#BnnBRewfca Mvs44aa%
ti 'i -tk4M
TXCXl £ XlVlTA
řili
Napoleon III a Eugenie
JlUtorúlý román zposl dob
50093
DlL li
(Pokrtiotuu to)
Bacciochi jakožto nejvyill ko
moří přinesl vojvodoví patent
francouzského dlatojníka a tím
spolu dovoleni že se emi zfiSast
ckí ti války proti Rašku
"Mé díky za tuto zvláštní pří
zeň" pravil Endemo kdyl byl
ltacťioťhim samoten "Alerařte
mi divoliti jeiti jedna otázku:
ml mSj služebník jít se mnou ?"
'Beze tÍ( pochybnosti pane
vojvodo To si zařiďte vločko
dle vlastul v dle Kdyby se ale
tato le by vám anad někdo j
kéhokoli sposobu překážky v co
tu kladl poulijte tohoto roska
xu pro maršálka de Si Arnaud
aby vám byl ve všech valích zá
ležitostech na raku"
Toho si právé Endemo žádal
nyní byl u tile nikdo mu nemohl
překáleli v provedení jeho vra
žedných plánQ
"Douíim že jelté níco o mné
uslyšíte pane nejvyil komoH U
kterého pak pluka jezdeckých
střelci jest jenérál Olympio Agu
adoT ilacciochi mu udal pluk i místo
kde tento pluk stál i prayil ku
konci :
"Dle toho mil lete a nad no vy
pátrati kde jest Já vím že a
ním máte jelti nijaké úcty a k
tomu můžete docela snadno vho
dnou příležitost nalézti což vám
také od srdce přeju pane vojvo
do" "Z nás dvou ae vrátí jen jeden"
pravil Endemo a jeho vpadlé oři
zajiskřily děsné
"Vrátíte li e vy pane voj vodo
jatH to uprázdněné jenerálské
místo vám"
"Iobře ji jeiu srozauinln
Dejte mi na to ruku Já v skut
ku již prahnu dychtivoatí abych
konečné avému zálli ulevil Sá
hnete na mne jak e celý třesu a
z toho poznáte jaký jest moj po
cit když to jméno slyším Já
iem Španil a příbuzný Koreií
it& Vy znáte naši horkou krev a
proto uiufíte sám utnati že ne
mohu toho fcoka díle živíti"
Jak tomu mám rozuměli — s %
ka povídáte? tázal senejvjlli
komolí Žasna "Tedy také nulu
jete tu kiánnoa Se&ora na Ven
domském náměstí ?"
"Já ji utiluju až k lilenství a o
na tnuti být má kdybj- se nebe i
zemi proti tomu bouřila'
iiacxiocbi se chladni nmál a
prail :
'Nynl teprv moha vál tprave
dlivý hnev úplné ocenili pane
voj v od o Odntra&te toho aoka a
ak máte lehkou práci Ale to
nutím Hej že máte výborný
vkus Ta Se hora jest v skutku
(ejkráanřjif dáma v celé Pařili
Mne to bude opravdu téiiti když
ai ji dobudete"
ejvyiii komoří stiskl ialesné-
mvk vojvodovi a velkou ůslažno-
tí a laskavostí ruku když se no
lrou7el a Endemo my ulil že v
niia nalezl upřímného apojence
Bacc-íothi byl ale jeili nebez
pečněji! a prohnanřjií než tento
padouch jenž byl od ného jod ve
den On tedy tu Se&ora miluje T"
zamumlal nejvjiií komoří potu
telné ae usmívaje když jel do
Taillerif cpét "A proto je i n
blázen tak dopálen Ale mylim
že to bude dobrý nástroj kterýmž
ae dá Don Olyrrpio cditraniti a
možná také Že se udllají jeden
druhého neškodnými aniž by k
tomu néjaká třetí 00 ba přispili
musila a to by náa zbavilo velké
nesnáze Myslím že jsem jednal
v té véci a pravou diplomatickou
obratnosti"
JřťJ Selat topolem
Válka nebyla již a počátku Ea
efini t řimivá a k tomu jt-ítř ae
stalo že Itakousko poddunajaká
knížectví totiž Valaiako a Mul
tanko oadiloa tím proti liuulra
hrozivé joataven{ zaujalo aZkoli
bylo posud Kusům válku ne vy
Tovldélo V metci červenci přistálo
odděleni vojka francouzského a
anglického a Varny a nyní u
couvnol zase 1'aekieriC byr při
opětném dtoku na pevnost Silli
atrii od Turka odražen ae svým
již značné eeslabeaýta vojskem
iře Dunaj a dále pfea Prut
Tyto pochybené útoky stály
ohromných obétl I sám starý
PaskieviC utržil ai při tom lehkou
rána Na to složil svou mariál
akoa hodnost a zemřel za krátký
Zaa va Varlavé
Ale rovněž tak citelné byly
ta doba také ztráty spojených
mocnosti Při jednom pfenáble
ném pokuso se strany írancouzS
proraziti od Varny d DobruSe
krajiny to mezi řekou Dunajem
a Černým snolem pohyaalo př
2000 lidi — horkem namáháním
cholerou ano i v ležení a Varny
spfieobila tato atralná nemoc o
bromné ztráty lida a kdyl pal
jel li rozsáhlý póžár místo spa
stolil a mnoho ekhuliiť a zásob
zničil nastal citelný nedostatek
potravin jichž nebylo lze tak ry
chlá sem dopraviti
Zatím plulo aeglické loďstvo
provázeno loďstvem franconx
kým pod Telením alaribo admi
riU Xiapiera do acvemího moře
a iehv úielem bylo phméti Své
d ub o k iěuiu připojili dobý
ti pevnost Kronstadt která chrá
ní přístup k blavnímu méatu Pei
trohradu a toto méetosamo oble
hnouti Výsledek nebyl viak daleko ten
jehož se očekávalo Švédsko ne
vykročilo ae své nestraň nos ti a
pevné hradby Kronstadskó vzdo
rovaly všelikému útoku Jen ma
lá pevnost Bomarsunt naAlant
ských ostrovech byla dobyta
V tutéž dobu konala se ve Var
ně vojeuská porada aby dalSÍ
válečné kroky v dokonalém sou
hlase jeden a druhým se děly a a
by tím Žádoucího úspěchu ao do
sáhlo Zde se ozvalo několik zá
važných blasa a mezi nimi Ker
hart r5 a jistý kníže poddaný
Sultánův jenž se byla padesáti
cerkeaskými náčelníky na bojiště
dostavil kteříž radili aby ae při
stálo v Malé Asii a přede vším a
by byli Kusové a Kavkazu vypu
zeni Anglican&m se tento návrh
líbil poněvadž v tom viděli výN
