Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, April 18, 1876, Image 3

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    t
V m
!
ijf
1
'1 "
K
4
-'I
♦
- ' 'i
t í
i '
1
V'
i
j"
t
J
J" i
í
-si f
I
TICS A U VJLIITA
íili
Napoleon III a Eugenie
'Jlistoruíý román z j-osl Jvl
V llechťtné neziltnosti jkh! ro
til se Ca n rotor t vrchnímu Te
leni svého dřívějUbo jodřízcn
e ]kUv dřív Oktavia který 2
njní Jk avé matce hrabě Onzy
a jmenoval do Francie aby tam
jeho idáni iaři předložil
Náledky tito tměny ve vrch
ním veleni ukázaly ae velmi lr
co Al byli prudkou atletkou z
nepřátských děl a strašně zařičí
cholerou tisícové francouzských
m anglických vojin& zahynuli by
li v sdor tomu ae strany oblehají
cích vojsk průkopy al k nepřá
teLtkýin bradlem prodlouženy a
některé malé tvrze jako kupří
kladu zelený Mameloa útokem
Tiaty
Ale hlavní útok kterjl 1) li
pojťiu-i v itinátný Jen bitvy a
Waterloo totil dne 1S ívrvn
podnikli byt nesmírnými ztrá
tami odralen
Za diťt dni na to zemřel Ixrd
lUian na t boleru Jeneríl Simp
on e ujal vrtbníbo Telení nad
anglickým vojskem a dne 11
íen ťííce zaábla koule % tran
twuskíbo dřla ruskfbo admirála
Xaibymova kd} 1 pKMílol Soba
toolké hradby Takó bratr
Sardinského jenerála lmarmora
cemřl na lfl ru
Xyni e mu ! tát konečné
rózbitdiiutí aly tvto brQzy jil
přeptaly
IVIii-r pkra?oval neulálevo
evéiu plánu fd průkopy al k
a mým iepřátelkýin hradbám
jiuil btěl pak tyto hradby c
řiti 1'okuit jťnerála (torlakova
jenl htU MMtrann(in útokem nu-řátt-ltké
tady prorazili byl zma
Icu i dkoiitil m Zpátečním pO%
(hwdm při neml Kunové mnoho
muMu ztratili ]Kiievad2 byl
zatím jcnerál Fauchcux břeh ře
ky Černé Jakoi i utoat za rády
iCaaú Ona dli
iVvní pracovali Francouzi a
d vojuiobii(iii úsilím Od 17
rpna trvaij útoky bkoro Ui
řelánf aly nínřli Kusové řau
m nemohli rozlolii4 hradby zae
opravili a aby neustálou hustou
altelbou poect obránců na hrad
bách e zmeuiil
Vzdor tomu iiahlilvl jenerál
1'elinoicr Ío Sebantopol a zvláite
%il Ualakov útoku odolají Také
ztráty b)ty kaldýio dnem vetší
V jednom vyházenim pr&kopu
nalezli oblehatelé anil by to Ly
li Kunové a hradeb ozorovat
uohli iJzemnl íhodbo která
l etpothyby lo tlía Malakovky
vedla Otvor do této thodby byl
áckf- aalezal e pod L roštím
„které! Um ťy li Francouzi nakla
dliaby je nemohli Kubové yidřti
le jeJti dále o#tupují
4 této nalezené poJícinní
holbí ulyiel také jenerál Agus
a 1 o i nabídl le markýzeiu
de Montholou do této chodby
jpřtiti ijckí mi pustí ie Mad bude
faoci toutc centou vj letřiti nejeu
ovai)£ Hibastupolu nýbrž ta
ké roavsCarení ruských vojsk
Joerálielisióe# Mo?ekáTal mno-
110 o 1 tohoto tajného póÍQÍknutí
cnaje za U 2e by byli jinak Itu
ové tato tlLu již dávno zame
zili ano upatnatoval 2úoa Aa
a4a na velké nebezpečí a kterým
jeho plán {ojett jet Olympio
viak atál na svém ze iauí v2j
plití provésíi a rnarkýz aouilafit
aira tak horlivé ie PeiÍMier
koně? ni avolil
Nékolik d&tjníku od nácelni
ctva bylo o té vet i alyaelo a ti
fKtiádali Olympia aby jim Uoro
111 a ním jiti Olympio je vlak
vlídnými slovy zradil udávaje
lim v ku by ae jich tam vydalo
]e by také bylo tím vřtJí ntbez-pf-íí
a tím pocty bhřjsí výsledek
Tím fputobem rozneIa se ]o%
v5it o tomto amelém podniknuU
jil taezi četné dSnlojnfky
Když byla po clý du al d
noci atraSná alřelba na hradby
ruké trvala byla pak kdy! na
líkl itoe trochu slabií ale přece
zaměstnávala Iiusy v takové mí
le i měli na víech hradbách co
delati
1'ráté v tuto holinu blílili ae
k místu kde bylo do!o v pr&ko
pu podzemai chodbu viděli dví
poutavý velmi opatrné aa kradou
ce Nalezly průkop prázdný a
neotiazený
Kdy 2 došly na wísto odkud ao
mohlo pohodlné do křov{ vylézti
ohlížely e opatrné na v! ctrany
Jeden s nich jenl mři na aobé
dSalojbickoa uniformu fdiittoupil
al k chodbé a fKMtlouchal So-
alylel vtak ďcela nic
'Oni zda jeStfi nejsou Jene"
pravil utlumeným hlasem ku vé
ran druhovi jenl ae díval nahoru
na to křoví
Toto bylo jen kypře do zemé
zaa trkáno tvoříc ▼ téchto " mí-
tecb jakýi plot
Já oepo by buj u Ie to p&jde
Oavícenosti' ' leptal aloiebník
"Polek neraoiírot ani opotřebili
my to vyvedeme jmým spSobm
kdyl nerozoatavf iadaé alrálo'
"Tjr Biylíl 2a bychom i toa
atřelboQ ta muká déia tato napro
ti na t vyzvali pravil druhý
mol jeai atál u chodby a jenl ie-
hyl nikdo jiní i faleioý vojvo
da EnJemii ICdyi ae pololíme
zde do zálohy a kdyl aí vezmeme
oba přivé v otamlení na muSka
al bulii chtít lo té chodby vejí
ti ptk jv máme jisty i mažeme
zae buse vieho nebezpečí v té
husté tmě odsud no doistati než
aera ti délotUřelci přiběhnou"
"í tím také souhlasím Osvíce-
nosti alo déle ncHuitmo odkládá
ti A2 budete nahoře adélím
vám co bych mel já za plán i
myslím 2e ho uznáte za dobrý
Vylez tedy napřed já p8jdu
za tebou Mné ee zdá jako by
ae postranním průkopem lidské
blaay aem hliiily"
Endem&v slulebník Angličan
John vylezl po lehounku a opa
trné po ovahu průkopu nahoru a
Kndemo lezl hned za ním
