Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 29, 1875)
'V — t v V) 'V I lili Napoleon IIL a Eugenie JlUtorUíj román z j-ol dob rr"rkrok ímLmJu" pHUtétuo DÍL II (Fokreíetsal M) "Strfíku Montholon — strýíkn Montholon svolat jednoho dne náhle milý Juan kdyl na krá nim koni vedle roarkýze leníkem boulogneským jl "pohlednete pak přece Urato dostromařadí la Keiue! Není ten podlo slromS bžíoi dlouhý mul Valentino ř" Markýx který malého Juana jako svábo syna miloval a dle to ho vychovával spatřil nyni v tlraŽ smern a?koliv jii šero ve řerní krajinu zahalovalo dlouhém ho raaže stromořadím leželi — zdálo e le něco pronásleduje a dlouhé nohy jeho mu v tom dohře sloužily — "Mil pravda Juane je to náš Valentino !"' "Co to jenom dili ! Nevidí ni ani a pi li jakoby některého z třeh jexdiS aneb vSx nechtěl x oři pu-tili ! Byl by snad don O tvtnpio v některá x těch ckypi lí ?" To jo pravdS nepodobno! Don Olympia je! do palice Elysáo — " "Pamatuji ho i 1 2 — ten dobrý don co chtěl poputi po paniii priúci Canieratovi" pravil Juan kfvajo hlavou '-kdo a-i jenom "princ xizí '" Y " Po tom dn e právě don Oly in pátruti" odvřlil markýx "Ubohý princ Canu-rata — při hodilo so mu zaji-tá nejake ne štti ! Snad mi Valentino iřjai kou otopu — hloiTlo jcuoin Mrjí ku zdi se lo ninledtije tamto té v prachu zabalení ekypiži! O tento Valentino jo Mní-Jný nynt ty byl milém jednoho pina po razil" Jet to věrni du5e mo2no se na lií ho f pílvliiiouii ! Kdo ví (-o to tropí a kterak kiu přichází '"Nti-lyť ho don Olympia vzil Hfboa k prcideitvi !" "Potom je don OIvmpio zvjitt ě jil doma a Jmime so to s stalo a princem- ťameratou — mim ho vskatka ri 1 ! Princ jo vidy tak laskavý ke roně ! Valentino zmizel Juanovým n jzrak5m Asiv5bodin byl Olympio od princ Napoleona přijat — Va lentino Jel opřt na kozlíka ve dle koííbo k-Jyl byitrým xrakem mxjia xznal faleiného vévoda v otevřením voxn kolem jeli — mmm Valentino MkcHl hned a kozlíku a poulil se za onýia vorem a ko- 2íma nezbývalo nel navracející ma so Olympiovi xdeliti coms sU lo Valentin zatím pádil xa ko?i rem v kterém shlídnul Endemo nepouštěje ho x ©či Pronisledo- val tento pavox tak dlouho a2 a do luesta vracel Neapa ]nrj lí jako zmořeni laonefc ma(m o dopídili kdo tcnt darrbiif který ae nazývi vévodou bydli! Bezpochyby řz rl ubohoa renara ve evom Jjun řli ale tentok rite mu neru Iodařiti x naší moci ji uučti!" Takovými a poiobnýrai myilen karut xasiiel ae dobrý alenli- no při vém pronido-iovinf ko fára k řemuř imi ueniilo jelu dloahe bčháky niomocni byli 21 jednou zahnal nkvolný tea tár na Avcnoo JotHphino — koajfiě xaittavil před hkvot fijm )aliiin Jvuy2 no aienlino k tomuto l1á(i blílil a itiuha John a kozlit ku Mlo't' by avímu pina př vystoupáni x vozu nápomocným l3 I llilil Mojeáit jedeu poněkud oiuiJttr!ý koTir John ohlazoval avémo pina přiblí2eni no ko?iru Kndetao ho ohlídl a bé2el k přijí2dejírímu I!ufle mi srJcíni vílin mflj milý doktore" pravil Kndemo v řeči SpaneUke vitajo oUlirlóho usmívají i!o paa kterého Valentino x }xizděí( přúhoz(h Jtočiru vylýrati viděl "Mlj milý doktore opakoval toVě VaUntino který tato alova xlef hrul a roiumél — Mco lo ina aaamenati? Xíutíl xa kaldou to na iioiětí do vnitř vitiknouli aby prokoumal vnitřek tohoto áWroo— Ivoj vy jenom ten pro klatý hrtovký tlaha ta neby kterí tebe zni! Xa anal aejeii nřjaki přílelitot přihodí J" To mluvil Valanlíao nim k ao li přemýšleje jak výhod avoa vyulakovali Přitoapil aby to by lo nápadné k nejbliiiíma jii AHve xde ttojídma koíira a po- xdravíl kočího i sluhu kteří na kozlíka aedili — Tento kočár to tiž U'd jii zde nei Kndemo a Va lentino xa n(m k doma přirazili "Alo vy jt jíl hodni dlouhou Joba xde" pravil Valentino "kdo pak je Vai pán 2e Uk d lou ko melki nahoře a pana vévodyl Blaha se poLrdlivým obliče je ta obrátil k t SJavérao al se tou chvíli uráčilo Oilpovldítí Pa generál Peraigny rooj ailf jeat to který pana vévodo ▼í llediny íní protinivŽteva— ' Ak tak—" mínil Valentino'— "tady pa generál PerJgny--co2 Ty bo nevyprovázíte do j vnitř palice H General podobnou 6lú2noet nemiluie a bezpochybyie ihnel navrátí do kořiro n "Ale Vám musí býti řue dlouhý —ano ano my mime tžlké 2ivo bytí pravil Valentino s ironi ikjm úsměvem co ale sluha Per dinyho nepoxoroval "To ví aám