměnila v
zmaláluěloát neboť nyní teprv
nahlédnou páni Francouzové Že
otevřením toho' průchodu své
vlastuí záhubě cestu prodělali
Jejich zákopy které je stály to-J
iik obětí budou vodou naplněny
co jejich namáhavá práce při
nesla obrátilo se nám v prospěch
Jejich děla asi brzo umlknou a
až vyjde slunce uhlídáme bezpo
chyby Že musel nepřítel svá děla
na luislě zanechali a na úlek ne
dáti-
Ihirrní thivnost
Princ Camerata se vrátil zase
co hrabě Okiavio de Onzy do Pa
řilo Ubytoval se v jednom veU
kém hostinci a vystoupil zde a
takovou jistotou že by v něm
byl nikdo priuce Caiueratu nepo
znal Byl oviem značně změněn
a sice následkem těžkých nesnáz
zí v poli jakož i svými černými
plnými vousy mimo to byl silně
opálený a vypadal vSbec v dl
stojnické uniloruiě docela jinak
lanrobert neopominul ve
svých zprávách cíařj zaslaných
vedle Olympia a markýze také
hrubělo Oktavia Oozy co slavné
ho hrdiuu vyzpamen&ti ktetýž
prý nejvyiiSí odměny zasluhuje
On ho poslal jen proto s pC sled
ními zprávami z bojiště do Paří
že aby tam lířař za jeho skvělé
íiny osobně jej vyznamenal
Princ přijal tuto úlohu s rado
stí ne snad oute proto aby vy
hovět své ctižádosti nýbrž hlavně
za tou přířinou že se mu nasky-
tovala příležitost aby mohl zae
Kuřeti i i svou bývalou milenku a
nyní císařovnu spatřili která ma
byla někdy opravdu nakloněna
Zdaliž bo ji ale prohlásí čili nic
na tomse jl£ neusneil i chtěl
to zůstavili příznivé náhodo
Druhého dne po svém přícho
du do Paříže jel do Tuillerií aby
měl u cíaaře slyšení Ludvík Na
poleon ho přijal se zvláštním vy
znamenáním vyslechl jeho zprá-
vu o zmíní v nejvyJŠÍin velitel-
8tri 4 dobytých výsledcích i po
zval pak hraběte Onzy k dvorní
slavnosti která se měla v někte
rý z příštích večer& v Tuílleriícb
odbývali To ho ani nenspadlo
a také by to byl ani tušili remo
hl ie tento princ pod cizím jtné
nem ještě jednou v cestě se mu
vyskytne Tenkrát mu byU pře
ce uána zpráva že zemřel ve vě
zení Iía Hciuette
Camerata mu musel výpravo
vati že vstoupil k vojsku co do
brovolnfk a jak se to stalo že se
tak ryChle na vy Šlí stupen vyli
nul a vyznamenal
Císař kýval spokojeně hlavou
i bylo na něm viděli že chystá
pro něj nějaké překvapení Po
hlédl několikráte svýma tmavý
ma očima v zarostlou a opálenou
tvář mladého hraběte Onzy jako
by se byl chtěl na něco upamalos
vati ale Cainerata měl tolik pří
tomnosti ducha a uměl se tak
přetvářili Že tuto nebezpečnou
hodinu skvěle přestál
Napoleon mu podal ruko —
Camerata mu ji ale nepolíbil ný
brž dotknul se jí pouze a poklo
nil se
Císař yl a zvých dvořanu o
viem na něco jiného zvyklý a
proto byl poněkud překvapen
ale tato hrdost u mladého reka
jenž tak odatně pro jeho zájmy
bojová) nebyla tou právé ein-
lou-
„Tedy na shledanou" prav i
ku konci itapoieoo „lidy my
slíte pane hrabě že se zase vrátí
tana bojiltS?'
Hned druhý den po té slavno-
I mi ku kteréž jste mne milostivé
I pozvali ráčil odpověděl Camo-
1 du před dobytím Sebaatopolu
j WT bych vám přál Užívejte
I zde do pé doby života a vyzh-
menání kterého se vám yiíni prá-
I tem dostane doležil Napoleon
I a tím ae ukončila rozmluva
Zatím co jel príno Camerata
po této návilévě kdy! ae počalo
ieřiti k Dcdorea aby mohl svému
příteli věrnou zpráva 9 ni podati
I až ae zase na Krira njyrátí a aby
pil ji od Olympia srdečné pozdnu
vsnl vyřídil rozhlédneme se na
okamžik jaké změny a události
zatím v Paříži sU'y které by-
ly a Tuillsríemí v úzkém spoje
ni
Ludvík JKapoieon nevěděl Že
Eugenie skrze nejvylšího komo
řího Bacciochi-ho jenž oběma
sloužil aby od obou odměnu bral
o jeho se setkání fen spanilou Do
lorea se dověděla a vlastně ne
měl ani příčinu V tom ohledu pří-
liS so ostýchali neboť věděl že
také jeho Eugenie které se byl
již nabažil v metech manželská
coduosti se nedrží : '
Yeíerní slavnost ku kteréž
hrabě Oktáv io Onzy od císaře
pozván byl odbývala se v Tuil
leriich ve velkém inaršálskétu sá
le Mezi shromážděnými pozoruje
me mimo některé vyslance s je
jice manželkami ministry Bar
rochá Billauita Persignyh a
Vieyru ak finančníka Koulda
Mornyho císařova nevlastního
bratra policejního prefekta Mau
pasa a prvního starostu pařížské
ho barona Hauamanna kteréhož
vůbec císařovým pasou nazývali
Kromě těchto osob byl zde jeltě
velký počet oněch usmívajících
se a oddaných stvfir jakových!