hodu ale francouzský velitel
maršálek St Arnaud jenž byl již
tak sešlý že se sotva na koni udr
žel byl proto aby se uřinil útok
na Sebaatopol nejpevnější to vá
lečný přislav ruský na Krimu
Chtěl totiž svůj Život velkým po
duikeiu slavné skoníiti a a jeho
návrhem souhlasil koneíiiě také
anglický velitel lord liaglan je
muž na tom velmi záleželo aby
námořskou moc Ru& na Černém
moří zničil
Loďlvo fpojených mocností
přeplavilo tedy v měsíci září ani
60000 mula vojska a mezi nimi
skoro ÍIKH) TurkO na poloostrov
Krim jenž do Černého moře vy
bíhá Tento poloostrov je u vnitř pu
stá step kde není stroma ani vo
dy kde tráva na jaře vyrostlá
již záhy slunečním vedrem usy
chá a na jižním kraji se táhnou
hory mezi nimiž v údolích a po
stráních víno a ovoce so daří ale
ostatní ?áit země jest pro cestují
cího pravým postrachem a tím
více ještě pro velké síly vojska
které tam ničeho nenajdou čím
by se posilnili a občerstvili ueboC
tam není vody k pití
Na jižní straně stojí opevněné
měto Sebastopol a severně od
tohoto města byly tenkrát silné
tvrze které chránily ruské loď
stvo jež v zálivu Sebaatopolském
leželo
Dále k severu jest pokrajní sou-
hoří řekou Almou protrženo a a
této řeky inřl kníže Meníikov
jenž byl tenkrát na Krimu gu
vernérem 20000 urjžívýšiny o
sazené Proti tomuto vojáku učinily
spojení mocnosti první útok Po
staveni Kusu na příkrých skalna
tých březích bylo tak bezpečné i
pevné ieu o iě strhl vražedný
zapax n chladnou oanouianostl
postupovali Angličané a Francou
zové proti Iíusim Tu uřinil je-
nerál JWouet ae zuavy x Olym
pio Aguado ae střelci na koních
útok ae strany a tento rozhodl
boj Merčíkov tyl zatlafen a za
chránil se se svým vojskem jen
tím že nebylo francouzské jezde
ctvo ještě úplně na zem vystoupi-
lo
Vítězství a řeky'Almy tak těž
ce dobyté při němž se jeneral
Agnado markýz de Montbolon a
Ok Lavic slavně yy znamenali ano
při němž i Juan se zúčastnil dalo
očekávali la bude tato válečná
výprava brzo skončena
Ale tak rychle a lehce nepadla
tato hlavni tvrz ruská na Černém
moří Ještě to stálo mnoho krve
a mnoho zármutka než prapor}'
francouzské a anglické na cimbu
ří Scbastopolfké tvrze zavlály
IIuHové lam měli ohromné zásoby
nahromaděné a také velmi mno
ho děl Poněvadž spojená voj
ka byvše strašným lojem o řeky
Almy unavena bez prodleni k ú
toku nepřikrocila měl zatím Men
tikoT tas že mohl posádka v Se
bas topolu sešili ti a celé město ae
všech stran nově opevniti Záro
veň dal také sedm velkých lodi a
vchodu do příntava potopiti aby
tam nepřátelské loďstvo vrazili
nemohlo
Když přitáhlo spojené vojsko
až blízko k městu přesvědčili ae
že jest proti takovýmto hradbám
každý útok marný že ae tedy ma
( cekati až přijdou nová děla a
zásoby náboje a zatím ž se musí
toto město pravidelným sp Sno
bem oblehnouti
K torno úcela byl na jižní stra
ně od Sebastopolo atánový tábor
zařízen a nejen tento tábor ný
brž i spojeni a mořem bylo opevj
ně no
Angličané ae usadili v chobota
Balaklavském Francouzi ae
rozložli táborem o Kamieie
PrávS t to doba eemřel St Ar
naud na lodi která jej měla ne
mocného do Cařihradu dopraviti
Cest jeho života vedla jej skrze
doupata zhoubných nepravostí a
ve svém zhejralém a dobrodruž
ném živobytí zkazil své tělo
strminou nemocí která ho již po
mnohá léta nlírala a které nyní
v hroxných mukách podlehl
Nu jeho mtsto stal ae nyní
vrchním velitelem jenerál Canro-
oeru
Stínový tábor Francouza táhl
ae akoro plil mile okolo Kamieie
O jeho opevnění ae pracovalo va
dna i v noci a v tomto rozsáhlém
za samých stána sestávajícím mě
stě panoval peatrý a íilý život
Zde bylo viděti Turkr Irán-
couzaké bulány Araby kyrysní
ky peai mužstvo i délostřelc v
pestré aměsi pohromadě tam za
se napájeli koně anebo si kupo
vali a markytánek potravu a ná
poje jiní zase hráli v karty a opět
jiní stáli před stány majíce ruce
v kapsách a na tento íilý život se
dívajíce
Na konci dlouhé ulice mezi
dvěma řadami atána stáli za ve
černího soumrako dva důstojníci
zahaleni ve vojenské pláště Zdá
lo se že jsou to důstojníci cej vyš
ších btupnfl neboť stálo za mini v
jisté vzdálenosti několik poboční
ka Stán nejvyŠŠiho velitele byl od
tohoto místa jen asi sto kroků
vzdálen
"Je ta zpráva zaručena pane
jenerále í" tázal se jeden a nich
"Na mé čestné slovo" odpově
děl druhý jenž byl as o hlavu
větší a nápadně ramenatý "My
jsme slyšeli střelbu z děl ale my
slili jsme že to bude srážka na
moři Zý tra ráno vám přinesou
poslové z anglického tábora po
tvrzení Ruský jeneral Liprandi
řídil to přepadení Angličané bo
sice odrazili ale jejich ztráty jsou
prý hrozné"
Kdo vám ta zprávu přinesl
Don Aguado 1" tázal se Canro
beit utlumeným hlasem
"Jistý dobrovolník který Sel
na zvědy a který se odvážil až k
předním strážím Angličanu Jme
nuje se Oktavio a vyznamenal se
již v bitvě a Almy"
"A vy máte úmysl — váš plán
je-it příliš odvážlivý Don Agua
do"
"Ale to se musí stát i abychom
dostali o tom co Kusové v nej-
kratlim řase vyvésti zamýšlejí
zpolehíivou zprávu"
"Chcete mít s sebou něco voj-
eka?"