Hued na to zmizely jejich po
atavy mezi křovím
Položily a na zem a sice tak
2e mohly a hora všecko přehléd
nout! co se pod nimi v pr&kopu
dřio
Francouzská dřla hřímala al
posud v krátkých přestávkách
až ne celá zemé třásla Z hradeb
blízké pevnosti bylo vlak na tu
to střelbu jen slabé odpovídáno
Již byla taková tma Že nebylo
na mířeni ani lze ponvpliti pro
čež se střílelo jen na zdař líílh
jak bylo které delo j2 dříve po
staveno Již uplynulo asi čtvrt hodiny
od té doby co se byli Kndemo a
jeho služebník do zálohy ]ololi
li Jedním z příčních pr&kopu při
cházely sem tři ostavy jdouce
jedna za druhou Napřed šel lcn
Olympio jenl svým obrovským
vzr&stem hned na první pobk-d
se prozradil Za ním iel nové
jmenovaný joru'ik Juan Koni
na Mel stínící lucernicku která
na tylo tři postavy jen slabé své
tlo vrhala Kráčeli mezi vysoký
mi hrázemi nemluvíce spolu ani
slova
"Ale proklatá véc" zamumlal
Kndemo utlumeným hlasem ''Os
ni mají s sebou joiS někoho tře
tího" "S tím budeme také hotovi Já
myslím že p&jde s nimi do té
chodby onévad2 nese luceruií-
ku"
Tu se piávé Olympio zarazil a
počal se kolem sebe oblížeti
Když byl totiž as na deset krokfi
k chodbé se přiblížil zaslechl o
nen le]ot neboť mél velmi jemný
sluch
"Mué se zdá jako bych byl ně
co spozoroval co sem nepatlí"
šc-ptal maikýzovi
'Myšiií ten šeptavý Šramot?
To dé!á jen vílr a šustí tam na
hoře lim throStím Na blízku
není nikdo Anebo myslil ia
by byla některá rm-ká hlídka lak
odvállivá a pustila se sem V
fo já nemyslím poněvadž se
mi to adá hýt nemožným Naše
přeJní stráže lyiy h!vJ jk so
awtmřlo na sto kroku polinuty
Tomuto místu ao vyhnuly po
něvadž nechtěly aby Kusové
s)ozorovali žc jme tu chod
bu naíli odjověděl Olympio
"Aid teď neodkládejm1 Juane
dej mi tu lit erniriu Ty z&sta-
nei zde uvi hodu na tiráži alo
nesmí za žádnou renu ani tia
chvilku se vzdálili UslyMUi že
se v té chodbě střílí pobuř nej
bliŽSÍ atráže"
'O tom tu4'te ubezpečeni Já
mán u sebe putku a revolver
Zde je ta Ucerniíka" '
'-Zatím a Bohem Juane" pra
vil Oly mpio vcházejo do chodby
načež také markfz a Juanem se
rozloučil a za Olympíem do tfjvd
y vešel
"Íí6h vi veď a ojtruj aby
chom se zuse íťatni sjpl u hhle-
dali" volal za nimi Juan do chod
by a jeho bia se tam ozýval jas
ko v prázdném sudé Pak zmi
zelo i kmťíavé světlo malé lucer
nuky a Juan zůstal u vchodu na
stráži
Okolo něho byla řírá tma O
píraje se o svah příkopu hleděl
vzhCru k obloze i vzpomínal si
ba vé mládí a na své nynějSí ú
trapy Najednou něco nahoře slabě
za:Qstik Probudil ne % myšlenek
i ustoupil krok od chodby aby
mohl až nahoru nad piíkop viděs
ti Puku držel v ruce
"Kdo je tu V" zvolal utlumeným
hlasem
Žádná odpověď Jaan se při
blížit k místu ktlo bylo lze naho
ru vylézti Chtěl ho totiž pře
svědčili zdaliž jsou zděna blízku
přední stiráŽc anebo zákopnícL
Kdyl ty lezl nahoru ]očala
právě děla zase a obou stran silně
ji hřímatia to bylo pro oba padou
chy a možná také pro Juna í li
stím neřxatf byla nyní jeho p
zomoHt velkolepým divadlem jel
poskytovaly sem tam lítající
koale tak zaměstnána Ie jen
zběžně po okolí ae rozhlédl a
nemoha zde na blízku žádnou lid
skou postavu vypátrali ještě ně
jakou chvilka na tento zápa děl
so díval
Když ao obrátil chlě zaso do
hlubokého a tmavého pr&kopu
slízli žalostilo to za ním v chro
ští tak nápadně Že ae za aebe o
bií II I spatřil hned za eebou
polovztýfenou postava človéka
jenl měl nafi půlku napřaženou
t-hti ho udeřili pažbou do hlavy
Ale již byl zase skoro až po ra
mena za hrází
Poznav v okamžení toto alrai
né nebezpečí měl jeSté tolik pa
měU že ae chtěl za hráz přikrčiti
ale Lndem&v služebník byl hbi
tějií nel on Pažba ho zasáhla
do hlavy vykřikl slabé a svalil
ae do pr&kopu za nimi jeitě hlí
na a kameni se hrnulo
Nikdo ale neslyšel jeho slabé
vykřiknutí
John k němu přiskočil dolil a
odtáhl jej na vzdálenější místo v
pr&kopu karaž této noci nikdo
nepřišel Tam hodil Juana na
vlhkou zem pod samou stěnu kdo
byla jeStě větší tma a pak ě za
se vrátil na místo kde na& Kn
demo Cekal
"To se nám podařilo Osvíceno
sti" pravil utlumeným hlasem
"Teď máme před sebou ještě ten
hlavní úkol Zasypeme-li ten
vchod což jest ovšem docela lehs
ká věc musí tam oba buď hlady
zahynouti anebo vzdáli se Kus
s&tn: li pak s nimi budou zkrát
ka hotovi"
Byl to ovšem hrozný plán kte
rýž tento bídník svému pánovi
navrhoval a oba přátelé Olyra-
tio a Montholon byli by zde mu
seli stranně zahynou ti nemajíce
o tom ani nejmenšího tušení Kn
demo a tímto návrhem souhlasil
usmívaje se s ďábelskou zlomysl
ností "Já ti při tom pomohu' šeptal
já umím také pracovat i když se
jedná o to abych- ty dva nenávi
děné chlapy zaživa pohřbil Ten
krát nám nemohou ujiti Je ta
chodba zděná V
"Ano Osvícenosti Ale tuy
máme as dvě neb tři hodiny času
abychom to klenuti které jest
bez toho celé provlhlé vybrali
nač-eŽ se pak samo všecko eesypo
Tak fychlo se před o nemohou
vrátit ti pánové
"Máš tam dole nějaký nástroj?"