Ludvik Napoleon u svého dvora
potřeboval užívaje jich k rozliC
ným ú?elSm
Slavnostní sál byl ještě okrá-
ilen prapory a vavřínovými věn
ci jimiž se zde dříve vítězství u
Iukermaunu oslavovalo
Hosté se bavili v salonech nej
více o slavných činech a pocho-
dech francouzského vejka na
Krimu Jen dámy které diamant !
ty se třpytily obracely svou po
zornost jedna na druhou jak kte
rá vyšperkovaná jest bavíce se
mezi sebou o plesech o operách
a jiných podobných věcech
Pořád ještě přicházeli noví ho
sté a konči ně se sem také dosta
vil hrabě Oktavio Onzy kteréhož
větší lást přítomných hostí jen
dle jeho pověstí z Krimu znala
Jediná osoba kteréž se Okta
vio zde představil byl Persigny
a tento mu pokročil vstříc ab}-
jej s ostatními zde shromážděný
mi hodnostáři seznámil
Vieyra a SJoruy dali se a nim
brzo do řcíi což bylo proii ovsem
velmi nebezpečné kdyby byl
Mornjr svého nenáviděného od
pCrce v něm poznal Tenť vsak
neměl ani tulení kým so baví
Konečně oznamoval nejvy&ší
komoří Baceiochi příchod císař
ských manželfi
Hosté se rozstoupíli v polokru
hu — pážata se objevili ve dve
řích a kdy I za nimi císař a Cisa
řovna do sálu velli - zavzněla
hlučná hudba
Napoleon měl na sobě jako o-
bvčejně černý oblek a na jeho pr
sou se skvěl veliký řád čestné le
gie
Za to ale zářila Kugeníe nejen
svou přirozenou krásou nýbrž
také nádherou a leskem okourlus
jicffn V kruhu vyšperkovaných
dám vyjímala so královna v
ři?i krásy a nádhery i zastiňova
la všecky ostatní
S milostnou vnadou pozlravo-
vala je na vlečky strany an ta
ké Napoleon k shromážděným
pánSm pokročil aby je uvíUl V
jeho družině byl Fleury a někos
lik pobočníku a Kugenie měla
za teboq evé dámy
Zatím co se rozléhala hudba
jemnými zvuky po sálech roz
mlouval císař a Hausmannem a
ak s rakouským a anglickým
vyslancem Camerata etil oo-
dál vedle Pfi-gignyho a ]osad
spočívaly jeho zraky na Eugenii
která si ho byla jeSlě nepovšimla
Ji se k ní musím jfiblilit4
Septa) Camerata sám pro sebe
„ona ni um' vědět kdo ten hrabě
Onxy ject mnsi se přesvědčit že
se žádného nebezpečí nestrachuje-
ano žé jest nyní ještě náruživější
nei dove'
Po uvítáni shcomážděnýbli ho
stí kráčeli císař a Eugenie na dru
hý kenec marSálského sálu kde
stáli dvě trSaní sesle
Pleury se přiblížil ku Camera
tovi a pravil utlumeným hlasem :
„Dovolte pane hrabě abych
sraej ztsia-i u vas na pitzku a
uvénti vás v ustanovenou dobu k
cbutři4
Camerata se za to jen chladně
poděkoval Když pak bylo cl
aaři již více oob představeno
přiila řada na hraběte OkUvia
Pleury se dotknul jeho ramene a
pravil ieptem i
„Nyní vá budu prošiti abych
vás směl nvésti k císaři a k císa
řovně"
Princovi počalo srdce silněji
tlouci neboť se měl předsUviti
císařovně a té se chtěl prohlásili
kdo jest
Pevným krokem qlíral eeskrs
ze til a veškeré zraky byly nah
obráceny i
„Pan hrabě Oktavio Onzy
pravil Fleury nahlášen zatím Ca
merata se poklonil
Napoleen dal jednomu ze avých
pobočnikB kteříž stáli na blízku
pokynutí a hned na to přiblížil
ae páže nesa červený aksamitový
polštář
Jest nám to potěiením iane
hrabě že se nam naskytli přílet
žitostbycbom vám za vaSeskvě
lé a hrdinské činy na řece Almě
a a Iukermanu své uznání vyslo
vit! mohli' pravil mocnář pov
atav s trSnu „Pánové my jsme
na to hrdi že vám rnSžem© před
ttavHi ▼ bratlti d'Onzy jednoho
a on&ch reku pro něž nemá nái
jenerál ant dost chvály Přijmě
te nae diky pane kapitáne4
„Sire vale milost ke mni jest
Uk veliká že pod ní klesám"
odpověděl Camerata hlubokým
hl&sm jeni prozrazoval jeho ro
z5ileno8L" „A abychom vám podali důkaz
své zvláStní milosti a náklonno
sti s jakovouž za každý slavný
čin oiraěniti ee chceme udě
lujeme vám kříž čestné legio"
' Císař vzal s aksamitového pol
štáře tonto nejvyšlí řád a připnul
hů Cameratovi na prsa
„Díky Sire za tuto nezaslou
ženou milost"
„Jen nebuďto skrovným kde
to není na místě pane hrabě
ďOozy Velká služba zasluhuje
velkého vyznamenání Slyšíme
Že chcete v několika dnech zase
na bojiště se vrátiti i žádáme
vás abyste s sebou vzal několik
vládních depeši Doufáme také
Že se vám budeme moci po ukon
čení této slavné válečné výpravy
jcitě více odměnili jak toho za