"Já vezmu jen toho dobrovoK
nika a mimo to p&jde se mnou
markýz de Monlholon"
"Přeju vám mnoho štěstí Don
Aguado dejž B&h abych vás za
se brzo spatřil Již této noci
chcete—"
"Ano již této noci neboť se mi
zdá že bude velmi tmavá Jest
pod mrakem a bouři se silný vítr
což je nám obé příznivo"
"Já vám tedy nechám úplně na
vSli Don Aguado : dělejte co u
znáte za dobré" pravil Canro-
bert jemuž se zdálo býti za těžko
od Olympia se odlouíiti jako by
se byl obával Že hojižvice ne
spatří "Ale nevydávejte se mar
ně v nebezpečí já budu vale udat
né páže ještě potřebovali"
"Já doufám že tu budu so zprá
vou než se rozední"
"Tedy a Bohem" pravil Citn
robert utlumeným hlasem tiskna
Olympiovi ruku
Pak si ještě učinili oba jenerá
lové vojenský pozdrav Canro
bert kráčel se svými důstojníky
ulicí dále a Olympio vešel do
svého stánu jenž byl nablízku
V tomto stána seděli na lodních
židlicích markýz Juan a princ
Camerata
Princ se vzchopil a pokročil s
napnutou zvědavosti proti Olym
piovi "Noc již nastává" pravil Olym
pio máme tedy las pánové vso
dali na koně Ale věř mi Kiaude
já ee na to již těším to bude zaa
něco dle naši choutky"
Markýz se usmál neboť se zdá
lo že také jeho ta smělá výprava
těší
'Mluvil jsi a Canrobcrtem Y'
tázal se
"Vlečko jo r pořádku Juane
přichystej tři revolvery : musíme
si pospíšit"
"Také já se na tu noíní jízdu
velice těším !" zvolal Camerata
"Nyní nám sděl evuj rozkaz
Olympio'
"Torna se ale musíte přísně po
drobiti pakli chceme a ty se nám
ta výprava zdařila Tedy poslyš
te Camerata a já my vejdeme
na zvědy Montholon pojede s ná
mi jen tak daleko pokud budeme
moci jeti a pak na nás poíká
Inkermanského lesíka aby nám
kryl záda až pojedeme zase zpět
My tří nemSŽeme až do ruského
tábora se doatati a Montholon
vyvedl takové kousky již častěji
ale Oktavio jeltS ne"
"Já ae všemu podrobím co u
stanoví!" odpověděl markýz de
Montholon pochopiv plán Olym
pia v a věda rovněž tak dobře ja
ko on že jim všem konečně stej
né nebezpečí hrozí
Na Juanovi bylo pozorovali
silné rozčileni Ve své uniformě
vypadal jako nějaký malý princ
a jeho smělá tvář a jiskřící oči u
pomínaly poněkud na podobu Fi
lipovu "A což já r tázal ae konečně
přistoupiv k nim blíže
"Ty zQstaneŠ zde ve stanu a
budei čekali až se vrátíme"
Chlapec zaťal zuby a mlčel
"Ty bya nejspíš jel rád a nás
mi ?" tázal se Camerata a osmá!
so ' ' '
"Jen se nesmějte princi I" vo
lal Juan pradce "já jsem rovněž
tak srdnatý jako vy"
Také Don Olympio a Montho
lon nemohli se nyní zdrže ti smí
chu ale hleděli se zalíbením na
popuzeného hocha
Camerata podal tomuto roka a
pravil :
"Nechte ho pánové ať jede a
námi"
"On je jelté přilil mladý a mo
hl by se v něčem přenáhliti a náa
vyzradit" namítal Olympio
"Neni-li zde jiné příčiny než
ta pak budu rovněž tak opatrný
jako vy Já jsem sice ještě mladý
ale kdo ví nebuda-li vám moci v
něčem prospěli Jen mne vezmS
te a sebou já jsem si zde již také
přichystal revolver pro sebe —
prokažte mi tedy ta laskavost a
vezměte mne a sebou"
"Tvé přání se mi líbí" pravil
Olympio "Dobře tedy pojedei
a námi ale zůstaneš u markýze
Alo to ti povídám musíš býti o
bezřelý a nesmíš se v ničem pře
náhliti ať se již cokoli stane
Dříve se nesmí vystřelit ba ani
hlesnout dokud to markýz nepo
ručí" -
"Buďte bez starosti pánové"
jsa na nejvýš potěšen : „já vám 1
neudělám žádnou hanbo Chcete
abych vám podal pláště ?"