b&h kterak mi k tomu přicházíme třeba celou ho dinu v chladnu venku cukali!" "Jofl to ekaudal ale věřte mi 2e přijde nějaký převrat" pravil iertovue Valentino a běžol do zadu staveni — Nápotom přiutoa pil k vratam a smělou rukou chopil ne klyky Vrátný přistoupil tizavfi k ne mu "Muj pán generai Persigny nachází ae nahoře v komnatách pana vévody" pravil Valentino hrdi— drzí ton kterým mluvil dodával mu jistoty — "mám na neho v předsíni cekati l" Schody naproti v právo první chodba předposlední dvéře" od větil vrátný ukazujíce do chodby milo osvětleno Le2í předsífi těsné vedlo kom nat pana vévody" tázal so Va-1 lenlino — "Vedou dvojo dvéře x předsíně ku komnatám jeho jasnosti — pravé dvéře do jokoje kde pan véoda a Váš pan generál dlí a levé dvéře do soukromého kabi netu }ana vévody-—" "líudo tam komorník Jobu aby luno panu generálovi ohlásil V "Tomu mí tak nebude mSžcte ho v ?ak snadno xa volali když zazvoníte tam v přcdtdni" "Výborně" chtěl Valentino volati "budu so chránili zvonce se dolknouti" přemohl vSak svou radost a řekl iouzo : "Dekuji Vám monsieur V Nápotom kráčel namáčenou cestou— nikdo nebylo živého Ivo-1 ra viděli co sluhovi dona Olym-1 io velmi milé bylo — chodby by-1 ly osvětleny a koberci pokryty! tak že se Valentino zmilili nemo- l a jeho kroky slyšeli nebylo I Ačkoliv vrilný dole pravil že e v i rtaini niKJo nenatnazi řece ho ]Mjím:iLi jakáM úzkost -kdyby pak přece ncšťaslná ui iodi lomu chtěla že by se s Joh I něm Který Lo znal í řcco setkal I Nebezpečné podniknutí to bylo I i na každý i ad 1 Netoužil aby sol esiř jednou do rukou tohoto vé-1 ioj uosuiii — i'iece cuiei za nai i ždou it tiu ře dopiditi jestli Dolo-1 rc v tomto domě imí zdržuje I iátiu ho fo dole úmyslně ne-1 ptal nebol takovou neopatrnou I zvědavoli snadno by i mohl ce- lý plán ]okaziti! Valentino však byl rychle odhodlán vždyť mohl v padu nouze úlekem se soasili kdyby k tomu přesilou služební- j ku donucen bvl — zadní schod v 1 h kterých nyní křičel sok tauiu výborně hodily Otevřel dvéřu i ředině— — s I lly la ůpinS prázdna ! I L prostřed stropu visel korun-1 ný svícen a osvětloval pokoj na I podlaze bvlv drahá koberce vedle I ►tiu slily stoly a židle aby čeká- jící posadili se mohli Valentino slviel zcela zřetelně že v t rávo ležícím iokoii io Žívf Lovor— ano roiecnával iH hl&šv —byl Um ulešný vévoda gene- ral Persigny a doktor-k řema nosledněiií? IJvla Doloreá ne mocnir Valentino chtěl za ka% ždou cena míli iistotu 1 Valentino naslouchal a seznal že ae mluví o zcela obyčejných I věcech o divadle a hezkých ta-1 vě Valentino nacházel V okam ncčnicich a o presidentovi I žení m j většího nebezpečí ale Ta konečně zaslechl Že so Per-1 signy poroučí — zdálo se že ho I vévoda vyprovodí do předsíně — snad mu chce něco říci co doktor sly teti nemá — Valentino musel nějaký úkryt hledali— rychlosti blesku rozhle- dl se po pokoji — nebylo v něm zadnych zacloň ty se za ne ukrvl a Mm ~ m a _ a víc vyslechnul hlavně co vé-1 voda a doktorem rnlaviti bude V okamžení největšiho nebez - pečí stkvěl jeho xrak na tjveřích kterými so šlo do soukromého pokoj vévody Nerozmýšlel z dlouho a vklouznul do něho — Pro chvíli byl okryt V tomto pokoji nenacházel se nikdo l Ods hrnuti ziclona prazrazovala le o levé straně se nachizí ložnice vévody a právo že je ona kom na U kde čekal doktor Valentino se usmíval spokoje nS— lepši úkryt nalézti nemohli Naslouchal tiše a přesvědčil e že vévoda ještě několik slov rola ví sodiházejfcfmPersignym — vy zvědaS čekal nyní ximninioa raz- číleností na návrat vévodv do aa- lonu nu- - íi mexi dvířo a riclonu Tak mohl J ' vše slyšeli aniž by ho kdo pozo rovali mohl — Ta se konečně na vrátil vévoda do salocu zpět Jme sanutni doktore" pra vil Ku demo jodavja mu řiíko "přinášíte mi zprávy— "O nemocné seňoře ovíera pa ne vévodo ! Navštívil jsem ta u bohoa které tak nezištná svou piti vfcnujete několikrát v jejím pokoj bych stav jejl nsmoc au- - _ w _ _ — — — ní chorobného jako byste %yi šlechetný pane byl cjim oopur- cem 1 "Přijměte moj© díky xa Vale namahiní— jakých výsledku mní rauete sděliti 7 "Příznivá prává nemoha Jas - nosli ! Vede e této dimá jako podobným ťhoromyslným — drží se houževnatá avá myšlenky ! A- lak neobávejte a ničeho oemoa není dosud výstřední a stává pod