sluhujete" i
Kdyby byl Napoleon tušil Že
za tímto kapitánem kteréhož
před veškerým dvorem tak vy
znamenal princ Camerata vězí
kdyby ho byla nějaká náhoda o
tom poučila pak se dalo očeká
vati vzdor rekovským f in3m
princovým že hned jak z Tuil
lerií vykročí anebo když ulehne
císařskými pochopy zatčen bude
Eugenie hleděla při tomto vý
stupu na mladí nokrásného a muž '
ného kapitána nejprvé a jakeu
si zvláštní npomínskou kteráž
se pak proměnila v skutečnou za
jímavost
Nyní se obrátil císař k ní a pra
vil ukázav na Camerata :
To byl právě kapitán hrabe
Onzy jenž zachránil jenerálu
Canrobertovi Život"
To byl v skutku odvážlivý a
slavný čin za kterýž budete míti
nejlepSí odměnu v tom když si j
nali vzpomenete" pravila pak
Eugenie k princovi so obrátivši
an se byl zatím Napoleon s Mor-nj-m
bavití počal
„Nejkrásněji! odměnou jako
véž se mi mohlo dostat! jest slo
vo z vaíich ůst" odpověděl Cas
merata utlumeným hlasemčině
Kogcnii hlubokou poklonu -
„Ale vál obličtj vzbudil ve
mně s počátku podivné upomín
ky pano kapitáne Jak jsem
slyšela vstoupil jsto k vojsku co
dobrovolník a jmenujete se ?"
„Hrabě Oktavio ďOuzy "dolo
žil CameraU jenž byl nyní sám
jediný u Eugenie To jméno jest
pouze přijato císařské Milosti'
„Vy mne překvapujete — '
„Jen jediné slovo nahlas pro
nesené by mne vyzradilo ano
snad usmrtilo Přece su vám ale
musím sverui — ja jsem princ
Camerata"
Císařovna so dovedla v každé
přípalnosli až ku podivu přemo
ci i zQsUla vždy tak dalece chlad-
na ze veueia co citu a co ma Cis
niti Také nj-nf když uslyšela
tato sleva ohlédla se rychle ko
lem subo a neprorradiIa na sofjS
ani nejmensi překvapení anebo
rozčileni
Ale pro Boha vy jste živ —
taková odvážlÍvotr Šeptala
Eugenie !
Třcbas i hlavu bych za to dal
kJyž ho mohu k vám přiblížiti„
Aletoje přece velká nepře
dloženost — což kdyby vás něk
do poznal
Tato obava kterouž strana
mé osoby projevujete jest mi od
měnou za všecko neboť vidím
že vám nejsem lhostejným — i
to jest má nejskvělejší odměna'
„Dávají na nás požer — mohli
by slyšet vaše slova Všeho ji
ného bych so byla nadála jen to
ho ne 2e se jet jednou s vám
sejdu"
„K v Bii valí kráso Eugenie
vstávají mrtví z hrobu Já vám
musím tu věc vysvětlili
#fJt n zde ne princi sice se nv r-
hnete v záhubu"
„Poručte a já se zachovám dle
valí vůle Kugenie
„To není nemožné abyste mne
jesle jednou spatřil"
„Nemožné— to slovo neznám"
"To j-te mi také již dokázal
princi — ale já v skutku nevím
kterak — "
„Přijměte raně po této slavno
sti — ve své družině máte ji
některou dSvěrnou dámu —
„Ano tu mám — ale vy se Um
nedostanete aby vás nikdo nevi
děl"
„Tedy bude míti císařovna pro
kapitána Onzy jenž zýtra ráno
zase na bojiltě odjede nějaký ro
zkaz?4 -
„Stačí se tedy — přijďte Jděte
chod boa skrze pavilon Matan?-—
inianiita jttarceionk& lu4e 14 m
na vás Čekali a dovede vás ke
mně Ted ale hleďte se odstra
nit
Prine se poklonil a odcházeje
iepUl sám pro sebe:
„Nejblaženěji! hodina v mém
životě se již blíží"
Císařovna ho dlo obřadních
předpisu propustila a obrátila e
pak k dámám jel stály na blU
ku v'_ :ř-s'
ígatlia co ee roznášely v$ei pro
občerstvení romlouval císař se
Španělským vyslancem Olozagou
ajestSs několika pány
Hned po pal noci se odebrala
Eugenie zdajíc ae bf ti unavena
do avých komnat a Ubé Napokv
on odešel hneJ ní nebotíchtě
a polioejnCai prefektem Ifjaupa
sem jednati '
Slavnost kteráž ao vlastni kft
ctí hraběte ďOnzy odbývala
skončila se velmi brzo
V sott&roinné Ií1 nat eisařve
Infantka Barcelonaká nebyla
při této slavnosti mezi družinou
Eugenie Tato důvěrnice byla
zatím císařovnS důležitější službu
prokázala nel kdyby byla dvo
řanstvo svou osobou rozmnožila
Když byla Eugenie ae avýrai
dámami do avých komnat se vrá
tila tázala se komorných po in
fantce Jedna a nich ihned odkvapila
aby ji zavolala k císařovně Tato
propustila své dámy a ' vešla do
avé soukromé komnaty která by
la tak skyostně a nádherně upra
vená že se to ani popsali nedá
Bylo zde vidět jeltě druhé dve
ře jimiž se šlo do pokoji jejích
dám V prvním pokoji byla noč
ního Času infantka Barcelonská
Eogeniina důvěrníce Ve dne
byla skoro vždycky okolo císa