tázal se Kndemo šeptem nahý bá
je se přé4 kraj pr&kopu
Služebník přisvědčil a ukázal
svému liánoví krátkou a silnou
dýku kterouž měl pod kabátem
"Tím mQžeme ty kameny vy
dlabati" šeptal nahoru "Kačle
jen z&stat nahoře na stráži až
dám znamení pak to m&že euad
nouti" "Tedy si je pospěš Já se ti
za to odměním Že toho nebudeš
litovali To nenapadne nikoho
kdo tu chodbu zbořil Budou my
sliti že so to stalo jen náhodou
anebo zaviněním jich samých
Ti so víckrát ven nedostanou
Konečně jsem toho předco dosá
hl"
Nyní slyšel iejeho služebník
pod ním pracovali začal Ustou
pil opatrně z nebezpečného místa
které by se bylo mohlo a ním
propadnouti ohlížeje so kolem
sebe
Služebník popošel od kraje as
deset krokň dále a zde počal vy
lamovat klenutí Toto bylo v
skutku dosti kypré i podařilo so
mu za krátký ča vy hrabali dýs
kou širokou skulinu kterouž pak
ku kraji dále vedl a rozSiřoval
Tuto práci začal na dvou místech
velkou o{atrnost( aby pak mo
hl a hQry klenuli snadno prolo
mit)
Za hodinu byl -od kraje již jen
pět kroků vzdálen- Polovic prá
ce měl tedy iž hotové
Když pak nejbližíí kámen kos
lem ohrabal spadla celá Část kte
rouž byl prodělal že nemusel s
hora ani pomáhali a relá chodba
byla zasypaná John uskočil
zpět a mumlal sám pro sebe
"To se zbořilo dříve než jsem
chtěl Sházíme li jeitě a hora do
toho hromada hlíny pak je ne
budu m icii- kdyby tam sebe více
křičeli Aíuaín si ate pOapíit''
Urychlil jeStě vít e svou práci
a kámen za kamenem padal do
[oihyf a za krátký čas so zboři
la také krajní áí
Oba padouchové museli uznat'
když byli bořejiím otvorem hlí
ny nahrnuli že se jim jejich prá4
co výborně adaiila Připravili
Olympiovi a niarkýzovi hrob v
kterémž byli za živa {tobtbeni
V jtoJzewni chodbě
Olympio šel napřed a markýz
následoval hned v patách za nim
Chodba byla tak 6Wáf že ne
mohli vedle sebe jiti ano Olym
pio musel se v ní trochu shýbali
poněvadž že při její stavbo na ta
kovéto neobyljfiS velké osoby
ohledu nebralo
Vzduch tam byl vlhký a velmi
odporný tet bylo č{m dále tím
horší
Zdálo se že jest chodba velmi
dloubá a že se splní naděje Os
lympiova Že se jí dostáno ai dú
věže Malakovky Cíin dále při
cházeli tím byl vzduch dusnější
a smrdutější
Markýz se dotknul Olyrapiova
ramene a pravil : '
"Tu lucerna musíme zhasnou-
ti Kdyby so zde ty plyny vziía
ly vyhodily bychom celou ebods
bu do povětří a naše smrt by do
cela nic neprospěla"
MAno máš pravdu na to jsem
ani nepomyslil Ale bez světla
bude asi těžká ch&ze"
"Mu i ni o jít velmi opatrné a
bychom nepadlí někdo do vody
anebo do jámy Podívej se Ku
sové zde museli být teprv nedáv
no"
Markýz se sehnul k zemi
zdvihl již trocha zarezavěloo ná
hojnící jež ležela před ním a sa
mé zdi a kterouž byl zde bezpo
chyby některý Kas ztratil ani!
by pak ji byl v této tmavé a smr-
duté chodbé nalézti mohl
"Pak bych myslil že můžeme
jít dále a že to tam nebude tak
nebezpečné' pravil f Olympio
"Ale dříve ti musím něco líci
příteli Kdybych so a této chod
by již nevrátil pak ti odevzdá
vám na starost svoa Dolore N
opouštěj ji aiekai jíIa Jaem jt
ař do smrti věrné a upřímné mi
loval Uděláš mí to ř" "
"Z&stanu li na živo pak bude
Dolores pro mne posvátným od
kazem kterýž od tebe přijímám
Ty mne znáš Olympio Já i
dovedu takového úkolu vážiti"
"Za to ti jil napřed děkujii A
nynf a pánem Bohem dále" O
lympio zhasnul lucerničku a za
strčil si jí do kapsy
Nyní byla zde taková Čirá tma
jako v hrobě A byli v skutku
v hrobě neboť se nacházeli asi
patnáct stop pod zemí a za nimi
byla chodba falešným vojvodou
a jeho služebníkem zasypaná
kdežto před nimi ruská pevnoet
jim hrozila bii ale dále touto
vikou a těsnou chodbou Kdyby
byti nepozorováni až do věže
Malakovky se dostali na kterouž
byl hlavni zřetol oblehajících o
brácen a kdyby se byli zde o po
loze a síle jednotlivých Částí této
tvrze jakož i ostatních opevně
ných míst přesvědčili byli by tím
velkou službu spojenc&m proká
zali ?
