$ i n -ie-
í r
lili
Napoleon III t Eugenie
UUtoriciJ román jx$l dob
DlL II
(rokrsíotssi M
Tnantia Jíarctlontiá
Nel budeme provázeli na Jo
inimé na daleké boj i i tě maníme
se ješté podívati do Tuillerijiké
ho palice ponévadi se v něm to
ho fasu nékteré důležité xměny
staly
Císař Napoleon dal Baociochi
mu o johol minulosti jsme jil vy
pravovaliza úloha aby vypátral
kdo U cizá krimá dáma byla
jei při Napoleonské slavnosti na
pavlána Donem Olympiem sta
la Bacciochi přinesl také brzo
správu le se jmenuje ta dima
Dolores Kortina ie jest rodem
Španelka a ie jeet mimo to za
snoubena s Donem Aguadem
Ano on lei ve své zprávéjolté
dále udávaje ie pod Jistou dlle
iitou záminkoa té krásné dámé
ee představil a ona i bo velmi
laskavé přijala Baocioohi ji ne
mohl ani dost vynachválit jak
prý je moudři milostná a dobro
srdelná Byl tolii hned na za
iátku poznal le se Ludvík Na
poleon o ni zajímá jakožto obra
tný služebník chtřl této okolno
sti k torna poulíti aby sobé jelté
vitšího vlivu na citaře a avlišté
vílí i ho bohatství aískal Neboť
znal nestálost a popadl i vou
povaha svého péna To
nebyla také první služba toho
druha kterol ua chtil proakiza
ti V tom ohledu byl všeho scbot
pen a Napoleon se mohl ve viem
nan xpolennouli ačkoli ho to
mnoho peněz stálo
Právě jak byl Bacciochi xatný
II1 Djl Napoleon jeho vychva
lováním Jeité vlče podrildén i
bjla ta jen osoba Olympiova
která ma ještě překáiela On
znal odhodlanost a ielesnou po
vahu tohoto male a proto v ně tu
vzniklo přání aby také Dona
Olympia neškodným uíinil jako
dříve prince de Camerata
To ale nebylo tak lehké neboť
věděl ie Don Aguada a léžka do
pasti vlezo a ie by mimo to Uké
markýs de Montbolon jeni býval
nikdy přítelem a průvodcem Na
poleonovým kdyi se ma jeité
ipalné vedlo v té věci nebezpeč
ným ma býti mohl Z těchto roz
pak 3 mu vlak vypomohl zchy
tralý Bacciochi
Já myslím Sire" pravil dů
věrným tónem "ie by ej ta Se ho
ra přála aby byl Don Oiympio
Aguado nikde daleko od ní a
spon jsem tomu tak vyrozuměl t
jejích slov — a k torna by se na
skytla právě nyní výborná příle
žitost když ta válka vypukne"
-My slité totil kdyby byl Fran
couz ie by mohl jiti s nalitu voj
skeru! Viak my mOleme Uké
Spaaéla docela dobrým způsobem
do toho zaplést! Jak pozoruj a
máte ji] plán o té věci hotový V
"Ano Sire Španělská králov
na polle bezpochyby a valím voj
akem několik vysokých dSstojní
kS — a proto by so snad mohlo
% Madridu pronésli přání —
Aby byl mezi těmi dSstoíniky
také Don Agua Jo dololil Napo
leon "Ano máte pravda to by
mohlo býti"
"A tento Španělský Don je vu-
bec znám co smělý a odváilivý
bojovník : proiel by se mohlo
docela snadno stá ti ie by X tako
véto nebezpečné výpravy ba
skvělých výsledku vrátili se ne
chtěl ano ie by mohl býti tak
nešťastným a zahynout! — "
Na tato slova poloiil padouch
Bacciochi zvláštní výraz
Ludvík Napoleon na to nood
pověděl a změřil si Bacciochi-ho
od nohou ai k hlaví jako by byl
říci chtěl ie podlejší stvůry před
seboa jelti neviděl jako jest
právě ta Neřekl vsak ani slova
neboť potřeboval tohoto Ilověka
jehoi mohl ku všemu poulili
-Já se Ji o to postarám" pra
vil Napoleon po chvilce "aby nái
vyslanec v Madridě to přáni pro
jevil"
-Při té přlleiitostl bychaijeitž
dovolil pooílenou prosbo" pravil
Bacciochi otrocky so kloně
-Jen se vyslovte a mně to bude
milým kdyi vám bula moci ta
prosba vyplnili"
-Před nedávném jsem viděl a
pan jeneráU Psr%nyho jisté
ho voj vod a de Mediaa Tulím ie
pochází a vedieiií linie tohoto
starého rod a"
-A jak zní celé ieho jméno"
"Vojvoda Endemo de Modina
Sire Tento Don ze staroslavné
ho rod a prosí aby ma bylo aulo
stivě dovoleno by mohl také té
vileřné výpravy se ziSastaitl a
ji na přislíbil ie se zan přirala-
vím '
-K té II lti se avoluja Sdíl
te to pana vojvodovi a uíinte dal
li opatřeni" f
-Doeiáre ie auda moci brzo o
té krásné Seňoře Míliích správ
podati" pravil Bacciochi porala-
je se edtaři jeni nyní ba prodJe
nl o to ae postaral aby byl Olym
plo za jenerála ustanoven a aby
rozkaa královny Isabel ly tomuto
dodán bjl col se Uké jak jsme
jil viděli brxo na to stalo -
Odhalili jsme tato aspoň x li
sti dvortké pikle které pak řím
dile tím více se rox£řovaly a
do akbl ješl poadlji aahledne-
Zti- se cí#ř o krásnou
milenku Olympiova lim dál tím
více zajímal' ai koneéné horoucí
liškou k ní zahořel bažila tase
Eugenie po tom aby ji úplné od
stranila Ona Dolores nenávidě
la poněvadž milovala Dona Agu
ada Jeho obraz se jí vanáSel
stále před ořima — ona jej vidě
la jak v hlavním chrámu matky
Bolí docela chladné před ní stál
jsa ozdoben diamantovým kříiom
ano jak se eotva před ní uklonil
jako by byl ani nechtěl hlavu
před ní sklonití — a tato vxneše