řovny Když byla Kugenie své dámy
propustila a Jo své soukromé
komnaty vstoupila přicházela jí
infantka Barcolonská již vstříc
Ines tato krásná dcera prince
Bsrcelonského jehož nazývali
„Černou Hvězdou" vyznamená
vala se mimo to svým hrdým
vzrostem a ve avých smutkových
šatech kteréž vždy nosila dělala
na člověka zvláštní a jaksi Us
jemný dojem Zdálo ae ie se
tento dojem ještě a minulosti u
ni zachoval
Když so před císařovnou kla
něla odhrnula si černý závoj až
k čelu Bledot jejího líce odrá
žela se nápadně od černého okolí
a každý musel uznali Že tyto
tváře tyto jemné rulové rty a
ten bílý krk co do krásy Eu
genii měřiti se mohou
Její oči byly ale moře do ně-
ož se každý a užasnutím pono-
il kdo koií je spatřil Pod le
skem těchto očí leželo hluboké ta
jemství které Člověka vábiloabv
leděl je vvpátratU
„Již jsi se vrátila — vypravuj
tedy" pravila Eugenie pojavši
nfantku za ruku „Já jsem v
skutku ráda Že tě ještě zde vi
dím"
Na obličeji infantky nebyla
však pozorovat! ani nejroenši
změny ač jí císařovna skoro ná
ruživě víuia
„Dovolte abych zastřela u dve
ří záslony" pravila infantka v
anělskéni jazyku
„Moje dámy jsou již pryč jsme
samy" odpověděla Kuleni
a posadila se na pohovku veďte
níž na malém mramorovém stol
ku krásné květiny libou vfinl vy
dávaly
Zdálo fci však Že infantka na
ubezpečování císařovnino mnoho
nedala rind byla jit ma a
vlastní zkuSenosti u dvora se pře
svědčila Ie jest nejlépe jen svým
vlastním smyslům věřit Vyšla
lo vedlejšího salonu zamknula
dveře pak aase Ila do svého po
koje jenž byl hned vedle ciařo
Trhy komnaty a přesvědčila se
také zde zdaliž sem nemůže mk
do ae přihltžiti aby ho neslyšely
(ťArs£utuuJ
Arlk vi Jítméf
io půldruhém UÚ
Od Sádlovlc do farního měuč
ka je dobrá hodina cesty a ce-ta
ta zvlášť zimního času není příli
příjemná návrši za návrši ni ro
kle a opět táyši A k tomu jde
cesta skoro vesměs úvozem kte
rýž za sněhu někdy úplni zavát
a a oblevy tvoří koryto špína
vou vodou sněhovou naplněné
Na té cestě shledáváme ne po
půldruhém létě a dvěma osobami
a nichž jednu jii známe ] drahé
si také povšimneme Je daleko
ještě do jara masopust sotva v
polovici a kraj kolem do kola
ještě v plném zimním rouSeaníh
na čtvrt lokte a výši je aypkf jak
písek neboť 1 za jasného rána př
avitu slunce přituhuje al to
nehty zaiézá a severní vltr bodá
do tváře jako jehlami Proto la
ké sUrý Doubrava stáhl beranici
na hlavu al pod uší a upjal dlou
hý šosatý kožich ovčí nahora až
pod bradu Jde před ženou a razí
jí vysokými botami cestu v yp"
kém sněhu častěji se po ní ohle
dne zpět ale je zkoupozvaký
kdežto žena za ním jdoucí každou
chvíli má nějakou otázku na sna
dě jakoby so báa( že by jí mohl
jaayk v áttech zmrznouti kdyby
ním nepohnula Žena j thudě
ale dosti teple oblečena vlněný
látek ovinula si kolem hlavy
Uk ie sotva obličej lze uviděli
auknS mi poněkud pod kasané
aby jich ve sněhu neucourata a
sUtně st vykračuje i ona má vy
soké boty na nohou jak to v bon
rách obyčejem Na loktech nese
něco čeho dle tvaru pIe aa o
bodnouti ftcmi t£ podoby ani
košíka ani uzlu a zaobatjeno je$
to ve yelk vlněný Šit nepodo
bí ae ie by to bylo břímě pro
ženu přilil těiké neboť chvílemi
nese celou UŽ i toliko jednou rit
koa anil by bylo poaorovati ie
to ženu namáhá Za {o nel se oku
nálepu ujiti kterak Ž na bedli
ví pfiblUf aby vítr na nižldné
atrani neodvál íatjei usdftovrj
némo břemenu ftloail k ochraně
a kterak dbá aby bří ml její vfi
bec bylo za větrem Také Doe
brava kdykoliv ae ohlédne tky
okem na předmětu o který ien
podobá se míti nejvJUl péči £e-
jielal poctztcí vjfóali ca poci4-
ní )-&hrbk a alhol (leblédaccti
mohli celé městečka pod atriai r
údolí se rozprostírající
"StrjČe Doubravo jala Že
na slova když ae poněkud dostali
za vítr da#e jme na cets zkasili
dost
"Zkusili ! suše odvětil lVu
brava a myšlének vytržený A
opět bylo po chvíli ticho
"Mám aa to strýče lobrv©"
očala žena a novu Ml jmtum ta
mohli odbýti včera jak to bylo
umluveno
Doubrava ani neodpověděl: šli
pět mlčky několik kroku
NenMi pravda atrýče n
vázala Žena opět pospíšiv li si a
by kráčela na cestě jíl poaěkaj
ušlapané podí Donbrmry 1
byla včera hezčí ohoda nei da?