Se vší opatrnosti a při každém
pokročení nohou před sebou hma
tajíce aby do Žádné prohlubně
nepadli a dotýkajíce se stále vlh
ké zdi postupovali zvolna dále
Najednou pozorovali že zdi na
obou stranách kouty tvoří
'Zd jsou dvě chodby" pravil
Olympio utlumeným hlasem když
byl di po obou stranách ohma
tal "a těmi se vychází na krajní
hradby — co nevidět budeme
zrovna pod našimi nepřáteli"
"Však kdyby věděli co mámo
za plán mohli by nám velmi sna
dno zpáteční cestu zamezili mo
hli bv 'a námi tu chodbu zbořili
vrazili pak na nás" pravil
markýz
"To by bylo ovšem nemilé pře
kvapeni pro nás odvětil Olym
pio jenž byl posud na to ani ne
pomyslil že by se mohla za nimi
ta chodba zasypali Já bych ne
rad aby mne v té dířa pohřbili
Ale co to ?" zvolal najednou u-
činiv as dya kroky ku přodu"
Olypio byl totiž nohou o něco
zavadil Bylo to těžké a leželo
to po straně že by byl přes to
málem upadl
"Co pak je to — zde je nějaký
nesnesitelný puch" pravil mar
kýz jda za svým přítelem
Olympio so sehnul k zemi a sá
hl pevnou rukou po předmětu
jenž ležel při zdi Napadlo ho
již že si sem nějaká dravá zvěř
zalezla a v okamžení uskočil
zděšen zpět neboť byl něco do
ruky zachytil co i jeho silné Čivy
mrazivým pocitem rozechvělo
Kého-liďasar zamumlal 4To
je Člověk — já chytil zrovna za
hlavu ale nnjsf jjž tsilně hnili AV
se již stane co chce já udělám
světlo Musíme so podívat ca
i - ta
jame nasii
"Já ti nebráním — mál u sebe
zápalky r
"Mám''
"Pojď sem — do té příční chod
by Zde je trochu 5psí yzduch"
Olj-mpio uposlechl jeho rady a
rozsvítil lucerničku což se mu ale
hned podařili nechtělo
"Ten musí zde již dlouho le
žet" pravl Olympio "Ale po
dívej so" doložil dálo a pogvítij
na mfrto kde ležela hlava: "ten
zahynul ve vodě neboť jest v o
bličeji celý opuchlý a černý"
"Pakli ho sem neza táhli — a to
se nedá mytliti— musela zde býti
voda Mne tojil před chvíli na
padlo" "Tedy myslíš"pravil Olymípo
že %ú ui2?e z příkopu do této
chodby vody pustiti a že byl ten
voják zde proudem zastižen a n-
topen ?"
"Xfně U{S to aspoíi zdáV
"Pojďme jen dále Alo těmi
úvahami ztratíme jen las a chlad
nou myti Vždyť musíme být jil
brzo u Malakovky"
A v skutku se již nalézali pod
hradbami krajní tvrze jež se Ma-
lakovkou nazývali Byl to silně
opevněný čtvrhran jni by} klí
Čem k Sebastopolu Proto také
duněla střelba z děl až knim ale
koule lítaly dále na tvrz Děla
spojcnpS měla rozkaz vzhledem
na nebezpečnou výpravu kterouž
byl Olympio a markýz podnikl
aby nestřílela na Malakovku
nýbrž na Sebastopol a tím aby
tam přivábila hlavni sílu ruského
vojska na pomoc což by pak o-
běma pánom další postup usnad
nilo
Tito ani nepozorovali že na levé
straně ve zdi zarezavělé železné
dveře se nalézají které so mohly
z venku jako stavidlo yitáhnouti
Již bylo přes p&l noci kdyl
přicházeli na konec chodby fja
jednou zakopnul Olympio do
schod & i pomyslil si hned že zda
bude východ nahoru Polka! na
rnarkýze jenž několik krokfi za
ním tápal
"Jsme u schod 5" pravil lep
tem "a ty povedou bezpochyby
do věže Zdá se ie jsou nahoře
dveře kterými se ty schody zaví
rají" 'Pojfmo tedy nahoru" odpo
věděl markýz 'Již jsme -na ml
átě
Olympio naslouchal alo nesly %
iel nikdo ani hliasu ani kročeje
Jen s daleka sem zazníval pomí
ioný pokřik hasie& kteřf strbova
li domy nepřítelem zapálené a
pak dusot sem tam honícího se
ko&stva 5
"Já myslím ie jsme plišli prá
ve v las" šeptal Olympio leza
opatrné po vlkých a okluzkýcb
schodech nahoru
nahoře byly jil docela suché Z
nich so vyilo do vysokého klenu
tí v kterémž byly dřevěné dveře
a těmito se pak šlo do věže
Olympio hmatal po těchto dve
řích až konečně nahmatal místo
které bylo studenější Z toho
soudil 2e jest to kováni na zám
ku Opřel ae levým ramenem o
dveře tyto praskly a povolily a
oba pánové pak čekali zdali ně
kdo tento Šramot neslyšel Bylo
ale ticho jako dříve i zdálo se 2e
není na blízku ani Živé duše Již
proti nim vanul Čerstvý silici
vzduch i viděli přičervenalé po
loviční světlo které so jim zdálo
býti proti té čiré tmě jasnou zali
Toto světlo pocházelo dílem od
měsíce a dílem také od hořících v
pevnosti domfi
Olympio vystrčil hlayu ohlí
žeje se zdali tam nikdo není pak
vylezl po schodech nahora a roz
hlédl se po celém okolí
Nikde nespatřil ani jediné strá
že Dole před ním byl prostran
ný trávník na němž se pásli ko
ně Po té vešel a markýzein do
věže Malakovky jejíž vysoké a
tlusté zdi do povětří strměly
Xa druhé straně rozsáhlého
prostranství na němž také děla