ná hrdost dělala na nl mocný do
lem — nyní věděla co jest přlíi
noa ie jest k ní tak chladný a
přec by ho byla ráda viděla jak
před ní v prachu se koří a ji zbo
žňuje Tato myšlenka ji nedala
pokoje a toto přání bylo čím dá
le tím živější Ona chtěla aby
Oiympio před ní kleřel jeho o
braz jí tanul ve dne i v noci před
ořima
Dělala si rozličné plány i vi
děla před sebou rozličné cesty
aby se dostala k cíli ale nevědě-
a kterou si má xyoliti Tu padlo
její oko na jistou osobu a její dru
iiny a od této očekávala v té ne
bezpečné a choulostivé věci úpl
ného zdaru Tuto osobu byla
koro s prachu pozdvihla a proto
mohlo také na její vděčnost xpo-
éhoti Byla to ohnivá bpanělka
která by la a to jejímu tajemství
porozuměti a její plány provésti
Musíme zda zkrátka podo
tknouti kdo tato dáma byLi
V onen večer kdyi katova
dcera do umrlčí komory se ode
brala a které! chtěli mrtvola ta-
emného prince Barcelonakého
na ipanělské vyslanectví odvétti
byla ta dáma svědkyní kdyi při
vedli starou manželku tohoto
zemřelého starce a jeho mladi
stvou dcera do císařského paláce
Těmto ubohým ženám které
vroucni a své drahé mrtvoly se
modlily bylo velmi za těžko od
ní se odloučili — bezpochyby
proto ie jii tulily ie jim bude
odňata
Byly odvezeny v dvorském ko
láře do Tuillerií a tam byly od
císařovny v jejím saloně přijaty
Eugenie propustila na tento čas
své dvorská dámy neboť chtěla
býti s těmito tajemným) ženština
mi samotná abý jejich rotmluyu
nikdo neslyšel
Kdyi pak shrbená stařena a je-
í dcera majío obličc-l závojem za
krytý do salonu vstoupily padly
hned a dveři na kolena
Císařovna k nim přikročila
vyzdvihla je a pravila v ipaněl
ské řeči:
-Mějto ke mně důvěru : já jcm
vám nakloněna a chci Vám po
moci Bylo mi praveno že jot
ten vái neboitik infant Barcelon
ský OJLzlte mi přec to tajem
ství" Stará iena počala slzeli a sepi-
ala ruce Její dcera pokročila
viak k Kořenil a pravila libo
xvačným hlasem :
šlechetná panovnice: my jsme
paanci ze xemS vyhnání Nás
stihal těžký osud Vy iediná
nám m&Iete pomoci k nalemu
právu"
-On chudák jii zemřel! V bídě
v noazi odebral se od nás" bě
dovala stařena
Odpusťte kněžno ie moje
matka svflj hluboký bol přemoci
nemaže" pravila dcera vážným
hlasem -Nechte ii xase dovézt
k mrtvola infanta a já zůstanu za
tím zde aby vám to vlečko adě
lila"
-Já chci jít a ním do hrobu já
chci a ním adíleti i toto poslední
místo !" zvolala stařena
'Vy mne dojímáte" pravila
císařovna -Vái manžel infant
Barcelonský bude jeJtě této noci
a umrlčí komory do kaple ipa
nilského vyslanectví odvezen
-Pnsfte mne k němu — kdo mne
chce jellě před samým hrobem
ód toho nešťastníka odtrhnouti
johol těžký osud jsera ai po tuto
doba poctivě sdílela? Tak ukrut
ní přece býti nemSiete Slitojt
se nade mnou V prosila stařena
-Vale přání ae vyplní" pravila
Eugenie laskavým tónem an za
tím stařena ruce nad hlavou spí
nala Pak ae obrátila k její dceři
a doložila : vy zastanete o mně
Mějte ke mni dlvěru já vám bu
da ve viem nápomocna"
-Jil je pozdě jii je viecko po
adě — on jii od mne odeitl a
pro mne nexbývá nic jiného nei
smrt lUetba bozi nad nit na
Marii Ludvíku Parminskoa
Hřích e dědí s otce na syna Já
chci jiti' k torno nešťastníka do
hrobu joni byl o tron oloupen
za psance vyhlášen a jeni mase
po cizích zemích bloud i ti"
Eugenie zatrhla zvoncem i
kdyi {ojí komorné ae objevily
poručila aby oznámily slulba
konajícíma komořfma ie mi do-
vézti ta starou iena na španělské:
vysUnectví ' ' 1
' Btará iena ae císalovní podě-
kovala a odeila
Kdyi pak byla Eugenie a ce
rou tajemných rodiči samotná
požádala ji aby se a sádlila na
proti ní a pravila laskavým to
nem :
"Já jse neochotna vis vyslech
nout! a vim pomocí"
- -Kdo jeat od v ieho světa odstr
čen a vyloučen ▼ tom se musí jen
hněv a siití zakořenili li&t otec
neklool tém kteříž jj tak zrád
né a hacbně od sebe vyhasli
ala ji jim kina M5j otec byl ile
ehetai důle i odpustil kaidémo
kdo proti němu ae prohřeliL Je
ho vidocai natílí iádni vina a
kdyi odcházel do věčného míru
žehnal jeStě avým nepřátelům"
Po krátké přestávce výpravo
vala závojem zastřeni dáma tes
mným hlasem dále:
-Po amrti Španělského : krále
Karla III roku 1770 nastoupil
po něm vládu jeho syn Jmeno
val se Karel IV Jeho manželka
byla Marie Ludvíka Parmanski
Koku 1770 měla Marie Ludvika
kterouž král nemiloval syna a
tento syn byl řádným dědičem
trůnu Ale jako by bylo toto
královské manželství trest Bolí
na se uvalilo měl tento ' pr
vorozený syn velké černé známe
ní na Čele které se podobalo
hvězdě IíaIto80 podívali já ta
ké zdědila to znamení po infantu
Frantiiku Barcclonskétn jeni byl
o trfin oloupen"
Císařovna pozdvihla oči neboť
si byla mladá dáma závoj odhr