Byli bychom niěli leji ctta
kdybyste to byl nechal při vJerej-
ku?
U vloih šlakS mrzuté odbyl
ji Doubrava "nechal benechal!
Však jsem věděl proč !
£na aavrtěla hlavott a aóvtala
oaada ot šHthvili raUky aa
sebou Ale žeaě jazyk Bvdal j~
koje po nějaké době zase byla
Doubravovi o boku
Zda li ak víte strýče že
některým hopodyaim nei vbud
e jste vzal to opaitěaé stvwřrai
tod střecho Nesluší prf t v
takovém případě pro muže ktrý
eny v doovi nemá
A proč ony je nevzaly pod
třechu" odekl lloabrava vi
neviděly bidu bhé a nevěděly
ak so to a ní má?
lnu jde oheettf hla ie tuh
zasloužila a
A chtěly ji nchat v l id
Eahjnouti" přeriištl lHbrva
eně tdovo
"Na každi st nevezme taVoté
starosti na krk sirý?!
"Věřím nevrle elbyl loutna
va ženu wzvláitě žádná a naUrk
štěken ve vsi Kdyby byly saěly
eo lidského v subř byly ty ji v~
patlily va však las která tt+
mile o Marušce kaiueneta be-
diL
"Strýče- kampak t myslit !
"Nu nechrne řeči í" o-lbyl lk
brava ženu a byb h nějaký čas
opět tk ho
Již zaljbali do zahrad iě-
tečkaaml by žena slova byla
prohodila na jasy ka je ale U
a muselo ji Um hodné pálili l
znova rospopala hovor
Jel-li pak je to přece prav
da spustila— co se tak u f U
vsi povídá prý Václav ze sU-
ku před lidmi MsrwW pliabal
že si ji vearue Aby prý na brvu
Z ČmU jasna zabil beiuysli li t s
ní upřímně tak prý říkával kdj i
někdo na l aiabiuccfsi di T?{í na
ráleU'
"Víte co babičko a kkiins
tHlvětiiji iKtabrava k Jj 1 ďál-U
na tom záleží aby de%i ulovit j
mu i klivi řiaha shnj Lkíú
'Praví se také Ie ho aaiilid
ma
"Darebák oter darla sj a
den drahému bcsiuf plvat Uo e
?Í pravil lkul ra z odpSivasv
V tom ozval ? jemitý blMrk v
náruči báby tovorzr&átkt na
plakalo K"
'Tuťjakqf ty ta dtlě rvz
l Je jste jha tci nadával pli-
Mnitfnula tta ovdkrj vaji p
někud Ut aby k dítěti jel
klta nesla j tibUiU -Na tr
čkň HtŠ se teh s to ai jCe fcw
deme brzy v tepl a pk m
tbe podivám itoubrata zaatrm
řeně ikleiěl na prévodkyai
avoe neoJov#ačI viak aýsrž
rychleji vykročil k přU
Konečné dsUl se na rMtrmia
stl před Uro a vrat &UJaé
ho jednoatreébo sUvezi stály
dvoje sáně před alraiž bejai ti
loíi kopytem rozkra bával siih
"Věru milí jme čas ť al
čel si pro sebe loatrava
Aj aj totě jsoa ke a Btči
ny prohodila bála "nemyslíte
strýčka? O? le tm j-m aa kate
chisaiU It Toť bycboe Vártavevi
a nevěstě jeho a svláitě txtiea
sedlákovi nepřijdi vhod !