a vozy se střelivem stály viděli
pánové několik nízkých domkfi
jichž oknech bylo světlo Tu i
onde se táhly úzké chodby k
hradbám a k dělostřelnám V 1
vo byla brána a zdvihací most
po kterémž se šlo k Sebastopolu
VeiSkeré mužstvo se zdálo býti
na této straně zaměstnáno Jen
v pozadí rachotily chvílemi vozy
i přecházela tam malá odděleni
voják 3
V levood brány n zdvihacího
mostu bylo několik mul& na strá
ži AE se zdála býti tato doba
velmi přízni fá bylo to přece ods
vážhvé podniknutí od těchto
dvou mužfi že se pak pustili pře
prostranství a věže jeltě dále
Přivřeli těžké dřevěné dvéře ji
mi! sem byli přišli a kradli se
pak pcdle zdi aby se dostali al
na hradby a aby všecko zde sobě
prohlédli
Brzy nalezli jedna z krajních
dělostřelen a pokročili až tam
Tato byla tak silně opevněná že
by zde bylo velmi mnoho Fran
couzů padnouti muselo kdvbv
byli na toto místo útokem udc-ři-
Pak pospíšili k druhé tvrzi a
také tam bylo prázdno děla bez
vojska nikde ani atráže Ciorča
kov byl totiž veškeré dělostřele-
ctvo do Sebastopolu stáhl
Tato tvrz byla o něco nižíf ie
se mohla snadněji ztéci a také
mohla zde hrubá střelba víre po
říditi poněvadž byla tato část na
spěch vystavena a o mnoho slabší
nei vedkjií kr&dby
"Toto místo se hodí nej lípo k
útoku" šeptal Olympio
írkrvo km)
ITA STATKTJ
O Žntch
Na Bučí ně scdlském statku as
ilvrt hodiny cesty od Sádlovie
vzdáleném bylo živo jako za nej-
bělejšího dne aé aoiva kohout o
druhé ae k ránu ozval ltvlť
nejpilnější čas žní a sedlák tuěl
ješlě hodné mnoho bráti jxjle
do stodol dne- chtěl vázali a
sváJeíi ječmen s nímž so poně-
kud opozdil a proto včera objed
nal lidi ze vsí na dnešek záhy z
rána aby byl s vázáním hotov
do sjíti rosy
Když byli lidé pohromadě vzal
každý otep povřisel na záda a
hrábě v ruce ubíral se jeden za
druhým y řaJě jo mci vedoucí
od vrat statku na malé návrši
kde položen byl sedlák & v jeSmen
Nejen čeleď všechna i sedlák aám
se synem Václavem šli do prá'-
Dojdouce na místo a složivše si
povřisla pustili so do nahrabová
ni stali mlčky mladí a avlásť
děvčata za veselého zpěvu jimi
so skřivánky v raním vzduchu so
třepetajícími závodili Práco a
bývalo až milo a slu nce ještě ne
Vystoupilo daleko nad Itíty blic
kýt-b hor kdyl byli s nahrabová
ním hotovi Po dvouhodin néra
lopocení usedli děinici u jednoho
konce pole na břeh u cesty aby
odbyli skromnou snídani za jis
dU hovořili v skupinách arazivse
se k sobě podle bližší známosti
Poněkud opodál od ostatních li
bostí! so na zemi starší m u 2 a sej
ma slaměný klobouk a hlavy utí
ral si šátkem prv vo klobouka
složeným pot a těla Seděl p
někud výše než ostatní dru li na a
mohl ji dobře přehlednout! S ve
selým a sjkokojeným obličejem jal
so odbývali snídani ale netrvalo
to dlouho a čelo jeho ae svraštilo
přísná vážnost u hostila m mu v
tváři a ostal i v jídle hledě upře
ně k alfapeof několika cléčat k
němuž právi přibli2oyal sesedlá
k&v Václav
Pod i v no" na tvářích děvčat i na
tváři Václavově veaelý úsměv a
na tváři starého muže nevralU
vost ano patrný hněv j čím Ži
vější hovor tam ve skupiní Um
nepřátelštěji bledí oko mu2ovo a
kdyl konečné Václav posadil se
po bok jedné s dívek a ramenem
vým ji objal anii by děvío ovi
nuti ramene příhi ae vspouzelo
ta mol divoce ae vzchopit zatí
naje péaté Z tváře ma hleděla
nenávist? a celou přílernostl svoa
a rysy obličeje málem stávaly ae
odporné patrnS Ie ma r srdci
fttomcoraJa valeE Avlak od
pornf výra netrval dloaW v
tváři rysy zponenáhl mi kly
ai se konečně v zjevu svém eeair
nily na výra bole ti plný a vý
raz smutku Maž odvrátil oči o4
skupení jei ho prvé k sobi poa
talo poloii! pravici aa vysoké
čelo a zahleděl e na protejli stra
nu do táhlého kiabokébo ádoli
jehož dno ai poa4 kryl aai&a
sem tam i po stráních a akvwft
cí Divně mnttilo e ma v mo
zku snooti aa tak stoje ponořit
se v přemítání bohaté dvě alty
kanály ma po omáhl tváři A
teprv kdyl j art lit apaaatovaJ
e a přemýšleni Byl tom rád
Že se dělníci opět již dávali da
práce utřev ai tvář vlhké aarha
val ku černého chleba byl a
kapsy vy fcal m jboI a peaaui byl
sotva dotekl aa dřívější aaíato a
chopit se roubala váaánj čto za
letěl zrak jeho k děvlti k aěmal
so před tím sya sedlák & v lak di
vém choval al íalt 4!jsJ
ten byl klidný bez vřt vála
Václav yzdáltl s pole aby ptu
Jel a vozem pro mandel a tu a
odpadla muli pohádka k rozra
Sení
Dopoledne tylo povázáno a
skoro i pohrabáno dilnki vrac-
H se do statku k obědu mand!