nula i zhrozila se toho do vidě
a alo hned zase se spamatovala
Obličej tajemné Spánělky byl
tak dalece krásný pravidelný a
nilechtilý ač so xdál býti trochu
zaškaredělý jako by byla celý
svět nenáviděla Vlasy měla Seis
né jako havranj od nichž se její
obličej tím ostřeji odrážel ústa
měla malá rty plné a krásně čer
vené Tváře byly bledé s trochu
prolloutlé nos byl úplné v sou-
měru a obličejem a oči zářily
krásným leskem okolo ůst bylo
někdy pozorovali výraz opovrže
ní zvláště když mluvila o Marii
La lvice Na čelo viak měla ta
to dívka černou hvězdu col její
mu obličeji jakéhosi děiuého vý
razu dodávalo
-Takové znamení měl také prs
vorozený infant" vypravovala
dále "Kdyi tq lékařové u no
vorozelíálka spatřili zalekli se
toho a oznámili to ač nesměle
králi Sestoupila se ttjná rada a
královna rozhodla Kdyi spatři
la to dítě odstrčila je hrubě od
sebe a proklínala tu hodinu kdy
se narodilo Hned na to bylo
Španělskému národu ohlášeno ie
infant zemřel ale on byl iiv a
sice v jednom tajném pokoji krá
ávského zámku on také prospí
val na těle i na duchu ačkoli se
Marie Ludvika ani jednou neze
ptala a král jen málo kdy na to
nevinné a odstrčené ditS ei vzpo
ra iěl Při křtu jeni se tajně ko
nal bylo dáno tomuto chlapci
méno Francisco ' Když povy
rostl dali ho do kláštera Po
něm mšla královna ještě dra jiné
syny — starší byl Ferdinand VII
a mladší Don Karlos Ačkoli se
tajemství o infantovi a černou
hvězdou přísně zachovalo a tonto
daleko od všeho svřti v oeamě
lém kliŠUře na vychování byl
dostala so nicméně kdyi byl 30
roku dosáhl fckrzejUtého mnicha
xvěsť kdo jsou vlastně jeho rodi
lové a co se ním stalo Uprchl
a toh kláštora a pospíšil do Ma
dridu aby tam li Jal svého prá
va
Ala tu se stala věc ukrutná
Karel IV vlastni otec toho in
fanta byl příliš slabý aby se o
přel podlému jednání královny
která svého vlastního syna zkrzo
svého frejíře Godoye veřejně za
dobrodruha a podvodníka vyhli
iti dala
Infant Barcelonský byl uvržen
do laláře kde byl po dlouhá léla
co zločinec držán a mimo to byl
oloupen o své hodnosti a nároky
Tato hanebná ženština jeni se
nazývala královnou povýšila
knižete Godoye za knížete míru
(de la ras) ano bažila po tom
aby krále a infanta Ferdinanda
rovněž tak odstraniti mohla své
ho frejíře na tr&n povýšili a ten-
to zostaviti dětem sním zploze
ným Svého mule nenávid&la
velice a rovněž také infanta Fer
dinanda a aby se jich zbavila
povolala do země císaře Napole
ona I Povstání rozhněvaného
lida učinilo viak hanebným pi
kl&m této bidnice konec Godoy
opadl povstalcům do rukou a byl
vydán v moc roskacenému lida
Královna bidnice utekla se pod
ochranu Napoleona a jeho voje
vůdce Muratajenl držel hlavní
město Madrid osazeno Pomoci
Muratovou hleděla svého milost
nika a rukou pobouřeného lidu
zachránili - síV
Karel IV Marie Ludvíka a
Godoy jsouc provázení francouz
ským vojskem museli před císa
ře Napoleona do Bayonne se do
stavit i a zde Žádala tato krkavčí
matka aby její druhý syn které
hož ta podvodnice svým prvoro
sencem nazývala co velezridce
na popravní lešení veden byl
Ferdinand se aia vzmužil i poda
řilo se ma tr&n svých oleu dosed
nout! an zatím Marie Ludvíka a
králem a ae avým milencem do
Říma é odebrala -Tam aemřela
a nikdo pro ni ani slzí oeomořil
Za několik dní jí následoval také
Karel IV Infanta Barcelonské
ma se podařilo ze ialářo oprch
nouti ale jeho nároky na ipaněl
ský tr&n jeni ma po práva patřil
zastaly něsplněny Musel prch
noati jsa pronásledován a v pot
eměch vydán ť-i }- i-i
Ta nalezl v Granadě rovněž
jako byl on aim v neštěstí uvr
ženou dceru ' c panovnického ro
du totil mou matkd jeni pochis
zela od AbenceragS ' Ona ' byla
ochotna jeho osud s nim bdíleti i
notovala ním s místa na místo
aniž by byli kde stálého domova
míli a kdyi Ferdinand VII ze
mřel stav se obětí avého trápení
přišla jsem na svět já Se svými
nešťastnými rodiči vedla jsem Ži
vot kočující nikde jma nenalezl
útulku nikde jsme neměli pokoje
ani míru i ja aaeaiia p&otci to
též černé znamení na íele a 8 nim
spolu kletba ie jsem neměla míti
domova Jako cikánská rodina
jako zlé přišery jichž se každý
boji a straní putovali jsme po pu
stinách a nivách nikde odpočin
ku nenalézajíce a kdo nás spa
třil poznamenal so křížem kde
jsme se okázali bylo za námi nes
ŠtéStí :
Tím se vtirala do mého srdce
čím dále' tim větSí cbladnost i
zmocnilo se ho záští proti veške
rému Člověčenstvu le jsem pak
cítila ie nic jiného na svétě ne-
miluju mimo otce a matku
Infant Barcelonský byl ve své
opuštěnosti jil vysokého stáří
dosáhl Jeho srdce bylo ŠlecheS
né a vznešené aS jeho ústa jen
málo mluvila Ou se vynasna-
žoval svou iena a své díté za ten
bídný osud který jim byl nsoa