zUtné možnosti o jejím i řemože- ni! ' "To doufám také ji sám 1 P ře devlim jest nutno aby při má bu doucí návštěvě opét ncxuřila" "K tomu celí celá moje snaha pane vévodo ! Buďlo ubezpečen ze pouiiju všech možných pro- středku abych seňora na pravou Cestu jdivedl ! Musím se přiznati 2e tato dáma každým dnem kriss nejSí se stává na pohled xa ůpluž zdravou povařovati by se mohla 1 Hrozil jsem jí donucovaelmi pro středky pakli se bado při VaSi příití uivilévS tak thovati jako poslednS — Xechci však tohoto prostředku pouiíti dokuďjsom k tomu Vašeho svolení nedoslal — Přesvědčil jsem so však k své lí tosti 2e to box oněch donneova cích prostředku nepSjde aby se seňora spokojila I" "A v čem zile2í tyto prostřed kyr "Mu2ete býti box starostí Ja snosti podotknutá prostředky nemají lidných Škodlivých ni- sledkS a mají ho použili jenom I tenkráte kdj i Vy s ní mluvili I aneb zacházeli chcete neboť při I mých návštěvách obejdu se I vždy bez nich ! Hodlám nařídili posluhovačkám aby nejŠc trněj- iím a co možná nenělnejlím spu sobem ji donutily by při Vaši návštěvě nemohla lítžko opustili" 'I vy proklatí padouchové" šo-I ptal sobě Valentino "všemohoucí bože smiluj se nad nami !" Ubohá senora mi bvti svázaná snaU I vstrčena do svíraci kazajky — ruce so mi chvějou vztekem I" 'Máto pravdu nemocni nás k t™ "tí když mně tdibíte že to nmi žaJnych škodlivých na- sled k a— " "Ani toho nejmenŠiho pano vévodo na mé čestné slovo lékař- ské ! šo ho rna co nejněžněji stá- ti a y dosáhnete vyplněni své ho oprávněného a spravedlivé- ho plání se seňorou mluvili J ' Hohu díkj- dovedla so jim do- posud ubránili" pravil soIě Vuh Intinn tak budu tedy prosit abyste vydal ten zmíněný rozkaz" pra- vil Kndemo "Docela dobře! Zde mám rak listiny kdo so nachází celý prfi- běh nemoci naznačen což jsem svým jménem {todeprcil ! Iíačto x lecnio spisu seznali cely iKslun blouznění jakož i odůvodněnou naději na vy hojeni Valentino marně čekal by ušly lei jmeno doktorova — zdálo so jako by se torna vévoda schválně vyhýbal 1 Přcdsezval sobě ale 2e za každou cenu ven se musí do- stati až bude doktor odcházeli by to mohl dálo stopovati 1 Když alentino zo kvého ůtrrtu rv klooznouti chtěl namdlo mu že bv uřece bvlo dobře kdvbv znal I w w j j — a dokUra dle obličeie— nrokouknul M - skrze klíčovou díru a prohlédnul si toho padoucha velmi důkladně Falešný vévoda příjmal právě od doktora Loisona snisv kdvž Valentino zaslechl hlas Johnuv který podival doktorovi klobouk a pJáiř Vvklouznntf a pronásledování doktoru htalu m Valentinovi na ten okamžik nemožné Valentino prokel v ducha tuto nehodu viděl se nvní v moci svých neiřitcl Xebvlo možno oochvbovati o tom že falešnv vé- voda pCjde o návštěvě do svého soukromého kabinetu kde se tri vklouznul za záclonu a sotva že ae okryl vstoupil Endemo Byl I to zlý May pr zvědače jediné I hnutí neb zašustění vydalo bo bes I milostí v moc sluhu falešného vé- I vody ! Srdce ukrytého bílo silně tajil dech Jenom aby se těně ko- 1 en jdoucíma neprozradil 1 T 1 - rnuemo vstoupil maje v ruce PaPíry které obdržel od doktora I opatřené s vlastnoručním podpi jsem Tu napadlo Valentinovi kdyby so těch papíru xmocniti t&úk] že by pak věděl vše co so s Dolore děje a kde s# nachází hudomo přistoupil k psacímu stolka— Valentino slyšel žo Ote- I vrá nějakou přihrádku a tam že ony spisy oklada V lom oksmiení Vstonpil John do po koj o Vše je připrav no Jasnosti povoz čeká před vraty V "Chci do opery" pravil íaleŠ- ný vévoda "popSš si Vezmi mBj plášť do vozu poněvadž je chladno 1" Odpttfste Jasnosti měl gene- 1'orsigny u sebe sluho 1 I Valentina obešel mráz při této I oUicovřdil kam sosní míří I lí ví ni "Neviděl jsem v předsíni žid- ného sluhu — proč so ptáš ?" M Vrátný zadního domu tvrdí že pustil nahoro mužského který pravil že je sluha pana generála Persigny ho V "A nešel ten samý a generálem kolem tebe fen P 'Neviděl jsem uimo gpnerala nikoho 1" "Tomu slarémo se nejspíše ně - co zdálo iá nechci více toho clo- y sUv a nepři čet- 1 i £ j -J J-r ja8n0st míní Že píjal? ice než ma co rritnéma ala r I ší ! Cbci zjtra a ním rnlaviti ! Po - [ spei t atf 4á moje yěpi do ko - I J4ru i I John opustil kabinet a Valen 1 tíno sobí dovolí) tainp si ódech nouti Zdálo so jakoby falešný vévoda ] ješté něco v salonu hledali chtěl i neboť íel opet kolem okrytého do aín5 r Tento k nuž k másel Valenti - no pottllti Endeno nechal klíček u stolu a Valentino chtěl rxíti spisy doktorovi 8 sobou Falešný vévoda měl v salonu nějakou práci John šel ko kočáru a mohl každou chvíli přijití na xpět Tiie a opatrné otevřel Valen tino přihrádko — na vrchu leiely spisy — popadl je vstrčil do kapsy vyšel do předsfnS a shledal k své radosti že jest prázdna Ihned vyšel na chodbu obrátil se k zad ním schod&m a tu spatřil k švá rná ustrnutí 2e dole stojí vrátný Valentino nesměl se vrátiti V páda nejhorsím musel býti přípra ven i na násilí ! 