pilně svážely do aiodly
"Jálka Maruško' VoUl saal j-
muŽ jsme svědkem by li při neoby
čejnéra ai {oČibábtza dřčetrtakt
ré převázavši ai volně látek ba
hlavě a tím na poli opozdivši
právě e rozběhlo aby dohvttdo
dělníka napřed idoactvh
"Maruško počkej pak trock !
volal itoznova kdvl ko děví
nej prv aedoaleehlo Wvč a!y-
ševši stanulo na athtě
Co mi 4bcte ke%iiltčka IKmi-
bravot" tázalo kdyl Ko taul
došel
Chci muiiu a tebou protula-
vili několik slov odvětil iKm
brara přísně ale při tom i rd2
ně lěvčli aolil alabý rSabv
kvetouc i tvář kdyl a m U h
slovech j odívala Iktubravovi do
oka výčitek plného tušila jaká
lova kmotr at bud i&tavili a
neodpovídala
Doubrava kráčel jí j-o boka a
podobalo ae jakoby teprvé pře
mýšlel na to co chtěl děvčeti řki
Najednou se zastavil
"Maruško kjji byla vřra
večer V tázal a ásejnl
Ioma olohhukÍlS odpovědě
la dívka
Ikm3 jsi pliŠla pozdě kd#jÍ
byla před tím ? tázal a na fcovo
kmotr
Děvče neodovidalo v rozpa
cích Žmolilo rh záatěry
"Mluví ozval přtMbě to-
brava uLi jmi také aeapřiiuaá
při své nejolunoti?
"Byla jsm
A děvče ae opět odailčelo lic
jí hořela a dcdrjUoi rtem }w ka
báta la jí křti Nohy La to o
vaaésti tnks od iriuí
fllylaiaii aaoioahal jí -m-Lrava
"Na BaČiněr vyrazila Mamika
prudce te aeb a zhluboka ai od
dechla
11 y na Bučittě pozl do no
cil" starustlivýBa autataýaa kla
sem dotvrzoval a tuolr ilarutn
!:4 j vi"v jvi i ikaéoyal T
ltoubrata pokynal a)kltkráte
hlavou a 11 odl dčt ařko
lik krok aalčky
"Tv&j boitik otc a tvoi a
bolka matka jat o )o rhvtlc
mlaTÍti "oieva-lU tawé eb si
rotka i a smrtelném llt a já jim
slíbil starali a o tebe jako o
Vlastní krev Však jd aiarot
nvj na ik-b co potavia ty
zvrátíš Marulko iy málem r
pominá} na svoa Jest
fKrootřiiku Aj-énltvé a v ásko
ti zvolala dívka aopjavii k iaaii
ruc "dokládám ae vám UWai"
♦"Tic ha a rouhavým slovesa T
zakřikl i Doubrava nad vt'j
prudce Avšak jakoby rtUl 2
se poaěkaa přeniUUI 4odÍ kaJ
na to mimějltw fclaoi :
"Maralko aíkaat to tpo4
přetrhni provaz který by li saohl
strhnout do propasti pusť Václa
va myali
"Kuaotřička odtJ dívka
slzami v otich vyrvtl sai
dříve srdc a pn
"Bláhová ptoé bych ti srdc
bral f asmál a Ikoatrata Tro
cha rozuma a svědomí bjrvl rád
do teb vpravil aby a aetaacla s
vlastní trpké kio!i aatoa
dřeli abys nmia poadé tyvba
honili Slyš povita ti co aby
věděla a kým badel mil co čtatti
Na to afial klobosk hlavy a
stíral ai pot jnl a tu 9 kojaě
čela i&m
"Snad nletrně dotkaa ro
diny vlastni mohlo ly to býti
nadál taftu tajemstvím ale k véli
tobě ta& ae pečal vypravovali
"Měl jm slrtt ktroa jm ve
líce miloval a která ai na podob
noa slabost jako ty trpU byla
v pravdě milování hodna Hol
ka drvUtala v panna a avěl a
divil 1 v takové aaaaé e ha trií
jaký byt barák rodrja mých ai 11
e rozvíjeli tak anamaitá krása}
po celém okolí povídalo to o mé
sestře ai milém více al hadrem
oděno byla této Jep Ale eejea
tělo i duit měl kráaaoa j bjU
to holka dobrá pří věiivá ialal
ná pracovitá a svláliě měkkéaa
ardce O ]oledat sosxto by ee
byla rozdělila abohý Viak
bych ti mohl leeo o j#ji dobrotě
povědět ale co j tam to j tam
hrob přijal i dobrota i kráaa —
i lehkomyslnost l
OdJrch! si ati pcCal dá!e vy
pra vovatí" ' " "' w '
"Mé asii by lo aotvaitaát
Ut a jil saěl e lý tWoi" aálai~
kil kolt W% Já byl aěkotk
tet atari a HMvall i tr i aaal
ka jil dávno bjlt aa pravd bol
dotírali so nipudawt aa aait k
rodéas k saa Bylo a a
aěkoltk aodaýk hockl a a6jti
v lit kat chavii by lo jak z-ravl
aa vvtraao iú z vša a lé
pe a mi Ubl dmU mliM a aiaal
jem od I koly veaakkl oJrvU
byl ayaa poliiika byl auiraf
a apiHaaaý aaět aaký vzrot a'
kozkoa tvál Jak prvtaa Lbl
ai a co kUvaiW lbt i
vatře "pí k mimm aaěla v!i
přívětivě 2U aéjaký rok vyvš
l a aaxi atmi opravdová aá
kUMkoať a ji jl saltval a rWii
plíll o fKítč %xlbi i o vW
jt-rfé aby atra aéeo docaa!pr
přiaeala koala) ji {o1mí ptti
oteuvaaf amk Ur tra mi
adravé ody a kaf k práci — a
Pk — m lW mil jwai -
Irm vad]! t2 ato arb KiI
v by to UktK ~řáJk ta
vyskytl v aoa t zlý dark
Klerf v azatil jeiiaf aa ylaa-1
týta ikleJ! li-katf aedlák
blízka ádiovU- a phlkovaJ ko
Utt př#4 obps po ševaúaa O
fVkbí dWMiavU kjsz tl
"ř J b"y a pct a f
1 m atrm pall ooka Zlatal
při tabtt { r4o tuf atHttt j
tra brtběr a rk al a Utao I
málea j-cí jiL bA wotatbai
kotky rvačka — a drk da by
la awntlra jak vy Mlta llrMk
arciť byl svřta 4xUk a btkl
hdť lít il lW toho ) bo
a! a lat-a bawk pwtW-l
2 aralra lý db w b " b
tuUvila al lattc a o krjOLvvi
Brzy jw wiu t J z
svářit aU kal tlalvuktrté jnww
proti krtkovi pva!ij aavh
kUrým j-a kvik apantatoval
ja jti Uj do lára Na koar
MMtra po bvjakla p}v aaal
klaavlak dtř puauroval jaa
2 llchval ji i-t ja awvýaa
brateM v ttaw a U2#bi které
ji tlo mysl vnova!o v21y f a
kaJdébo kbU jtko }--TuaU
prvkUdatt lkuU a4 k aa t k
bývalé ma ala laika a j-Jul 1
ak ha lwdobalo a# 2 aptitav
bvt meai n4&i aa dubro aaa-ti
puibá a 2 holka provádí
vo aa mýtui iádv
V by to u
1 : u i
w Uk Ui-k aaky
a wdfáU so k lubé tl aiřvvka
— Ja k arvif divaě }viul a
dveří a! aKM(ro a! jaa Iwr
ko rkvilt li -mtfwui aat ktV
U dvki tií tUnk tv Iwwk
bpřtaab bjkítji a Vmfc-!