zen věrnou láskou se od mé niti i
byl tak velikomyslný le odpustil
těm kteří ho zapřeli
AI do ukončení občanské vál
ky která ve Španélích xuřila a k
jejímulto podněcování m&j ' otec
ani prstu nepřiložil nechali nás
ve vlasti ale pak nás vyhnali za
hranice a zapověděli infantu Bar
cebnskému ve Španělích se xdn
iovali '"- 5
Byl to bolestný okamžik na
který! nikdy nezapomena kdyi
mSj otec s námi na hřeben hor
Pyrenejských vystoupil a ještě
naposledy se svou krásnou otčinou
se loučil Rozpřáhl ruce bohaté
slze mu kanuly po bílém vousu a
matka se vrhla se tunou na] ko
Iena Blahořečil ipaněhiké jmi
kterou! musel opustili i která
mu dle božského i lidského práva
patřila ještě jednou jí pokynul
na rozloučenou a pak s náeii pu
toval dále do této pohostinné ze
mě
Byli jsme vyhnáni xe zemS v
bídě a nedostatku hleděli isme
zachránit své livoty a tak jsme
strávili následující léla putujíce
dále na sever
Konečně udeřila mému ubohé
mu otci poslední hodina S mytdí
neocháblou ani jediným slovem
svým nepřátelím a protivník&m
neklna všeliký nedostatek trpěli
vě snášeje ač byl synem z rodu
královského tak Žil al do posled
ni cnvíie a lak také zemřel Kdyi
nám dal požehnání promluvil je
ště několik laskavých slov polí
bil nás naposledy a odebral se n~
věčnost —
My poklekly k jeho loži i mo
dlily jume se ve dne i vnoci chtí
ce jeho umrti zatajili až konečné
přišli a jeho mrtvolu nám vzali
Na Lolé slámě a v koJiři-
ny zaobaleného a zabalené
ho v děsné tajemství nalezli
inCtnta Barce Iónské ho jen! by
byl co vladař svou zemí i národ
na vysoký stupeň Štěstí povsnésti
mohl Celý jeho livot byla láska
a odpuštění a každé jeho slovo
které ovšem jen málo kdy pro
mluvil bylo učiněná dobrota a
mírnost Jako nějaký svatý kn
kterémuž se vidy modliti budu
ležel tento stařeček na mramoro
vém stole v umrlčí komoře kam
bo byli odnésli
Odpusťte mé tělce navštívené
matce le ve svém spravedlivém
hněvu ty lidi proklíná kteři za
vinili osud jejího manžela — od
pusťte také rané le ae v srdci
mém zakořenilo zášti a nepřátel
stvf k Člověčenstvu col oboje by
liti vinnícitam zaseli Nyní
víte všecko' : f
Eugenie vyslechla vypravování
infantky Čím dále tím a větším
ůčastenstvimtak jí podala ruka a
pravila f: i
ZShtatte u urno já vám vyká
žu mÍHto ve své družině jakého
zasluhujete Vy jste se mi svěři
la se vším a já vám za to děkuju
Jen ještě své jméno mi řekněte
infsntko"
"MSj otec mi dal jméno Ines
Vy mi chcete Uáti slasť kněžno
ale co se má státi s mou neiťast
nou matkou ř"
ru necnie a? uoprovoai nu
tvolu svého manžela vašeho šle
chetného otce do Madridu a já
se jíl o to postarám aby tam byla
dSatojným ep&sobem přijata"
"JVyni tomu nebude snad nic
překáželi' kdy! jest onen člověk
mrtev kteréhož vyvrhli v záhu
-Infantko já vás ustanovuj u za
svou společnici a přeja si abyste
byla v mých soukromých koraná
tich vidy okolo mne" pravila
císařovna 'Vyvolte ei oblek já
ký se hodí na váš rod a noste
Španělský závoj ai přes čelo cc i
se ládné jiné dámě z mé družiny
nedovoluje Doufám lo vám
takto připravím budoucnost kte
rá k tomu přispěje abyste jívou
minulost lehčeji snášela"
Infantka se vrhla před Eugenií
na kolena jsouc hluboce dodala
pocitem vděčnosti za její láska
která jí tak blahý pocit sp&sobila
— i zvolala: ' '
-Vy jste pravý andél promne
opuštěnou — a iidejte ode mně
abyeb Šla třebas na smrt ja jem
vidy hotova poslední sv&j dech
za vás obětovali" t
Císařovna ji pozdvihla ! mSJa
v ní od té doby nejapříranéjif
přítelkyni - '
' Zatím ca byla vetohi manželka
zemřelého Infanta poněvadž ae
nechtěla od mrtvoly adloulitldo
Madrid a vezena a sice se vší Šetr
ností a poctou jakovii na její
stav se slušela col se stalo ovšem
jen na žádost císařávny Eugenie
vstoupila mladá íoíantka lne ko
dvoru císařovny i obdržela od ní
místo důvěrnice a byla pak vidy
okolo ní kdyi odeila do svých
soukromých komnat Infantka
Barcelonski byla Eugenií v tako
vé míře oddána Ie by byla pro
ni viecko udělala To Eugenie
také věděla i poznala to hned
tenkrát Ldyi Ines před af kleče
la hledíc k ní vzhůru jako ku
své bohyni í
Proto musela Eugenie právě
na tuto infantko která všech o
statnich lidí se stranila pohlížejíc
na každého s ned&virou si vzpo
menoati kdyi y ní vzniklo wev
zbytné a stále ji znepokojující
přání aby byla Seňora Dolores
odstraněna Infantce Barcelon
ské mohla se se vším svěřiti i
mohla býti jisti kdyi použije její
odhodlané pomoci le bode její
přáni v Každém ohledá vyplněno
Jakým sp&sobem toho cíle do
síci chtěla dočteme se v jedné
a následujících kapitol: :
Dřivé nel so odebeřeme na bo
jiště daleko na východ masítne
ješté vyslechnouti rozmluvu kte
rou! měli v palici Pei-signy-ho
Bacciochi a falešaý vojvoda En
demo r i-- !