Doubrava dobře sly 11 sbv
oábiaa leč tvářil # jako by i iris
byt neslyšel V k se lus ai# }ře
ce zableskl Tím rychleji pě kal
na fara Kdy 1 vstoepln 4o 2
ledaika blásila jina kechalka že
Velebftiček uá lidi nahoře% že as
aeji trocha poseSkaL Bába seda
la do převinování dítěte 12 D
brava vykloaat nazpět úo přípa
du { vždy f aaa velieo náleželo mm
provedeni &osyl Nevska! dlo-k
ba brzy slj éet kročJ několika
lidí schod! se abirajkkb a v
nejbližli chvíli octnuli ženich a
aevěstoa a ob badoacf tcklavé
na prftjesdě vr patách za a tam
ubíral se velebatček Setra že se
dlák a Vit U v Doabravn zbUdi
aarmaili so a teprv é kdyl t pře
kvapení at probrali kričvJi pro
jezděn dále Starý aej lák vypnul
ae jako páv a a oken přimheab
aýn ubíral podle iWbravy
je i Jenom zběžné po aéaa mrskl
okeea Kdyl ale I Vácfazv chtěl
Dubravn mi noa ti poívžd ne
kmotr Maralčin raka aa ram&o
"Jářka posečkej zaálo Václa
vel pravU a otevřev dvéřodk
ěeledniku volal "Pojďt} Bk
pfec bbi!k abyeboaa pok2
ne zteadrlovalL
Bába vyztoapiU a 2eliaíka a
děckem na rukou a Doubrava cí
til jak a zaa pod raken Vklav
ZtfkTlL '
Tnelave jal s lVbrr
band aa to ašova neiětau jš
aya{ v jpo!á4k ayei ziývi
~ — —
jeli} polálek a diUcs
ačia puládek tsa
Nevěsta astra a lá rrtřešui 1
zrak v awbLbéaa tsieal a starý !
edlák dral e nu-ai Václava %
Doabravau
"Co ty ae do % pleteš br
živě promluvil kypě akstL
"3 tbo užJUk nsCiaísa
odvětil válaé IVMibrava věra
aeasá1 si eo přáli abyvk ao ZfL
Ale adsVáeUv as osiú pořádek
oběti jeho liji ne jako ebsú tvé
kUré dávno jl speáchatvěly
Kdyl ot nedbá pořádka prd
t avé zaumi se ho ajasont kaaour
maCia lrvč#l odtdi v poWji
tarý aetnJkaa e tbo eo Činit 1
řlák aesiaat hlav jk- s
klonila jak by aa ai lkavé
k!f padta pit s!v4 Dbra
vých NasUla trapaá vhviU napaali
při ail na witě ha múmttU a
tváře přilomaýt h kvn!aě iU
Dl ae do řeČt vstťbuičsk tdk
aal tW oč kii 4i nkáay
věttt asáleo Mitraji- do 2-
lrj Klll dvTit IV4ttW s V
rtarstn mskore do i4i séř
Pro rhvěaf l wtu awk
Václav Uiú fc-ko-lf Uk j k
met [Kabravapud{rovatv V~
byli auabořs va!ot kUí sJ w
VleUv vrátil Za prtwi i
IWtbfava a o4iéi bába a d
ekM do kouU ttkékow líysy
V otlčcjí j#W ab}'y l i uk
vralité jaks prvé il usl při-
f t tkí dtiwes uja
lo čttrsk SMrditíkv práte
o--i ki U aua Btsi
bličaá svatby :i kleaJÍ
ba ale nepříliš v-wlL Lidi si po
VtdaU ve 1 dk frřtteaiii
a kiU cw arts 1 ž
— prto prv Uk však biíis
rtk pjv jvnMs lmt hlIi
Maoal závi4ii bukaléwi lcke
a bvbaté aetětěs
A ÍJf J± Urytím mm l
Na Itsčiae htd dv j l
opít VU lfví zuálo k J vap
uisal jl na aikwlk bMÍUtfc
dfci fl aaesi U 1 i i kul2i
pwl ty j-i kaJ po sísks Ano
i t a já ia lo aeaa!' 1 !
kdy mladá s'ka jds-ho riu ao
Utk zmizela a 1 Yi Uv ta
sl pro ai k Ukásovi díi N vsí
%lobal se i % m j4 sn-ř fa
a jm krvketM aslé sv
Um asěU s % V v d auře
a naaodu ksiZa a-eti !t + ttiA
Uat eruzrs!a ♦ t v A
Ivnkia UlovW bUié a pt
t tUt hrany stávaly so
íaii Václav Ukl a bMsi
stvíav Sillvtké ktÍHfc vidy
víU4o aaMaal itaíka U
dá slka kWU bILá a h-Jé ta
toji vi l: i aA sítí A přvst
taml aat la mn-m mmiil-ml
si tedeu aa dr-lsko Ujř štiu
Kvanivlské l jl pře4 sva!U
pot bováso a i44 ti Ital mm
b pst Íl b Xvué Mtu
dkoxiíi a po kU — ja ItksU
— aa iMtijtrvu fře wl sstk
pasl li astkii: Všk vat st
♦ ! -— ttrii' Miroé A ia!a
dl anaalrU w al z wbo
ekl ai df b mÍu taii!