lí i k atraati séa ptbl
1 ao : st ptua ji kiř wKadi
Tek Jvl jt vt-ii-f 2 j 2 j
zle amíal jr ai I % rizal
přetrha a 1 aepíirta amtra
íi i-U j 4ji!%4:
- — — — — -m i
prjri a cUla bat MUMiJť j j
toas zaautk l tu tMttmtiivUii
v břtii jki to bu pro mb
— " " yvwj-i a pvaiMat a-? Ufatit do Kataisa z i
lt i ldy fjlě tJ po koika Uitotl-M t-Wáratwit praakl Jo ko-' Ktdwr d t A --x _ a
lch Uh w sa krvv v ! Marši aa trnka a aa ? itM4 ž iC ks74„
Al t aj%vri jtě aa - %t j i-ví X vi
alo 4 4 Uli 4a ±zUt Klav a lul ota% Si aitri_ JIJ -
] swalr-a o4(avaa } fakaibiabalaa avpjatýaaa kie lw M4iaaXZ__ZI 7
k (Wjkatu !- UiFtii f dt aaxta aa vkkáatttataM j k"Wo d- tváywakt e
lKKrbf-a it:Ma bi a la tif lUavobir adTlv f-mm-imummt trlimi — c:
děl d oTi
-liiv Uk: uí a
mláaru pra tt a drzvaa {
i k báva prado rki- Mr -:-
noa "lir kal
ty apakmk bi uitt a
Uf Marika by U kk-44 a t
riS j-j khfCvitě a-f poky Uva'y
jo ty báU tktU irvU a
Ujbéb a řv ařTibbm aá-
tJ a 1 lx h#alU
itbko oontaú a jcb
lét viamfj Jkk4
r jat i-
va vtil - -1 k bia ti
ki~ti J1 "
JU prvtř fcsl kU bl do i
bi t-adarL Tllt-oaa vvkl rřt-
- t
kaoati ty vtpouky kUré mt !
po4b tvarýtaj rJ íříjl
k ! Srvtra at42 ýwaa r
tok -jw tak Lm ktr bnlakv t pc--tWa4
aovo JuUM Mra řli
kta aai km v a ar4c ati4a I
Najedou roaia m - b4-H po
vě ř k--t-k a fslo 2ťbL a
já a pil avaUl a Mtroa tvái
v tvál — p ilkMkJa a #ft
jmrm bf ua# bayMoy v-
aoL da i ji- rř4 lb za-'
boH aai ak4o aa kri a W-
ráka já vyj-1 vva a 14 I
atvtjí ara i i cká ! ?"
rjb al sdWO kdyl
jsaa so protíral a přka(a
bbft~ tV a a1 "S a
LI I !__' k : k i
m tMk mú
Cktí aa41
pjoaa 4'aoirt vautřaa oapwf ptu
vsdorttVllé aut vkdyf ýaa a
doamalv al i ho aaax Sw azkrá
li R k Ulaji - k la 1 m1 i
VÍdál 1 bíova jji j'o al řwá !
pcavdivá kdy 1 jav tidií i té%
aai a axarii aáfuaai rvWl
I _ _ 1 _- _av a
mmt nmki aaam a a a
ja pojav e"io 4 uřa ! i Mai itl h smtaou
doal jaa ji aa avé Ui Xavo-} 4 xU toacaaa vato
volal ps-a aa ao4ka a tiíil i al
% sbajv 6oattó tvíajrra a
jdoaO-ta pa Ukate Umm aavríSi
kr" téaia -1 UH aa I CJ avo a-av ía
dévii áasybt taij "vzala jWa t-1 Itvw U9at a mavaanaa Itvoa?