ďkfmo4ntJ
Pohádka o kalifu Čápovi
! t j řHUU V Wt
' 'Bagdadáký kalif Chasid odpos
Člval krásného odpoledne na le-
nosce trocha spal byle parny
den a nyní se zdálo le je po spin
ku dobré mysli Kouřil a dlouhé
r&lové dýmky pil tu a tam trocha
kávy kterou mu otrok naléval a
pak si - hladil spokojené vous
kdyi mu káva dobře chutnala
Zkrátka kaidý mohl na kalifa
poznati že se mu dobře vede V
tuto dobu sním bylo lze dobře
mlu víti jelikož tu byl vždy la
fckavý a vlídný aprávé proto jej
každý den' navštěvoval v tento
čas velký vezír Mansor Tohoto
odp&ldne přišel tél byl viak vel
mi přemýšlivý
Kalif dýmku x Ú4t po vytáhnuv
pravil : — - - -
„Proč tak vážní velký vezíre!"
Velký vezír přeložil ruce své
křížem přes prsa a hluboce se po
kloniv pravil :
„Panel Vskutku li se zasmuši
lo tvářím nevím ale dole a zám
ku nabízí kramář tak krásné věci
na prodej ie mne to mrzí le ne
mám zbytečných peněz"
Kalil který by byl již dávno
svého vezira rád potěšil poslal
svého otroka dolu by kramáře k
němu přivedl Brzy vrátil se o-
trok s kramářem
Tento byl mul malé zatatité
postavy v obličeji nahnědlý oděn
v roztrhaný Šat Mil skřínka a
rozličnými věcmi Perlí prstenQ
bohatě kovaných bambitek pohá
r& a hřebenu bylo ta dosti pohro
madě Kalif vše soudným zra
kem prohlednuv koupil konečné
pro tnbe a pro vezíra Mansora
krásué bambitky pro manželku
pak vezírovou hřeben Kdyi
kramář svoji skříni jii chtěl opět
zavřití spatřil kalif malea pil
hrádku a tázal se je-li i Um zbo
lí Kramář vytáhl přihrádka i
ukázal v ní krabičku a řervcDa
vým práškem a papírek ae zvlášt
ním nápisem který ani kalif aai
vetír přečisti neuměli „Dostal
jsem tyto věci od kupce který Je
v Mekce nalezl" vypravoval kra
mář „nevím co to v nich jwt
vám je prodám za lacjiý peníz
neboť co bych s tím dělal ?"
Kalif který ve své knihovně
rád staré rukopisy choval i kdyi
je f ístí neuměl koupil 11 tok l
krabičku a propustil kramáře
Nyní by byl viak rád význam
nápisu poznal a tasa! se vezíra
neználi nikoho který by mu 1U
stek tento přečetl
„Nejmilostivěji! pane a králi1
odvětil tento „a velké modliteb-
nice bydlí mol její nazývají Se
li mem učeným ten ani všecky
řeči Bozkal by přišeL snad pře
čte tento tajuplný nápis" Na
rozkaz kalifflv byl Selím učený
hned převeden
„Selime" pravil k němu kalil
vprav{ se le jsi učený pohledni
tedy na toto písmo přečlci-li je
dostaneš nový sváteční iat pak-li
ne dostaneš dvanáct pnličkS
pět a dvacet na paty za to ie té
nepravě Selimem učeným naiýi
Seiim pokloniv se pravil:
„Tvoje v&Ie se staniž o pane'
Dlouho pozoroval písmo náhle
vlak zvolal t tení-li to písmo
latinské chci aemřiti T ?
„Nuž řekni co znamená tento
nápis ?" kázal kalií Selím pře-
kládalt
„Člověče který toto nalezneš
chval Boha za jeho milost Kdo
si prášku a krabičky této ŠSupne
a při tom : Matabor" vysloví
promění ee v zvíře v které chce
a rozumí řeči kaidého zvířete
chco-h vlak lidské podoby opit
nabyti poklonil se třikrát k vý
chodu v yslov ji ono slovo : ale
nezasměj se aa své proměny
Kdybys to učinil zmizelo by sio-
vo a tvé paměti a z S stal bys xv{
řetem
Kdy Selím nipís přečetl ra
doval se kalif nad míra j potěšen
pak kizal učenci přísahati# Ie ni
koma toto nevyiradí daroval ma
krásný Šat a propustil jej K vel
kému venlrovi ale řekl iTo j
dobrá koupé jak ae Uším al
budu a vířetem při jď rino ke
mněp&jdeme na pole proměníme
se ve zvířata a oslyširae o čem
iivočíchové ve vzduchu v tese
ve vodě a v poli rozpráví
Sotva druhého
dne kalif Cha-
sid se naraídal
a oblskL třtiel
velký vesír aby jej tus prochiae
provázel Kalii schoval krabička
a čarovntm práškem do pasa a
rozkizav komonatvu by doma
zůstalo vydal ae aim a vaxirem
na cestu Nejdříve Šli roa-sihlými
zahradami kalila darmo a viak
ohlíželi po nějakém živočicha
vezír navrhl by ae podívali k ry
bníku kde Jil často zvířat avli
ili Čápy viděl kteří svým vilnýea
si počínáním a avým kiekotem
jeho zřetel na ae obrátili Kalif
schválil návrh vezir&v a 11 a aim
k rybníka kdyi Um přišli vidě
li čápa válo sem tam přecházejí
cího an láby hledá a aco před
sebe klekoli Zárovea spatřili
nad seboa clpa který nad toalo
krajinou ae vanišeL
Přisahám u vousu Mohameda