'Oho" xvolal starý vrátný "tak jsem tedy měl přece pravda ta jste 1 Kde pak jste se ta ještě vxal milý příteli vdyť Váš ge nerál již dávno odjel 1" "Přicházím z ďáblovy kuchyně palťto mne rychle 1 Vždyť jsem velel do nepravá komnaty sed nul a usnul jsem! Komorník John mne právě vyburcoval — ' Tak lak— nuže tedy si jenom pospěSte! Dobrá hodina tomu co váš generál odejel 1 Tedy také usnul na ano to se muže tomu nejlepšímu přihoditi pravil starý vrátný přesvědčivá a pustil Va- lentína ven Když se tento dostal do nejbliž- ší ulice xasmál so hlasitě držíce spisy povuě v rukou Xevzal sobě ani řasu prohled- „řirí VSíl „rKl i- tA- mu pánovi by maje odevzdal Falešný vévoda neměl ani tuše ní co se mu bylo ztratilo — když so xo salonu vracel do svého ka binetu zamknul stolek vxal klí cek k sobě a jel do opery— (Pokra&tTUU) Kramáři Od 11 HZ Jamotn Však mexi tím co se takto li dé kolem kráma tlačí objevila so potají mezi vyloženým zbožím neveliká ruka dle vŠebo dívčí a tahá pozorně z kráma pár Šedých nitěných rukaviček Doba zdá so takto mladé zlodějce přihoď uou oba — kramář a kramářka zaměstnáni jsou prodejem někte rých vychvalovaných specialit i řekl by člověk že by jim krám nad hlavou nkristi možno bylo Však chyba lávky 1 Jakosup vy skočil kramář x krámu chopil se asi Šestnáctiletého děvčete a již vleče je ke kráma Ohromný povyk So všech stran tlačí se ke krámu í lají chtivé — nebylo xde zajisté žádné jiné pohnutky ko krádeži — zlodějce Kramář l°Cna 81 ku5ene- „lojďle se nnon k představenému" praví evíti loto studem hořte pli- — _ ie a prosí kramáře Však dobře znáti třeba Uktiku kramářovu Davem lida tlačí se nbohý otec zlomyslného děvčete a laje nc Prrao před ži nupccm ji tresce eueiejiemi Neílů Téul hanbu dí ptec proseb- ne P° ' „nuuavejio ta nn- I cl- 1'antato jenom vam k vqii" ai kramař xacnazejo nazpět do kramo- Otec vytrhl acen ru- I lavice a dává je kramáři nazpět e neM dí kramář „ty ruka j T1C° r 6 Jz pourzi „Co pak stoji ř" dí otec vyndá vaje peníze z kapsy „Tři zlaté" dí směle kramář neboť k tomu směřovala všechna lest jeho Otec žasne vzpírá so Mně je to stejná" mini kramář vám j kriminál milejší" A se slzami v ořích a třesoucí rukou vypití otec tuto pro něj značnou sumupřeahujicí as pětkrát krám skou cena nitěných rukavic Za hlučného hovoru všecko so rozchází a záhy osiřel krám lsti vého našeho hrdiny lile jak je vesel: dnes má spokojenou pouť feď již čerta dbá přijde li kdo pro nějakou maličkost cíli nic ruka vičky vynesly několikanásobný výdělek a proto rozjařon zas se cMpe harmoniky ale nikoliv aby Jiným ulál nýbrž sám sobě Je po velké pouť převalila se pře4 kulminačnl svfij bod Dle jména trvá ještá Uk do tři čtyř hodin avšak již na požehnáni } schází se menší zástup lidí a po třetí hodiná náves pomalá se prá I sdní Prodavači skládají Však la našeho kráma postrádá so již drahnou dobu patriarcha matka act-rQU aarna f něm 9yu oqpo I I X VI - t I _ 1 1 _ 1 rucujo aosua neaoiiaa aiuaum jež tituluje „ veleváženou společ ností" bouda se svatou Uenofcfoo I jenom otec — otec schází lia stě I stí není ves veliki Kante obje- I vila se na odlehlém místě vísky I jeho postava prohýbajlof ae pod I tíží sUrých dveří jož nese Jde I k okryté atodole kde mi posU- venu polorozbítou bečka na ta kládo dvéře a záhy obklopuje už důmyslnou no konstrukci malý 1 aástup vesniíanfl Y jejich středa kramář— fauna mu jede xaxracntm spQsobem-Ule tuto máte vesni I t&O MVUBW iviituruivu ITjVU I mexích Staré dvéře jsoa pgvěatným Je 1 leným stolem místo pověstných 1 polí jo na nich papír so iosti o I bráxky rppgd el nolr je šest I ploch kostky opatřených tímlté nákresy jako onen pplr — kra mjljřia bankéř i croapierj a celý 1 ten krám je pasí na kapsy pošei I tilca xrovna jako pověstná berný I v xnámýcb miatecn aiisio os inu I jícího osvětlení a hudby pronáší 1 kramář své vtipy místo demi j mondu mluví kramář fri volná -— sproeťáctví zkrátka ta máto ce lou parallela „Vorlíčkem" Kos noo je n ohou stejný : tam vybri Vftjí pověstní bratří Iilancové xde kramář — co bo vášně týče tato- bou je stejná Zde čeledín jako tam statkář oba jsou v zápalu a oba poslední krejcar dávají do o- sudoé hry Tam končívá hra někdy samovraždoo xde rvanicí a nebývá vidy ton jenž zvítězil — bankéř— kramář Však dosti tá násilná paralle lyl Poněvadž je o stolka takto im provizovaného fivot dosti hlučný naslechna přivolením čtenářovým blíže Mechanismus hry směle moha předpokládat za xnáraý šest obrázku představuje dvojhla vého orla ptáka na větvičce rá ži ženskou venkovana a bílého koně na dvou nohách vyskakují- clho Tytéž obrázky jsou na kostce j obráxek který po vrženi kostky na povrchu leží vyhrává a atce xa kreicar pět kreicaru Však obrázku je Šest jaký tedy div Žo kramář jen ařidka kdy prohrává Po čas hry nemají ústa kramářova ani okamžiku odde chu Všechna pak řeč jeho pro pletena je nemotornými rýmy PrSpovídky ty to jsou jaksi národ ním dědictvím všech kramářů neslyšel jsem aspoň a razných je dnotlivců věci hrubá ae lišících Ke hře vybízí se slovy : „Tak mládenci jen a kuráží ať to bělí vorliček ptičekkoby la sedláček panna rfižo všecko xm&že f jeden dva tři čtyry pět robota bude xa pice na hned Při tom klepe kra mář kostkou o dřevěný talířek Prvnt hráč vsadila voj obolu Na sedláka t j na řečeného již ven kovana Kramář ihned mele hu bou : Sedlák sedlák — Tonda Kvasnička — Sedlák je boží stvo řeni nakoupil selce kořeni Novi noví účastníci sázejí každý vklad provází kramář pr3povtd kou mnohdy takovou že by ae granatýr nad ní xačervenal ko nečně zbývá n př prázdná toliko ruže „Ty uíj poklade zasuneš prázdný improvizuje kramář kytice kylico ! ět tolaru bere kdo vyhraje a kuráži mládenci ! Poslední krejcar zaleskne se re své umouněuosli na rSli kramář zvolá „hop" hodí kostkou — a xa všeobecného napnutí vyvolává : „kobylka kot komu patří — je den dva tří čtyry t robou za placena" A dále víří hra ! Jed noduchá na pohled ale viděl jsem již nejednoho chudáka který dal v ni v íunc poslední cennou svou věc — i do oděvu to někdy zabíhá Musím vyhrát xni to nejednou furiantsky ale štěstěna pronásle duje xde hráče xrovua tak jako v herně pravé Než vari kramáři vari ! Po návsi kráčí letník a již shlédlo oko jeho tvou banka Sauveqai peul! Na třicet krok 5 přišvl let ník až k hloučku hrajícímu v tom shrábnul kramář peníze i hru — a mžiknotim mizí v sadě za stodo lou Marně so ptá „spravedlnost po jména kramářové! Je to kra mář — kdož se po jméno pídi í A mládež jako nejednou roj vlašťo- vek krahujce pronásleduje ohání za utíkajícím kramářem volajíc na četn(kaHtuhIo jeunavzdor všem kletbám kramářovým Však ne stává se Uk snadno aby byl po stižen náhle zmizl v některá kulná a marný jsou všecky ná strahy Sem až sledujeme život krami llv! Konec nedělního dne tohoto nemá již zajímavosti ! Zasenocle huje kramářova rodina a kráma a časná ráno když prvnf paprsky sluneční vížku kostelní zlatí ra chotí již vfix jejich dále do širo kého světa Pisatel pak nemá za to žo by k řádkám těmto cpU knso nějaká bylo potřebí Jules Verne a „Tajuplný strov" (Z „Národních Listu") PneŠní číslo našeho časopisu přináší literární zprávo žo Julea Věrno ja p&vodem Polák Žo se jmenuje vlastně Olszewicx olše= franc la verne) bratr jeho žo lije posud ve svém rodišti v Flocku jehož nikdy neopustil atd Loň ského roka a to během měsíce lij na psal jsem taktéž v časopise našem celou řada {linka o Julea Ycrnovi o obsahu cen jeho děl také k rit co a jeho lirotá Dle tenkráte mně známých dát narodil se oblíbený romanopisec ten v Nantor (BretoEako) dne 8 února r 1823 Taká je v skutku xuám jeden bratr jeho Paal ale ten ovšem byl-li vbeo v Plocko narozen opustil kdys rodiště svá" neboť byl tvého času xa zce la zvláštních a nehexpcných o kolností vystoupil naMont JJlanc podal o tom tislrem zdrávu a o pravdový tn ceatonw Pavlův bý vá nynt vydáván a vymyšlenými drobnými spisy Juliovými To arci nevyločuje Že ra&že být jeitá třetí