"Již se docela setmělo" ozna
moval Camerata jenž se byl me
zi odhrnutou záslonu ven podí
val
"Aby vojáci ničeho nespozorov
vali co zamýšlíme vyvededéŠ
naše Čtyři koně Juane až z ležení
ven a tam na nás počkáš my při
jdeme hned za tebou" velel O-
lympio hochovi jenž na se přeho
dil plášť a s ochotnou úslužnosti
od kvapil "Z toho bude výborný
voják i musím říci že se mi ten
hoch čím dál tím více líbí"
"On zdědil něco po Filipovi"
prohodil markýz "a co jsi' byl
pryč byl celý nepokojný a já
bych ee založil o nevím co že
měl svého koně pohotově"
"Já ho mám rád jako vlastního
bratra doložil Camerata bera na
sebe plášť
Také Olympio a Montholon
vzali evé pláště prohlédli si re
volvery jsou-li dobře nabity za
strčili si je do kapes a poručili se
v ochrana Páně
"Nyní ku předu pánové V zvo
lal Olympio a zhas! světlo jež
hořelo ve stánu
Když vystoupili ven učinila
jim stráž vojenskou počest a
všichni tři kráčeli na konec tábo
ra jsouce zahaleni v pláště
Tam již na né Čekal Juan s
kouřní
Olympio se prohlásil přední
stráži kdo jest pak se vySinuli v
sedla a jeli tryskem podél zahra
dy jež e nalézala u tábora
Noc byla tmavá černé mraky
se přeháněly po obloze a zahalo
valy měsíc jen tu i onde pronikl
slabý svit jenž objasnil na okam
žik výšiny jež před nimi vystu
povály
Po pravé straně od Balaklavy
bylo ležení anglické na něž byli
Kusové předešlého dne silný útok
učinili
Olympio a Camerata jeli na
před markýz a Juan za nimi Ce
sta byla pisčitá že nebylo koně
ani dost málo slyŠeti Když se
blížili k pahorkCm spatřili že
jsou tito samými vinicemi pokry
ty Za těmito pahoiky leží v
právo malé inerto Inkerman a v
levo Sebastopol
Jak daleko ruské přední stráže
rozestaveny byly to se ve fran
couzském leženi nevědělo ale o
tom nebylo pochybnosti že leží
vojsko MeuČikova mezi tímto mě
stečkem a pevností Tam bylo
ještě několik mil cesty
Canrobert si to musel pokládá
ti za velké Štěstí že měl tak smě
lé a odvážlivé tak obezřelé a
zkušené pány jako byl Olympio
a markýz kteříž se byli dobrovol
ně k této ohledací výprayě hlási
li
(ťukrtoTUU
Co povodeň přinesla!
(2 stigi pM pro P Z"
"NestĎj tam v těch otevřených
dveřích dítě Nastudíš se vždyť
je vzduch chladný" A babička se
otřásla přiŠoupnouc houpačku
blíže ka kamnům
"Odpusť zapoměla jsem že ne
chávám dvéře otevřeny babičko"
odpovídal jemný melodický hlas
"Naslouchala jsem Šumotu řeky
lile jak Šumí proudí a bouří"
"Ano pravda" hovořila sta
řena "sněhy na horách pouští a
dlouho trvající dešť pomohl řeka
rozvodnit! Pamatuji se že bylo
podobně tehdy za té velké povod
ně kteráž odnesla domek strýčka
Josefa torno však již přes 40 let'
Děvče se nyní také otřáslo a za
vřouc dvéře postavilo se a ka
men Chvíli stálo nepokojně
Konečně však promluvilo :
"Podívám se na řeku babičko
Nestarej so zaopatřím se dobře
a beztoho již více neprší Musím
jít na každý pád neboť po chvíli
bode tma a brozí-li nám nebezpe
čí bylo by pak pozdě hledat po
moci:"
"Nebezpečí Květeno T Kam
pak myslíš díti t"
Květena chvíli váhala a obrá
tí vši se odpověděla:
"Myslila jsem Že kdyby mělo
nebezpečí přijít nemáme nikoho
na koho by jsme ae spolehnout!
mohli ie by nám pomohl Jakáai
předtucha pronásleduje mě" již o
celý den a obávám se aby nepři
šla povodeň Vždyť jsem ještě
neviděla řeka takto řádit"
Stařena odhodila pletení a kte
rým ae dosud obírala a poveta
nouc uchopila velký látek do
nejž se třesoucí rukou zabalila
"Babičko" počala ustrašená
Květena "kam pak ty chceš jiti
vždyť jsi churava ty nemliel
ven" — '
"Mlč mlč dítě I Jest to má po
vinnost abych Šla s tebou Měla
jsem sama dříve na to vzpome
nout Vždyť já dovedu lépe po
soudit než ty zdali nám nebezpe
čí hrozí Přines mi přesavky
drahouška a hul také a dobře
se oblekni pujdem spolu a podí
váme se mál pravda nemáme
nikoho kdo by o nás se staral
Ubohé jebfiátkol nemáš nikoho
než starou svou babička"
Děvče setřelo rychle slzu kte
ráž v temné oko její se vkrádala
a přebodío též Šátek přes sebe
uchopila se rámě babičina aby
slabý její chod podporovala a obé
obíraly se ven a prosté chaloup
ky do chladného večerního vadu
cha Déšt již ustál iedé mraky
počínaly ae protrhovat a ostrý
vítr rychle před seboa je pohi
něl Sníh byl skoro všechen zmi
zel jen ta a tam vystupovaly je
ště špinavé závěje kde je papr
sek sluneční a dešt dosud nezas
sáhnul
Reka byla v skutku již znaíně
rozvodněna Babička odhrnouc
šedý vlas zo skráně chvíli naslou
chala hučícím a z bouřeným ylnám
a potřásla hlavou Vnučka otřá
sla se při pohledu na zničující
proud a v nitra duše její ozývala
se slova babičina "Ubohé jehtát
ko" Zrak její zalétal od osamělé
jejich chaloupky na vysoké zdě
továrny a střechám vesničky na
protějším břehu Kdo ze všeho
toho množství na druhém břehu
bydlících vzpomene na obyvate
le malé chatky kdyby voda v ne
bezpečí ji přivedla f Sero počalo
se již rozkládati po krajině však
dosud bylo znáti na stran) druhé
velký dSia nejmajetnějšiho soun
seda ve vemiSee a Květena vspo-
měla si na RSženu Gilbertovu
dcera domácí sedící v domé tom
v bohatém pokoji usmívající se
bezpochyby a Šťastnou Col ata
rala se ta o bouři a povodeň A
ubohá Květena byla ta sama se
stařičkou slabou babičkou třepouc
ee chladem a ve strachu aby ten
jediný útulek kterýž dosud měly
ta jediná střecha která je hostila
nestala se kořistí roztáčeného
živlu
"Babičko" pravila konečně
"víš že myslím že ten svět jest
ukrutný V
Babička shrnula opět šediny se
skráně jimiž byl si vítr pohrával
4 zahleděla se na okamžik do ble
dého hezkého nyní jaksi polo
vzdorovitě hledícího obličeje
"Aj kam pak zase niyelíš ?"