milostivý pane" řekl velký vesir
ie tito dva dlouhoaoháči mezi se
bou krásné rozmlouvají col a
bychom se stali čipy f
Dobře jsi pravil" odpověděl
kalit „Ale nejdřivw ai v pamětí
opáčím jk bychom stali opět
lidmi — Třkrát ae musíme k vý
chodu sklonití a „Maubor při
tom vyslovili bada ji opět ksli
fem a ty vesírem Ale pro Blh
jen se nezasměj aica jsme atrace-
nir—
Co takto kalit mluvil snesl e
poznenáhla drahý čip k zemi
rychle vytáni kalit krabička a
paur vzat l&upec podsd i&l wl-
kému veiíru a oba vzkřikli
tábor"—
Ta se cvrkly jich nohy v tenké
Červené ULiky krásné llaté
střevíce kalifa a ieho převodce
zakrněly v čapí nohy ramena ee
proměnila v křidla krk ae stal o
loket delším voaa zmixel a tělo
pokrývala jemná 4ra-
„Máš krásný zobák vezíre"
praví kalit zpaiuatovav m
voua proroka takového nioo
jsem jakliv neviděl T
Dřkaji poníženě" odvétil vel
ký vetír kloně „l zdi m tni
le Vaše královská Miioli vyLU
lí mnohem lé[e co čip nel c i a
hf Vik j-ojďte a libo-ii pu&hi
roe si tamto na aré druhy Ly-
chom toznali roauraime-li či
Sm r
V tom doletěl drahý čip k ze
mi Ciitil si ao takém sve o
hy pořádal péřia Šel prvníma
čipu vstříc Ola noví čp-vé
sualili jtiu r m neviťe ř blí-
liti a u-!y It-Ii k veltkéma svému
podivení rí sledující rt imUrs :
Dobré jitro paní doaLo&ohi
tak ?arié jil na louce
„Děkuji mtlý ZoliČi ! přinesla
jsem sí nějakou snídani Fřťjets
si snad čtvrtka ještěrky aneb ste
hýnko labtr
Děkuju uctivě nemiia daee
iidné chuti přichizlm til k v gli
něčemu Jicéma nx louka Chci
se zde v £koutí cvičili {řlikol
mim dnes před hostmi otce svého
tarčiti"
' ZirovtL kráčel čip v podiv
ných pohybech po poli Kalifa
Manor ix'iveti-n za l im o
hliželi KJy2 ak v malebném
postavení na JV"é e slil a
křidloraa tak lepé V tosřO ohi
něl nemohli se civ iíchem
u Jrlcti Konečné se Í-lu zota
viv zvolal :
„Tento lert ani zlatem a di
zaplatili Škodj le jme ta íJvV
ni zvířata svfm smíchem aafc-V
i —
itli jinak byla snad t ({tvatal
Nyní si ale vlký vealr vzpoměl
Ie se neměli za proměny smiti i
sdilil zlé své tušení kaiifovi
To by bylo hezké bych suél
afistati čipera V pamatuj se jea
a hlonj é oso sjavo ji je aa pe
rně!" „Třikrát se midms k východu
nkloniti a při tom Ma — Ma —
Ma —
Postaví1! se obličejem k výcho
du a klanili ae reotil k výcho
du al se zobiky zemi dotýkalL
Viak čarovné ono slovo se jim a
páméti ztratilo a ačkoli kalií so
skliněl k východu a vezír k to
rna dychtivě Ma— Mu — Ma volal
slovo se v pamět nevrátilo a -bohý
Chaid aljcho vexir byli a
z&tali čápy
Smutné kričlt aačarovaaí li
pové lučinami nevedoace co v
těchto nesnázích počítá Z kSle
čapí dostali nemohli do města
se vrititi si téi nstroutali kdo
by b I čipo věřil ie je ka!ifma
kdyby torna byli věř li byli by
snad obyvatelé Bagdadu čipa ta
kalif zvolili f
Takto cestovali několik dní a
livili - se bídní polními pldy
které vlak pro dlouhé své aoba
ny dobře strávili nemohli Na
ještěrky a libý neměli oatalaě
lidné chutí neboť se obivali le
si a takovými pochoutkami lalu-
dek zkaxf Jediné jich potéleal
v smutném tomto postavení bylo
Ie tétati uměli a tedit přichiseíi
často na střechy Bagdade chtíce
avldéti co se tam děje
T prvaich dnech pozorovali
e v místi panuje smutek a ee
pokoj Ala aat aa Čtyry day po
jich aalaroviaf spatřili na palici
kalifa aedíce ▼ eticích velkolepý
průvod Bubny vířily p Uťaly
ae ozývali mol v zlatem vyiíva
ném Šarlatovém pliit! aeděi ea
akvostné adobeném oři proviaea
kojným komonstrem : V ulicích
£adadu aolio t SUva Mlzrovi
vládci Eagdadakéma ! Ta po bií
lli oba Iš&ové aa střeíe pelioe
aa sb a kslf Chat J pravd
„Saa jil talii vslký vesire
proj jsem ZAČarOvaaý t Teata Mi
sra jest yn tniho ik!avaih
nepřítele saocaého arxle Ka
iaarsvjal přissvhal v airtaé
hodlné le m m pomtí Vlak
přece ae aaděje Bevadivim PojX
se maoa vlreý drahá bídy mé
pSJdeme k krvba proroka aaad
svaté loto ia£to zbaví ečarevi
ní" Opustili slřch palice a Ulili
daMsdiay Však s U li aim ta
nechtělo etjak e4 aaUta poaéa4l
byli mili cvičeni a jl pa ake-t
lika hodiairk si nařlkjJ vsair:
„Pane ji to jil dloahs aevydr I
lim vy letíte velmi predell Je f
jil tél večer a byla by sihedste
bychom si nějaký aocUh ziede !