žijící bratr v Plocko že Jo Has mohl být v Kante narosen s polská rodiny emlgranUkl kte rá před lioi a Polsky ae byla vy stěhovala nebo později sem se xa se vrátila a f d Jfsnl ma}eriála po ruce ktorý by rozhodnul mas jí h polské listy pravda Nesmí me předpokládat klam úmyslný jakým so Němci qtalt až pověst nými neboť kdekoli nikdo vyni- Ln iil íain NimM mtm -~ 1111 —1! í snji iemni ten je jejich Ale ty vod sa přítok oíka vidlut- rxHr4ia piia mohl eoflihodit níjakf kUaRa-lnchi ale lUiím rí":r5 r:i- 4tirtl:b hoditý jaký na př nia Ukl a francouzského maršálka Peliae% ra učinil Čecha Pelišca Přileži tosti té že o Julea Vernoti xas promluveno chipa se xd# csutsi proto abych k Iónským Člinkica připojil nynt jedea dál Ji o Terno vá románu _JLHe mvateriaa lili „Tajuplný ostrov Itomán xačíai xrovaa dne !S3 března 1965 o čtvrté hodině od poledni a sice— ve vzdat ha imuI Šírým pacifickým okeáaera Prá vá tenkrát zuřil jeden a nejstmi nf jších orkáaa Vy sta pojem xaa do vf J ř4 „Ne Naopak kleátae ! Ještě huř pane Cyre! Padá me ř „Pane bože! Tedy vyhoďte přítěž ť „Zde je poslední pytel ! „A zdvihá ae balkm ledv ? evadvihi ř nSiyšha jakoby šploucháni vln- „Pod košíkem jo noře „A sotva pět set stop pod ni mi ! To zazněl vzduchem ntohitaý hlas a slova : „Yš© co nejakoa tí ha mi ven s tím 1 Viechao f A pak nám bod b3h milostiv I Vyházeli všechno uřízli i ko šík a vlezli si do lanoví — trd na jednou začal ae Kavllon aplolťovat Klesali Již byl podveíer Za řičí bouř ještě více ateoiftovala vzdoch Y tam zazněl štěkot a jehol byli mulit! vzali se bou do lanoví „Top ruuil n zvětřit ! xvolal jden a ctají- tch eraě! Zmí zahálel na o hlas zvučný Viděli před sebou přikře vystupující setu i tom snížil se ballon al k vo4ě vlna vyrvala jednoho a reptají cích xa ním škodil pi jeho rpt lehčí ballon ae povzne! jrštJ jed nou a pak kle#t na akalnaton xe mi Zbylí reptající rychle vylezli s provaxA ballon e nadzdvihl n louř jej odmetla IwiJi řy byli řijť!i tonoaríiKtt dmha ttebo vylovili alepw& jVho mrtvolauAU iž byla noc Pobihali xem txm brzy ► přeHvědčiti Ž j na w- str&ka zcela io!Jrí tcmieei však viděli přec u vodoa strmý přfd- mět ještě tentnřjlí nejpij vyaoká skály anad velké xemě Nebyli ta aertnauti kteří se ta Uk nikle objevili Vojenští zajat ci to sprchli x niihmoadv má ti lal Ion a za oné hjtt:rteké boe- ře ťy ras Stuith iažeajr ve voj ští severní Ameriky prti jilniaa odštěpeneSm iiédeon Spile r- orter čaoita New-Yrk lle rald ttimořaík IVtMrx ď mladý učenec llartert Provit a mouře nín Nab sluha SitttlhSv IK vo dy stržen byl C vru SmmÍi! Ni'ledujiiho rina přelil aa odboje na břeh prtijí Nejprvá ovšem i ta ht4ali mrtvotu Smiik ov a nebo jeho samého Nenale zli ničeho a koacCae hledal již jen Nab ostatní mn-tsli maeai hla dím ohltdnoat e po aiaké po sile Nalezli fcíeo jdlýeh latar holubích vajec adkoa voda to tiž eclon xde istici se řeka Uká několik jeskyh v ntchl by pl nocovati mohli Nildsjcihe dne hledali Cvra Smítka zas a zase marně Taká Nab ym ius proto zmizel Teprv v noet na to přiběhl k ni ta pe Tip— zeeía suchý a2 veake byl pravý liják Šli za ním ven al do rána podM břeha n ta teprv naWzíi v pilko vá jesky&ce od břehu daleka Smitha na pvLlud mrtyého vedlé něho Nal smolkem oněmělého Po delším namáháš! přivedli Smitha xao k života— -„Otrov li pevnina?- byla jeho první slova Ale nyní stáli před sáhaloo Smith stržen do vod byt pozbj 1 1 smysli— jak se dostal seta do tá od moře vzdálená jeskyni ř Nab ho sem nezane+1— k Jo ale ? Cy ros Smith Šel ae sondmhy do jich jeky & Či „kotníni- jak j byli nazvali On byl iate!li£nci svoa velitelem jejich jema en ve všem podruhovali Nejprv + rozhodl Smith že nioi e nabýt jistota jsoa li na jxevnia} nebo aa ostrově v připadá tomto pak j- li otrov obydlen kay tvw kolem nich bylo patrná pavoda volkanického Y ditce a trsali vrch Uktél kuželovitý ejeko te mene musila ai rozhodnoat otáz ka hlavni Tam se odebrali Rozhled byl volný Nalézali ae na ostrově velikosti ostrova Malty Ostrov měl prerazná 4 tvaryt rajinj ece kj J W za krajiny pusté ieky i jeam O obyvatelích aid Upy Nynt naaUht robtnzonida Ye třech svazcích vyliJaje Verne co VŠe těch pět lidí podniklo Fan tasie Ycrnovn měla xde co nej volnějširvjaf předvádět? nevzdě laného Crazoe nýbrž lid jísal moderní