Svět jest dobrý dost" odvětila
"a pouze bídní a daremní lidé jsou
vini ukrutenství"
"Ano a ty a já jsme též z lida
jíme část lida toho a co že jsme
provinili že jsme tak chodi sa
motni opovrženi a opuštěni? V
hlase tom spočívala utlumená vá
šeň
"Ale maj světe" divila ae ba
bička "o čem pak to dítě přemý
šlí" Myslila jsem o tom celý den
jak jsi slabá a stará a já jsem so
tva schopna abych náa obě uživi
la Mytliš že vezmou nás do
chudobince nebuduji moci dosti
pro nás obě vydělat?''
"Do chudobince ? Nikdy !" A
stařenka ae vzpřímila "Proč pak
se o to staráš mám myslím jeiiě
pro náa obě Arci ty o tom nevíš
já s tebou dosud o těch věcech ne
mluvila" j
"O babičko pověz mi dne vše
ale všechno pověs mi o matce
mé pověxať se upokojí mysl má
bude mi zajisté lépe když vle
budu vědět a byť bych i trpkou
a smutnou zprávo slyŠeti měla"
"Ba trpká věro trpká" pro
mluvila babička polohlasně
"Začíná být zima" počala ©pět
Květena "vlak hleď babičko
hleď" zvolala náhle pronikavě
"most přes řeku jct strhán víz
trámce kterak je voda unáší A
co dělají všichni ti lidé tam tam
u továrny ?"
Stařena podepřela se o rámě
vnučky a zastínic oko rokoa hle
děla upřeně na druhou strana
"Zdá se že továrna jest v nebez
pečí Vidíš sešil ují a podpírají
hráz a zdě A věru majt se proč
strachovat Znáš ten velký šedý
balvanf Vidíš ten jest celý již
pod vodou a to je zlé znamení
tak říkával vždycky starý strý
ček Josel Pojď dítě pojď půjde
me zpět do chaloupky"
"Ale babičko což tam budeme
j isti ? Vždyť jsi pravila že povo
deň vzala domek atrýčka Josefa
a my jsme bez pomoci sami O
-pojď pojď do vesničky vždyť
najdeme tam přístřeší Vždy f ně
kdo nás přede vpustí pod stře
chu" "Aj ditě ty nekoakál za sebe
jen hleď že voda vystoupila Již
na pastviny a že proudí ta jak v
řece tam tady neuniknem a přej
řeko nemůžeme vždyť jsi viděla
že most jest strhán"
Květeně vydral se z úst výkřik
ustrašení
"Ale vždyť moha běžet podlé
břeha & křičet vlak on mni ně
kdo oslyší a přijde nám a loďkoa
na pomoc Jen jdi do chaloupky
a svaž naše šatstvo já se zatím
někoho dovolám"
Však babička zakroutila Šedi
vou svou hlavou
"A kdož by odvážil ae života
svého na tom pěnícím se p ronda
aby náš zachoval? Ne díti mé
vrátíme se zpět do obydli naše
ho a dfi věřujmo v boha sirotko a
vdov že postará se o nás Pojď
dítě pojď jest to jižní vítr a přec
proniká mi až do kostí a jsem
slabá velmi slabá Kosíme jít
zpět"
Květena viděla bledost jaká
rozestřela ae po tona starém vrá
skovilém obličeji vidSIa že po
slední slova pronášela tabilka
uainahiníuk Mžikem zapoměla
na nebezpečí jim hrozící ataroat
o babička opanovala eloa mysl
její a opatrně vedla klesající sta
fenka zpět do domku Usadicjt
do staré lenoš ky zahalila ji do
teplé přikrývky a připravila te
plý čaj Pak pokleknoae vedle
ni sklonila blavinka svoa do ba
bičina klína
"Teďsaj-I nebojím babicko"
pravila "nemysleme více na to
vidím již Že nejlépe jest ad po
sečkali" "Vyčkali toho co přijde neeb
si to již zlé Či dobré necii to již
trest neb útěcha jak koliv vždy
vlak v lásce Vél torna díti Bý
vala jsem přianá aeuproaná však
jsem toho litovala velmi velmi
litovala A nyní víra že láska
jest ten světlý maják jenž sviti
svítí vždycky i ve zboařeaých vl
nách života Jak ta voda hulí
Uši mé jsou plny toho hekota"
Po obličeji stařeny rozkládá
bledost a zimničné tont zachvivá
Babičko" praví vnučka "ty
by jsi neměla dnes více hovořit
pojď nlehni já šedna ai vedle tebe
a nebuda se nic plát nebada již
chtět aby ji axi vypravovala o
matce pojď" A babička-nmU
vajíc se jak y dětské poalašaoetť
vyhov! vnnČe evé
"Zatop dobře" praví -nehUď
na to že až málo dříví v zácb
top dost a nech světla hořt af
heři jasně možno že badoe vo
dítkem ni které mu zbloudilci" a
podepřela unavenou hlava o pol%
Stář "Třeba doetanem návl!ra
kdeiví Naplň Čajavník Kví
táno" "Ano babičko" odvětila Kvě
tena a zvláštní pocit zmocnil ae i
při pohledu na zapadlý věko
vitý obličej na němž neobyčejný
úsměv spočíval
Zimničné lesknoucí m oko L
bičino sledovalo kaž Jý pohyb le
pého děvčete kteréž po větnki
tíkalo vl v peřádek uvádějíc
"Byla jsem přUná a tvrdl ale
změnila jsem s Mál dobrý o
hen Květeno! zdá au jIté
drobet chladno
"Kucf tvé jos studené babtvko
jako led ty jn přede jea neměla
chodit ven že jsem tě jen necha
la ! hovořila dívka v rukou
svých ihřivajie race babičiay aa
jakýsi nevysvětlitelný strach ji
ovládal
"Přikrej mě lépe tak teď ležím
pohodlně Teď si aedai j odle
drahoušku Co pak jeia alíbtia
Že ti budu vyprávět
"O matce mé Vik ne dne
babičko teďspi( pot!rljr toho"
"Ano bada áli !doe tpáu
dřivé al tita-tiru vykonat své po