IL" Ckaid vysífi! ftmby své-
ha slaíiy a spatřiv v adoll abo
leeišlě jel sohlo přielřcši f i
skjtaoctt leiěl k aěmav M '
kde chilli přeaeeo vmli byl aeji
sptle kdyet aéjaký sietk Kr4 f
ni sloupoví vyčnívala ae sbl i
nin a aěkuré ješté d oti aařko i
vaae jiaey eveauy e maam i
aidheře Insdovy Ckas4 m jk
pravodre prockiaU chdey by
hle zltl čip Uitwr ikú )
Paae a vládci" šepotal jt i
ovšesu blihevé viřui v trdi
ale ai aai jiaak voIsha bw
nékda ad vedle ařetolaé vady
Cti a ahki~ Kal fse ayaí tél
zasUvU a si y Itl 4eli jaaé slsbý
phlčspUe od člověka nl cd
avlřte iÁiaeikC Nedočkav
chtěl jiti k attUtis edkal plič vy
chiael v sír jej ele eepJ sotá
k aa alidlaa pnďl saalaé y
e a vy dá ta! v saawhé aeaaimi
nbzpčí Vk aadrma ! Ka
lif ač Čáp přť aiaiaý vyikaV
nul se antika vsirv% a { é-
e-tel da Xmtkx é ebwdby Brsy
dvtal k přivítejm dtvřvsa Oxl
kud zřejmé vslevhy J j iL Yy
rtil tedy dveře awbikes% aletsi
ale adiven sta praha sti li
Ye stJibh t slabýsa peprvkcsa
slaacčaim eevétleeé 4éla a
semi velki síta 5!sy IJa'y jí
s velkých kelatýi čí a ckrapti
výtn klasem vyrážela askosthvé
va lečky a #W ípetřilí kaií
fa a yk vslr který sesailiaa
tél es lili úm1 wm d# ra
doetaéhe khka Spi bn i vy
třela sJsy nrfisk Ui4 W
svuUle v dotř4 arHiiri
vrWf mi vfiÁaf čápové vy
jste ďírýw saseem s4k -
vboset mUí asi avle přsl
pově J4a le čápy tiU d-Hi"
Vspamaltfvav se svélw ál
a akl#í!! kat í svýns dloekým
krkesu arovaal své teeké ajar
a pravil
„Slvo! dle tv}th iv eatha
soudili le jsi drslka aWh tr
pění Tvá talé# sk 1 á
mi se ti Kki dLil aafbriiai
jet cuarsJL Puaaáš busaí Ltd
oe al Jy tl aaie přiWly"
Slva žádala kaliú by vyrav
val a oa p í isl ji v i co sai jil
víme
Kdyi by 1 kalfsévě é hoJy
třeisel pravila ma dí kajíc:
Tv3} l i mi a!tcti a po-
díl I jia tak afalai jk
ty MSj otcj-t král indický
Onen Čaroděj Kaša ar k trý v i
sačarota! ečiall i snae aťat
noa Jřdaobo dae přtlcl k séase
otci a lida1 bbs za maže'ka
syna sv jma MUroví Bv!a jm
jediei dťra a hk%!i nú Lasa
rM5j oue j velmi prrklivf kasal
ij ae schod 1 svret Osss bilatk
v k vzal aa sejlaoa podoba a
lllr ee ku mae kdyi j%esa
bylatahrad pda! ai alpt
kterým ?va aabyla hydaé p%
doby tets Oskráče pak sa&e
aeato přieč'1 a strašaýai klusesa
pravil :
„23Uaťš ad% chvt Jo i xrtřa
ta sama ttboa povrkaoix Srv il
tie al da smrti léčby té all J v
ošklivé tito podobě za sae-aJSrlka
pojaL Tak se pomsti a uké a
zpepnéma tvéfaa etri
wVo elkolik mírl ale líja
palttei a sannoaceai eastotai
r tomto stave ( Te dee
stepi nevidfsa kriseea přtrde
a jen kdyi séle s?b4 své 'papr
sky térnite admi vyšili vyjef
se ai zrak"
SSva avé vypravevisl mleači
la a vytřel w sizy fsl jt vspo%
mfaka aa řti'_š trpeí vyas
lila
Kalií pH vyrravoviai siv vsl
mi ee zamrtil
emýlío-U se eavi aae ae-
ho!y v BÍÍem Jtle jaká piaa
Je pojí
Slva odpovédlU:
raaetaiUs4 aeWk řyl
jsem byla jei ti mladi praioka
vala mi raoadrá jakás teal či
pem velkika liéert aabda A
eaad bych věděla prostředek asv
šeko aacLriaiaL"
Kslif se vsíaii podtvi! a tixal
aa jakýn proetřtdkeaa bys aa
rhriaiU
čerodij který aia aha tteeca
staýrn BČiai! piaiat kalJý aai
ste jdaMt d tekou aaoreaiiiii
V bliaké slas kodsje aa evýsai
druhy Jilčasla jwssa aaela acha
la }neh řrčem Ta ai vyptávají
své hnbeé koaeky a ta h r s
hl sead oao slovo jel jie aapo
melt ©pět vyaíoviu"
Nejdralši princezno" tvelaj
aai aay prsjae a kdo j tm
aiir
Slva se aatalčvLa a prarila i
„Pod jdswa výsBiskea vypl-
aim valí lidoef Podi kterea
vfssIakor wjss
sid
Ja bya tl rád 4ad d9
stsla u ae jea 16 Jy elaae vye
vpluli si aěkd a vás asaa aa
euksiclks" čipvivé aaralel aa4
liímlo aisrnsa a chvilka vjia
ae staě by s veaka poradci
mXml$ vealr pravil kalií ff4
dreřsxi mtj by jsi si jí asokl vzlW
Tak odtěul teato aby asi
leaa al doeaa př'jla ečš vydři
pala ? rtu3 m til dr a vy
riié salad ý svbodýa awai
by jmi si smi sdoe krieae priae
zaa zaaaaalelka vziu""
Jk kl tí pravil Ie je mladá a
keakif Jtbyeej aaa4 ajtae v "f
Cikapuvaif „