věda ve vlenz byla k ra ce První jich pomlčky byla prosti dvá železka I eknem nože hotovené a rozlomeného ocelo vého obojka in Top Zaenihla ale dovedli tle to aecná la bohatost všedi skoro alife?nýeh aeroatS neatalrae bohatoa &ťrm n rovněž svěřiaa Uk le s DLato stl tá bylo možno soudit le otrov je jen čistečkoo býyaUho konti nentu nynt f ipadláho roU vi li si pec na půleni hlinění ch ni dob % cihel hoř nt vyráběni le těna pak mo!)U mH Uinit nářa dí jíl jakékoli ano Pnero£fLa doval I doali velkoa lodici pro objílfky K pevné san a bexpei nma obydli pomohli eobe epiao bent avliitoím- Jexro lolhl šli nn to že jezero odUki do sao le podzemal otvory latoa pro lottnýmin otvor leje j něko lik ntilo stop po4 niadUnet tí!y ceriaeca % tvka tsleaaího apmve nýna prorazit Cyrea Smith lřh nejbUI noř jezero nyal odté kalo aaocnýsa vodopádem povrch jeho se tin aailit n etver driěj Šiho odtok a byt niMe nad povr eheoz Vaikli do vaitl nalezli velká proetranná joskynl n ihnesl ae ali sde le eobá zřUi e by dlí kalovi stěna nehyba k saořt přilil aitan proreaUi sde han n dvéře ho řjil otvor aepeit n ar krytin a jutového svého pnlir seatspoTalii pak po lebřikn pro% vazotésa Nn kenet jkyě nová bj La hlaboki Šachta K tis byt Tep hael při prvnisa vstap vrhl Z livl jakoby někoho pronási eto vaí Taká pondějt čato tase do rážet v iaehtJ ntišo alspo& eb čae být neeo cizího SsaiOk j be dlivá prohtlž! ni?ho však ssa tezl daeak jVts hj lo aaoi Sía to ritili 1 jawapod vLtreen jakéš Ujaplaá bytosti nto patrná ja by toat U plila O axtMrt by toti tá neaaokii tsf t v poch bao sti Někdo tooaiho Cjra Saith vysvobodil s vody n do4 do jeskyně Někla doast Topa al da „komial Seal lbových awodna ht aby je Top nvdt k sadlesvá bi svána piaa Jodaoo s ď aut Top v jezř do bjo dro Yttýta daonea daoa j ci hl pod vd ale nlnlo vy UtiTp xa vzhlra zdráv voda so zhnrti- In krví ds£un£ výplat nirte bodaoa rnnoa v těle Jla4y po jídali mlall poIvia# iVacwď obá při tona vyloeatl sab na ně čem tvrdém— stalý j ř4t brok dlkax le někdo ade ntat po zvířeti atMst K eotrova pltbyla Uká loď nsořskfch lplaki Oaadairi braailí ao proti plwtial iepS tod athWba f boraýaú de ly do lttluvého doeaa ta kdyl by to SHřjhílř vy kos#av lodT torp dctu do povétři Něktk tb NpiH bylo vniklo nA4rov ly U nejvitUm nebrspun prooatad niky mladého UarWrta potřlw li 0adaii aaaU bi kl p%jd noa nalae lek nn aloi k a vedle llarbertovn tole Pak naleaai VŠehi lapči pohttt n Ayrtwa nový zdo teprv zikaý oajlr%h w-a Isikiv jkvl tpČi h% U odve dli Ufiv ho iriÍi Kbslcatns vyproJtJa Ano zdo Smi lhot i přtbyt i aoa drah Najed aa nali pWvoaxt Labe v v nil 9#rtvýa piaaa taai redeika le nWalcko odtl jo jý otrvv Tibor n nn W 1 se naWai l!oěk w-lUaý Jti tam n přivezli jej Jastao Ay vton n Tibor plí vidi piloého čtraóJSs Vertaovýth pm± aajďá k toosa le Ayrton jo lil lapilo ktWaa vypravviao v roatiaa JU4ú kn piliaa (tranuV le toďtilenarvnn zavezl bo ae aobydl a&rl vek Tinor aa lret za spichasá tělká sločiay Ayrton ado o dioahá aacaotá asravaá vsav naatovnl svědoaai ho vodlo al do šilenoMi Nalezli ho n edvaU ho n vrátili pwlepiWsté ho jaksi n ýema aaaséaaa lwaaÁna wTa4pš- ný etror je jn pokrčaai ro máne „Ifceti katMlann (Uraat— n jVItá rsdaoho jtaého Vtrwvz roeaina Wtil Dťt 'mic nsil po4 nwleos Cuniřt je saiaao 1 v rva jma toeato hlavni áloha hraj podasMt ský koráb JVaaLUa n ntit2 eho Nemo Všhni u4rahová byli nsa nyní jtl pwhyaal pocho val je nn jich podnaoHkjaz hlh tovi kralovénz a nyni byl Nnao nn sv jen „Naaula sin n aia Zajt nim kdysi do jky to hoto ostré va vnlkaakkoo ailoa v zdvihl so etvor joskyao nJLkte nad voda n NaU- byt Knjat Nemo mokl a niho nn atrov n zpětj oeaox-i saalá koembky Us jeal osaoci roaíaývh výelk a pařili poj vodoa e prociiaet jako po zesni ul so etrileýnt 4 ac hens onedaik l% Hlodali tvého 4obro4nee po rvlém oetrová n neaalii ho po tři Uu Nalit ho teprv kdyl na sám torna chtlL Byt ve aváan Naatda- Wll nn otonsaae vysl- tea— sitrn nmra ! Nyal ne do věděli le Nao byl vtata hin- do4aaký prine Dnkkar Byt naplněn silti k Asjtsle vedl velké vxbonleal prou Umtopo4- !kL Pnk ne tkt a4 podawhský koráb aby provldy lil vt Jilea lidi Zreale Smivhovt jvltá a rada aby stnvlti ti co nol4 ry ehle todkl noro n ví tli VaU kanieká silj ntvova le prncajt aa novo a