vinnost! A toto jt jdaa a
nich Byla j-ta vždy přU&i na
matka tvoa i v apomiace na ni
Vinila jem ji v srdci svém že
xneuctjta poctivé jtaéao oU vé
no Tobé nechtěla jm nikdy o
tom ničeho svěřit tle dae těsní
ce mé obatěkitio Ubohá aboaá
Anaa Možno že jem se mýlila
Přiacela mi ob ru aeulava a
nezdržela ae aby nu vysvětieal
podala však slíbila že bJe p£
ti Nevěděla jMsn ničeho o jejím
zasnobení( aniž kdo ae kdy o
tom zmínil a neviděla jem ji od
té doby"
'O jak nkratné! jak nepřiro
zené" vyklouzlo ze rtl Květe
ny"oputiti dité tvé a byť i bylo
s hanbou na svět přišlo nepomy
uletí — "
"Mlč mlč nevin jí Jet v tom
jakési tajemství M"i An byla
dobrá a ctnostná Citu atuěat-
la t Však ale přede na teb my
slila každof-čaě přicházela jiatá
částka peněa o4 někoho nezná
mého Spotřeboval jeu zaith
málo a ostatní ukládala jea aa
bank — pro teb Mysleme na ni
láskou Květeno"
Hlava divčete klesla k prooana
"Věděla jsem to" pravila" Vědě
la jsem že to vyhýbáni e mni Udí
s vesnice nemá za příčina poaze
naši chudobu I Jeník WiIon
mě vzdálit při poaUdat zábavě
když vi JJ1 že lUIena 4šibrtova
nechtěla podle mi aedet Každý
to zni každý zná mJj pSvod a já
chtěla volali k nim o pomoc ! O
babičko jak jem ráda nyaí ž
nesnažily jsme ae aaikaoaU jo
vodui" Však mysl babičina toalala ee
již a před měli jinýeh
"Povodeh' hovořila aao ano
chodák atrýtek Josef! to byly
zlé časy To byl Josef a Vojtěch
a Jakub tn&j silný stataý Jakub
Jak dlouho až snálim ta samota
Muslim Jfckuba že dnes avidiao
Připravila ji čaj a postavila ivK
tlo do okna Květeno? Jdi podí
vej ee
"Ano ano drahá babičko"
vzlikala dívka 'Sile nehleď kol
sebe tak tak divu vždyť aedíia
tebe"
"Ale kde jest host kterého ce
káme ? Jdi podívej se neníit na
pilině"
Aby vyhověla přání babíhaa
a snad ji pokojila přiatoapla
k okna a afrala do temnoty Zař
světla a okna odrážela se 4 vody
a Šamot a hukot vody míli m v
praskání trámU a kment kteréž
voda seboa unášela Mráz obešel
ji při pomyšleni le obklopeni
jsou zuřící ta živlem kolkolem
obličej Její nevysradil vlak cha
vy kteréž v nitra jejím ne oeý
valy
"Nevidím dosud nikoho babi
čko Počkej dám tl vřelý káaea
do spod nohou vždyť je saál sta
dené kdyby Jsi jea chtěl dro
bet sdftmnout —
Ylak když konečně vKka ba-
žeaa spanío za} I
Laié ticho a vaiiř a j
raka tím méae k vjj
dla by ta Batal4
naraceal a vaaa um ntea ztj
drženi 1'řtkradla ee k dfeřtss
a otevrouc ie shlédla 1 vod
stále bliž domk ee dere
"Očekáváš ý boat!" Uptala s
těžkým aricm{ -jt to smrt? ta
bade aékdo trachiit (eJili vodv
nás odeeeoar
I šla tpet a přiloživši da kaaten
opravila evětla aby jaati kole
ly Pak poaadtia mm ep4l podiS
svte!e v aadsmáal přaýi-'La
tom co babička jt adiMa llUvts
jejt kleala a v srdci jejím ozývala
ee otájka zda kdy bade aaoci
myslili Uk jako tařaka Z lás
ka lidi v i a viady A pak v po
noří opět aa Itileaa Gilbertova
heakon veio fllleac ktera1
zajisté byla šťast&a joe mílová
na ZJa podlehne k Jr Jeník sí
tím do kterýchž Uliaa vlákat
ee ji aaaži f BsfKK-nvky A v
eaysii představovala jíl ta k
aoa vewělka jako slariti feado
Jak mtlotai bade Ulea v
oalém bílém avaUbaim roexha
r lžemi a tiiiemi v bohatýda ka
deficit ! Jak hrdé nad si JUk
při al vykračovat a aa at akUlvti
a abohá Kvěleaa kuráž iva
práva má johéao babičky své alt
vali aaileaa Vad pejJ ryl di-
TosjBit viaamu 1
Poj4ao by la ae a5ai a d
máet svého v v trž a Hsbiks
vzchcpIa ae aákl v pou! a
a volala hlasitě
Kdo mi volá? Jdš jíl Jka
be T XI jak ty vody traiai k?i
aiaiui Kvěitako dttě ta
Jdi ka dveHm"
"Neal tam nikdo babtčk J
poasta Vod Paklž alkUJv
výdrži jai jUiej li 4 1 kde
koliv jib-W kam by jmo m bo
hU aiédL"
"Pravtm U ž aSkd toá jdi
jo-litat
Aby epokojtla almiaé ro?i%
lení blond U i ]i mysle KtSuaa
vala světlo a aaklidU a dwři
Stada4 voda do základ! bifc-
postřikovala jt Zrak amobl
daleko proaikaoali vd tmavá
čvraá noe jea Ucaja ji vrhaJa
prak světla na aboaieaé vlay
Obráula aby pt aavřla —
viak aiy!— aeby! toUdakf kla—
nebylo to jméno j]t j#kl t ta
nolě salmý pronikl hlas! V a
diveni a přkvapai slátala íáii
a hned na to phWoot unavá
pMtavB ka dveřím "Kvěuao
Květeno! Itky ttbe4a kMM
řoi pm tály a vy brx ára a já
sal pžkkoai
J GuWrteí" vyprat íla
Ktvteaa přvkvpa a meL
Aaoarei já jrm to vyjl j-#a a
loďkoa had z vcčrraabyth vám
{tomohl tMsk lovoari ks&c
zvrátila roab4 mi lďka mal
jsm {dovalí a pit ka břha pro
loďka ji aoa T a vrátil tni po4Í
a kdj by ntyWi iVk- atítU
byl bych ma4l shyaoaU Ji
tak krosni a abspč&o aa tec
jak na Ší$u nolÍ v bo%ři Ni
aUkáaar A a&aý mlalt slaý
Ulaf maž atkcjl jji viIi ra
ee
"Ty t il ji nás zaehráft 1 !