tik Jda 1 mi ko 2Á4af dokrv ! -saja eavyas a-auL
avlaea Ula já lu aaaoka f ' 1 1 1 '
smket já mi3a aailí Kivbyc ! M'itt""T CC" ZTt tZZT"
t: IT! r í CRETlTxKIX
%iak psa ta kaak vidAl aa a-f T_
íal Ut aot24 vldakavif řtWfUíU aa ta aáj
Ovtila at aa rka a t%kU ji k f
premiaa " # shí Ím la
(waauM bii dum mm W í
f ltttu aby -"it L ti
paiť aa mlyx£ jma "
araI ke mm& ai£fa-4 k—
a al utKLa po ruick bo
lti k wč k čéa áak
aiwl a%So aaX J-&U
1 a aa ajkwt atti a&d
A! kdi t jraa ka~U aaxtsé
jjí do alada sař aakrvaio
aa- t e jrsx 2 jaa al
a d'oko to trv aio al jwca pl
stal atyíu a pMt pvkaid
vic k kiyi Jva Wao ifMtt v
ar o aýa áaayat k fma
jvtla a aai atr~aaÁtál aíiv
aa tak ky asi arwLa aa U 2
k-i alV ji !} ralC Na ptata
j a k-Mja a — Já pvw4
řjt4 r
Zjs j pea tvW dMtai
loftrara a ItirtUa al k aajao
WtM : V k Ha2-
Leskla a
bAU la dvJ i!u tu
I fmi k asoti
f -Jiia Matm k-" xrfal mm
f lValr m vrat auiti
dCt O wy a Wr
1 jt %pěC za raka — "%ah pkki
att zkatif kJ m zatraid 1
j stra !
A bTíX w% vikl dMZal r
iHr tvtaji V á-la v a mULU
B'b4v a VáU i aic kr
u W Kt vtw ie W
M !
aaaj a% av v tputHÍ a
aa ~ M4rt a prf Wk
a7 !
lara ta ppr (iHa
on vtrtur
za! li
i a j smU ftiuati
"kaatřčka muitm Í4toábi
saba p#vi f-faaiiť k aai
r " Mkba pt4 a-
aya!f Vaiis au itv
}ikl a% koklo o-4 v t:t
pct4 bi b4 YivUv 1V2
lk b4 kýt jak kyt
jto 1K t tak dacý tak ar
{ tibtaý a krát jl aai rlJU2
a w aab acal! mkh
Vidy t to vt r2 vi to i jh
t"" ku rak aá rá4
"NciCaMbi da: aiai tKrm
kráva přr%lv afkřtkwai Uaa
prod i)it XtíaiKk paul
rW ŽXartaiJibia J-l al pv2 v
pravici íx2L
V Wit aaprá41 a koaka v
' lak U v La iWinia i
M-ar%aa okésti atrmaa J
kl 4 přkáal YáUv za
jcl J41 fritl a paýaa 1vm aaaa-
J--I k btaika a tlr v Waaiél
iait( tutl twtwwvk V
JC'a oka vvitkl kra a2zv
vivý U-k Uk rka aC
'jCtla
j k ai#b % praJv ko tiavL
I vwiala: "aí vij 2 $
f £Jíaý 1 b T
! Ula aakal válbi4
rti a dtvka akkut alata
I bs pca Váia Václav Mrv
! a l kvM % -k jW v alotb4cQ
i táiv-k atkviio aa Ivrvvvi
2UraI a v itjj Jnafc
í 2i oJíi tatih 4mv
NCj-Nuiv llv-at 42ti
— — -' — mm-wmf mmittimm
ba rUvé rty
l kl U aaWal do aíí ?
I xk tufv u:utr
rosiar mn_
jrblav a
0EYEW003F 4 WÚÍX
LLirLS - -
IoTAÍ
I vn booa 4 v aaw
kink
I
Mkvý V plála kati
N i v í cli a aert vv kraatěto
ba t aiředi l w
Zlálai pdC vě-aao a pvil-
rkéko &- alT
KOVY H0ST1SEC tESSY
V uUáUt NOs
mJk ?„ JoAaaaaa aviW
j a—o m i i i jaM
f
vnfta _-i i— #
u člověka a zvířete
jt Ia-t atarf
LltlIUEtlT
I avaail to txr V clív ££ lawr
i
? aaai a4 art ar ama:ti
' biMMW S II! ai it II Mil
f M r ba
i bil I ! m „i l I U I I I i n H
- - - 1
dráko
TW CrraU Csarml Uooi
VEULV l STtEDNt Cí_rA
X ÍCUUD
JZ-r é # -
IrvavUtTiiUJtai
t V ZO b ii4 řwt4 t4 a
-
T A ťatfk
Jkltk ava4 ř4lr Lot h
SHORT UrE
KAXSAS CITY SA1XT
JtrSKl!! % li %
t?STS
CJ3AHA A ST PALL
13 r
v aa i4 a v aiivíai
1 1 j
'1 -
f n Ml J 1 — lI art t£t
j laa T ftm
I tf ' pr-
aT i II 5m
4ar4ka -a M
- _ a a
(Vi
ca ití
HantiursIiQ-amencka
Caaakan %mrrmi4m %+irs%z
"tiíac'iťtí4At
Itiii hsivixi ťaantHuvaa
UAXSťKXr do N KůT TotXU
sr aa44o u
a
rNToi:Kl- o Uai:i i:kij
ar- aju rj tri_
i rvr"ařa m m
Z llaa4tia é N Ykac
Lkaxall2kaULa ILkaj $:
ata aaatpbtmb Pr
2 X Yra ltAjbkrkb
L - %XmK aiat U kaj S
aaipalaki til p
4 l— p rvi a
aiPba a UjfcaWk J-a
aucuSt" ESItcm
i
_ !- S mm tmm b 1 4
t iSii Winno i M u _
ai n m - -t% v i m r - - -n
ii ra iiTZI 7"']"" -
Miffmniir — mii— a ť "mm ti mmmm
'm-mmé i mmm ~m l
i IW Wú
A M Smkh I L IUle
S li
Zmmii '" ""' t-"'' ""'
o 1L tía-í-r %
J' I Korbarl„
V t ii Tlu T iiihuj h_
-'_ m " nmm um
_l't '--'—' ►a-fc
„B-1-"-' "%r "J' "'' ' "-" —
"-""'
Jb-i"-4 a-rbaajb
a bri V-- — "bn-mt mmm i
&rXUA£lTACXH
2 lXoaa SirXr
C S HICllAÍLT A ÍÍAjS "
" 11 1 Tblbbb
— mtam mm~mmt '
Cteaiav Ooooť
r a aa au rt '
ab bna m aa
fWa wnf „ry as: - [
— —"— —mm b-xw -