15 (a t( u -Sý b lsMh
!!% nU to kltv Ui sujt
lUktkamifl i-li-VadUi
a ibr pl kUwMi
-- aestsit k blaxs U
dřfti a iat L4 sUjs1 pv
áaly ft sá-y a vády
řeé aswe aaaaJsti k j 1 bv W
po vil svbrai so ViU( a o4-
M t k U m i m d 4rv iy J sdtwao
téáodM pl U čtvrike a4il
ř?t st Jut pMl siřwfasai
ač pr& svlka akoti krái ss's'e
aby kld! iksiU krá kas pe
ne d- slJiy Piav a! svá
zaaá zlul na avtl pvi šrijaa
atbia a abs U palo so ksko
li i patvé p4y sles v
SMeOsiai dt -ub+Xmm -ufalv c W
vávaU aa ark a a% ašpa-ij vstÁ
vaLa pradšá Wr A o powl-
aáb vrávwra! asladý awdUk eý
a ptý ze vsi a plij-JU aa řWiea
kázal čldia aasřakali 1 po-
jda co pseatci
"'Pantáta aeai te dmmm %1 al
j 1a t was al se člsvlí%l do-
jda a pMb atAsse ta d-iť -
te rs4rjt piract v saalMa'
A eo tjr mi kti poeoaTr%
kbreak aaÁas dtaJ T ssopl s
Václav aa íowr-i aA
"IV tát já t asyWl
afté odvětil čeiedia
ři-
"2Upfabj r klaaotil Václav
Hika vyšla aa zábroboe a sly
lla powUpdal síott
"Kaaspak má aa-éabat? táaaša
"Pojb pro iňonAci vypravil
z sek Vaeiav téllýsa jazvkeem
3elka ao roaklid!a po ar%S
xb jiijil aa4 aUtkeaa vaticura
a aa vrtě la blavoa
eo pak ti napadlo!
Celý týdoa jsi pviaúl a a boli:
daa vyjodstdaMlkyl Vldyf
jo dvi aa paaaatl !
lUdsé aaSet
Hra 14 'aakJoal aíslo ao tesa
aýaa daaěaíaa broauz jsal paaej
prv ao ozval Nsiaa sětU bJa
ta a vratká ao apet 4# evětaios
Kdyl Islodia aapřákl padaly jíl
Plk kripe dvšil po tlaae
" lVatAlofcBraljUodJřáAa
Li aal se aa aovo
"la vša p4des aopl
na & nzladf sedlák A čoTodúa
tel kJyl VkUv rzma o4 sto
dxdy piávky vrUzl aa via
&elka a a-íaeaýss arakeea Uodika
aa odiildějieieai IlsiaÁ to
blUiba a vieo a visa émtt počal
a btí cslýtai peosaiy tak lTi-
cbv i ad k po ialí
'~~T~!T ' '
prav pwlid% i rji a j
a siui:4a fit tř
skatúř ác ?
biu iat 1 kš
Uikau a řťčw
Patátll w čWdi itn
djivkti "Vkdit) l ymm vá p
sitkí al potsvL al uď i& pM
sMtbn í vá is Ks
k iisUtit Mintfwt swfe na!
ta kdo by aáas svolavši a i
ve A peA sldyf kjr w by i krwfc
př twe Láka rwkiit nafd?"
Aby d WttaS tiMÍ
si:ák alftitfi iumi
sipťi stlik Wtřs tmli
potoa !''! se sdtlisIaMri p-r-Atl4
m+}t skáii 4j !♦
ťt a Vš U vTjstí a
kSS J p !— S l!MHSf U
díVkf évk briUi
mMsyil In U'k l d
k l le la ilui pwbrnusi% a
viett dv íe MrVei -i
r 1 bilé ji-ž 'tl a w
l)WH- k l 1 k 4 Jhrc
vrmaJt sl&l a miV aJ kJU
k I s-a tL mIiIi
tas2 e — mtm%
' "#--!► — bik 1 srfi
ai k pMNkk-t
A tí jf mUm!h xa
hd!ko (r otit stslka s
ortYwi á ts K iilís
Wlis p'vi k p#
polel Hai rak se u -f ilwjUt
SiMj sJÍAk af: ía i-~aao
y s_ Niiu Krf4 Mas ra
jtř lo a Kjikí trpsvu pouí
Uas ! saAvka p4aIa1 aa a
vršst taa aa atatka p -U jiJ-
k t-ila téo aa li2aó rw
4 -i Iv tNMat4n j j iw fas sí e
swatsa přvawá W óo ss
k4lu nr%4 ktisl astfí f % a
vralvýk áb ata!
pvaila asusíto aao Usav%
vfaa
&d%l t sam ke křAi
dal k s-MKst laa
Ta a poíiiia aZráaal s aJe
k 11 aa klu a ardo 1 ao
aÍAÁt so natratitaa ode í4 o
aUisl iáJos U aa %:
Valaua atuU ktU aka aalé
M' aaat a kdy 1 D--a
4aAí s4i'y atAixi slav v
]o vio v pořádka avir
4 k sšat asdA aa w-Jkaoa
mál klš!a o4 skřtao a ai Ta
f odwvaivt ao
"Cli r h jo k ? 1 v a 1
! i S 1 v -
jw ™t saa — ao
d ř st to z fc-4 t !