Ty ji a náa vapomaaI I vy
pravila Kvit+txa a swt ajo
jviti vapamatováaa a r%li+i-
př-kvaaL
"Ani arci aj proto jem ai
ViJil im nebezpečí jakima dv
mek Vál vytavetav tm
kamžikn Mtaal jaeas ro stva
jm dřív aaaával 1 k
tto sLová pro ma rta at
dražsi K tenos draká dívko
rol nevidil jak ti mtlaji í l'řt
vřji bl#bxt a f řktsl amiae
lo rázem z obí£j# diviíaa a ra
kwlaý blahý anti ioakvu2
po tváři
Vaníný aowtjarTtr špota
ta 0 jak dobl 1 jwm Bvila
svitla rozžatá Pojď dál Ja a
vylhai dříve eo babyka ti řkt
má ai odpovědi ode ma ©bir-li-
Vlak baixčka mlavtla v aimai
čním aárhvata a novUl
strýčka Jof a JakaŽMt a ktsrým
j 1 adbajic oaaámai 1
doatavU a přiul k jejrk pomocL
I £má!a ee a pravila :
"Svatební ttot? Přivit jj
Květeao přivítej já ai maim
hldli svého Jakabv"
Mladík obrátil k třea-{
dive
fcO jak jm rál" prav it
pliltit jm v la col avtdi! 1
mvI její bioadi? A aeeaJUaiIi
bade brzy smrt Vás kotm
A saad df íve al vlay ala po
biti" ti odpovídala Kviuaa
MVSak aeavám at racka aai báaai
ani litoati Nc ma ayal po
leká! kdyby jam v Uchai do via
atrleai byli"
"Neboj ae doaiám v aj Upii"
Ulil ji Jaa4omk TU vvdrll
prvat aáraaa myslím le aákJaJy
aepovoíl a pakli ty vy dril aai
maež&o nekoafvit Vlak nemáte
v dosni nijnkf Uk npekojicf ro
babkr
KviUna nabyla nbvykht d-
rnapřitometi a pralaoati mri#
Jak jen mokla aapomaoatí nav
prášek který před aikobka day
oJ lékaře pliaesiat NalVaia jj a
připravivši přímila nemocnosti
jej polila Za sanita voji odm
aiaa bvlsvdoa 1 lék ičiakaj
nlahodársi 1 aiaaaic alvvaj a
vička svtrajt k odpočmka Se
dil poeUl kli a Uako re
tváři kdy vrátil a Jan který]
byl aseai tím ven vyll aby
anal jakého stapai nbcpči do
sáhlo lfJi a avítiíaoa v sracev
bičina přemo
&vteavělads}
U vjUll Ulu
UíaI
tW) :
j aš tady daý iw fj aaJt
cvh4 o4rit u X4itl bita
kivby kiwwt kut pm řd
chvílí slvlWl bvt fv káal oJ
aall (itlbrtové toviray Ji
torna takJa asy v ilaém Wa
pčí jlkol prv4 s la při ti
íraai Tlak ř4" přratií
jwecn vor aa krcriml m v p4i
ntaoti sacLráalú Iiu a -čiail
j— us vaka amámk abtek
poaorovaú moal ad v#da fJtá
neb atoep Jak j bak-3 Z
Spi Ath jak dobrý a Wdaý
já ! Nk kl piu lálk čaj t Z
ymii ttfb suj aapotrvbi ji ao
krf a jtyi:j f
►Ihky 2 tvé rt wi
tím lig tbstitAl liskal nu
vlak dlít al: } aJkii%lla
1# ti miLji" A -dclIra2aajit
v ra - ii
djo svisla us lt skktp
aoa~ai v sk rwBJ #4Iwatto
u a -olžnri ! A a ty rvd mÍÁ
a míaott"
-iS smí } Wck m-k-í jw
po Waa a d UOakm řw
tvwi a b- 4ilk J:'bLí tUbi
do-tsí
Jk rik j tájr1 í
"Vsárj hí V sJkttlh ! ofm
kovala Ei(tkt mÁ peatda
IáaB bvL aa-1 aámi i v bři™
A boař 1 adalaj1 frtpwj4
en iwLe aa!4aav Sr
p©ada j jit sdftvva a voda
opadává a ai b 1 kaoka nj ai
j'toiwa ttrd t lJsaa ta aa
hrá5ai"
Usaiit podii po:! aaku
ril ialiíia klai spwCtala a
lf4-ay noci ti o kterf 1 Si%
Um mikU lx t 1 tak tra
á l}BJr k:-di kialvM A
ráao přáia a ptÍ3o boa
kl4 a potc kalilm avt
A suita 1 rv44sÁ doti 1
aoaii Ud1 $ř" Msairi Nka ai-váž-ti
piwtáls kíXka wkaýafei 1
lami htsaa % tai ! pwai a
kďky UesiS bki la kural
T'Wfu do v atř puaatim vo-
Ktitao doero aidiii a&4
j iivo a adrátw" a fe-Wttoac
pi kaa o Cívka pv kr2o va'a r
0 rnlj poklade p# nimi aric
K-i vzJyckAlo a taiJa w Lw
ko a k Jel ai: V atá dralá mat
ka vT 8a k al Nyai ]m