Xauii jil jVKm drakék 1
li d!oa a kdyi kaiřviděi 1
by v-ur reiě-t ttjsa alaXal al
by ei sdva vaal iktdUJ ae ko
aečaé aim k vyplniml daai p4
saiaky S4va bvbs veííca potiše
me Um jka hIíiU te as sanit kli
V přUsedeě Ix f řtjítí jeukol
s sj-fU iát sv emrodejmiet
i smál i v Ost!a tdy a Spv
jtsba ay ji do mí Mai aveda
š- dtoaMs lt4 r4dbtiek Ke
SHrísJ asicá jiM aář kterijLai
Iv či s ařvetvk edt svttjlaa
kdyi k ad pOti wLlm iaa s4va
by se lJ+ cíw ťrešoeseaiaiea
a které aiáii přaiéÍU ali
eyU aXoepavtaa ealrtkaa a ka
kuism aeseie ekrášieaa amsvAe
bmrevaidb ttelea aaluralvaia
deeai světW Y preetředka ecil
kalatý stli je l kryU maekáa
vaieaájyUsw Kleea atoía by ly
Uaelky kterýc4 eeaa asall
sedéi Mea UomtU poemsui čáp
lél oW krmsmáre jl jiaa I
rieý trálek byl prodal Sxteed
ieha k peaidal by svij as
véli aátek vyprarevaJL Oa ae
tedy jal vypravevazi přikoda ks
L£s a jáo vvatrm
Jké s prs ai aetaa
vii r táaal sekajiaf iar4#Ut
Tšlki laújuké alavat Maia
bvcT Kljl čápové lt slviv ve své
sirý a-yil aesédia rmioatf
o čaL Zll-li tak rycke ks
uratlas krmJa le sdva sta
simíila Tsis pravd ka-ř k ivě
KOcbjmAaUy aě smiÍM a atée
leaakm l vCa veasi miee aa
ve jet pr aás a~vaU aa své
k malá
Puttósm ekrit4 k vyeki
Thkrmte kwstůi čipeei své dle
ae krky prii vy4áaetsi pra
vé meči vskhkh s „Malmkc-c
V ekaaslikm byli preesěaěeí a
eejavi se slmlseetk i pia seaiá
se l pusAa4
Jak se mim podiviL- kly
bráttlá
Krieisá s4veté albai p-
ai stali před aiavt
S iwteivcaa pod? kalilo vi r%
a Ntfvajitá! hl lve!
šIaLí bt kri— - -v- # 1
jí tak {nhsím 1 STeíal T e 1
si aejvitit iiU
te jeeaa ee acjs! I
£ipea
PwUsos eatoa!i
viiekal tři
d Eaiada Kal f
ve svýk šatech eejea kraiJk a
Ltraýaa práiksm ale i tvé pe-
aiae Kepl tedy v aejhiOll e-
aaici vWky potřeby tatwua
tak přišel brzy ee svými f tálely
djs Bg lada Taas ae Jek při
chwd ditilw SžrLn
je mrtev aym vsak Ul svéW au
a a f- _
v Us rmdvata přlvi-
ul ua ike byl všWkai aa M-
zra rsíeeu Zaav
jej a4cef
jko ir! kaldéesa
aaaUsOeaý f
treet
BiU kde pnaceaa ew alsa dle-
ta a aaaai taas eaěatu Syae
vi pak dal aa vlU tkea aesmřtti
s _
aak liapalL
Veký vealr sma podal dle jekrt
vi!e krsUst ea aaliapal
kal při tom arelaí aeaiaé ea
sí a Msra ae preealsul v U
pa kUl-f rt dal da leieaai xJ
ce zav hti a cha val j% ve avi aa
kra4a
Zíoki llia 14 kalit ae
smaalelkea IraHal aphea
aijU však kLay kytykJyl ka
Lůs aasluvd ceir ta WvsřxU a
éas WfWnlrtil kdyi kyliia
py a kalif raveeeUsv aaet d£l
po veairevi jak taava ca H vy
kližsL Tk tkml l válai aaaaa
s ý sma aohama pe pokeji kleAa
tal pkyUl rakama jaiaey
křvlweaa a akaawval jak amaral
k výad kmail a ase k aa
saa horlivé M— Ma vUal hti
kalové asi děiesa t 4wk4
ke ralux kdyi Vsak
prsprvíi 4aaa aickatai a Ma—
Ma UkreJ srna vít 1 H
sve paai ÁjsJvé t eeeapřed
— f J 4
DUCHU!
nemoc Critstu
A"crswjA]
SkJsvl l#é Daaae Str„ N Te
mmi SMašna
sa ay a
srně t - "V'a hvtay"1"
khel Ckahr AŠE NOTĚ ZAÍXZCXJL
TESKARI1A
jemt aejvětSt aa eelésm tlpaJéL
Jtíai rVcAsf ělr-uhjf yigemm
a arcaxa eaaraaáva
v u
vosicre tisítové pí aco
a
Velké pami lisy
varsak arcauz a urvat
iTcimi s us
kBwSVI
JLXGL2CXS
rsAScouzaxs
Xeav
ChícinoaíIorth%wesr
dniha
OUAHA
CHICAGO A HA VYCHOĎ!
e v
trnse
w w JierCsrw l%UaÍv
' #W sXa% JT+Jímmm Jfef-
Jm ma? a s rfr— tu
OalHl A CHICAGO!
JtlS
xavmi raopvcaad
x iííHurif Tmrt sv--
do Smmsx Oty Tamktea m 'A
itSKsaMuLkuiiW
V tiaava JrvcTMi d lert
IV! rsa Maea Odaa a
Keeaak
V Huauá da Pl V -
aeepva iSsiaik a vsWk- smt a
vsaápadafeA
V Caaaa Earo da We5ertiL
Cedar raUa CkaHea Ctv Ear
Latoai a Loaa
T CLorraa da imha tVa
Wlk Frme Da CaLaOravs
a a a vism auatlsa aa drmát k
Casas-pa CUaba_ Imaa?a
i
f 4se i a % V sn i
Y rcxxo-a 4 Frepr Ka i
V MJvraake a ka várea ttafaa
T Cstfcaaa ae vismml ib&Wi
j WIi„£z
TT
j - B
jf
a J£JJf
e"v — fi
JI aVU
S10UX CITY 4 PACIFIC
st pásl ai:c3x arr
0 ICO ciil kraiUe-iadj£s
Tai
jozr se cn£:rj!
I
iism m4 a
j c 3 xc2 4— j racr
swtyj a a a + a
ss tasa — t St— S aSasmt Smt
(rMssaaf
mim i is missija—e— c r a a