vlká le jisn a toho mile pojili nohotpoČi Nbespei přiíio dřivnol býka lodice hotOT Val kin chrUl tá va sealtřsat snSdo eotrov sotva le ee wohSi i téci nn nijaká nksU Zde v njiltli aoaSzlo sli nikl v kli fřicaAeeti parník laaea F avoiA Ayrbv Po aJ t vi-iřl 1 krd marraa ma jtl odpOMtit MA jk přichiziU miso k e atrova fabora k eotrove toanana nzproeto nesniaslma ř jUl ne -ýeh oevebovt-te!! wBy ti Jrte nn Tábore n nnJbnlk v chatě Ayrtonvá f iamenea aftV va le no nl4 Ayrtoa ad a n nim jettáji! ntísnini Taká to byl pro nCma Neene Han Vegvtobla Sicilian Uair ee ntrjvtns -a- STPAlLéS10UXaiT O UJ rnll kmUičwUOaSc VOZY SK NEMřLKl! YaM n ' miirm tttf iir in iiii 'IimiiI n ! Sa — f i I O Vlit a m HTťttl It(l tS4tt m o V- r m 1n ni 1 nsasrr n nzst nnl ja nevzav %Kmmm- Sluimil mmm tm imiji I Si i %-iimi n Nelepií t jticki list StfMUiVt SuS KW iSi w mm m m V umím m frti mi pmm r i tm mm SV" — )mmt tftmMmm I WMHi tj StSSItUSrvtZMk ShMSMm "wl mí n xa a jui mmtmt mm Stfcjw M M S mm mm t IJSi % j-j-- x tm r 1 C!3 AHA A ST PAUL saixt iwvu Frm mmmmé_ šasisV jo-ra nv-c lovsm a a lWa sp4a-jú driky ntMiý ivraaC4 árvkV tíix ní_a k ímm — nijiVi4 fctii a MM mm tm i i 4l)lv fcwcf Mi wmm mmmm mmmm Drahy v majtka n v nlivini Chicaga 4 Uzrih XSntgn Cheo do Cliabtax li la CLntoado:arUvvr 9a 5tanoo4loTptovnMM Stf CVicnro fc řrwpiHLX Ul tt a 4o Baiaiia 3 c larivshrra tu % immukm -Jí% i} Kenoahn do ZLm i: ti TZ 44 Chšeao do H Ivaakasw i W Chicago it~o# n pohod ná trvá 14 03 loa tilal C"hW-- d toswwa a Nerth-Wcalcra l'iv~ CS 2H Wiaoaa 4 SS Pw šw lw ÍS i13 UL1VNX Ítáaat0tstvi nnjvtrU na cmxaJt sárzna CaarO Whi&e Star SžakV NaťoaaL Al!aaw Ssvero naský tXzahari4a paro p£av 4 t"- P-1-&4 Star namtaMÉ nnv tMsaia vtz nazru nanoza nanjia x4a njaai -tm ttxiw s ftojaT zima uTvizmv v BUjaMaaaa NrtttstL_ Gmad CWatral Vsz ►%'♦ f-mmi SS StS — ť mantlu r i mim M % no S0 fiMS MK r-- ' u H " IH M mm mm luw S" tfSmii f 'm x ' ni " fcjt l%mr kMii M m tum i — í' I mmm tmm-mn JM f t t-1 1 mmmt W j-m l++m &mmm mmm mtH ím mm— ié ttmwm& 9 Itfel UL KiMimiw y ři 1 ti 1 11 m 1 4JusecraaA Mtaw4a -i IWH mm kw w -~m mt immm -Sw — in Mu iimiii Z S b míh t"'SHT S tmmmm mí % mmsmm mmm m m 8iHiJ M pul m I mmm m i -1 - ii - r fc-r mm mm m immn um nfiswato-atan ' ii Sin p n i i lyajjBajjajjBji h2hmflfnt ajnaim annjajMany aj IHlMinjajajajpajajj WWW I1IW MM V Stm Uw Mnto avaa t- -t I "i"1 il T Ir 11 laniMj mxi jprnrr imiwii Ka mtm nwir 4 r i & a V t Cl! o _ v f % Litly vrzkrs k ! - -I vs % mm mi mmmm mm mmm fcJMW riMk4iliM mrim-- í W mmm - mí mi mm - :t mmim — %m%mm mm IV u j ťWV BfckiiMJSil- % - 0Z!lAJB0¥An -cr m m y - ít I— o Sk — % mm a~a v ko-ow fO mmm w r - r-A V mi 5 ÍUW m tmm mKmVm mm jmm 3mm mmm m M Jltafc-i mtjfmmm w mr lilfciiifcfc Btímm s mmmm m mi mm AYE1A PILULKY ítí:uscatuutuv i m ysNn mjnz AYER-UY VLASO?:l jxr#i mě ítmm)kti - ' Í m~ m i m~m e v t — — JÍÍr--Ž mTm itcAnriirrMo BUCIIU! nemoc Cnghtov ' Jl#jr%c3io Vttltt Z BCCM L £an iVaimcsať C { t j ÍLai tm yeae V iřwi Irki n t3 Uaifv mim z:Js tli ý n-ons a kiCak a i - - - k — „ i(( SO ttMA Tinarw a srt ď-gt pm SwKMt unavil Kmm H n 1 tm mmi m í" t V£ fciW BÍt 5 -tt m 1 ftm M In t 0 mp mmm wj lSaa4rrotttt i s„ m e— i i nn Bubw Jwmi 4 mrv ít Za kitgiww t-t-- W1 "- — Wfc - x % VMtf mrmmm m tm w r ia i ii n anM A Mkh I! : 3f W r s n x ía TI A Kx lit ř- t F ť Z t — — r~ ir ' nmtm i mm m mmm mm mm MM-nM4r mé mm Ťmt'm mm tymx immm _ % - — Lii % mmM rl mmmfm - 3 - - tmm mt mmmmrm mmm ) TWTriSaae r t "man % Vwjsrniaz %-aadn i w ft 4aan ta! m nanni ínm asnet 4 o S w aem te lms aMaCi asf"' i ' - nMrm# a mm mm ssaai? -- % t4 %Xmmm- Jmm_m mm -1 n % mm ni iam„i f ml lilu 4 M mm MU oS ~r - V - -m mm % IWi I T í„ w— - — MMHlt M SHliimi utk n%gmmtmjm mím-m mm % % I 1 I' mjm mmm-Km- t 1 4- J 3shmm %mm mmi mm r-- mm m~f % mrm mmm Sum" _ Mifllll mmmlk mmmti j mm au iS fc nwit IsmK mim - mmmy m m m mm iiiiSm at J- j 4 T Ol mm Vmmmf t rntm Vailllit !Ma IHMI mmmf n mmmmmm t s f I imm fnaaiMi ft taw l Stol nlnu mm S — na ZC at nm a rv4- v- z v u iyrsi m mmm jmi mm i mmm mm m - :tm m mjtmm S''ll_Si -r mt-mm nKkjt a Us4ftE mmy wn m m mt mm m msmi mm mmtm tmm -m ř'i ma in i m -v HM Mk mmm mmm a VII mmm mm S mmm mmm t f Skbsltol liaaaM &ř„ c t nani fcřf ji u 1 mm - mmm wtm Hihmwii T mm mm i mm WHkwl