J!ay SksJ a akolk aa
k skrýváni a UjaL"
-To Aaay kl" Lx$f
k!a a pí Vritla Kj
ví tpfitLa a batika k4
la Lkv a BuottAos dcera
Tv mlavs {it rvaama a ua
1 v lak kliá v tváit jak mra
ar
Přitakal Uáus pwkWkla po4I
potí a p wj % ! mt viBÍ a
m±ii ra- 4Lsiv jsi a pwit
ky
"VI v i vyLUm% O matk
drahá vám Lt vlmi vmi
křivdéao aA BviXtla a2ao al
-řd t}viasav tNma-a jsm vám
Ul jak im vám slib! vyni-
Úa k v am moj taaj4 umo
ií -aiw=ii aJ mmaníi jm
tati jtsvadt br saaali mljeyl
přúi o d4tv4ktrl Ckávaú
Zadala jm vá v l&m tombv
př4avala tt dik na nijaký čas
a pravda ia úa Vlak matka
mal míao a4r K-L doov bá
afae a 4i1 by jt t
jwtvt akrfw Osa láU ma
po ri Svač tvrdne lraOwti
j4 svoi-ila t přuavilA aáa k
torna aby po ta dlooAá Ula
alxuJ vízí Ltka Wi tak aby
a4ovidl lij mai mákoi 1
rt pcbl a avjnmi ma 4
ductvt Vlsvk kwK kwiv jm to
ao pykali Nyaí a2o jt kM
vlcma atrpoa 5lrtlk Jt mr
tv a prát i vráxlim a
aati po tiiim vy kaaavt
Asvlilký 4 roa! M
po aad:i tiářt a ppsi rado
stí sabikal v a stařwsf
-VI ja a :á— j v LájK
vždyť jm ti t pravil Kvit
no" Byly t pidai slova ba
bviay Silla aa podmky
va4i k vydral s ji kr£m siia
aým— vl8i putiovlai
Ki-1 aaokl ky kvK pUkati
pK takevi smrti T
KviUaa pdprai aa rAasi
Jaika nbsraU r-C svými
d vsltT rod Ji kteřil av
4oa jt ayni d 4omor bvaatatvl
a vkaa
Potkali právi nrtvo4 aott
aa maráfhi tma ti Wiawa Wpwro
tLoe poslav a vlak stoit— air
tvoa SIjii íse ta amataoa aoti
a t táaal e jds a pratoti-
ctrkv
"lJaa Gilbertova jia a ve
Ur podtvau k hros a jy 1 a t%
varna ete joťbo asaala mvrkiátil
ji pro ad a atoaala Prát i aaJoxit
její mrtvola Js4 to amtai i
naila takvNt smrt la aíi?aA El
lní A keačal j aaa4 bade
takto lip ete jf )mi besteito
ayal Kbrákem píá prý i
a sBjsíT pomtaatf
joce avteay amo4!y aid
noati vte byřyť kldd jmi 4
sraeaa ro:ii % 4iml roama-
nitfcli ni asiaati s vtak laaaa-
iesAIa mm r oka a-armeia
at ktrak v aori smuiali v ban
diiaomi své aávkliía li ktroA
v kíJ La jřj hU at ai re lartvo
! 4d m tc j-sj bo KWáJIi
VIJy bol pviCilÍu kar
b-čky myaiila bnH i čao v
rn-toeti Í ta!% v bsp-ot i
bssNčl bdi J1 aám lk r kl
jvixi t- u ž M t
a aj-j kvjn i }-ri}
NWj I
i Co {tinama ú fovi !
XAE NOVÉ ZAÍ1Z5XJL
TISKÁllIIil
jt Bjvlai B c:n pUi
a avctJtoaTAaavá
veškeré tiskové piaco
Velké parni lisj
at &ša?
i#
tttot arcaxa a iv
JUti
JttlLECKlV
ANLICK a
ržUN'COI7£m£
a -
Chicago ařícrthvvesr
draba
4 swiij omíi 3
0 11 A H A
- SjjIB
PilCAGO A NA TTCK20!
a v
j edioi p ři q i ctsta
Xs cái arNi
í- A"jb Lr
ixtvrm Iřj Hn4mm £Ztms
'-' WUrtr t%Uot
OXAHA A CHICAG Ol
ajkta rairuaasi
V Mwai Ttai Jorto
áo Sjk Car Yaakto & JL
wl sat a nrii k jsaoejt Cíly
a Partie r%:rv4
V tius Jíwi?vji d lact
Iwlťt tv Otma a
Kak
V tt Musau ds St ri Sf:-n-f-
L-aLk a tWi t -VwrwaáfodaMrak
V liaa lrta do VuU
C4ar IVL CWi Ctv Er
iatjTfmm m jns Lati
V CUvts do ini j 1%
!ah Pra-n lt -~
a ka tia avda ao iriá-4
Cataař Cliaioa lb Ca
ca ihti l% % ÍCmm
X FvLTa d- Fřpt
n MJvaak % ks m }aýaa
nid-rtlas v Wn— -qim bil
V Cnaraoo vi
CVa£ j4octmá
svMMA r — -i a
SI00X CtTT 6 PACIFIC
ST paul a ziz-jx a rr
tiriiy
laia aet K£xvrk
VOZY SK NEflMt
mmm e "' Jjr h
tfc fH ti m0 k
i v v
1 19
:y v mm mm V -
v- r it -
rm rmm iWks nm tm k - - t mmmtt mm
a aT"apmaaaHSi
A" ivásí
tkMt ' ' 11 l