Auw p yli Ifcu-Jsi kiyl
tbraa dua4 so vršut si4AIi
aa íAl-íitké kAp~o asAtrá
čktea mm
T4t k ! v fcsa Čas kospudAŽ
aa zmUm ? K4by vás saSwJa
jiawo ts-iús 4o aUÍicc za-
jfmi Um mé 14 J 1 i StfAA SslWias
saUzss Ia ia-i a pM rKty ntA ký
tld UsAt í j-4 aa aa vj rv
u jfto k tatt ady Vbcšav
asávasL
-sauhe ccuxn PCST
it-At a ysta a a a 4 aa
glttif ítt v SAfctao Caain
Z It-siwAV ae a
HEPSITEL XECCa
zuorivr: u ituti
u člověka a zvtrete
jst l§ stATf
LltlIUEtlT
arsati v O lat v iíivi jt
aat ti araar a
AaaaA tmi mt av t vav-tz
n4 záxr a j iazi ř#zz% vzao
t£s ia tzu at v ta i iaz
aaoln hwi tfiazrz szt
Jl VZ # A Utf TAÍA- ÍJ-
noa tt 00 c vta ZAC?Skv sAa
ílT UíMt A TIZA ttVWV
33 r & 2x y
v aaajHZa a v altvÁai
3tUo
tTuťao d# Clat U 14
tlstMkiaAAnAitr 3iJ W
tusAod Ta- S4
1aaía do Frwrfoev__ lil mi
Kia -i Lako a_ 41 ía
(MSf 4 s C%aW_ o
itt d IďA&aria 1 i4
Eei mArm do s ái
tveaosba do 1a&nL_ Ti -W
O&ArAj- lat-oď a fhS~
ni tnfi t t3
I a 7 44
' do Zaal{wAAiA a
Ioaáaví ZfaiÁafc_ C5 32
Ns#ta WesZs-ra £$ 39
W usoaa 4 NL PcUv K 1 rrd
tmsi TI
SI00X CITY A PACIFIC
ST PACL i tUlttX CSTT
lulh tveb liasraark
VOZY SE KOIIaXU
mmm mmtf s '
avo ausi aal itaa &izrr
Asaaav W sA A
ISSM m m-miym
kjm mr-% 1
a O v
crafAa a zrr r tr aW
S SM A sws - mm
mm mm-m mmmtmm- -m mt„ t
TrtniiMiiwiiisaaiaiasaMiiBa-iff rr -1 f
rf p i f
tueai C'saZa-mI i£Mé-
YTfcXKÁ Ú 5TĚ EDÍ VřsTJL
— a-
CH1HA DO CHICAGO Jl
Y i tll í
KA
Iřva vLxaV Ttla-tai
LÍ-4AV icdrt L J¥íjůí ve
kvil virfj ssU-Ía j
W tía-r
ta1=Miag ajea
la
o-kUa a-d IkT liti
SHoirr utiz-
KAViS CITY SAINT
Jtrni a UM AU A
J l íA'nArd
"# iMA a
T -Tr-4
ao A
uwrvvtia:ťltó' i t t i
CaUR% A ST PAlt
H
sAixT riL rAn:is
řallsajsanj kaé $45i vey
Chicaga aNcrthwesY
drahá
j-S-j'3kÍ a'í 3"
QU AHA
JlCAGtJ A HA VYCHOĎ!
I e d i a 4 pfřiai cesta
do
l "! i "t -
S t4 WijmĚ% í %
ÍSaI
l a
2v%
O Ji A 11 A A i UlCAt:
ržeam i sAca aory
azav hia!w
% Mun at TtiAai A-rwa
-b SwU CtV AAAtwO A A-
lim% k Mwři aa trvi k Sz
a IV- av raJvad
Y tšaAo J
ttasj a
V MAaMZASa d Se 1V1 X
awaMA í'aa a tsaZ
VřTwAA-AU A a
Y CZA IZVWA dv "ST AiiFT
I V Siř t A-SV t UíStu t ttY í
f UaZtMa a X Í-sía
Y CtjaT% lJa:ř lsm
1 a k ia auiAA aa
jtasAí a
vksaC" t'i-' i!! C
?S iAÍa'4# a H -a-mtak
an tsMsw a ía i
VmumtZm VS WmtAataA
Y daa- Aso s ira ítaíaau
- av-:
mwm% A+rX AtM
1 tzzzzzzy r~
V
2U zV : r ?
CTs ZZO í"CT7 '
r —
f-aaafc éaelfcie- a iwaweh
Jk-mm tom %
a n imm A ni Afc
r- fcSaalKS fc - Ait L'
V WMMt t AMU 4A Im mm
~ s— — n „j-ii m Kw
S a 1 A m r Mr '
" ÍTl#MH I ÍTlfcu
W % A aAicvS-WeA
% m t s A
a a umiiii atv4M a it
im Avta i mm— v w s
ssa as
Si ru Hft 1jAk4 A- A
tmm nws i - — -m _
Awib wam )M isw- ím
1 wiiliW t— m
S 1™ KvrnMiíMUMii Sm mmi teim a
A v Air 1 Aug- m mnmi a T-
— A
j J-
Aí w % ---
X c t a-
MAM 1X
m aaiaMMa aj a a 4 wo- % a
" — —
%A9 mA — AJ t „
""" m- A-~ mwmí-mj mm
JL Ljřawt' mr
J1- Tía
AAaWati Hnrut
fO'
— At A % 1
S-% " ~ A- í i" 1 m ' ni —
— i "' -aa jwa _
A M Mu m iuint m~m~& %
i Sf a MM —A im-m i m-im 11 ti
i M m mu m n 111 n -- -i-
I mm mmm mm mmumjm mman i
A Aa S-A aw mm AA m9
mmmwmmm s rMmmmammm - - -„ mm u j
IMz% "awa ZKaa AnaW ♦ ajiaiteigi jiaiaďBjMKaie a Z mtim
wmmmm ' m mm m S—a
AmiíMiirS in r— ita mm mrmmm I f A
mm mm mim 11 mm +mmmm tjihii~T-i
AlAwAA(X WA V
A TW-a4
Vaaa AťV --— rx
~ ~ ~~
A sm AAA t mím
